1.zdůrazňuje, že úspěšný přechod k udržitelnějším zdrojům energie, modernizovaným průmyslovým odvětvím a více digitalizovanému hospodářství bude hrát významnou úlohu v dlouhodobé konkurenceschopnosti unijních podniků na světovém trhu a musí vést k vytvoření kvalitních pracovních míst v Unii; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby podniky a pracovníci byli dobře vybaveni k tomu, aby dokázali využívat příležitostí vyplývajících z přechodu na nová a inovativní řešení, a zdůrazňuje důležitost důstojné práce a pracovních míst na která se vztahují kolektivní smlouvy a jež jsou nepostradatelná pro zajištění sociálního pokroku a přijetí transformace; je přesvědčen, že k zajištění přiměřených minimálních standardů, které poskytnou jasnost a potřebnou strukturu pracovníkům i zaměstnavatelům při předvídání a řízení změn, a v konečném důsledku zlepší odolnost, konkurenceschopnost a vzestupnou sociální konvergenci a sociální spravedlnost Unie, je nezbytný legislativní rámec pro řešení výzev a příležitostí spravedlivé transformace na pracovišti; zdůrazňuje, že regiony mohou podpořit spravedlivou transformaci kombinací sociální ochrany, hospodářské diverzifikace a územní koordinace s cílem snížit negativní dopady, posílit místní ekonomiky a podpořit inkluzivní rozvoj;

2.poukazuje na to, že dopad dekarbonizace na zaměstnanost přesahuje rámec snižování počtu pracovních míst v odvětvích využívajících fosilní paliva a bude mít širší dopad, pokud jde o redefinici pracovních míst a celkovou transformaci trhu práce; vítá v této souvislosti avizovaný právní předpis o kvalitních pracovních místech, jehož cílem je zajistit, aby postupy v oblasti zaměstnanosti odpovídaly vývoji moderní ekonomiky; zdůrazňuje, že je třeba, aby tento předpis i nadcházející aktualizace Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv a nový Plán pro kvalitní pracovní místa zahrnovaly soubor konkrétních opatření, která hmatatelně zlepší pracovní podmínky, zdraví a bezpečnost, demokracii na pracovišti, rozsah kolektivního vyjednávání a odbornou přípravu a dovednosti pracovníků a osob samostatně výdělečně činných, a také zajistily účinné prosazování právních předpisů sociální politiky a politiky zaměstnanosti EU; zdůrazňuje, že tato opatření rovněž poskytují příležitost podpořit zaměstnavatele v Unii, zejména malé a střední podniky, aby si udrželi a zlepšili svou konkurenceschopnost tím, že poskytnou jasný rámec, včetně praktických pokynů a podpůrných nástrojů, pro předvídání a řízení změn ve spolupráci s pracovníky a investují do odborného vzdělávání a přípravy, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků s cílem řešit nedostatek dovedností a pracovníků, který brání produktivitě a růstu, a také budoucí perspektivy pro pracovníky;

3.zdůrazňuje, že digitalizace musí být prováděna způsobem zaměřeným na člověka, který zabrání nadměrnému dohledu nad pracovníky a zajistí právo na odpojení, jakož i spravedlivé uspořádání pracovní doby;

4.zdůrazňuje, že předvídání a řízení změn má zásadní význam pro zaměstnavatele i pracovníky a regionální a místní samosprávy a společenství, aby se mohli úspěšně orientovat v ekologické a digitální transformaci a účinně se vypořádat s hospodářskými výzvami způsobenými nepříznivými geopolitickými událostmi a využít je jako příležitost; zdůrazňuje, že plánováním před zahájením transformace je možné proaktivně zabránit propouštění a vytvářet pracovní místa, budovat dlouhodobou odolnost podniků a využívat dostupné zdroje nejlepším možným způsobem; zdůrazňuje, že takové plány vyžadují rozhodnutí, která pravděpodobně povedou k podstatným změnám v organizaci práce, a proto musí být vypracovány v rámci širokého partnerství prostřednictvím rámce sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání, plně v souladu s právem na informace a konzultace; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby monitorovala a vymáhala plné provádění rámce stanoveného ve směrnici 2002/14/ES; dále vyzývá členské státy, aby umožnily sociální dialog na příslušných úrovních s cílem usnadnit přechody mezi jednotlivými pracovními místy, zejména v případě profesí, které mohou zaniknout nebo být výrazně omezeny; připomíná nástroje včasného varování stanovené ve směrnici (EU) 2019/1023 a domnívá se, že přizpůsobení těchto nástrojů tak, aby zahrnovaly i okolnosti relevantní pro souběžnou transformaci, by zajistilo lepší odhalování a reakci na nadcházející změny v provozu podniků; zdůrazňuje, že je třeba poskytnout podnikům pobídky k vypracování jejich vlastních plánů transformace; zdůrazňuje, že zúčastněné strany a občanská společnost musí být zapojeny již v prvních fázích plánování transformace a musí být zajištěna smysluplná účast, nikoliv konzultace v pozdní fázi;

5.zdůrazňuje, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků lze smysluplně zmírnit pouze řešením dostupnosti a přístupnosti vzdělávání, rekvalifikace a kvalifikací a příležitostí k odborné přípravě, jakož i zlepšením pracovních podmínek; zdůrazňuje, že sociální dialog mezi pracovníky a zaměstnavateli o možnostech odborné přípravy, která by byla v souladu s potřebami trhu práce a respektovala rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, je zásadní a měl by být usnadněn Vývoj zaměstnanosti a sociálních ukazatelů v Evropě v roce 2024, Evropská komise, s. 20.; je pevně přesvědčen, že individuální právo pracovníků na odbornou přípravu během pracovní doby by odstranilo hlavní překážky pro absolvování tohoto vzdělávání pro pracovníky a zajistilo by kvalitní prohlubování dovedností nebo změnu kvalifikace, odbornou přípravu zaměstnanců a kariérní podporu s cílem zajistit zaměstnavatelům předvídatelnou a stabilní nabídku kvalifikovaných pracovníků; zdůrazňuje potřebu řešit překážku spojenou s náklady tím, že se zajistí, aby odborná příprava byla pro pracovníky bezplatná a podpořena finančními prostředky, daňovými pobídkami a partnerstvími; zdůrazňuje, že za vzdělávání zaměstnanců odpovídají vnitrostátní instituce a sociální partneři, a vyzdvihuje jejich zásadní roli při uplatňování práva na odbornou přípravu; vyzývá v tomto ohledu členské státy, aby upřednostňovaly a podporovaly systémy vzdělávání a výcviku vytvořené společně pracovníky a jejich zaměstnavateli a zajistily tak, aby změnu kvalifikace a prohlubování dovedností reagovaly na skutečnou poptávku a přispívaly ke kariérnímu postupu;

6.zdůrazňuje, že je třeba smysluplně zapojit mladé lidi do vytváření, provádění a monitorování politik souvisejících s férovou a spravedlivou transformací; vyzývá k intenzivnějšímu úsilí o provádění záruky pro mladé lidi a zajištění toho, aby členské státy navýšily prostředky a vyčlenily alespoň 15 % svých zdrojů z fondu ESF+ na cílená opatření a strukturální reformy, které mají podpořit kvalitní zaměstnanost mladých lidí, odborné vzdělávání a přípravu, zejména prostřednictvím placených a kvalitních stáží a učňovské přípravy, a usnadnit přechod ze školy do zaměstnání, návrat ke vzdělávání nebo odborné přípravě a vzdělávání druhé šance;

7.zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy za účasti regionů podporovaly podniky a pracovníky rozvíjením strategií a politik pro spravedlivou transformaci na vnitrostátní úrovni, které budou přizpůsobeny místním podmínkám; poukazuje na to, že tyto vnitrostátní strategie by měly určit dopad transformace na regiony, jednotlivá odvětví a související pracovní sílu a měly by stanovit komplexní a průřezový plán ke zmírnění tohoto dopadu; zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet dlouhodobou vizi a strategii pro místní a regionální hospodářskou transformaci zapojením veřejných a soukromých subjektů, občanské společnosti a sociální ekonomiky; zdůrazňuje, že pro udržení pracovníků a vytváření kvalitních pracovních míst jsou nezbytné přímé investice do inovací a zlepšení atraktivity regionů prostřednictvím modernizace a zajištěním vysoce kvalitní a cenově i celkově dostupné infrastruktury, veřejných služeb a vybavenosti;

8.považuje za nezbytné podporovat hospodářskou životaschopnost evropských průmyslových podniků, a pokud je to možné, zabránit jejich zavírání a nucenému propouštění; zdůrazňuje, že je důležité podporovat podniky, zejména malé a střední podniky, aby se zabránilo nucenému propouštění, například prostřednictvím dočasných podpůrných programů na ochranu zaměstnanosti během přechodných období, aby se zabránilo ztrátě strategických průmyslových kapacit a kvalifikované pracovní síly; konstatuje, že je-li nutný přechod mezi zaměstnáními, je nezbytné udržet pracovníky ve stejném regionu a zároveň jim poskytnout dostatek času na rekvalifikaci a omezit osobní finanční ztráty; požaduje silnější ochranu před neoprávněným propouštěním a žádá, aby pracovníkům postiženým restrukturalizací byl zaručen přístup k odpovídající náhradě, možnostem rekvalifikace a podpoře při nacházení nových pracovních míst;

9.zdůrazňuje, že regionální prognózy Eurostatu naznačují, že ve 20. a 30. letech 21. století bude na mnoha územích pokračovat pokles počtu obyvatel v produktivním věku, a to zejména v regionech, které jsou již stárnutím a zeměpisnou mobilitou postiženy; zdůrazňuje, že tyto trendy mohou oslabit nabídku pracovních sil, a v důsledku ohrozit dlouhodobý rozvoj, právě v době, kdy jsou kvalifikovaní pracovníci nezbytní pro ekologickou a digitální transformaci; zdůrazňuje důležitost „práva lidí setrvat“ ve svých regionech nebo místních oblastech a potřebu cílených strategií pro venkovské a okrajové oblasti; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly politiky zaměřené na konkrétní místa, které vytvářejí hospodářské příležitosti pro obyvatele i podniky ve venkovských regionech, přitahují soukromé investice a vytvářejí místní pracovní místa; zdůrazňuje, že takové strategie jsou nezbytné pro posílení ekonomických příležitostí ve venkovských oblastech, podporu tvorby kvalitních pracovních míst, inovací, obnovy místního průmyslu a v důsledku pro zajištění toho, aby si občané mohli vytvářet budoucnost ve svých komunitách;

10.připomíná, že hlavní zdroj trvalé místní zaměstnanosti představují malé a střední podniky; zdůrazňuje, že je třeba zajistit zjednodušený, proporcionální a pro malé a střední podniky snadno využitelný přístup k financování transformace, mimo jiné tím, že se jim umožní vytvářet klastry pro přístup k finančním prostředkům a pro podávání zpráv, vytvořením jednotného digitálního správního místa a povinným poskytováním technické pomoci, které jim pomohou při navrhování projektů a dodržování předpisů; naléhavě vyzývá členské státy a regionální orgány, aby zavedly a posílily programy na podporu podnikání v postižených regionech s cílem pomoci začínajícím podnikům a malým a středním podnikům růst a uspět; zdůrazňuje, že investiční pobídky spojené se sociálními podmínkami mohou pomoci přilákat firmy do zranitelných regionů a zároveň zajistit udržitelný rozvoj místního hospodářství; zdůrazňuje, že je třeba pomoci společnostem, zejména malým a středním podnikům, řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků v Unii a podporovat prohlubování dovedností a změnu kvalifikace a pomoci lidem získat správné dovednosti pro kvalitní pracovní místa; vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila, že v rámci budoucího financování spravedlivé transformace bude vyčleněna podpora určená pro malé a střední podniky; dále vyzývá Evropskou komisi, aby sledovala účast malých a středních podniků v programech spravedlivé transformace;

11.zdůrazňuje, že sociální ekonomika, zejména sociální podniky zaměřené na začleňování do trhu práce, hrají zásadní roli při zajišťování inkluzivní a spravedlivé transformace; zdůrazňuje potřebu podpory v přístupu k financování, budování kapacit a technické pomoci;

12.vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily velké i malé investice a navrhly politiky, které uvolní hospodářské příležitosti pro soukromý sektor, zejména pro malé a střední podniky, a to snížením administrativní zátěže, snížením požadavků na spolufinancování a zjednodušením přístupu k financování a zároveň respektovaly práva na ochranu pracovníků a spotřebitelů; zdůrazňuje, že tyto investice jsou nezbytné pro posílení evropské průmyslové a technologické základny, vytváření vysoce kvalitních pracovních míst a zajištění kvalifikované pracovní síly, která je přizpůsobena místním podmínkám, zdrojům a specifickým potřebám, aby se plně využil regionální potenciál a podpořila konkurenceschopnost, udržitelný růst a dlouhodobé vytváření hodnot; zdůrazňuje, že podnikatelé a malé podniky mají zásadní význam pro investice, inovace a tvorbu pracovních míst, obzvláště ve venkovských a méně rozvinutých oblastech a že je třeba přizpůsobit oddíly financování a technickou pomoc jejich potřebám, aby se plně využil jejich potenciál v ekologické a digitální ekonomice a podpořil udržitelný růst a dlouhodobá tvorba hodnot;

13.konstatuje, že chybí přesná rozčleněná data o počtu pracovních míst ztracených, vytvořených nebo ovlivněných souběžnou transformací; zdůrazňuje, že pro účinnou politiku a včasné reakce je důležité předvídat změny na trhu práce a trendy v oblasti potřebných dovedností; zdůrazňuje potřebu identifikovat, vyměňovat a podporovat osvědčené postupy; vyzývá ke konsolidaci shromážděných relevantních údajů a analýze dopadu transformačních politik; zdůrazňuje, že ukazatele energetické a dopravní chudoby by měly být systematicky začleněny do struktur monitorování spravedlivé transformace, aby se zajistilo, že opatření v oblasti financování a vytváření pracovních míst budou nejprve zaměřena na zranitelné domácnosti;

14.podporuje programy renovace na komunitní úrovni zahrnující čtvrtě nebo vesnice, což sníží náklady, posílí soudržnost a urychlí transformaci;

15.vyjadřuje politování nad tím, že návrh víceletého finančního rámce na období 2028–2034 nezahrnuje samostatný nástroj pro řešení spravedlivé transformace; zdůrazňuje, že i nadále je nutné vyčlenit finanční prostředky na podporu dotčených regionů při řešení problémů vyplývajících ekologické transformace; vyzývá v tomto ohledu k rozšíření a navýšení Fondu pro spravedlivou transformaci pro programové období po roce 2027, který by fungoval na základě zásad sdíleného řízení a partnerství v souladu s rámcem politiky soudržnosti a disponoval zvýšeným rozpočtem; zdůrazňuje, že nový fond by měl podporovat zaměstnavatele v zajišťování práva pracovníků na odbornou přípravu a v zavádění transformačních plánů na úrovni podniků; zdůrazňuje, že odborná příprava by měla být vysoce kvalitní, měla by být v souladu s potřebami trhu práce a měla by vést ke kvalifikacím a získání odborné způsobilosti, které budou validovány prostřednictvím transparentních a jasných certifikačních systémů, což umožní vzájemné uznávání mezi členskými státy; naléhavě žádá, aby financování transformace zahrnovalo sociální podmínky na podporu začlenění;

16.připomíná, že navzdory svým transformačním ambicím se Fond pro spravedlivou transformaci při dosahování svých cílů setkal se značnými problémy, zejména při zajišťování spravedlivých výsledků a poskytování přístupu k fondu malým a středním podnikům Spravedlivá transformace v oblasti práce, EPRS, září 2025 https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2025/774668/EPRS_BRI(2025)774668_EN.pdf; vyzývá ke zjednodušení přístupu malých a středních podniků k Fondu pro spravedlivou transformaci poskytováním technické pomoci a snížením administrativní zátěže;

17.vyzdvihuje význam rozvoje digitálních dovedností pracovníků na základní i pokročilé úrovni; zdůrazňuje, že aby byli i nadále zaměstnatelní a přizpůsobiví, je třeba občany vybavit občany základní digitální gramotností, povědomím o datech a o bezpečném používáním online nástrojů a zároveň rozvíjet pokročilejší schopnosti;

18.zdůrazňuje, že vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy musí zvýšit relevanci své odborné přípravy, aby odpovídala potřebám konkurenceschopného trhu práce, a připravit účastníky vzdělávání, školitele a učitele s příslušnými znalostmi a dovednostmi na to, aby byli aktivními aktéry změn při spravedlivé transformaci na environmentálně udržitelné ekonomiky a společnost pro všechny; zdůrazňuje, že účinná odborná příprava závisí na dostupnosti učitelů a školitelů se současnými znalostmi o udržitelné a zelené ekonomice, energetické účinnosti a ekologických a digitálních technologiích; zdůrazňuje, že jejich úloha má zásadní význam, pokud jde o podporu správných dovedností a kompetencí jak pro mladší, tak pro starší generaci pracovníků, a o odpovídající změnu kvalifikace a prohlubování dovedností osob dotčených zelenou transformací; zdůrazňuje, že vzdělávání a odborná příprava těchto učitelů a školitelů by proto měla být prioritou každé strategie v oblasti reakce na dovednosti na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni;

19.zdůrazňuje, že pro oživení místních ekonomik a přispění k vytváření kvalitních pracovních míst jsou nezbytné přímé veřejné a soukromé investice do čisté infrastruktury, projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie a aktivit oběhového hospodářství; zdůrazňuje, že je třeba využít regionálních výhod investováním do odvětví, která již jsou silnou stránkou regionů nebo kde mají komparativní výhody; domnívá se, že regionální specializace může být základem zelených průmyslových klastrů; zdůrazňuje, že podpora výzkumu a inovací a povzbuzování spolupráce mezi univerzitami a podniky může vést k novým udržitelným obchodním modelům;

20.zdůrazňuje, že pro dosažení cílů spravedlivé transformace je nezbytná soudržná a integrovaná kombinace politik; vyzývá EU, aby v rámci svých opatření v oblasti klimatu a průmyslu zohledňovala cíle v oblasti začleňování, sociální ochrany a dovedností; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byly evropské a vnitrostátní finanční prostředky využívány k usnadnění ekologické a digitální transformace, a to i podporou sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání; vyzývá k tomu, aby financování EU a státní podpora členských států byly v souladu s evropskou průmyslovou politikou, s cílem nabízet vysoce kvalitní pracovní místa, podporovat kolektivní vyjednávání, dodržovat pracovní práva a normy EU, zlepšovat konkurenceschopnost evropských podniků a zajišťovat lepší pracovní podmínky;

21.vyzývá členské státy, aby zajistily dostatečné financování kvalitních programů odborného vzdělávání a přípravy jako dlouhodobé investice do produktivity, růstu a konkurenceschopnosti pracovníků a podniků; vyzývá členské státy, aby s podporou Komise strategicky využívaly stávající nástroje Unie k provádění unie dovedností, zejména Záruky k získání dovedností; vyzývá členské státy, aby ve větší míře využívaly příjmy z národních systémů obchodování s emisemi na vzdělávání pracovníků a přerozdělení pracovních sil, obzvláště pracovníků z regionů emitujících velký objem uhlíku; vyzývá Komisi, aby prozkoumala a vydala pokyny k tomu, jak mohou partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi členskými státy a podniky financovat odbornou přípravu, změnu kvalifikace a prohlubování dovedností pracovníků, zejména právo na odbornou přípravu jednotlivých pracovníků;

22.připomíná důležitost problematiky zdravotního postižení a meziodvětvového přístupu, který se zaměřuje na mladé, starší, pracovníky s nízkou kvalifikací a ženy v rámci různých politických opatření zaměřených na souběžnou transformaci, jako je poskytování přiměřených úprav v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

23.připomíná úlohu, kterou Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) sehrává při podpoře pracovníkům postižených ekologickou a digitální transformací během zbytku svého programového období, a vybízí členské státy, aby s podporou Komise tento fond plně využívaly; vítá cíl navrhovaného přezkumu stávajícího fondu EFG, kterým je proaktivně podporovat pracovníky postižené bezprostředním propuštěním z práce a urychlit postup schvalování žádostí; zdůrazňuje však, že je důležité zajistit, aby podniky, které procházejí restrukturalizací a chtějí požádat o podporu z fondu, tak učinily po úplných konzultacích s pracovníky a jejich zástupci zahrnujících přípravu individuálního balíčku opatření; vyjadřuje znepokojení nad tím, že v návrhu víceletého finančního rámce na období 2028–2034 již není EFG zahrnut; zdůrazňuje význam aktivních opatření na trhu práce a sociální ochrany při opětovném začleňování propuštěných pracovníků na trh práce po rozsáhlých restrukturalizacích; vyzývá Komisi, aby v příštím víceletém finančním rámci zajistila pokračování podpory vyčleněné pro pracovníky ohrožené nebo propuštěné v důsledku velkých restrukturalizací;

24.připomíná, že je důležité zajistit vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků při práci; zdůrazňuje v kontextu souběžné transformace význam proaktivního řešení vyvíjejících se rizik BOZP v souvislosti s pracovními úkoly, modely a pracovišti, zejména environmentálních a psychosociálních rizik; vyzývá Komisi, aby provedla komplexní přezkum stávajícího strategického rámce pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci a stávajícího legislativního rámce pro BOZP s cílem zjistit zbývající nedostatky a zajistit, aby acquis EU i nadále odpovídalo svému účelu, a aby se zohlednilo při vytváření strategického rámce po roce 2027;

25.zdůrazňuje, že transformace a restrukturalizace pracovišť během souběžné transformace mohou vyvolat psychosociální rizika, jako je stres, nejistota a hrozba ztráty zaměstnání; zdůrazňuje potřebu ochrany duševního zdraví a psychosociální pohody pracovníků během transformace, mimo jiné prostřednictvím hodnocení rizik na pracovišti a podpůrných služeb; žádá, aby byly do plánů transformace na podnikové úrovni začleněny programy na podporu duševního zdraví, včetně poradenství, zvládání stresu a programů pro sladění pracovního a soukromého života;

26.zdůrazňuje důležitost podpory pracovníků při posilování jejich transformačních, klíčových a kognitivních dovedností, jako je kreativní a kritické myšlení, předvídavost, odolnost, flexibilita a přizpůsobivost, motivace a sebeuvědomění, zvídavost a celoživotní učení– jelikož uznává význam schopnosti pracovníků přizpůsobit se narušeným pracovním podmínkám, posílit sebevědomí a nalézat nová řešení, která ekologická a digitální transformace vyžadují;

27.vítá politickou zprávu střediska Cedefop o vytváření evropské mapy kvalifikací, která posiluje transparentnost, srovnatelnost a přenositelnost kvalifikací napříč Evropou; zdůrazňuje, že taková mapa musí překročit rámec akademického cvičení a sloužit jako praktický nástroj pro konkurenceschopnost, relevanci na trhu práce a mobilitu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily pevné propojení evropského rámce kvalifikací s hospodářskými potřebami, průmyslovou politikou a investicemi do dovedností a aby důkladně a systematicky mapovaly stávající nedostatky, pokud jde o dovednosti na regionální úrovni, a také aby předvídaly budoucí poptávku po dovednostech; zdůrazňuje, že takové mapování by mělo zahrnovat analýzu dopadů a vést k odvětvovým a územním opatřením, která by využila potenciál ekologické transformace ve všech regionech;

28.zdůrazňuje, že pro podporu pracovníků a zajištění sociální soudržnosti v obdobích transformace mají zásadní význam důkladné sociální záchranné sítě a systémy sociální ochrany; vyzývá členské státy, aby po konzultaci se sociálními partnery a příslušnými organizacemi občanské společnosti modernizovaly a posílily své systémy sociální ochrany a základní veřejné služby a zároveň zajistily jejich dlouhodobou udržitelnost, aniž by zvyšovaly finanční zátěž malých a středních podniků, a to se zvláštním důrazem na zdravotnictví, dopravu, vzdělání, politiky sociálního začleňování, podporu příjmů a dostupné bydlení, jakož i podporu neziskových poskytovatelů sociálních služeb s cílem zajistit odolnost vůči otřesům způsobeným souběžnou transformací, která má dopad na trh práce a proto, aby si zaměstnanci postižení ztrátou zaměstnání mohli co nejvíce zachovat svou životní úroveň;

29.vyzývá členské státy, aby plně provedly doporučení Rady o sociální ochraně pracovníků a osob samostatně výdělečně činných; vyzývá Komisi, aby monitorovala rizika a pokrok v souvislosti s těmito opatřeními prostřednictvím přehledu sociálních ukazatelů a Rámce sociální konvergence; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby nabídka vnitrostátních veřejných služeb zaměstnanosti odpovídala měnícímu se vývoji na trhu práce, a zajistit tak podporu a usnadnit lidem, kteří mění zaměstnání z důvodu transformace;

30.zdůrazňuje význam cílených politik na podporu osob nejvíce postižených souběžnou transformací, a to zejména osob ve zranitelné situaci; zdůrazňuje, že je zapotřebí aktivní podpory a včasných zásahů, aby se zabránilo tomu, že lidé ve zranitelné situaci upadnou do dlouhého období nezaměstnanosti nebo se stanou odrazenými pracovníky; vyzývá členské státy, aby výrazně zvýšily aktivní podporu kvalitní zaměstnanosti, zejména podporou přístupu ke kvalitnímu zaměstnání a jeho zachování, podporou podnikání a stimulací vytváření kvalitních pracovních míst; zdůrazňuje úlohu programů pro pracovní integraci, cílených veřejných zakázek a místních veřejných prací při vytváření přechodných pracovních míst; zdůrazňuje potřebu budování kapacit místních a regionálních samospráv pro úspěšnou mobilizaci investic, zapojení cílových skupin do přípravy a realizace programů sociální podpory a měření distribučních účinků;

31.zdůrazňuje, že je třeba podporovat programy zkrácených pracovních úvazků, jakož i význam cílené podpory pro pracovníky dotčené transformací, a to na základě pozitivních zkušeností s programem SURE; vyzývá Komisi, aby předložila návrh posílení mechanismu SURE se zaměřením na ekologickou a digitální transformaci, neboť podpora těchto dočasných opatření na ochranu zaměstnanosti v době krize může stabilizovat veřejné výdaje určené na politiky zaměstnanosti a na opatření v oblasti spravedlivé transformace, která zmírní bezprostřední dopady nezbytné transformace hospodářství EU na zaměstnanost v souladu s cíli spravedlivé transformace;

32.zdůrazňuje, že dopad na zaměstnanost se bude lišit v závislosti na regionech a obyvatelstvu; v této souvislosti poukazuje na to, že je třeba zapojit místní občany a zúčastněné strany, včetně příslušných organizací občanské společnosti, a posílit jejich postavení, aby se stali aktivními aktéry transformace; zdůrazňuje, že místní a regionální samosprávy by měly být přímo zapojeny do návrhu, výběru a monitorování projektů, aby se zajistilo, že financování bude řešit specifické místní potřeby a podporovat diverzifikaci regionálních ekonomik; zdůrazňuje, že veřejné orgány se musí zapojit do strategických konzultací a spolupráce se sociálními partnery během řízení transformace; zdůrazňuje, že smysluplnou účast lze zajistit prostřednictvím konzultací v rané fázi a jasných mandátů a hlasovacích práv pro sociální partnery, malé a střední podniky, občanskou společnost, sociální ekonomiku a mládež v regionálních koordinačních orgánech;

33.zdůrazňuje, že kolektivní vyjednávání má zásadní význam pro spravedlivé mzdy, sociální spravedlnost a demokracii na pracovišti, avšak jeho pokrytí je stále nerovnoměrné; připomíná závazek členských států, které mají pokrytí kolektivním vyjednáváním nižší než 80 %, aby vypracovaly vnitrostátní akční plány s jasnými časovými harmonogramy a konkrétními opatřeními na zvýšení pokrytí; vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla pokyny a podporu při posilování systémů vyjednávání, zejména na odvětvové úrovni za plného zapojení sociálních partnerů; zdůrazňuje, že by EU a členské státy měly podporovat financování budování kapacit sociálních partnerů, zejména na regionální úrovni v rámci provádění doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu, s cílem zapojit se do strukturovaného sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání o plánech transformace na úrovni podniků;

34.domnívá se, že finanční dopady požadovaných návrhů by měly být hrazeny ze stávajících rozpočtových prostředků;

35.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení a doporučení uvedená v příloze Komisi a Radě.