1.připomíná, že by bylo vhodné posílit evropský charakter vnitrostátních volebních pravidel týkajících se voleb do Evropského parlamentu, zejména pokud jde o přístupnost pro znevýhodněné skupiny, společné lhůty pro finalizaci volebních seznamů, předcházení dvojímu hlasování a posílení viditelnosti a úlohy evropských politických stran ve volebních procesech; připomíná však, že mnoho již existujících ustanovení stávajícího aktu o evropských volbách bylo zavedeno ve všech členských státech, konkrétně systém poměrného zastoupení, maximální volební práh ve výši 5 % a zákaz dvojího mandátu poslanců Evropského parlamentu ve vnitrostátních parlamentech a v Evropském parlamentu; domnívá se však, že vytvoření koncepce evropského lidu (demos) není zdaleka dokončeno a že je třeba zintenzivnit politické úsilí, aby se EU stala méně byrokratickou a demokratičtější;

2.opakuje, že volby do Evropského parlamentu se i nadále konají převážně v rámci vnitrostátních právních a institucionálních rámců, které byly koncipovány ve výrazně odlišné fázi evropské integrace; zdůrazňuje, že tato pravidla již neodpovídají posílené úloze a legislativním pravomocem Evropského parlamentu, zejména od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost;

3.připomíná, že rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/994 obsahuje řadu ustanovení, která jsou členské státy povinny provést nebo k jejichž provedení jsou vyzývány; poukazuje na to, že některé členské státy neprovedly nepovinná opatření a že některá povinná opatření provedly některé členské státy různě, například opatření, jež mají zabránit dvojímu hlasování; konstatuje, že většina ustanovení stanovených v rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/994 zůstává nepovinných; domnívá se, že omezené provedení těchto nezávazných ustanovení svědčí o nedostatku politické vůle překonat odpor na vnitrostátní úrovni a zavázat se k demokratickému procesu, který by lépe odrážel evropský rozměr;

4.připomíná, že termíny pro dokončení volebních seznamů před volbami do Evropského parlamentu se v jednotlivých členských státech značně liší a v současné době se pohybují od 21 dnů do 90 dnů, což staví kandidáty a voliče v celé EU do nerovného postavení, pokud jde o čas, který mají k dispozici na vedení kampaně nebo zvažování, komu dát svůj hlas ve volbách;

5.poukazuje na to, že vytvoření evropské veřejné sféry a politické diskuse přesahující hranice států, zejména v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu, mají zásadní význam pro posílení demokracie v EU; zdůrazňuje, že evropské politické strany jsou klíčovým nástrojem pro podporu takové diskuse; je toho názoru, že všechny volební lístky musí obsahovat jména kandidátů a logo evropské politické strany, ke které je každá národní strana přidružena, a že kandidáti by měli být náležitě zviditelněni v online prostoru, v televizních a rozhlasových volebních vysíláních, na plakátech a v dalších materiálech používaných v evropských volebních kampaních; domnívá se, že tato opatření představují minimální požadavek ohledně toho, aby byli voliči informování o evropském rozměru svého hlasování a toho, aby evropské politické strany mohly plnit svou úlohu podle čl. 10 odst. 4 SEU; domnívá se, že tato opatření by zvýšila transparentnost voleb do Evropského parlamentu, zabránila by porušení práva voličů vědět o existenci aliančních dohod mezi politickými formacemi v rámci evropských voleb, a umožnila by občanům vědomě hlasovat pro politickou stranu patřící k jejich preferované politické skupině v Evropském parlamentu; lituje, že se jedná pouze o nepovinné opatření podle rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/994 a nebylo dosud provedeno do žádné vnitrostátní legislativy;

6.připomíná, že je třeba pokračovat ve zvyšování inkluzivnosti volebního procesu, s cílem zajistit, aby měl každý občan bez ohledu na svou situaci stejnou příležitost zapojit se do demokratického procesu; zdůrazňuje, že v některých členských státech vnitrostátní pravidla stále neumožňují voličům se zdravotním postižením změnit přidělenou volební místnost na jinou volební místnost, která by lépe vyhovovala jejich potřebám, ani jim neposkytují přístup k informacím o volbách v přístupných formátech; zdůrazňuje, že veškeré překážky, které brání osobám se zdravotním postižením v právu volit a kandidovat, jsou neslučitelné se závazky vyplývajícími z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a měly by být odstraněny, aby bylo zaručeno, že celý volební proces bude dostupný pro všechny;

7.konstatuje, že jako volitelné opatření zaměřené na usnadnění přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením jsou uvedeny v rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/994 korespondenční hlasování a jeho doplňkové prostředky; zdůrazňuje, že ačkoli je usnadnění přístupnosti zásadním cílem, korespondenční hlasování hraje rovněž širší úlohu při zvyšování flexibility a inkluzivnosti volební účasti; zdůrazňuje, že nabídka korespondenčního hlasování jako možnosti zaručené ve všech členských státech by byla přínosná nejen pro osoby se zdravotním postižením, ale i pro občany, kteří nemohou volit osobně kvůli mimořádným okolnostem; domnívá se, že zajištění širšího přístupu ke korespondenčnímu hlasování by zvýšilo účast, zejména mezi mobilními občany EU a mladšími voliči, a přispělo by ke zvýšení celkové volební účasti;

8.připomíná, že dosud nebyla vyřešena situace osob s dvojím občanstvím EU, neboť stále existuje možnost, že osoba s dvojím občanstvím EU bude automaticky zapsána do volebních seznamů více než jednoho členského státu, aniž by měla možnost se z těchto seznamů odhlásit; upozorňuje, že občan EU s dvojím občanství, který je automaticky zapsán ve více než jednom seznamu voličů, ale hlasuje pouze v jednom členském státě, jak je požadováno, může být nicméně považován za voliče, který nehlasoval v druhém členském státě, a v důsledku toho mu může být uložena sankce;

9.vítá jako vyvážené a praktické řešení, které vychází vstříc poslankyním EP, iniciativu Parlamentu zavést provedením změny aktu o evropských volbách ustanovení umožňující poslankyním na mateřské dovolené hlasovat prostřednictvím zmocněnce a tím současně zajistit kontinuitu zastoupení;

10.zdůrazňuje, že rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/994 ještě není v platnosti, neboť v jednom zbývajícím členském státě stále probíhá ratifikační proces; konstatuje, že Německo sice ratifikovalo rozhodnutí Rady 2018/994, ale německý volební zákon pro evropské volby nebyl změněn, protože dokud není dvouprocentní práh povinný podle práva EU, nemůže být zaveden do německého práva;

11.bere na vědomí úlohu Komise jako prostředníka při institucionálních jednáních mezi Parlamentem a Radou o novém návrhu reformy aktu o evropských volbách; považuje za nezbytné zahájit konstruktivní dialog s Radou s cílem vyhodnotit návrh Parlamentu z roku 2022 a dosáhnout pokroku; zdůrazňuje, že nedostatečný pokrok není způsoben technickými nebo právními překážkami, ale nedostatkem politické vůle členských států se návrhy Parlamentu zabývat; je přesvědčen, že tato zpráva by měla poskytnout nový impuls k neprodlenému zahájení interinstitucionálních jednání o návrhu z roku 2022, a naléhavě vyzývá nadcházející předsednictví Rady, aby splnila své povinnosti podle zásady vzájemné a loajální spolupráce;

12.domnívá se, že transparentnost volebního procesu a přístup ke spolehlivým informacím jsou zásadními faktory pro zvyšování evropského politického povědomí a zajištění volební účasti dostatečně vysoké na to, aby reprezentovala mandát od voličů; zdůrazňuje, že kandidáti by měli mít stejné možnosti vést kampaň a že občané by měli být s dostatečným předstihem informováni o kandidátech, kteří se účastní evropských voleb; zdůrazňuje proto, že je důležité harmonizovat lhůty pro předkládání volebních seznamů ve všech členských státech, jak Parlament několikrát požadoval;

13.zdůrazňuje, že je nezbytné usnadnit přístup k volbám do Evropského parlamentu a zaručit, aby všichni, kdo mají právo volit, mohli toto právo uplatnit prostřednictvím korespondenčního hlasování nebo jiných doplňkových prostředků; vyzývá členské státy, aby zajistily rovný přístup k informacím a volebnímu procesu pro všechny občany, včetně osob se zdravotním postižením, zejména pokud nejsou veřejné struktury plně přístupné; dále vyzývá členské státy, aby osobám se zdravotním postižením zaručily právo volit a být voleni tím, že zavedou ustanovení, která harmonizují přístupnost volebních zařízení, volebních místností, volebních postupů a volebních materiálů pro osoby se zdravotním postižením a která jim umožní hlasovat nezávisle a tajně; konstatuje, že odpovědnost za regulaci přístupnosti nesou výhradně členské státy, a vyzývá je, aby spolupracovaly s organizacemi osob se zdravotním postižením s cílem posoudit a řešit právní a praktické překážky, které brání jejich účasti ve volbách, a to jak jako voličů, tak jako kandidátů;

14.vyzývá všechny členské státy, aby provedly všechna nepovinná opatření obsažená v rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/994 a zejména aby více zviditelnily volební aliance pro volby do Evropského parlamentu i přidružení jednotlivých politických formací k evropským politickým stranám, evropským sdružením voličů a dalším evropským volebním subjektům prostřednictvím mediálních kampaní a aby zajistily distribuci jednotných hlasovacích lístků, na nichž bude jasně patrné, jaká spojenectví byla na území každého členského státu navázána, a aby byla tato skutečnost uváděna i na všech ostatních volebních materiálech; domnívá se, že národní strany a sdružení voličů by měly během volební kampaně případně uvést svou příslušnost k evropským politickým stranám nebo jiným evropským volebním subjektům, a to i na hlasovacích lístcích;

15.vyzývá všechny členské státy, aby přijaly konkrétní opatření k harmonizaci požadavků na kandidaturu s cílem zajistit spravedlivý a rovný přístup všech politických aktérů k volebnímu procesu v souladu se zásadami spravedlivé soutěže a demokratického pluralismu;

16.zdůrazňuje, že ratifikace rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2018/994 všemi členskými státy je i nadále povinná, aby mohlo vstoupit v platnost; vyzývá proto zbývající členské státy, aby zahájily ratifikační proces;

17.pověřuje svoji předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.