P10_TA(2026)0005Humanitární pomoc v době mnohonásobné krize – potvrzení našich zásad pro účinnější a ambicióznější reakci na humanitární krizeUsnesení Evropského parlamentu ze dne 20. ledna 2026 o humanitární pomoci v době mnohačetných krizí – potvrzení našich zásad pro účinnější a ambicióznější reakci na humanitární krize (2025/2085(INI))Evropský parlament,

–s ohledem na články 208 a 214 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

–s ohledem na čl. 3 odst. 5 a článek 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

–s ohledem na Ženevské úmluvy z roku 1949 a na jejich dodatkové protokoly,

–s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou ratifikovala EU i všechny její členské státy,

–s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 2730 (2024) ze dne 24. května 2024 o ochraně humanitárních pracovníků, pracovníků OSN a přidruženého personálu v ozbrojeném konfliktu,

–s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) ze dne 31. října 2000 o ženách, míru a bezpečnosti a na devět následných souvisejících rezolucí Rady bezpečnosti OSN, které stanoví agendu žen, míru a bezpečnosti,

–s ohledem na Mezinárodní konferenci o populaci a rozvoji, která se konala v roce 1994 v Káhiře, a na její akční program a na výsledky hodnotících konferencí,

–s ohledem na Pekingskou akční platformu a na výsledky jejích hodnotících konferencí,

–s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje,

–s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci1 Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1996/1257/oj.,

–s ohledem na tzv. velkou dohodu (Grand Bargain) podepsanou dne 23. května 2016, na výroční nezávislé zprávy o této dohodě, zejména na zprávu z roku 2021, a na rámec a přílohy tzv. velké dohody 2.0 (Grand Bargain 2.0), jež byly představeny na výroční schůzi konané ve dnech 15.–17. června 2021, jakož i na obnovené závazky přijaté na výročním zasedání ve dnech 19.–20. června 2023,

–s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 23. srpna 2016 o výsledcích Světového humanitárního summitu a o závazcích přijatých jeho účastníky,

–s ohledem na „humanitární obnovu“, jak ji navrhl zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti a koordinátor nouzové pomoci Tom Fletcher ve svém sdělení meziagenturnímu stálému výboru OSN dne 10. března 20252 Sdělení koordinátora nouzové pomoci Toma Fletchera humanitárnímu společenství, 10. března 2025.,

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. března 2021 o humanitární činnosti EU: nové výzvy, stejné zásady (COM(2021)0110),

–s ohledem na Plán EU pro práva žen, který vypracovala Komise,

–s ohledem na akční plán EU pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU (GAP III),

–s ohledem na aktualizované obecné zásady EU na podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva3 Úř. věst. C 303, 15.12.2009, s. 12.,

–s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2018 o ženách, míru a bezpečnosti a na strategický přístup EU k ženám, míru a bezpečnosti na období 2019–2024,

–s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2021 o humanitární činnosti EU, ze dne 22. května 2023 o řešení nedostatku finančních prostředků na humanitární pomoc, ze dne 7. května 2024 o ochraně v humanitárním kontextu a ze dne 24. června 2024 o aktualizaci obecných zásad EU týkajících se dětí a ozbrojených konfliktů,

–s ohledem na závěry Rady ze dne 16. prosince 2024 o posílení podpory Týmu Evropa pro celosvětové potravinové zabezpečení a výživu,

–s ohledem na Globální výhled Světového potravinového programu na rok 2025,

–s ohledem na Globální humanitární přehled za rok 2025 vypracovaný Úřadem OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA),

–s ohledem na zprávu organizace UN Women z roku 2025 nazvanou „At a breaking point: The impact of foreign aid cuts on women’s organizations in humanitarian crises worldwide“,

–s ohledem na zprávu Mezinárodního výboru Červeného kříže z roku 2024 o mezinárodním humanitárním právu a výzvách, které představují současné ozbrojené konflikty,

–s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2025 o zemích v nestabilní situaci,

–s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora 15/2025 ze dne 18. června 2025 „Humanitární pomoc EU v rámci řízení na dálku“,

–s ohledem na zprávu sdružení Equal Measures 2030 z roku 2024 „Findings from the 2024 SDG Gender Index: A gender equal future in crisis?“,

–s ohledem na prohlášení ministrů zahraničních věcí skupiny G7 ze dne 13. května 2022 o posílení anticipačních opatření v humanitární pomoci,

–s ohledem na závěrečný dokument čtvrté mezinárodní konference o financování rozvoje, který je rovněž označován jako Sevillský závazek (Compromiso de Sevilla),

–s ohledem na pokyny Generálního ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (GŘ ECHO) z roku 2023 „Promoting equitable partnerships with local responders in humanitarian settings“,

–s ohledem na prohlášení humanitárních dárců o klimatu a životním prostředí z března 2022,

–s ohledem na závazek k „důslednějšímu dodržování mezinárodního humanitárního práva prostřednictvím jeho prosazování, šíření a provádění“ a k „ochraně humanitárních a zdravotnických pracovníků“, který EU a její členské státy a jejich národní společnosti přijaly na 34. mezinárodní konferenci Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce,

–s ohledem na závazek k „odblokování a usnadnění přístupu humanitární pomoci: větší politické a diplomatické angažovanosti a výraznější podpoře humanitárních pracovníků“, který EU a její členské státy přijaly na 34. mezinárodní konferenci Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce,

–s ohledem na své usnesení ze dne 7. května 2025 o přepracovaném dlouhodobém rozpočtu Unie v měnícím se světě4 Přijaté texty, P10_TA(2025)0090.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2021 o stavu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v EU v rámci zdraví žen5 Úř. věst. C 81, 18.2.2022, s. 43.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2018 o situaci zdravotně postižených žen6 Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 164.,

–s ohledem na svá usnesení o humanitární pomoci, zejména na usnesení ze dne 15. prosince 2021 o nových směrech pro humanitární činnost EU7 Úř. věst. C 251, 30.6.2022, s. 80., ze dne 6. července 2022 o řešení problémů při zabezpečování potravin v rozvojových zemích8 Úř. věst. C 47, 7.2.2023, s. 149. a ze dne 23. listopadu 2023 o vytváření inovativní strategie humanitární pomoci: zaměření pozornosti na současné a zapomenuté krize9 Úř. věst. C, C/2024/4223, 24.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/4223/oj.,

–s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–s ohledem na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

–s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A10-0257/2025),

A.vzhledem k tomu, že mnohostranný humanitární systém čelí bezprecedentním výzvám, neboť naléhavou humanitární pomoc potřebuje nebývale velký počet lidí a že oproti roku 2023 vzrostlo množství nestabilních situací včetně ozbrojených konfliktů; vzhledem k tomu, že se odhaduje, že v roce 2025 bude celosvětově potřebovat naléhavou humanitární pomoc a ochranu 305 milionů lidí10 OCHA, Global Humanitarian Overview 2025.; vzhledem k tomu, že termín mnohačetné krize odkazuje na složitý a vzájemně propojený soubor krizí, k nimž dochází současně11 Společné výzkumné středisko, Unraveling the polycrisis with foresight and innovation, 26. března 2025.;

B.vzhledem k tomu, že podle odhadů čelí více než 319 milionů lidí na světě akutnímu nedostatku potravin, přičemž přibližně 70 % z nich žije v nestabilní nebo konfliktem zasažené oblasti12 World Food Programme 2025 Global Outlook., kde přibližně každý pátý člověk trpí hladem; vzhledem k tomu, že zásadní význam pro řešení těchto výzev, především v oblasti potravinového zabezpečení, má i nadále mezinárodní spolupráce, zejména s partnery, kteří mohou poskytnout významnou pomoc, včetně transatlantické spolupráce;

C.vzhledem k tomu, že do roku 2030 bude více než 90 % celosvětové chudoby soustředěno v Africe; vzhledem k tomu, že klíčem k tomu, aby se tato populace z pasti chudoby vymanila, jsou výživa, zdraví a vzdělání; vzhledem k tomu, že podle odhadů jsou v roce 2025 humanitární potřeby nejvyšší ve východní a v jižní Africe, kde humanitární pomoc potřebuje 85 milionů lidí; vzhledem k tomu, že celých 35 % této pomoci připadá na krizi v Súdánu;

D.vzhledem k tomu, že situace v Afghánistánu vyvíjí na již napjaté humanitární zdroje ještě větší tlak a zhoršuje nuzné podmínky milionů lidí, kteří se snaží přežít, včetně žen a dívek;

E.vzhledem k tomu, že celosvětově je nuceně vysídleno více než 122 milionů osob, jak dokládá Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), přičemž téměř 60 % z nich žije v nestabilní nebo konfliktem zasažené oblasti a z tohoto prostředí také pochází více než 70 % žadatelů o azyl v EU13 UNHCR, Mid-Year Trends, 9. října 2024.;

F.vzhledem k tomu, že humanitární systém se potýká s rozsáhlou finanční krizí; vzhledem k tomu, že v roce 2024 bylo na základě výzvy OSN k poskytnutí humanitární pomoci ve výši 50 miliard USD získáno pouze 43 % těchto prostředků; vzhledem k tomu, že situaci dále vyostřilo zrušení programů Agentury USA pro mezinárodní rozvoj (USAID) a snížení zahraniční pomoci od jiných klíčových dárců, včetně několika členských států EU, což vedlo k znepokojivému poklesu celosvětového objemu finančních prostředků na iniciativy v oblasti humanitární pomoci, zdraví, genderové rovnosti a klimatu; vzhledem k tomu, že v návaznosti na výzvu OSN pro rok 2025 bylo v první polovině roku 2025 poskytnuto pouze 13 %14 Bílý dům, „Reevaluating and Realigning United States Foreign Aid“, 20. ledna 2025. potřebných finančních prostředků na humanitární pomoc 188 milionům lidí v 72 zemích; vzhledem k tomu, že v důsledku škrtů v USAID bude přes 14 milionů lidí do roku 2030 ohroženo na životě, z toho 4,5 milionu dětí mladších pěti let15 The Lancet, Evaluating the impact of two decades of USAID interventions and projecting the effects of defunding on mortality up to 2030: a retrospective impact evaluation and forecasting analysis.; vzhledem k tomu, že škrty ve financování prohlubují hladomor, přičemž akutní nedostatek potravin dosáhl historicky nejvyšší úrovně; vzhledem k tomu, že mají nepřiměřený dopad na ženy, dívky, osoby se zdravotním postižením a osoby žijící ve venkovských a odlehlých oblastech, což dále zhoršuje stávající nerovnosti16 Save the Children, Girls Pay the Price As Aid Cuts Hit Countries with Deepest Gender Inequality, 11. října 2025.; vzhledem k tomu, že mezi nejvíce zasažené patří místní a celostátní organizace vedené ženami a bojující za práva žen; vzhledem k tomu, že tyto škrty rovněž ohrožují bezpečnost a dobré životní podmínky vnitřně vysídlených osob, uprchlíků a znevýhodněných osob; vzhledem k tomu, že mají ničivý dopad na celosvětové zdraví, když dále zvyšují celkovou úmrtnost, nemocnost a zdravotní postižení v důsledku nerovného přístupu k léčbě a prevenci a základním službám a zboží a vedou ke zvýšenému riziku propuknutí infekčních nemocí a pandemií, a na potravinové zabezpečení;

G.vzhledem k tomu, že v reakcích na jednotlivé výzvy k financování humanitární pomoci existuje nápadná nerovnováha, která svědčí o tom, že větší počet krizí zůstává opomíjen; vzhledem k tomu, že zapomenutými krizemi se rozumí závažné, vleklé humanitární krizové situace, kdy se postiženému obyvatelstvu nedostává žádné nebo dostává pouze omezené mezinárodní pomoci a kdy neexistuje politický závazek krizi vyřešit, částečně i kvůli nedostatečnému zájmu sdělovacích prostředků;

H.vzhledem k tomu, že humanitární pomoc ve stávajícím víceletém finančním rámci (VFR) je nedostatečná, což vede k rutinnímu využívání rezervy na pomoc při mimořádných událostech; vzhledem k tomu, že EU musí ke zintenzivnění svého úsilí v oblasti humanitární pomoci vyzvat další aktéry; vzhledem k tomu, že humanitární pomoc by měla nejen podporovat, ale také aktivovat místní komunity a do humanitární pomoci je zapojit;

I.vzhledem k tomu, že v humanitární oblasti má zásadní význam propojení humanitární pomoci, rozvoje a míru, neboť vedle okamžité úlevy je nutné usilovat o koordinaci, spolupráci a soudržnost mezi odvětvími s cílem řešit základní příčiny vleklých krizí; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy společně financují 42 % celosvětové rozvojové pomoci; vzhledem k tomu, že OECD předpokládá, že v roce 2025 oficiální rozvojová pomoc poklesne o 9 až 17 %17 OECD, Cuts in official development assistance, 26. června 2025.; vzhledem k tomu, že Komise chce prostřednictvím iniciativy Global Gateway do roku 2027 mobilizovat udržitelné a inkluzivní investice ve výši až 300 miliard EUR; vzhledem k tomu, že nestabilní situace vyžadují ze strany EU zvláštní přístup a strategii;

J.vzhledem k tomu, že za nárůstem humanitárních potřeb stojí zejména konflikty, změna klimatu a hospodářské faktory, přičemž všechny tyto tři okolnosti jsou způsobeny člověkem a prostřednictvím koordinovaného a společného úsilí je lze zvrátit; vzhledem k tomu, že nejvíce ozbrojených konfliktů bylo zaznamenáno roce 2023; vzhledem k tomu, že důsledky změny klimatu a zhoršování životního prostředí vedou ke zvýšené nestabilitě a konfliktům, vyvolávají rizika související s klimatem, přírodní katastrofy, nedostatek zdrojů, včetně nedostatku vody a potravin, vnitřní vysídlování a nucenou migraci, jež neúměrně postihují ženy a znevýhodněné skupiny;

K.vzhledem k tomu, že dochází k alarmujícímu nárůstu odpírání bezpečného a neomezeného přístupu k humanitární pomoci lidem v nouzi v mnoha kontextech, například i během konfliktů, přírodních katastrof a epidemií nemocí, a to jak ze strany vládních jednotek, tak v oblastech kontrolovaných nestátními ozbrojenými subjekty, přičemž tento vývoj je ještě umocněn posilováním nebezpečných a korozivních tendencí při výkladu a uplatňování mezinárodního humanitárního práva a humanitárních zásad lidskosti, nestrannosti, neutrality a nezávislosti; vzhledem k tomu, že záměrné odpírání přístupu k humanitární pomoci a zneužívání této pomoci za účelem prosazování politické a vojenské agendy je v rozporu se závazky vyplývajícími z mezinárodního humanitárního práva;

L.vzhledem k tomu, že nerespektování mezinárodního humanitárního práva vede k soustavnému a rozsáhlému porušování mezinárodního humanitárního práva i mezinárodních lidskoprávních norem, k úmyslným útokům na civilisty, ničení základní infrastruktury, jako jsou školy a nemocnice, k útokům na humanitární pracovníky, rozsáhlému sexuálnímu násilí a verbování dětských vojáků; vzhledem k tomu, že roste počet a vliv ozbrojených nestátních aktérů v globálních konfliktech a že některé z nejvražednějších útoků na civilní obyvatelstvo spáchaly právě nestátní ozbrojené skupiny; vzhledem k tomu, že dochází k nebývalému počtu útoků na humanitární pracovníky, civilní obyvatelstvo a civilní infrastrukturu, zejména v konfliktech v Gaze a v Súdánu18 OCHA, World Humanitarian Day: Attacks on aid workers hit another record, humanitarians call for urgent action, 19. srpna 2025.;

M.vzhledem k tomu, že podle OSN žilo v roce 2023 v okruhu 50 kilometrů od místa konfliktu více než 600 milionů žen a dívek, což je o více než 50 % vyšší počet než před deseti lety;

N.vzhledem k tomu, že celkově dramaticky vzrostlo sexuální násilí v průběhu konfliktů – OSN v roce 2023 zaznamenala 3 688 ověřených případů takového sexuálního násilí, což bylo o 50 % více než v předchozím roce, přičemž v 95 % ověřených případech se jednalo o násilí na ženách a dívkách, z toho 32 % na dětech19 Úřad zvláštního zástupce generálního tajemníka OSN pro sexuální násilí v průběhu konfliktů, 15. zpráva generálního tajemníka OSN o sexuálním násilí v průběhu konfliktů, 4. dubna 2024.;

O.vzhledem k tomu, že v době konfliktů a krizí se již existující genderové nerovnosti často prohlubují, což vede k tomu, že ženy a dívky jsou neúměrně více vystaveny negativním dopadům od vysídlení přes genderově podmíněné násilí až po vyloučení ze služeb na záchranu života a z rozhodovacích procesů; vzhledem k tomu, že ženy, dospívající dívky, osoby se zdravotním postižením, původní obyvatelé, osoby LGBTQI+ a starší osoby mají často další, vzájemně se umocňující znevýhodnění, jež je třeba mít na zřeteli; vzhledem k tomu, že podíl dvoustranné pomoci s cíli genderové rovnosti v humanitárním odvětví je trvale nízký a v posledních několika letech dále poklesl, přičemž v letech 2021–2022 stagnoval na 17 %20 OECD, Development Finance for Gender Equality 2024, OECD Publishing, Paříž, 2024.; vzhledem k tomu, že ženy hrají v humanitárním kontextu klíčovou úlohu jako první zasahující; vzhledem k tomu, že investice do genderové rovnosti v humanitárním kontextu zachraňují životy; vzhledem k tomu, že existují důkazy o tom, že genderově citlivé humanitární plánování přináší vysoké výnosy, konkrétně 8 USD za každý investovaný 1 USD21 UN Women, Facts and figures: Humanitarian action, 15. dubna 2025., přičemž však přetrvávají výzvy v oblasti stanovování priorit;

P.vzhledem k tomu, že násilí na ženách ve všech svých podobách (fyzické, sexuální, psychické, ekonomické nebo kybernetické) představuje porušení lidských práv, extrémní formu diskriminace žen a jednu z hlavních překážek dosažení genderové rovnosti;

Q.vzhledem k tomu, že protigenderová hnutí stále více zneužívají humanitární krize k oslabování genderové rovnosti a ke zbavování ženských organizací legitimity, a to i v partnerských zemích EU;

R.vzhledem k tomu, že polovinu obyvatelstva zasaženého krizemi tvoří děti a že k porušování jejich práv dochází v alarmující míře, k čemuž přispívá i drastické snižování finančních prostředků na iniciativy a programy zaměřené na děti; vzhledem k tomu, že nyní žije v oblastech zasažených konfliktem více než 473 milionů dětí, což je více než jedna šestina dětí na světě; vzhledem k tomu, že neustále roste počet dětských vojáků; vzhledem k tomu, že u dětí je větší pravděpodobnost než u dospělých, že budou zabity nebo zmrzačeny, naverbovány ozbrojenými skupinami a sexuálně zneužity; vzhledem k tomu, že podle odhadů více než 52 milionů dětí v zemích zasažených konfliktem nechodí do školy22 UNICEF, „Not the new normal“ – 2024, one of the worst years in UNICEF’s history' for children in conflict, 28. prosince 2024.;

S.vzhledem k tomu, že církve a náboženské organizace poskytují při reakci na krize jedinečnou přidanou hodnotu díky důvěře, které se těší v rámci komunit, své schopnosti mobilizovat dobrovolníky a své časté přítomnosti v těžko dostupných oblastech; vzhledem k tomu, že jejich dlouhodobé odhodlání a celistvý přístup k podpoře (kombinace materiální a psychosociální pomoci) mají zásadní význam pro budování odolnosti a trvalého míru;

Zajištění dodržování mezinárodního humanitárního práva a potřeba strategie humanitární diplomacie EU

1.vítá závazek Komise k financování humanitární pomoci, přičemž EU a její členské státy zůstávají, pokud jde o financování humanitárních potřeb, největším světovým dárcem; trvá na tom, že je povinností a odpovědností všech států a stran konfliktu dodržovat a zajistit dodržování mezinárodního humanitárního práva a mezinárodních lidskoprávních norem, že je nutné prioritně zabezpečit ochranu civilního obyvatelstva a že toto zůstává základním cílem vnější činnosti EU, včetně její humanitární pomoci; vyzývá EU, aby ještě více zdůrazňovala prvořadou důležitost nezpochybnitelných humanitárních zásad lidskosti, nestrannosti, neutrality a nezávislosti, které jsou stále více pod tlakem, a aby prosazovala mezinárodní humanitární právo uplatňováním zásadového humanitárního přístupu založeného na potřebách a vyvarovala se partnerství, která by tyto zásady oslabovala; připomíná, že podle čl. 3 odst. 5 Smlouvy o EU Unie přispívá k ochraně lidských práv a k důslednému dodržování a rozvoji mezinárodního práva, včetně dodržování zásad Charty OSN, a v souladu s článkem 2 Smlouvy o EU prosazuje jako jednu ze svých hlavních zásad rovnost žen a mužů, a vyjadřuje politování nad tím, že humanitární pomoc, zejména pro ženy a dívky, je stále méně vnímána jako priorita; zdůrazňuje, že v rámci humanitární činnosti EU a závazku EU zajistit přístup ke službám péče o reprodukční zdraví a zdraví matek je důležité podporovat všeobecný přístup ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví;

2.je šokován nárůstem počtu případů porušení mezinárodního humanitárního práva v posledních letech, přičemž u některých z nich se podle dostupných zpráv jednalo o válečnou strategii; vyjadřuje politování nad ubýváním humanitárního prostoru, nízkou mírou dodržování mezinárodního humanitárního práva a oslabováním humanitárních zásad, což do značné míry brání poskytování životy zachraňující pomoci v některých oblastech zasažených konfliktem; důrazně odsuzuje alarmující nárůst útoků na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu nezbytnou pro jeho přežití, krutostí páchaných na dětech a útoků na humanitární pracovníky; je zděšen bezostyšným porušováním zásady nedotknutelnosti zdravotnických zařízení, když k útokům na nemocnice – v rozporu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2286 (2016) ze dne 3. května 2016 o ochraně zraněných a nemocných, zdravotnického a humanitárního personálu v ozbrojených konfliktech – dochází v téměř každém konfliktu; žádá, aby byli pachatelé těchto systematických útoků pohnáni k odpovědnosti, a vyzývá EU, aby zvážila sankce vůči státním i nestátním subjektům, které záměrně brání přístupu humanitární pomoci;

3.vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily opatření k předcházení porušování mezinárodního humanitárního práva a aby řešily nedostatky v monitorování jeho porušování tím, že budou shromažďovat nestranné a nezávislé údaje a účinněji vést obhajobu založenou na důkazech, aby byli pachatelé pohnáni ke spravedlnosti; vyzývá Komisi, aby prosazovala mechanismy pro monitorování a oznamování problémů s přístupem humanitární pomoci v oblastech zasažených konfliktem;

4.vítá přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2730 (2024) o ochraně humanitárních pracovníků, pracovníků OSN a přidruženého personálu v ozbrojeném konfliktu; zdůrazňuje, že mezinárodní humanitární právo stanoví povinnost respektovat a chránit humanitární pracovníky, a poukazuje na význam podpory nezávislé, neutrální a nestranné humanitární činnosti ochranou humanitárního prostoru před přímými útoky, nezamýšlenými dopady protiteroristické činnosti a sankčních režimů, politizací a zavádějícími narativy;

5.vyzývá k přijetí konkrétních opatření, jež zajistí účinnou ochranu a bezpečnost humanitárních pracovníků v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2730 (2024), včetně zahájení šetření, transparentnosti a nestranného vyšetření případů porušení mezinárodního humanitárního práva; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit větší zranitelnost místních pracovníků, kteří čelí zvýšeným bezpečnostním rizikům, a zajistit jim zvláštní ochranu; vyzývá Komisi, aby prosazovala opatření pro zajištění bezpečnosti a ochrany humanitárních pracovníků a aby požadovala odpovědnost za útoky na tyto pracovníky; připomíná význam mechanismů rychlé reakce, například po vzoru iniciativy „Protect Aid Workers“, jež nabízejí okamžitou finanční, právní a psychosociální pomoc humanitárním pracovníkům, kteří čelí zatčení, zastrašování nebo jiným bezpečnostním hrozbám;

6.vyjadřuje znepokojení nad rostoucími hrozbami, obtěžováním a kriminalizací obránců lidských práv a humanitárních dobrovolníků v konfliktech a krizích; vyzývá EU, aby jejich ochranu zařadila mezi své humanitární priority; vyjadřuje politování nad narůstajícími pokusy kriminalizovat bez legitimních důvodů humanitární pomoc, zejména zásahy zachraňující životy osob na útěku před konfliktem, násilím, pronásledováním nebo chudobou; vyzývá k přijetí ochranného právního rámce, který by řešil kriminalizaci pomoci, bojoval proti beztrestnosti a začleňoval do sankčních režimů humanitární výjimky, jakož i opatření, která zabrání kriminalizaci humanitárních pracovníků prostřednictvím protiteroristických zákonů;

7.potvrzuje svou podporu multilateralismu, jehož jádrem je OSN; zdůrazňuje, že operace EU musí být koordinovány a harmonizovány s mezinárodními orgány, a vyzývá Komisi, aby i nadále kriticky podporovala různé subjekty OSN v humanitární oblasti s cílem zajistit dodržování humanitárních zásad a mezinárodního humanitárního práva; znovu potvrzuje povinnost respektovat mandáty subjektů OSN a umožňovat jejich provádění a důrazně odsuzuje veškeré pokusy znemožňovat, omezovat nebo oslabovat účinné plnění humanitárních povinností agentur OSN;

8.zdůrazňuje, že je třeba bezodkladně řešit bezprecedentní humanitární krize v Súdánu a v Demokratické republice Kongo, které v současnosti patří k nejzávažnějším na světě, když v Súdánu naléhavě potřebuje humanitární pomoc jedna třetina obyvatelstva a v mnoha částech země je potvrzen extrémní nedostatek potravin a hladomor a nejinak je tomu v Demokratické republice Kongo, kde humanitární pomoc potřebuje 21 milionů lidí; vyzývá všechny strany konfliktu, aby zajistily bezpečný a neomezený přístup humanitární pomoci v souladu s humanitárními zásadami a aby respektovaly a chránily humanitární pracovníky; rovněž vyzývá EU a její členské státy, aby humanitární pomoc Súdánu a Demokratické republice Kongo a jejich sousedním zemím zvýšily, a zejména aby financovaly podporu obětem sexuálního násilí spáchaného během těchto konfliktů, místní programy pro posílení odolnosti a ochrany a programy na podporu práv žen a dětí a genderové rovnosti;

9.zdůrazňuje, že humanitární pomoc, tedy hlad, nesmí být nikdy zpolitizována nebo využívána jako zbraň a měla by se dostat k civilistům v nouzi bez překážek nebo manipulace a v plném souladu s mezinárodním humanitárním právem; opakuje, že distribuční místa, civilisty, humanitární a zdravotnické pracovníky je třeba chránit a že nesmí být terčem vojenských akcí; vyjadřuje rozhořčení nad zabitím 508 humanitárních pracovníků v Gaze a nad opakovanými útoky na nemocnice a humanitární konvoje; důrazně se staví proti tomu, aby byla pomoc v Gaze rozdělována způsobem, který je neslučitelný s humanitárními zásadami; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že uplatňovaný systém rozdělování vedl k zabití více než tisíce Palestinců žádajících o pomoc; vyzývá mezinárodní společenství, aby reagovalo a zahájilo vyšetřování s cílem pohnat ke spravedlnosti všechny, kteří za možná porušení mezinárodního práva v lokalitách spravovaných nadací Gaza Humanitarian Foundation nesou odpovědnost;

10.požaduje neomezené a rozsáhlé poskytování humanitární pomoci za koordinace OSN a v souladu s humanitárními zásadami; vyzývá k otevření všech potřebných hraničních přechodů a připomíná, že odepření přístupu k humanitární pomoci zachraňující životy je kolektivním trestem, který představuje válečný zločin; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby všechny mezinárodní humanitární subjekty, a zejména ty, které jsou součástí sítě OSN, měly v souladu s článkem 214 Smlouvy o fungování EU plný, rychlý, bezpečný a neomezený přístup na celé území Pásma Gazy; zdůrazňuje ústřední úlohu Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA) v poskytování humanitární pomoci palestinským uprchlíkům a vyjadřuje hluboké politování nad pokusy zbavit ji legitimity; vyzývá k obnovení mandátu a financování agentury UNRWA v plném rozsahu, pod silným dohledem a za plné odpovědnosti zajištěním dlouhodobého, udržitelného, víceletého a předvídatelného financování pro reformovanou agenturu UNRWA s cílem poskytovat životně důležité služby palestinským uprchlíkům a předcházet dalším humanitárním krizím;

11.vyzývá rovněž k zachování a dalšímu navýšení humanitární podpory EU poskytované civilnímu obyvatelstvu postiženému útočnou válkou Ruska proti Ukrajině, se zvláštním zaměřením na potřeby vnitřně vysídlených osob, uprchlíků, starších osob a dětí, včetně obětí nucených deportací do Ruské federace a na okupovaná území;

12.poukazuje zejména na situaci v Afghánistánu, který čelí závažné a složité humanitární krizi, kdy pomoc potřebuje více než 23,7 milionu lidí; konstatuje, že situace se pravděpodobně ještě zhorší v důsledku vyhoštění uprchlíků z Pákistánu a Íránu a přetrvávající regionální nestability; vítá závazek EU poskytnout podporu ve výši 266 milionů EUR a požaduje cílená místní opatření na pomoc ženám a dívkám;

13.opět vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy a Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a zvláštními zástupci EU a po konzultaci s humanitárními aktéry vypracovala strategii humanitární diplomacie EU s cílem zvýšit úsilí a zajistit systematičtější a koordinovanější přístup k humanitární diplomacii a zároveň se přizpůsobit neustále se měnícím okolnostem, a to s využitím všech dostupných nástrojů a politické a hospodářské váhy EU prostřednictvím politického dialogu a vztahů v oblasti obchodu a pomoci, s cílem zajistit přístup humanitární pomoci, chránit humanitární pracovníky a zajišťovat humanitární prostor v ozbrojených konfliktech, včetně jednání o ukončení nepřátelských akcí, humanitárních přestávkách a bezpečných průchodech pro civilisty a humanitární pomoc v aktivních konfliktech; vybízí Komisi, aby společně s členskými státy, ESVČ a zvláštními zástupci EU zajistila, aby humanitární diplomacie na vysoké úrovni systematicky vycházela z praktických zkušeností humanitárních aktérů, kteří by měli být pravidelně konzultováni;

14.vyzývá Komisi, aby posílila opatření umožňující předcházet porušování mezinárodního humanitárního práva a aby řešila nedostatky v monitorování jeho porušování tím, že bude shromažďovat údaje a účinněji prosazovat nápravu na základě důkazů;

15.poukazuje na to, že je nutné zajistit přístup nezávislých humanitárních organizací do všech zařízení souvisejících s migrací, včetně zajišťovacích zařízení, přijímacích center a neformálních pohraničních zón, v nichž ženy a osoby LGBTIQ+ čelí zvýšenému riziku násilí, vykořisťování a odpírání základních služeb, mj. zdravotní péče v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví; vyzývá k zavedení transparentních mechanismů monitorování a odpovědnosti v tomto prostředí;

Financování humanitární pomoci

16.vítá navrhované navýšení finančních prostředků na humanitární pomoc na 25 miliard EUR pro nástroj Globální Evropa a vyzývá k výraznému navýšení úrovně financování humanitární pomoci v příštím VFR a k zajištění odpovídajícího, předvídatelného a soustavného financování, přičemž zdůrazňuje, že flexibilita humanitární pomoci by měla být účelově vázána, zejména s ohledem na rostoucí rozdíl mezi humanitárními potřebami a objemem financování, ale také s cílem podpořit zájem EU na prosazování celosvětového míru, stability a její mezinárodní důvěryhodnosti jako zásadového humanitárního aktéra a spolehlivého dárce; důrazně doporučuje, aby všechny orgány EU a členské státy usilovaly o podporu mezinárodní spolupráce s cílem společně řešit globální humanitární výzvy, zejména celosvětový nedostatek potravin;

17.vyzývá Komisi, aby zachovala samostatné rozpočtové položky a nástroje pro humanitární pomoc s cílem dodržovat zásady neutrality, nezávislosti a nestrannosti; nesouhlasí s navrhovaným sloučením nástroje humanitární pomoci EU s nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa v příštím VFR a zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby rezerva na pomoc při mimořádných událostech byla v případě potřeby schopna reagovat na vnitřní i vnější potřeby EU;

18.žádá Komisi, aby zajistila, že zvýšená flexibilita v rámci příštího VFR bude ve prospěch humanitární činnosti EU a její větší transparentnosti, aniž by byla dotčena neutralita, dopad, důvěryhodnost a předvídatelnost této činnosti; připomíná, že transparentnost je klíčem k zajištění toho, aby byl příští VFR chráněn před zneužíváním, podvody a porušováním zásad právního státu a hodnot Unie a aby se humanitární a rozvojová pomoc financovaná Unií dostávala k civilnímu obyvatelstvu v nouzi; vyzývá Komisi, aby posílila své monitorovací mechanismy a zajišťovala přísný výběr místních partnerů, striktní sledování způsobu využívání finančních prostředků a posílenou spolupráci s členskými státy a mezinárodními aktéry s cílem předcházet riziku odklonu nebo zneužití prostředků; vyzývá k posílení mechanismů demokratického dohledu, pokud jde o přidělování a využívání finančních prostředků EU na humanitární pomoc, s přihlédnutím k doporučením organizací občanské společnosti při monitorování a hodnocení humanitárních operací financovaných EU;

19.znovu potvrzuje, že důvěryhodnost EU jako globálního humanitárního aktéra závisí na tom, že bude pokračovat ve svém odhodlaném, zásadovém, soustavném a inkluzivním zapojení v regionech postižených humanitárními krizemi, a to i v nestabilních prostředích a zapomenutých krizích; opakuje, že humanitární pomoc nesmí být podřizována geopolitickým nebo bezpečnostním cílům či cílům v oblasti kontroly migrace a varuje před zneužíváním humanitární činnosti k plnění cílů vnější politiky EU nebo jejích členských států;

20.opět vyzývá Komisi, aby vypracovala harmonizovanější přístup k opomíjeným krizím, podala zprávu o svém závazku vyčlenit 15 % svého původního ročního rozpočtu určeného na humanitární pomoc na opomíjené krize a bránila tomu, aby prostředky, které byly vyčleněny na již tak podfinancované krize, byly převáděny do jiných oblastí; vyzývá Radu, aby lépe koordinovala podporu a pozornost členských států, pokud jde o tyto krize;

21.upozorňuje na specifické výzvy, jimž čelí děti a osoby se zdravotním postižením a jejich rodiny, pokud jde o přístup k humanitární pomoci; zdůrazňuje, že pouze zlomek oficiální rozvojové pomoci (12 %) se v současné době zaměřuje na děti, ačkoli jejich zastoupení mezi obyvateli zemí přijímajících oficiální rozvojovou pomoc je mnohem vyšší, a to přesto, že investice do dětí – a nikoli pouze do jednotlivých odvětvových priorit – podporují trvalé zlepšení životní úrovně dětí i celých jejich komunit; zdůrazňuje, že je důležité upřednostňovat specifické potřeby dětí, zejména vzdělávání a ochranu, a to ve všech fázích humanitární reakce, včetně připravenosti, pomoci a obnovy v souvislosti s mimořádnými událostmi; zdůrazňuje, že ochrana práv a dobrých životních podmínek dětí má zásadní význam pro dlouhodobou odolnost a udržitelný rozvoj; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily specializované mechanismy financování, programování a koordinace s cílem řešit specifické potřeby dětí v humanitárním kontextu;

22.zdůrazňuje, že je třeba, aby veřejné financování zůstalo primárním zdrojem humanitární pomoci, a to s ohledem na odpovědnost států za zajišťování odpovídajícího a soustavného financování, přičemž si je vědom toho, že veřejné financování samo o sobě nebude k překonání nedostatečného objemu prostředků na humanitární pomoc stačit, a zdůrazňuje, že je proto třeba se zaměřovat na nové zdroje financování, mimo jiné ze soukromého sektoru; vybízí proto Komisi a členské státy, aby rozšířily základnu zdrojů tím, že budou podporovat rozvoj inovativních přístupů a partnerství s cílem zaplnit mezeru ve financování humanitární pomoci ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi, mezinárodními rozvojovými bankami, soukromým sektorem – za předpokladu, že případné soukromé zapojení bude v souladu s humanitárními zásadami a bude plně transparentní – a vědeckou obcí, a doplnit tak mezinárodní veřejnou humanitární pomoc a napravit nedostatek finančních prostředků na tuto oblast; vyzývá Komisi a členské státy, aby zkoumaly progresivní a udržitelné mechanismy financování humanitární pomoci; zdůrazňuje, že je zapotřebí spolupracovat s novými dárcovskými zeměmi s cílem zvýšit jejich příspěvek k humanitární pomoci;

23.vítá humanitární obnovu, již zahájila OSN, a zdůrazňuje, že musí být příležitostí k posílení humanitárních zásad a systému, který bude založen na vzniklých potřebách a zaměřený na lidi, a nikoli pouze na snižování nákladů; zdůrazňuje, že pro dosažení větší účinnosti a účelnosti je rovněž důležité zajistit odpovědnost za realizaci a že oblasti, jako jsou mandáty k ochraně a opatření v oblasti genderově podmíněného násilí, hrají klíčovou úlohu při záchraně životů;

24.vítá značné úsilí Komise o to, aby humanitární dodavatelské řetězce byly účinnější a účelnější, vzhledem k tomu, že z nich vyplývá téměř 70 % nákladů na humanitární pomoc, což z nich činí kritickou oblast zájmu při řešení rostoucího nedostatku finančních prostředků; vybízí Komisi, aby i nadále rozvíjela a podporovala strategický přístup k dodavatelským řetězcům;

25.vyzývá členské státy, aby plnily svůj kolektivní závazek poskytovat alespoň 0,7 % hrubého národního důchodu (HND) na oficiální rozvojovou pomoc a dostály tak svému cíli, že budou do roku 2030 věnovat alespoň 0,2 % HND na nejméně rozvinuté země, a aby vyčlenily 10 % své rozvojové pomoci na humanitární činnost; vyzývá Komisi, aby zajistila, že humanitární pomoc se bude odpovídajícím způsobem zaměřovat na potřeby žen a dívek a bude představovat strategickou investici s dlouhodobými pozitivními dopady pro všechny, přičemž vyjadřuje politování nad tím, že organizace hájící práva žen jsou i nadále systematicky podfinancovány a dostávají méně než 1 % celosvětové oficiální rozvojové pomoci23 Stručný přehled politiky v oblasti ODI: „Where next for feminist foreign policy - on funding feminist movements?“, https://media.odi.org/documents/ODI-ET-FundingMovements-PB-EN-May24-Final.pdf, květen 2024.;

26.vyjadřuje znepokojení nad možným snížením počtu delegací EU, a to i ve třetích zemích, kde je poskytována významná humanitární pomoc; domnívá se naopak, že je nezbytné tyto struktury v nejkritičtějších zemích posílit;

Vypracování integrovaného přístupu k nestabilním situacím

27.zdůrazňuje, že nestabilní situace jsou natolik rozmanité, že vyžadují individuální přístupy a zvláštní finanční nástroje, které podpoří společnou činnost humanitárních, rozvojových a mírových aktérů a zároveň budou respektovat jasný mandát v oblasti zásadové humanitární činnosti, zaměří se obzvláště na spolupráci s místními aktéry a posílí jejich postavení jak při rozhodování, tak při provádění programů; vyzývá Komisi a členské státy, aby se i nadále a ještě intenzivněji angažovaly v nestabilních prostředích zasažených konfliktem;

28.vyzývá Komisi, aby přijala sdělení o humanitární pomoci plánované v jejím pracovním programu na rok 2026 se zaměřením na ambiciózní a integrovaný přístup k nestabilitě zaměřený na lidi a mechanismy jeho provádění a aby přípravu a provádění této strategie konzultovala s Parlamentem; vítá oznámený záměr Komise připravit integrovanou strategii pro řešení nestability a konfliktů; zdůrazňuje, že je důležité vypracovat strategii, na níž bude vyčleněno vhodné financování specifické pro daný kontext, která bude řešit vzájemně propojené výzvy v oblasti míru, rozvoje, opatření v oblasti klimatu a humanitárních potřeb, a to i prostřednictvím větší spolupráce s místním soukromým sektorem, při plném dodržování humanitárních zásad; v souvislosti s touto strategií vyzývá Komisi, aby zohlednila genderový rozměr;

29.vyzývá Komisi, aby zajistila, že země nebudou lapeny v nekonečném cyklu humanitární pomoci, ale spíše budou schopny přejít k udržitelnému rozvoji, s cílem posílit místní komunity a bránit závislosti na vnějších dodávkách, a to prostřednictvím financování základních služeb, jako je vzdělávání, zdravotnictví a klíčová infrastruktura, mimo jiné včetně strategie Global Gateway, která má potenciál dosáhnout pokroku v řadě vzájemně propojených cílů udržitelného rozvoje, a to využitím více zdrojů financování, včetně investic soukromého sektoru, a dodržováním sociálních a environmentálních norem, které by mohly vést k rychlejšímu růstu, tvorbě důstojných pracovních míst, snížení chudoby a příjmové nerovnosti a zajištění odolnějšího a inkluzivnějšího rozvoje, v němž nikdo nebude opomenut; vyzývá Komisi, aby využívala nástroje spolupráce EU pro plány místního rozvoje prostřednictvím konkrétních cílených projektů, které již byly vyzkoušeny členskými státy;

30.připomíná, že změna klimatu je jednou z hlavních příčin konfliktů, sucha, hladomoru a migrace; zdůrazňuje, že zvyšování hladiny moří může představovat existenční hrozbu pro malé ostrovní rozvojové státy, které patří mezi země, jež jsou změnou klimatu ohroženy nejvíce;

Podpora účinné humanitární reakce uplatňováním přístupu založeného na propojení humanitární, rozvojové a mírotvorné činnosti, lokalizaci pomoci a anticipačních opatřeních

31.vyzývá EU, aby pokročila v uplatňování trojího propojení humanitární, rozvojové a mírotvorné činnosti s cílem řešit klíčové příčiny krizí a podporovat budování odolnosti, zejména v nestabilních a konfliktem zasažených prostředích, a to prostřednictvím podpory místních organizací, včetně organizací vedených mladými lidmi a ženami, náboženských organizací, které při reakci na humanitární krize hrají klíčovou úlohu, a zajištěním jejich úplné, rovné a smysluplné účasti v cyklu humanitárních programů a v rozhodovacích procesech na všech úrovních;

32.vyzývá Komisi, aby splnila svůj závazek a začala do roku 2027 poskytovat alespoň 25 % svých finančních prostředků na humanitární pomoc místním subjektům, a to i prostřednictvím využívání společně financovaných fondů podle zemí a dalších mechanismů financování, které upřednostňují místní subjekty, a aby zkoumala, jak poskytovat granty přímo místním organizacím a pomáhat posílit jejich kapacity pro plnění regulačních požadavků a požadavků na transparentnost a odpovědnost; vyzývá EU, aby upřednostňovala financování místních organizací poskytujících pomoc mladým lidem, ženám, osobám se zdravotním postižením, osobám LGBTQI+ a dalším zranitelným skupinám;

33.vyzývá Komisi, aby v příštím víceletém finančním rámci upřednostňovala financování zaměřené na předcházení konfliktům a budování míru s cílem posílit vazby mezi humanitárními mechanismy a mechanismy reakce na krize a dlouhodobějším budováním míru a plánováním rozvoje; zdůrazňuje, že je v rámci všech humanitárních, rozvojových a mírových akcí EU důležité posílit mechanismy koordinace na místní úrovni s cílem zajistit společné a soudržné výsledky, a to i prostřednictvím přístupu „tým Evropa“; zdůrazňuje význam partnerství mezi EU a OSN při posilování trojího propojení humanitární, rozvojové a mírotvorné činnosti, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat dívkám a mladým ženám, osobám se zdravotním postižením, dětem a starším osobám ve zranitelném postavení, a zdůrazňuje význam financování systému OSN ze strany EU; domnívá se, že dynamika humanitárních zásahů, přístup k financování a účast na rozhodování jsou nadále ovlivňovány strukturálními nerovnostmi; vyzývá k inkluzivnějšímu, spravedlivějšímu a na právech založenému přístupu k humanitární politice EU, v jehož rámci budou místní a historicky marginalizovaní aktéři více zapojováni do vedení;

34.konstatuje, že anticipační opatření přijímaná v krizových situacích předcházejících humanitárním krizím jsou účinným způsobem, jak předcházet budoucím humanitárním potřebám nebo je zmírňovat a zároveň jak podpořit schopnost komunit absorbovat otřesy, přizpůsobovat se jim a budovat odolnost; vybízí Komisi a členské státy, aby zajistily, že budou zachovány investice do prevence, preventivních opatření a připravenosti na katastrofy s cílem zmírnit dopad krizí na obyvatelstvo a systémy;

35.trvá na tom, že je zapotřebí, aby přístup k anticipačním opatřením byl založen na důkazech, zejména v nestabilních prostředích ohrožených změnou klimatu, za účelem lepší dostupnosti kvalitních údajů a analýzy rizik s cílem zlepšit systémy včasného varování a začlenit předvídání rizik do humanitárního plánování;

36.vybízí členské státy, aby výrazně zvýšily své investice do místně vedených a integrovaných anticipačních opatření, jako jsou investice do systémů včasného varování, analýzy rizik a odolnosti komunit, a aby v zemích a regionech nejvíce ohrožených katastrofami zvýšily podíl klimatických fondů určených na posílení odolnosti a přizpůsobení se, přičemž zdůrazňuje, že je důležité do anticipačních opatření, včetně financování založeného na prognózách, a do připravenosti na katastrofy a řízení rizik, zejména v nestabilních a klimaticky zranitelných prostředích, zapojovat různorodou skupinu aktérů, včetně organizací občanské společnosti a sítí na místní úrovni;

25 let od přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000): na cestě ke genderově citlivému přístupu k humanitární pomoci

37.vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) a agendy týkající se žen, míru a bezpečnosti jako základního nástroje pro zajištění toho, aby byla ve všech situacích dodržována práva žen a dívek; konstatuje, že 25 let po jejím přijetí přetrvávají obrovské nedostatky v provádění, kdy jsou ženy v mírových procesech nadále marginalizovány a neúměrně zasahovány konflikty a krizemi, mimo jiné prostřednictvím rozšířeného genderově podmíněného násilí, a že je tudíž třeba, aby EU poskytovala zvýšenou politickou a finanční podporu této agendě, která je katalyzátorem a investicí do dlouhodobého a udržitelného míru a rozvoje; vyzývá Komisi a ESVČ, aby prosazování genderové rovnosti a práv žen a posilování jejich postavení, včetně provádění cíle udržitelného rozvoje č. 5, i nadále považovaly za prioritu v rámci veškeré vnější činnosti EU; vyzývá EU a členské státy, aby upřednostňovaly provádění agendy žen, míru a bezpečnosti;

38.vyzývá všechny strany ozbrojených konfliktů, aby přijaly opatření na podporu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv žen a dívek a na jejich ochranu před všemi formami sexuálního a genderově podmíněného násilí souvisejícího s konfliktem, a zejména znásilněním, přičemž si je vědom toho, že toto násilí se během konfliktů často zintenzivňuje a může být systematicky používáno jako válečná zbraň; zdůrazňuje úzkou vazbu mezi ozbrojenými konflikty a humanitární a klimatickou krizí a nárůstem nelegální migrace, obchodování s lidmi a rizika vykořisťování, které neúměrně postihují ženy a dívky; zdůrazňuje význam aktivní, plné, rovné a smysluplné účasti žen ve všech fázích mírového procesu, včetně jednání o příměří, mediačního úsilí, prevence a řešení ozbrojených konfliktů, budování míru a obnovy po skončení konfliktu; vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby se ve strategiích pro předcházení konfliktům, mediaci a budování míru snažily více zohledňovat specifické potřeby a příspěvky žen a dívek;

39.zdůrazňuje, že ženy v humanitárním kontextu by měly být uznány nejen za oběti, ale i za iniciátorky změn, které aktivně podněcují pozitivní transformaci a utvářejí vlastní osud; zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou hrají ženy jako aktérky v první linii a vedoucí představitelky komunit, jakož i organizace vedené ženami v humanitárním prostředí, při úsilí o připravenost, reakci a obnovu, při poskytování služeb na záchranu životů, k nimž patří poskytování přístřeší, služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, služeb v oblasti genderově podmíněného násilí, peněžité pomoci, důvěryhodné komunitní ochrany, a které se zasazují o práva a potřeby žen, dívek a marginalizovaného obyvatelstva a podporují budování míru a rozvoj ve svých komunitách, přičemž v nestabilních státech dostávají pouze 0,3 % dvoustranné pomoci;

40.vyjadřuje politování nad tím, že místní organizace vedené ženami patří k těm, které byly nejhůře zasaženy nedávnými škrty v oblasti zahraniční pomoci, a polovině z nich hrozí, že ukončí svou činnost, a vybízí k lepší spolupráci s těmito organizacemi v oblasti plánování humanitární pomoci24 UN Women, „Humanitarian funding cuts threaten women’s rights: What’s at stake and how to help“, 13. května 2025.; vyzývá Komisi, aby vyčlenila specifické, udržitelné, flexibilní a víceleté financování, udržovala stávající partnerství, zjednodušila přístup k finančním prostředkům a rozšířila svou podporu místním organizacím v humanitárním prostředí vedeným ženami, zajistila účinnější, inkluzivnější a odpovědnější systém, aby toho dosáhla navýšením finančních prostředků pro místní organizace vedené ženami, posílením sledování a odpovědnosti za financování humanitární pomoci pro místní organizace vedené ženami, přizpůsobením stávajících mechanismů a procesů financování tak, aby lépe odpovídaly jejich potřebám a kapacitám, jakož i zvýšením úrovně přímého víceletého financování, které je jim poskytováno; s politováním konstatuje, že téměř polovina (47 %) organizací vedených ženami a ženských organizací, které byly předmětem průzkumu, očekává, že do šesti měsíců ukončí svou činnost, pokud bude přetrvávat stávající úroveň financování, zatímco více než třetina (35 %) zůstává v pasti nejistoty, není schopna plánovat nebo udržet svou činnost, a pouze 18 % uvádí, že předpokládají, že budou schopny zůstat v provozu déle než rok25 UN Women, duben 2025: „At a breaking point:The impact of foreign aid cuts on women’s organizations in humanitarian crises worldwide“, duben 2025.; vyzývá Komisi a členské státy, aby 5 % své pomoci v nestabilních situacích poskytovaly organizacím vedeným ženami a organizacím hájícím práva žen prostřednictvím flexibilního a dlouhodobého financování, mimo jiné tím, že v příštím VFR vyčlení alespoň 5 % finančních prostředků určených na oficiální rozvojovou pomoc na podporu těchto organizací;

41.vybízí Komisi, ESVČ a členské státy, aby v rámci humanitárních intervencí prosazovaly přístupy zohledňující gender a aby zvýšily svou podporu účasti žen na rozhodovacích procesech v oblasti humanitární pomoci, podporovaly vytváření podmínek umožňujících, aby se ženy v krizových situacích mohly ujímat vedení, a aby zajistily, že jejich perspektivy a potřeby budou při navrhování a poskytování pomoci přednostně zohledňovány, v souladu s cíli rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000); vyzývá Komisi, aby při veškerém humanitárním plánování uplatňovala inkluzivní, průřezový a genderově citlivý přístup a zohledňovala specifické potřeby a práva žen, dívek, osob se zdravotním postižením, osob LGBTQI+ a dalších marginalizovaných skupin; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily smysluplné zapojování těchto skupin do navrhování, provádění a hodnocení programů humanitární pomoci; domnívá se, že v rámci humanitární pomoci financované EU je nezbytné se přednostně zaměřovat na osoby se zdravotním postižením a řešit zejména potřeby a priority žen a dětí se zdravotním postižením, mimo jiné poskytováním finančních prostředků místním organizacím a sítím žen a dívek se zdravotním postižením, které mají často nejlepší předpoklady k tomu, aby reagovaly na vzniklé potřeby, ale které jsou nejvíce postiženy škrty ve financování;

42.vyzývá Komisi, aby zajistila, že v rámci reformy a restrukturalizace humanitárního systému v procesu humanitární obnovy pod vedením OSN bude genderová rovnost i nadále prioritou, a aby chránila financování a kritické mechanismy, jako je zachování zvláštního klastru v rámci humanitárního systému, který zahrnuje specifická opatření v oblasti genderově podmíněného násilí, genderové ochrany a ochrany před sexuálním vykořisťováním a zneužíváním, jakožto kritické služby na záchranu životů; vyzývá Komisi, aby zajistila systematické provádění důkladné genderové analýzy, shromažďování údajů rozčleněných podle pohlaví, sestavování rozpočtu zohledňujícího genderovou rovnost a posuzování dopadů na genderovou rovnost, jakož i rozvoj specializovaných odborných znalostí v oblasti genderové rovnosti v Komisi, podporovala tyto úlohy v partnerských organizacích a aby i nadále posilovala využívání unijního ukazatele pohlaví a věku; vítá rostoucí počet a formální uznání kontaktních osob pro otázky genderu (GFP), přičemž je nyní má 99 % delegací EU a 87 % útvarů ústředí;

43.znovu opakuje, že ve všech humanitárních intervencích je třeba se přednostně zaměřovat na vhodné a včasné služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, mimo jiné zavedením souboru počátečních minimálních služeb (MISP) pro reprodukční zdraví v mimořádných situacích a přechodem na komplexní služby, pokud to situace dovoluje;

44.znovu vyzývá EU a její členské státy, aby plně provedly rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) i navazující rezoluce; v tomto ohledu vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti s akčním plánem EU pro ženy, mír a bezpečnost a akčním plánem GAP III, a zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise předložila akční plán GAP IV, a že jsou pro jeho provádění zapotřebí odpovídající zdroje; vyjadřuje politování nad tím, že od zavedení plánu GAP III má genderovou rovnost jako hlavní cíl pouze 3,8 % všech genderově citlivých/cílených opatření; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby 85 % veškerých nových vnějších akcí zahrnovalo gender jako významný nebo hlavní cíl a aby na programy, které budou mít mezi svými hlavními cíli genderovou rovnost, bylo v každé zemi přiděleno 20 % oficiální rozvojové pomoci;

45.vyjadřuje vážné znepokojení nad rostoucím vlivem ultrakonzervativních, antigenderových a náboženských fundamentalistických hnutí – v rámci EU i mimo ni –, jejichž cílem je oslabit základní práva žen a dívek, a to i v humanitárním kontextu; zdůrazňuje, že tato hnutí často šíří dezinformace, stigmatizují služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a oslabují ochranu žen před genderově podmíněným násilím; vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby zajistily, že humanitární programy financované EU budou i nadále pevně zakotveny v mezinárodních normách v oblasti lidských práv a genderové rovnosti, a aby aktivně podporovaly organizace občanské společnosti, na něž se zaměřují subjekty vystupující proti lidským právům;

46.varuje před institucionálním násilím a nedbalostí ze strany humanitárních subjektů, včetně plánování, které nezohledňuje genderovou rovnost, prostředí nebezpečného pro ženy a LGBTQI+ osoby a nedostatečné odpovědnosti za porušování práv; požaduje závazné normy pro zohledňování rovnosti žen a mužů, komplexní systémy podávání zpráv a politiky nulové tolerance ve všech humanitárních operacích financovaných EU;

° °

47.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské službě pro vnější činnost.