1.znovu potvrzuje zásadní význam zásad subsidiarity a proporcionality pro právní a institucionální rámec EU; připomíná, že zásady subsidiarity a proporcionality by měly být základními prvky přístupu Komise ke zlepšování právní úpravy, který je založen na třech základních procesech hodnocení, posuzování dopadů a konzultací se zúčastněnými stranami; připomíná, že tyto zásady jsou klíčové pro zachování rozdělení pravomocí a zajištění toho, aby opatření EU byla nezbytná a přiměřená;

2.zdůrazňuje, že základním principem zásady subsidiarity je zajistit, aby byla rozhodnutí přijímána co nejblíže občanům, čímž zůstává zachována schopnost členských států přijímat rozhodnutí a opatření a umožňovat zásah EU v případě, kdy cílů určitého opatření nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale z důvodu rozsahu a účinků navrhované činnosti jich může být lépe dosaženo na úrovni EU, přičemž primárním cílem je maximalizovat účinnost a zajišťovat větší blízkost k občanům;

3.připomíná, že zásady subsidiarity a proporcionality vyžadují, aby opatření přijímaná orgány EU nepřekračovala meze toho, co je přiměřené a nezbytné k dosažení legitimních cílů sledovaných právními předpisy EU;

4.zdůrazňuje, že koncepce „aktivní subsidiarity“ vypracovaná pracovní skupinou pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ (dále jen „pracovní skupina“) je založena na konstruktivní spolupráci mezi všemi úrovněmi správy ve všech fázích životního cyklu právních předpisů EU ve prospěch občanů EU;

5.vyzývá Komisi, aby při navrhování právních předpisů, které spadají do sdílené pravomoci, postupovala s náležitou péčí a rozvážností; vyzývá Komisi, aby jasně a důkladně definovala právní základ pro činnost EU a zajistila plné respektování pravomocí členských států a náležité uplatňování právních základů; zdůrazňuje, že celý institucionální rámec EU musí vyvíjet soustavné a trvalé úsilí o zajištění aktivního zapojování vnitrostátních parlamentů do evropského rozhodovacího procesu;

6.se znepokojením bere na vědomí, že jako právní základ pro uvolnění 800 miliard EUR na plán ReArm Europe / nástroj týkající se obranné připravenosti Evropy do roku 2030 zvolila Komise článek 122 Smlouvy o fungování EU; vyzývá Komisi, aby přezkoumala právní základ této iniciativy; naléhavě žádá Komisi, aby článek 122 Smlouvy o fungování EU ve všech svých budoucích návrzích interpretovala s ohledem na jeho původní koncepci jako řešení pro mimořádné řešení krizí a v duchu zásady subsidiarity;

7.zdůrazňuje, že každá legislativní iniciativa Komise spadající do sdílených pravomocí musí být striktně podložena důkladným předběžným posouzením dopadů, které kvantifikovaným a odůvodněným způsobem prokáže nezbytnost účinných opatření a volbu nástrojů; požaduje, aby Komise prostřednictvím srovnávací analýzy mezi členskými státy výslovně odůvodňovala, že harmonizace právních předpisů na úrovni EU přináší podstatnou přidanou hodnotu a nepředstavuje skryté rozšíření pravomocí; připomíná záměr Komise, vyjádřený ve sdělení z roku 2018, začlenit do svých pokynů pro zlepšování právní úpravy tabulkový dotazník a využívat jej jako součást posouzení dopadů, hodnocení a důvodových zpráv, které jsou připojeny k jejím legislativním návrhům; vyjadřuje politování nad tím, že to dosud nebylo v praxi splněno; vítá v tomto ohledu tabulkový dotazník pro posuzování subsidiarity, který vypracoval Evropský výbor regionů, a vybízí Komisi, aby jej používala jako základ pro svá posouzení subsidiarity; trvá na tom, že je třeba přísněji kontrolovat používání článků 122 a 352 Smlouvy o fungování EU jako právního základu, a vyzývá k posílení předchozích konzultací s vnitrostátními a regionálními parlamenty s legislativními pravomocemi před navrhováním právních předpisů na úrovni EU;

8.poukazuje na obavy, které jednomyslně vyjádřil výbor pro evropské záležitosti francouzského Senátu13 Le Sénat, Commission des affaires européenes, „Dérive normative de l'Union européenne – Rapport d'information“ č. 190 (2024–2025), 4. prosince 2024., pokud jde o slabý právní základ některých legislativních iniciativ EU, rostoucí tendenci upřednostňovat nařízení před směrnicemi a nadměrné používání prováděcích aktů nebo aktů v přenesené pravomoci;

9.připomíná, že článek 5 protokolu č. 2 ke Smlouvám vyžaduje, aby Komise poskytovala podrobné posouzení, zda byly dodrženy zásady subsidiarity a proporcionality; vyzývá Komisi, aby při posuzování legislativních návrhů prováděla společně s Evropským parlamentem systematičtější analýzu subsidiarity a proporcionality; připomíná, že kontroly subsidiarity jsou pro řádnou správu věcí veřejných zásadní a neměly by mít pouze formální význam; vyzývá k větší transparentnosti při uplatňování těchto zásad, přičemž každý legislativní návrh by měl obsahovat podrobné odůvodnění zásahu EU, jeho přidanou hodnotu a přiměřenost opatření vzhledem k jeho cílům;

10.konstatuje, že odpovědi Komise na odůvodněná stanoviska je třeba důkladně posuzovat, i když tato stanoviska nepodporuje velký počet vnitrostátních parlamentů; zdůrazňuje, že je důležité zohledňovat specifickou situaci v jednotlivých členských státech s ohledem na rozmanitost právních tradic a regionální rozdíly v EU; vyjadřuje znepokojení nad skutečností, že není mnoho důkazů o tom, že by Komise v důsledku odůvodněných stanovisek předložených vnitrostátními parlamenty výrazně měnila své návrhy;

11.poukazuje na to, že provádění nových právních předpisů EU může znamenat velmi vysoké náklady pro obce, zejména v odlehlých nebo řídce osídlených oblastech; domnívá se, že obce musí být vybaveny dostatečnými finančními zdroji na provádění právních předpisů EU, aby mohly dodržovat nové právní normy; poukazuje na to, že tyto finanční zdroje by měly odpovídat nákladům obcí na provádění;

12.poukazuje na to, že vnitrostátní parlamenty jen zřídkakdy používají postupy žluté karty nebo oranžové karty; zdůrazňuje, že to není způsobeno nezájmem vnitrostátních parlamentů; konstatuje, že pro omezené využívání postupu žluté karty existuje řada možných vysvětlení, včetně nedostatečné transparentnosti při tvorbě právních předpisů EU, nedostatku znalostí o legislativním procesu EU a časových omezení; domnívá se, že parlamenty, které tento nástroj nepoužívají, ztěžují dosahování požadované prahové hodnoty; uznává, že stávající postup je příliš těžkopádný a existuje prostor pro zlepšení; v této souvislosti připomíná své dřívější návrhy na prodloužení lhůty pro postupy žluté karty na 12 týdnů a na širší úvahy o možnosti povýšit systém včasného varování na nástroj, který by vnitrostátním parlamentům umožňoval utvářet politiky EU; v tomto smyslu připomíná své poslední usnesení o provádění ustanovení Smlouvy týkajících se vnitrostátních parlamentů, v němž členské státy vyzval, aby zajistily, že vnitrostátní parlamenty budou mít dostatek zdrojů k plnění své ústavní úlohy v oblasti dohledu, a doporučil, aby vnitrostátní parlamenty účinněji využívaly platformu pro meziparlamentní výměnu informací týkajících se EU (IPEX) a zapojily své regionální parlamenty do fungování mechanismu včasného varování;

13.vítá vytvoření neformálních postupů pro zlepšení koordinace mezi Komisí,Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty, jako je politický dialog, dialog zpravodajů a webové stránky s názvem „stanoviska vnitrostátních parlamentů a odpovědi Komise“14 https://national-parliaments-opinions.ec.europa.eu/home; vyzývá Komisi, aby zkoumala možnosti, jak dále zlepšit konzultace s vnitrostátními parlamenty v otázkách subsidiarity, například zřízením „jednotného centra pro subsidiaritu“ založeného na platformě pro meziparlamentní výměnu informací týkajících se EU (IPEX), kde by se shromažďovala a volně zpřístupňovala odůvodněná stanoviska i například příspěvky, stanoviska Evropského výboru regionů, odpovědi Komise a usnesení Evropského parlamentu; domnívá se, že jednotné centrum pro subsidiaritu by bylo vhodným prostorem, v jehož rámci by členské státy mohly Komisi žádat, aby navrhla podpůrné nebo koordinační právní předpisy v oblasti výlučné pravomoci členských států;

14.vítá nedávné úsilí Komise o rozšíření a zdokonalení tabulkového dotazníku pro posuzování subsidiarity v rámci předběžného posuzování dopadů právních předpisů EU s použitím souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy; vyzývá Komisi, aby přezkum subsidiarity lépe integrovala do svého politického cyklu, mimo jiné tím, že hodnocení subsidiarity bude provádět i po interinstitucionálních jednáních, pokud to budou dohodnuté změny vyžadovat;

15.bere na vědomí obavy, že spolupráce Komise s vnitrostátními parlamenty je omezená a probíhá příliš pozdě v legislativním procesu, což následně omezuje schopnost vnitrostátních parlamentů ovlivňovat legislativní návrhy; naléhavě vyzývá Komisi, aby vnitrostátní parlamenty žádala o poskytnutí podnětů již v dřívější fázi, konkrétněji v době, kdy probíhají konzultace;

16.je přesvědčen, že formální a neformální meziparlamentní dialog v dřívější fázi legislativního procesu je klíčem ke správnému provádění zásady subsidiarity; konstatuje, že by mohl mít podobu měsíčních nebo čtvrtletních setkání poslanců Evropského parlamentu s poslanci vnitrostátních parlamentů v duchu článku 9 protokolu č. 1;

17.vyzývá Komisi, aby vždy pečlivě zvažovala, zda by větší koordinace s vnitrostátními orgány byla v konkrétních oblastech lepším řešením než vytváření nových nadnárodních agentur;

18.zdůrazňuje klíčovou úlohu parlamentů v jádru demokracie a potřebu respektovat jasné rozdělení pravomocí mezi různé úrovně evropské liberální demokracie, tj. obecní, regionální, vnitrostátní a evropskou úroveň, v souladu se zásadami subsidiarity stanovenými v článku 5 Smlouvy o EU, zajišťovat demokratickou legitimitu a účinný rozhodovací proces a posílit důvěru a spolupráci mezi parlamenty na různých úrovních;

19.vyzývá Komisi, aby ve větší míře zohledňovala stanoviska Evropského výboru regionů prostřednictvím sítě pro sledování subsidiarity, jež vznikla proto, aby napomáhala výměně informací mezi regionálními a místními orgány a EU o různých legislativních návrzích, které poté, co budou přijaty, budou mít přímý dopad na tyto orgány a na oblast jejich činnosti;

20.zdůrazňuje, že vnitrostátní parlamenty hrají klíčovou úlohu při prosazování toho, aby EU dodržovala zásadu subsidiarity, a že legislativní proces posílí platnost a demokratickou legitimitu EU a jejích legislativních iniciativ; zdůrazňuje, že je třeba, aby byly právní předpisy EU průběžně kontrolovány a aby se do tohoto postupu aktivněji zapojovaly vnitrostátní parlamenty prostřednictvím mechanismů stanovených ve Smlouvách, včetně postupů žluté karty a oranžové karty; vybízí vnitrostátní parlamenty, aby zvyšovaly svou kapacitu umožňující účinně kontrolovat opatření EU a vznášet proti nim námitky na základě zásad subsidiarity a proporcionality, a tímto způsobem důsledněji a včas kontrolovaly legislativní návrhy a dbaly na to, aby legislativní iniciativy EU respektovaly rovnováhu a sdílení pravomocí mezi EU a jejími členskými státy;

21.připomíná, že vnitrostátní parlamenty vykonávají demokratickou kontrolu nad svými vládami, které zastupují zájmy členských států v Radě; zdůrazňuje, že některé členské státy umožňují aktivnější účast svých vnitrostátních a regionálních parlamentů na evropském legislativním procesu, například tím, že uplatňují výhradu parlamentního přezkumu; vybízí všechny členské státy, aby přijaly opatření, jimiž by zajistily aktivnější účast vnitrostátních parlamentů na utváření jejich vnitrostátních postojů, s cílem posílit demokratickou legitimitu jednání Rady;

22.vítá příspěvky ze 72. plenárního zasedání Konference parlamentních výborů pro záležitosti Evropské unie (COSAC)15 https://secure.ipex.eu/IPEXL-WEB/download/file/8a8629a8930500d90193061cc8e70006/LXXII%20COSAC%20Contribution%20EN.pdf, na němž bylo formulováno doporučení, aby se v zájmu zkvalitnění přezkumu prováděného vnitrostátními parlamenty prodloužila lhůta pro předložení stanovisek z osmi na deset týdnů a aby prahová hodnota pro zahájení postupu žluté karty byla snížena na čtvrtinu odevzdaných hlasů;

23.vyzývá k posílení úlohy vnitrostátních parlamentů v EU zlepšením transparentnosti, dialogu a mechanismů spolupráce mezi vnitrostátními parlamenty a Komisí; zdůrazňuje, že ačkoli vnitrostátní parlamenty nemají vůči Komisi formální přímé pravomoci, které by byly podobné pravomocím Evropského parlamentu, měl by být posílen jejich politický vliv, aby byla zajištěna větší transparentnost a legitimita činnosti Komise;

24.domnívá se, že vnitrostátní parlamenty by měly hrát pozitivnější a proaktivnější roli, například vytvořením zelené karty, která by fungovala na základě nižších prahových hodnot; dále vyzývá k tomu, aby se v rámci příští revize Smluv prodloužila současná osmitýdenní lhůta pro předložení odůvodněných stanovisek vnitrostátními parlamenty podle článku 4 Protokolu č. 1 na dvanáct týdnů; připomíná, že pokud jde o lhůty, Komise již poskytla určitou flexibilitu, když nezapočítává období mezi 20. prosincem a 10. lednem;

25.opakuje, že je třeba posílit strukturální spolupráci spolunormotvůrců EU s vnitrostátními, regionálními a místními zákonodárci; zdůrazňuje, že zásadní úlohu v tomto ohledu hrají Evropský parlamentní týden a meziparlamentní setkání výborů; domnívá se, že pokud by byl každoroční Evropský parlamentní týden rozšířen, získali by poslanci Evropského parlamentu, členové Evropské komise a ministři úřadujícího předsednictví Rady možnost vystoupit před všemi vnitrostátními nebo případně regionálními parlamenty, aby s poslanci jednali o evropské agendě a podávali potřebná vysvětlení;

26.navrhuje zahájit diskusi o přípravě společného politického prohlášení nebo rámcové dohody mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem, pokud jde o organizaci navrhovaného Evropského parlamentního týdne, s cílem poskytnout soudržnější rámec spolupráce na politické, institucionální a administrativní úrovni; domnívá se, že při navrhování Evropského parlamentního týdne je třeba se poučit ze stávajících a minulých fór, jako je parlamentní týden, který je pořádán v rámci konference o evropském semestru a meziparlamentní konference o stabilitě, hospodářské koordinaci a správě v Evropské unii, jakož i Konference o budoucnosti Evropy; dále se domnívá, že by schůzky politických rodin a shromáždění vnitrostátních a evropských politických skupin v rámci meziparlamentní spolupráce EU mohly přinést přidanou hodnotu v podobě skutečné evropské politické diskuse;

27.domnívá se, že omezené používání postupu žluté karty a neúčinnost postupu oranžové karty ukazují, že stále existuje prostor pro zlepšení a že tyto postupy jsou omezené, protože nemají závazný dopad na legislativní návrhy Komise; domnívá se, že v tomto ohledu je možná lepší koordinace mezi vnitrostátními parlamenty; zdůrazňuje, že lepší spolupráce mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem by vedla k aktivnějšímu zapojování do legislativních návrhů EU a že spolupráce prostřednictvím vnitrostátních vlád jakožto prostředníků by vedla k posílení úlohy vnitrostátních parlamentů při utváření právních předpisů EU;

28.zdůrazňuje důležitou úlohu regionálních a místních společenství a naléhavě vyzývá Komisi, aby prozkoumala způsoby, jak jejich příspěvky lépe zohledňovat v legislativních návrzích, jakož i v hodnocení stávajících právních předpisů EU; v této souvislosti se domnívá, že by Komise měla podporovat pořádání veřejných konzultací na místní a regionální úrovni a posílit zapojení občanů a jejich účast na tvorbě politik EU;

29.vybízí orgány EU a regionální parlamenty s legislativními pravomocemi k aktivnějšímu zapojování a přímé vzájemné interakci při plném respektování úlohy a pravomocí vnitrostátních parlamentů; vybízí vnitrostátní parlamenty, aby začleňovaly odůvodněná stanoviska regionálních parlamentů s legislativními pravomocemi do svých konečných odůvodněných stanovisek, která jsou zasílána předsedům Parlamentu, Rady a Komise, pokud jsou dotčeny výlučné regionální pravomoci; opětovně potvrzuje, že článek 12 Smlouvy o EU a protokol č. 1 poskytují vnitrostátním parlamentům právo získávat informace přímo od orgánů EU; navrhuje, aby bylo právo na informace rozšířeno i na regionální parlamenty s legislativními pravomocemi;

30.vyzývá Komisi, aby v souladu s doporučeními Draghiho zprávy zahájila celoevropské šetření s cílem zjistit a analyzovat důvody omezeného výkonu kontrolní kapacity vnitrostátních parlamentů v souvislosti se subsidiaritou; vybízí Komisi, aby využila odborných znalostí a zkušeností vnitrostátních a regionálních orgánů, pokud jde o uplatňování právních předpisů EU a jejich provádění ve vnitrostátním právu;

31.zdůrazňuje, že Soudní dvůr hraje při uplatňování a výkladu zásad subsidiarity a proporcionality v právním rámci EU klíčovou úlohu; zdůrazňuje, že zásada subsidiarity nebyla od svého zavedení jako obecné zásady předmětem intenzivního soudního přezkumu ze strany Soudního dvora; lituje, že se generální advokáti ve svých stanoviscích málo zabývají argumenty týkajícími se subsidiarity;

32.varuje, že zjevná neochota Soudního dvora prosazovat subsidiaritu může vést k tomu, že členské státy nebudou ochotné se na Soudní dvůr vůbec obracet;

33.doporučuje Komisi, aby při konzultacích s členskými státy zajistila, aby vlády poskytovaly důkazy o tom, že zohledňují postoje vnitrostátních a regionálních parlamentů s legislativními pravomocemi;

34.bere na vědomí vnímanou neochotu Soudního dvora důsledně prosazovat subsidiaritu jako smysluplné omezení legislativních opatření EU;

35.konstatuje, že Soudní dvůr je při výkladu otázek sdílené pravomoci také vázán zásadami subsidiarity, neboť soudní výklad právních předpisů se rovná tvorbě právních předpisů;

36.bere na vědomí výklad Soudního dvora, podle kterého nezohlednění zvláštní situace jednoho nebo více členských států při posuzování legislativní iniciativy nepředstavuje porušení zásady proporcionality16 Rozsudek Soudního dvora ze dne 18. června 2015, Estonská republika v. Evropský parlament a Rada Evropské unie, C-508/13, ECLI:EU:C:2015:403.; trvá na tom, že pro tvorbu právních předpisů pro EU jako celek jsou individuální zvláštnosti členských států relevantní;

37.vyjadřuje znepokojení nad rozsudkem Soudního dvora, v němž se uvádí, že neprovedení posouzení dopadů nelze kvalifikovat jako porušení zásady proporcionality17 Rozsudek Soudního dvora ze dne 3. prosince 2019, Česká republika v. Evropský parlament a Rada Evropské unie, C-482/17, ECLI:EU:C:2019:1035.; vyzývá Komisi, aby bez výjimky prováděla posouzení dopadů a zajistila, že pokud dojde ke změně oblasti působnosti legislativního návrhu, Komise předloží nové posouzení dopadů;

38.zdůrazňuje, že dodržování zásad subsidiarity a proporcionality má klíčový význam pro důvěru občanů v EU a její právní předpisy a veřejnost by o něm měla být v rámci komunikace o jednotlivých legislativních iniciativách jasněji informována;

39.opakuje, že posouzení dopadů by měla být založena na přesných, objektivních a úplných informacích; domnívá se proto, že je nezbytné, aby normotvůrci EU shromažďovali podněty od místních a regionálních orgánů, které jsou schopny poskytnout k různým otázkám ty nejpřesnější informace;

40.vyzývá k provedení průzkumu mezi vnitrostátními parlamenty s cílem posoudit, jaké faktory ovlivňují jejich používání postupu žluté karty a jak vnímají dodržování zásady subsidiarity v rozhodovacím procesu EU;

41.považuje za vhodné provést mezi vnitrostátními zákonodárnými orgány průzkum za účelem získání jejich zpětné vazby ohledně uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality; navrhuje proto, aby Komise takový průzkum provedla s cílem určit, v jakých oblastech a v jakém rozsahu by měly být vnitrostátní legislativní orgány nositeli změn;

42.požaduje jasnější a důslednější definici a uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality s ohledem na přístup založený na aktivní subsidiaritě vypracovaný pracovní skupinou, který zajistí, aby všechny orgány EU sdílely tentýž náhled na tyto základní zásady v legislativním procesu; navrhuje zahájit diskusi o zřízení „soudu pro subsidiaritu“ v rámci budoucího procesu revize Smlouvy;

43.požaduje, aby byly odstraněny nedostatky bránící větší transparentnosti při přípravě legislativních návrhů ze strany Komise, včetně dřívějšího zapojování vnitrostátních parlamentů, aby bylo zajištěno, že budou náležitě zohledňovány otázky subsidiarity;

44.souhlasí se závěrem Draghiho zprávy, že politická a legislativní činnost EU by se měla zaměřovat na oblasti, v nichž má EU skutečně vyšší přidanou hodnotu ve srovnání s politickými kroky na vnitrostátní nebo na nižší než vnitrostátní úrovni; dále naléhavě vyzývá orgány EU, aby přijaly zásadu zdrženlivosti při tvorbě politik a pečlivěji vybíraly budoucí iniciativy a zefektivnily stávající právní předpisy;

45.domnívá se, že stávající právní předpisy EU by měly být pravidelně posuzovány z hlediska proporcionality a přiměřenosti s ohledem na současnou realitu; zdůrazňuje, že umělá inteligence může být zásadní pro odhalování právních nesrovnalostí nebo nepřiměřených účinků, a usnadňovat tak dodržování předpisů a případně řešit nedostatečnou proporcionalitu;

46.navrhuje, aby všechny meziparlamentní činnosti vyvíjené vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem v rámci protokolu č. 1 Lisabonské smlouvy (včetně COSAC, IPEX, ECPRD atd.) byly lépe využívány a synergicky integrovány a probíhaly ve větší součinnosti s cílem lépe uplatňovat zásady subsidiarity a proporcionality;

47.zdůrazňuje, že poslanci Evropského parlamentu, kteří jsou voleni přímo evropskými občany, mají významné pravomoci při stanovování legislativního programu EU; zavazuje se, že bude využívat práva podnětu podle článku 225 Smlouvy o fungování EU k tomu, aby navrhoval rušení právních předpisů za účelem zmírnění regulační zátěže, přičemž je nutné plně dodržovat zásady subsidiarity a proporcionality;

48.opakuje, že dodržování zásad subsidiarity a proporcionality usnadní lepší tvorbu právních předpisů a bude zmírňovat regulační a byrokratickou zátěž; trvá na tom, že by Komise před předložením legislativního návrhu měla posuzovat, zda lze kýženého pozitivního dopadu dosáhnout na místní, regionální nebo vnitrostátní úrovni, a v případě nejistoty ohledně nejvhodnější úrovně pro přijetí opatření by měla platit vyvratitelná domněnka ve prospěch nižších úrovní správy;

49.upozorňuje na závěry pracovní skupiny, že by Komise a spolunormotvůrci měli svou práci vyvažovat tak, aby vedla k účinnějšímu provádění, namísto toho, aby zaváděli nové právní předpisy nebo neustále měnili stávající právní předpisy v oblastech, kde jsou tyto předpisy již zastaralé či byly nedávno podstatně revidovány;

50.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.