P10_TA(2026)000228.režim: nový právní rámec pro inovativní společnostiUsnesení Evropského parlamentu ze dne 20. ledna 2026 obsahující doporučení Komisi k 28. režimu: nový právní rámec pro inovativní společnosti (2025/2079(INL))Evropský parlament,

–s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–s ohledem na článek 50 a čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/593/oj.,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/1215/oj.,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/910/oj.,

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/102/ES ze dne 16. září 2009 v oblasti práva společností o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem Úř. věst. L 258, 1.10.2009, s. 20, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/102/oj.,

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2017/1132/oj.,

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2121 ze dne 27. listopadu 2019, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o přeshraniční přemístění sídla, fúze a rozdělení Úř. věst. L 321, 12.12.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/2121/oj.,

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/25 ze dne 19. prosince 2024, kterou se mění směrnice 2009/102/ES a (EU) 2017/1132, pokud jde o další rozšíření a modernizaci využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností Úř. věst. L, 2025/25, 10.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2025/25/oj.,

–s ohledem na směrnici Rady 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení zaměstnanců Úř. věst. L 294, 10.11.2001, s. 22, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2001/86/oj.,

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. května 2025 nazvané „Strategie EU pro startupy a scaleupy“,

–s ohledem na zprávu Enrica Letty ze dne 17. dubna 2024 nazvanou Much more than a market (Mnohem více než jen trh),

–s ohledem na zprávu Maria Draghiho ze dne 9. září 2024 nazvanou The future of European competitiveness (Budoucnost evropské konkurenceschopnosti),

–s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–s ohledem na články 47 a 55 jednacího řádu,

–s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A10-0269/2025),

A.vzhledem k tomu, že podniky, konkrétně malé a střední podniky (MSP), startupy a scaleupy, podléhají v celé Unii regulačním rámcům, které se v jednotlivých členských státech výrazně liší; vzhledem k tomu, že rozdílnost právních předpisů a související náklady na orientaci v neznámém prostředí znesnadňují celoevropské financování a rozšiřování společností;

B.vzhledem k tomu, že Komise ve svém sdělení nazvaném Strategie EU pro startupy a scaleupy zdůrazňuje, že roztříštěnost a horší vyhlídky na růst nutí inovativní společnosti hledat financování mimo Evropu;

C.vzhledem k tomu, že celosvětové podnikatelské prostředí stále více vyžaduje akceschopnost, digitalizaci a přístup na rozmanité trhy a k rezervoáru talentů, což je pro mnoho společností v Unii v současné době spojeno s obtížemi kvůli složitosti právních předpisů a nejednotným rámcům;

D.vzhledem k tomu, že Unie, která dbá na to, aby podniky mohly soutěžit za rovných podmínek, má podle čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii usilovat o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a na vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí;

E.vzhledem k tomu, že jednotného evropského systému práva obchodních společností by bylo možné dosáhnout účinněji nejen prostřednictvím samostatného legislativního aktu Unie, ale také zavedením souboru pravidel, která by fungovala paralelně k vnitrostátnímu právnímu řádu existujícímu v každém členském státě, aniž by tato pravidla vytvářela další administrativní nebo finanční zátěž či jiné druhy překážek pro rozvoj podniků, zejména malých a středních;

F.vzhledem k tomu, že Unie již přijala právní rámce pro evropskou akciovou společnost, evropskou družstevní společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení; vzhledem k tomu, že tyto formy společností však nejsou vhodné k tomu, aby umožnily startupům a scaleupům působit na vnitřním trhu účinněji;

G.vzhledem k tomu, že usnadnění přístupu ke kapitálu a talentům prostřednictvím zjednodušeného a jednotného právního rámce zvýší schopnost malých a středních podniků, startupů a scaleupů obstát v celosvětové hospodářské soutěži, přilákat investice a přispět k tvorbě pracovních míst a sociální soudržnosti v Unii;

H.vzhledem k tomu, že je nezbytné zajistit jasnost a právní jistotu pro evropské a zahraniční investory tím, že jim bude dána možnost investovat v přeshraničním měřítku za použití harmonizovaných pravidel;

I.vzhledem k tomu, že malé a střední podniky, startupy a scaleupy potřebují lepší přístup k různým formám kapitálu, přeshraniční mobilitě, škálovatelnosti, vysoce kvalifikovaným pracovníkům, vědeckým a výzkumným výstupům – včetně dat –, veřejným zakázkám, ochraně před praxí likvidačních akvizic a dlouhodobým investičním strategiím, chtějí-li na vnitřním trhu prosperovat;

J.vzhledem k tomu, že malé a střední podniky, startupy a scaleupy, z nichž mnohé jsou sociálními podniky a společnostmi založenými mladými nebo začínajícími podnikateli, hrají klíčovou úlohu při podpoře inovací, tvorbě sociální soudržnosti a přispívání k udržitelnému hospodářskému růstu, avšak často se potýkají s většími problémy v přístupu k financím, sítím a specializované podpoře; vzhledem k tomu, že spolupráce s univerzitami, výzkumnými ústavy a úřady pro přenos technologií může urychlit proces uvádění výsledků výzkumu na trh, usnadnit přístup k odborným znalostem a infrastruktuře a podpořit obchodní využití výsledků výzkumu;

K.vzhledem k tomu, že mnoho startupů a scaleupů v Unii vyvíjí průlomové technologie; vzhledem k tomu, že tyto startupy a scaleupy jsou často přebírány zahraničními podniky dříve, než dospějí do fáze zralosti; vzhledem k tomu, že tyto akvizice často nedosahují prahových hodnot Unie pro kontrolu spojování podniků;

L.vzhledem k tomu, že malé a střední podniky, které mají zásadní význam pro konkurenceschopnost Unie, zejména rodinné podniky, čelí problémům s nástupnictvím; vzhledem k tomu, že modely finanční účasti zaměstnanců mohou podpořit hospodářské vyhlídky malých a středních podniků, startupů a scaleupů, motivovat talenty a řešit nedostatečnou míru funkčního nástupnictví v případech, kdy nástupnictví v rodině není proveditelné, a tím podpořit dlouhodobou stabilitu a růst;

M.vzhledem k tomu, že posílení právní jistoty a předvídatelnosti pro společnosti působící v členských státech má zásadní význam pro posílení postavení Unie jako špičkového místa pro podnikání, inovace a udržitelný rozvoj podniků;

Obecné zásady

1.vítá závazek Komise předložit legislativní návrh týkající se 28. režimu pro společnosti;

2.zdůrazňuje, že 28. režim musí být po obsahové i formální stránce ambiciózní; zdůrazňuje, že pravidla týkající se 28. režimu musí být stejná v celé Unii a že členské státy by neměly mít možnost zachovat nebo zavádět ve svém vnitrostátním právu ustanovení, která se odchylují od těch, jež jsou stanovena v legislativním aktu o 28. režimu; považuje nařízení za nejvhodnější opatření k zavedení 28. režimu; uznává, že stejnému cíli by mohla posloužit i směrnice zavádějící maximální harmonizaci; nesouhlasí s použitím čl. 352 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) jako právního základu, protože ten vyžaduje jednomyslnost v Radě, což by mohlo výrazně zpozdit přijetí legislativního aktu o 28. režimu a ohrozit ambicióznost a soudržnost korporátní formy přijaté v rámci 28. režimu; trvá na použití právního základu, který umožní přijmout legislativní akt o 28. režimu v Radě kvalifikovanou většinou; domnívá se proto, že 28. režim by mohl být tvořen balíčkem samostatných legislativních návrhů; připouští, že vhodným právním základem pro otázky práva obchodních společností je článek 50 a čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování EU; je toho názoru, že směrnice o 28. režimu musí být směrnicí, která bude zavádět maximální harmonizaci, aby bylo dosaženo cílů 28. režimu;

3.staví se kriticky k využívání posílené spolupráce podle článku 20 Smlouvy o Evropské unii a článku 329 Smlouvy o fungování EU pro účely zavedení 28. režimu; zdůrazňuje, že takový přístup zakládá riziko roztříštěnosti vnitřního trhu a odporuje tak směřování procesu integrace Unie;

4.bere na vědomí, že harmonizační opatření v oblasti práva obchodních společností na základě článku 50 a čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování EU vyžadují provedení ve vnitrostátním právu členských států; domnívá se, že v tomto případě je nutná směrnice zavádějící maximální harmonizaci, která by obsahovala jasně vymezený soubor hlavních témat, aniž by bylo dotčeno pracovní a sociální právo, s cílem zajistit jednotná pravidla ve všech členských státech, aniž by se vytvářely další administrativní nebo finanční překážky pro podniky;

5.domnívá se, že potřeba jednotnosti, účinnosti, soudržnosti a právní jistoty, kterou požadují hospodářské subjekty, jako jsou globálně inovativní malé a střední podniky, startupy a scaleupy, a investoři v tomto odvětví, vyžaduje přijetí směrnice zavádějící maximální harmonizaci;

6.vyzývá Komisi, aby posoudila přínosy soudržného rámce, včetně oblasti zdanění, s přidanou hodnotou pro startupy a scaleupy jako součást 28. balíčku režimů s cílem přilákat mezinárodní investice a podpořit inovace a růst v Unii; zdůrazňuje, že Komise by měla usnadnit koordinaci a podporovat osvědčené postupy za účelem snížení překážek, které ztěžují přeshraniční operace, investice a přilákání talentů;

7.považuje 28. režim za jeden ze strategických kroků k dalšímu prohloubení vnitřního trhu, a tím k posílení evropské integrace a konkurenceschopnosti;

8.opakuje, že společnosti, které se dobrovolně rozhodnou pro 28. režim, by měly být vázány jeho pravidly;

9.zdůrazňuje, že volba společnosti, která se rozhodne pro 28. režim, musí být uznána automaticky ve vnitrostátních právních řádech všech 27 členských států;

10.je si vědom rizika, že 28. režim by mohl umožnit obcházení povinné vnitrostátní ochrany pracovníků, jejich zástupců a odborů a dalších zranitelných stran; zdůrazňuje, že 28. režim se v žádném případě nesmí stát prostředkem k podrývání, snižování, oslabování nebo obcházení stávajících úrovní ochrany na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni; trvá na tom, aby byly stanoveny účinné záruky prostřednictvím hmotněprávních norem s vysokou úrovní ochrany a prostřednictvím kolizních norem, které zajistí uplatňování závazných vnitrostátních norem;

11.domnívá se, že zavedení 28. režimu má zásadní význam pro inovace, konkurenceschopnost a růst, a je přesvědčen, že návrh by měl být spolu se souvisejícími regulačními a výkonnými opatřeními co nejrychleji přijat a proveden;

Právní rámec 28. režimu

12.je toho názoru, že 28. režim by se měl týkat především ustanovení práva obchodních společností a že by se ho měly účastnit pouze společnosti s ručením omezeným nekótované na burze; domnívá se, že 28. režim by měl být souborem pravidel, která musí být začleněna do stávajících nebo nových vnitrostátních korporátních forem;

13.navrhuje pojmenovat korporátní formu, na kterou se vztahuje 28. režim, „Societas Europaea Unificata“ (S.EU – jednotná evropská společnost), což zahrnuje potřebu doplnit stávající zkratky vnitrostátních korporátních forem o zkratku „S.EU“;

14.zdůrazňuje, že 28. režimem není dotčeno právo Unie a vnitrostátní právo v oblasti pracovního a sociálního práva, včetně pravidel o účasti zaměstnanců ve smyslu čl. 2 písm. k) směrnice 2001/86/ES a pravidel o kolektivních smlouvách platných v místě zaměstnání; zdůrazňuje, že na korporátní formu S.EU se musí vztahovat stejná unijní a vnitrostátní pravidla pro platební neschopnost a že se nesmí odchylovat od žádných pravidel, která poskytují pracovníkům přednostní ochranu v insolvenčním řízení;

15.zdůrazňuje potřebu jednoduchého a digitálního zakládání společností a jejich registrace; požaduje, aby se snížila složitost postupů a aby bylo možné registraci S.EU provést digitálně do 48 hodin při současném zajištění právní jistoty; požaduje, aby byly povinně integrovány digitální nástroje pro předkládání dokumentů společnosti, aby bylo možné zveřejňovat informace online po celou dobu existence společnosti S.EU a aby byla plně uplatňována zásada „pouze jednou“ při registraci a správě společnosti S.EU; požaduje, aby bylo možné povolit digitální postupy, jako jsou digitální schůze valných hromad a digitální schůze představenstva;

16.zdůrazňuje, že vytvoření společnosti S.EU by mělo být plně integrováno s iniciativou zaměřenou na rozvoj evropské podnikatelské peněženky, která by rovněž mohla zefektivnit a zjednodušit digitální identifikaci a autentizaci, jakož i správu základních dokumentů společnosti, a zajistit tak plynulou digitální interakci pro společnosti typu S.EU napříč členskými státy a usnadnit přeshraniční operace; dále vyzývá k úplnému provedení a posouzení stávajících právních předpisů Unie týkajících se využívání digitálních nástrojů v právu obchodních společností, zejména směrnic (EU) 2017/1132 a 2009/102/ES, jakož i k další digitalizaci a automatizaci podávání zpráv orgánům, což by mělo být jednou z hlavních priorit činnosti v rámci zjednodušení regulace v Unii;

17.vyzývá k vytvoření jednotného digitálního portálu na úrovni Unie – nebo k jeho začlenění do stávajících struktur, který by sloužil jako přímé vstupní místo pro S.EU a který by doplňoval a rozšiřoval stávající systém propojení obchodních rejstříků (BRIS) tím, že by poskytoval harmonizované rozhraní s jednotným přístupovým místem pro přeshraniční použití, aniž by se vytvářel nový samostatný nebo paralelní rejstřík; zdůrazňuje, že digitální portál by neměl nahrazovat stávající vnitrostátní pravidla pro zakládání společností, ale měl by sloužit jako společný portál, na němž budou shromážděny veškeré informace, které investoři potřebují; zdůrazňuje, že digitální portál musí být snadno přístupný, musí umožňovat bezproblémový přístup k vnitrostátním obchodním rejstříkům a měl by navazovat na stávající portál e-justice, případně jej inovovat; požaduje, aby digitální portál sloužil jako platforma, která usnadňuje bezpečné digitální procesy a je schopna uchovávat dokumenty i vnitrostátní osvědčení, která by později mohla být uznávána ve všech členských státech, aby byla umožněna přenositelnost osvědčení a podpořena zásada „prokazovat (platnost) pouze jednou“; zdůrazňuje, že digitální portál by měl umožňovat ověřitelné pověřovací údaje, elektronický podpis dokumentů, prodej a přidělování akcií, přípravu a přijímání usnesení představenstva a poskytování služeb elektronické fakturace; zdůrazňuje, že digitální portál musí být vícejazyčný a musí podporovat přeshraniční fungování; zdůrazňuje, že tyto digitální nástroje zvyšují právní jistotu, snižují administrativní zátěž a podporují bezproblémové fungování společností na vnitřním trhu;

18.vyzývá k dalšímu rozvoji a úpravě jednotného unijního identifikátoru společnosti s cílem zjednodušit registraci, zvýšit transparentnost a důvěru, usnadnit ověřování totožnosti podniku a bojovat proti podvodům, praní peněz a daňovým únikům; zdůrazňuje, že by to společnostem umožnilo bezpečně ukládat a sdílet ověřitelné pověřovací údaje s orgány v celé Unii; vybízí Komisi, aby usilovala o interoperabilitu s celosvětovými iniciativami v oblasti identifikátorů společností;

19.domnívá se, že možnost zaregistrovat se jako S.EU by měla zohledňovat rozmanitost obchodních modelů a neměla by být omezena na novou kategorii „inovativních společností“ nebo jinými omezujícími faktory; varuje, že vytvoření takovéto nové kategorie by znamenalo zbytečnou byrokracii; objasňuje, že by mělo být možné, aby společnosti S.EU mohly zakládat pouze fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště v Unii nebo jsou v ní usazeny;

20.domnívá se, že korporátní forma S.EU by měla být určena pro jednotlivé subjekty i pro jednotné řízení skupiny, a domnívá se, že by mělo být možné, aby měla společnost S.EU status mateřské společnosti nebo dceřiné společnosti mateřské společnosti S.EU;

21.zdůrazňuje, že sídlo společnosti, má-li být zapsána jako S.EU, musí být v jednom z 27 členských států; zdůrazňuje, že skutečné sídlo a zapsané sídlo se mohou nacházet v různých členských státech;

Ochranná opatření, včetně dlouhodobých strategií a volitelných forem

22.požaduje, aby součástí legislativního návrhu byly volitelné formy správcovského vlastnictví (steward ownership), zablokování aktiv (asset lock) a různé druhy akcií, zejména věrnostní akcie (loyalty shares) a akcie dvojího druhu (dual-class shares), včetně akcií s právem veta; zdůrazňuje, že evropské inovativní společnosti, zejména malé a střední podniky, startupy a scaleupy, potřebují alternativní způsoby přístupu ke kapitálu; zdůrazňuje potřebu alternativních modelů financování v raných fázích životního cyklu společností S.EU; domnívá se, že podnikatelé by mohli chtít využít ochranu před praxí „likvidačních akvizic“ a zabránit přemisťování inovací mimo Unii, často za pomoci podpory z evropských veřejných fondů pro výzkum; považuje nařízení o spojování podniků, pokud jde o řešení tohoto problému, za nedostatečné;

23.poukazuje na potřebu nenarušovat stávající normy na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni, a tím posilovat právní jistotu a chránit veřejné zájmy, jako je předcházení praní peněz, dodržování sankčních režimů Unie a ochrana pracovníků, jejich zástupců a odborů a dalších zranitelných stran ve vnitrostátních právních řádech členských států; znovu připomíná, že každá společnost S.EU musí splňovat požadavky stanovené pracovním právem Unie a vnitrostátním pracovním právem;

24.považuje za nezbytné stanovit záruky pro účast zaměstnanců, zástupců zaměstnanců nebo obou na záležitostech společnosti; chápe účast ve smyslu čl. 2 písm. k) směrnice 2001/86/ES; znovu připomíná, že domovský členský stát by měl ke společnosti S.EU přistupovat stejně jako ke srovnatelným tuzemským společnostem a hostitelský členský stát ke srovnatelným společnostem podle zahraničního práva Unie, přičemž je třeba účinně zajistit, aby se zabránilo umělému využívání společnosti S.EU za účelem obcházení stávající úrovně ochrany účasti zaměstnanců v právu členských států; zdůrazňuje, že na společnost S.EU by se měla vztahovat platná pravidla týkající se případné účasti zaměstnanců v členském státě výkonu zaměstnání; zdůrazňuje, že společnost S.EU proto musí v souladu s platným vnitrostátním právem místa výkonu zaměstnání zavést práva na zastoupení zaměstnanců v řídících orgánech, jakmile počet zaměstnanců společnosti překročí příslušnou hranici stanovenou vnitrostátním právem místa výkonu zaměstnání pro vznik práv na zastoupení zaměstnanců v řídících orgánech v tomto členském státě; považuje postup vyjednávání podle článků 3 až 7 směrnice 2001/86/ES za záložní postup za předpokladu, že nebudou obcházena již stanovená práva zaměstnanců na účast;

25.zdůrazňuje, že 28. režim by neměl vést k vytváření „předzaložených společností S.EU“ nebo k nárůstu počtu společností s fiktivním sídlem typu „poštovní schránky“, neboť takové praktiky narušují regulační integritu, deformují spravedlivou hospodářskou soutěž a podkopávají skutečnou hospodářskou činnost v Unii; zdůrazňuje, že 28. režimem by neměla být dotčena práva odborů a organizací zaměstnavatelů na vyjednávání kolektivních smluv;

26.domnívá se, že společnost, u níž bylo úředně prokázáno porušení závazných pravidel souvisejících s podvody, daňovými úniky, úniky v oblasti sociálního zabezpečení nebo účastí zaměstnanců, by neměla mít možnost zvolit si 28. režim;

Přilákání a podpora talentů

27.zdůrazňuje, že rámec pro společnosti S.EU by měl podporovat partnerství s univerzitami, výzkumnými ústavy a úřady pro přenos technologií ve snaze urychlit proces uvádění výsledků výzkumu na trh, zajistit přístup k výzkumné infrastruktuře a odborným znalostem a podpořit obchodní využití výsledků výzkumu, a tím posílit ekosystémy založené na inovacích;

28.zdůrazňuje, že rámec pro společnosti S.EU by měl usnadňovat volný pohyb v rámci Unie bez nutnosti zprostředkovatelů ve správních procesech při současném zachování platných unijních a vnitrostátních předpisů v oblasti pracovního a sociálního práva;

29.zdůrazňuje, že pro růst a inovace v Unii je nezbytné přilákat špičkové talenty a že malé a střední podniky, startupy a scaleupy se často potýkají s obtížemi, pokud chtějí nabídnout správné konkurenceschopné finanční pobídky na jednotném trhu, jako je podíl na vlastním kapitálu nebo podíl na zisku za účelem přilákání a udržení kvalifikovaných odborníků; zdůrazňuje, že růst produktivity, inovace a sociální začlenění musí jít ruku v ruce; je toho názoru, že je třeba zvážit harmonizaci pravidel pro finanční účast zaměstnanců, zejména prostřednictvím vytvoření plánů zaměstnaneckého vlastnictví a zaměstnaneckých opcí na akcie;

30.zdůrazňuje, že harmonizovaná pravidla pro finanční účast zaměstnanců patří ke klíčovým požadavkům podnikatelů, kteří se potýkají s obtížemi, chtějí-li poskytovat stejné výhody svým zaměstnancům na celém vnitřním trhu; zdůrazňuje, že harmonizovaná pravidla by se neměla dotýkat fiskální politiky, ale měla by umožnit zaměstnancům progresivní opce na akcie; domnívá se, že tato harmonizovaná pravidla by umožňovala zaměstnancům získat vlastnický podíl a mít přímý prospěch z výsledků svého podniku, což by podpořilo dlouhodobou věrnost, inovace a spravedlivější rozdělení růstu; zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise stanovila pokyny pro oceňování vlastního kapitálu a pro lhůty pro nabytí práv; v této souvislosti konstatuje, že otázky související s daněmi, tj. zatraktivněním finanční účasti zaměstnanců z daňového hlediska, jsou citlivé, přitom však mají zásadní význam pro úspěšné přilákání nejlepších talentů, a proto vyzývá Komisi, aby se těmito otázkami zabývala v rámci balíčku 28. režimu za účelem zajištění právní soudržnosti a přeshraniční použitelnosti;

31.trvá na tom, že harmonizovaná pravidla pro režimy finanční účasti zaměstnanců by měla být navržena tak, aby přispívala k příznivějšímu pracovnímu prostředí, a měla by být nediskriminační; zdůrazňuje, že tyto režimy by neměly nahrazovat nebo snižovat výši odměny a pro přístup zaměstnanců k nim by měl být stanoven nízký práh;

Přístup ke kapitálu

32.zdůrazňuje, že návrh 28. režimu, kterým se zavádí korporátní forma S.EU, by měl obecně přinést jasnost evropským a zahraničním investorům tím, že jim umožní přeshraniční investice za použití harmonizovaných pravidel;

33.vyzývá k vypracování normalizovaných vícejazyčných vzorových dokumentů, které by měly být používány společnostmi S.EU v rámci celé Unie pro akcionářské dohody a stanovy, a vyzývá k tomu, aby používání a dodržování těchto vzorových dokumentů a dalších základních a provozních šablon přizpůsobených konkrétně pro společnosti S.EU bylo monitorováno prostřednictvím digitálního portálu uvedeného v bodě 17, aby byla zajištěna právní jasnost, snadné přeshraniční používání a srozumitelnost pro investory; doporučuje, aby tyto vzorové dokumenty sloužily jako volitelné výchozí šablony v rámci procesu registrace společností S.EU; doporučuje, aby byla stanovena možnost odchýlit se od vzorových dokumentů za účelem zohlednění specifických požadavků podniku;

34.domnívá se, že legislativní návrh by měl obsahovat harmonizovaná pravidla pro dluhové nástroje podobné kapitálovým nástrojům, včetně pravidel pro platební neschopnost spojených s těmito nástroji, která by investorům umožnila investovat do společnosti, aniž by v ní získali rozhodující vliv;

35.znovu připomíná, že přístup k financování by se neměl omezovat pouze na rizikový kapitál, ale měl by zahrnovat i další typy investic, včetně investic do vlastního kapitálu a investic se sociálním dopadem, důchodových systémů a veřejných investičních fondů, aby byl zajištěn nezbytný přístup ke kapitálu;

36.domnívá se, že by měla být přijata opatření k usnadnění spolupráce malých a středních podniků, startupů a scaleupů s výzkumnými institucemi na podporu odštěpených společností (spin-offs) a přenosu znalostí; zdůrazňuje, že za tímto účelem by vytvoření společnosti S.EU mělo být plně integrováno s iniciativami Unie, jejichž cílem je usnadnit lepší přístup k údajům v rámci výzkumu;

Řešení sporů

37.domnívá se, že pro spory týkající se S.EU by měl být zřízen alternativní mechanismus řešení sporů, který by zajistil rychlé a specializované řešení sporů; dále se domnívá, že by členské státy měly zvážit zavedení zvláštního senátu v rámci svých vnitrostátních soudů, který by se zabýval spory mezi společnostmi týkajícími se S.EU, a že by mělo být možné, aby tyto zvláštní senáty vedly řešení sporů v angličtině;

Posouzení dopadů, přezkum a hodnocení

38.naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla a zveřejnila komplexní a transparentní posouzení dopadů jakéhokoli nového legislativního návrhu týkajícího se 28. režimu se zaměřením na dopad harmonizačních opatření na podniky a na sociální, daňové a právní důsledky, jakož i na riziko oslabení vnitrostátních norem ochrany;

39.vyzývá Komisi, aby v pravidelných intervalech zajišťovala komplexní přezkum a v případě potřeby revizi 28. režimu, včetně posouzení míry přijetí mezi podniky, zejména malými a středními podniky, startupy a scaleupy, jeho souladu s vyvíjejícími se potřebami podniků a společenskými potřebami, jeho celkové vhodnosti pro daný účel a jeho vlivu na konkurenceschopnost Unie; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila možný dopad nového legislativního aktu na rozvoj a hospodářský růst malých a středních podniků a podala o tom zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru; domnívá se, že cyklus přezkumu by měl být prováděn každé čtyři roky, aby byla zajištěna schopnost přizpůsobení se novým výzvám;

Závěrečná ustanovení

40.žádá Komisi, aby do prvního čtvrtletí roku 2026 předložila na základě článku 50 a 114 Smlouvy o fungování EU návrh směrnice řídící se doporučeními stanovenými v příloze této zprávy;

41.domnívá se, že finanční dopady požadovaných návrhů by měly být hrazeny z dostatečných rozpočtových prostředků;

42.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení a doporučení uvedená v příloze Komisi a Radě.

PŘÍLOHA K USNESENÍ:DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

1.Obecné zásady a právní základ

Parlament navrhuje, aby se korporátní forma, na kterou se vztahuje 28. režim, nazývala „Societas Europaea Unificata“ (S.EU) (jednotná evropská společnost). Pravidla pro společnost typu S.EU musí být ve všech členských státech stejná, a aby se zabránilo roztříštěnosti vnitřního trhu, nesmějí členské státy ve svém vnitrostátním právu zachovávat nebo zavádět ustanovení, která se od těchto pravidel odchylují. Za účelem zajištění pevného, ambiciózního a komplexního regulačního rámce trvá Parlament na tom, aby byla korporátní forma S.EU přijata na právním základě, který stanoví řádný legislativní postup s kvalifikovanou většinou v Radě. Parlament proto nesouhlasí s použitím právního základu stanoveným v čl. 352 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Parlament se staví kriticky k využití posílené spolupráce, protože 28. režim by pak platil pouze v části členských států, což by nevedlo k překonání roztříštěnosti vnitřního trhu, ale k jeho dalšímu roztříštění, a to by snížilo atraktivitu korporátní formy S.EU, které by v takovém případě nebyly uznány v rámci celé Unie. 28. režim, kterým se zřizuje korporátní forma S.EU, by mohl být přijat spíše prostřednictvím několika legislativních aktů než jediným komplexním právním nástrojem. V takovém případě by každý jednotlivý legislativní návrh měl poskytovat stejné záruky, pokud jde o ochranu veřejných zájmů, jako je pracovní právo a práva zaměstnanců a odborů. Prvky tohoto režimu týkající se práva obchodních společností bude třeba přijmout podle článku 50 a čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, což jsou jediné právní základy, které lze použít pro legislativní akty v oblasti práva obchodních společností, jež stanoví řádný legislativní postup s hlasováním kvalifikovanou většinou v Radě; článek 50 Smlouvy o fungování EU však umožňuje pouze přijímání směrnic. V takovém případě by S.EU nebyla samostatnou korporátní formou, ale vnitrostátní korporátní formou ve všech členských státech, která musí sestávat ze souboru základních prvků, jež jsou harmonizovány právem Unie, aby se předešlo ukládání dodatečných povinností nad rámec ustanovení evropského práva (tzv. gold-plating) a rozdílným vnitrostátním formám S.EU, což by bylo v rozporu s cílem 28. režimu. Zkratka S.EU by měla být přidána ke stávajícím zkratkám vnitrostátních korporátních forem.

S.EU by měla vycházet z korporátních forem založených podle vnitrostátního práva. Členské státy by měly mít možnost se svobodně rozhodnout, zda umožní přeměnu na S.EU u stávajících vnitrostátních korporátních forem, nebo zda vytvoří novou vnitrostátní korporátní formu. Zakladatelé nebo vlastníci vnitrostátní korporátní formy by měli mít možnost dobrovolně se rozhodnout pro nový režim, který by umožnil používat označení společnosti „S.EU“.

S.EU by měla být automaticky uznána vnitrostátními právními řády všech členských států jako společnost s ručením omezeným.

Rozhodným právem pro založení S.EU by mělo být právo členského státu, v němž je daná společnost zaregistrována. Odchylně od této zásady a za účelem ochrany předem vymezených veřejných zájmů by mělo být možné určit rozhodné právo na základě převažujícího hraničního určovatele, nikoliv místa založení společnosti.

Aby bylo dosaženo právní jistoty, pokud jde o základní znaky S.EU, musí být směrnice přijata podle článku 50 a čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování EU s cílem zajistit maximální harmonizaci.

Parlament si je vědom rizika, že automatické uznávání společností S.EU by mohlo vést k obcházení závazných vnitrostátních pravidel, která chrání pracovníky, jejich zástupce a odbory a další zranitelné strany, jakož i jiné veřejné zájmy. Pravidly pro zakládání S.EU by proto nemělo být dotčeno právo Unie a vnitrostátní právo v oblasti individuálního a kolektivního pracovního práva, včetně pravidel týkajících se účasti zaměstnanců na záležitostech společnosti, a měla by obsahovat záruky, které účinně zabrání zneužívání S.EU.

2.Oblast působnosti

Členské státy by měly ve svých vnitrostátních právních řádech stanovit soubor pravidel, jejichž dodržování umožní, aby určitá vnitrostátní korporátní forma obsahovala ve svém názvu zkratku „S.EU“. Aby byla určitá vnitrostátní korporátní forma způsobilá k registraci jako S.EU, měla by splňovat tyto podmínky:

–musí se jednat o právnickou osobu s právní subjektivitou, která je automaticky uznávána ve všech členských státech ke dni své registrace,

–musí se jednat o společnost s ručením omezeným, ve které je odpovědnost vlastníků za dluhy společnosti omezena výší jejich vkladů,

–nesmí se jednat o společnost kótovanou na burze,

–musí být založena jednou nebo více fyzickými nebo právnickými osobami, které mají bydliště nebo jsou usazeny v některém členském státě,

–musí být možné, aby fungovala jako samostatná autonomní společnost nebo jako dceřiná společnost mateřské společnosti S.EU,

–její sídlo se musí nacházet v některém z členských států,

–musí být oprávněna přemístit své sídlo do jiného členského státu, aniž by musela být zrušena nebo znovu zakládána, v souladu s harmonizovanými postupy zajišťujícími kontinuitu právní subjektivity.

Aby mohla být založena společnost způsobilá k registraci jako S.EU, musí být pro účely registrace této společnosti stanoven požadavek na okamžitě splacený minimální kapitál ve výši 1 EUR bez ohledu na minimální kapitál, který je jinak vyžadován podle příslušného vnitrostátního práva.

Za účelem zajištění ochrany věřitelů by Komise měla předložit komplexní právní rámec, který by zahrnoval alternativní mechanismy, jako je testování solventnosti. Tyto alternativní mechanismy by měly být přiměřené a transparentní a měly by stanovovat jasná kritéria pro posuzování finančního zdraví podniků a zmírňování rizik pro věřitele.

V zájmu zjednodušení by možnost zaregistrovat se jako S.EU neměla být omezena na novou kategorii „inovativních společností“ nebo jinými omezujícími faktory, protože by to způsobilo další administrativní úkony a zbytečnou byrokratickou zátěž.

Pokud se S.EU hodlá kótovat na burze, měla by být povinna se přeměnit na akciovou společnost podle práva Unie nebo vnitrostátního práva v souladu s unijními a vnitrostátními pravidly přeměny.

3.Vytvoření korporátní formy

Postupy vytvoření a registrace korporátní formy S.EU by měly být plně digitální a měly by splňovat zásadu „pouze jednou“, což znamená., že společnosti, které předloží dokument v jednom členském státě, by neměly být nuceny jej znovu předkládat v jiném členském státě. Založení S.EU musí být dokončeno do 48 hodin.

Po založení by společnost S.EU měla obdržet jednotnou digitální identitu a identifikátor společnosti, aby se zjednodušila registrace, zvýšila transparentnost a důvěra, usnadnilo ověřování totožnosti společnosti a zakročilo se proti podvodům, praní peněz a daňovým únikům při současném zajištění právní jistoty.

Za účelem usnadnění dosažení těchto cílů by měl být vytvořen jednotný digitální portál na úrovni Unie, který by sloužil jako přímý vstupní bod pro S.EU, nebo by měl být začleněn do stávajících struktur a provozován Komisí. Tento portál by měl doplňovat a rozšiřovat stávající systém propojení obchodních rejstříků (BRIS) tím, že by měl poskytovat harmonizované rozhraní s jednotným přístupovým místem pro přeshraniční použití, aniž by se vytvářel nový samostatný nebo paralelní rejstřík; Digitální portál by neměl nahrazovat stávající vnitrostátní pravidla pro zakládání společností, ale měl by sloužit jako společná platforma, na níž budou shromažďovány veškeré příslušné informace, které investoři potřebují. Členské státy by proto měly dokumenty na portál zasílat automaticky, aby bylo zajištěno jejich uznávání a bezproblémový přístup zúčastněných stran. Platforma by měla rovněž poskytovat informace o vnitrostátních postupech a zdrojích a zpřístupňovat vzorové dokumenty pro investory do S.EU, umožňovat ověřování pověřovacích údajů, elektronický podpis na dokumentech, prodej a přidělování akcií, tvorbu a přijímání usnesení představenstva a poskytování služeb elektronické fakturace. Při použití digitálního portálu pro registraci S.EU si společnost musí zvolit členský stát jako místo založení, a tím i vnitrostátní právo rozhodné pro založení.

Digitální portál pro společnosti na úrovni Unie by měl umožňovat společnostem zaregistrovat se jako S.EU a vyhledávat společnosti registrované jako S.EU. Registrace, doplňování a aktualizace by měly být prováděny prostřednictvím digitálního portálu, a to pouze jednou, a měly by být přístupné ve všech členských státech ve formě vícejazyčného rozhraní a harmonizovaných norem identifikace podle nařízení (EU) č. 910/2014. Digitální portál by mohl využívat síť založenou na distribuované účetní knize vyžadující povolení, která zaznamenává klíčové události společnosti, jako jsou registrace nebo převody akcií, s časovými razítky, které není možné pozměnit.

Mělo by být možné, aby veškeré peněžní příspěvky na založení společnosti byly předány veřejné svěřenecké agentuře po dobu, než bude dokončeno otevření bankovního účtu. Jakmile bude bankovní účet otevřen, měla by svěřenecká agentura převést peněžní příspěvky na tento bankovní účet.

4.Záruky

Pravidly o S.EU by nemělo být dotčeno pracovní právo Unie ani vnitrostátní pracovní právo, včetně pravidel o účasti zaměstnanců, zástupců zaměstnanců nebo obou na záležitostech společnosti, jak je definováno v čl. 2 písm. k) směrnice 2001/86/ES. Domovský členský stát by měl ke společnosti S.EU zásadně přistupovat stejně jako k tuzemské formě společnosti s ručením omezeným, z níž vychází, a hostitelský členský stát stejně jako ke srovnatelným společnostem podle zahraničního práva Unie, přičemž je třeba účinně zabránit umělému využívání společnosti S.EU za účelem obcházení stávající úrovně ochrany účasti zaměstnanců v právu členských států.

Rozhodné právo pro individuální pracovní smlouvy se nadále určuje výhradně podle článku 8 nařízení (ES) č. 593/2008 a příslušnost pro individuální pracovní smlouvy se nadále určuje podle oddílu 5 kapitoly II nařízení (EU) č. 1215/2012, včetně příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie. Volba stran proto nesmí zaměstnance připravit o ochranu, kterou jim poskytují povinná ustanovení, od nichž se nelze dohodou odchýlit.

Pokud jde o účast zaměstnanců, musí se S.EU řídit platnými předpisy týkajícími se případné účasti zaměstnanců v členském státě sídla. Pokud však společnost S.EU vykonává hospodářskou činnost, která zahrnuje zaměstnávání v jiném členském státě, kde však nezřizuje pobočku, zastoupení nebo dceřinou společnost, musí se společnost S.EU řídit platnými pravidly týkajícími se případné účasti zaměstnanců v členském státě místa výkonu zaměstnání, pokud právní řád sídla společnosti S.EU nestanoví alespoň stejnou úroveň práv na zastoupení zaměstnanců v představenstvu, jakou vyžaduje právo místa výkonu zaměstnání. V případě potřeby by S.EU měla odpovídajícím způsobem upravit své stanovy.

Pokud nelze rozhodné právo určit v souladu se zásadami uvedenými v předchozím odstavci, musí být jako záložní řešení zahájen postup vyjednávání rovnocenný postupu stanovenému v článcích 3 až 7 směrnice 2001/86/ES, jakmile počet zaměstnanců dosáhne alespoň v jednom členském státě jakékoli prahové hodnoty, která zakládá právo na zastoupení zaměstnanců v představenstvu v daném členském státě, kde společnost S.EU dosud nezavedla účast zaměstnanců nebo kde dosažení prahové hodnoty znamená změny stávající účasti zaměstnanců.

Pokud se stávající vnitrostátní společnost přemění na společnost S.EU, musí se články 86l, 133 a 160l směrnice (EU) 2017/1132 použít obdobně, pokud tím nedojde k obcházení již zavedených práv na účast zaměstnanců.

5.Podpora dlouhodobých strategií a volitelných forem

Za účelem povzbuzení evropských inovativních společností, přilákání investic a vytvoření alternativních způsobů získání přístupu ke kapitálu a modelům financování a zabránění přesunu inovací, jejichž tvorba je často podporována z evropských veřejných fondů pro výzkum, mimo Unii, by měly členské státy zavést pravidla, která umožní společnostem dobrovolně a neodvolatelně se rozhodnout pro dodatečné režimy právní ochrany. Účelem těchto dodatečných režimů právní ochrany by měla být pomoc evropským společnostem, které budou mít zájem o ochranu před praxí „likvidačních akvizic“ a přemisťováním. Tyto režimy mohou zahrnovat:

—oddělení hlasovacích a hospodářských práv prostřednictvím různých druhů akcií, včetně akcií dvojího druhu (dual-class shares), akcií s právem veta a prioritních akcií,

—kvalifikace hlasovacích práv jako nepřevoditelných a neděditelných,

—rozdělení zisku investorům nebo držitelům hospodářských práv na základě smluvního ujednání, které je časově nebo množstevně omezeno a které může kterákoli ze stran kdykoli vypovědět,

—omezení přeshraniční přeměny na subjekty, které se rozhodly pro režim dodatečné právní ochrany, zejména v případě zablokování aktiv (asset lock).

Společnosti, které se rozhodly pro tyto režimy dodatečné právní ochrany, by měly mít možnost uvádět ve svém názvu označení „ve správcovském vlastnictví“ (steward-owned).

Směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o přeshraniční přeměny, fúze a rozdělení, by měla být změněna tak, aby umožnila členským státům, které se rozhodly zavést vlastní vnitrostátní korporátní formu správcovského vlastnictví, omezit přeshraniční přeměnu takové vnitrostátní korporátní formy na korporátní formy jiných členských států, které rovněž stanoví podobné formy správcovského vlastnictví.

6.Přilákání a podpora talentů

Přilákání kvalifikovaných a inovativních talentů má zásadní význam pro hospodářský růst, podporu inovací a udržení konkurenceschopnosti na rychle se vyvíjejícím celosvětovém trhu. Růst produktivity, inovace a sociální začlenění musí jít ruku v ruce. Rámec pro společnosti S.EU by měl usnadňovat volný pohyb v rámci Unie bez nutnosti zprostředkovatelů ve správních procesech při současném zachování platných unijních a vnitrostátních předpisů v oblasti pracovního a sociálního práva. S.EU by měla poskytnout volitelná harmonizovaná pravidla v celé Unii pro režimy finanční účasti zaměstnanců, zejména pokud jde o strukturu plánů zaměstnaneckého vlastnictví, které jsou zprostředkovány samostatným právním subjektem, a vytváření plánů zaměstnaneckých opcí na akcie. To nejenže umožní malým a středním podnikům, startupům a scaleupům přilákat talenty, motivovat je k dlouhodobému závazku a usnadnit jejich působení na jednotlivých vnitrostátních trzích díky koncepci stávajících odlišných rámců, ale také podpořit plnou a spravedlivou účast zaměstnanců na hodnotách, které pomáhají vytvářet svou prací a duševním kapitálem. Harmonizovaná pravidla pro volitelné plány zaměstnaneckého vlastnictví a zaměstnanecké opce na akcie by se měla zaměřovat na harmonizaci klíčových prvků práva obchodních společností, rámce a strukturální prvky plánů finanční účasti zaměstnanců, aniž by byla dotčena fiskální pravidla. Při navrhování harmonizovaných pravidel v rámci S.EU je třeba zohlednit následující zásady:

—podmínkou je, aby tyto režimy finanční účasti zaměstnanců v žádném případě nenahrazovaly ani nesnižovaly běžnou základní odměnu nebo jakoukoli jinou formu příspěvků, jako jsou příspěvky na sociální zabezpečení, ale aby byly benefitem doplňujícím veškerá sociální a smluvní práva,

—při navrhování a provádění těchto režimů musí být hlavními zásadami transparentnost a demokratická správa,

—účast v těchto režimech musí být nediskriminační a musí být otevřená a výhradní pro všechny zaměstnance,

—účast v těchto režimech musí zůstat pro zaměstnance dobrovolná a zřízení těchto režimů musí být pro S.EU nepovinné,

—tyto režimy musí být doprovázeny mechanismy, které chrání zaměstnance před nepřiměřenými finančními riziky.

Komise by měla po konzultaci se sociálními partnery a příslušnými zúčastněnými stranami a na základě osvědčených postupů vypracovat pokyny pro společnosti S.EU s cílem usnadnit provádění, zlepšit informovanost o finanční účasti zaměstnanců a zajistit sbližování režimů finanční účasti zaměstnanců ve všech členských státech. Pokyny by měly obsahovat informace o souvisejících finančních rizicích pro zaměstnance, upřesňovat možnosti odkupu podniku zaměstnanci a demokratickou správu a zohledňovat dopad na zaměstnance.

Kromě toho by se Komise měla v rámci balíčku 28. režimu zabývat otázkami souvisejícími se zdaňováním finanční účasti zaměstnanců, aby byla zajištěna právní soudržnost a přeshraniční použitelnost. Dokud nebude dosaženo harmonizace v celé Unii, měly by být členské státy důrazně vybízeny k proaktivnímu přijímání opatření na podporu finanční účasti zaměstnanců v souladu s cíli S.EU, aby byla atraktivní pro zaměstnavatele i zaměstnance a podporovala přeshraniční mobilitu a spravedlnost.

V zájmu posílení inovační kapacity společností S.EU a urychlení obchodního využití výsledků výzkumu by legislativní návrh měla doprovázet opatření na podporu a usnadnění strukturovaných partnerství mezi společnostmi S.EU a univerzitami, výzkumnými ústavy a úřady pro přenos technologií. Komise by měla vypracovat pokyny a vzorové dohody o spolupráci pro tato partnerství a zajistit, aby byly jednoduché, transparentní a spravedlivé pro všechny zúčastněné strany.

7.Přilákání kapitálu

Členské státy by měly zavést harmonizovaný dluhový nástroj podobný kapitálovým nástrojům, který investorům umožní investovat do společností, aniž by v ní získali rozhodující vliv (např. práva na podíl na zisku, tichá společnost nebo půjčky vázané na zisk). Tyto dluhové nástroje podobné kapitálovým nástrojům by měly:

—vzniknout uzavřením smluvní dohody mezi společností a investorem o kapitálovém vkladu, taková dohoda musí specifikovat investovanou částku jistiny, obsahovat definované datum splacení a stanovit kompenzaci, která může mít podobu pevného nebo pohyblivého úroku nebo podílu na zisku,

—být podřízeny běžným dluhovým pohledávkám,

—být považovány pro regulační a účetní účely za vlastní kapitál nebo kapitál nahrazující vlastní kapitál.

S cílem zvýšit právní jistotu ve všech 27 vnitrostátních jurisdikcích vnitřního trhu a snížit překážky spojené s investováním do S.EU by Komise měla usnadnit vypracování standardních vícejazyčných vzorových stanov, akcionářských dohod a všech dalších příslušných dokumentů pro S.EU a vytvořit platformu, na níž budou tyto vzorové dokumenty a praktické informace k dispozici ve všech úředních jazycích Unie.

Komise by měla jmenovat skupinu odborníků pověřenou vypracováním standardizovaných vysoce kvalitních vzorových stanov, které by odpovídaly harmonizovaným požadavkům na S.EU. Tato skupina odborníků by měla zahrnovat mimo jiné zástupce zakladatelů, investorů a odborů.

Komise by měla jmenovat další skupinu odborníků, jejímž úkolem bude vypracovat standardizované, spravedlivé a kvalitní vzorové akcionářské dohody. Tyto vzorové akcionářské dohody by měly zajistit rovnováhu mezi zájmy zakladatelů a investorů. V této skupině odborníků by měli být zastoupeni mimo jiné zástupci zakladatelů a investorů do rizikového kapitálu.

Komise by měla podpořit stávající iniciativy v oblasti výzkumu a informací o evropském a srovnávacím obchodním právu a navázat na ně s cílem vytvořit volně přístupné a srovnatelné informace o právní úpravě podnikání v členských státech ve všech úředních jazycích Unie.

8.Specializované řešení sporů

V zájmu urychlení řešení sporů týkajících se S.EU by měl být zřízen alternativní specializovaný mechanismus pro řešení sporů. Účast na tomto mechanismu by měla být podmíněna souhlasem zúčastněných stran. Spory týkající se individuálního a kolektivního pracovního práva by měly být z tohoto mechanismu vyňaty a příslušnost v takových případech by měla být stanovena v souladu s články 20 až 23 nařízení (EU) č. 1215/2012.

Členské státy by dále měly zvážit zavedení zvláštního senátu v rámci svých vnitrostátních soudů – buď jeden senát v rámci jednoho konkrétního soudu na vnitrostátní úrovni, nebo jeden senát v rámci jednoho konkrétního soudu v každé federální entitě, a to v závislosti na daném vnitrostátním soudním systému. Tyto senáty by měly být určeny k řešení občanskoprávních sporů mezi společnostmi týkajících se korporátní formy S.EU, sporů vyplývajících z převzetí S.EU nebo podílů v S.EU nebo v souvislosti s nimi a sporů mezi společností S.EU a členy jejího vedení nebo dozorčí rady. Členské státy by měly zajistit, aby řízení před těmito senáty mohla probíhat v angličtině, pokud s tím budou zúčastněné strany souhlasit.

9.Posouzení dopadů, přezkum a hodnocení

Účinnost 28. režimu při podpoře inovací, zvyšování konkurenceschopnosti, ochraně právní jistoty a prevenci obcházení právních předpisů Unie a vnitrostátních sociálních a pracovních norem by měla být průběžně sledována.

Komise by měla současně s každým novým legislativním návrhem týkajícím se 28. režimu provést a zveřejnit komplexní a transparentní posouzení dopadů se zaměřením na sociální, daňové a právní důsledky, jakož i na rizika oslabení unijních a vnitrostátních norem ochrany. V zájmu zajištění právní jistoty a soudržnosti by Komise měla rovněž posoudit stávající vnitrostátní modely a osvědčené postupy, například funkčnost vnitrostátních rejstříků obchodních společností a automatizované digitální procesy, které usnadňují zakládání společností při zachování vysokých norem transparentnosti a odpovědnosti. Komise by měla konkrétně prozkoumat způsoby optimalizace postupů s cílem zajistit, aby celý proces registrace, včetně dodatečných ověření a kontrol souladu, mohl být dokončen do 48 hodin, aniž by byla dotčena právní jistota a v souladu s procesními zárukami.

Komise by dále měla v pravidelných intervalech zajišťovat komplexní přezkum a v případě potřeby revizi 28. režimu, včetně posouzení míry přijetí mezi podniky, zejména malými a středními podniky, startupy a scaleupy, jeho souladu s vyvíjejícími se potřebami podniků a společenskými potřebami, konkurenceschopnosti Unie, sociální ochrany a zaměstnanosti a jeho celkové vhodnosti pro daný účel.

Komise by měla každé čtyři roky vyhodnotit možný dopad legislativního aktu na rozvoj a hospodářský růst malých a středních podniků a jeho soulad s pracovním právem Unie a vnitrostátními normami v oblasti pracovního práva a ochrany pracovníků a podat o něm zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, aby byla zajištěna schopnost přizpůsobení se novým výzvám. K této zprávě by měly být případně připojeny legislativní návrhy na revizi.