P10_TA(2025)0336Evropská obranná připravenost do roku 2030: posouzení potřebUsnesení Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2025 o evropské obranné připravenosti do roku 2030: posouzení potřeb (2025/2142(INI))Evropský parlament,

–s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

–s ohledem na hlavu V Smlouvy o Evropské unii, zejména na kapitolu 2 oddíl 2 o společné bezpečnostní a obranné politice,

–s ohledem na bílou knihu nazvanou „Bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030“, kterou dne 19. března 2025 předložila Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a na její pětipilířový plán financování nazvaný „ReArm Europe“,

–s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 18. května 2022 o analýze nedostatků v oblasti investic do obrany a dalším postupu (JOIN(2022)0024),

–s ohledem na studii zveřejněnou dne 11. ledna 2024 nazvanou „Přístup ke kapitálovému financování pro evropské malé a střední podniky v oblasti obrany“ Evropská komise: Generální ředitelství pro obranný průmysl a vesmír, Access to equity financing for European defence SMEs, Úřad pro publikace Evropské unie, 2024, https://data.europa.eu/doi/10.2889/698738.,

–s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 5. března 2024 nazvané „Nová strategie pro evropský obranný průmysl: dosahování připravenosti EU prostřednictvím pohotového a odolného evropského obranného průmyslu“ (JOIN(2024)0010),

–s ohledem na zprávu Maria Draghiho ze dne 9. září 2024 o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti (Draghiho zpráva),

–s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky (EIB) za rok 2024,

–s ohledem na postoj, který Parlament zaujal v prvním čtení dne 25. listopadu 2025 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Program pro evropský obranný průmysl a rámec opatření pro zajištění včasné dostupnosti a dodávek obranných produktů Přijaté texty, P10_TA(2025)0281.,

–s ohledem na společné prohlášení, které dne 6. června 2025 zveřejnily Francie, Německo, Španělsko, Estonsko, Lucembursko, Nizozemsko a Portugalsko k zavedení značky „Finance Europe“,

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. června 2025 o souhrnném balíčku v oblasti obranné připravenosti (COM(2025)0820), který má zjednodušit příslušné právní a správní rámce s cílem posílit obrannou připravenost Unie,

–s ohledem na desátou zprávu o pokroku při provádění společného souboru návrhů z června 2025, který dne 6. prosince 2016 schválila Rada EU a dne 5. prosince 2017 Severoatlantická rada,

–s ohledem na nařízení Rady (EU) 2025/1106 ze dne 27. května 2025, kterým se zřizuje nástroj Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) prostřednictvím posílení evropského obranného průmyslu Úř. věst. L, 2025/1106, 28.5.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/1106/oj.,

–s ohledem na zprávu Enrica Letty ze dne 10. dubna 2024 o budoucnosti jednotného evropského trhu (Lettova zpráva),

–s ohledem na zprávu ze dne 30. října 2024 nazvanou „Společně bezpečnější: posílení evropské civilní a vojenské pohotovosti a připravenosti“, kterou vypracoval Sauli Niinistö (Niinistöva zpráva),

–s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2025 o bílé knize o budoucnosti evropské obrany Přijaté texty, P10_TA(2025)0034.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2025 o finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2024 Přijaté texty, P10_TA(2025)0145.,

–s ohledem na oznámení Komise ze dne 28. srpna 2025 o uplatňování rámce udržitelného financování a směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti v odvětví obrany (C(2025)3800),

–s ohledem na stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Rozpočtového výboru,

–s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–s ohledem na zprávu Výboru pro bezpečnost a obranu (A10-0243/2025),

A.vzhledem k tomu, že podle Evropské obranné agentury (EDA) výdaje členských států na obranu po poklesu v roce 2014 dosáhly v roce 2024 výše 343 miliard EUR, což odpovídá 1,9 % HDP a představuje oproti roku 2023 zvýšení o 19 %; vzhledem k tomu, že podle EDA mohou členské státy v roce 2025 překročit 2% hranici výdajů na obranu, kterou požaduje NATO;

B.vzhledem k tomu, že současná úroveň investic do bezpečnosti a obrany v EU nepostačuje ke splnění cílů v oblasti obranných schopností každého členského státu; vzhledem k tomu, že náklady na samostatné akce jsou mnohem vyšší než náklady na společnou akci; vzhledem k tomu, že nepřipravenost a případná vojenská porážka a z toho vyplývající ztráta autonomie budou obnášet mnohem vyšší náklady než ty, které jsou dnes třeba k přijetí rozhodných kroků; vzhledem k tomu, že zvyšovat výdaje na obranu jednotlivých států, aniž by se řešily problémy spojené s koordinací, nadbytečným úsilím a nesouladem strategií, může být kontraproduktivní, neboť to může komplikovat vojenskou integraci a zvýšit náklady na veřejné zakázky pro všechny členské státy kvůli větší vzájemné hospodářské soutěži;

C.vzhledem k tomu, že v Niinistöově zprávě je zdůrazněno, že pro překonání endemické roztříštěnosti a desetiletí trvajícího nedostatku investic je nezbytné zvýšit dostupné finanční prostředky na obrannou spolupráci; vzhledem k tomu, že podle odhadů Komise je třeba v členských státech do roku 2030 investovat do obrany 800 miliard EUR, které v plánu ReArm Europe chybí, což znamená 10% roční nárůst výdajů v rozsahu přibližně 575 miliard EUR v roce 2030, tj. 3,15 % souhrnného HDP; vzhledem k tomu, že tyto propočty jsou v souladu s Draghiho zprávou o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti;

D.vzhledem k tomu, že Komise ve svém návrhu víceletého finančního rámce (VFR) na období 2028–2034 vyčleňuje na obranu a vesmír v rámci Evropského fondu pro konkurenceschopnost 115,7 miliardy EUR (v cenách roku 2025), což je pětkrát více než v předchozím VFR, a na vojenskou mobilitu v rámci Nástroje pro propojení Evropy 15,7 miliardy EUR (v cenách roku 2025), což ve srovnání s předchozím obdobím představuje desetinásobný nárůst, s cílem podporovat rozvoj dopravní infrastruktury, kterou lze využít jak pro civilní, tak pro vojenské účely;

E.vzhledem k tomu, že občané EU od Unie a jejího rozpočtu oprávněně očekávají více, mimo jiné schopnost rychle a účinně reagovat na měnící se hrozby a zajistit potřebnou podporu posilování obranných schopností, zejména v době krize; vzhledem k tomu, že příští VFR by měl podporovat komplexní přístup k bezpečnosti a vhodně financovat opatření na posílení obranné připravenosti a odolnosti;

F.vzhledem k tomu, že podle agentury EDA bylo 31 % výdajů členských států na obranu v roce 2024 věnováno na investice, z toho 88,2 % na pořízení nového vybavení a 11,8 % na výzkum a vývoj; vzhledem k tomu, že výdaje na nákup obranného vybavení dosáhly v roce 2024 výše 88 miliard EUR a ve srovnání s rokem 2023 tak vzrostly o 39 %; vzhledem k tomu, že v rámci plánu ReArm Europe by toto zvýšení mělo do roku 2030 přinést dodatečné investice ve výši nejméně 240 miliard EUR; vzhledem k tomu, že také výdaje na výzkum a vývoj v oblasti obrany v členských státech v roce 2024 vzrostly o 20 % na 13 miliard EUR;

G.vzhledem k tomu, že podle Komise 78 % zboží nakoupeného členskými státy v oblasti obrany od února 2022 do června 2023 pochází ze zemí mimo EU, z toho dvě třetiny ze Spojených států, a že 70 % obratu evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB) se odvíjí od evropských veřejných zakázek;

H.vzhledem k tomu, že EDTIB, která v roce 2023 zajišťovala přibližně 580 000 přímých pracovních míst a 1,4 milionu nepřímých pracovních míst a generovala obrat ve výši 160 miliard EUR (z toho třetina pocházela z vývozu), čelí podle Evropské asociace leteckého, kosmického a obranného průmyslu výzvám ve třech oblastech, v oblasti náboru pracovníků, v oblasti zajišťování dodávek a v oblasti financování;

I.vzhledem k tomu, že malé a střední podniky představují zásadní složku EDTIB a zajišťují inovace, flexibilitu a odolnost v celém hodnotovém řetězci; vzhledem k tomu, že studie Komise z roku 2024 o přístupu ke kapitálovému financování však zdůrazňuje, že malé a střední podniky v EDTIB čelí větším obtížím při získávání úvěrů a kapitálového financování než malé a střední podniky v jiných odvětvích, a to i) kvůli nepravidelnosti veřejných zakázek a platebních lhůt mezi subdodavateli, což snižuje přehlednost v toku peněžních prostředků; ii) kvůli vyloučení obranných činností z portfolia některých investorů kvůli zachování dobré pověsti a iii) kvůli omezeným možnostem prodeje podílu aktiv v obranném sektoru na evropských kapitálových trzích; vzhledem k tomu, že řešení těchto překážek financování má zásadní význam pro to, aby malé a střední podniky působící v oblasti obrany měly spravedlivý přístup na kapitálové trhy a k soukromým investicím, což zlepší konkurenceschopnost a odolnost hospodářství;

J.vzhledem k tomu, že na financování EDTIB v období 2025–2030 bude podle odhadů třeba ještě poskytnout nejméně 30 až 40 miliard EUR, z toho 6 až 18 miliard EUR bude pravděpodobně nutné pokrýt z vlastního kapitálu; vzhledem k tomu, že tato situace upozorňuje na to, jak důležitá je unie úspor a investic EU pro získání dlouhodobého soukromého kapitálu a přilákání institucionálních investorů;

K.vzhledem k tomu, že obranný průmysl zůstává stále velmi roztříštěný a soustředí se kolem velkých zadavatelů a křehkých subdodavatelských řetězců a nedostatečně rozvinutých celoevropských hodnotových řetězců, což omezuje likviditu malých podniků, které jsou často nuceny financovat své potřeby provozního kapitálu pomocí dlouhodobých zdrojů; vzhledem k tomu, že EDTIB, která má pro budování obranných schopností zásadní význam, tak nemůže být řádně posilována;

L.vzhledem k tomu, že EIB věnovala sektoru bezpečnosti a obrany prioritní pozornost, upravila svá kritéria pro poskytování úvěrů a své vnitřní procesy a zřídila jednotné kontaktní místo pro finanční podporu v oblasti bezpečnosti a obrany – Úřad pro bezpečnost a obranu; vzhledem k tomu, že EIB v roce 2024 uvolnila téměř 1 miliardu EUR a v roce 2025 měla v plánu uvolnit 2 miliardy EUR, avšak ve skutečnosti již uvolnila 3 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že od roku 2017 již poskytla na obranu 13 miliard EUR a do roku 2027 plánuje poskytnout dalších 6 miliard EUR, přičemž plánuje rozšířit svou činnost na projekty dvojího užití a zahrnout nové finanční nástroje; vzhledem k tomu, že klíčem k zajištění inkluzivního a inovativního růstu v celé EU je zlepšení přístupu malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v obranném a bezpečnostním ekosystému k nástrojům EIB;

M.vzhledem k tomu, že EIB hraje klíčovou úlohu při podpoře hospodářské soudržnosti, udržitelného rozvoje a konkurenceschopnosti v EU; vzhledem k tomu, že v bílé knize o budoucnosti evropské obrany bylo navrženo zřízení banky pro obranu, bezpečnost a odolnost; vzhledem k tomu, že účinnějším a přiměřenějším řešením než vytvoření nové banky pro obranu, bezpečnost a odolnost by bylo rozšířit mandát EIB i na podporu EDTIB;

N.vzhledem k tomu, že jakékoli rozšíření úvěrové politiky EIB a kritérií způsobilosti na obranné vybavení musí být posuzováno s ohledem na potřebu zachovat finanční stabilitu EIB a její úvěrový rating AAA, které jsou základními zárukami její schopnosti plnit politické priority EU, včetně obranné připravenosti a celkové politické nezávislosti EU;

O.vzhledem k tomu, že v roce 2023 bylo přibližně 39 oznámených případů přímých zahraničních investic podrobeno hloubkovému přezkumu v rámci evropského mechanismu spolupráce při prověřování přímých zahraničních investic, přičemž se jednalo zejména o odvětví obrany a letectví Zpráva Komise ze dne 17. října 2024 s názvem „Čtvrtá výroční zpráva o prověřování přímých zahraničních investic do Unie“ (COM(2024)0464).;

P.vzhledem k tomu, že navzdory zakládání specializovaných fondů v Evropě existovalo v roce 2024 pouze přibližně třicet evropských fondů specializovaných na obranu, z nichž čtyři měly aktiva přesahující 500 milionů EUR, ve srovnání s více než 50 fondy ve Spojených státech, z nichž 30 mělo tuto velikost, a vzhledem k tomu, že tato situace snižuje atraktivitu sekundárního trhu a hodnotu aktiv při prodeji a vytváří riziko převzetí zahraničními investory;

Q.vzhledem k tomu, že zhoršující se bezpečnostní situace a rostoucí hybridní a konvenční hrozby v celé EU zdůrazňují potřebu trvalých investic do obranné připravenosti, odolnosti a vojenské mobility; vzhledem k tomu, že východní křídlo představuje strategickou oblast pro celkovou bezpečnost Evropy, která vyžaduje posílení infrastruktury, schopností dohledu a mechanismů rychlého povolání posil; vzhledem k tomu, že posílení správy hranic, zlepšení protidronových a protivzdušných obranných systémů a rozvoj regionálních průmyslových kapacit pro obrannou výrobu a inovace mají pro zajištění připravenosti EU zásadní význam; vzhledem k tomu, že tato opatření, včetně provádění klíčových iniciativ, jako je Iniciativa pro evropskou dronovou obranu, Evropský vzdušný štít a Evropský kosmický štít, by měla být podpořena odpovídajícími finančními prostředky EU; vzhledem k tomu, že tato opatření mají zásadní význam pro ochranu nejvíce ohrožených členských států, zachování územní celistvosti EU a podporu kolektivních odrazujících mechanismů a stability na celém kontinentu;

Poskytnutí stabilního základu a dlouhodobé vize pro soukromé investice do obranyPodpora a lepší zaměření veřejných investic členských států na obranu

1.domnívá se, že nastal čas, aby EU potvrdila své politické odhodlání důvěryhodným způsobem zajišťovat bezpečnost, a to na základě posílení své obranné připravenosti podporou hlubší spolupráce mezi členskými státy, jejich ozbrojenými silami a průmyslem; vyzývá členské státy, aby spojily své úsilí s cílem dosáhnout soudržného, ambiciózního a integrovaného evropského obranného rámce; v této souvislosti podtrhuje, že Komise a členské státy musí jako nedílnou součást zajištění připravenosti a schopnosti EU rychle a účinně reagovat na nové bezpečnostní hrozby vypracovat nouzové postupy pro projekty vytvořené v reakci na závažné krize nebo války, a to i pokud jde o rychlejší přidělování veřejných prostředků a soukromého kapitálu;

2.je znepokojen tím, že navzdory cílům plánu ReArm Europe oznámilo do konce července 2025 pouze 10 z 27 členských států jasný cíl zvýšit své výdaje na obranu do roku 2030 alespoň na 3 % HDP; vyzývá všechny členské státy, aby vypracovaly podrobnou strategickou vizi svých vojenských výdajů do roku 2030, přičemž jasně oddělí kapacity obrany jako takové od infrastruktury dvojího užití, včetně milníků v oblasti schopností, ukazatelů zásob, údajů o účasti malých a středních podniků a cílového podílu kolaborativního zadávání veřejných zakázek; zdůrazňuje, že vnitrostátní obranné rozpočty musí odstranit nedostatky v obraně, obnovit odrazující mechanismy a zajistit odpovídající podporu Ukrajině; zdůrazňuje, že budoucí investice musí klást důraz na spolupráci, interoperabilitu a společné zadávání veřejných zakázek, aby se spolupráce na úrovni EU stala v rámci evropského odvětví obranného průmyslu normou; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba sladit Plán obranné připravenosti 2030 s konkrétními číselnými cíli stanovenými ve Strategii pro evropský obranný průmysl (EDIS), zejména tedy zajistit, aby alespoň 40 % obranného vybavení bylo do roku 2030 pořizováno společně, aby alespoň 35 % obchodu s obranným vybavením probíhalo do roku 2030 uvnitř EU a aby se do roku 2030 alespoň 50 % veřejných zakázek týkalo obranných produktů vyrobených v EU, přičemž do roku 2035 by jejich podíl měl vzrůst na 60 %; chválí ty členské státy, které na obranu soustavně vyčleňují více než 3 % HDP; připomíná, že členské státy by měly své cíle v oblasti schopností a vojenské doktríny pravidelně aktualizovat, aby byly schopny reagovat na nové a nenadálé hrozby;

3.bere na vědomí výrazné zhoršení bezpečnostní situace EU, které zvyšuje ohrožení vnějších hranic EU; vyzývá proto EU a její členské státy, aby k obraně zaujaly komplexní přístup a aby si byly vědomy, že bezpečnost se netýká pouze vojenských prostředků, ale že zahrnuje i obranu proti hybridním hrozbám; zdůrazňuje, že vnitřní politická stabilita je předpokladem faktické vojenské síly a že bez důvěry občanů v instituce a demokracii by celková bezpečnost a soudržnost EU zůstala křehká; vyzývá k rychlé mobilizaci solidární finanční podpory EU, zejména pro ty členské státy, které jsou nejvíce vystaveny konvenčním vojenským hrozbám;

4.vítá návrhy uvedené v plánu ReArm Europe, které mají členským státům poskytnout větší rozpočtovou flexibilitu a podnítit je ke zvýšení výdajů na obranu s cílem posílit EDTIB; bere na vědomí, že v rámci nástroje SAFE existuje možnost úvěrů v celkové výši 150 miliard EUR a že ji využije 19 členských států; lituje však, že Komise tento nástroj založila na článku 122 Smlouvy o fungování EU, který vylučuje konzultaci s Parlamentem, což znemožňuje monitorování a kontrolu finančních prostředků a představuje riziko, že rozdíly mezi členskými státy se ještě prohloubí; poukazuje na funkci Evropského parlamentu v oblasti rozpočtové kontroly v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování EU a důrazně Komisi v této souvislosti vyzývá, aby se v budoucnu zdržela uplatňování článku 122 SFEU na jakékoli další iniciativy spojené s obranným průmyslem či jakékoli jiné záležitosti týkající se financování obrany; považuje v tomto ohledu za zásadní, aby projekty financované z nástroje SAFE odrážely priority rozvoje schopností EU stanovené v bílé knize o evropské obraně, v plánu rozvoje schopností a Plánu obranné připravenosti 2030; vyjadřuje politování nad tím, že veřejné zakázky realizované jedním členským státem budou způsobilé pro podporu v rámci nástroje SAFE, pokud bude smlouva podepsána nejpozději 30. května 2026, neboť to nemotivuje ke společnému zadávání veřejných zakázek a k omezení roztříštěnosti trhu, a v konečném důsledku tak hrozí prohloubení rozdílů mezi členskými státy; zdůrazňuje, že financování by mělo být založeno i na snadnějším přístupu k soukromému kapitálu, na příspěvcích členských států, na stávajícím rozpočtovém rozpětí nebo na alternativních mechanismech, které zajišťují fiskální odpovědnost; za tímto účelem vyzývá Komisi, aby podporovala hromadné nákupní smlouvy s víceletým odběrem, čímž se sníží jednotkové náklady a omezí roztříštěnost zbraňových systémů, které se v současné době v EU používají;

5.konstatuje, že evropský obranný ekosystém zůstává roztříštěný z průmyslového, finančního i správního hlediska; zdůrazňuje, že účinným nástrojem ke zlepšení integrovaného plánování, stabilního dlouhodobého financování a účinného provádění v oblasti obrany, a tudíž i k překonání této roztříštěnosti, zůstává rozpočet EU; opakuje, že navýšení vnitrostátních rozpočtů na obranu je třeba spojit s větší koordinací a společnými kroky na úrovni EU; připomíná, že je důležité zajistit širokou podporu veřejných investic do obrany, a proto je nutné spravedlivě rozdělit náklady; vyjadřuje politování nad tím, že v plánu ReArm Europe chybí silná preferenční doložka EU, zejména pokud jde o nástroj SAFE, umožňující posílit EDTIB, vytvořit nová pracovní místa v EU, zvýšit interoperabilitu a zaměnitelnost obranných produktů v EU a snížit závislost na zemích mimo EU, což by posílilo evropské odrazovací schopnosti a zvýšilo bezpečnost dodávek; zdůrazňuje, že má-li být nástroj SAFE finančně účinný, měl by být především nástrojem pro společné zadávání veřejných zakázek a zajištění údržby a provozu strategického zařízení, zejména v oblasti zpravodajských informací, sledování a průzkumu; vyzývá Komisi, aby důsledně plnila svou funkci a aby především prostřednictvím pracovní skupiny pro SAFE zajistila, že vnitrostátní obranné plány členských států budou používat mechanismus společného zadávání veřejných zakázek k efektivnímu řešení nedostatků v oblasti obrany, což je cílem SAFE, s využitím všech dostupných nástrojů, včetně evropských obranných projektů společného zájmu a struktury pro evropský zbrojní program;

6.všímá si omezeného a nerovnoměrného využívání národní únikové doložky a konstatuje, že navzdory této flexibilitě se několik členských států stále potýká s nedostatečnou fiskální kapacitou k plnění požadavků a účinné reakci na sdílené priority, a že jiné členské státy z důvodu obav z reakce finančních trhů k podání žádosti o národní únikovou doložku vůbec nepřistoupily; uznává, že národní úniková doložka je dočasným nástrojem pro mimořádné situace v jednotlivých zemích, zatímco trvalé plánování investic vyžaduje dlouhodobou předvídatelnost; zdůrazňuje, že předvídatelné fiskální a regulační podmínky mají zásadní význam pro přilákání soukromých investic a zajištění účinného využívání veřejných zdrojů v celé EU; domnívá se, že tento rámec by měl být případně posílen investičními nástroji na úrovni EU a nástroji navrženými tak, aby minimalizovaly náklady daňových poplatníků EU a maximalizovaly účinnost při poskytování veřejných statků EU;

7.vítá návrhy Komise na zjednodušení, usnadnění a urychlení zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany; vyzývá k posílení zásady preference EU, která zajistí příjemcům možnost rozhodovat o definici, přizpůsobení a vývoji návrhů a systémů v průběhu jejich životního cyklu, přičemž je třeba zajistit, aby žádný prvek těchto systémů nepocházel ze zemí nebo od subjektů mimo EU, které jednají v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy EU a jejích členských států; dále vyzývá k tomu, aby byla kritéria způsobilosti v rámci plánu ReArm Europe plně sladěna s kritérii stanovenými v programu EDIP, čímž se omezí roztříštěnost, ušetří náklady a zvýší účinnost, podpoří interoperabilita a zaměnitelnost obranných produktů a posílí konkurenceschopnost EDTIB; zdůrazňuje, že pravidla pro zadávání veřejných zakázek a účast v nich by měla být přiměřená a vstřícná vůči malým a středním podnikům, a požaduje, aby byl zaveden povinný minimální práh ve výši 20 % hodnoty projektu pro účast malých a středních podniků v dodavatelském řetězci, přičemž by měl být vedle přístupu hlavních dodavatelů zajištěn i rovný přístup pro start-upy a menší dodavatele, a to bez administrativní zátěže, která malé a střední podniky od účasti na těchto zakázkách odrazuje; vyzývá rovněž k posílení evropské odolnosti v dodavatelských řetězcích a k podpoře společných norem a smíšených řetězců, které snižují závislost v kritických oblastech; uznává potřebu silné transatlantické spolupráce jako základu evropské obrany, ale vyjadřuje znepokojení nad oznámením, že má dojít k výrazně vyššímu nákupu obranných produktů ze Spojených států, neboť toto navýšení je v rozporu s cíli stanovenými ve Strategii pro evropský obranný průmysl (EDIS) a způsobí nejistotu pro investory do EDTIB; vyzývá k transatlantické průmyslové spolupráci v oblasti obrany na základě rovných podmínek a ku prospěchu obou stran; zdůrazňuje, že účast na obranných programech EU musí být plně v souladu se základními hodnotami EU, bezpečnostními zájmy a cíli společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) a společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP);

8.zdůrazňuje, že rychlost, objem a hodnotu dodávek může obranný průmysl EU zajistit pouze na základě předvídatelné víceleté poptávky a společných požadavků; poukazuje na to, že má-li se omezit rozvětvenost a roztříštěnost trhu, je v souladu se zprávami Draghiho, Letty a Niinistöa nutné řešit při zadávání obranných zakázek a investicích do obrany v EU již od samého počátku otázku interoperability a normalizace, a to prostřednictvím společného testování a společné certifikace a jejího přeshraničního uznávání; doporučuje členským státům, aby své rozpočtové závazky doplnily transparentním střednědobým investičním výhledem pro oblast obrany, který by zahrnoval cíle týkající se obranných schopností, harmonogram zadávání veřejných zakázek a podíl výdajů vyčleněný na programy spolupráce; vyzývá Evropskou obrannou agenturu, aby na základě těchto vnitrostátních výhledů vypracovala každoroční srovnávací přehled s cílem usnadnit koordinaci a poukázat na příležitosti pro společné projekty;

9.zdůrazňuje, že je třeba posílit EDTIB na základě agregace poptávky, zjednodušení a harmonizace pravidel a podpory otevřené a spravedlivé hospodářské soutěže mezi evropskými průmyslovými odvětvími, což povede ke zvýšení nákladové efektivity a konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu a ke zjednodušení přístupu k obrannému vybavení v celé EU; vyjadřuje politování nad nedostatkem komplexních údajů o nákupu obranného vybavení v rámci kolaborativního zadávání veřejných zakázek v EU, což znemožňuje vypracovat komplexní analýzu v tomto směru a řádně vyhodnotit stav obranných schopností EU v této oblasti; apeluje na Komisi a Radu, aby řešily přetrvávající překážky obchodu s obrannými produkty uvnitř EU, včetně licenčních a certifikačních překážek, a vyzývá spolunormotvůrce, aby se soustředili na přijetí a účinné provádění souhrnného návrhu Komise v oblasti obrany s cílem zefektivnit transfery a zadávání veřejných zakázek v celé EU v zájmu odolnější a konkurenceschopnější EDTIB;

10.zdůrazňuje, že má-li se docílit maximalizace dopadu a zamezit zdvojování činností, je třeba zajistit větší součinnost s civilními inovačními programy, jako je Horizont Evropa a Evropská rada pro inovace; zároveň zdůrazňuje, že technologický pokrok musí být podpořen nezbytnými lidskými kapacitami; vyjadřuje znepokojení nad tím, že počet aktivních zaměstnanců v roce 2024 vzrostl pouze nepatrně, a varuje, že rostoucí investice bez souběžného úsilí o nábor a udržení zaměstnanců mohou vést ke komplikacím při provozu a údržbě nového vybavení; vyzývá členské státy, aby kladly důraz na politiky náboru a udržení pracovníků v obranném sektoru, a to i pokud jde o výměnu a školicí programy podporované EU, aby se zvýšené výdaje promítly do skutečné operační připravenosti;

Přizpůsobení rozpočtu EU a jejích nástrojů financování bezpečnostním výzvám a potřebám podniků

11.opakuje své předchozí výzvy, aby Komise prozkoumala všechny možnosti podpory investic členských států do obrany a maximalizovala součinnost stávajících mechanismů na podporu obranné připravenosti EU; připomíná svou výzvu k tomu, aby příští VFR podporoval komplexní bezpečnostní přístup prostřednictvím přiměřených a koordinovaných investic; vítá konsolidaci finančního krytí na obranu navrženou ve VFR na období 2028–2034; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že Komise ve svém návrhu VFR na období 2028–2034 nepředložila dostatečně podrobný rozpis těchto prostředků; připomíná, že má-li se zajistit, aby byl rozpočtový orgán přijímal smysluplná a informovaná rozhodnutí, je takové podrobné rozčlenění rozpočtu nutné; zdůrazňuje, že odpovídající investice do obrany na úrovni EU v příštím víceletém finančním rámci podpořené transparentním řízením mohou omezit zdvojování, přinést úspory z rozsahu a posílit interoperabilitu; připomíná specifickou povahu odvětví obrany a domnívá se, že příští VFR musí zachovat všechna kritéria a postupy finančních nástrojů evropského obranného průmyslu, zejména kritéria týkající se Evropského obranného fondu a programu EDIP;

12.v této souvislosti se domnívá, že by měly být prozkoumány všechny možnosti podpory investic členských států do obrany, zejména prostřednictvím stávajících mechanismů, aniž by se zvýšily vnitrostátní příspěvky nebo celkové daňové zatížení občanů; zdůrazňuje, že tyto nástroje se nesmí spoléhat pouze na úvěry od EU, například prostřednictvím nástroje SAFE;

13.upozorňuje, že finanční prostředky EU by měly doplňovat, nikoli nahrazovat úsilí členských států o zvýšení jejich vnitrostátních výdajů na obranu; zdůrazňuje, že nástroje EU by měly poskytovat přidanou hodnotu tím, že budou podporovat spolupráci, interoperabilitu a účinnost, přičemž plánování schopností a požadavky na ně zůstanou předmětem příslušných institucionálních rámců; opakuje, že mají-li být uspokojeny naléhavé potřeby SBOP, je třeba poskytnout na priority v oblasti obrany dodatečné zdroje; opakuje proto svou výzvu Komisi a Radě, aby zajistily, že EU bude schopna pokrýt své celkově vyšší výdajové potřeby, a to i na základě přijetí nových vlastních zdrojů;

14.připomíná, že cílem EIB je v souladu s článkem 309 Smlouvy o fungování EU podporovat evropskou integraci, rozvoj EU a politiky EU; vítá aktivní přístup EIB, pokud jde o navýšení financování evropské bezpečnosti a obrany; konstatuje však, že její investiční politika stále vylučuje „zbraně a střelivo“ a že její zásahy byly dosud pro uspokojení naléhavých potřeb v rámci obranné připravenosti nedostatečné, a to jak z hlediska rychlosti a ochoty podstupovat riziko, tak z hlediska rozsahu; bere na vědomí pokrok, jehož bylo dosažena při liberalizaci jejích kritérií, domnívá se však, že k dosažení cílů Plánu obranné připravenosti 2030 jsou tato kritéria stále nedostatečná, což vyplývá ze studií a veřejných konzultací odvětvových aktérů; žádá členské státy, jakožto členy řídícího orgánu EIB, aby v zájmu soudržnosti s plánem ReArm Europe posílily úpravou mandátu EIB její schopnost podporovat evropský obranný průmysl a aby revidovaly její investiční pokyny s cílem umožnit financování legitimních projektů v oblasti zbraní a střeliva, které jsou v souladu s mezinárodním právem a bezpečnostními zájmy Unie; vyzývá skupinu EIB, aby kvůli dosažení efektu investiční atraktivity zvýšila svou ochotu podstupovat riziko a sledovala v této oblasti vyšší cíle; varuje však, že přes veškeré úpravy kritérií způsobilosti nebo financování skupiny EIB za účelem jejich sladění s novými prioritami se musí zachovat finanční pozice této skupiny a zajistit efektivní financování ostatních strategických priorit EU; vyzývá EIB, aby provedla důkladné kvantitativní posouzení své investorské politiky v oblasti investic do obrany a předložila jej Parlamentu, aniž by případně ohrozila své dohody o důvěrnosti se svými investory;

15.navrhuje, aby EIB průběžně posuzovala a vyhodnocovala svou úlohu a rozsah způsobilých investic s ohledem na naléhavou potřebu posílit evropský obranný sektor a zajistit dlouhodobou bezpečnost a strategickou autonomii; navrhuje formálně rozšířit mandát EIB tak, aby mohla podporovat EDTIB v rámci specializované pobočky, jež se bude opírat o záruky Komise a o síť odborníků; domnívá se, že taková struktura by byla účinnějším řešením než vytvoření nové banky pro obranu, bezpečnost a odolnost;

16.zdůrazňuje, že je důležité zlepšit dostupnost a soudržnost evropských fondů na podporu investic pro společnosti tvořící EDTIB, zejména start-upy a malé a střední podniky, a to postupnou úpravou a adaptací kritérií způsobilosti s ohledem na cíle strategie EDIS a programu EDIP, zjednodušením postupů podávání žádostí a harmonizací cílů pracovních programů; zdůrazňuje, že je důležité přizpůsobit harmonogramy a požadavky těchto fondů různým inovačním cyklům a tempu inovací v jednotlivých oblastech obrany; vyzývá členské státy a regiony, aby posílily úlohu svých obchodních a průmyslových komor, pokud jde o podporu malých a středních podniků tvořících EDTIB při výzkumu a získávání přístupu k fondům EU;

17.vyzývá Komisi, aby poskytla jasné pokyny a šablony pro nové typy dohod, koordinaci a společné postupy v praxi pro konkurenty v odvětví obrany s cílem umožnit společnostem v rámci EDTIB investovat ve větší míře do výzkumu a vývoje;

18.požaduje, aby byl vytvořen nástroj na podporu veřejných a soukromých investic do obrany na základě záruk z rozpočtu EU po vzoru InvestEU; z krátkodobého hlediska vítá návrh aktu v přenesené pravomoci k investičním pokynům fondu InvestEU pro strategické investice v oblasti obrany Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/1774 ze dne 28. srpna 2025, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1078, pokud jde o strategické investice v oblasti obrany stanovené v investičních pokynech pro Fond InvestEU (Úř. věst. L, 2025/1774, 18.12.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2025/1774/oj)., který předložila Komise a který vyzývá k odstranění zbytečné administrativní zátěže v souvislosti s využíváním rozpočtových záruk a finančních nástrojů na podporu investic do obrany, čímž nabízí další zjednodušení při zohlednění potřeby chránit bezpečnost EU a členských států; domnívá se, že tato opatření by společně zajistila jak rychlou mobilizaci finančních prostředků, tak vytvoření stabilního a rozšiřitelného investičního rámce pro evropský obranný průmysl;

19.domnívá se, že pro dlouhodobou splatnost výdajů na obranu, jež zajistí předvídatelnost a stabilitu, je zásadní, aby byly používány bankovní prostředky na úvěry, záruky a vysoce kvalitní likvidní portfolia; opakuje, že urychlené dokončení unie úspor a investic by pomohlo získat soukromý kapitál a zlepšit přístup k financování;

Odstranění překážek pro soukromé investice do obranyZjednodušení přístupu ke krátkodobému financování pro podniky tvořící EDTIB

20.vyzývá Evropské středisko pro sledování plateb, aby vypracovalo studii o dodržování platebních lhůt v rámci EDTIB ve srovnání se zbytkem odvětví, jakož i žebříček nejdůslednějších společností v tomto ohledu;

21.vyzývá EIB, aby s podporou členských států poskytla krátkodobé půjčky s ručením do 50 % v objemu 4 miliard EUR, a požaduje, aby byla kritéria EIB pro závazky v oblasti obrany pružnější a jednodušší a aby byla způsobilost rozšířena na nepřímé subdodavatele;

Zvýšení schopnosti soukromých investorů financovat obranu zajištěním souladu s pravidly udržitelného financování

22.konstatuje, že navzdory úsilí, které bylo od začátku války na Ukrajině vynaloženo, se mnozí investoři stále zdráhají financovat obranu, mimo jiné kvůli nejasnostem ohledně uplatňování environmentálních, sociálních a správních norem, a že EDTIB je na finančních trzích stále diskriminována kvůli nesprávně vnímanému riziku ztráty dobré pověsti; připomíná, že mnoho obranných technologií má už z podstaty dvojí užití a vytváří tak významné vedlejší přínosy pro civilní inovace a širší hospodářství EU; zdůrazňuje, že je třeba řešit přetrvávající negativní vnímání financování obrany, zejména v bankovním sektoru; vyzývá Komisi a členské státy, aby intenzivněji zvyšovaly informovanost o financování EDTIB, a umožnily tak účastníkům finančních operací zlepšit své odborné znalosti v oblasti analýzy a zpracování finančních prostředků týkajících se obrany; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila informační činnost týkající se financování EDTIB;

23.bere na vědomí nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/1775 ze dne 28. srpna 2025, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818, pokud jde o definici kontroverzních zbraní Úř. věst. L, 2025/1775, 30.12.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2025/1775/oj., a nahrazuje pojem „kontroverzní zbraně“ pojmem „zakázané zbraně“, jež bylo přijato v rámci souhrnného balíčku v oblasti obranné připravenosti; zdůrazňuje, že tato definice se omezuje na zbraně výslovně zakázané mezinárodními právně závaznými úmluvami; oceňuje, že došlo k právnímu vyjasnění některých ustanovení souhrnného balíčku v oblasti obranné připravenosti, a považuje to za významný krok k dosažení cílů EU v oblasti financování obrany; vyzývá soukromé účastníky finančních operací, aby ze svých investičních aktivit vyloučili pouze zbraně uvedené na tomto konsolidovaném seznamu, a aby zveřejnili své investiční politiky; navrhuje, aby se případ od případu přezkoumalo, zda účastníci, kteří ze svých investičních aktivit vylučují na základě kritérií nad rámec tohoto seznamu, mají nárok na evropské financování;

24.připomíná, že rámec EU pro udržitelné financování je navržen tak, aby směroval kapitálové toky k udržitelným činnostem, aniž by omezoval financování odvětví obrany, jak potvrdila Komise ve svém oznámení ze dne 18. srpna 2025, které potvrzuje, že vyloučení činností souvisejících s obranou z taxonomie EU nebrání soukromým nebo veřejným investorům investovat do odvětví obrany; vyzývá Komisi, aby veřejně a jednoznačně potvrdila, že ekologická taxonomie Unie nezakazuje ani neomezuje investice do obrany ani od nich neodrazuje; zdůrazňuje, že obrana a bezpečnost jsou předpokladem udržitelného rozvoje;

Otevření příležitostí k prodeji podílu aktiv v odvětví obrany na finančních trzích mobilizací soukromého kapitálu

25.domnívá se, že je nezbytné podporovat evropský trh specializovaných investorů, kteří nabízejí kontinuální financování (úvěry, soukromý dluh a vlastní kapitál) společnostem tvořících EDTIB, zejména startupy, malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací v rámci EDTIB a ukrajinské DTIB; vítá iniciativu Komise a EIB vytvořit „Nástroj pro kapitálové investice pro obranu“ s rozpočtem 175 milionů EUR na období 2024–2027; považuje však tento fond za zcela nedostatečný z hlediska finančních potřeb a vyzývá EIB, aby splnila přání členských států, jak bylo zdůrazněno v závěrech Rady, a tento rozpočet zvýšila na 1 miliardu EUR, aby tak lépe uspokojila potřeby EDTIB a jejího hodnotového řetězce týkající se vlastního kapitálu, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost menším subjektům, které mají nejomezenější přístup k finančním prostředkům; vybízí EIB, aby tento nástroj rozšířila na ukrajinskou DTIB a navrhla jej tak, aby podporoval partnerství a společné podniky mezi společnostmi v rámci EDTIB a ukrajinské DTIB;

26.vyzývá Komisi a skupinu EIB, aby podporovaly projekty dvojího užití na základě zlepšení přístupu k této podpoře pro podniky v počáteční fázi a malé a střední podniky, zjednodušení postupů, poskytování jasných pokynů investorům a pravidelného podávání zpráv o využívání a zeměpisném rozložení; vyzývá k jejich účinnému provádění prostřednictvím cílených výzev a jasných pokynů pro řídicí orgány, aby i regiony s méně rozvinutými obrannými ekosystémy měly přístup k těmto příležitostem; vyzývá členské státy, aby tyto možnosti zohledňovaly při navrhování programů a aby koordinovaly svou činnost s Komisí a EIB s cílem vytvořit regionální investiční platformy, zajistit doplňkovost a zabránit dvojímu financování;

27.vyzývá Komisi, aby ve své politice hospodářské soutěže zohlednila obrannou připravenost, bezpečnost dodávek, potenciál pro posílení inovací a snížení závislosti na třetích zemích; zároveň vyzývá členské státy, aby zajistily, že jejich systémy zadávání veřejných zakázek na dodávky obranných produktů budou otevřené pro EDTIB jako celek a budou respektovat pravidla hospodářské soutěže; vyzývá členské státy, aby posílily kontrolu přímých investic prováděných subjekty ze třetích zemí;

28.vyzývá Komisi, aby posílila programy průmyslové spolupráce a nadnárodní partnerství, včetně platforem dodavatelského řetězce a projektů společného rozvoje, s cílem integrovat výrobní řetězce, posílit vnitrostátní znalostní základnu, zvýšit úspory z rozsahu a podpořit globální konkurenceschopnost EDTIB;

29.zdůrazňuje význam dobře fungujících kapitálových trhů pro financování obrany; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily pokrok v agendě unie kapitálových trhů a unie úspor a investic, zejména zlepšením přístupu k vlastnímu kapitálu, rizikovému kapitálu a financování malých a středních podniků v odvětví obrany; zdůrazňuje, že unie kapitálových trhů a unie úspor a investic jsou pro zvýšení financování obrany klíčové;

30.zdůrazňuje, že je důležité urychlit pokrok při dokončování unie úspor a investic s cílem podpořit hlubší, likvidnější a integrovanější finanční systém EU, který účinněji směruje úspory do produktivních investic, jako jsou investice do obranného průmyslu EU; upozorňuje, že obranný průmysl EU musí výrazně zvýšit svou kapacitu, aby mohl uspokojit obrovský nárůst poptávky po vojenských produktech;

31.vítá zavedení značky „Finance Europe“; konstatuje, že tato značka, jejímž cílem je nasměrovat úspory jednotlivců k investicím do reálné evropské ekonomiky, podporuje financování podniků vlastním kapitálem; vybízí Komisi, aby tuto iniciativu podpořila návrhem evropské značky v rámci unie úspor a investic, aniž by tím vzrostla administrativní zátěž;

32.vítá doporučení Komise o spořicích a investičních účtech Doporučení Komise (EU) 2025/2029 ze dne 30. září 2025 o zlepšení dostupnosti spořicích a investičních účtů pomocí zjednodušeného a výhodného daňového zacházení (Úř. věst. L, 2025/2029, 8.10.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2025/2029/oj).; zdůrazňuje, že cílem spořících a investičních účtů je zvýšit účast drobných investorů na kapitálových trzích EU a tím přispět k posílení trhů a usnadnit rozšíření investorské základny v EU, která by pomohla financovat strategické priority EU, včetně obrany; vybízí Komisi, aby tuto iniciativu i nadále podporovala; vyzývá členské státy, aby se řídily doporučením Komise o zvýšení dostupnosti spořicích a investičních účtů;

33.vítá probíhající činnost zaměřenou na využití zmrazených ruských aktiv k financování obranného úsilí Ukrajiny, jež zároveň řeší obavy týkající se finanční stability a soudních sporů;

34.vyzývá členské státy k přijetí jednotného závazku zvýšit výdaje na obranu v souladu s výsledky haagského summitu NATO v roce 2025, na němž spojenci NATO přislíbili, že do roku 2035 budou každoročně investovat 5 % HDP do základních obranných potřeb a do výdajů souvisejících s obranou a bezpečností; apeluje na členské státy, aby podporovaly evropské obranné iniciativy, posilovaly interoperabilitu a investovaly do společného zadávání veřejných zakázek v souladu se společnými strategickými prioritami, včetně výroby munice;

° °

35.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.