1.vítá obnovenou diskusi o potřebě zvýšit produktivitu a konkurenceschopnost EU, mimo jiné prostřednictvím lépe integrovaných kapitálových trhů a hospodářství efektivně využívajícího zdroje, jak je uvedeno ve zprávách Draghiho a Letty;

2.vyzývá Komisi, aby upřednostnila agendu unie kapitálových trhů, která podpoří konkurenceschopnost EU a zároveň neohrozí finanční stabilitu;

3.zdůrazňuje cíl unie kapitálových trhů efektivněji mobilizovat soukromý kapitál, aby se překlenul nedostatek investic v EU, a úlohu, kterou může hrát jako tlumič otřesů; zdůrazňuje, že plán činnosti unie kapitálových trhů by měl rovněž přispět k nápravě strukturální nerovnováhy ve finančním systému EU; vyjadřuje politování nad přetrvávajícím daňovým zvýhodněním dluhu oproti vlastnímu kapitálu;

4.uznává, že dokončení bankovní unie musí být strategickou prioritou při prohlubování hospodářské a měnové unie;

5.bere na vědomí výzvy vyplývající z integrovanějších finančních trhů, jestliže není uplatňován harmonizovaný dohled, včetně kompromisu mezi efektivním sdílením rizik a diverzifikací na jedné straně a riziky nákazy, přelévání a umocňování na straně druhé;

6.uznává kompromis, pokud jde o přeshraniční bankovní konsolidaci mezi zeměpisnou diverzifikací, přeshraničními finančními službami, úsporami z rozsahu a možným oslabením vazby mezi bankami a státy na jedné straně a problémem bank, jejichž velikost nedovoluje jejich selhání, možným oslabením menších finančních center a propojením s malými a středními podniky a místními ekonomikami na straně druhé;

7.konstatuje, že systémové riziko může vyplývat i z menších institucí, neboť mohou vykazovat vysoce korelované rozvahy;

8.zdůrazňuje význam přístupu ke kapitálu, zejména pro malé a střední podniky, jako je rizikový kapitál určený pro růstové společnosti, a zároveň zachování finanční stability a zajištění toho, aby růst a odolnost šly ruku v ruce;

9.zdůrazňuje hlavní cíl ECB, tj. udržení cenové stability, a klíčovou úlohu ESRB, evropských orgánů dohledu a centrálních bank při přispívání k finanční stabilitě v Unii;

10.připomíná, že Eurosystém byl vybudován na principu měnové dominance; požaduje zachování nezávislosti ECB jako faktoru podporujícího finanční stabilitu;

11.zdůrazňuje, že některá tržní opatření centrálních bank s sebou nesou riziko narušení trhu, které by mohlo ovlivnit finanční stabilitu;

12.bere na vědomí vystavení Unie vnějším otřesům v důsledku silných propojení se zahraničními finančními trhy a subjekty, závislosti finančního sektoru EU na poskytovatelích služeb mimo EU a tlaku z rostoucího obchodního napětí uprostřed geopolitické nejistoty;

13.zdůrazňuje rizika vysokého státního dluhu a deficitů; připomíná, že v roce 2008 byly příčinou finanční krize a následné krize eurozóny obavy trhu ohledně udržitelnosti státního dluhu, tehdejší nedostatečný rámec bankovní regulace a šíření krize prostřednictvím propojených finančních systémů;

14.varuje před vedlejšími účinky na finanční sektor; v této souvislosti bere na vědomí výzvy ke zmírnění systémových zranitelností; zdůrazňuje však, že žádný budoucí vývoj by neměl oslabovat fiskální odpovědnost jednotlivých států;

15.vyzývá Komisi, aby prosazovala dodržování rámce EU pro správu ekonomických záležitostí a sbližování s fiskálními pravidly Paktu o stabilitě a růstu s cílem zajistit zdravé a udržitelné veřejné finance;

16.uznává, že strukturální reformy zaměřené na posílení finanční a institucionální architektury eurozóny a snížení roztříštěnosti trhu by mohly posílit mezinárodní úlohu eura a potenciálně zvýšit finanční a měnovou stabilitu; bere na vědomí probíhající diskuse o digitálním euru;

17.zdůrazňuje potenciální nestabilitu vyplývající z vysoce zadlužených finančních institucí, ale uznává, že tyto instituce mohou v ekonomice převzít úlohy, jako je zajišťování, zlepšování likvidity trhu, určování cen nebo sdílení rizik;

18.zdůrazňuje význam koordinace mezi orgány makroobezřetnostního dohledu prostřednictvím analýzy systémových rizik a dohledu a sladění s mikroobezřetnostním dohledem, aby byla zajištěna kompatibilita;

19.bere na vědomí potenciální rizika pro finanční stabilitu vyplývající z častějších projevů fyzických rizik klimatických a přírodních katastrof a rizik transformace souvisejících s klimatem;

20.zdůrazňuje, že je třeba zajistit provádění rámce Basel III, aby se zvýšila odolnost a globální konkurenceschopnost bank v EU; konstatuje přetrvávající nejasnosti ohledně provádění norem Basel III v některých významných jurisdikcích zemí mimo EU a potřebu, aby bankovní systém Unie zůstal v mezinárodním kontextu konkurenceschopný; zdůrazňuje, že je důležité zachovat integritu basilejského rámce, a podtrhuje, že samotná finanční stabilita může být považována za konkurenční výhodu;

21.zdůrazňuje, že je důležité zachovat stabilní makroobezřetnostní rámec a zároveň zajistit zjednodušení, právní vyjasnění a snížení zátěže, zejména pro menší subjekty; zdůrazňuje, že při navrhování a uplatňování makroobezřetnostních rezerv existuje prostor pro zjednodušení a harmonizaci; vyzývá Komisi a orgány dohledu, aby podle možnosti systematicky uplatňovaly zásady proporcionality, nákladové efektivnosti a digitálního zjednodušení, aniž by byla ohrožena finanční stabilita;

22.zdůrazňuje, že by mělo být zváženo zjednodušení reforem provedených po finanční krizi v roce 2008, pokud budou existovat jasné a opodstatněné přínosy pro reálnou ekonomiku a pokud nebudou existovat žádná rizika pro finanční stabilitu; bere na vědomí diskusi o sekuritizačním balíčku;

23.bere na vědomí analýzu ECB týkající se přetrvávající zranitelnosti trhů s komerčními nemovitostmi, kterou umocňují rostoucí úrokové sazby a expozice nebankovních finančních institucí, které si zasluhují pečlivé sledování; vyzývá v této souvislosti ESRB, aby pečlivě sledovala úlohu nebankovních finančních institucí působících na trzích s nemovitostmi a vydala příslušná doporučení; kromě toho je si vědom vysoké míry zadluženosti domácností;

24.naléhavě vyzývá ECB, aby v rámci pravidelného procesu přezkumu a hodnocení orgány dohledu v kontextu strategické autonomie posoudila expozice finančních institucí vůči geopolitickým rizikům, včetně nepřímých dopadů sankcí, cel a hospodářské roztříštěnosti;

25.uznává rostoucí systémový význam nebankovních finančních institucí, na které připadá více než 40 % aktiv finančního sektoru EU; domnívá se, že tyto subjekty mohou přispívat k rizikům pro finanční stabilitu, pokud nebudou dostatečně regulovány;

26.bere na vědomí rozmanitost obchodních modelů nebankovních finančních institucí a jejich důležitou úlohu při financování; zdůrazňuje, že v mnoha odvětvích již existuje evropská odvětvová regulace, například pro zajišťovací fondy (směrnice o správcích alternativních investičních fondů2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/61/oj).), fondy peněžního trhu (nařízení o fondech peněžního trhu3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu, (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 8, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/1131/oj).), pojišťovny (Solventnost II), investiční podniky (směrnice4 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/2034/oj). a nařízení5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/2033/oj). o investičních podnicích) nebo penzijní fondy (směrnice o institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění6 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2016/2341/oj).); konstatuje však, že stávající rámec se zaměřuje především na ochranu investorů a integritu trhu, a nikoli na snižování systémových rizik7 Přezkum ECB týkající se finanční stability, květen 2025, s. 78.; vyzývá k důkladnému přezkumu nedostatků v regulaci týkajících se nebankovních finančních institucí, a to i v méně regulovaných oblastech, jako jsou rodinné kanceláře a společnosti pro financování dodavatelského řetězce;

27.bere na vědomí zprávu Komise z roku 2023 o fungování fondů peněžního trhu a nedávné změny rámce pro fondy peněžního trhu; vyzývá Komisi, aby předložila reformu nařízení o fondech peněžního trhu8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu, (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 8, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/1131/oj). v souladu s mezinárodními normami, regulačním pokrokem dosaženým v jiných jurisdikcích a doporučeními ESRB a ESMA;

28.zdůrazňuje skutečnost, že procyklické výzvy k dodatkové úhradě marže během krizí, jako byla krize COVID-19 a energetická krize v roce 2022, způsobily značné napětí v oblasti likvidity; poukazuje v této souvislosti na důležitost připravenosti na likviditu a obecně na důležitost pákového efektu a kapitálových rezerv;

29.vyzývá k vytvoření nástrojů, které by lépe zachytily rozsah a rychlost odlivu likvidity v důsledku výzev k dodatkové úhradě během systémových událostí, zejména v případě veřejných energetických služeb a nebankovních finančních institucí;

30.zdůrazňuje potřebu odolné clearingové infrastruktury, spolehlivých rámců pro zajištění a koordinovaného dohledu nad ústředními protistranami; bere na vědomí rozhodnutí Komise rozšířit režim rovnocennosti na ústřední protistrany se sídlem ve Spojeném království a bere na vědomí přetrvávající obavy týkající se evropské závislosti na ústředních protistranách ze zemí mimo EU;

31.podporuje větší transparentnost a makroobezřetnostní dohled nad postupy dozajištění, včetně zátěžového testování a analýzy scénářů, které by vycházely z nedávné práce Rady pro finanční stabilitu o připravenosti likvidity na výzvy k dodatkové úhradě marží a na výzvy k zajištění;

32.vyjadřuje znepokojení nad rostoucím propojením mezi trhy s kryptoaktivy a decentralizovanými finančními trhy a tradičním finančním systémem; podporuje Radu pro finanční stabilitu, normotvorné orgány a ESRB v jejich úsilí o zavedení regulačního rámce a harmonizaci jeho klasifikace;

33.bere na vědomí analýzu Rady pro finanční stabilitu, podle níž se rizika trhů s kryptoaktivy pro finanční stabilitu prozatím jeví jako omezená9 Zpráva skupiny G20 o stavu provádění politiky v oblasti kryptoaktiv, 22. října 2024.; upozorňuje však na potenciální systémový význam vývoje na trzích s kryptoaktivy; bere na vědomí převážně spekulativní povahu kryptoaktiv a jejich důležitou úlohu v nezákonných transakcích; naléhavě vyzývá Komisi a ESRB, aby pozorně sledovaly vývoj v této oblasti;

34.s potěšením bere na vědomí skutečnost, že Evropská unie zavedla obezřetnostní rámec pro kryptoaktiva (MiCAR); zdůrazňuje význam včasného a důsledného provádění a vyzývá Komisi, aby sledovala zbývající mezery v právních předpisech;

35.upozorňuje na rychlý růst trhu se stablecoiny, který je dosud z velké části omezen na ekosystém kryptoměn; konstatuje, že regulační prostředí týkající se stablecoinů ve významných jurisdikcích zemí mimo EU se rychle mění; naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila, zda existují potenciální cesty šíření nákazy, jako například v případě vícenásobných emisí;

36.zdůrazňuje, že Unie přijala opatření k posílení digitální odolnosti finančních subjektů, zejména prostřednictvím nařízení o digitální provozní odolnosti10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011 (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2554/oj).; podporuje inovace v oblasti digitálních financí a rozsáhlé investice do kybernetické odolnosti s cílem chránit finanční infrastrukturu před vnějšími hrozbami; vyzývá Komisi a ECB, aby zmapovaly a řešily závislost evropského finančního systému na poskytovatelích digitálních služeb ze zemí mimo EU, kritická místa a riziko hybridních útoků;

37.zdůrazňuje, že zlepšení finanční gramotnosti může přispět k odolnosti jednotlivců, stabilnějším finančním trhům a větší účasti v unii kapitálových trhů;

38.konstatuje, že zachování přiměřené a spolehlivé logistiky a infrastruktury pro dostupnost hotovosti zůstává základním prvkem finanční stability a důvěry veřejnosti;

39.podporuje holistický, soudržnější systémový a na činnostech založený přístup k dohledu, který identifikuje a řeší rizika a zranitelná místa spojená s různými druhy činností ve finančním sektoru, jako jsou úvěrování, transakce a správa majetku;

40.zdůrazňuje význam spolehlivého a důvěryhodného rámce pro krizové řízení; zdůrazňuje úlohu jednotného mechanismu pro řešení krizí při zajišťování účinného řešení problému selhávajících institucí a funkci ECB jako věřitele poslední instance pro zajištění likvidity a důvěry během krizí; konstatuje, že stále chybí mechanismus jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí;

41.podporuje ECB, ESRB, evropské a vnitrostátní orgány dohledu a Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu při ochraně finanční stability EU a řešení vznikajících globálních finančních rizik, včetně soudržného dohledu orgánu ESMA nad systémovými přeshraničními nebankovními finančními institucemi;

42.varuje před regulatorní arbitráží a zdůrazňuje potřebu řešit slabiny skrytého zadlužení, které byly odhaleny při minulých narušeních;

43.vyzývá Komisi, aby si zachovala vysokou úroveň ambicí při provádění doporučení Rady pro finanční stabilitu týkajících se zadlužení v EU;

44.zdůrazňuje, že orgány na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU by měly mít k dispozici kvalitativní a snadno dostupné údaje a odpovídající zdroje pro jejich analýzu;

45.vyzývá k posílení transparentnosti, kapacit pro analýzu údajů a zjednodušených mechanismů sdílení údajů mezi vnitrostátními orgány a orgány EU s ohledem na záruky ochrany údajů s cílem podpořit komplexnější rámec pro monitorování rizik a kapacity pro zátěžové testování celého systému, včetně kybernetické odolnosti, výpadků dodávek energie a rámce pro zajištění; konstatuje, že některé vnitrostátní orgány již oznámily svůj záměr provést zátěžové testy propojení mezi bankovním sektorem a sektorem nebankovních finančních institucí;

46.vyzývá k posílení spolupráce s mezinárodními finančními institucemi, včetně Mezinárodního měnového fondu, Basilejského výboru pro bankovní dohled, BIS a Rady pro finanční stabilitu, s cílem řešit přeshraniční rizika ohrožující stabilitu;

47.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.