1.zdůrazňuje, že usnesení Parlamentu o provádění SZBP jsou klíčovou součástí jeho příspěvku k tvorbě zahraniční politiky EU; zdůrazňuje, že tato usnesení jsou projevem praktického dopadu posíleného práva kontroly v oblasti zahraniční politiky, které Parlamentu přiznává Lisabonská smlouva; připomíná, že usnesení z roku 2025 je druhým usnesením tohoto druhu v tomto volebním období a má sloužit jako vodítko pro výkonnou moc EU při stanovování priorit zahraniční politiky pro toto období; zdůrazňuje, že ve stále nestabilnějším mezinárodním prostředí musí EU souběžně řešit četné zahraničněpolitické výzvy, které se jí přímo i nepřímo dotýkají, k nimž patří pokračování ruské útočné války proti Ukrajině, konflikty na Blízkém východě, sílící soupeření velmocí, soustavné pokusy o oslabení mnohostranného mezinárodního řádu založeného na pravidlech a rostoucí provázanost zahraničních a vnitřních krizí; je pevně přesvědčen o tom, že má-li EU zůstat na mezinárodní scéně relevantním hráčem, musí vést rozhodnou, disciplinovanou a asertivní zahraniční politiku, která bude naplňovat její vlastní strategické cíle, a nadále musí aktivně definovat, prosazovat a hájit své zájmy ve světě; připomíná, že EU by se ve své vnější činnosti měla řídit hodnotami a zásadami zakotvenými v článku 2, čl. 3 odst. 5 a článku 21 Smlouvy o EU, které inspirovaly samotný vznik, rozvoj a rozšiřování EU, k nimž patří demokracie, právní stát, univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod, úcta k lidské důstojnosti a zásady rovnosti a solidarity; dále se domnívá, že SZBP by měla zajistit, aby byla prováděna Agenda OSN 2030 pro udržitelný rozvoj a cíle udržitelného rozvoje;

2.plně sdílí obavy uvedené ve zprávě místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky a je znepokojen rychlým tempem geopolitické nestability, již vyvolávají asertivní vojenské, politické i hospodářské tlaky autoritářských mocností a aktérů, kteří jednají jednostranně; zdůrazňuje, že od Ukrajiny po Kavkaz, přes Blízký východ a Sahel až po Arktidu a další oblasti se kolem Evropy vytvořil oblouk nestability, což dokládá radikální nejistotu, v níž se EU pohybuje; zdůrazňuje, že pro současný geopolitický kontext je příznačné zrychlující se oslabování demokratických norem; se znepokojením konstatuje, že byly hluboce oslabeny mnohostranné organizace a vážně narušen mezinárodní řád založený na pravidlech, což vytváří prostředí, v němž spolupráci a volný obchod vytlačuje hospodářská soutěž a protekcionismus a ve kterém jsou investice, informace a migrační toky stále více využívány jako nástroj tlaku; upozorňuje, že tato roztříštěnost ohrožuje naše strategické zájmy, bezpečnost, prosperitu i jednotu; připomíná, že EU si nemůže dovolit se uzavřít do sebe, naopak musí zůstat otevřená, angažovat se ve světě a hájit své demokratické hodnoty a zájmy, což si žádá mobilizaci našich regionálních i globálních partnerství a spojenectví;

3.vyzývá v této souvislosti místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku , aby dále rozvíjela progresivní a soudržnější SZBP, která:a)hájí mezinárodní řád založený na pravidlech,b)podporuje spolupráci na společných zájmech,c)respektovala neutralitu některých členských států a zajistila, aby byly přijaté diplomatické kroky v souladu s Chartou OSN,d)stanoví jasné hranice a postoje, o kterých nelze diskutovat, ae)zvyšuje viditelnost a dopad činnosti EU v zahraničí,

a sleduje tak ambiciózní cíle a jasně řeší klíčové geopolitické výzvy uvedené v následujících bodech;

4.připomíná, že mezinárodní řád založený na pravidlech ochraňuje svrchovanost a územní celistvost států, brání univerzální hodnoty lidských práv, umožňuje mírové řešení sporů a zajišťuje, aby moc podléhala právu, a nikoli síle; je znepokojen tím, že mezinárodní řád založený na pravidlech je pod nebývalým tlakem, v němž se kombinuje rozvrat uvnitř i útoky zvenčí; varuje, že jeho úpadek povede k nestabilitě a konfliktům na celém světě, což oslabí i naši vlastní bezpečnost a prosperitu;

5.zdůrazňuje, že nezákonná, nevyprovokovaná a neodůvodněná útočná válka Ruska proti Ukrajině představuje zjevné porušení mezinárodního práva a Charty OSN a útok na evropský mírový řád, jenž nemá od druhé světové války obdoby; připomíná, že ruská agrese vůči Ukrajině začala v roce 2014; opakuje, že je pevně přesvědčen o tom, že ruská agrese musí nakonec selhat a Ukrajina musí zvítězit a zajistit si mír tím, že bude silná, a vyslat tak signál, že síla nikdy nevítězí nad právem, neboť je třeba odrazovat ostatní od pokusů zpochybňovat hranice vojenskými prostředky; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí zaujímat k Moskvě a jejím spojencům dlouhodobý strategický přístup;

6.vzdává hold odvaze a houževnatosti ukrajinského lidu, který nejen brání svou svrchovanost a územní celistvost, ale také prosazuje základní evropské hodnoty; požaduje okamžité a bezpodmínečné příměří, stažení Ruska z celého mezinárodně uznávaného území Ukrajiny a navrácení všech ukrajinských válečných zajatců, všech unesených a zadržovaných civilistů a všech dětí, jichž se Rusko a Lukašenkův režim nezákonně zmocnily; dále vyzývá k navrácení těl všech padlých ukrajinských vojáků; naléhavě vyzývá EU, aby v zájmu posílení postavení Ukrajiny zachovala a posílila svou podporu Ukrajině, mimo jiné prostřednictvím politické, hospodářské, finanční a vojenské pomoci; vítá rozhodnutí Evropské rady z prosince 2025 poskytnout Ukrajině balíček finanční pomoci ve výši 90 miliard EUR ve formě úvěrů garantovaných EU; lituje však, že Rada nebyla schopna dosáhnout dohody o ambicióznější struktuře financování založené na zmrazených ruských aktivech, která by snížila rostoucí dluhovou zátěž Ukrajiny; připomíná však, že nařízení Rady (EU) 2025/2600 ze dne 12. prosince 2025 zavádí neomezenou imobilizaci ruských státních aktiv na dobu neurčitou; zdůrazňuje, že investice do obrany území Ukrajiny a do obranné průmyslové základny jsou pro Evropu nezbytné a vzájemně výhodné, ale samy o sobě nepředstavují bezpečnostní záruky; vítá v této souvislosti iniciativu NATO Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) a naléhavě vyzývá členské státy EU, aby pokračovaly v dodávkách zbraní a munice Ukrajině, zvláště systémů protivzdušné obrany a schopností provádět hloubkové útoky, a aby v zájmu dosažení spravedlivého a trvalého míru současně podporovaly diplomatické řešení války v souladu s mezinárodním právem;

7.znovu žádá, aby byl vytvořen právní rámec EU pro označování států za „státy, které podporují terorismus“; vyzývá Radu, aby Ruskou federaci na takový unijní seznam států sponzorujících terorismus zařadila;

8.co nejdůrazněji odsuzuje nelegitimní Lukašenkův režim, který umožňuje, aby bylo běloruské území využíváno jako základna pro ruské vojenské operace, čímž narušuje svrchovanost země a přímo ohrožuje bezpečnost a stabilitu EU a jejích členských států, a současně nepřestává v represích vůči vlastnímu obyvatelstvu; znovu požaduje, aby byli okamžitě a bezpodmínečně propuštěni všichni političtí vězni, a naléhavě vyzývá k posílení omezujících opatření; odsuzuje organizované hybridní útoky Běloruska proti členským státům EU, například Litvě, prostřednictvím pronikání bezpilotních vzdušných prostředků a balonů, hospodářského nátlaku, pašeráckých operací, vojenských provokací, kybernetických útoků a státem podporovaných dezinformací; se znepokojením zdůrazňuje, že režimy v Rusku a Bělorusku využívají migraci jako součást širší strategie na oslabení EU, vlád členských států a NATO; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily politickou, finanční a technickou podporu nezávislých sdělovacích prostředků, obránců lidských práv a iniciativ občanské společnosti, které působí v Bělorusku i mimo ně;

9.vítá závěry ze zasedání koalice ochotných, které se konalo v Paříži dne 6. ledna 2026, včetně politických a právních závazků vymezujících společný přístup k podpoře Ukrajiny, zachování jejích dlouhodobých vojenských schopností a obnovení míru a bezpečnosti v případě ozbrojeného útoku Ruska v budoucnu; vyjadřuje podporu návrhu na vytvoření mnohonárodní síly pro Ukrajinu a vybízí všechny členské státy EU, aby důkladně zvážily, jak mohou takovou iniciativu nejlépe podpořit; dále vítá rozhovory o mechanismu pro monitorování a kontrolu příměří vedeného Spojenými státy; zdůrazňuje, že jakákoli mírová dohoda musí obsahovat spolehlivé a věrohodné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, musí být vyjednána jejím zvoleným vedením a musí mít podporu ukrajinského lidu; varuje před pokryteckými návrhy Ruska, jež mají prodloužit válku, a upozorňuje, že jakékoli urovnání vynucené Ruskem nebo odměňující jeho agresi by vážně ohrozilo evropskou bezpečnost; připomíná, že pro dosažení a zajištění spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině má i nadále zásadní význam úzká spolupráce mezi EU a USA, a je proto životně důležitá pro bezpečnost evropského kontinentu, spolu s úsilím EU převzít za svou bezpečnost větší odpovědnost;

10.zdůrazňuje, že s ohledem na vývoj bezpečnostní situace a rostoucí hrozbu, kterou představuje Ruská federace, mj. na opakovaná narušení evropského vzdušného prostoru, je nezbytné, aby členské státy EU urychleně posílily své mechanismy civilní ochrany, což si žádá koordinovanou a odolnou reakci v celé Unii, a aby posílily civilní připravenost a modernizovaly systémy včasného varování; považuje tyto agresivní a nezodpovědné akce za nezodpovědné a vnímá je jako závažnou eskalaci ze strany Ruska, která ohrožuje bezpečnost občanů EU, regionální stabilitu a mezinárodní mír; vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s NATO prozkoumala řešení, která by v budoucnu od takového porušování odrazovala; vítá v tomto ohledu sdělení Komise „Zachování míru – Plán obranné připravenosti 2030“, včetně Iniciativy pro evropskou dronovou obranu; dále vybízí, aby byly vytvořeny mechanismy spolupráce mezi orgány EU a příslušnými ukrajinskými partnery s cílem vyměňovat si osvědčené postupy v boji proti hybridní válce a ruským informačním operacím a posílit tak vzájemnou odolnost vůči těmto vyvíjejícím se hrozbám;

11.odsuzuje ruskou agresi, jež závažně destabilizovala východní sousedství EU, brání cestám k míru a prosperitě a vyvolává vedlejší účinky na západním Balkáně, které přinášejí riziko, že se zpomalí reformy a posílí protievropské narativy; je znepokojen skutečností, že po vypuknutí ruské útočné války zintenzivnily sdělovací prostředky napojené na Kreml, jež působí na západním Balkáně, svou činnost a mj. agresivně zasahují do volebních procesů a informačního prostoru, aby podporovaly proruské nálady a rozdmychávaly protievropskou rétoriku; vyzývá Komisi, aby na používání protievropské rétoriky na západním Balkáně, zejména v Srbsku, důsledněji reagovala a aktivně spolupracovala se státy v regionu a aby přijala rozhodná opatření k budování odolnosti společnosti vůči hybridním hrozbám; zdůrazňuje, že boj proti destabilizujícímu vlivu Ruska je zásadně důležitý pro posílení role Unie jako garanta stability, demokracie a prosperity;

12.naléhavě vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala mezinárodní mechanismy spravedlnosti a zajistila odpovědnost za válečné zločiny a zločiny agrese; vybízí EU a její členské státy, aby podpořily zřízení zvláštního tribunálu pro stíhání ruského zločinu agrese proti Ukrajině; upozorňuje na to, že Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Vladimira Putina a na ruskou zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou kvůli jejich podílu na únosech ukrajinských dětí a jejich přemísťování do Ruska; podporuje veškerou aktivitu Mezinárodního trestního soudu a Mezinárodního soudního dvora spojenou se stíháním zločinů spáchaných na ukrajinském území; podporuje inovativní řešení, která pro účely financování obranného úsilí Ukrajiny, jejího odminování a rekonstrukce využijí imobilizovaná ruská zahraniční aktiva, včetně aktiv ruského státu, ruských místních orgánů, ruských státem vlastněných společností a osob uvedených na sankčním seznamu EU; vyzývá Komisi, aby navrhla dodatečný právně a finančně spolehlivý mechanismus ve formě reparační půjčky, který umožní tato imobilizovaná aktiva použít, a tím Ukrajině poskytne dlouhodobější viditelnost a zajistí, aby Ukrajina nakonec od Ruska obdržela válečné reparace nebo odpovídající částku, jak stanoví mezinárodní právo, a vyzývá členské státy, aby se na tomto mechanismu dohodly; zdůrazňuje, že náklady ruské agrese musí nést Rusko, a nikoli daňoví poplatníci EU; očekává, že členské státy posílí sankce proti Rusku na tak dlouhou dobu, která bude zapotřebí pro zajištění spravedlivého trvalého míru a prosazení odpovědnosti za spáchané činy; vítá v tomto ohledu probíhající diskuse mezi EU a skupinou G7 o možnosti zákazu námořních služeb pro veškerý ruský vývoz ropy jako alternativy ke stanovení cenového stropu pro ropu; vyzývá zatím EU a členské státy, aby zvýšily účinnost a dopad balíčků sankcí, které již schválily, a jakmile to bude znovu potřeba, aby se dohodly na nových; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby odstranily finanční mezery, jež Rusko využívá k obcházení sankcí, a aby zavedly další omezující opatření vůči třetím zemím, které ruskou útočnou válku proti Ukrajině umožňují, ať už usnadňováním obcházení sankcí, nebo poskytováním přímé vojenské pomoci; domnívá se, že sankce by měly být uvaleny i na evropské společnosti, které s Ruskou federací nadále provozují zakázané obchody; vyzývá Radu, Komisi a ESVČ, aby předložily celounijní strategii vůči Rusku, jež bude propojovat odrazování, omezování, odpovědnost a podporu demokratických alternativ;

13.opakuje, že EU a všechny její členské státy musí jít při prosazování nadřazenosti mezinárodního práva příkladem; zdůrazňuje, že důvěryhodnost EU a schopnost chránit své občany a životně důležité zájmy závisí na odhodlání dodržovat své základní zásady, jako je demokracie, právní stát a lidská práva a nepřijatelnost dvojích norem nebo selektivního dodržování předpisů; žádá proto, aby byl v případech, kdy nejsou tyto zásady dodržovány, přísně uplatňován mechanismus právního státu;

14.vyzývá Komisi a Radu, aby v rámci svých vnějších vztahů a své politiky důsledně podporovaly a prosazovaly mezinárodní právo, aby přijaly veškerá nezbytná opatření a zajistily, aby ho dodržovaly všechny státy bez rozdílu, nehledě na jejich hospodářskou či vojenskou sílu;

15.zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti beztrestnosti a posílit úsilí o vyvození odpovědnosti na celém světě, mj. prostřednictvím Mezinárodního trestního soudu; vyjadřuje hluboké znepokojení nad sankcemi Spojených států proti Mezinárodnímu trestnímu soudu, jeho žalobcům, soudcům a zaměstnancům, které představují závažný útok na mezinárodní justiční systém; vyzývá Komisi, aby za účelem ochrany a zabezpečení Mezinárodního trestního soudu jako nepostradatelné součásti mezinárodního soudního systému urychleně aktivovala blokovací nařízení;

16.vítá nedávný závazek ukončit válku v Gaze a bere na vědomí 20bodový mírový plán navržený vládou USA a potvrzený rezolucí Rady bezpečnosti OSN 2803, který musí být nyní plně proveden a uchráněn před veškerými snahami regionálních aktérů jej oslabit; vítá propuštění všech izraelských rukojmích, které zadržoval Hamás, a obnovení distribuce humanitární pomoci v Gaze; zdůrazňuje, že tento plán sice představuje první zásadní krok k ukončení konfliktu, avšak stále přetrvává několik problémů, zejména pokud jde o jeho vymáhání, veřejnou správu, odpovědnost a udržení důvěry; zdůrazňuje, že ústředními cíli všech dalších kroků zůstává úplné odzbrojení Hamásu, jeho vyloučení z jakékoli formy veřejné správy v Gaze, reforma a posílení postavení Palestinské správy a stažení izraelských sil; vyzývá EU, aby se v úzké koordinaci s klíčovými regionálními aktéry aktivně podílela na utváření mírového procesu a procesu obnovy; podporuje pokračující úsilí o stabilizaci v Gaze a vítá posílení civilních misí EU v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), EU BAM Rafah a EUPOL COPPS; opakuje, že jedinou možnou cestou k cíli, jímž je spravedlivý a trvalý mír na Blízkém východě, kde bude izraelský i palestinský lid žít bok po boku v míru a bezpečí, by mělo být i nadále vyjednání dvoustátního řešení založeného na mezinárodním právu;

17.s vážným znepokojením bere na vědomí, že přetrvává vážná humanitární situace v Gaze, včetně rozsáhlého nedostatku potravin a hladomoru; s vážným znepokojením bere na vědomí překážky, které stále brání přístupu k humanitární pomoci, a obavy, jež vyjádřila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka v souvislosti s nedávnými rozhodnutími o udělení licencí, která omezují humanitární organizace působící v Gaze; vyzývá všechny strany, aby umožnily rychlé poskytování humanitární pomoci; zdůrazňuje, že opatření, která humanitární aktéry nepřiměřeně omezují, způsobují riziko, že základní humanitární pomoc v době, kdy je jí naléhavě zapotřebí, zkolabuje; vyjadřuje znepokojení, pokud jde o dodržování mezinárodního práva a příslušných rezolucí OSN všemi stranami a pokud jde o přetrvávání cyklu násilí a teroristických útoků na Blízkém východě; připomíná, že všechny strany mají povinnost dodržovat mezinárodní právo a příslušné rezoluce OSN, včetně předpisů týkajících se ochrany civilního obyvatelstva, humanitárních pracovníků a novinářů;;

18.zdůrazňuje, že konflikt v Gaze destabilizuje jižní sousedství EU a hrozí, že vyvolá širší vedlejší účinky na celém Blízkém východě a v severní Africe, jako je radikalizace, nucené vysídlování a zvýšené napětí v regionu; zdůrazňuje, že tato dynamika přímo ovlivňuje evropskou bezpečnost a řízení migrace;

19.vyjadřuje svůj nesouhlas s tím, že izraelská vláda uznala Somaliland za nezávislý stát; znovu potvrzuje, že je důležité respektovat jednotu, svrchovanost a územní celistvost Somálské federativní republiky v souladu s její ústavou, Chartou Organizace africké jednoty a Chartou Organizace spojených národů, což má zásadní význam pro mír a stabilitu v celé oblasti Afrického rohu;

20.považuje rostoucí antisemitismus na celém světě za nepřijatelný důsledek brutálních, nerozlišujících teroristických útoků Hamásu na území Izraele a nepřiměřené rozsáhlé vojenské reakce Izraele v Palestině;

21.co nejdůrazněji odsuzuje teroristický útok, který dne 7. října 2023 spáchala teroristická organizace Hamás proti Izraeli;

22.znovu potvrzuje, že se EU zasazuje o existenci, bezpečnost a legitimní právo na sebeobranu Státu Izrael i o bezpečnost a důstojnost Palestinců; připomíná, že právo Izraele na sebeobranu je zakotveno v mezinárodním právu, jímž je také omezeno, a musí být vykonáváno způsobem, který plně respektuje mezinárodní soudy; se znepokojením konstatuje, že válka v Gaze, která má ničivé humanitární důsledky a vede k nepřijatelnému utrpení civilního obyvatelstva, jež ještě zhoršuje Hamás, když úmyslně zneužívá civilní infrastrukturu a civilní obyvatelstvo Gazy, včetně zbývajících izraelských rukojmích, využíval jako lidské štíty; vyjadřuje úlevu nad tím, že byli osvobozeni všichni žijící rukojmí, a vyzývá Hamás, aby předal tělo posledního zemřelého rukojmí jeho rodině; znovu potvrzuje svůj postoj, že požaduje trvalé příměří, bezodkladný přístup humanitární pomoci a vytvoření humanitárních koridorů; vyjadřuje hluboké politování nad křehkostí příměří v Gaze, jež ohrožuje životy příliš velkého počtu civilistů;

23.připomíná, že zásadním prvkem partnerství je dodržování článku 2 dohody o přidružení mezi EU a Izraelem Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé (Úř. věst. L 147, 21.6.2000, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/2000/384/oj)., a žádá, aby byl způsob, jakým izraelská vláda tento článek provádí, průběžně sledován a posuzován; připomíná, že v souvislosti s humanitární situací v Gaze oznámila předsedkyně Komise dne 10. září 2025 návrhy na pozastavení některých obchodních ustanovení dohody o přidružení a podporu cílených opatření proti konkrétním izraelským ministrům; bere na vědomí zatykače, které dne 21. listopadu 2024 vydal Mezinárodní trestní soud; zdůrazňuje, že veškerá taková opatření je třeba pečlivě posoudit a přijmout způsobem, který umožní EU, aby si zachovala schopnost vystupovat jako důvěryhodný partner a prosazovat perspektivu vyjednání dvoustátního řešení; domnívá se, že zásadním fórem pro upřímný dialog je i nadále Rada přidružení EU–Izrael; znovu potvrzuje, že konstruktivní zapojení a soustavný dialog zůstávají nejúčinnějšími nástroji na podporu míru, bezpečnosti a trvalé stability v regionu; trvá na tom, že konkrétní plán realizace dvoustátního řešení musí být ústředním bodem strategie Komise pro Blízký východ, plánované na rok 2026; vyjadřuje politování nad důsledky, jež má pro obraz EU ve světě absence jednotné reakce na katastrofální situaci v Pásmu Gazy;

24.zdůrazňuje, že udržitelný mír vyžaduje důvěryhodný politický proces zaměřený na dosažení dvoustátního řešení založeného na hranicích z roku 1967, kdy by jako mírumilovní sousedé vznikly dva svrchované demokratické státy se společným hlavním městem Jeruzalémem; vyzývá všechny strany, aby se s novými silami snažily o odstranění překážek, které brání tomuto řešení, a odsuzuje rozšiřování izraelských osad na Západním břehu Jordánu a připomíná dlouhodobý postoj EU, že jsou tyto osady podle mezinárodního práva i nadále protiprávní a představují jednostranné opatření, které podkopává důvěru a vyhlídky na diplomatické řešení; vítá sankce, které byly přijaty proti extremistickým izraelským osadníkům; poukazuje na úlohu palestinské samosprávy, která je hlavním partnerem EU v Palestině, a potvrzuje, že pokud jde o budoucí správu Gazy, musejí být z účasti v ní vyloučeny teroristické organizace a musí být zajištěna demilitarizace Pásma Gazy; opakuje, že se staví proti plánu anexe Gazy či jakéhokoli jiného palestinského území i proti hromadným násilným přesunům obyvatelstva;

25.trvá na tom, že Komise musí zaručit, aby finanční prostředky EU nebyly přidělovány na žádnou formu terorismu nebo náboženské a politické radikalizace ani s ní nebyly spojeny; opakuje svůj postoj, že všechny učebnice a školní materiály podporované z fondů Unie musejí být v souladu s normami UNESCO týkajícími se míru, tolerance, soužití a nenásilí; je hluboce znepokojen významnou podporou, kterou hnutí Hizballáh poskytuje ruským vojenským operacím na Ukrajině. a tím, že koordinuje svou činnost s dalšími milicemi podporovanými Íránem;

26.vyzývá OSN, Ligu arabských států, regionální partnery a EU ke koordinaci dárcovské podpory, k přísné kontrole financování a k zajištění toho, aby se v rámci pomoci při rekonstrukci podporovaly civilní instituce a účinná správa; vyjadřuje v této souvislosti hluboké znepokojení nad zneužíváním humanitární pomoci, která směřuje na palestinská území, ze strany teroristických skupin; vyzývá k posílení mechanismů kontroly při distribuci finančních prostředků EU;

27.uznává úsilí některých arabských států a Izraele o normalizaci diplomatických vztahů v rámci Abrahámovských dohod; vyzývá EU, aby podporovala iniciativy zaměřené na budování široké regionální a mezinárodní opory k zajištění lepší budoucnosti arabsko-izraelských vztahů;

28.konstatuje, že výrazné oslabení Íránu a jeho spojenců – včetně pádu Asadova režimu a porážky teheránských spojenců, jako je hnutí Hizballáh, Hamás, Hútíové a další milice – by poskytlo naději na mír a další normalizaci situace v regionu v duchu Abrahámovských dohod; je hluboce znepokojen významnou podporou, kterou hnutí Hizballáh poskytuje ruským vojenským operacím na Ukrajině. a tím, že koordinuje svou činnost s dalšími milicemi podporovanými Íránem;

29.vítá pozitivní změny v Libanonu, k nimž došlo od začátku roku 2025, které se odráží v závěrech devátého zasedání Rady přidružení EU–Libanon, zejména ochotu dále podporovat libanonský bezpečnostní sektor prostřednictvím plného využití nástrojů EU, včetně Evropského mírového nástroje a programů v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, a prozkoumat možné budoucí zapojení společné bezpečnostní a obranné politiky; je i nadále znepokojen dopadem činnosti ozbrojených milicí a teroristických organizací a vyjadřuje politování zejména nad nedostatečným pokrokem při slibovaném odzbrojení Hizballáhu a dalších ozbrojených skupin, které je předpokladem stability v regionu; připomíná význam ambiciózního „Paktu pro Středomoří“ a jeho účinného uplatňování s dostatečnou technickou a finanční podporou pro Libanon, se zaměřením na budování kapacit, energetickou infrastrukturu a sociální podporu; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a Komisi, aby podpořily libanonskou vládu při realizaci jejího reformního programu a plánu na obnovení monopolu na zbraně; připomíná, že plně podporuje svrchovanost, státní autoritu, územní celistvost, politickou nezávislost a stabilitu Libanonu v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1701;

30.stojí na straně nábožensky a etnicky rozmanité syrské společnosti, která více než deset let trpěla pod rukama Asadova režimu a teroristických skupin podporovaných Íránem a Ruskem; podporuje inkluzivní politický proces, který by byl veden Sýrií, za nějž by tato země odpovídala a jehož součástí by byla územní celistvost, přechodné soudnictví a usmíření; naléhavě vyzývá syrské orgány, aby zintenzivnily úsilí o zapojení všech složek syrské společnosti do rozhodování, pokročily v provádění dohody se syrskými demokratickými silami na severovýchodě země, nadále umožňovaly rychlé, transparentní a nezávislé vyšetřování činů namířených proti náboženským a etnickým komunitám a aby přijaly veškerá nezbytná opatření k potlačení sektářského násilí a k boji proti beztrestnosti; vyjadřuje v této souvislosti politování nad pokračujícím pronásledováním náboženských menšin, například křesťanů, nad jejich nuceným vysídlováním, nad jejich diskriminací a útoky proti nim a znovu zdůrazňuje, že je třeba, aby EU chránila bohatou multikulturní identitu Sýrie; je si vědom obrovského nedostatku finančních a lidských zdrojů k obnově země a podporuje rozhodnutí EU zrušit v souladu s USA a Velkou Británií odvětvové sankce a poskytnout kromě humanitární pomoci i významnou rozvojovou pomoc, jak bylo oznámeno v první fázi bruselské konference pro Sýrii konané v roce 2025; vítá, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa dne 8. ledna 2026 navštívili Sýrii a že cílem této návštěvy bylo posílit politické vazby a hospodářskou angažovanost; s uspokojením bere na vědomí dohodu mezi Sýrií a Izraelem ze dne 6. ledna 2026, kterou se zřizuje specializovaná komunikační buňka pro koordinaci zmírnění vojenského napětí;

31.vyjadřuje vážné znepokojení nad pokračujícími boji v oblastech jako Aleppo a severovýchodní Sýrie, které vedou k dalšímu vysídlování a vysokému počtu obětí mezi civilním obyvatelstvem a představují vážné bezpečnostní riziko, zejména kvůli útěku bojovníků Daesh zadržovaných v severovýchodní Sýrii; vyzývá mezinárodní koalici, včetně Spojených států, aby bezodkladně přijala všechna nezbytná a okamžitá opatření ke zmírnění tohoto bezpečnostního rizika;

32.potvrzuje klíčovou úlohu mnohostranných organizací, zejména OSN, ale také úlohu fungující Světové obchodní organizace, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a regionálních fór coby nepostradatelných platforem pro řešení konfliktů a globální správu; varuje, že „minilaterální“ formáty mohou vést k větší nejednotnosti globálních norem, a požaduje, aby EU v úzké spolupráci se svými podobně smýšlejícími partnery dávala přednost širokému a inkluzivnímu pojetí multilateralismu; vyzývá Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby se ujaly vedení mnohostranných iniciativ; potvrzuje svůj závazek pokračovat v komplexních reformách s cílem posílit úlohu OSN a její účinnost a demokratické zastoupení;

33.vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby přehodnotila přístup EU ke skupině BRICS a svým partnerům a aby vypracovala samostatnou politiku EU vůči skupině BRICS+; zdůrazňuje, že tato skupina poskytuje Rusku prostředky k obcházení opatření, jejichž cílem je jeho politická izolace, a umožňuje Číně dále rozšiřovat svůj vliv prostřednictvím financování infrastrukturních projektů;

34.vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby jednala důsledně a aby v úzké spolupráci s členskými státy prosazovala přesvědčivý a stabilní demokratický narativ, tak aby bylo možné čelil autokratickým tlakům, jejichž cílem je oslabit kontrolu zneužívání moci, omezit občanský prostor a podrývat lidská práva; vyzývá k vypracování evropského hodnocení demokracie, které by umožnilo včas odhalit příznaky autoritářských tendencí, a k vytvoření souboru nástrojů k přijímání opatření zaměřených na podporu demokracie a potírání autoritářských narativů, zejména s ohledem na politováníhodné ukončení působení americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID); v této souvislosti podporuje větší investice do strategické komunikace a boje proti zahraniční manipulaci s informacemi a zahraničnímu vměšování; je toho názoru, že úsilí EU v boji proti této hrozbě by mělo vycházet z už existujících odborných zkušeností získaných v rámci ESVČ, a vyzývá k zajištění větší provázanosti mezi stávajícími a nadcházejícími právními předpisy a snahami; vyzývá k dalšímu úsilí o plné zprovoznění souboru nástrojů pro boj proti zahraniční manipulaci s informacemi a zahraničnímu vměšování, který vypracovala ESVČ; domnívá se, že EU by měla jasně vymezit digitální oblast jako jednu z oblastí své činnosti a uznat digitální diplomacii za svůj strategický zájem;

35.důrazně odsuzuje cílené sankce vůči zákonodárcům odpovědným za akt o digitálních službách Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj). a další digitální předpisy, zejména vůči bývalému komisaři;

36.podporuje provádění každoročního strategického přezkumu hrozeb ohrožujících mezinárodní řád založený na pravidlech, který by koordinovala ESVČ a po němž by následovala aktivní opatření, jež by bránila dalšímu rozvratu mnohostranných norem;

37.znovu potvrzuje, že vnější činnost EU vyžaduje důvěryhodnou angažovanost založenou na hodnotách; trvá však na tom, že spoléhat se pouze na normativní pravomoc a zásady nestačí; podporuje asertivnější prosazování strategických cílů EU s využitím partnerství a aliancí založených na společných zájmech; zdůrazňuje, že úspěšné využívání partnerství a aliancí i v dlouhodobém horizontu musí být založeno na rovných podmínkách mezi partnery; poukazuje na to, že podpora ze strany EU musí záviset na dodržování základních demokratických zásad a zásad právního státu; v této souvislosti podtrhuje, že právní předpisy EU nejsou předmětem jednání s třetími zeměmi;

38.vybízí v této souvislosti místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby usilovala o přizpůsobení politických opatření očekáváním členských států a partnerských zemí a zajistila, aby byly díky těmto opatřením rychle plněny politické dohody, čímž by se EU stala spolehlivou strategickou oporou, zejména v době, kdy jsme svědky množících se konfliktů a kdy se použití síly stává běžným prostředkem k dosažení politických cílů;

39.zdůrazňuje, že pevné transatlantické partnerství se Spojenými státy a Kanadou v rámci NATO tvoří jádro evropské bezpečnostní struktury; v této souvislosti vyjadřuje znepokojení nad tím, že některé prvky nové národní bezpečnostní strategie USA zdaleka nepostačují k tomu, aby byla odpovídajícím způsobem řešena hrozba, kterou představuje Rusko, zejména pro evropskou, a tudíž i americkou bezpečnost; dále vyjadřuje politování nad tím, že tato národní bezpečnostní strategie nesprávně posuzuje politický systém EU, včetně nesprávného popisu domácí politické situace v členských státech EU; znovu potvrzuje, že Parlament dlouhodobě podporuje základní hodnoty EU, jimiž jsou demokracie a lidská práva; domnívá se, že národní bezpečnostní strategie dále posiluje nutnost, aby Evropa pokročila ve své strategické autonomii, snížila svou závislost a diverzifikovala svá partnerství;

40.vyjadřuje politování nad rozhodnutím prezidenta USA ze dne 7. ledna 2026 odstoupit od významného počtu mezinárodních organizací, včetně řady orgánů OSN, pozastavit účast v nich nebo s nimi ukončit spolupráci; vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že takový krok by mohl ohrozit finanční udržitelnost systému OSN, oslabit mnohostrannou spolupráci v době, kdy je to nejvíce zapotřebí, a podpořit autoritářské a revizionistické aktéry, kteří se historicky snažili využít jakéhokoli odstoupení západních mocností od mezinárodních organizací nebo ukončení spolupráce s nimi; vybízí vládu USA, aby zvážila své rozhodnutí a znovu potvrdila svůj závazek vůči OSN a mnohostranné spolupráci;

41.důrazně odmítá veškeré pokusy o narušení svrchovanosti a územní celistvosti Dánského království, včetně Grónska; v této souvislosti připomíná, že Grónsko je samosprávnou částí Dánského království a má pravomoc rozhodovat o svém hospodářském rozvoji, mezinárodních partnerstvích a politice v oblasti surovin; opakuje, že pouze grónský lid může rozhodovat o své budoucnosti; zároveň upozorňuje, že tyto politické procesy nesmí být účelově využívány ani ovlivňovány vnějšími aktéry; zdůrazňuje zejména, že Čína má strategický zájem o Arktidu a využívá svého hospodářského vlivu k získání politického vlivu; bere na vědomí, že zájem USA je vyvolaný bezpečnostními obavami spojenými s vyvíjejícím se strategickým prostředím v Arktidě, domnívá se však, že obranná dohoda mezi Dánským královstvím a Spojenými státy z roku 1951 nabízí dostatek příležitostí pro větší přítomnost USA v Grónsku; připomíná, že Dánsko, včetně Grónska, je členem NATO, a proto se na něj plně vztahují společné bezpečnostní záruky aliance; vítá prohlášení sedmi evropských vedoucích představitelů ze dne 6. ledna 2026 a zdůrazňuje, že bezpečnosti v Arktidě lze dosáhnout pouze kolektivně ve spolupráci s NATO; vyzývá Komisi a Evropskou radu, aby definovaly konkrétní podporu pro Grónsko a Dánsko v souladu se zásadami EU, mezinárodním právem a Chartou NATO;

42.lituje, že Spojené státy nyní ve své zahraniční politice uplatňují spíše transakční přístup, který se vyznačuje menším odhodláním usilovat o multilateralismus a zajišťovat evropskou bezpečnost; zdůrazňuje, že je důležité, aby se EU ze svých slabin poučila a přijala na úrovni Unie vhodná opatření, která zabrání tomu, aby se v budoucnu dostala do situace, kdy by na ni mohl být vyvíjen nátlak; považuje za důležitější než kdy jindy pokračovat v jednání s americkými partnery na federální i státní úrovni, zajistit soustavnou koordinaci v oblastech, jako je bezpečnost, technologie a hospodářská odolnost, a prokázat tak jednotu a odhodlání EU zastávat jednotný postoj; plně podporuje prohlubování spolupráce v rámci transatlantického dialogu mezi americkými a unijními zákonodárci a tvůrci právních předpisů a pořádání pravidelných summitů mezi EU a USA, které by byly impulzem pro budoucí spolupráci na nejvyšší úrovni; vyzývá k prohloubení dialogu mezi EU a USA v oblasti bezpečnosti a obrany, jehož potenciál zatím není plně využit; připomíná, že má-li být Evropa silným transatlantickým partnerem, musí si zajišťovat vlastní obranu a bezpečnost; v této souvislosti opakuje, že je bezprostředně nutné, aby EU a její členské státy plně uvedly do praxe koncepci strategické autonomie a obranné připravenosti a aby za tímto účelem uskutečnily společné, dobře koordinované investice do nezbytných obranných schopností; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby se v zájmu posílení evropského pilíře NATO stala EU a její členské státy spolehlivějšími a soběstačnějšími v oblasti bezpečnosti, obrany a technologií;

43.potvrzuje svou plnou a neochvějnou solidaritu s Grónskem jako součástí Dánského království; odsuzuje používání jednostranných obchodních hrozeb a hospodářského zastrašování vůči Dánsku a dalším členským státům EU jako formy nátlaku neslučitelné s mezinárodním právem a základními zásadami spolupráce mezi spojenci NATO; varuje před pokusy zneužívat bezpečnostní otázky v Arktidě k vyvíjení územního nebo politického tlaku a plně podporuje postoj Dánského království, včetně Grónska, že Grónsko není na prodej; zdůrazňuje, že Grónsko nesmí být využíváno jako nástroj k rozdělení Evropské unie; vyzývá Unii, aby důrazně, kolektivně a rozhodně reagovala a odolávala jakýmkoli takovým opatřením;

44.vítá uzavření bezpečnostního a obranného partnerství mezi EU a Kanadou podepsaného na summitu v roce 2025 jako první takovou dohodu s partnerem v Americe; vyzývá k urychlenému zajištění jeho fungování, mj. ke kanadské účasti na misích a operacích v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky; podporuje jednání o směrnici, která by kanadským subjektům umožnila účastnit se společných veřejných zakázek EU v rámci nástroje Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE);

45.oceňuje pevné konstruktivní partnerství s Velkou Británií; vítá společné prohlášení vrcholných představitelů Velké Británie a EU ze dne 19. května 2025, které následovalo po summitu GB-EU v roce 2025, zejména založení komplexního partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany; vyzývá k jeho urychlenému a neomezenému uplatňování, mimo jiné i) prostřednictvím pravidelného strategického dialogu týkajícího se zahraniční oblasti a oblasti bezpečnosti, který by probíhal každého půl roku na ministerské úrovni mezi britskými ministry zahraničí a obrany a místopředsedkyní Komise, vysokou představitelkou, za účelem koordinace reakce na krize a sladění strategických priorit, ii) prostřednictvím účasti Velké Británie v rámci SBOP na civilních a vojenských misích EU k řešení krizí, pokud je to právně možné, iii) prostřednictvím prohloubené spolupráce v oblasti kybernetické odolnosti, boje proti hybridním hrozbám, ochrany kritické infrastruktury a boje proti nezákonnému financování, iv) prostřednictvím větší koordinace v oblasti prosazování sankcí a v) prostřednictvím společných akcí proti ruské stínové flotile, a vítá společný závazek zlepšit spolupráci na západním Balkáně, zejména s cílem zajistit dodržování zásady sdílení moci stanovené v Daytonské mírové dohodě; bere na vědomí politickou dohodu o hlavních aspektech budoucí dohody mezi EU a Velkou Británií ohledně Gibraltaru, kterou strany oznámily 11. června 2025; čeká na zveřejnění úplného znění této dohody, aby ji mohl posoudit;

46.oceňuje úzké vztahy se západoevropskými zeměmi, které nejsou členy EU, a jejich úzkou spolupráci s EU v oblasti vnější činnosti; vítá v této souvislosti, že došlo k uzavření jednání o širokém balíčku opatření týkajících se budoucích vztahů mezi EU a Švýcarskem a že se v některých odvětvích už předběžně uplatňují, což představuje významný milník v rozvíjení a prohlubování už tak pevných vztahů; vybízí k jeho rychlé ratifikaci; poukazuje na význam obranného a bezpečnostního partnerství s Norskem a zdůrazňuje, že je důležité podporovat prohlubování vztahů s touto zemí s ohledem na její klíčovou úlohu z hlediska energetické bezpečnosti EU; vyzývá k prohloubení spolupráce v oblasti energetické odolnosti a diverzifikace dodávek jako klíčových nástrojů k posílení strategické autonomie Unie; vítá rostoucí podporu veřejnosti pro vstup do EU na Islandu a záměr islandských orgánů uspořádat do roku 2027 referendum o zahájení nových přístupových jednání s EU; mezitím vyzývá k aktivním jednáním s islandskou vládou za účelem prohloubení obranné a bezpečnostní spolupráce a propagace výhod spojených s členstvím v EU; vyzývá k urychlené ratifikaci dohody o přidružení mezi EU a Andorrou a mezi EU a San Marinem;

47.vyzdvihuje strategický význam západního Balkánu a podporuje důvěryhodnou politickou a bezpečnostní spolupráci na cestě k integraci západobalkánských zemí do EU, která je založena na jejich vlastních zásluhách; zdůrazňuje, že budoucnost západního Balkánu, Ukrajiny a Moldavska je v souladu s přáním jejich obyvatelstva v EU; odsuzuje zasahování Ruska do demokratických procesů v kandidátských zemích EU, zejména v Moldavsku; bere na vědomí výsledky parlamentních voleb, které se konaly v Kosovu dne 28. prosince 2025; vyzývá k urychlenému ustanovení nového kosovského Národního shromáždění a vlády s cílem zabývat se tak potřebnými reformami souvisejícími s EU, zejména pokud jde o nový plán růstu pro západní Balkán, a řešit povinnosti týkající se normalizace vztahů mezi Kosovem a Srbskem; vítá zrušení některých opatření EU vůči Kosovu; opakuje, že přístupová jednání se Srbskem by měla pokračovat pouze na základě dosažení měřitelného trvalého pokroku v základních otázkách, mj. pokud jde o úplnou harmonizaci se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU, zejména o sankce proti Rusku; vítá úspěšné obnovení dialogu o uvedené politice mezi EU a jejími partnery na západním Balkáně a poukazuje na význam těchto partnerství z hlediska míru a bezpečnosti; poukazuje na to, že rozšíření EU představuje geostrategickou investici do regionální bezpečnosti a stability, která vyžaduje odhodlání Unie i kandidátských zemí, a vyzývá v této souvislosti EU, aby zajistila, aby byl proces rozšiřování pro občany v daném regionu předvídatelnější a z politického hlediska viditelnější; domnívá se proto, že EU musí zachovat tempo rozšiřování a poskytnout všem kandidátským zemím na jejich cestě k plnému členství dostatečnou odbornou a finanční pomoc a důslednou politickou podporu; zdůrazňuje však, že je třeba dále zpřísnit podmínky vyplácení pomoci a podmínit je dodržováním zásad právního státu a zajistit, aby veškeré financování, které EU poskytuje přistupujícím zemím, bylo zcela v souladu s vlastními strategickými cíli a zájmy EU; poukazuje zároveň na to, že pokrok na jejich cestě do EU se měří na základě dosažených výsledků a je podmíněn dodržováním veškerých ustanovení mezinárodního práva a acquis EU a také jejich souladem se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou, mj. s dodržováním sankcí a vízovou politikou EU; připomíná, že proces přistoupení by měl probíhat souběžně s institucionální reformou a reformou rozhodovacího procesu, které jsou nezbytné k zajištění integrační kapacity Unie; naléhavě vyzývá kandidátské země, aby aktivně podporovaly mezinárodní soudní tribunály a mechanismy, spolupracovaly s nimi a zajistily, aby mohly řádně vykonávat svou práci a stíhat válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, genocidu a zločiny agrese páchané na celém světě a zajistit, aby se pachatelé za tyto zločiny zodpovídaly;

48.zdůrazňuje, že jednou z klíčových priorit SZBP a SBOP ve vztahu k zemím Východního partnerství musí být pevná podpora jejich svrchovanosti a územní celistvosti v rámci mezinárodně uznávaných hranic; vyzývá Ruskou federaci, aby v rámci dodržování veškerých ustanovení mezinárodního práva a Charty OSN stáhla všechny své jednotky z Podněsterské oblasti Moldavské republiky, z gruzínských regionů Abcházie a Cchinvali/Jižní Osetie a z nezákonně okupovaných částí Ukrajiny;

49.opakuje, že podporuje Evropské politické společenství, které je platformou pro diskuzi a dialog s evropskými partnery o našich současných zahraničněpolitických a bezpečnostních problémech a pro vzájemnou spolupráci v této oblasti a které má usilovat o zvýšení bezpečnosti a stability v Evropě a o politickou a bezpečnostní spolupráci na základě společných zájmů; vyzývá k úzkému zapojení Parlamentu do vymezování oblasti působnosti a budoucí činnosti tohoto společenství; zdůrazňuje, že pro budoucí úspěch a ucelenost tohoto formátu je naprosto nezbytné zajistit určité sladění demokratických hodnot a zásad; znovu opakuje, že Evropské politické společenství se nesmí za žádných okolností stát záminkou ke zdržování procesu přistoupení k EU;

50.poukazuje na to, že strategická úloha Turecka jako člena NATO a jeho spolupráce s EU, zejména prostřednictvím účasti na misích a operacích EU v oblasti krizového řízení, má důležitý význam pro evropskou stabilitu a bezpečnost; domnívá se, že je důležité rozvíjet spolupráci a vzájemně výhodné vztahy s Tureckem, a to postupným, přiměřeným a vratným způsobem, a podmínit ji přísným dodržováním zásad právního státu, základních práv a mezinárodního práva a dobrými sousedskými vztahy; s politováním v této souvislosti konstatuje, že Turecko i nadále zpochybňuje svrchovanost jednoho z členských států EU, a zdůrazňuje, že se dostatečně nesnaží o dosažení souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU; znovu vyjadřuje názor, že předběžná dohoda mezi Tureckem a Libyí o rozdělení jurisdikce nad mořskými oblastmi ve Středozemním moři zasahuje do svrchovaných práv třetích zemí, není v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu a nemůže mít pro třetí státy žádné právní důsledky; připomíná v této souvislosti podpis předběžných dohod mezi Tureckem a Libyí o komplexní bezpečnostní a vojenské spolupráci a o vymezení námořních zón a zmínky o této dohodě; s politováním navíc konstatuje, že Turecko odmítlo označit hnutí Hamás za teroristickou organizaci; poukazuje na neslučitelnost kandidatury Turecka na členství ve skupině BRICS+ a společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU; vyzývá Turecko, aby se plně připojilo k sankcím EU vůči Rusku; vyjadřuje navíc obavy ohledně stavu základních svobod a zhoršování situace v oblasti demokracie v této zemi; naléhavě vyzývá k okamžitému propuštění opozičních vůdců Ekrema İmamoğlua, Selahattina Demirtaşe, Osmana Kavaly a všech dalších politických vězňů a požaduje, aby se Turecko přestalo soustavně zaměřovat na politickou opozici, zástupce tisku a občanské společnosti a ukončilo jejich soudní pronásledování; podporuje normalizaci vztahů mezi Arménií a Tureckem v zájmu usmíření, dobrých sousedských vztahů, regionální stability, bezpečnosti a socioekonomického rozvoje a oceňuje pokrok, jehož bylo dosud dosaženo;

51.vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že Turecko hrozí Řecku i nadále válkou (casus belli), a odsuzuje nezákonnou okupaci části území Kyperské republiky tureckými vojenskými silami; s politováním konstatuje, že Turecko nesplnilo své povinnosti, které má vůči EU a které jsou uvedeny v rámci pro jednání z roku 2005; připomíná, že jednou z nezbytných součástí procesu přistoupení je splnění veškerých kodaňských kritérií a normalizace vztahů se všemi členskými státy, mj. s Kyperskou republikou; domnívá se, že v důsledku toho není za současných okolností možné v procesu přistoupení Turecka k EU pokračovat;

52.vyzývá k urychlenému obnovení rozhovorů o urovnání situace na Kypru v rámci dohodnutém OSN a naléhavě varuje před jakýmikoli jednostrannými kroky, které by byly v rozporu s jejím nenásilnými urovnáním; vyzývá k respektování statusu nárazníkové zóny a mandátu mírových sil OSN na Kypru; upozorňuje na to, že Komise jmenovala Johannese Hahna zvláštním vyslancem pro Kypr, což poukazuje na závazek EU ke komplexnímu urovnání na dohodnutém základě a její připravenost přispět k procesu urovnání v rámci OSN;

53.konstatuje, že Východní partnerství vstoupilo do nové geopolitické fáze, kdy se někteří partneři vydali na cestu přistoupení, další usilují o spolupráci upravené na míru a kdy ruská agrese narušuje dosavadní regionální rovnováhu; zdůrazňuje, že EU proto musí nově definovat strategický účel východního partnerství a zaměřit jej na zvyšování odolnosti, demokratickou transformaci a zajištění bezpečnosti; uznává parlamentní shromáždění Euronest jako parlamentní rozměr Východního partnerství; vyzývá Radu, ESVČ a Komisi, aby do plánování politiky začlenily úvahy o parlamentním shromáždění Euronest;

54.vítá dlouhodobý strategický přístup EU k Černému moři a její program v oblasti propojení, který je základem regionální prosperity a spojuje Evropu s jižním Kavkazem a Střední Asií; vyzývá k rychlé a účinné realizaci této strategie v úzké spolupráci s partnerskými zeměmi s tím, že jádrem angažovanosti EU v tomto regionu musí zůstat prosazování lidských práv a zásad právního státu; poukazuje na strategický význam dokončení hlavních infrastrukturních projektů v souladu s rozšířenými transevropskými sítěmi; poukazuje v této souvislosti na úlohu Parlamentního shromáždění Euronest;

55.vyzdvihuje strategický význam jižního Kavkazu a naléhavě vyzývá EU, aby vypracovala dlouhodobou vizi své angažovanosti v tomto regionu;

56.odsuzuje autoritářské tendence ve straně Gruzínský sen a její příklon k ruským zájmům, a to navzdory tomu, že Rusko dlouhodobě okupuje Abcházii a oblast Cchinvali / Jižní Osetii; odmítá uznat výsledky voleb do parlamentu a má za to, že Gruzie je státem, který si přivlastnil nezákonný režim pod vedením Gruzínského snu; naléhavě vyzývá gruzínský parlament, aby zrušil zákony o „zahraničním vlivu“ a „rodinných hodnotách“; vyzývá k okamžitému ukončení politicky motivovaného pronásledování politické opozice, občanské společnosti a nezávislých médií a k bezpodmínečnému propuštění všech politických vězňů; naléhavě vyzývá EU, aby na tuto krizi demokracie v kandidátské zemi konečně přiměřeně a rozhodně reagovala a využila k tomu všech dostupných prostředků, a opakovaně vyzývá EU a její členské státy, aby zavedly cílené sankce proti vedoucím představitelům a funkcionářům strany Gruzínský sen, kteří jsou odpovědní za ústup od demokracie a ohrožení politického pluralismu, a proti osobnostem, které podporují ruskou argumentaci a v politických procesech používají síly; vyzývá Gruzii, aby se v souladu s jasnou volbou svého lidu vrátila na evropskou cestu; připomíná, že Gruzie by měla zároveň zajistit soulad se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou, včetně dodržování sankcí vůči Rusku;

57.podporuje mírovou dohodu mezi Arménií a Ázerbájdžánem ze srpna 2025 a vyzývá k jejímu plnění v dobré víře a při plném respektování arménské územní celistvosti, ale i k formalizaci a ratifikaci doprovodné mírové smlouvy, počínaje stažením Ázerbájdžánu z území, které v Arménii okupuje; vyzývá EU, aby se i nadále konstruktivně podílela na další normalizaci dvoustranných vztahů mezi Arménií a Ázerbájdžánem; vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby okamžitě a bezpodmínečně propustily všech 23 arménských rukojmích zadržovaných po útoku na oblast Náhorního Karabachu; znovu vyzývá k nezávislému vyšetření případů porušování práva, jichž se dopustily ázerbájdžánské síly v Náhorním Karabachu, a požaduje, aby ázerbájdžánské orgány umožnily bezpečný návrat arménského obyvatelstva do této oblasti, aby s ním navázaly upřímně míněný komplexní a transparentní dialog a aby mu poskytly spolehlivé záruky týkající se ochrany jeho práv; požaduje dodržování územní celistvosti Arménie a vybízí k zajištění přechodného soudnictví a k zavedení udržitelného postupu navracení osob, které musely opustit své domovy; lituje dalšího zhoršování stavu lidských práv a základních svobod v Ázerbájdžánu;

58.oceňuje pozitivní dynamiku dvoustranných vztahů mezi EU a Arménií a poukazuje na výraznou podporu, které se tomuto vývoji dostává od jerevanských orgánů; vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně podpořily Arménii v jejím přání intenzivněji spolupracovat s EU; vyjadřuje důraznou podporu činnosti mise Evropské unie v Arménii (EUMA) a poukazuje na její důležitou úlohu; vyzývá tuto misi, aby nadále pozorně sledovala vývoj bezpečnostní situace na místě, podávala Parlamentu transparentní zprávy a aktivně přispívala k úsilí o vyřešení konfliktu; oceňuje rozšíření mandátu a zvětšení velikosti mise; vyzývá Radu, ESVČ a Komisi, aby prozkoumaly další způsoby podpory Arménie, zejména, nikoli však výhradně, v oblasti demokratické odolnosti;

59.vyjadřuje znepokojení nad tlakem, který Rusko a Čína vyvíjejí ve Střední Asii, a zdůrazňuje, že je naléhavě nutné posílit politickou a hospodářskou přítomnost EU v tomto regionu; vítá výsledky prvního summitu EU a Střední Asie, který se konal v dubnu 2025, a to i za účelem zlepšení situace v oblasti lidských práv v regionu; poukazuje na váhavost středoasijských států, pokud jde o podporu ruské útočné války proti Ukrajině, vzhledem k jejím dopadům na celý region; vyzývá orgány středoasijských států, zejména Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu, k úzké spolupráci s EU, zejména s jejím vyslancem pro sankce; zdůrazňuje zájem EU na prohlubování hospodářských vztahů, posilování politických vazeb a spolupráce v oblasti energetické infrastruktury se zeměmi Střední Asie, částečně s cílem řešit obcházení sankcí uplatňovaných vůči Rusku a Bělorusku; naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v podpoře politických a hospodářských reforem a udržitelného rozvoje a v posilování právního státu, demokracie, řádné správy a dodržování lidských práv;

60.zdůrazňuje, že je třeba účinně provádět strategii EU pro Perský záliv prostřednictvím individualizovaných mnohostranných partnerství s Radou pro spolupráci v Zálivu a jednotlivými zeměmi regionu; zdůrazňuje, že prioritou posílené spolupráce by měla být migrace, digitální transformace, výzkum a inovace, zelená transformace, energetika, bezpečnost a boj proti terorismu; vítá úspěšné zakončení prvního summitu EU a Rady pro spolupráci v Zálivu jako klíčový okamžik v rozvoji komplexního partnerství pro globální a regionální bezpečnost a prosperitu; vítá rostoucí diplomatickou úlohu zemí Perského zálivu, které přispívají k mezinárodní stabilitě a mediaci konfliktů;

61.vyjadřuje politování nad tím, že ani po třiceti letech od zahájení tzv. barcelonského procesu nebyl vytvořen prostor prosperity, stability a svobody, který by byl sdílen se středomořskými zeměmi; uznává strategický význam intenzivnějšího dialogu se zeměmi ve Středomoří, který má zlepšit situaci v oblasti lidských práv a demokratických norem, a to i s ohledem na úlohu těchto zemí při diverzifikaci dodávek energie do Unie a řízení migračních toků ze zemí původu nebo tranzitu; schvaluje nový Pakt pro Středomoří jako komplexní rámec pro práci na vytvoření bezpečnějšího, stabilnějšího a prosperujícího středomořského regionu; vybízí k trvalému nasazení, cíleným investicím a technické pomoci při řešení společných problémů, jako jsou migrace, změna klimatu a bezpečnostní hrozby; dále zdůrazňuje úlohu, kterou může hrát Unie pro Středomoří jako fórum pro zintenzivnění programů spolupráce mezi evropskými zeměmi a zeměmi na pobřeží Středozemního moře;

62.odsuzuje destabilizující roli Íránu na Blízkém východě, zejména jeho vojenskou podporu různých nestátních aktérů, jako jsou hnutí Hamás a Hizballáh, a také Hútíů, což podkopává regionální bezpečnost; znovu vyzývá Radu, aby označila Islámské revoluční gardy za teroristickou organizaci a aby rozšířila sankce EU na všechny jejich členy i na všechny osoby odpovědné za závažné porušování lidských práv v Íránu; vyjadřuje neochvějnou solidaritu s íránským lidem v jeho pokračujícím úsilí o dodržování základních práv a svobod; odsuzuje systematické a nepřiměřené používání síly íránskými bezpečnostními silami proti pokojným demonstrantům, které vedlo ke ztrátám na životech a vážným zraněním; odsuzuje pokusy íránského režimu o cenzuru protestů odpojením přístupu k internetu a k telefonním sítím po celé zemi; vyzývá íránské orgány, aby okamžitě přestaly používat proti pokojným shromážděním násilí a aby plně respektovaly právo na svobodu projevu a pokojné shromažďování; důrazně odmítá íránskou diplomacii využívající rukojmí a požaduje, aby všichni evropští občané zadržovaní v Íránu byli propuštěni a mohli zemi opustit; vyjadřuje hluboké znepokojení nad pokrokem íránského jaderného programu, který přesahuje veškeré věrohodné civilní důvody; poukazuje na skutečnost, že režim v Teheránu jasně zavrhl obnovení společného komplexního akčního plánu a během probíhajícího sporu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii odmítl spolupracovat; vyjadřuje politování nad tím, že v současné době neexistuje žádná strategie, která by Írán přesvědčila, aby přestal budovat vojenské jaderné kapacity, a neexistuje ani akční plán pro případ, že by Írán překročil jaderný práh; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby předložila návrh revidované strategie uplatňované vůči Íránu, která bude připravena na všechny scénáře; podporuje opětovné zavedení všech dříve zrušených sankcí a omezení OSN a EU, které byly uvaleny na Írán v souvislosti s jaderným programem, neboť Írán neplní své závazky vyplývající ze společného komplexního akčního plánu, a požaduje okamžitá a rozhodná opatření tváří v tvář zakořeněným, systematickým a brutálním represím režimu vůči íránskému lidu, včetně hromadného svévolného zadržování, mučení a poprav politických disidentů; co nejdůrazněji odsuzuje stupňující se násilí, pomocí kterého se režim opět snaží potlačit demonstrace a které vede k tomu, že již přišly o život tisíce demonstrantů, což souvisí s tím, že dochází k záměrnému používání ostré munice a k státem posvěceným popravám a činům, které podle mezinárodního práva představují zločiny proti lidskosti, přičemž režim nadále upírá základní svobody obyvatelstvu, které soustavně požaduje důstojnost, svobodu a právo žít ve svobodné a demokratické zemi;

63.důrazně odsuzuje destabilizující útoky Hútiů na obchodní a vojenská plavidla, která proplouvají Rudým mořem; zdůrazňuje, že tyto útoky způsobily značné narušení světového obchodu, neboť lodní společnosti jsou nuceny přesměrovat většinu dopravy z Rudého moře na trasu vedoucí kolem jižního cípu Afriky; vyzývá ke společným opatřením a vybízí k většímu zapojení EU a mezinárodní spolupráci; důrazně vyzývá k pokračování v činnosti, která by zajistila svobodu plavby na jedné z nejdůležitějších vodních cest na světě; vyzývá k okamžitému ukončení těchto nezákonných útoků;

64.zdůrazňuje význam trvalé a zvýšené podpory, kterou EU poskytuje afghánskému obyvatelstvu, zejména ženám a dívkám, a všem, jejichž práva jsou Tálibánem trvale porušována; trvá na tom, že vztahy s Tálibánem by měly splňovat přísné podmínky a měly by se zakládat na pěti kritériích stanovených Radou a na doporučeních zvláštního zpravodaje OSN;

65.opakuje, že Evropa má zásadní zájem na tom, aby v indicko-tichomořském regionu panoval mírový, stabilní řád založený na pravidlech, a to nejen z důvodu regionální bezpečnosti, ale také z důvodu ochrany globálních obchodních tras, ochrany svobody plavby a zajištění odolnosti vůči ekonomickému nátlaku; je znepokojen tím, že sílící velmocenské soupeření v regionu, zejména mezi Spojenými státy a Čínou, stále více omezuje schopnost EU prosazovat vlastní program podpory multilateralismu a kooperativních řešení v regionu; v této souvislosti upozorňuje, že setkání Asie–Evropa je stále brzděno geopolitickým napětím ve vztazích s Ruskem; vybízí proto k užší koordinaci v oblasti zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky s podobně smýšlejícími partnery, zejména s Austrálií, Novým Zélandem, Jižní Koreou, Japonskem, Tchaj-wanem a členskými státy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN); znovu potvrzuje, že Tchajwanský průliv je součástí mezinárodních vod, a podporuje právo evropských demokracií a jejich podobně smýšlejících partnerů na svobodu plavby, přičemž zdůrazňuje, že mír a stabilita v Tchajwanském průlivu jsou zásadní pro globální bezpečnost a prosperitu;

66.v této souvislosti připomíná strategické partnerství EU s Japonskem, které by mělo sloužit jako vzor plodného dvoustranného partnerství, díky němuž je možné účinně utvářet politiku na mnohostranných fórech; vítá, že dne 1. ledna 2025 vstoupila v platnost dohoda o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem, která doplňuje stávající dohodu o hospodářském partnerství, a vybízí k provádění ustanovení této dohody o posílené spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany, včetně zahájení pravidelného dialogu mezi Japonskem a EU o bezpečnosti a obraně, spolupráce v otázkách obrany souvisejících s průmyslem, zkoumání vzájemného zapojení do obranných iniciativ a probíhající práce na dohodě o bezpečnosti informací; vítá zintenzivnění spolupráce v oblastech, jako je námořní bezpečnost, kybernetická bezpečnost, vesmír a nešíření jaderných zbraní, jakož i konkrétní společnou činnost v rámci digitálního partnerství a dialogu o energetice;

67.uznává strategický význam Jižní Koreje jako klíčového demokratického partnera ve východní Asii, s nímž EU navázala komplexní partnerství zahrnující politický dialog, obchod a bezpečnostní spolupráci; připomíná, že dohoda o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou, první svého druhu s asijským partnerem, významně prohloubila hospodářskou integraci, přičemž probíhající spolupráce se týká nešíření jaderných zbraní, kybernetické bezpečnosti, boje proti terorismu a krizového řízení; zdůrazňuje klíčovou roli Jižní Koreje v regionální stabilitě, zejména při řešení bezpečnostních výzev na Korejském poloostrově, a vyzývá k posílení koordinace na mnohostranných fórech s cílem udržet mír, zabránit provokacím a podpořit denuklearizaci; v této souvislosti vítá vytvoření bezpečnostního a obranného partnerství; zdůrazňuje, že partnerství poskytuje strukturovaný rámec pro dialog a spolupráci v celém spektru otázek bezpečnosti a obrany, včetně každoročních strategických dialogů na úrovni ministrů; podporuje ambici prohloubit praktickou spolupráci v oblastech, jako je námořní bezpečnost, a to na základě společných operací, včetně operace Atalanta, a zkoumáním nových závazků v rámci iniciativy EU pro koordinovanou námořní přítomnost; v neposlední řadě zdůrazňuje, že institucionalizace tohoto bezpečnostního a obranného partnerství upevňuje postavení Jižní Koreje jako jednoho z nejvýznamnějších partnerů EU v indicko-tichomořské oblasti a poskytuje pevný základ pro dlouhodobý společný postup při řešení společných geopolitických výzev;

68.zdůrazňuje význam prohlubování vazeb s Novým Zélandem, dlouholetým partnerem, který s EU sdílí silnou politickou, kulturní a normativní příbuznost; poukazuje na to, že Nový Zéland prokázal důsledné vedení v oblasti mnohostranné diplomacie, jaderného odzbrojení a opatření v oblasti klimatu, což z něj činí nepostradatelného spojence při prosazování společných globálních cílů; vítá uzavření dohody o volném obchodu mezi EU a Novým Zélandem jako milník v posilování hospodářské spolupráce a zároveň uznává potenciál pro rozšíření společné práce v oblasti bezpečnosti a konektivity;

69.zdůrazňuje, že je důležité posílit strategickou spolupráci s Austrálií, která je podobně smýšlejícím partnerem sdílejícím závazek EU k demokracii, lidským právům, mezinárodnímu právu a globálnímu řádu založenému na pravidlech; zdůrazňuje, že Austrálie je díky své zeměpisné poloze a aktivní roli v regionální bezpečnosti ústředním aktérem při zajišťování stability v indicko-tichomořské oblasti; v této souvislosti vítá oznámení předsedy Evropské rady Antónia Costy, předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové a australského předsedy vlády Anthonyho Albanese o zahájení jednání o partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany, které učinili na summitu lídrů skupiny G7 v Albertě; zdůrazňuje, že tato iniciativa odráží rostoucí uznání vzájemné propojenosti evropské a indicko-tichomořské bezpečnosti a poskytuje příležitost k rozšíření společného postupu při řešení globálních bezpečnostních výzev; zdůrazňuje, že tato jednání spolu s obnoveným úsilím o uzavření dohody o volném obchodu mezi Austrálií a EU jsou důkazem silné dynamiky dvoustranných vztahů, které posilují nejen hospodářské a technologické vazby, ale také kolektivní odolnost a strategickou důvěru;

70.poukazuje na rostoucí politický a geostrategický význam zemí v Oceánii, jakož i organizací, jako je Fórum tichomořských ostrovů; připomíná, že tichomořské země, které patří k zemím nejvíce vystaveným globálním výzvám a geopolitickým tlakům, hrají vedoucí úlohu při podpoře multilateralismu a zůstávají klíčovými partnery v mezinárodním řádu založeném na pravidlech; vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily svou diplomatickou angažovanost v regionu, pokud možno v úzké spolupráci s Austrálií a Novým Zélandem;

71.je toho názoru, že vztahy mezi EU a Čínou budou rozhodujícím faktorem pro naši budoucí hospodářskou prosperitu a mezinárodní bezpečnost; v této souvislosti se domnívá, že zrychlující se militarizace Číny, její rostoucí vojenská přítomnost a agresivní chování v Jihočínském moři a její neodůvodněné vojenské provokace zaměřené proti sousedům, jakož i její vojenská a politická partnerství s Ruskem, Severní Koreou a Íránem představují klíčovou geopolitickou výzvu 21. století; vyjadřuje znepokojení nad možným vývojem v čínské zahraniční politice, která by mohla přejít od důrazné asertivity k otevřeně agresivnímu postoji;

72.vyjadřuje politování nad „neomezeným partnerstvím“ mezi Ruskem a Čínou, zejména nad obnoveným závazkem posílit jejich vojenské vazby, a pokračovat tak v podpoře ruské válečné mašinérie, a to i prostřednictvím vývozu materiálů dvojího užití;

73.znovu potvrzuje závazek EU dodržovat politiku „jedné Číny“, jež tvoří jednu ze zásad ve vztazích mezi EU a Čínou; odsuzuje čínské zastrašování a hrozby pro mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu a okolních mezinárodních vodách, včetně rozsáhlých vzdušných a námořních manévrů, jako byla cvičení „Justice Mission 2025“ a „Strait Thunder-2025A“ v dubnu 2025, jež ohrožují stabilitu v regionu; vyzývá EU a její členské státy, aby daly prostřednictvím jasných a konzistentních signálů najevo, že přetrvávající pokusy jednostranně změnit status quo v Tchajwanském průlivu, zejména prostřednictvím síly nebo nátlaku, nelze akceptovat a že takový pokus přijde velmi draho; zdůrazňuje, že Tchaj-wan je klíčovým demokratickým partnerem EU v indicko-tichomořském regionu, a naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby se zapojily do užší spolupráce s Tchaj-wanem s cílem posílit dále hospodářské, obchodní a investiční vazby; dále vyzývá k pravidelným výměnám informací mezi EU a jejími tchajwanskými protějšky o příslušných bezpečnostních otázkách; vyzývá EU a její členské státy, aby podpořily smysluplnou účast Tchaj-wanu v mnohostranných organizacích, jako je Světová zdravotnická organizace, Mezinárodní organizace pro civilní letectví a Rámcová úmluva OSN o změně klimatu; připomíná, že bílá kniha o evropské obraně – připravenost 2030 vyjadřuje znepokojení nad nátlakem Číny na Tchaj-wan prostřednictvím zintenzivnění politických, hospodářských, vojenských, kybernetických a kognitivních opatření; zdůrazňuje, že územní nároky Číny vůči Tchaj-wanu nemají oporu v mezinárodním právu, že žádná ze stran není podřízena té druhé a že pouze demokraticky zvolená vláda Tchaj-wanu může zastupovat tchajwanské obyvatelstvo; nesouhlasí s tím, že Čínská lidová republika neustále podává zkreslující výklad rezoluce OSN 2758 a že se snaží blokovat účast Tchaj-wanu v mnohostranných organizacích;

74.odsuzuje systém nucené práce a přetrvávající porušování lidských práv pod taktovkou vlády, zejména systematické represe Ujgurů v provincii Sin-ťiang; se znepokojením sleduje intenzivní zásahy proti etnickým menšinám v Tibetu, Hongkongu a Macau a nadnárodní represe vůči čínským disidentům; vyzývá Čínu, aby dodržovala všechny závazné úmluvy Mezinárodní organizace práce;

75.znovu důrazně odsuzuje skutečnost, že Čína nedodržuje své mezinárodní závazky a porušuje čínsko-britské a čínsko-portugalské společné prohlášení, zásadu „jedna země, dva systémy“ a základní zákon Hongkongu; vyzývá Čínu, aby respektovala a zaručila autonomii Hongkongu a ratifikovala Mezinárodní pakt o občanských a politických právech; vyzývá Komisi a Radu, aby přezkoumaly status hongkongského hospodářského a obchodního úřadu v Bruselu, jakož i autonomní status Hongkongu a Macaa s ohledem na zákon o národní bezpečnosti a na porušování svých mezinárodních závazků Čínskou lidovou republikou; je znepokojen rolí Hongkongu, který pomáhá Rusku obcházet platné sankce a získávat důležité komponenty pro výrobu zbraní; dále vyjadřuje politování nad zásahy proti autonomii zvláštní správní oblasti a představitelům opozice, včetně členů občanské společnosti a jejich rodinných příslušníků; vyzývá ESVČ, aby pozorně sledovala soudní procesy s politickými vězni v Hongkongu a vyzvala k propuštění všech politických vězňů;

76.je znepokojen tím, jak čínské společnosti stále více ekonomicky pronikají do EU, a to i ve strategických odvětvích, jako je výroba baterií; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné pokračovat v politice omezování rizik, a to dalším snižováním hospodářské závislosti v kritických odvětvích v souladu se strategií hospodářské bezpečnosti EU; zdůrazňuje, že tyto závislosti omezují schopnosti EU v oblasti zahraniční politiky a zvyšují její zranitelnost vůči politickému a hospodářskému nátlaku; vyzývá proto k přijetí účinných opatření ke snížení rizik, diverzifikaci dodavatelských řetězců a vytvoření nových partnerství;

77.zdůrazňuje, že je třeba, aby EU podporovala dialog postavený na zásadách a vzájemně prospěšnou spolupráci s Čínou s cílem řešit řadu globálních výzev, od multilateralismu a změny klimatu až po celosvětové zdraví a mezinárodní rozvoj; v souvislosti s výše uvedeným zdůrazňuje, že EU musí přijmout vícerozměrnou strategii, která bude kombinovat zásadovou diplomacii zaměřenou na dodržování mezinárodního práva s hospodářskou angažovaností, která zabezpečí rovné podmínky, a tím ochrání zájmy EU, což bude vyžadovat snížení rizik ve vztahu k Číně; potvrzuje, že vnímání Číny jako partnera, ekonomického konkurenta a současně systémového soupeře je i nadále užitečným analytickým rámcem, ale zdůrazňuje, že jako dlouhodobá strategická orientace je nedostačující; vyzývá k tomu, aby členské státy vedly strukturovanou diskusi o budoucích vztazích EU s Čínou s cílem definovat strategické cíle Unie; zdůrazňuje, že pouze stanovením dlouhodobé vize vztahů mezi EU a Čínou může Unie vytvořit konzistentní, důvěryhodnou a účinnou politiku, a vyzývá Komisi a Radu, aby v tomto smyslu předložily příslušné návrhy;

78.konstatuje, že geopolitické výzvy posílily společné zájmy EU a Indie; podporuje summit EU a Indie, který má zahájit novou strategickou agendu; vítá strategický dialog o zahraniční a bezpečnostní politice zahájený v červnu 2025 a podporuje vytvoření bezpečnostního a obranného partnerství mezi EU a Indií, včetně pravidelných společných námořních cvičení v Indickém oceánu a operační spolupráce mezi indickým námořnictvem a námořními misemi EU; zdůrazňuje cíl uzavřít s Indií do roku 2026 dohodu o bezpečnosti informací; zdůrazňuje strategickou příležitost snížit závislost Indie na dovozu ruských zbraní podporou spolupráce v oblasti obranného průmyslu a transferu technologií s evropskými partnery a vyzývá Indii, aby zaujala jasný postoj vůči ruské útočné válce proti Ukrajině a posílila účinná opatření, která zabrání obcházení sankcí EU; vítá hospodářský koridor Indie – Blízký východ – Evropa a zdůrazňuje, že tento projekt by mohl urychlit obchod mezi Evropou a Indií; vybízí EU a Indii, aby zvýšily investice v rámci strategie Global Gateway a navázaly na stávající portfolio Týmu Evropa v hodnotě 15 miliard EUR, přičemž prioritní projekty by měly být v oblasti obnovitelných zdrojů energie, udržitelné dopravy, digitální infrastruktury a zdravotní bezpečnosti; vyzývá k vytvoření podnikatelského fóra EU–Indie, které by posílilo spolupráci v rámci soukromého sektoru a zajistilo přijetí iniciativ na trhu; podporuje zakládání inovačních center a partnerství začínajících podniků mezi EU a Indií na podporu spolupráce v oblasti polovodičů, umělé inteligence a zeleného vodíku, včetně společného výzkumu v rámci programu Horizont Evropa; připomíná význam pravidelných ministerských dialogů a parlamentní angažovanosti pro zajištění dohledu a plnění společných závazků; vyzývá indickou vládu, aby zlepšila ochranu práv žen a menšin;

79.vítá desátý politický dialog mezi EU a Pákistánem, který se konal dne 17. července 2025 v Bruselu, a zdůrazňuje, že je důležité plně provádět strategický plán angažovanosti jako rámec pro posílení spolupráce v politických, hospodářských, bezpečnostních a rozvojových otázkách; vyzývá Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby navázaly na pokrok dosažený v rámci všeobecného systému preferencí plus (GSP+) a v rámci komplexního dialogu o migraci a mobilitě; podporuje pokračující spolupráci v oblasti migrace, boje proti terorismu a narkotikům;

80.vyjadřuje podporu a sympatie prodemokratickým hnutím v jižní Asii, zejména v Bangladéši, na Šrí Lance a v Nepálu, a zdůrazňuje, že tyto demokratické ambice obyvatelstva musí být naplněny konkrétními reformami a pokrokem ze strany politických představitelů; připomíná, že EU dlouhodobě podporuje demokracii a občanskou společnost v jižní Asii, a zdůrazňuje, že EU by měla usilovat o užší partnerství se všemi zeměmi v regionu, aby poskytla alternativní model ke spolupráci s Čínou, která v regionu zvyšuje svou přítomnost;

81.důrazně odsuzuje zinscenované všeobecné volby, které uspořádala vojenská junta v Myanmaru dne 28. prosince 2025 a které postrádaly demokratickou legitimitu a konaly se v atmosféře systematického zastrašování, násilí a nátlaku; zdůrazňuje, že kvůli nucenému rozpuštění opozičních stran a pokračujícímu zadržování politických vůdců v Myanmaru je volební proces neplatný; odmítá veškeré pokusy junty o využití těchto podvodných voleb k získání mezinárodního uznání; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a členské státy, aby zesílily tlak na vojenský režim prostřednictvím cílených sankcí a aby nadále podporovaly demokratické ambice myanmarského lidu a jeho úsilí o skutečný a inkluzivní přechod k civilní vládě;

82.naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a členské státy, aby se zaměřily na rozvoj silnějších dvoustranných partnerství s podobně smýšlejícími demokratickými systémy v Africe, která budou založena na rovnosti, respektu a vzájemném prospěchu a na zásadě „více za více“, a zároveň aby podporovaly univerzální hodnoty lidských práv a demokracie; zdůrazňuje, že EU i Afrika čelí stejným globálním výzvám; zdůrazňuje potřebu posílit vztahy mezi kontinenty a vítá společné prohlášení ze sedmého summitu Evropské unie a Africké unie (AU) Společné prohlášení – 7. summit Africké unie (AU) a Evropské unie (EU), 25. listopadu 2025; zdůrazňuje význam institucionalizace parlamentního rozměru budoucích summitů EU a AU jako nedílné součásti jejich rámce, aby bylo zajištěno zastoupení občanů, veřejný dohled a demokratický příspěvek k jednáním a výsledkům partnerství; znovu zdůrazňuje přidanou hodnotu, kterou může přinést Organizace afrických, karibských a tichomořských států (OAKTS), a vítá posílení spolupráce se zeměmi OAKTS prostřednictvím Samojské dohody Dohoda o partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a členy Organizace afrických, karibských a tichomořských států na straně druhé, Úř. věst. L, 2023/2862, 28.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/2023/2862/oj).; vyzývá k vytvoření zvláštního industrializačního paktu mezi EU a Afrikou pod společnou záštitou AU, EU a regionálních rozvojových bank s cílem mobilizovat veřejný a soukromý kapitál, aby se zajistilo, že Afrika nebude pouze zdrojem surovin, ale také zpracovatelským, výrobním a inovačním centrem;

83.je i nadále hluboce znepokojen pokračujícím násilím a humanitárními krizemi v některých částech Afriky; je obzvláště znepokojen pokračujícím násilím a nejistou situací ve východní části Demokratické republiky Kongo, zejména v provincii Severní Kivu a Ituri; vyzývá EU, aby hrála aktivní a koordinovanou úlohu, pokud jde o podporu provádění mírového procesu, a zaměřila se přitom na posílení inkluzivnosti a účasti žen, přístup k humanitární pomoci a ochranu civilního obyvatelstva; naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby okamžitě pozastavily platnost memoranda o porozumění mezi EU a Rwandou o udržitelných hodnotových řetězcích v oblasti surovin, dokud Rwanda neukončí své vměšování;

84.vyjadřuje vážné znepokojení nad ničivým konfliktem v Súdánu, který vedl k velkým ztrátám na životech civilistů, vysídlování a rozsáhlému porušování lidských práv; důrazně odsuzuje veškeré válečné zločiny a porušování lidských práv a žádá, aby byl zajištěn neomezený přístup k humanitární pomoci, plná odpovědnost, prosazování všech zbrojních embarg a cílené sankce proti všem osobám, které se těchto zvěrstev dopouštějí;

85.se znepokojením bere na vědomí nedávné volební výzvy v některých částech afrického kontinentu, mj. v Tanzanii, Kamerunu a Pobřeží slonoviny, a oceňuje zapojení veřejnosti a následné demonstrace; vybízí k transparentnímu a důkladnému přezkumu všech oznámených problémů v souvislosti s volbami a vyzývá příslušné orgány, aby zaručily vyjádřenou vůli lidu a dodržovaly práva všech politických aktérů; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby politická účast a opoziční činnosti mohly probíhat svobodně a bez zbytečných omezení;

86.vyjadřuje politování nad zhoršováním stavu demokracie a nad nárůstem počtu vojenských převratů, zejména v oblasti Sahelu (například v Nigeru, Burkině Faso a Mali), které ohrožují regionální stabilitu; odsuzuje rostoucí pokusy vnějších aktérů podkopat státní svrchovanost a podnítit protievropské narativy prostřednictvím žoldáckých skupin a cílených dezinformačních kampaní, což ještě zhoršuje úloha, kterou v regionu sehrávají Rusko a Čína; připomíná, že to má přímý dopad na bezpečnost a prosperitu Evropy, a zdůrazňuje proto, že je naléhavě nutné, aby EU zvýšila svůj pozitivní přínos k míru, bezpečnosti a rozvoji; zdůrazňuje, že je třeba využít iniciativu Global Gateway jako klíčový nástroj, který může nabídnout pozitivní partnerství v oblastech, jako je infrastruktura, zdravotnictví a digitální transformace, a přispět tak ke zlepšení života místních obyvatel a čelit rostoucí přítomnosti autoritářských mocností na kontinentu; vyzývá EU, aby trvale investovala do řádné správy věcí veřejných, budování kapacit a partnerství s cílem zabránit zhroucení států, přelévání migrace a nedovolenému obchodování a bojovat proti terorismu;

87.připomíná hrozbu představovanou islámským terorismem v Africe, zejména pro náboženské komunity, včetně křesťanů, a bere na vědomí posílenou spolupráci v boji proti terorismu mezi Spojenými státy a Nigérií, včetně nedávných akcí proti skupinám napojeným na Islámský stát; varuje před nezamýšlenými důsledky vnějších vojenských akcí, včetně rizika podněcování extremistických narativů, vnímání zahraničních intervencí a místních pocitů křivdy, které mohou narušit stabilitu a řešení konfliktů; zdůrazňuje, že EU a Spojené státy by měly zintenzivnit společné úsilí o podporu kapacit v oblasti správy věcí veřejných a bezpečnosti, prevenci radikalizace, boj proti terorismu a ochranu náboženských komunit;

88.zdůrazňuje, že země EU, Latinské Ameriky a Karibiku smýšlejí podobně a sdílejí hodnoty, jazyky, historii, kulturu a náboženství, což by z nich mělo v dnešním geopolitickém kontextu činit přirozené partnery; konstatuje, že angažovanost EU v regionu v posledních desetiletích poklesla, což vytvořilo vakuum pro rostoucí vliv Číny a Ruska; naléhavě vyzývá Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby v partnerství s Latinskou Amerikou a Karibikem zajistily posun od slov k činům a předložily plán, který posílí schopnost obou regionů jednat v situaci, kdy je světový řád zpochybňován; vítá společné prohlášení Společné prohlášení ze summitu CELAC-EU 2025, Santa Marta, Kolumbie, 9. listopadu 2025. přijaté na summitu v Santa Martě v listopadu 2025; zdůrazňuje, že tato obnovená agenda musí reagovat na přání občanů tím, že bude podporovat růst podporující začlenění, překonávat nerovnost a podporovat regionální integraci, například tím, že zajistí, aby iniciativa Global Gateway přinášela prostřednictvím transparentních investic hmatatelné výhody místním komunitám; připomíná, že důvěryhodnost EU jako partnera závisí na tom, že nabízí model spolupráce, který je v jasném protikladu k vykořisťovatelským přístupům jiných globálních aktérů a nadnárodních korporací vycházejícím z neudržitelných obchodních postupů; naléhavě vyzývá Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby v duchu posílení geopolitického vlivu EU v tomto regionu upevňovaly vztahy a zintenzivnily mezinárodní diplomatickou činnost v reakci na vzestup autoritářských režimů; vítá v tomto ohledu nedávný summit EU-CELAC; opakuje svou výzvu k podstatnému posílení dvoustranné spolupráce v boji proti organizované trestné činnosti, zejména proti obchodu s drogami;

89.je hluboce znepokojen taktikou autoritářských režimů na Kubě a v Nikaragui, zejména zásahy proti představitelům opozice, omezováním nezávislých sdělovacích prostředků a zmenšováním občanského prostoru; poukazuje zejména na zákroky proti katolické církvi v Nikaragui; vyzývá všechny latinskoamerické země a mezinárodní společenství, aby se vyvarovaly konfliktů a spolupracovaly s cílem vyvinout na tyto režimy diplomatický tlak; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a Komisi, aby využily všech nezbytných dostupných nástrojů bez výjimky k zajištění dodržování doložek o demokracii a lidských právech obsažených v dohodách o spolupráci s těmito zeměmi, což by mohlo zahrnovat jejich revizi, zejména pokud jde o Kubu, která je navíc blízkým partnerem režimů v Moskvě a Minsku, poskytuje jim politickou podporu a negativně ovlivňuje evropskou bezpečnost, mimo jiné tím, že umožňuje zapojení stovek kubánských žoldnéřů do ruské agrese proti Ukrajině; zdůrazňuje, že tyto režimy nemohou nadále těžit z privilegované spolupráce s EU, například v rámci dohody o politickém dialogu a spolupráci; vyjadřuje hluboké znepokojení nad oslabováním demokratických zásad a záměrným obcházením ústavních záruk v Salvadoru, zejména pokud jde o nedostatečnou nezávislost soudnictví a netransparentnost vládních opatření, nadměrné používání síly, nepatřičnou militarizaci a rostoucí omezování svobody shromažďování a tisku;

90.upozorňuje na dosavadní postoje Parlamentu a Rady k politické krizi ve Venezuele; připomíná, že EU vždy tvrdila, že Nicolás Maduro nemá legitimitu demokraticky zvoleného prezidenta, a proto ho jako takového neuznala; očekává, že události z poslední doby vytvoří podmínky pro demokratický pokrok ku prospěchu venezuelského lidu a občanské společnosti; poukazuje však na to, že způsob, jakým k politické změně dochází, má zásadní význam, a s vážným znepokojením konstatuje, že jednostranná vojenská akce Spojených států, která byla uskutečněna mimo mnohostranné právní rámce, vyvolává významné otázky mezinárodního práva a může ohrozit legitimitu a udržitelnost skutečného, inkluzivního a pokojného přechodu k demokracii; zdůrazňuje, že za všech okolností musí být dodržovány zásady mezinárodního práva a Charty OSN, včetně respektování svrchovanosti, územní celistvosti a zákazu použití síly, a konstatuje, že stálí členové Rady bezpečnosti OSN mají v tomto ohledu zvláštní odpovědnost; podporuje rychlý mírový přechod k demokracii pod taktovkou Venezuely s cílem stabilizovat zemi a umožnit návrat obyvatel žijících v exilu; považuje zahájení propouštění politických vězňů za pozitivní signál; připomíná, že jsou nespravedlivě drženi v nelidských a krutých podmínkách; požaduje, aby byli všichni političtí vězni a další svévolně zadržovaní bezpodmínečně propuštěni; zdůrazňuje, že EU sdílí postoj, že boj proti nadnárodní organizované trestné činnosti a obchodu s drogami, jež představují vážný problém z hlediska bezpečnosti, je prioritou, avšak zdůrazňuje, že tyto jevy je třeba řešit prostřednictvím trvalé spolupráce a v plném souladu s mezinárodním právem; zdůrazňuje, že ropa a přírodní zdroje Venezuely by měly být řádně spravovány a využívány novou demokraticky zvolenou venezuelskou vládou, a to způsobem, který bude ku prospěchu venezuelského lidu, vyvede jej z chudoby a podpoří udržitelný rozvoj země;

91.zdůrazňuje, že venezuelský lid musí rozhodnout o své vlastní budoucnosti prostřednictvím svobodných a spravedlivých voleb;

92.vítá pozitivní telefonáty mezi prezidentem Trumpem a prezidentem Petrem a prezidentem Trumpem a prezidentkou Sheinbaumovou jako cestu ke konstruktivní a diplomatické spolupráci;

93.zdůrazňuje rostoucí geostrategický význam Arktidy a připomíná potřebu soudržné a aktuální arktické politiky EU; je stále více znepokojen posilováním vojenské přítomnosti Ruska v Arktidě a nezákonným omezováním svobody plavby na Severní mořské cestě; s rostoucími obavami bere na vědomí zvýšený zájem Číny o Arktidu a zdůrazňuje, že EU se musí snažit vhodně na tento problém reagovat; zdůrazňuje, že Arktida musí zůstat oblastí míru, stability a konstruktivní spolupráce; zdůrazňuje, že je třeba posílit regionální dialog a koordinaci s našimi partnery v Arktidě, včetně Norska, Spojených států a Kanady, s cílem zajistit bezpečnost, udržitelný hospodářský rozvoj a odolnost vůči geopolitickým výzvám a výzvám souvisejícím s klimatem; zdůrazňuje, že je důležité začlenit prognózy týkající se změny klimatu v Arktidě do plánování EU v oblasti zahraničních věcí, bezpečnosti a civilní ochrany; vyzývá k posílení mandátu a zdrojů zvláštního vyslance EU pro otázky Arktidy s cílem lépe koordinovat politiku, sledovat vývoj a spolupracovat s partnery v Arktidě; požaduje, aby v souladu s Ottawskou deklarací z roku 1996 činnosti EU a členských států v arktickém regionu přispívaly k blahobytu a právům domorodých komunit a nepoškozovaly je; vítá jakoukoli potenciální iniciativu grónské vlády na posílení politických, institucionálních a hospodářských vazeb s EU; vyzývá k provádění memoranda o porozumění mezi EU a Grónskem podepsaného v roce 2023 s cílem dále posílit rovnocenné a vzájemně prospěšné partnerství; zdůrazňuje, že tato spolupráce by měla být podpořena významnými investicemi EU do udržitelných infrastrukturních projektů v celém hodnotovém řetězci surovin, jakož i v dalších oblastech, jako je vzdělávání, s cílem vytvářet dlouhodobé hodnoty pro EU i Grónsko a současně podporovat priority Grónska, jeho hospodářský rozvoj a dobré životní podmínky jeho obyvatel;

94.vyzývá Komisi a ESVČ, aby zintenzivnily strukturovanou spolupráci s regionálními organizacemi – včetně Sdružení národů jihovýchodní Asie, Africké unie, Společenství latinskoamerických a karibských států a Rady pro spolupráci v Zálivu – s cílem vytvořit inkluzivní regionální bezpečnostní architekturu a koordinovat mnohostranné politické reakce, jako jsou:a)průřezová partnerství v oblasti zdravotní bezpečnosti;b)společná diverzifikace a odolné hodnotové řetězce s důvěryhodnými partnery;c)posílená spolupráce v oblasti řízení migrace, respektování lidských práv a důstojnosti a ochrana práva na azyl;d)posílená spolupráce při řešení důsledků změny klimatu pro mír a bezpečnost; zdůrazňuje, že změna klimatu představuje pro SZBP EU jednu z významných výzev; vyzývá EU, aby k ochraně klimatu a diplomatické činnosti v oblasti klimatu přistupovala jako k významné součásti své zahraniční politiky;e)rychlé oživení celosvětového úsilí o dosažení 17 cílů udržitelného rozvoje do roku 2030;f)obrana práv žen na celém světě s ohledem na celosvětový odpor proti rovnosti žen a mužů;g)poskytování kolektivní podpory OSN, zejména Mezinárodnímu soudnímu dvoru a všem dalším mezinárodním organizacím, které mají zásadní význam pro prosazování mezinárodního řádu založeného na pravidlech;

95.opakuje, že EU se ve své vnější činnosti řídí hodnotami a zásadami zakotvenými v článku 2, čl. 3 odst. 5 a článku 21 Smlouvy o EU, které inspirovaly vznik, vývoj a rozšíření EU;

96.připomíná, že důvěryhodnost EU závisí na její schopnosti postupovat koordinovaně, zejména pokud jde o její vnější zastoupení, jakož i na její schopnosti jednat rozhodně při ochraně svých občanů a zabezpečení svých zájmů; zdůrazňuje, že by měla důsledně informovat o hranici, jejíž překročení bude znamenat rozhodné kroky a s níž se musí pojit jednoznačné reakce na hrubá porušení lidských práv, systematické represe, včetně represivních opatření vůči poslancům a politické opozici, a na závažnou korupci a kleptokracii; podporuje rozšíření globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv (režimu sankcí v oblasti lidských práv podle vzoru tzv. Magnitského zákona) na systematické represe a korupci; zdůrazňuje, že korupce umožňuje a zhoršuje porušování lidských práv, zneužívání a oslabování demokratických zásad a právního státu; vyzývá EU, aby vypracovala právní předpisy rovnocenné americkému zákonu o korupčních praktikách v zahraničí;

97.podporuje hlubší koordinaci s G7 a dalšími demokratickými partnery, a to i v rámci G20, s cílem sladit reakce na porušování globálních norem;

98.zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby se SZBP EU řídila zásadami, které podporují rovnost žen a mužů a agendu žen, míru a bezpečnosti; naléhavě žádá, aby byly tyto zásady zachovány jako základní zásady SZBP EU; naléhavě vyzývá ESVČ a Komisi, aby zachovaly vedoucí úlohu EU při prosazování práv žen na celém světě důkladným a ambiciózním prováděním akčního plánu pro rovnost žen a mužů III; vyjadřuje vážné znepokojení nad rostoucím odporem proti právům LGBTIQ+ osob v různých částech světa;

99.požaduje, aby zahraniční a bezpečnostní politika EU zohledňovala potřeby dětí, a zdůrazňuje, že je třeba posílit koordinaci mezi AU, EU a OSN za účelem ochrany dětí a dospívajících postižených válkou, vysídlením nebo humanitárními krizemi;

100.naléhavě žádá, aby byla věnována větší pozornost pronásledování všech menšin, včetně náboženských menšin, jako jsou křesťané; důrazně odsuzuje veškeré násilí páchané na náboženských menšinách a vyjadřuje solidaritu s oběťmi a jejich rodinami; připomíná, že svoboda náboženského vyznání nebo přesvědčení je neoddělitelná od ostatních základních práv a měla by být podporována tak, aby se navzájem posilovaly; vyzývá k zahrnutí ochrany svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání a rozmanitosti do vnější činnosti EU; žádá proto Komisi, aby znovu jmenovala zvláštního vyslance pro podporu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU;

101.zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat obranu svobody projevu na celém světě, včetně internetu, a také pluralitu médií a hodnotovou žurnalistiku, zejména investigativní;

102.vyzývá ESVČ a Komisi, aby vypracovaly jasná a transparentní kritéria pro hodnocení účinnosti a celkového dopadu sankcí EU a aby v tomto ohledu Parlament pravidelně informovaly; zdůrazňuje, že je třeba posílit prosazování sankcí, a znovu připomíná, že je důležité informovat občany EU i partnerské země o účelu a účincích sankcí, aby byla zachována důvěra veřejnosti a mezinárodní důvěryhodnost; připomíná, že důsledné a jednotné uplatňování omezujících opatření ve všech členských státech je nezbytné pro zajištění účinnosti a důvěryhodnosti zahraniční politiky EU;

103.zdůrazňuje význam včasné a koordinované reakce v krizových situacích a zdůrazňuje, že účinné krizové řízení závisí spíše na pohotovém rozhodování, rychlém nasazení zdrojů a schopnosti přizpůsobit se změně situace než na pouhém plánování nebo narativech;

104.uznává, že požadavek jednomyslnosti nutí členské státy, aby neúnavně usilovaly o dosažení kompromisu a jednoty, což představuje klíčový zdroj politického vlivu EU na světové scéně; upozorňuje však, že je třeba důkladně posoudit kompromis mezi ideálem jednoty a značnými náklady na jednomyslnost;

105.lituje, že v praxi jednotlivé členské státy někdy využívaly svého práva veta k oslabování dohod, zdržování rozhodování nebo bránění společným opatřením; lituje, že potenciál pro rychlou, účinnou a efektivní zahraniční, bezpečnostní a obrannou činnost, který vytvářejí mimo jiné překlenovací ustanovení Smlouvy o EU, zůstal nevyužit;

106.opakuje svou výzvu Radě, aby u rozhodnutí v oblastech SZBP, která nemají vojenské nebo obranné důsledky, zejména v kontextu našeho režimu sankcí, postupně přešla k hlasování kvalifikovanou většinou; chápe znepokojení některých členských států, pokud jde o vnímané snížení jejich schopnosti ovlivňovat zahraniční a bezpečnostní politiku na úrovni EU; připomíná, že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka je pověřena – jak je uvedeno v jejím pověřovacím dopise – aktivovat používání ustanovení Smlouvy umožňujících hlasování kvalifikovanou většinou v oblasti SZBP, a proto očekává, že místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka za tímto účelem povede konstruktivní dialog s členskými státy; vybízí k plnému využívání všech možností, které v současnosti existují, k posílení rozhodnosti v tomto ohledu a vyzývá členské státy, aby více a transparentněji využívaly konstruktivní zdržení se hlasování v souladu s čl. 31 odst. 1 Smlouvy o EU v případech, kdy nemohou rozhodnutí podpořit, ale nechtějí blokovat kolektivní postup Unie; zdůrazňuje, že tento přístup posiluje schopnost EU rychle a soudržně reagovat na mezinárodní krize a zároveň respektovat národní svrchovanost, a ukazuje, že větší účinnost SZBP je možná již nyní, aniž by bylo třeba měnit Smlouvu; uznává, že pokrok směrem k uplatňování hlasování kvalifikovanou většinou může být pouze postupný, v závislosti na vytváření evropské strategické kultury;

107.vyjadřuje politování nad tím, že globální viditelnost a politický vliv EU často neodpovídají jejímu ekonomické, finanční a diplomatické váze; lituje, že tato nedostatečná viditelnost je někdy důsledkem nejasného vnějšího zastoupení EU; zdůrazňuje, že je třeba jasně vymezit pravomoci místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky, předsedkyně Komise a předsedy Evropské rady v oblasti vnější činnosti a zastupování EU, aby byl hlas EU jednotný a aby jej tak vnímali i její partneři; vyzývá Komisi, aby posílila koordinaci s ESVČ v oblasti vnější činnosti, mimo jiné tím, že zajistí plné dodržování čl. 3 odst. 2 a článku 9 rozhodnutí o ESVČ Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2010/427/oj)., které bude možná nezbytné aktualizovat;

108.vyzývá Radu a Komisi, aby vystupovaly jednotně; konstatuje, že určitého pokroku v oblasti SZBP lze dosáhnout použitím ustanovení stávajících Smluv, jako je „překlenovací ustanovení“; zdůrazňuje, že Smlouvy by měly výslovně stanovovat možnost zřízení Evropské obranné unie a že je třeba podporovat místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku v jejím úsilí stát se hlavní vnější představitelkou Evropské unie na mezinárodních fórech;

109.oceňuje úsilí Diplomatické akademie Evropské unie přispět k vytvoření diplomatického sboru a kultury EU; požaduje, aby akademie přijímala i evropské občany, nejen pouze diplomaty členských států; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byly akademii přiděleny dostatečné zdroje, včetně lidských;

110.vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby urychleně předložila návrhy na budoucí operační strukturu vnější činnosti EU a aby za tímto účelem plně zohlednila doporučení Parlamentu ze dne 15. března 2023, které hodnotí fungování ESVČ a usiluje o posílení EU ve světě Doporučení Evropského parlamentu ze dne 15. března 2023 Radě a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o přezkumu fungování ESVČ a silnější EU ve světě (Úř. věst. C, C/2023/410, 23.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/410/oj).;

111.vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby navrhla jednotnou a strategickou komunikační strategii, která by zdůrazňovala přínosy vnější činnosti EU a podporovala cíle EU a zároveň čelila dezinformačním kampaním organizovaným třetími zeměmi; vybízí ESVČ, aby posílila politickou přítomnost EU v našich partnerských zemích a naši vnější činnost více zpřístupnila veřejnosti v těchto zemích, mimo jiné prostřednictvím vícejazyčných kampaní, kulturní diplomacie a spolupráce s místními partnery a sdělovacími prostředky; podporuje začlenění komunikace jako výkonnostního kritéria do programování ESVČ; zdůrazňuje, že tato strategie by měla rovněž posílit viditelnost projektů financovaných Unií jasným označením, včetně slov „Evropská unie“ a vlajky EU, zejména v kandidátských zemích, aby se zabránilo všem pokusům o podkopání iniciativ EU;

112.zasazuje se o výraznější přítomnost EU na světových summitech, regionálních fórech a platformách pro mediaci konfliktů, a to nejen prostřednictvím členských států, ale také pod viditelnou vlajkou EU;

113.vyzývá k většímu sbližování diplomatických služeb EU a členských států s cílem zlepšit součinnost mezi komunikací pod vnitrostátní hlavičkou a pod hlavičkou EU v souladu s přístupem „Tým Evropa“;

114.zdůrazňuje, že hlavní překážku pro zvýšení viditelnosti a dopadu vnější činnosti EU představují rozpočtová omezení; zdůrazňuje, že bez jasného geografického a tematického stanovení priorit hrozí, že omezené zdroje budou příliš rozmělněny na to, aby měly strategický dopad; vyzývá Komisi a ESVČ, aby provedly skutečné stanovení priorit s cílem určit, kde může vnější činnost EU přinést největší politický a strategický užitek; v této souvislosti připomíná, že Komise musí být schopna zajistit, aby finanční prostředky byly skutečně ku prospěchu zamýšlenému příjemci a nebyly zneužívány;

115.vyzývá k posílení ESVČ – jak jejího ústředí, tak delegací EU – poskytnutím odpovídajících finančních a lidských zdrojů, aby EU mohla být lépe připravena na současné a nové globální výzvy; požaduje, aby ESVČ mohla vybírat a přijímat své stálé diplomatické pracovníky EU, včetně absolventů Diplomatické akademie Evropské unie, a aby zajistila spravedlivější genderovou a geografickou rovnováhu mezi členskými státy na všech úrovních ESVČ;

116.zdůrazňuje strategický potenciál iniciativy Global Gateway, která může sloužit nejen jako investiční platforma, ale také jako nástroj pro zvýšení přítomnosti a viditelnosti EU ve světě; vítá skutečnost, že Komise považuje provádění projektů iniciativy za prioritu; je znepokojen zprávami, že řadu projektů iniciativy Global Gateway realizují čínské společnosti, což je v přímém rozporu s cíli iniciativy, která má být alternativou k čínské iniciativě Jeden pás, jedna cesta a vytvářet skutečnou národní hodnotu v partnerských zemích; požaduje proto okamžité prošetření všech čínských společností zapojených do iniciativy Global Gateway; opakuje, že iniciativa Global Gateway by měla přispívat ke globální stabilitě a bezpečnosti a zároveň posilovat odolnost Evropy; dále zdůrazňuje, že pro sladění politického úsilí a geopolitických ambicí je třeba znovu se zavázat k včasné realizaci, posílit místní odpovědnost při určování projektů a také dobře definovat zapojení soukromého sektoru; vyzývá Komisi, aby urychlila realizaci projektů a racionalizovala počet stěžejních projektů s cílem zvýšit dopad této iniciativy; navíc se domnívá, že projekty iniciativy Global Gateway vyžadují lepší komunikaci s veřejností, zejména v případě nepřímého řízení s prováděcími partnery, jako jsou operace smíšeného financování v rámci Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus, které zahrnují více zúčastněných stran; vyzývá proto Komisi a ESVČ, aby systematicky posilovaly komunikaci v souvislosti s opatřeními financovanými EU a zajistily jednotnost sdělení, jasné přiřazení a účinné zviditelnění vedoucí úlohy a přidané hodnoty Unie; upozorňuje na skutečnost, že rozpočet 300 miliard EUR vyčleněný na tuto iniciativu je méně než třetinový ve srovnání s projekty, které již probíhají v rámci srovnatelné čínské iniciativy Jeden pás, jedna cesta zaměřené na propojení a infrastrukturu; doporučuje posílit úlohu Parlamentu v oblasti dohledu s cílem zajistit větší odpovědnost a transparentnost procesu financování projektů iniciativy Global Gateway, včetně pravidelného podávání zpráv Komisí a ESVČ, posílené parlamentní kontroly výběru a provádění projektů a systematického hodnocení výsledků a dopadu;

117.znovu potvrzuje úlohu zvláštních zástupců EU, kteří prosazují politiku a zájmy EU v konkrétních regionech a zemích a hrají důležitou roli při rozvoji silnější a účinnější SZBP tím, že zajišťují aktivní politickou přítomnost EU v klíčových zemích a regionech a působí jako „hlas“ a „tvář“ EU; zdůrazňuje, že je důležité, aby zvláštní zástupci EU měli široký a flexibilní mandát, který se může přizpůsobit proměnlivým geopolitickým okolnostem, aby mohli prosazovat politiku a zájmy EU v konkrétních regionech a zemích; trvá na tom, aby ke jmenování nových zvláštních zástupců EU docházelo až po slyšení v Parlamentu;

118.vyzývá k novému přístupu k preventivní diplomacii jako proaktivnímu nástroji vnější politiky s cílem předcházet konfliktům mezi stranami, zprostředkovávat mír a pokojně konflikty řešit; žádá ESVČ, aby nástroje preventivní diplomacie EU začlenila do strukturálních preventivních mechanismů a opatření, jako jsou například politické dohody mezi různými účastníky konfliktů, vnitrostátní dialogy o usmíření, budování míru a přechodné soudnictví a komise pro pravdu a usmíření;

119.připomíná, že výkon rozpočtové funkce Parlamentu je neoddělitelně spjat s jeho funkcí demokratické kontroly a konzultační funkcí; zdůrazňuje, že v rámci SZBP, která zahrnuje SBOP, vykonává Parlament svou rozpočtovou funkci společně s Radou; připomíná, že v souvislosti s těmito politikami plní Parlament rovněž funkci politické kontroly a konzultační funkci, jak je uvedeno v článku 36 Smlouvy o EU;

120.zdůrazňuje, že je nutné vypracovat podrobnější rozpočtovou nomenklaturu v rámci rozpočtu SZBP, jakož i pro Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a nástroj předvstupní pomoci, na jejímž základě by rozpočtový orgán mohl stanovit politické a zeměpisné priority v rámci ročního rozpočtového procesu;

121.opakuje svou výzvu k podpoře zavedení systému automatického a nepřetržitého toku zpravodajských informací z členských států do ESVČ o zahraničních a bezpečnostních problémech mimo Unii; v této souvislosti vyzývá k posílení Střediska EU pro analýzu zpravodajských informací, střediska ESVČ pro reakci na krize a Satelitního střediska EU zvýšením jejich personálních a finančních zdrojů i schopností; požaduje zlepšení bezpečnostních protokolů služeb, které pracují se zpravodajskými informacemi nebo s citlivými informacemi;

122.připomíná, že Parlament hraje významnou úlohu, pokud jde o doplňování viditelnosti a dopadu vnější činnosti EU, čímž přispívá k úsilí diplomatických služeb EU a členských států;

123.domnívá se, že je třeba posílit parlamentní dohled nad vnější činností EU, včetně pravidelného a včasného, avšak bezpečného přístupu k důvěrným informacím a strukturovaných dialogů v souladu s článkem 36 Smlouvy o EU; zdůrazňuje, že je třeba, aby místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka a ESVČ poskytovaly více zpětné vazby o přijatých opatřeních a dosažených účincích, aby bylo možné splnit doporučení Parlamentu uvedená v usneseních o zahraničních věcech; poukazuje na to, že demokratický dohled nemůže být účinný bez skutečného přístupu k utajovaným informacím a posudkům, a naléhavě vyzývá ke zlepšení interinstitucionální dohody z roku 2002 tak, aby odpovídala současné bezpečnostní realitě;

124.zdůrazňuje, že každá výše uvedená žádost vyžaduje odpovídající reakci ze strany místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby na výzvy, žádosti a připomínky Parlamentu reagovala rychle a písemně; domnívá se, že ústní prohlášení ve výboru nebo na plenárním zasedání mohou být dostatečnou odpovědí pouze ve výjimečných nebo naléhavých případech; poukazuje na to, že v současné náročné geopolitické situaci má úzká spolupráce a partnerství mezi Parlamentem a místopředsedkyní Komise, vysokou představitelkou strategický význam; zdůrazňuje, že rozhodnutí v oblasti SZBP nebo SBOP, která jsou spojena s výdaji, vždy představují základní volby těchto politik a musí podléhat parlamentnímu dohledu; očekává systematičtější výměnu informací před přijetím mandátů a strategií SZBP a lepší tok informací o jednáních a provádění mezinárodních dohod, jakož i memorand o porozumění;

125.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vládám a parlamentům členských států.