(1)Zastupování zájmů v Unii je činností, která narůstá a má stále větší přeshraniční rozměr. Pokud jsou tyto činnosti prováděny s nezbytnou mírou transparentnosti, umožňují sdílení zkušeností a názorů týkajících se problémů a řešení a podporují veřejné subjekty s rozhodovací pravomocí v tom, aby pochopily možnosti a kompromisy různých přístupů.

(2)Zastupování zájmů není vykonáváno pouze jménem domácích zúčastněných stran, nýbrž stále častěji také jménem třetích zemí. Myšlenky ze třetích zemí mohou pozitivně přispět k veřejné diskusi a jsou vítanou součástí mezinárodní angažovanosti. Pro veřejné činitele nebo jednotlivce však není vždy snadné rozpoznat zapojení třetích zemí do činností v oblasti zastupování zájmů v kontextu jejich rozhodovacího procesu nebo pochopit rozsah, trendy a aktéry těchto činností. Třetími zeměmi je třeba rozumět země, které nejsou členy Unie ani Evropského hospodářského prostoru.

(3)Jelikož je zastupování zájmů, včetně zastupování zájmů třetích zemí, obvykle zajišťováno za úplatu, představuje službu ve smyslu článku 57 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Trh pro zastupování zájmů zahrnuje také činnosti v oblasti zastupování zájmů, které provádějí samotné subjekty ze třetích zemí způsobem srovnatelným se službami a které jsou spojeny s činnostmi hospodářské povahy nebo je nahrazují. S těmito činnostmi by se mělo zacházet stejně jako se službami zastupování zájmů.

(5)Opatření členských států upravující transparentnost činností v oblasti zastupování zájmů jsou velmi různorodá, zejména pokud jde o požadavky na vedení záznamů a registraci, které se týkají subjektů provádějících zastupování zájmů. Některé členské státy zavedly povinné rejstříky, jejichž cílem je zejména zajistit transparentnost. Další státy zavedly dobrovolné rejstříky, zatímco některé členské státy nemají pro zastupování zájmů žádné rejstříky. Existují také značné rozdíly, pokud jde o strukturu informací poskytovaných pro účely transparentnosti, včetně druhu požadovaných informací, například o zastupovaných zájmech nebo o zákazníkovi. V některých členských státech musí být informace o zastupování zájmů pravidelně aktualizovány, zatímco v jiných musí být aktualizovány vždy, dojde-li ke změně rozsahu prováděné činnosti v oblasti zastupování zájmů.

(6)Tyto rozdíly vytvářejí nerovné podmínky a zvyšují náklady na dodržování předpisů pro subjekty, které chtějí vykonávat činnosti v oblasti zastupování zájmů ve více než jednom členském státě, což může odrazovat od rozvoje a vykonávání nových činností v oblasti zastupování zájmů na vnitřním trhu. Třetí země budou pravděpodobně usilovat o zastupování zájmů ve více než jednom členském státě, aby v celé Unii zajistily celkovou pozitivní politiku ve svůj prospěch. Tyto podmínky mají negativní dopad na hospodářské subjekty a představují překážky pro poskytování přeshraničních služeb zastupování zájmů na vnitřním trhu. Tyto nerovné podmínky rovněž odvádějí přeshraniční činnosti v oblasti zastupování zájmů z členských států s vyšší mírou regulace do členských států, kde je míra regulace nižší, nebo do států s omezeným prosazováním práva. Taková regulatorní arbitráž představuje příležitost pro subjekty ze třetích zemí, které se snaží vyhnout požadavkům na transparentnost.

(7)V souvislosti s větším povědomím o snahách některých třetích zemí ovlivňovat demokratické procesy v Unii je pravděpodobné, že některé členské státy vypracují nová pravidla, která zajistí transparentnost zahraničního vlivu uplatňovaného prostřednictvím zastupování zájmů. Překážky pro poskytování těchto služeb ve více než jednom členském státě, které vznikají v důsledku roztříštěnosti vnitřního trhu pro činnosti v oblasti zastupování zájmů prováděné jménem třetích zemí, se proto pravděpodobně zvýší.

(8)Stávající vnitrostátní rozdíly s ohledem na opatření upravující transparentnost zastupování zájmů, které se týkají zejména zastupování zájmů jménem třetích zemí, a současný kontext většího povědomí o rizicích zahraničního vměšování do demokratických procesů zdůrazňují potřebu jednat na úrovni Unie s cílem regulovat poskytování služeb zastupování zájmů a zapojit se do činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí v celé Unii a zároveň zajistit vysokou úroveň transparentnosti těchto činností.

(9)Aby se předešlo situaci, kdy se členské státy snaží jednostranně řešit své obavy ohledně transparentnosti zahraničního vlivu uplatňovaného prostřednictvím zastupování zájmů, a aby se zabránilo vzniku dalších překážek pro provádění přeshraničních činností v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí, které by vyplývaly z rozdílného a nejednotného vývoje vnitrostátních právních předpisů, je nezbytné stanovit harmonizovaná opatření na úrovni Unie.

(10)Stanovením harmonizovaných požadavků na transparentnost platných na celém vnitřním trhu má tato směrnice vytvořit soudržný a systematický rámec pro zajištění transparentnosti, pokud jde o činnosti v oblasti zastupování zájmů prováděné jménem třetích zemí s cílem ovlivnit vývoj, tvorbu nebo provádění politiky nebo právních předpisů nebo procesy veřejného rozhodování v Unii.

(11)Stanovení společných norem transparentnosti a odpovědnosti a společných norem pro podávání zpráv rovněž podpoří demokratickou odpovědnost a lepší společné znalosti o činnostech v oblasti zastupování zájmů prováděných s cílem ovlivnit vývoj, tvorbu nebo provádění politiky nebo právních předpisů nebo procesy veřejného rozhodování v Unii, čímž se řeší potřeba spolehlivých a konzistentních údajů. Potřeba zajistit transparentnost činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí je legitimním veřejným cílem s ohledem na zásady otevřenosti a transparentnosti, jimiž se musí řídit demokratický život Unie v souladu s článkem 1 druhým pododstavcem a čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), v souladu s hodnotami, které Unie a její členské státy sdílejí podle článku 2 Smlouvy o EU a které rovněž podporují výkon občanských práv.

(12)Činnosti skrytého zastupování zájmů prováděné jménem třetích zemí mohou ovlivnit vývoj, tvorbu nebo provádění vnitřních i vnějších politik Unie, včetně politik týkajících se jejích hospodářských a bezpečnostních zájmů. To se obecněji dotýká demokracie, která je společnou hodnotou Unie a jejíž zajištění má pro Unii a její členské státy zásadní význam. Zajištění harmonizované úrovně transparentnosti v celé Unii, pokud jde o tyto činnosti, by mělo přispět k posílení důvěry veřejnosti v rozhodovací procesy Unie a členských států.

(13)V některých třetích zemích sice existují pravidla pro otevřenost a transparentnost činností v oblasti zastupování zájmů, tato pravidla se však nevztahují na činnosti usilující o ovlivnění vývoje, tvorby nebo provádění politiky či právních předpisů nebo veřejných rozhodovacích procesů v Unii. Tato pravidla proto nejsou dostatečná k zajištění transparentnosti zastupování zájmů, které se snaží ovlivnit rozhodování v Unii.

(14)Opatření stanovená touto směrnicí jsou přiměřená a jsou omezena na to, co je nezbytné k zajištění transparentnosti zvláštního souboru činností, konkrétně činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí. Stanoví požadavky související s těmito činnostmi a neukládají subjektům požadavky pouze z toho důvodu, že přijímají finanční prostředky ze zahraničí. Tato směrnice se zaměřuje na větší transparentnost, pokud subjekty vykonávají na vnitřním trhu činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí. Tato směrnice zejména ukládá povinnost zajistit, aby zveřejňované údaje byly prezentovány věcně a neutrálně a aby příslušné vnitrostátní orgány jednaly tak, že ze skutečnosti, že se určitý subjekt zaregistroval v souladu s ustanoveními této směrnice, nevyplývají žádné nepříznivé důsledky, jako je stigmatizace. Stanoví komplexní systém záruk, včetně účinného soudního přezkumu, aby byla zajištěna přiměřenost harmonizovaných opatření. Opatření stanovená touto směrnicí jsou plně v souladu se základními právy a dodržují zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), včetně svobody projevu a informací, svobody shromažďování a sdružování, svobody vědeckého výzkumu, mimo jiné akademické svobody, práva na ochranu osobních údajů, práva na účinnou právní ochranu a svobody podnikání. Opatření stanovená touto směrnicí posilují demokratická práva občanů uvedená v Listině tím, že dosahují společné úrovně transparentnosti v souvislosti se zastupováním zájmů jménem třetí země.

(15)Harmonizovanými požadavky na transparentnost podle této směrnice by neměla být dotčena vnitrostátní pravidla týkající se činností v oblasti zastupování zájmů jiných subjektů než subjektů ze třetích zemí, ani věcný obsah těchto činností či hmotněprávní pravidla platná pro veřejné činitele při jejich styku se subjekty vykonávajícími činnosti v oblasti zastupování zájmů. Neměla by jimi být dotčena pravidla platná pro trestnou činnost a její odhalování, vyšetřování, dohled nad stíháním a ukládání sankcí, která jsou stanovena vnitrostátním právem nebo právem Unie, například pravidla týkající se korupce.

(16)Za účelem harmonizace požadavků na transparentnost je nutné stanovit společnou definici zastupování zájmů. Aby bylo zajištěno správné uplatňování harmonizovaných požadavků na transparentnost, měl by mít pojem činností v oblasti zastupování zájmů široký význam. Měl by zahrnovat činnosti prováděné s cílem ovlivnit vývoj, tvorbu nebo provádění politiky nebo právních předpisů nebo procesy veřejného rozhodování, včetně ovlivňování veřejného mínění, v Unii a jejích členských státech, a to i na regionální a místní úrovni.

(17)Měla by existovat jasná a podstatná souvislost mezi dotyčnou činností a pravděpodobností toho, že ovlivní vývoj, tvorbu nebo provádění politiky nebo právních předpisů nebo procesy veřejného rozhodování v Unii. Pro určení existence takové souvislosti je třeba vzít v úvahu všechny relevantní faktory, jako je obsah činnosti, kontext, ve kterém je vykonávána, její cíl, prostředky, jimiž je prováděna, nebo to, zda je činnost součástí systematické či trvalé kampaně. Zahrnuté činnosti by se neměly omezovat pouze na činnosti, jejichž cílem je podpořit změnu dané politiky, právních předpisů nebo procesu veřejného rozhodování, nýbrž by měly zahrnovat i činnosti zaměřené na zachování stávajícího stavu.

(18)Zastupování zájmů může být vykonáváno zejména prostřednictvím činností, jako je organizování schůzí, konferencí nebo událostí či účast na nich, přispívání ke konzultacím, parlamentním slyšením nebo jiným podobným iniciativám nebo účast na nich, organizování komunikačních nebo reklamních kampaní, a to i prostřednictvím sdělovacích prostředků, platforem, využívání vlivných osob v sociálních médiích, sítí a občanských iniciativ, přípravy politických dokumentů a stanovisek, legislativních změn, průzkumů veřejného mínění a šetření, otevřených dopisů a jiných komunikačních nebo informačních materiálů.

(19)Zastupování zájmů by se mohlo vztahovat i na činnosti prováděné jménem subjektu ze třetí země v rámci výzkumu a vzdělávání, jako je šíření dokumentů doporučujících nebo podporujících přijetí určité veřejné politiky ze strany analytických středisek. V souladu se zásadou akademické svobody a svobody vědeckého výzkumu zakotvenou v článku 13 Listiny by se zastupování zájmů nemělo vztahovat na výzkum prováděný výzkumnými pracovníky v oblasti, kterou si sami zvolili, na šíření výsledků tohoto výzkumu nebo na vzdělávání a výukové činnosti, které jsou vedeny v souladu se zásadou akademické svobody a institucionální autonomie, s výjimkou případů, kdy je zřejmým účelem těchto činností ovlivnit vývoj, tvorbu nebo provádění politiky nebo právních předpisů nebo procesy veřejného rozhodování v Unii a kdy jsou prováděny jménem subjektu ze třetí země. Není-li tomu tak, nemělo by vykonávání takových činností vést k požadavkům na registraci podle této směrnice.

(20)Z oblasti působnosti této směrnice by měly být vyloučeny činnosti vykonávané úředníky vlád třetích zemí, které souvisejí s výkonem veřejné moci, včetně činností spojených s udržováním diplomatických vztahů mezi státy nebo mezinárodními organizacemi. Tato směrnice by se rovněž neměla vztahovat na činnosti právníků spočívající v poskytování právního poradenství nebo v zastupování subjektů ze třetích zemí v soudních, smírčích nebo mediačních řízeních a v ochraně jejich základních práv, jako je právo být vyslechnut, právo na spravedlivý proces a právo na obhajobu. Do oblasti působnosti této směrnice by nemělo spadat ani odborné poradenství jiné než právní poradenství, jako je pořízení odborné nebo znalecké studie, která má sloužit jako důkaz na podporu argumentů u soudu; získání technického nebo vědeckého poradenství ohledně dodržování technických právních předpisů nebo využití mediačních služeb profesionálních mediátorů, kteří nemusí být nutně certifikovanými právníky. Tato směrnice by se neměla vztahovat na pomocné činnosti, jako je stravování, poskytnutí prostor, tisk brožur nebo politických dokumentů nebo poskytování online zprostředkovatelských služeb ve smyslu nařízení (EU) 2022/20653, jako jsou služby online platforem.

__________________

3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/EU (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj).

(21)Za účelem harmonizace požadavků na transparentnost je nutné stanovit společnou definici poskytovatelů služeb zastupování zájmů. Poskytovateli služeb zastupování zájmů mohou být právnické osoby soukromého práva, fyzické osoby, které se individuálně věnují profesionální lobbistické činnosti, jakož i jiné fyzické nebo právnické osoby, jejichž hlavní nebo příležitostnou činností je ovlivňování procesu veřejného rozhodování, včetně lobbistických společností a společností působících v oblasti styku s veřejností, analytických středisek, organizací občanské společnosti, soukromých výzkumných ústavů, veřejných výzkumných ústavů poskytujících výzkumné služby, jednotlivých výzkumných pracovníků a poradců.

(23)Za rozhodnutím určitého subjektu požádat o zastupování zájmů může stát vláda nebo orgány třetí země. To může být důsledkem kontroly, kterou nad subjektem vykonává vláda nebo orgány veřejné moci třetí země, zejména pokud mají na tento subjekt rozhodující vliv prostřednictvím ekonomických práv, smluvních ujednání nebo jiných prostředků. Může to být také důsledek situací, kdy za rozhodnutím subjektu stojí vláda nebo orgány třetí země, zejména tím, že vydávají pokyny nebo směrnice. Aby bylo možné takové případy zachytit, měl by být pojem subjektů ze třetích zemí chápán tak, že zahrnuje nejen ústřední vládu a orgány veřejné moci třetích zemí, nýbrž také veřejné nebo soukromé subjekty, včetně občanů Unie a právnických osob usazených v Unii, jejichž jednání lze v konečném důsledku přičíst této třetí zemi. To, zda má být činnost veřejného nebo soukromého subjektu připsána vládě nebo orgánu třetí země, by mělo být určeno na základě posouzení konkrétního případu s náležitým ohledem na prvky, jako jsou charakteristiky příslušného subjektu a právní a hospodářské prostředí převažující ve třetí zemi, v níž subjekt působí, včetně úlohy vlády v hospodářství této země.

(24)Činnost v oblasti zastupování zájmů by měla do oblasti působnosti této směrnice spadat v případě, je-li vykonávána jménem subjektu ze třetí země. To znamená, že by se směrnice měla vztahovat na služby zastupování zájmů poskytované subjektům ze třetích zemí. Vzhledem k tomu, že se vláda třetí země může spoléhat na subjekty, jejichž jednání jí lze přičíst, při vykonávání činností v oblasti zastupování zájmů hospodářské povahy, a tudíž činností srovnatelných se službou zastupování zájmů, měla by se směrnice vztahovat i na tyto činnosti. Může se tudíž vztahovat i na interní zastupování zájmů subjekty ze třetích zemí. Tato směrnice by se měla vztahovat na činnosti v oblasti zastupování zájmů prováděné jménem subjektů ze třetích zemí, které jsou zaměřeny na fyzické nebo právnické osoby nebo které jsou prováděny nebo se uskutečňují ve veřejné sféře v jednom nebo více členských státech.

(25)Tato směrnice by se neměla vztahovat na činnosti, které podporují zájmy třetí země nebo jsou s nimi v souladu, nemají však s touto třetí zemí žádnou vazbu. To zahrnuje činnosti, které jsou výrazem svobody projevu a svobody šířit a přijímat informace a myšlenky nebo projevem akademické svobody, jako jsou činnosti vykonávané fyzickými osobami, které jednají jako soukromé osoby, nebo novináři pracujícími pro sdělovací prostředky třetích zemí, jejichž jednání nelze přičítat třetí zemi nebo nesplňuje podmínky, aby bylo považováno za zastupování zájmů ve smyslu této směrnice. Do oblasti působnosti této směrnice nespadá poskytování mediálních služeb ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/XXXX4 a poskytování audiovizuálních mediálních služeb ve smyslu článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU5. Vztahuje se však na činnosti v oblasti zastupování zájmů, které poskytovatelé mediálních služeb vykonávají jménem subjektů ze třetích zemí ve smyslu této směrnice.

__________________

4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/XXXX ze dne XXXX, kterým se stanoví společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu (Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků) a mění směrnice 2010/13/EU (Úř. věst. L XX, XX.XX.XXXX, s. XX, ELI: XXX).

5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2010/13/oj).

(26)S ohledem na služby zastupování zájmů poskytované subjektu ze třetí země by se pro účely této směrnice měla za odměnu považovat jakákoli úplata obdržená za danou službu zastupování zájmů. Může se jednat o finanční příspěvky, jako jsou půjčky, kapitálové injekce, odpuštění dluhu, daňové pobídky nebo osvobození od daně, které se poskytují výměnou za činnost v oblasti zastupování zájmů. Odměna může zahrnovat i věcné plnění, jako je poskytnutí, výstavba a údržba kancelářských prostor výměnou za službu zastupování zájmů. V těchto situacích by byl poskytovatel služeb v oblasti zastupování zájmů odpovědný za odhad hodnoty obdrženého plnění, například pomocí tržní sazby.

(27)Soudní dvůr rozhodl, že základní charakteristikou odměny je skutečnost, že představuje protiplnění za dané služby. Příspěvky na základní financování organizace nebo podobná finanční podpora, poskytovaná například v rámci grantového programu dárců ze třetích zemí, by neměly být považovány za odměnu za službu zastupování zájmů, nesouvisejí-li s činností v oblasti zastupování zájmů, tj. pokud by subjekt takové financování obdržel bez ohledu na to, zda vykonává konkrétní činnosti v oblasti zastupování zájmů.

(28)Aby byl zajištěn komplexní a transparentní přehled o částkách použitých celkově na činnost v oblasti zastupování zájmů, měly by pro účely této směrnice roční částky zahrnovat celkovou roční odměnu obdrženou od subjektu ze třetí země za poskytování služby zastupování zájmů, a není-li obdržena žádná odměna, odhad ročních nákladů souvisejících s prováděnou činností v oblasti zastupování zájmů. Ze stejných důvodů by tyto částky měly zahrnovat náklady na subdodavatele a pomocné činnosti.

(29)Subdodavatelé mohou být považováni za subjekty, které vykonávají zastupování zájmů jménem subjektů ze třetích zemí, a spadají tak do oblasti působnosti povinností stanovených v této směrnici. Aby se snížila administrativní zátěž a zamezilo dvojímu započítávání odměn, jakož i zajistila informovanost v celém řetězci smluv, měly by subjekty vykonávající činnosti v oblasti zastupování zájmů zajistit, aby jejich smluvní ujednání se subdodavateli obsahovala informaci o tom, že činnost v oblasti zastupování zájmů je vykonávána jménem subjektu ze třetí země, jakož i povinnost předat tuto informaci v případech, kdy je činnost dále zadána subdodavatelům. Na základě toho by subdodavatelé měli být osvobozeni od povinnosti registrovat se a vést záznamy a případně určit právního zástupce, jak je stanoveno v této směrnici.

(30)Aby se usnadnilo dodržování požadavků na registraci podle této směrnice, měli by být poskytovatelé služeb zastupování zájmů oprávněni požádat subjekt, jehož jménem je služba poskytována, o prohlášení, zda se jedná o subjekt ze třetí země. Poskytovatelé služeb zastupování zájmů by měli toto právo využít co nejlépe, aby mohli učinit informované rozhodnutí, které jim umožní při výkonu jejich činnosti plně vyhovět požadavkům stanoveným v této směrnici.

(31)Na podporu odpovědnosti a informovanosti o zájmech třetích zemí, které zastupují, by subjekty vykonávající činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem subjektu ze třetí země měly mít povinnost vést určité záznamy. Tyto záznamy by měly obsahovat popis účelu činnosti v oblasti zastupování zájmů, zejména rozhodovací proces, který se snaží ovlivnit, a výsledek, jehož má být dosaženo. Záznamy by měly rovněž obsahovat identifikaci subjektu ze třetí země, kterou by se v případě, je-li tímto subjektem fyzická osoba, mělo rozumět celé jméno fyzické osoby. Měly by obsahovat také kopie smluv a výměn klíčových informací, jež jsou nezbytné pro pochopení povahy a účelu činností v oblasti zastupování zájmů a souvisejících finančních ujednání, jakož i informace nebo materiály, které představují klíčovou součást činnosti, jako jsou stanoviska sdílená s veřejnými činiteli.

(32)Subjekty, které vykonávají zastupování zájmů jménem třetích zemí, by neměly mít povinnost uchovávat osobní údaje obsažené v těchto záznamech déle, než je nezbytné k zajištění toho, aby mohly orgány dozoru plnit své úkoly v oblasti dohledu a prosazování práva. Veškeré tyto záznamy by měly být uchovávány dostatečně dlouho, aby orgány dozoru mohly v odůvodněných případech získat záznamy vedené o subjektu ze třetí země a o činnosti v oblasti zastupování zájmů, jakož i roční souhrnné záznamy.

(33)Aby byl umožněn účinný dohled, mělo by se od subjektů, které vykonávají činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem subjektu ze třetí země a nemají místo usazení v Unii, vyžadovat, aby určily právního zástupce usazeného v Unii a aby zajistily, že jejich určený právní zástupce má nezbytné pravomoci a zdroje pro spolupráci s příslušnými orgány.

(34)K zajištění harmonizovaných požadavků na transparentnost na celém vnitřním trhu by subjekty, které vykonávají činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem subjektu ze třetí země, měly být povinny se registrovat ve vnitrostátních rejstřících v místě svého usazení. Následné aktualizace stávající registrace by měly být rovněž provedeny v tomto vnitrostátním rejstříku. Tyto rejstříky by měly být zřízeny, provozovány a udržovány členskými státy. Členské státy mohou pro účely této směrnice využít své stávající vnitrostátní rejstříky, jsou-li splněny požadavky této směrnice. V zájmu respektování vnitrostátního rozdělení pravomocí by členské státy měly být oprávněny zřídit více než jeden takový rejstřík. V takových případech by členské státy měly stanovit pravidla udávající, ve kterém vnitrostátním rejstříku by se subjekty vykonávající činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí měly registrovat. Záznamy o činnostech zpracování osobních údajů v rámci vnitrostátních rejstříků by neměly být uchovávány déle, než je nezbytné pro sledování zákonnosti přístupu k osobním údajům, a měly by být proto omezeny na jeden rok.

(35)Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/17246 jsou informace o registračních povinnostech a formalitách stanovených touto směrnicí dostupné prostřednictvím jednotné digitální brány, která prostřednictvím internetového portálu „Your Europe“ zřizuje jednotné kontaktní místo, jež podnikům a občanům poskytuje informace o pravidlech a postupech na jednotném trhu na všech úrovních veřejné správy a přímý, centralizovaný a řízený přístup k asistenčním službám a službám pro řešení problémů, jakož i k široké škále plně digitalizovaných správních postupů. Postup registrace je mimoto plně online a je organizován v souladu se zásadou „pouze jednou“ pro usnadnění opakovaného použití údajů.

__________________

6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1724/oj).

(36)Pokud je subjekt vykonávající činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem subjektu ze třetí země usazen ve více členských státech, měla by registrace proběhnout pouze v členském státě, v němž má tento subjekt svou hlavní provozovnu. Hlavní provozovnou subjektu by se mělo rozumět místo, kde má subjekt své ústředí nebo sídlo, v němž jsou vykonávány hlavní hospodářské činnosti a provozní řízení.

(37)Informace, které mají být pro účely této směrnice uvedeny v registračním dokumentu, by měly být omezeny na to, co je nezbytné k zajištění transparentnosti činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí a účinného prosazování této směrnice. Tyto informace by měly zahrnovat údaje týkající se samotného subjektu vykonávajícího činnost v oblasti zastupování zájmů, třetí země, jejímž jménem je činnost vykonávána, totožnosti subdodavatelů ve smyslu této směrnice, kteří provádějí činnosti v oblasti zastupování zájmů, a informace týkající se konkrétní vykonávané činnosti v oblasti zastupování zájmů. Případně by měl být uveden také odkaz na poskytovatele mediálních služeb nebo online platformy, kde jsou v rámci činnosti v oblasti zastupování zájmů umístěny reklamy. Registrace by se neměla týkat informací o výši nebo původu obdržené finanční podpory, která nesouvisí s činností v oblasti zastupování zájmů.

(38)Aby bylo zajištěno, že informace poskytované pro účely registrace i nadále umožní orgánům odpovědným za vnitrostátní rejstříky správně a přesně identifikovat třetí země, jejichž jménem je zastupování zájmů prováděno, a výši výdajů na tyto činnosti, měla by být Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, kterými se upraví standardní soubor informací.

(39)Subjekty, které vykonávají činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí a jsou zapsány ve vnitrostátním rejstříku, by měly informace ve vnitrostátním rejstříku aktualizovat alespoň jednou ročně. Vzhledem k významu přesnosti informací uvedených v těchto vnitrostátních rejstřících pro uplatňování směrnice a dohled nad ní by však měly být veškeré změny nebo doplnění kontaktních údajů registrovaného subjektu provedeny rychleji, každopádně však v přiměřené lhůtě.

(41)Subjekty provádějící činnost v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí by měly být schopny prokázat, že splnily požadavky na registraci. Po registraci by měl subjekt obdržet kopii informací uvedených ve vnitrostátním rejstříku a jedinečné evropské číslo zastupování zájmů („EIRN“). EIRN by mělo sloužit jako prostředek usnadňující identifikaci subjektů registrovaných podle této směrnice v celé Unii. Složení EIRN by proto mělo umožnit identifikaci členského státu registrace a konkrétního vnitrostátního rejstříku, v němž byla registrace provedena. Volba kódu označujícího vnitrostátní rejstřík by měla být pro osoby obeznámené s organizací daného členského státu logická.

(42)Jakmile jsou registrované subjekty zaregistrovány v členském státě, v němž jsou usazeny, neměly by mít povinnost registrovat se v jiných členských státech, a to ani v případě, že v nich zahájí činnost v oblasti zastupování zájmů. Aby se však usnadnil přístup veřejných činitelů k informacím o subjektech, které vykonávají činnosti v oblasti zastupování zájmů a s nimiž by mohli přijít do styku, měly by ostatní členské státy, v nichž budou tyto činnosti vykonávány, ve svých vnitrostátních rejstřících uvést názvy dotčených registrovaných subjektů, jejich EIRN a odkaz na informace obsažené ve vnitrostátním rejstříku registrace, které jsou veřejně přístupné.

(43)Aby bylo zajištěno dodržování požadavku na registraci, měly by mít orgány dozoru v případě, mají-li spolehlivé informace o tom, že se subjekt nezaregistroval, například na základě oznámení oznamovatele, možnost požádat tento subjekt o poskytnutí informací nezbytně nutných k určení, zda spadá do oblasti působnosti této směrnice. Tyto informace by obvykle neměly přesahovat rámec informací, které mohou přímo prokázat, zda dotyčný subjekt spadá do oblasti působnosti této směrnice. Mohlo by se jednat o informace druhu, na který se vztahuje povinnost vedení záznamů, včetně všech získaných prohlášení o tom, zda je subjekt, jehož jménem je služba zastupování zájmů poskytována, subjektem ze třetí země. Žádost by se měla pokud možno omezit na informace, jež by měl mít subjekt k dispozici. Orgány dozoru by měly mít navíc v případě, že mají spolehlivé informace o možném nesplnění povinností vyplývajících z registrace, možnost požádat subjekt o poskytnutí informací nezbytných k prošetření případného nedodržení povinností. Tyto informace by obvykle neměly přesahovat rámec informací, které mohou přímo prokázat úplnost nebo přesnost informací poskytnutých v rámci požadavku na registraci a aktualizaci. Žádost by se měla pokud možno omezit na informace, jež by měl mít registrovaný subjekt k dispozici. Každá taková žádost by měla obsahovat odůvodnění, požadované informace a důvody jejich relevance a informace o dostupných postupech soudního přezkumu. Těmito žádostmi by neměly být dotčeny pravomoci vnitrostátních orgánů vyšetřovat jakékoli jednání, které může představovat trestný čin, jak je stanoveno ve vnitrostátním právu a v právu Unie.

(44)Demokratická odpovědnost je pilířem dobře fungujících demokracií. Tím, že tato směrnice umožňuje přístup občanů k informacím o subjektech, které vykonávají činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem třetích zemí a které působí na vnitřním trhu, jakož i o subjektech ze třetích zemí, které tyto subjekty zastupují, umožňuje občanům a dalším zúčastněným stranám vykonávat jejich demokratická práva a povinnosti, včetně jejich schopnosti vykonávat demokratickou kontrolu s plným vědomím toho, čí zájmy jsou sledovány činnostmi v oblasti zastupování zájmů, kterým mohou být oni nebo jejich zvolení zástupci vystaveni. Veřejná kontrola ze strany občanů a zúčastněných stran v otázkách týkajících se demokratické sféry podporuje demokratický systém brzd a protivah. Demokratická odpovědnost rovněž podporuje posílení postavení občanů, neboť jim umožňuje vyjádřit a uplatnit jejich demokratická rozhodnutí, včetně voleb. Jako voliči jsou občané sami o sobě důležitými subjekty s rozhodovací pravomocí a jako takoví mohou být cílem určitých služeb v oblasti zastupování zájmů.

(45)Aby byla zajištěna proporcionalita, měly by být osobní údaje, které jsou zveřejňovány, omezeny na to, co je nezbytně nutné pro účely informování občanů, jejich zástupců a dalších zúčastněných stran o činnostech v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí. Informace o ročních vykázaných částkách by měly být mimoto zveřejňovány s použitím obecnějších rozpětí, než jaká se používají pro předkládání informací do vnitrostátních rejstříků, aby byla zajištěna úroveň podrobnosti nezbytná pro informování občanů, jejich zástupců a dalších zúčastněných stran. Informace, jež mají význam pouze pro orgány dozoru, jako jsou kontaktní údaje osob odpovědných za registrovaný subjekt, by neměly být zveřejňovány.

(47)Aby byla zajištěna ochrana fyzických osob, které mohou být zveřejněním konkrétních informací vystaveny porušení svých základních práv, jako jsou odvetná opatření proti osobám pracujícím pro registrovaný subjekt působící ve třetí zemi, měly by členské státy zajistit, aby orgány dozoru mohly na žádost omezit zveřejnění veškerých informací zapsaných ve vnitrostátním rejstříku nebo jejich části. Registrovaný subjekt by měl prokázat, že s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem jednotlivého případu by mělo být zveřejnění omezeno z důvodu oprávněných zájmů, jako je vážné riziko, že by zveřejnění vystavilo jednotlivce porušení jeho základních práv chráněných zejména články 1 (právo na lidskou důstojnost), 2 (právo na život), 3 (právo na nedotknutelnost lidské osobnosti), 4 (zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestu) nebo 6 Listiny (právo na svobodu a bezpečnost), například únos, vydírání, vynucování, obtěžování, násilí nebo zastrašování, nebo jako je obchodní tajemství. Analýza by měla zohlednit rizika ohrožení tělesné integrity zaměstnanců nebo všech osob pracujících pro registrovaný subjekt nebo s ním spojených. Oprávněné zájmy by měly zahrnovat také rizika pro fyzické osoby, které mají prospěch z činnosti registrovaného subjektu. Každé rozhodnutí orgánu dozoru by mělo zohledňovat cíle této směrnice a mělo by podléhat soudnímu přezkumu v členském státě registrace. Rozhodnutí orgánu dozoru a případně soudní příslušnost je třeba přijmout neprodleně. Aby se veřejnost dozvěděla, že registrovaný subjekt splnil požadavek na registraci stanovený touto směrnicí, pokud bylo povoleno omezení zveřejněných informací, mělo by být datové pole ve vnitrostátním rejstříku nahrazeno poznámkou, že zveřejnění bylo omezeno z důvodu oprávněného zájmu.

(50)Aby se zabránilo stigmatizaci registrovaného subjektu, měly by být zveřejňované údaje prezentovány věcně a neutrálně. Příslušné vnitrostátní orgány by mimoto měly při plnění úkolů, které jim byly svěřeny podle této směrnice, zajistit, aby z pouhé skutečnosti, že určitý subjekt je registrovaným subjektem, nevyplývaly žádné nepříznivé důsledky. Zveřejnění by zejména nemělo být doprovázeno prohlášeními nebo ustanoveními, která by mohla vyvolat nedůvěru vůči registrovaným subjektům a odradit fyzické nebo právnické osoby z členských států nebo třetích zemí od toho, aby s nimi spolupracovaly nebo aby jim poskytovaly finanční podporu. K příkladům takového stigmatizujícího jednání patří negativní označování registrovaných subjektů nebo znevažující výroky, jež mají podkopat důvěryhodnost a legitimitu registrovaných subjektů tím, že naznačují, že se registrované subjekty snaží nezákonně ovlivňovat demokratické procesy.

(51)Pokud třetí země vynakládá obzvláště vysoké částky na zastupování zájmů nebo pokud subjekt dostává obzvláště vysoké částky odměn od jednoho nebo více subjektů ze třetích zemí, je pravděpodobnější, že prováděné činnosti v oblasti zastupování zájmů úspěšně ovlivní politická rozhodnutí členského státu nebo celé Unie. V takových případech by orgány dozoru měly mít možnost vyžádat si od subjektů provádějících činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem těchto třetích zemí dodatečné informace, aby mohly provést větší kontrolu.

(52)Aby byl zajištěn přiměřený dohled nad touto směrnicí, měly by mít orgány dozoru možnost požádat subjekt, který vykonává činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem subjektů ze třetích zemí, o poskytnutí záznamů nezbytných k prošetření případného nedodržení požadavku na registraci stanoveného v této směrnici. Za tímto účelem by orgány dozoru měly mít možnost jednat z vlastního podnětu nebo na základě oznámení oznamovatele či orgánu dozoru jiného členského státu.

(53)Orgány dozoru by měly spolupracovat na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie. Tato spolupráce by měla usnadnit rychlou a bezpečnou výměnu informací. Pro účely plnění svých úkolů v oblasti dohledu by orgány dozoru měly mít možnost vyžádat si od orgánu dozoru v členském státě registrace informace uvedené v registračním dokumentu, včetně těch, které nejsou veřejné, a ve zvláštních případech záznamy vedené subjektem, jakož i provedené analýzy. orgány dozoru a Komise by měly spolupracovat na zajištění provádění směrnice. Je třeba lépe porozumět rozsahu a rozložení celkových činností v oblasti zastupování zájmů, které jsou prováděny jménem třetích zemí v Unii. Komise by měla mít možnost vyžádat si od orgánů dozoru souhrnné údaje založené na informacích poskytnutých subjekty vykonávajícími zastupování zájmů jménem subjektů ze třetích zemí v rámci jejich registrace. Aby bylo možné komplexně sledovat způsoby a rysy činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí v Unii, mohou tyto souhrnné údaje zahrnovat informace, jež nejsou v rejstřících veřejně dostupné, včetně osobních údajů, a to v rozsahu nezbytném pro zajištění účinného sledování.

(54)Pro další omezení administrativní zátěže se správní spolupráce a výměna informací mezi vnitrostátními orgány, jakož i orgány dozoru a Komisí uskutečňuje prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/20127 pro správní spolupráci mezi příslušnými orgány členských států v oblastech politiky týkajících se jednotného trhu. Interoperabilita systému IMI a vnitrostátních rejstříků by měla být zajištěna v souladu s Evropským rámcem interoperability.

__________________

7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/1024/oj).

(55)S cílem napomoci Komisi při plnění jejího úkolu spočívajícího v zajištění účinné spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními orgány a úplného a účinného provádění této směrnice by měla být zřízena poradní skupina. Poradní skupina by měla být složena ze zástupců orgánu dozoru jednotlivých členských států. Poradní skupina by měla poskytovat poradenství ohledně provádění této směrnice, včetně požadavku zabránit nepříznivým důsledkům plynoucím z pouhé skutečnosti, že subjekt je registrován v souladu s požadavky stanovenými v této směrnici. Měla by přijímat stanoviska, doporučení nebo zprávy, jež by měly zveřejňovat příslušné vnitrostátní orgány určené členskými státy. K zajištění právní jistoty pro subjekty, které mohou spadat do oblasti působnosti směrnice, by poradní skupina měla Komisi poskytovat poradenství zejména ohledně případných pokynů k oblasti působnosti směrnice, pojmu „subjekt ze třetí země“ a činnostem, jejichž cílem nebo důsledkem je obcházení povinností stanovených v této směrnici. Případně by měla být zajištěna spolupráce se sítí EU pro boj proti korupci.

(58)Měla by být zakázána vědomá a úmyslná účast na činnostech, jejichž cílem nebo výsledkem je obcházení povinností stanovených v této směrnici, zejména požadavků na registraci. Mezi takové činnosti patří skryté odměňování za služby zastupování, zakládání společností s cílem zastřít vazby na vlády třetích zemí nebo umělé rozdělování činností mezi více subjektů s cílem nedosáhnout prahových hodnot stanovených touto směrnicí.

(59)Aby se zabránilo nedodržování požadavků stanovených touto směrnicí a aby se toto nedodržování sankcionovalo, měly by členské státy zajistit, aby jakékoli porušení povinností stanovených v této směrnici bylo doprovázeno účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními pokutami. Sankce by neměly mít trestní povahu. Sankce by měly zohledňovat povahu, opakování a dobu trvání protiprávního jednání s ohledem na dotčený veřejný zájem, rozsah a druh prováděných činností a ekonomickou kapacitu subjektu, který činnosti v oblasti zastupování zájmů vykonává. Sankce by měly být v každém jednotlivém případě účinné, přiměřené a odrazující a měly by respektovat základní práva, včetně svobody projevu, sdružování, akademické svobody a svobody vědeckého výzkumu, záruk a přístupu k účinným opravným prostředkům, včetně práva být vyslechnut. Měly by následovat po předchozím včasném varování vydaném orgánem dozoru, s výjimkou případů, kdy takové porušení znamená porušení zákazu obcházení.

(60)Za účelem změny prahových hodnot pro vyžádání dalších informací, změny seznamu informací, jež mají být poskytnuty při podání žádosti o registraci, a změny seznamu informací, které mají být uvedeny ve zprávách zveřejňovaných členskými státy, by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace byly provedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů9. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, které se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci.

__________________

9 Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_interinstit/2016/512/oj.

(63)Systém na úrovni Unie zejména podporuje příslušné vnitrostátní orgány při plnění jejich funkcí dohledu a další zúčastněné strany při výkonu jejich úlohy v demokratickém procesu a zvyšuje celkovou odolnost demokracií v Unii proti vměšování ze strany třetích zemí. Řešení transparentnosti činností v oblasti zastupování zájmů prováděných jménem třetích zemí za účelem ovlivňování na úrovni Unie má přidanou hodnotu, neboť pravděpodobná přeshraniční povaha těchto činností vyžaduje koordinovaný přístup na více úrovních a v různých odvětvích. Díky spolupráci a sdílení informací mohou členské státy lépe porozumět rozsahu tohoto jevu, což pomůže zabránit tomu, aby třetí země mohly využívat rozdílů v právní úpravě nebo mezer v ní.

(64)Při provádění této směrnice by členské státy měly usilovat o minimalizaci administrativní zátěže dotčených subjektů, zejména mikropodniků a malých a středních podniků ve smyslu článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU10.

__________________

10 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2013/34 ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2013/34/oj).

(65)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67911 a (EU) 2018/172512 se vztahují na zpracování osobních údajů prováděné v souvislosti s touto směrnicí, včetně zpracování osobních údajů za účelem vedení vnitrostátního rejstříku nebo rejstříků subjektů vykonávajících činnosti v oblasti zastupování zájmů jménem subjektů ze třetích zemí, přístupu k osobním údajům v takovém vnitrostátním rejstříku nebo rejstřících a výměny osobních údajů v rámci správní spolupráce a vzájemné pomoci mezi členskými státy podle této směrnice, mimo jiné používání systému IMI, a vedení záznamů v souladu s povinnostmi týkajícími se vedení záznamů podle této směrnice. Každé zpracování osobních údajů pro tyto účely by mělo mimo jiné dodržovat zásady minimalizace údajů, přesnosti údajů a omezení jejich ukládání a splňovat požadavky na integritu a důvěrnost údajů. Členské státy by měly stanovit opatření zajišťující zákonné a bezpečné zpracování, pokud jde o zpracovávání osobních údajů obsažených v jejich vnitrostátním rejstříku nebo rejstřících, v souladu s platnými právními předpisy o ochraně osobních údajů.

__________________

11 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj).

12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj).

(69)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal své stanovisko dne XXXX15,

__________________

Předmět a účel

Tato směrnice stanoví harmonizované požadavky týkající se hospodářských činností v oblasti zastupování zájmů vykonávaných jménem subjektu ze třetí země s cílem zlepšit fungování vnitřního trhu dosažením společné úrovně transparentnosti v celé Unii.

Účelem této směrnice je dosáhnout této transparentnosti tak, aby se zabránilo vytvoření atmosféry nedůvěry, což by mohlo odrazovat fyzické nebo právnické osoby z členských států nebo ze třetích zemí od spolupráce se subjekty, které vykonávají zastupování zájmů jménem subjektu ze třetí země, nebo od poskytování finanční podpory těmto subjektům.

(1)„činností v oblasti zastupování zájmů“ činnost prováděná s cílem ovlivnit vývoj, tvorbu nebo provádění politiky nebo právních předpisů nebo procesy veřejného rozhodování v Unii, která může být prováděna zejména prostřednictvím organizování setkání, konferencí nebo událostí nebo účasti na nich, přispívání ke konzultacím nebo parlamentním slyšením nebo účasti na nich, organizování komunikačních nebo reklamních kampaní, organizování sítí a iniciativ na místní úrovni, přípravy politických dokumentů a stanovisek, legislativních změn, průzkumů veřejného mínění, šetření nebo otevřených dopisů nebo činností v rámci výzkumu a vzdělávání, pokud jsou prováděny konkrétně s tímto cílem;

(2)„službou zastupování zájmů“ činnost v oblasti zastupování zájmů, která se obvykle provádí za úplatu, jak je uvedeno v článku 57 Smlouvy o fungování Evropské unie;

(4)„subjektem ze třetí země“:

(b)veřejný nebo soukromý subjekt, jehož jednání lze přičíst subjektu uvedenému v písmenu a), a to s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem;

(a)celková roční odměna obdržená od subjektu ze třetí země za poskytování služby zastupování zájmů, která se v případě nepeněžní odměny skládá z její odhadované hodnoty, nebo

(9)„orgánem odpovědným za vnitrostátní rejstřík“ orgán veřejné moci nebo subjekt odpovědný za vedení vnitrostátního rejstříku podle článku 9 a za vyřizování žádostí o registraci předložených podle této směrnice;

(a)službu zastupování zájmů poskytovanou subjektu ze třetí země;

(b)činnost v oblasti zastupování zájmů prováděnou subjektem ze třetí země uvedeným v čl. 2 bodu 4 písm. b), která je spojena s činnostmi hospodářské povahy nebo je nahrazuje, a je tudíž srovnatelná se službou zastupování zájmů uvedenou v písmenu a) tohoto odstavce.

(a)činnosti prováděné přímo subjektem ze třetí země uvedeným v čl. 2 bodu 4 písm. a), které souvisejí s výkonem veřejné moci, včetně činností spojených s udržováním diplomatických nebo konzulárních vztahů mezi státy nebo mezinárodními organizacemi;

i)poradenství poskytnuté subjektu ze třetí země, které mu pomůže zajistit, aby jeho činnost byla v souladu se stávajícími právními požadavky;

ii)zastupování subjektů ze třetích zemí v souvislosti se smírčím nebo mediačním řízením, jehož cílem je předejít tomu, aby se spor dostal před soudní nebo správní orgán nebo aby o něm bylo jimi rozhodnuto;

iii)zastupování subjektů ze třetích zemí v soudních řízeních;

Členské státy nesmějí s ohledem na činnosti v oblasti zastupování zájmů spadající do oblasti působnosti této směrnice zachovat ani zavést ustanovení odchylná od ustanovení této směrnice, včetně přísnějších nebo méně přísných ustanovení k zajištění jiné úrovně transparentnosti těchto činností.

Členské státy zajistí, aby poskytovatelé služeb zastupování zájmů měli možnost požadovat, aby subjekt, jehož jménem je služba poskytována, prohlásil, zda je subjektem ze třetí země.

1.Členské státy zajistí, aby subjekty uvedené v čl. 3 odst. 1 zahrnuly do svých smluvních ujednání se subdodavateli informaci o tom, že činnost v oblasti zastupování zájmů spadá do oblasti působnosti čl. 3 odst. 1, jakož i povinnost předat tuto informaci všem dalším subdodavatelům. Subdodavatelé, kteří byli takto informováni, nemusí splňovat požadavky článků 7, 8, 10 a 11, pokud jde o činnost v oblasti zastupování zájmů prováděnou na základě smlouvy obsahující tyto informace.

2.Členské státy zajistí, aby v případě, že subdodavatel zadá službu zastupování zájmů dalšímu subdodavateli, informoval hlavního dodavatele nebo případně subdodavatele, od něhož získal zakázku týkající se provádění činnosti v oblasti zastupování zájmů, o skutečnosti, že činnost v oblasti zastupování zájmů byla zadána dalšímu subdodavateli, a aby zajistil, že smluvní ujednání obsahují informaci o tom, že činnost v oblasti zastupování zájmů spadá do oblasti působnosti čl. 3 odst. 1.

3.Členské státy zajistí, aby subdodavatel poskytl hlavnímu dodavateli nebo případně subdodavateli informace nezbytné pro splnění požadavků stanovených v článku 10.

Článek 7

Vedení záznamů

3.Členské státy zajistí, aby právní zástupce mohl být činěn odpovědným za neplnění povinností podle této směrnice subjektem, který zastupuje, aniž je dotčena odpovědnost a právní kroky, které by mohly být proti tomuto subjektu zahájeny. Členské státy zajistí, aby subjekty uvedené v čl. 3 odst. 1 poskytly svému právnímu zástupci nezbytné pravomoci a dostatečné zdroje k zaručení účinné a včasné spolupráce s příslušnými orgány členských států a k zajištění dodržování jejich rozhodnutí.

2.Vnitrostátní rejstřík nebo případně rejstříky vedou orgány odpovědné za vnitrostátní rejstříky. Při zpracovávání osobních údajů vystupují tyto orgány jako správci ve smyslu čl. 4 bodu 7 nařízení (EU) 2016/679.

Členské státy zajistí, aby se subjekt uvedený v čl. 3 odst. 1 usazený na jejich území zapsal do vnitrostátního rejstříku nejpozději v okamžiku zahájení činností v oblasti zastupování zájmů.

3.Pokud subjekt uvedený v čl. 3 odst. 1 není usazen v Unii, zaregistruje se v členském státě, kde je usazen jeho právní zástupce určený podle článku 8, nebo v případě, že nemá místo usazení, v místě jeho trvalého bydliště nebo obvyklého pobytu.

4.Členské státy zajistí, aby subjekt musel pro účely registrace předložit pouze informace uvedené v příloze I.

(a)v přiměřené lhůtě změny nebo doplnění údajů poskytnutých podle přílohy I bodu 1 písm. a), b), f) bodů i) a ii);

Tento orgán žádost vyřídí do pěti pracovních dnů a registrovaný subjekt z vnitrostátního rejstříku vymaže, pokud se domnívá, že subjekt již není subjektem uvedeným v čl. 3 odst. 1, nebo že by případně neměl být nadále zapsán v rejstříku, za který je odpovědný. Rozhodnutí orgánu odpovědného za příslušný vnitrostátní rejstřík podléhá správnímu a soudnímu přezkumu v členském státě registrace.

8.Členské státy zajistí, aby registrace, aktualizace, žádosti o výmaz z rejstříku a žádosti podle čl. 12 odst. 3 mohly být prováděny elektronickými prostředky a byly bezplatné.

2.Pokud jsou informace poskytnuté pro účely registrace neúplné nebo obsahují zjevné chyby, vyzve orgán odpovědný za vnitrostátní rejstřík dotyčný subjekt, aby své podání doplnil nebo opravil. Do pěti pracovních dnů od obdržení odpovědi od dotčeného subjektu orgán odpovědný za vnitrostátní rejstřík buď provede odpovídající záznam ve svém vnitrostátním rejstříku, nebo takový záznam odmítne provést a informuje dotčený subjekt o tom, proč je podání i nadále neúplné nebo obsahuje zjevně nesprávné informace.

3.Po zápisu do vnitrostátního rejstříku obdrží registrovaný subjekt neprodleně, nejpozději však do pěti pracovních dnů, potvrzení o registraci od orgánu odpovědného za vnitrostátní rejstřík a je mu vydáno jedinečné evropské číslo zastupování zájmů (EIRN) a digitální kopie informací obsažených ve vnitrostátním rejstříku. Evropské číslo zastupování zájmů má formát uvedený v příloze II.

4.Členské státy zajistí, aby orgán odpovědný za vnitrostátní rejstřík v členském státě registrace oznámil každou novou registraci vnitrostátním orgánům určeným podle čl. 15 odst. 1 v členských státech uvedených v registračním dokumentu podle přílohy I bodu 2 písm. e) neprodleně, nejpozději však do pěti pracovních dnů od zápisu do vnitrostátního rejstříku. Toto oznámení se uskuteční rovněž v případě, že registrovaný subjekt předloží podle čl. 10 odst. 6 změnu nebo doplnění informací uvedených v příloze I bodě 2 písm. e). Oznámení obsahuje název registrovaného subjektu, jeho evropské číslo zastupování zájmů a odkaz na vnitrostátní rejstříky, v nichž byla registrace provedena.

5.Členské státy zajistí, aby orgány odpovědné za vedení vnitrostátních rejstříků v členském státě, který obdržel oznámení uvedené v odstavci 4, neprodleně, nejpozději však do pěti pracovních dnů zapsaly do příslušného rejstříku informace uvedené v tomto oznámení. Informace o registrovaném subjektu se nezveřejní, pokud se na ně v příslušném vnitrostátním rejstříku členského státu registrace vztahuje výjimka ze zveřejnění podle čl. 12 odst. 3.

9.Pokud má orgán dozoru spolehlivé informace o možném nedodržení povinností stanovených vnitrostátními předpisy přijatými podle článku 10 ze strany subjektu zapsaného v rejstříku, pro nějž je příslušný podle čl. 15 odst. 3, jako je uvedení nepřesných informací v registračním dokumentu, může dotyčný subjekt požádat o poskytnutí informací uvedených v článku 7 v rozsahu nezbytném k prošetření možného nesplnění povinností.

(c)informace o dostupných postupech soudního přezkumu.

11.Subjekt, jemuž je žádost podána, poskytne do deseti pracovních dnů úplné a přesné informace požadované podle odstavců 8 a 9.

12.Žádosti uvedené v odstavcích 8 a 9 podléhají soudnímu přezkumu v členském státě orgánu dozoru, který žádost podal.

(a)informace poskytnuté registrovaným subjektem podle přílohy I bodu 1 písm. a), e), f) podbodů i) a ii), h), i), j) a k) a bodu 2 písm. a) podbodu i) a písm. b) až h);

3.Členské státy zajistí, aby subjekty uvedené v čl. 3 odst. 1 mohly na základě řádně odůvodněné žádosti požádat o výjimku ze zveřejnění podle odstavce 1. Orgán dozoru přijme rozhodnutí o částečném nebo úplném omezení přístupu veřejnosti, pokud subjekt podávající žádost s přihlédnutím k okolnostem daného případu prokáže, že je to odůvodněno oprávněným zájmem, včetně vážného rizika, že by zveřejnění vystavilo jednotlivce porušení jeho základních práv, zejména práv chráněných podle článku 1, článku 2, článku 3, článku 4 nebo článku 6 Listiny. V opačném případě přijme orgán dozoru rozhodnutí o zamítnutí žádosti.

4.Jakékoli rozhodnutí přijaté podle odstavce 3 podléhá soudnímu přezkumu v členském státě registrace. Členské státy zajistí, aby veškeré přezkumné postupy, včetně soudních opravných prostředků, byly provedeny v přiměřené lhůtě a aby bylo neprodleně přijato pravomocné rozhodnutí.

6.Členské státy zajistí, aby v případě, že rozhodnutí uvedené v odstavci 3 nabylo právní moci, bylo ve vnitrostátním rejstříku, jehož se toto rozhodnutí týká, uvedeno, že přístup veřejnosti byl částečně nebo zcela omezen.

1.Počínaje 31. březnem [rok od uplynutí lhůty pro provedení] a do 31. března každého následujícího roku každý členský stát zveřejní a předá Komisi zprávu založenou na informacích poskytnutých subjekty zapsanými ve vnitrostátních rejstřících. Tato zpráva obsahuje pouze:

(a)souhrnné údaje o ročních částkách pro jednotlivé třetí země v předchozím účetním období. Tyto souhrnné údaje by měly vycházet z informací poskytnutých podle přílohy I bodu 2 písm. b) a c);

(b)souhrnné údaje o ročních částkách podle kategorií organizací pro každou třetí zemi za předchozí účetní období. Tyto souhrnné údaje by měly vycházet z informací poskytnutých podle přílohy I bodu 1 písm. h) a bodu 2 písm. b) a c);

(c)celkový počet subjektů ze třetích zemí, které lze přiřadit k určité třetí zemi. Tyto souhrnné údaje by měly vycházet z informací poskytnutých podle přílohy I bodu 2 písm. b);

5.Pokud členský stát určí více než jeden orgán dozoru, zajistí, aby úkoly každého z těchto orgánů byly jasně vymezeny a aby při plnění svých úkolů orgány úzce a účinně spolupracovaly. Členské státy určí orgán dozoru, kterému lze zasílat sdělení pro předání příslušnému orgánu v daném členském státě.

6.Členské státy zajistí, aby byl orgán dozoru při výkonu svých funkcí nezávislý. Členské státy zejména zajistí, aby zaměstnanci orgánů dozoru, kteří vykonávají své pravomoci podle této směrnice:

(a)byli schopni vykonávat své povinnosti nezávisle, bez politických a jiných vnějších vlivů, a nevyžadovali ani nepřijímali pokyny od vlády nebo jiného veřejného či soukromého subjektu;

7.Členské státy zajistí, aby vnitrostátní orgány určené podle odstavce 1 měly veškeré nezbytné prostředky k plnění úkolů, které jim byly svěřeny podle této směrnice, včetně dostatečných technických, finančních a lidských zdrojů.

8.Členské státy zajistí, aby vnitrostátní orgány určené podle odstavce 1 při plnění úkolů, které jim byly svěřeny podle této směrnice, zajistily, že z pouhé skutečnosti, že subjekt je registrovaným subjektem nebo že se jej týkala žádost podle čl. 16 odst. 3, nevyplývají žádné nepříznivé důsledky, jako je stigmatizace.

3.S výjimkou případů uvedených v čl. 11 odst. 8 a 9 lze žádost podat pouze v níže uvedených případech a musí být omezena na záznamy vedené v souladu s článkem 7:

(a)registrovaný subjekt obdržel v předchozím účetním období roční částku přesahující 1 000 000 EUR za jeden subjekt ze třetí země;

činnosti subjektu ze třetí země, jehož jménem registrovaný subjekt jedná, lze přičíst třetí zemi, která v jednom z pěti předchozích účetních období s přihlédnutím ke všem subjektům ze třetích zemí, jejichž činnosti lze této třetí zemi přičíst, vynaložila celkovou roční částku, která přesahuje jednu z následujících částek:

(c)informace o dostupných postupech soudního přezkumu.

5.Pokud se orgán dozoru jiný než orgán dozoru členského státu registrace domnívá, že je splněna některá z podmínek stanovených v odstavci 3, může orgán dozoru členského státu registrace požádat, aby si od registrovaného subjektu vyžádal záznamy vedené v souladu s článkem 7.

Po obdržení žádosti podle odstavce 5 podá orgán dozoru členského státu registrace žádost podle odstavce 3, pokud se domnívá, že jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 3, a předá obdržené informace dožadujícímu orgánu dozoru. Pokud orgán dozoru členského státu registrace podal v předchozích dvanácti měsících žádost podle odstavce 3, která se týkala stejných informací od téhož registrovaného subjektu, předá informace dožadujícímu orgánu dozoru, aniž by musel podávat novou žádost.

8.Žádosti uvedené v odstavci 3 podléhají soudnímu přezkumu v členském státě orgánu dozoru, který žádost podal.

1.Členské státy zajistí, aby jejich orgány dozoru v případě potřeby spolupracovaly s orgány dozoru všech ostatních členských států.

(b)popis příslušných skutečností, příslušných ustanovení této směrnice a důvodů, proč má oznamující orgán podezření na porušení této směrnice.

5.Pokud orgán dozoru v místě hlavní provozovny nemá dostatečné informace, aby mohl jednat na základě oznámení uvedeného v odstavci 2, může si vyžádat doplňující informace od příslušného orgánu, který oznámení učinil.

6.Správní spolupráce a výměna informací mezi vnitrostátními orgány určenými podle čl. 15 odst. 1, jakož i orgány dozoru a Komisí podle odstavců 2, 4 a 5, čl. 11 odst. 4, čl. 16 odst. 5 a 6 a článku 18 této směrnice se provádí prostřednictvím systému IMI zřízeného nařízením (EU) č. 1024/2012.

Článek 18

Přeshraniční sdílení informací mezi orgány dozoru

(b)usnadňuje výměnu a sdílení informací a osvědčených postupů ohledně konkrétních potřeb mikropodniků a malých a středních podniků ve smyslu článku 3 směrnice 2013/34/EU;

(d)oznamuje Komisi veškeré rozdíly při uplatňování této směrnice;

4.Zástupci Evropského parlamentu nebo států Evropského sdružení volného obchodu, které jsou smluvními stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru17, mohou být přizváni k účasti na zasedáních poradní skupiny jako pozorovatelé.

__________________

17 Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/1994/1/oj).

Členské státy stanoví pravidla pro sankce, které jsou omezené na správní pokuty za porušení vnitrostátních předpisů přijatých k provedení článků 6, 7, 8, 10, 11, 14, 16 a 20 subjekty uvedenými v čl. 3 odst. 1 nebo případně jejich právními zástupci. Tato pravidla musí být v souladu s odstavci 2 až 6.

2.Maximální výše finanční sankce podle odstavce 1, kterou lze uložit, činí pro podniky 1 % ročního celosvětového obratu za předchozí účetní období, pro ostatní právnické osoby 1 % ročního rozpočtu subjektu podle posledního uzavřeného finančního období a pro fyzické osoby 1 000 EUR.

3.Sankce musí být v každém jednotlivém případě účinné, přiměřené a odrazující, zejména s ohledem na povahu, opakování a dobu trvání protiprávního jednání, jehož se tato opatření týkají, jakož i s ohledem na případné ekonomické, technické a provozní možnosti subjektu uvedeného v čl. 3 odst. 1, který se protiprávního jednání dopustil.

4. Před uložením sankcí zašle orgán dozoru dotčenému subjektu varování nebo výtku s upozorněním, že pravděpodobně porušuje nebo porušil ustanovení této směrnice, s výjimkou případů, kdy toto porušení představuje porušení článku 20.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 10 odst. 9, čl. 13 odst. 3 a čl. 16 odst. 9 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od ... [den vstupu této směrnice v platnost].

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.Po přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí tento akt současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 10 odst. 9, čl. 13 odst. 3 a čl. 16 odst. 9 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1.v čl. 2 odst. 1 písm. a) se doplňuje nové písmeno xi), které zní:

2.v příloze se v části I doplňuje nový bod K, který zní:

Toto hodnocení posoudí účinnost a přiměřenost směrnice. Posoudí mimo jiné potřebu změn v oblasti působnosti a účinnosti záruk stanovených ve směrnici. V případě potřeby může být doplněno příslušnými legislativními návrhy.

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [osmnáct měsíců od vstupu v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto ustanovení.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

(a)níže uvedené informace o každém ze subjektů ze třetí země, jejichž jménem subjekt provádí činnost v oblasti zastupování zájmů;

ii)adresa, na níž subjekt ze třetí země provádí činnost, nebo, v případě fyzických osob, adresa, na níž se obvykle zdržují;

iii) popis hlavních cílů, působnosti a oblasti zájmu subjektu;

iv)je-li k dispozici, registrační číslo subjektu ze třetí země v obchodním rejstříku nebo srovnatelný identifikační kód;

(b)třetí země, jejímž jménem subjekt ze třetí země jedná;