A.vzhledem k tomu, že masové rozšíření kapacit přesného úderu trvale změnilo moderní bojiště, obranné potřeby EU a požadavky na odolnost členských států;

B.vzhledem k tomu, že nedávné nepřátelské incidenty a narušení vzdušného prostoru členských států EU, zejména na jejím východním křídle, za pomoci dronů ukázaly, že je naléhavě nutné postavit vícevrstevnou obranu integrující kinetické a nekinetické systémy pro obranu proti bezpilotním vzdušným prostředkům (C-UAS) s cílem chránit kritickou infrastrukturu a zvýšit odolnost; vzhledem k tomu, že drony se v současnosti používají k rozmanitým účelům, včetně průzkumu, návnadových operací, vyhledávání cílů a přesných úderů, a že jejich rozsáhlé a v reálných podmínkách boje osvědčené nasazování na Ukrajině a v dalších aktivních operačních prostorech změnilo požadavky na protivzdušnou obranu i operační doktríny;

C.vzhledem k tomu, že drony se staly určujícím prvkem moderní války a hybridních konfliktů a fungují jako multiplikátory síly, které poskytují zpravodajské informace v reálném čase a urychlují rozhodování; vzhledem k tomu, že související bezpilotní oblasti (UGS, USV a UUV) se rozšiřují a musí se odrazit v budoucím obranném plánování; vzhledem k tomu, že Evropa musí přizpůsobit své koncepce vzdušných a společných operací a zajistit, aby veškeré vojenské používání dronů bylo plně v souladu s mezinárodním právem, a to i oblasti lidských práv;

D.vzhledem k tomu, že rychlý rozvoj kapacity pro výrobu dronů na straně protivníků, který je podporován jejich externími partnery, spolu s dominantním postavením některých dodavatelů klíčových součástek ze třetích zemí, jako jsou senzory, baterie, polovodiče a materiály ze vzácných zemin, zvyšuje strategickou závislost a jasně svědčí o nutnosti posílit evropskou inovační základnu dvojího užití a bezpečné dodavatelské řetězce; vzhledem k tomu, že Rusko nadále rozšiřuje svou výrobu dronů a dosahuje nyní větší roční produkce než Spojené státy a Evropa dohromady a že se objevila Ruskem vyvinutá vyčkávací munice a prototypy těžších systémů; vzhledem k tomu, že schopnosti ruského dronového průmyslu podporují Írán a Čína a vedou k masovému šíření stále většího množství smrtících a sofistikovaných dronů schopných přesného úderu;

E.vzhledem k tomu, že drony se staly charakteristickým rysem moderní války, jako například na Ukrajině, kde způsobily více obětí než jakákoli jiná zbraň; vzhledem k tomu, že jejich používání se nyní rozšířilo na řadu konfliktů po celém světě, včetně Gazy, Izraele, Libanonu, Íránu, Jemenu, Súdánu, Myanmaru a ázerbájdžánské války proti Arménii, jakož i na útoky na mezinárodní plavidla v Rudém moři;

F.vzhledem k tomu, že evropský ekosystém dronů se skládá převážně z malých a středních podniků a začínajících podniků, které jsou hnací silou technologických inovací, flexibility a konkurenceschopnosti, a že strategické zavádění bezpilotních systémů (UAS) může výrazně zlepšit informovanost o situaci ve vzdálených, nestabilních nebo potenciálně konfliktních pohraničních zónách, zajistit shromažďování údajů v reálném čase a významně pomoci odhalovat celou řadu hrozeb a odrazovat od nich;

G.vzhledem k tomu, že rozsáhlé využívání bezpilotních systémů (UAS) na Ukrajině prokázalo jejich rozhodující úlohu nejen jako nástroje pro průzkum a údery, ale také jako prostředek k udržování obranných linií, evakuace a dodávek za účelem poskytnutí zdravotního ošetření, elektronického válečného a signálového zpravodajství, komunikačního relé, detekce a neutralizace min a improvizovaných výbušných zařízení, mapování a sledování v reálném čase, pátracích a záchranných operací, ochrany konvojů, lokalizační munice a přesných útoků, návnadových a klamavých misí, monitorování CBRN a dokumentace válečných zločinů; vzhledem k tomu, že bezpilotní systémy (UAS) se vyvíjejí nad rámec podpůrných nástrojů v klíčové prostředky boje, které jsou schopny fungovat při intenzivním „přehradném rušení“; vzhledem k tomu, že mořské drony vytvořily nový model námořní bezpečnosti, neboť šíře jejich uplatnění sahá od odhalování min až po útoky na vojenské cíle, jak se ukázalo v Černém a Baltském moři, a že budou představovat novou výzvu pro bezpečnost Evropské unie ve velkých námořních operačních oblastech, jako je Středozemní moře;

H.vzhledem k tomu, že integrace vesmírných zařízení do shromažďování snímků prostřednictvím dronů může zajišťovat nepřetržitou, vzájemně ověřenou a bezpečnou informovanost o situaci pro účely včasného varování, krizového řízení a odhalování hybridních hrozeb, monitorování teroristických pohybů, tras obchodování s lidmi a pohraničních oblastí;

I.vzhledem k tomu, že 60 % součástek dronů pochází z USA a Číny, což vytváří kritickou zranitelnost, pokud jde o obrannou připravenost EU 2030; vzhledem k tomu, že čínské společnosti vyrábějí většinu součástek potřebných k montáži dronů, jako jsou polovodiče, elektrické tranzistory, magnety, baterie a navigační čipy; vzhledem k tomu, že strategická spolupráce by se měla rovněž zabývat vznikající technologickou konkurencí ze strany Ruska a Číny a zajistit přístup Evropy k inovacím a materiálům potřebným pro udržitelné schopnosti v oblasti dronů a obrany proti nim;

J.vzhledem k tomu, že Čína se stala lídrem v oblasti dronů, vyrábí širokou škálu bojových a průzkumných systémů a zároveň investuje do námořních dronů a rojů autonomních minidronů; vzhledem k tomu, že její vyzbrojené drony se vyvážejí ve velkém měřítku a jsou používány třetími zeměmi v různých operačních prostorech;

K.vzhledem k tomu, že čínská společnost DJI má na trhu s komerčními drony odhadem 74% podíl a že čínské společnosti vyrábějí většinu součástí potřebných k jejich montáži, jako jsou polovodiče, elektrické tranzistory, magnety, baterie a navigační čipy; vzhledem k tomu, že devět z deseti senzorů nebo optických systémů potřebných k určení a zasažení cílů se vyrábí v Číně; vzhledem k tomu, že Peking kontroluje 85 % celosvětové kapacity lithiových baterií a 98 % rafinace vzácných zemin, které jsou páteří spotřební elektroniky i moderních zbraní, což vede k závislosti Evropy na dodávkách Číny; vzhledem k tomu, že Čína začala omezovat vývoz součástí a materiálů na drony pro Ukrajinu a kupující na Západě; vzhledem k tomu, že Čína má rozhodující vliv na povahu dronové války, protože účinně kontroluje přístup k nezbytným zdrojům – od surovin až po baterie a software – a zvyšuje své dodávky do Ruska;

L.vzhledem k tomu, že dne 9. října 2025 zavedla Čína rozsáhlé kontroly vývozu prvků vzácných zemin a souvisejících zpracovatelských technologií s odvoláním na obavy týkající se národní bezpečnosti;

M.vzhledem k tomu, že tato nová pravidla se vztahují prakticky na všechny prvky vzácných zemin, které jsou nezbytné pro výrobu dronů a schopností protidronové obrany, a vyžadují, aby čínští dodavatelé získali od ministerstva obchodu vývozní licence, což fakticky činí celé odvětví dronů v EU závislým na čínském vývozním povolení a prokazuje strategickou nutnost vybudovat odolný a autonomní navazující dodavatelský řetězec pro odvětví dronů;

N.vzhledem k tomu, že nová čínská omezení vývozu oznámená a částečně zavedená dne 9. října 2025 vyžadují vývozní licence pro výrobky obsahující dokonce stopová množství kovů vzácných zemin (nad 0,1 %) vytěžených nebo zpracovaných v Číně, přičemž Peking výslovně uvádí, že licence nebudou udělovány zahraničním subjektům v odvětví obrany;

O.vzhledem k tomu, že EU musí urychleně vyvinout alternativní zdroje, recyklační kapacitu a vlastní nezávislou těžbu kritických surovin s cílem snížit zranitelnost způsobenou čínskými vývozními omezeními a koncentrací globálního dodavatelského řetězce;

P.vzhledem k tomu, že výroba, pořizování a financování dronů a schopností C-UAS lze považovat za službu, která vyžaduje vyškolený personál, inteligentní investice, zjednodušené postupy, přístup k veřejnému a soukromému financování, regionální výrobní centra a těsnou spolupráci s malými a středními podniky, technologickými firmami a akademickou obcí;

Q.vzhledem k tomu, že členské státy musí pracovat na sladění doktrín, výcvikových zařízení, certifikačních postupů, montážních linek, koordinace na bojišti, zaměřování v reálném čase, výcviku, odolného velení a řízení (C2) a plné integraci všech těchto složek;

R.vzhledem k tomu, že toto sladění by mělo rovněž zahrnovat příslušné právní předpisy o používání a výrobě dronů, zajistit plnou slučitelnost s doktrínami NATO a normami STANAG; a podporovat společný výcvik za účasti Ukrajiny s cílem urychlit operační připravenost;

S.vzhledem k tomu, že EU a její členské státy by měly usilovat o to, aby se v oblasti dronů ujaly vedení tím, že prohloubí spolupráci v oblasti výcviku, certifikace, průmyslové montáže a operační koordinace, a to při plném respektování svrchovanosti členských států, jak je opakovaně potvrzeno v čl. 4 odst. 2 a čl. 42 odst. 2 Smlouvy o EU;

T.vzhledem k tomu, že strategická partnerství mají zásadní význam pro dosažení masového a kvalitativního náskoku, který je nutný k dosažení provozních limitů a přístupu k odborným znalostem a surovinám;

U.vzhledem k tomu, že tato partnerství musí posílit evropské bezpečnostní a obranné schopnosti, zůstat reciproční, transparentní a konzistentní a zároveň zabránit kritické závislosti na třetích zemích v oblasti obranných technologií, součástek, softwaru a surovin;

V.vzhledem k tomu, že spolupráce s klíčovými partnery, jako je Ukrajina, je velmi důležitá vzhledem k jejím bezkonkurenčním zkušenostem na bojišti, rychlým inovačním a adaptačním cyklům, integraci civilních a vojenských inovačních ekosystémů a rozsáhlé výrobní kapacitě dronů, které jsou zdrojem jedinečných poznatků umožňujících posílit evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany (EDTIB);

W.vzhledem k tomu, že sdílení poznatků s partnery, kteří mají zkušenosti s vývojem pokročilých systémů pro obranu proti bezpilotním vzdušným prostředkům v rámci systému C-UAS, má zásadní význam pro odolnost Evropy;

X.vzhledem k tomu, že partnerství na západním Balkáně a v bezprostředním sousedství EU mají zásadní význam i pro regionální stabilitu a odolnost;

Y.vzhledem k tomu, že západní Balkán, který sdílí více než 2 500 km pozemních hranic s Evropskou unií a tvoří její nejbližší sousední region, má přímý strategický význam pro bezpečnost, stabilitu a prosperitu Unie;

Z.vzhledem k tomu, že v bezprostředním sousedství EU dochází k četným konfliktům, ve kterých se používají drony, přičemž řada členských států řeší problém pronikání nepřátelských dronů do jejich vzdušného prostoru; vzhledem k tomu, že úvahy týkající se dronů musí zohledňovat ochranu všech evropských křídel;

AA.vzhledem k tomu, že regiony EU ležící na její hranici, ať už pozemní, nebo mořské, hrají klíčovou úlohu při vývoji a testování dronů a obranných technologií, a to vzhledem ke specifickým požadavkům vyplývajícím z jejich geografického a geopolitického postavení v evropském bezpečnostním prostředí; vzhledem k tomu, že západní Balkán a středomořský a černomořský region jsou vystaveny nepřátelskému zahraničnímu vlivu, hybridním hrozbám, dezinformacím a politickému vměšování, jejichž cílem je oslabit evropskou bezpečnost; vzhledem k tomu, že tyto regiony jsou zranitelné vůči nepřátelským dronovým operacím a že partneři v těchto regionech mají zásadní význam jako první obranná linie při zajišťování kolektivní bezpečnosti;

AB.vzhledem k tomu, že teroristické organizace používají technologii dronů k útokům na politické činitele, k pronikání do vězeňských zařízení EU a k přepravě výbušnin a zbraní;

AC.vzhledem k tomu, že námořní drony mohou představovat významnou hrozbu pro důležité komerční obchodní trasy i pro vojenská plavidla, a rozvíjení obranných schopností je proto naprostou nezbytností;

AD.vzhledem k tomu, že Ukrajina vyrábí ročně více než 4,5 milionu dronů v situaci, kdy je vystavena každodenním útokům stále sofistikovanějších ruských dronových rojů, a od začátku brutální ruské agrese, která byla zahájena v únoru 2022, prokázala, že odvětví dronů je možné rychle modernizovat a posunout na nejvyšší úroveň, a demokratizovat tak přístup ke klíčovým technologiím a vytvořit podmínky pro účinnou sebeobranu;

AE.vzhledem k tomu, že součástí evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB) by se postupně měly stát inovace na ukrajinském bojišti a zvyšování výrobní kapacity;

AF.vzhledem k tomu, že Rusko a Čína stojí v čele masového vývoje a šíření technologií dronů, které fungují v inovačním cyklu 3–6 měsíců;

AG.vzhledem k tomu, že závislost evropských států na třetích zemích v tomto odvětví představuje nepřijatelnou strategickou zranitelnost; vzhledem k tomu, že je proto nezbytné, aby veškeré evropské výdaje na obranu působily jako páka, která učiní evropské státy plně autonomní v záležitostech obrany;

AH.vzhledem k tomu, že členské státy EU musí využít různých nových iniciativ a nástrojů EU v oblasti výdajů na obranu k vypracování nákladově efektivních řešení pro drony ve válečných konfliktech; vzhledem k tomu, že tato řešení by měla upřednostňovat průmyslovou odolnost v Evropě, omezovat naše závislosti na třetích zemích, podporovat malé a střední podniky v odvětví obrany a zajistit, aby se investice promítly do konkrétních schopností rychle nasaditelných na podporu Ukrajiny a obrany EU;

AI.vzhledem k tomu, že bezpilotní vzdušné systémy jsou ze své vlastní povahy systémy dvojího užití, které způsobují zásadní transformaci v oblasti mobility, logistiky a krizového řízení, a že účinnost zavádění dronů a protidronových operací závisí na odolné přeshraniční infrastruktuře umožňující rychlou přepravu mobilních nosných systémů, velitelských prostředků a údržbových jednotek; vzhledem k tomu, že je třeba harmonizované normy pro dopravní infrastrukturu, které umožní bezpečný provoz dronů používaných pro logistiku, dohled a zpravodajství ve sdíleném vzdušném prostoru a dopravních koridorech;

AJ.vzhledem k tomu, že potenciál dvojího užití dronů pro civilní ochranu, reakci na katastrofy a správu hranic má stále větší význam v celé EU, kde probíhající bezpečnostní a migrační krize a hybridní hrozby jasně svědčí o naléhavé potřebě zajištění situačního povědomí a schopnosti rychlé reakce; vzhledem k tomu, že mnohé technologie dronů, které jsou kriticky významné pro obranu, pocházejí z civilní oblasti a používají kritické komponenty dvojího užití a že odvětví dronů obecně může významně přispět k operačním schopnostem Evropy;

AK.vzhledem k tomu, že vývoj dronů a protidronových systémů by měl být doprovázen spolehlivými zárukami civilní ochrany, sociální odolnosti a odpovědného dvojího užití technologií, které zajistí, aby investice do obrany rovněž posílily kapacity v oblasti zdraví, humanitární logistiky a civilní ochrany; vzhledem k tomu, že mezioblastní inovace a inovace technologií dvojího užití, zejména integrace leteckých, námořních a pozemních bezpilotních systémů s civilními technologiemi, mají strategickou hodnotu;

1.zdůrazňuje, že je nezbytné integrovat bezpilotní systémy (UAS) a systémy obrany proti bezpilotním vzdušným prostředkům (C-UAS) na taktické a operační úrovni, přičemž uznává, že k tomu, aby ozbrojené síly mohly operovat na moderním bojišti, musí vojáci v reálném čase vytvářet „protidronové zdi“, které zahrnují radar, akustické senzory, radiofrekvenční senzory, kamery, elektrooptické a infračervené senzory a laserová řešení „tvrdého ničení“, aby si zachovali schopnost přežití, mobilitu, schopnost usmrtit, povědomí o situaci kinetické operační kapacity;

2.zdůrazňuje, že je třeba zajistit technologickou přizpůsobivost, pravidelnou modernizaci a zlepšování cyklů, aby se zabránilo zastarávání, a podporovat trvalou integraci inovativních systémů ve všech operačních oblastech, tj. v oblasti pozemní, vzdušné, mořské i podmořské;

3.zdůrazňuje, že vývoj a zavádění těchto technologií vyžaduje investice do výzkumu a vývoje, usnadnění civilně-vojenských výzkumných partnerství a podporu začínajících podniků a malých a středních podniků působících v odvětví technologicky vyspělého obranného průmyslu;

4.vyzývá členské státy a Komisi, aby začlenily víceúčelové a dopravní letouny (jako jsou platformy A400M a AEW&C) jako vzdušná centra pro velení, řízení a komunikaci (C3), řízení bojů a vypouštění dronů, s cílem zachovat propojenost a operativní dosah; vybízí ke spolupráci mezi Evropskou obrannou agenturou (EDA) a evropským průmyslem na rozvoji interoperabilních systémů velení, řízení a komunikace s otevřenou strukturou, které propojí prostředky používané ve vysokých nadmořských výškách a taktické bezpilotní prostředky;

5.zdůrazňuje, že k přepravě, nasazení a podpoře modulárních dronových systémů je zapotřebí solidní a suverénní řetězec vojenských vzdušných prostředků, který zajistí rychlé nasazení sil, odolnou logistiku a plnou evropskou kontrolu nad daty, sítěmi a autonomií mise;

6.vybízí členské státy, aby posoudily dlouhodobé důsledky této změny pro strukturu sil, výcvik a etické normy ve válce;

7.uznává, že vojáci na frontě čelí výzvě rozpoznávání dronů, a doporučuje začlenit do pěších sil pušky proti dronům, raketové střely, drony, odchytávače dronů, palné zbraňové systémy blízké obrany, rušicí protidronové pušky a signálové zpravodajství, kapacity elektronického boje a odolné velení a řízení (C2) prostřednictvím výcviku a zařazení jednotek elektronického boje, aby pěší síly mohly na frontě působit účinně, maximalizovat svou ochranu a schopnost oprav a zajistit správnou identifikaci a zachycení nepřátelských dronů;

8.varuje, že absence bezpilotních systémů na úrovni jednotlivých jednotek vytváří v počáteční fázi boje časově kritickou mezeru ve schopnostech, kterou by protivníci mohli využít, což vede k většímu počtu obětí a omezení operační svobody, a vyzývá k bezodkladným opatřením k odstranění tohoto nedostatku prostřednictvím výcviku a přizpůsobení doktríny;

9.upozorňuje na problém, který představují současné neudržitelně vysoké náklady na zachycování dronů, a vyzývá ke společným programům a tržně orientovaným iniciativám na podporu rozvoje nákladově efektivních schopností C-UAS, jako jsou elektronické zbraně, laserové systémy, akustické detekční systémy a zachycování naváděné umělou inteligencí, s cílem snížit náklady na zachycování, a vyzývá Komisi, aby prozkoumala proveditelnost využití stávajících nástrojů obranného průmyslu na podporu cíle snížit náklady na zachycování dronů;

10.vyzývá k posílení výroby a technologického rozvoje stávajících protiletadlových systémů po vzoru Ukrajiny, které se jako obrana proti bezpilotním vzdušným systémům doposud osvědčily jako nejúčinnější, nejmobilnější a nákladově nejefektivnější opatření;

11.vyzývá k tomu, aby byl kladen důraz na vývoj jednoduchých, nízkonákladových systémů obrany proti bezpilotním vzdušným prostředkům, které lze rychle vytvořit a zavést, aby byla zajištěna okamžitá provozní připravenost;

12.vybízí ozbrojené síly k začlenění bezpilotních letounů do všech bojových doktrín a jejich vzájemnému sladění jako jedné z vrstev operačního plánování, se zaměřením na hybridní válečné scénáře, a aby zajistily interoperabilitu s velitelskými a řídicími systémy NATO, civilními systémy uspořádání letového provozu a rámcem U-Space EU pro integraci bezpilotních letounů;

13.vyzývá k aktualizaci cílů v oblasti schopností a plánování mezi ozbrojenými silami členských států s cílem zajistit, aby bojová doktrína zohledňovala zkušenosti získané na Ukrajině;

14.zdůrazňuje, že protidronové schopnosti musí být integrovány nejen do pěchotních jednotek, ale také do všech hlavních vojenských platforem, včetně námořních plavidel, tanků, obrněných transportérů a logistických vozidel; vyzývá členské státy a Evropskou obrannou agenturu (EDA), aby zajistily, že budoucí programy zadávání veřejných zakázek a modernizace budou systematicky zahrnovat moduly C-UAS přizpůsobené operačnímu prostředí každé platformy; zdůrazňuje, že tato integrace posílí ochranu sil, zlepší přežití aktiv vysoké hodnoty a posílí interoperabilitu mezi pozemní, leteckou a námořní oblastí;

15.doporučuje, aby všechny koridory určené pro drony a podpůrná infrastruktura spolufinancovaná EU zahrnovaly zakomponované úrovně kybernetické odolnosti a redundance v souladu s doporučením Evropského účetního dvora (EÚD), podle něhož je třeba posílit pilíř III („Odolnost a připravenost“) Akčního plánu pro vojenskou mobilitu 2.0;

16.vyzývá k tomu, aby v rámci nástrojů EU a vnitrostátních programů byla soustavně financována modernizace stávajících vozových parků a prostřednictvím výcvikových a údržbových cyklů zajištěna jejich stálá připravenost;

17.vybízí k vytvoření mobilních stanic pro údržbu dronů a pro přenos dat podél modernizovaných koridorů vojenské mobility s cílem zajistit stálou schopnost velení a řízení a schopnost zajistit opravy i v prostředí zhoršené komunikace;

18.doporučuje začlenění dronů pro letecké monitorování do stávajících systémů monitorování evropské dopravní infrastruktury (mostů, tunelů, letišť), čímž se posílí civilní ochrana i rychlá obranná reakce; vyzývá k tomu, aby pro systémy dronů byly upřednostněny modely dvojího užití, což je v souladu s cíli v oblasti konkurenceschopnosti;

19.naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby urychleně provedly vícefázový plán pro interoperabilní jednotky bezpilotních systémů, který bude mít jasně vymezené milníky, výsledky a rozdělení odpovědnosti, a doporučuje, aby nedílnou součástí všech koridorů pro drony a související podpůrnou infrastrukturu spolufinancované z prostředků EU byla vrstva kybernetické odolnosti a redundance;

20.vyzývá k tomu, aby v rámci obranné iniciativy EU týkající se dronů byly vytvořeny pilotní koridory, které by se zaměřily na ochranu přístavní a energetické infrastruktury, sloužily by k validaci operačních příruček C-UAS a poskytly by malým a středním podnikům příležitost k tomu, aby se uplatnily v situacích reálného nasazení;

21.uznává, že pravidla pro nasazení dronů jsou nejasná, a vyzývá členské státy, aby v koordinaci se spojenci NATO přezkoumaly pravidla pro nasazení dronů u všech typů hrozeb souvisejících s drony a zajistily tak jejich přiměřenost pro reakci na nejinovativnější hrozby;

22.vybízí členské státy a Ukrajinu, aby společně vycvičily a certifikovaly piloty dronů podle standardů odpovídajících operátorům dělostřelectva nebo bezpilotních vzdušných prostředků, investovaly do systémů proti dronům – jak pro tvrdé, tak pro měkké ničení – na všech úrovních, přehodnotily schopnost přežití obrněných vozidel, zajistily úpravu tanků a obrněných transportérů pro boj s bezpilotními vzdušnými prostředky; aby rozšířily jednotky elektronického boje s cílem zajistit, že všechny prapory budou mít konsolidované schopnosti rušení, a aby zřídily protidronové obranné zóny kolem kritické infrastruktury;

23.zdůrazňuje potřebu iterativního vývoje a testování dronových systémů s cílem zajistit jejich přizpůsobivost a schopnost reagovat na vznikající hrozby vzhledem k rychlému tempu technologického pokroku v této oblasti; zdůrazňuje význam softwarových systémů, které lze rychle upravit a aktualizovat tak, aby řešily vyvíjející se potřeby bojiště, a umožnily tak ozbrojeným silám zůstat před potenciálními protivníky a zachovat si v této oblasti konkurenční výhodu;

24.zdůrazňuje rostoucí využívání bezpilotních letounů při hybridních a teroristických útocích na kritickou infrastrukturu a asymetrické výhody, které tyto útoky mohou přinést;

25.připomíná vniknutí bezpilotních letounů neznámého původu na území jiného státu, které narušily kritickou infrastrukturu v Dánsku, Norsku, Německu a Belgii, včetně mezinárodních letišť a vojenských základen, operaci „Pavučina“, pokus o sabotáž moldavské energetické sítě v roce 2023 a opakované údery húthijských dronů narušující lodní dopravu v Rudém moři; zdůrazňuje, že tyto případy ukazují, jak nízkonákladové systémy umožňují narušování; naléhavě vyzývá členské státy, aby do vnitrostátních plánů odolnosti začlenily protokoly reakce specifické pro drony;

26.důrazně odsuzuje nedávnou sérii vniknutí ruských dronů na území jiného státu a podezření na nepřátelské přelety v několika členských státech EU, včetně Polska, Rumunska a pobaltských států, které se zaměřují na příhraniční oblasti, energetická zařízení a logistická centra;

27.varuje, že tyto incidenty prokazují rostoucí schopnost státních i nestátních subjektů využívat nízkonákladové bezpilotní systémy k ohrožení veřejné bezpečnosti, narušení dodavatelských řetězců a testování obranné připravenosti EU a NATO;

28.zdůrazňuje, že tyto případy ukazují, jak nízkonákladové systémy umožňují narušování bezpečnosti;

29.zdůrazňuje, že drony mohou představovat nejen vojenská, ale i širší rizika pro veřejnou bezpečnost, včetně jejich možného zneužití v kontextu ovlivňujícím veřejné zdraví, ochranu životního prostředí a civilní infrastrukturu; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby tyto aspekty začlenily do posouzení rizik a strategií připravenosti na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU a aby do vnitrostátních plánů odolnosti začlenily protokoly reakce specifické pro drony;

30.uznává, že operace „Pavučina“ a „Vzpínající se lev“ a používání ruské stínové flotily prokázaly schopnost hloubkového útoku ze strany nepřátelského státu proti strategickým aktivům, a vybízí vnitrostátní orgány pro plánování ochrany obyvatelstva, aby před těmito scénáři chránili pomocí doktríny krizového plánování;

31.uznává, že drony změnily strategické a operační prostředí moderní války, od taktického průzkumu a zaměřování cílů na bojišti až po strategické hluboké útoky a kybernetické operace, a že zavádějí asymetrie, které mohou posílit a destabilizovat obranné pozice EU;

32.zdůrazňuje riziko saturačních útoků na infrastrukturu EU v šedé zóně;

33.zdůrazňuje, že je třeba chránit evropské energetické sítě, silnice, železnice, dopravní uzly a digitální infrastrukturu jako prioritní cíle hybridní války a nezbytnou součinnost mezi armádou, donucovacími orgány, záchranáři, hraničními kontrolami a občanskou společností za účelem účinného provádění doktríny krizového plánování; doporučuje vytvořit platformu pro sdílení osvědčených postupů mezi orgány spravujícími strategickou infrastrukturu;

34.zdůrazňuje, že je naléhavě nutné posílit námořní dohled v oblasti Baltského, severního a Černého moře, kde aktivita ruských bezpilotních letounů představuje zvláštní hrozbu; zdůrazňuje, že je důležité řešit problém, který představuje ruská stínová flotila, vyvolávají podezření, že se podílí na vnikání dronů do evropského vzdušného prostoru; je přesvědčen o tom, že nový operační rozměr hybridní války vyžaduje integraci strategií námořní bezpečnosti a boje proti bezpilotním vzdušným prostředkům; vítá zahájení operací vedených NATO, jako je například operace Baltic Sentry;

35.doporučuje vypracovat komplexní vnitrostátní strategie ochrany obyvatelstva proti útokům dronů, které zajistí připravenost na celostátní, regionální, obecní a komunální úrovni a na úrovni domácností a které budou klást důraz na systémy včasného varování pro místní obyvatelstvo, jasné pokyny týkající se způsobu reakce a chráněné prostory (kryty) pro obyvatelstvo a infrastrukturu;

36.zdůrazňuje, že jsou zapotřebí společné pokyny, jak utvářet vnitrostátní strategie C-UAS, a to při plném respektování svrchovanosti členských států a v souladu se specifiky míst, v nichž tyto strategie C-UAS musí fungovat;

37.žádá, aby byly pravidelně aktualizovány stávající příručky Společného výzkumného střediska o „Ochraně před bezpilotními systémy“ s cílem zajistit, aby protiopatření proti této neustále se vyvíjející hrozbě zůstala účinná, a to jak z hlediska technologií, tak z hlediska bojových doktrín a postupů;

38.vyzývá Komisi a členské státy, aby v souladu se směrnicí (EU) 2022/2557 zajistily ochranu kritických infrastruktur a subjektů EU před možnými útoky dronů;

39.vybízí členské státy, aby provedly komplexní audit a posouzení stávající infrastruktury krytů, a důrazně podporuje vytvoření stálých bezletových a protidronových zón v blízkosti kritické infrastruktury EU, které budou koordinovány vnitrostátními orgány a agenturou Frontex a podporovány sdílenými platformami velení a řízení (C2); doporučuje, aby byly tyto zóny vybaveny vícestupňovými systémy detekce a zmírnění dopadů financovanými z Fondu pro vnitřní bezpečnost, finančního krytí Evropského obranného fondu pro boj proti bezpilotním systémům a jiných relevantních nástrojů EU;

40.zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zavést posílený plán protidronové ochrany kritické energetické infrastruktury, a vybízí členské státy, aby prozkoumaly potenciál zapojení dobrovolných národních obranných složek do úsilí v oblasti civilní ochrany a budování odolnosti; konstatuje, že tito aktéři mohou hrát klíčovou úlohu při zvyšování místní připravenosti, informovanosti a podpůrných kapacit v hybridních a krizových situacích;

41.vybízí členské státy, aby revidovaly vnitrostátní doktríny a operační koncepce krizového řízení v případě útoků za použití bezpilotních systémů tak, aby zahrnovaly analýzu rizik a mapování hrozeb, vypracování účinných norem pro kryty a ochranu strategické infrastruktury, výcvik pro záchranné služby, místní orgány a obce, technologickou integraci včetně systémů C4I a analýzu hrozeb založenou na umělé inteligenci a zřízení národního střediska pro řízení mimořádných situací (NEMC), které zavádí a provádí víceleté programy odborné přípravy;

42.doporučuje také více využívat dobrovolných vnitrostátních obranných složek členských států EU jako součásti rámců civilní ochrany, zejména za účelem posílení připravenosti místních komunit a kapacit pro řešení krizí, a domnívá se, že je nezbytné, aby členské státy zajistily účinné systémy včasného varování a jasné komunikační protokoly s cílem zachovat důvěru veřejnosti, omezit paniku a zajistit dodržování předpisů při mimořádných událostech; doporučuje, aby tyto strategie v zájmu zvýšení celkové odolnosti zahrnovaly ustanovení o službách psychologické a sociální podpory pro postižené obyvatelstvo a výcvik v oblasti ochrany obyvatelstva pro místní komunity;

43.vyzývá ke spuštění programů financovaných EU, které by podporovaly spolupráci mezi obranným a kosmickým průmyslem, civilní ochranou a odvětvím dopravy s cílem urychlit rozvoj interoperabilních bezpilotních systémů a systémů ochrany proti bezpilotním prostředkům pro více domén; domnívá se, že financování výzkumu v oblasti dronů by mělo rovněž přispět ke zlepšení civilního využívání dronů, například v boji proti lesním požárům nebo při pátracích a záchranných operacích; vybízí k usnadnění výměn mezi civilním a obranným sektorem, které v souladu se strategií Komise pro drony 2.0 povedou k vhodnému výzkumu možností dvojího užití;

44.zdůrazňuje význam komplexních informačních kampaní pro veřejnost a vzdělávacích iniciativ ke zvýšení společenského povědomí o bezpečnosti dronů, doplněných posílenými opatřeními pro sledování dezinformačních činností v oblasti bezpilotních systémů a boje proti nim, zejména těch, jejichž účelem je vyvíjet psychologický vliv na civilní obyvatelstvo;

45.za zcela zásadní považuje potřebu komplexní strategie ochrany obyvatelstva; doporučuje, aby zahrnovala tyto body:a.vymezení metodiky pro posuzování hrozeb a potřeb;b.navržení a zavedení operační koncepce, která zajistí jasné rozhodování, meziagenturní koordinaci a tok informací v reálném čase na všech úrovních;c.připravenost a včasné varování, které stanoví mechanismy včasné připravenosti, včasného varování a jasných pokynů pro obyvatelstvo;d.první reakce zahrnující jasně definované úlohy a koordinace mezi zásahovými složkami v první linii, zdravotnickými službami, ochranou obyvatelstva, vojenskými silami a dobrovolníky, jimž budou napomáhat pokročilé komunikační systémy;e.fyzická ochrana a kontinuita s definovanými úrovněmi ochrany obyvatelstva a kritické infrastruktury s cílem snížit ztráty a zajistit nepřetržitý provoz;f.odolnost kritické infrastruktury, jejímž cílem je zaručit přežití a nepřetržitou funkčnost základních služeb;g.obrana hranic zahrnující technologická řešení zabraňující pronikání, podporovaná zpravodajskými kapacitami a schopnostmi rychlé reakce;h.zvyšování odolnosti komunit díky podpoře vnitrostátního a místního vedení, integrace dobrovolníků, podpora zranitelných skupin obyvatelstva a poskytování komunitních pokynů v reálném čase;i.podpora veřejných informačních a komunikačních kampaní, které poskytují poradenství ohledně důvěryhodných komunikačních strategií prostřednictvím oficiálních kanálů a sociálních médií s cílem zachovat důvěru a informovanost;j.rozvoj ekonomické odolnosti pomocí koordinace nouzových zásob a zdrojů a kontinuity základních služeb na všech úrovních;k.výcvik a cvičení zahrnující simulace zaměřené na zajištění připravenosti a účinné řešení krizí;

46.doporučuje společný vývoj a pořízení vícevrstvých obranných systémů a důkladnou domácí připravenost s důrazem na civilní výstražné systémy, chráněné kryty a osvětové kampaně;

47.zdůrazňuje, že bezpilotní systémy jsou obzvláště zranitelné vůči kybernetickým útokům a pronikání zpravodajských informací; vyzývá členské státy a příslušné agentury EU, aby posílily celkovou bezpečnost dronových technologií, včetně kybernetické odolnosti, norem šifrování, vlastnické kontroly a odolnosti vůči špionáži a nepřátelské zpravodajské činnosti, a zajistily tak ochranu během celého životního cyklu těchto systémů;

48.zdůrazňuje výzvy, které bezpilotní systémy představují pro členské státy v důsledku jejich dynamického zaměření v městském a skrytém prostředí, taktické flexibility, chirurgické přesnosti, asymetrické výhody a kapacity masového nasazení;

49.uznává výzvy, které představuje skutečnost, že Rusko zavedlo vícevrstvé operace dronů kombinující zpravodajské, sledovací a průzkumné drony, které poskytují údaje v reálném čase, po nichž bezprostředně následují útočné drony, což národním obranným silám poskytuje omezený čas na posílení obrany a organizaci kapacit reakce;

50.důrazně odsuzuje nedávnou sérii průniků ruských dronů do vzdušného prostoru několika členských států EU a podezření na nepřátelské přelety nad jejich územím, které se zaměřují na příhraniční oblasti, energetická zařízení a logistická centra;

51.varuje, že tyto incidenty prokazují rostoucí schopnost státních i nestátních subjektů využívat nízkonákladové bezpilotní systémy k ohrožení veřejné bezpečnosti, narušení dodavatelských řetězců a testování obranné připravenosti EU a NATO;

52.vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že Rusko nasadilo drony, jež jim doručili jeho partneři, jak k tomu, aby napadlo ukrajinské území, tak k tomu, aby narušilo vzdušný prostor členských států EU;

53.vyzývá k přísnějším sankcím zacíleným na ruské dodavatelské řetězce, výrobní komponenty a přenos technologií do Ruska, které umožňují dalším zemím dodávat Rusku dronové technologie;

54.naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala nezbytná opatření, která takovému počínání zabrání;

55.zdůrazňuje, že účinné vnitrostátní strategie ochrany obyvatelstva před dronovými útoky musí být podpořeny modernizovanou dopravní a komunikační infrastrukturou dvojího užití, která umožní rychlý pohyb protidronových jednotek, mobilních radarových prostředků a opravárenských týmů a zajistí, aby plány odolnosti vedly k operační mobilitě;

56.považuje používání decentralizovaných dronových jednotek s řízením na úrovni čety, které zavedla Ukrajina, za užitečný postup, který je třeba převzít;

57.doporučuje, aby se součástí brigád ozbrojených sil členských států staly sestavy úderných dronů s autonomními rozhodovacími cykly;

58.naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby společně s NATO zahájily šestiměsíční pilotní projekt EU-NATO s cílem vytvořit, certifikovat a potvrdit počáteční jednotky bojových bezpilotních letounů na úrovni roty pro nasazení se spojeneckými brigádami s požadavkem na zveřejnění pilotní validační zprávy a doporučených následných opatření;

59.uznává, že účinnost bezpilotních systémů závisí především na přesnosti navigace při provozu v intenzivním prostředí elektronického boje;

60.doporučuje, aby provozovatelé dronů ozbrojených sil začali využívat antény s řízeným příjmovým diagramem (CRPA) a signály spolehlivého globálního družicového navigačního systému (GNSS), jako je veřejná regulovaná služba Galileo, umožňující uvádět odkaz na přesné načasování a omezit navigační chyby;

61.zdůrazňuje, že vedle investic do útočných bezpilotních systémů jsou potřebné i systémy ochrany proti bezpilotním vzdušným prostředkům, elektronická ochranná opatření a odolnost GNSS, aby se minimalizovala zranitelnost vůči nepřátelskému rušení a zasahování;

62.vyzývá k okamžitému financování a rychlému zavedení jak protitankových, tak protipěchotních bojových jednotek bezpilotních vzdušných prostředků v rámci ozbrojených sil NATO a EU na úrovni roty, praporu a brigády a k organickému začlenění bezpilotních vzdušných prostředků do bojových jednotek v celém evropském prostoru; požaduje, aby byla Ukrajina jako plnohodnotný operační a ideový partner zapojena do procesu vývoje, odborné přípravy a certifikace; naléhavě vyzývá Komisi a vysokou představitelku, aby vytvořily koncepci dvouletého zkráceného programu pro zadávání veřejných zakázek, výcvik, udržování a certifikaci;

63.doporučuje členským státům, aby na základě svých vnitrostátních obranných strategií vypracovaly společnou reakci na útoky bezpilotních systémů, včetně společného vývoje a pořizování technologických řešení, která by mohla být zavedena společně a která budou plně interoperabilní se systémy řízení a velení NATO a bezproblémově začleněna do civilních systémů řízení letového provozu a do rámce EU pro integraci bezpilotních letounů U-Space, aby byla připravena na scénáře hybridní války;

64.zdůrazňuje potenciál a přínosy civilních dronů, zásadní změnu, kterou přinesly mimo jiné v oblasti mobility, logistiky, zvládání mimořádných událostí a kartografie, a konstatuje, že již nyní představují významný pokrok při řešení bezpečnostních a obranných výzev Evropské unie;

65.vyzývá vnitrostátní a mezinárodní zadavatele veřejných zakázek a veřejné zadavatele, mimo jiné včetně Komise a Evropské obranné agentury (EDA), aby v úzké koordinaci s členskými státy zavedli otevřené, transparentní, předem schválené dodavatele a přednostní objednávky kritických součástí a platforem pro bezpilotní letouny a aby zajistili rovný přístup pro malé a střední podniky v celé Unii, což umožní rychlejší uzavírání smluv v krizových situacích;

66.zdůrazňuje, že tyto seznamy by měly být založeny na transparentních a konkurenčních výběrových řízeních, která jsou pravidelně aktualizována tak, aby odrážela operativní zpětnou vazbu (a to i z Ukrajiny), a neměla by vytvářet dlouhodobé tržní výhody, které by mohly narušit hospodářskou soutěž; vyzývá k rozšíření přístupu k finančním nástrojům Unie a k zadávacím řízením, a to i pro začínající podniky a výzkumné instituce, pro něž by měly platit rovnocenné podmínky;

67.vyzývá EU, aby vytvořila seznam předem schválených prodejců kritických podsestav dronů spravovaný agenturou EDA, a poukazuje na to, že je důležité umožnit malým a středním podnikům, aby se kvalifikovaly spíše prostřednictvím auditů na místě než prokazováním dosavadních výsledků a mohly se tak snáze zapojit do budování evropské obranné průmyslové základny;

68.vybízí členské státy a EDA, aby zefektivnily normy pro certifikaci a letovou způsobilost s cílem urychlit integraci a omezit zdvojování zkoušek a pověření; vybízí program EDIP a další finanční nástroje, aby upřednostňovaly financování regionálních center pro výrobu dronů a inovačních center pro C-UAS se společnou infrastrukturou a urychlenou regulací, zejména mezi státy v první linii; zdůrazňuje, že je důležité podporovat spravedlivé pracovní postupy, sociální ochranu a rozvoj dovedností pro kvalitní pracovní sílu a zároveň podporovat místní komunity a malé a střední podniky se zaměřením na vytváření udržitelných pracovních příležitostí;

69.požaduje cílenou podporu pro malé a střední podniky, aby měly přístup k těmto finančním nástrojům, včetně zjednodušených postupů podávání žádostí a kritérií pro zadání;

70.konstatuje, že malé a střední podniky čelí značným překážkám v přístupu k finančním prostředkům EU na obranu a jsou často vyloučeny z rozsáhlých zakázek, v nichž dominují tradiční dodavatelé; vybízí proto k vytvoření zvláštních mechanismů na podporu zapojení malých a středních podniků snížením administrativní zátěže, zavedením nástrojů přímého financování s tolerancí k selhání a zajištěním možnosti poskytnutí minigrantů a nástrojů rychlého financování, které jsou pro malé a střední podniky zásadní, a zároveň k zajištění spravedlivých podmínek prostřednictvím přiměřených požadavků na konsorcium, přiměřených záruk a flexibilních platebních podmínek; vybízí k zapojení začínajících podniků a výzkumných organizací do procesů zadávání veřejných zakázek;

71.uznává, že 80 % evropského průmyslu zapojeného do vývoje, výroby a provozu dronů tvoří malé a střední podniky, které mají zásadní význam pro výzkum a vývoj a inovace technologií dronů a pro rychlou reakci na neočekávané změny v tomto odvětví, jak se ukázalo na Ukrajině, a že tyto společnosti se potýkají s obtížemi při získávání finančních prostředků na své projekty;

72.vyzývá Komisi, aby zřídila jednotné kontaktní místo, které by malým a středním podnikům působícím v oblasti výroby dronů v EU poskytovalo informace a pomoc při získávání finančních prostředků a přístupu k nim, neboť v důsledku své podnikové struktury nesou větší byrokratickou zátěž, která je s těmito procesy spojena;

73.vítá dosavadní iniciativy Komise, zejména v rámci Programu EU pro inovace v oblasti obrany (EUDIS) spadajícího pod Evropský obranný fond, zaměřené na podporu malých a středních podniků a začínajících podniků působících v oblasti obrany v EU;

74.vyzývá Evropskou obrannou agenturu a Komisi, aby navázaly na toto úsilí a prozkoumaly další opatření, která by urychlila zavádění obranných systémů s velkým dopadem od výrobců dronů z řad malých a středních podniků, a to tak, aby těmto malým a středním podnikům umožnila – v zájmu zajištění jejich obchodní životaschopnosti – využívat vývozních příležitostí mimo Evropu, a aby zároveň s tím i rozvíjely evropské obranné schopnosti a usnadňovaly integraci s ukrajinskými ozbrojenými silami a podporovaly co nejčastější spolupráci v oblasti inovací;

75.je si vědom toho, že většina podniků působících v odvětví dronů jsou malé a střední podniky a začínající podniky, a že je proto nezbytné zjednodušit postupy a podpůrná opatření pro malé a střední podniky, jako jsou granty, regulační podpora, integrace a rozšiřování výroby;

76.vyzývá k vytvoření regionálních klastrů pro inovace v oblasti dronů, které propojí malé a střední podniky, výzkumná střediska a větší integrátory v oblasti obrany s cílem podpořit transfer technologií a průmyslové synergie;

77.uznává, že Evropský rozvojový fond (EDF) by dokázal podpořit rozvoj malých a středních podniků, aby se z nich stali klíčoví dodavatelé, a podporuje programy, které malým a středním podnikům pomáhají získávat komponenty, rozvíjet výrobní inženýrství a podporovat vysokou úroveň automatizace s cílem zvýšit výrobu;

78.žádá, aby programy v rámci Evropského rozvojového fondu (EDF) umožnily rychlejší rozšiřování malých a středních podniků pomocí několika kol financování, která by podpořila včasný růst a přístup ke kapitálu, vývoj produktů, testování a hodnocení, a to na základě iniciativy Evropské unie BraveTech;

79.vyzývá Komisi, aby motivovala společné podniky hlavních evropských obranných společností a inovátorů dronů z řad malých a středních podniků k rozšíření výroby; doporučuje v tomto ohledu zapojit ukrajinský průmysl;

80.uznává, že mezi testováním a validací dronů je dlouhá doba, a vybízí členské státy, aby zrušily omezení pro zadávání veřejných zakázek, která malým a středním podnikům znemožňují testovat klíčové schopnosti;

81.vybízí členské státy a Radu, aby do evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB) začlenily technologie dronů nové generace, jako je umělá inteligence v koncových zařízeních, autonomie robotických rojů a silnější řídicí a kontrolní spoje (C2), a zároveň usilovaly o postupnou a oboustranně výhodnou integraci ukrajinských obranných technologií a průmyslové základny a využívaly dlouhodobé průmyslové plány, stěžejní klastry Evropského obranného fondu a zrychlené nástroje EDIP s cílem zajistit včasnou adaptaci a zachovat technologický náskok Unie;

82.vyzývá k tomu, aby EU považovala drony za kritické schopnosti; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné investovat do evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB) s cílem umožnit masovou výrobu cenově dostupných dronů, a zdůrazňuje potřebu nákladově efektivních systémů, které lze zavést ve velkém měřítku, a zajistit, aby EU byla v oblasti dronových kapacit autonomní; domnívá se, že rozvoj těchto schopností musí probíhat v úzké spolupráci s Ukrajinou, a zdůrazňuje, že je důležité, aby prostředky, které EU investuje do obrany, směřovaly ve větším množství do společného zadávání veřejných zakázek s podporou Evropské obranné agentury;

83.vyzývá Unii a její členské státy, aby urychleně pracovaly na konkrétních projektech zaměřených na odstranění nedostatků ve schopnostech v oblasti integrované letecké a raketové obrany, zejména v souvislosti s drony a bojem proti dronům, s cílem vytvořit vícevrstevnou, hlubokou zónu technologicky vyspělých systémů s interoperabilními protidronovými schopnostmi pro detekci, sledování a neutralizaci; zdůrazňuje, že stejně důležitá i je i převaha ve vzduchu, jako je projekt budoucího bojového vzdušného systému (FCAS); vyzývá členské státy, aby zvážily, zda by pro vytvoření těchto projektů mohly využít rámec evropských obranných projektů společného zájmu; uznává potřebu meziodvětvové spolupráce mezi obrannou a výzkumnou komunitou a komunitou zabývající se kybernetickou bezpečností s cílem vyvinout ucelené strategie, které integrují nejnovější technologie digitální a kybernetické obrany;

84.zdůrazňuje potřebu rozšířit tyto schopnosti tak, aby zahrnovaly všechny členské státy, zejména oblasti kolem kritické infrastruktury a obydlených oblastí;

85.zdůrazňuje však, že tyto společné programy musí být rovněž strukturovány tak, aby zajistily rychlé cykly rozvoje a aktivně umožnily účast inovativních malých a středních podniků; zdůrazňuje, že tyto společnosti jsou často mnohem agilnější a vynalézavější než tradiční přední dodavatelé a že využití jejich tvořivosti a rychlosti má zásadní význam, má-li se držet tempo s vyvíjejícím se prostředím hrozeb, a pro rychlé nalezení nákladově efektivních řešení;

86.uznává, že tempo technologického vývoje v oblasti bezpilotních systémů a systémů boje proti nim nemá obdoby, a vyzývá Komisi, Evropskou obrannou agenturu a členské státy, aby přijaly rychlejší inovační a akviziční cykly, které umožní rychlé nasazení nových technologií dronů a C-UAS; zdůrazňuje, že zdlouhavé procesy certifikace, zadávání veřejných zakázek a testování mohou vést k tomu, že schopnosti EU v době jejich nasazení zastarají;

87.podporuje systém dohledu a obrany za pomoci dronů (tzv. protidronová zeď) navržený předsedkyní Komise, jehož součástí je spolehlivý komplexní systém zahrnující pokročilé odhalování, odolné velení a řízení a nákladově efektivní zachycování, a vyzývá k vypracování technického plánu v úzké spolupráci s Ukrajinou; považuje za velmi důležité, aby návrhy Komise v maximální míře čerpaly z ukrajinských zkušeností z fronty, které jasně ukazují, že účinnost závisí nejen na technologii platforem, ale i na integrovaném velení a řízení, vycvičeném personálu a odolném válečném ekosystému, včetně lokalizovaných výrobců, provozovatelů, inovátorů a poskytovatelů dat/analytických údajů;

88.vybízí členské státy, Evropskou agenturu pro bezpečnost letectví (EASA) a Evropskou obrannou agenturu (EDA), aby zefektivnily normy pro certifikaci a letovou způsobilost s cílem urychlit integraci a omezit zdvojování zkoušek a pověření; konstatuje, že přijetí požadavků na vojenskou letovou způsobilost (EMAR) a křížové certifikace je nutností;

89.vyzývá Evropskou agenturu pro bezpečnost letectví (EASA), aby urychlila zpracování žádostí o „povolení k letu“ a ve spolupráci s NATO stanovila jasná certifikační kritéria pro systémy třídy HALE/MALE; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné určit dostatečný počet auditorů a zefektivnit postupy, aby nedocházelo ke zbytečným prodlevám v inovacích;

90.vyzývá v souvislosti s vojenskou mobilitou k přijetí evropského rámce pro rychlé povolování překračování hranic a tranzitu vybavení bezpilotního systému/dronu mezi členskými státy;

91.vyzývá Komisi, aby harmonizovala regulační opatření týkající se dronů zaměřená na obranu s cílem vytvořit závazný regulační rámec EU pro vojenské operace dronů (souběžně s civilními pravidly agentury EASA); zdůrazňuje, že by měla vyjasnit pravidla použití síly, certifikace, vojenského využívání vzdušného prostoru a etické záruky pro mise SBOP a vnitrostátní obranné plánování s cílem usnadnit interoperabilitu a uspíšení společných operací v rámci misí SBOP nebo NATO;

92.vyzývá Komisi, aby zjednodušila pravidla pro přenos technologií souvisejících s drony a technologií pro boj proti dronům uvnitř EU a vytvořila synergie mezi směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1. a souvisejících technologií a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití Úř. věst. L 206, 11.6.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/821/oj.;

93.požaduje odstranění zbytečných byrokratických překážek a byrokracie, které zpomalují provozní připravenost;

94.zdůrazňuje, že vedle investic do útočných bezpilotních systémů jsou potřebné i systémy ochrany proti bezpilotním vzdušným prostředkům, elektronická ochranná opatření a odolnost GNSS, aby se minimalizovala zranitelnost vůči nepřátelskému rušení a zasahování;

95.vyzývá k relokalizaci výroby, aby se zabránilo nepřiměřené závislosti na třetích zemích, zejména na Číně, pokud jde o výrobu dronových systémů;

96.vyzývá členské státy, Komisi a Evropskou obrannou agenturu (EDA), aby urychleně řešily kritickou závislost EU na čínských kovech vzácných zemin, které mají zásadní význam pro obranný průmysl, a to i v oblasti výroby dronů a systémů na boj proti dronům; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit alternativní a udržitelné zdroje těžby a zpracování vzácných zemin, investovat do výzkumu a vývoje v oblasti recyklačních a substitučních technologií a začlenit tyto priority do budoucích programů Evropského obranného fondu a EDIP zaměřených na posílení strategické odolnosti evropského průmyslu;

97.žádá Komisi, aby zajistila, že všechny platformy dronů financované z evropských programů a/nebo finančních nástrojů budou splňovat příslušná kritéria způsobilosti pro hlavní dílčí komponenty pocházející z EU, a aby přijala opatření, která zajistí, aby dodávky těchto dílčích komponent byly spolehlivé a zaručené;

98.dále požaduje, aby se na subdodavatele vztahovala stejná kritéria; zdůrazňuje, že je důležité zajistit plnou a přímou evropskou kontrolu nad rozhraními člověk-stroj a dalším softwarem souvisejícím s drony;

99.vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny platformy pro bezpilotní letouny financované z rozpočtu EU budou splňovat kritéria původu EU a nebudou podléhat omezením ze strany třetích zemí, pokud jde o definici, úpravu a vývoj návrhu výrobku, včetně zákonné pravomoci nahradit nebo rozložit komponenty, na které se tato omezení vztahují;

100.vyzývá k zavedení pobídek, které zajistí, aby platformy pro bezpilotní letouny financované z Evropského obranného fondu (EDA) splňovaly kritéria původu EU nebo aby pocházely z partnerských zemí, jako je Ukrajina, Norsko a Spojené království, zejména pokud jde o hlavní dílčí komponenty;

101.doporučuje, aby byly granty Evropského obranného fondu navýšeny (EDF) s cílem zajistit, aby:1)soutěže poskytovaly prodejcům další body společnostem, které získávají komponenty z EU;2)výběrová řízení byla otevřena třetím zemím, jako je Ukrajina, a třetím zemím s dohodami o strategickém partnerství s EU;3)byly zajištěny výměny informací mezi zaměstnanci ohledně zdrojů komponent;

102.vyzývá Evropskou obrannou agenturu (EDA), aby posuzovala dodavatele z hlediska jejich provozního dopadu a nákladové efektivity při plnění cílů mise a nezaměřovala se pouze na jednotkovou cenu;

103.vybízí členské státy, aby povolily podmíněné nasazení ne zcela certifikovaných systémů pro naléhavé provozní využití s vyhodnocováním v reálném čase a v kontrolovaném prostředí;

104.vybízí program EDIP a další finanční nástroje, aby upřednostňovaly financování regionálních center pro výrobu dronů se společnou infrastrukturou a urychlenou regulací, zejména mezi státy v první linii;

105.vyzývá členské státy, aby naléhavě urychlily rozšíření evropských kapacit pro vývoj a výrobu dronů a protidronových technologií, a to i prostřednictvím Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE);

106.vyzývá Komisi, aby navrhla balíček EU týkající se dronů, systémů proti dronům a pomocných kapacit, který by měl obsahovat strategii pro využití stávajících nástrojů na podporu výzkumu a vývoje a lokalizaci kritických dodavatelských řetězců a nařízení o používání dronů v civilním a vojenském kontextu, které by odpovídalo současnému scénáři ohrožení; vyzývá ke zvýšení investic zaměřených na integraci digitálních technologií nové generace do dronů a do systémů obrany proti dronům, aby se zvýšila jejich odolnost, škálovatelnost a účinnost;

107.vyzývá ke zřizování vnitrostátních center pro testování, certifikaci a interoperabilitu dronů po celé EU;

108.zdůrazňuje, že taková centra by usnadnila testování a certifikaci dronů a systémů pro obranu proti nim (C-UAS) v souladu s evropskými normami a normami NATO;

109.zdůrazňuje potřebu testování, výroby a výcviku dronů a systémů pro obranu proti nim (C-UAS) s cílem posílit vnější hranice a odradit od hybridní agrese;

110.zdůrazňuje, že regionální centra pro výrobu dronů by měla být umístěna společně s logistickými uzly dvojího užití napojenými na síť TEN-T, což by umožnilo bezproblémový pohyb vojenské a civilní dronové techniky, náhradních dílů a dálkově řídicích pilotů přes hranice integrovaným způsobem v celé Evropské unii a v souladu s jakoukoli budoucí koncepcí „protidronové zdi“;

111.podporuje vytvoření středisek údržby s vhodným technickým vybavením, která budou umístěna společně se zařízeními NATO a budou umožňovat rychlou opravu prostředků C-UAS (systémy pro obranu proti bezpilotním vzdušným prostředkům);

112.zdůrazňuje, že evropský trh s drony by se měl rozvíjet podle zásad spravedlivé hospodářské soutěže, inovací a otevřeného přístupu pro kvalifikované výrobce; konstatuje, že pro udržitelnost evropských výrobců dronů mají zásadní význam stabilita poptávky a jasné dlouhodobé perspektivy;

113.zdůrazňuje, že je důležité zvýšit místní průmyslovou kapacitu pro zajištění konkurenceschopnosti, odolnosti a dlouhodobé životaschopnosti evropského odvětví bezpilotních systémů;

114.zdůrazňuje, že přínosy inovací a výroby souvisejících s drony by měly být zeměpisně vyvážené;

115.požaduje vytvoření inovačních koridorů a testovacích míst ve všech regionech Unie s cílem zajistit přístup k financování a stimulovat místní ekosystémy začínajících podniků, malých a středních podniků a výzkumných ústavů, které přispívají k technologické suverenitě Evropy;

116.konstatuje, že opatření týkající se schopností v oblasti boje pomocí dronů a proti dronům postrádají dlouhodobé předem stanovené postupy, a naléhavě proto vyzývá Unii a její členské státy, aby této skutečnosti využily a od samého počátku zajistily, aby plánování, výzkum, vývoj, zadávání veřejných zakázek a řízení těchto schopností bylo stále častěji prováděno z evropského hlediska a aby v Unii existoval přístup ke klíčovým účinným technologiím souvisejícím s bojem pomocí dronů a proti dronům;

117.vyzývá k zajištění toho, aby kritéria způsobilosti Evropského obranného fondu (EDF) byla upravena tak, aby bylo zajištěno vyšší bodové hodnocení pro společně zadávané veřejné zakázky se spravedlivějším zeměpisným zastoupením členských států, a aby bylo zajištěno, že vytvářená konsorcia budou schopna zvýšit svou výrobu v oblasti obranného průmyslu;

118.vyzývá Komisi, aby upravila své nástroje obranné a průmyslové politiky tak, aby byly vhodné pro účely podpory rozvoje schopností v oblasti boje pomocí dronů a proti dronům;

119.vyzývá k tomu, aby EU poskytla finanční prostředky na podporu vytvoření centra pro výrobu pokročilých komponent dronů, zejména v regionech se silným strojírenstvím a odvětvím IT, a to s cílem přispět jak k regionálnímu rozvoji, tak ke strategické autonomii Unie;

120.vyzývá Evropský obranný fond, aby financoval nadnárodní klastry výzkumu a vývoje zaměřené na pohon dronů, autonomii využívající umělé inteligence a pevnější spojení velení a řízení (C2);

121.zdůrazňuje, že je důležité směrovat strategické investice do příslušných průmyslových a technologických center v celé EU, podporovat zpracování surovin, výrobu polovodičů a baterií, montáž dronů a začlenění infrastruktury velení a řízení a zároveň zajistit, aby tyto investice rovněž posílily širší evropskou obrannou průmyslovou základnu;

122.vítá první kampaň zaměřenou na operační experimenty v oblasti evropských obranných inovací (OPEX), kterou zahájila Evropská obranná agentura (EDA), a vyzývá tuto agenturu, aby z ní učinila stálý nástroj pro urychlení inovací v oblasti dronů a systémů pro obranu proti bezpilotním vzdušným prostředkům (C-UAS), který umožní zrychlit jejich nasazování, a aby využívala zpětnou vazbu z první linie, urychlila vývoj prototypů a vyhlašováním krátkých konkurenčních výzev i jejich nasazování s cílem umožnit pokrok a inovace;

123.vyzývá Evropskou obrannou agenturu (EDA), aby povolila smlouvy s neurčitým dodáním / neurčitým množstvím (IDIQ) s cílem zajistit doručení základních dodávek;

124.vyzývá agenturu EDA a další agentury pro nabídková řízení, aby vytvořily specializovanou trasu pro pořizování bezpilotních systémů pro mimoúrovňové zadávání zakázek na pokročilé bezpilotní systémy s cílem obejít konvenční víceleté akvizice a smlouvy o poskytování služeb;

125.vyzývá k zajištění toho, aby projekty Evropského obranného fondu (EDF) a další iniciativy EU zaměřené na společné zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany měly prioritně hodnocené objednávky, které pomohou urychlit proces akvizic a omezit komplikace při zadávání veřejných zakázek;

126.vybízí k rozvoji vnitrostátního obranného průmyslu a k podpoře místních partnerství veřejného a soukromého sektoru, aniž by byly dotčeny požadavky na kvalitu, bezpečnost a ochranu vztahující se na danou technologii;

127.vybízí ke zrušení nižších překážek bránících netradičním prodejcům vstupu na trh a k tomu, aby za tímto účelem byly odstraněny bezpečnostní požadavky, které nejsou kriticky důležité, na včasné testování a nasazování v terénu s cílem umožnit malým a středním podnikům a netradičním prodejcům účast na inovacích v oblasti obrany;

128.vyzývá Komisi, aby společně s NATO vypracovala akční plán pro výrobu kritických komponentů pro drony, který by poskytoval cílené dotace pro kritické komponenty, především pro výrobu bezkartáčových stejnosměrných motorů, lithiových baterií, senzorů a aditivní výroby v EU; vyzývá k vývoji a výrobě základních a vznikajících technologií a materiálů v EU, včetně optiky, komunikačních modulů a aditivní výroby; zdůrazňuje, že je třeba zajistit odolnost a soběstačnost EU při výrobě dronů a přísná kritéria způsobilosti, aby byla zajištěna odolnost dodavatelského řetězce, a mít na paměti dlouhodobější cíl dosáhnout strategické autonomie rozvojem původních evropských dronových technologií, jejichž základní komponenty budou pocházet z EU a které budou stát na odolných dodavatelských řetězcích;

129.zdůrazňuje, že takový akční plán musí zajistit spolupráci s evropskými malými a středními podniky;

130.zdůrazňuje potřebu zahrnout mikročipy, pokročilý software a kybernetickou odolnost;

131.zdůrazňuje, že je třeba odstranit zbytečnou regulační a administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky, pro odvětví dronů a jeho dodavatele a zavést evropský index dronové suverenity, který by sloužil jako celounijní auditní nástroj pro posuzování procentního podílu závislostí jednotlivých platforem na třetích zemích a s jehož pomocí by bylo možné upřednostňovat financování ve prospěch platforem a programů s nejvyšším procentním podílem komponent pocházejících z členských států;

132.vyzývá k urychlenému udělování licencí v rámci EU s cílem usnadnit vnitřní obchod a zároveň posílit vnější kontroly vývozu;

133.vyzývá k posílení harmonizace právních předpisů a kontroly vývozu prostřednictvím:a.celounijních vývozních licencí a postupů pro komponenty vytvořených v souladu s nařízením (EU) 2021/821 s cílem zvýšit konkurenceschopnost evropských dronů v zahraničí při současném dodržování unijních i vnitrostátních pravidel vývozu s cílem zvýšit konkurenceschopnost evropských dronů v zahraničí;b.sladění předpisů týkajících se civilních dronů (např. normy EASA) s potřebami v oblasti vojenských zakázek s cílem urychlit inovace dvojího užití;

134.zdůrazňuje, že přidělování finančních prostředků na vývoj a výrobu dronů a systémů pro obranu proti nim (C-UAS) by mělo být založeno výhradně na kritériích účinnosti, bezpečnosti, odolnosti a provozní výkonnosti;

135.vyzývá k upřednostnění náhradních dílů, modulární opravitelnosti a schopností rychlé výměny motorů s cílem zajistit, aby jednotky zůstávaly v bojových podmínkách bojeschopné; zdůrazňuje, že je zapotřebí soudržná politika v oblasti průmyslu a dodavatelských řetězců, která evropskému průmyslu poskytne pobídky k tomu, aby vyráběl rozšiřitelné a snadno opravitelné systémy a zároveň udržoval odpovídající zásoby kritických součástí; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby odstranily překážky při zadávání veřejných zakázek, které brání včasné výrobě a nasazování základního obranného vybavení;

136.naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby upřednostňovaly posílení a ochranu zbrojních firem EU a zařízení evropského obranného průmyslu s cílem zmírnit potenciální hybridní nebo přímé hrozby dronů pro jejich výrobní linky;

137.vyzývá Komisi, aby navrhla balíček EU pro drony, který se soustředí na drony, protidronové systémy a pomocné kapacity a který by měl obsahovat strategii pro využití stávajících nástrojů na podporu výzkumu a vývoje a lokalizaci kritických dodavatelských řetězců a nařízení o používání dronů v civilním a vojenském kontextu, které by odpovídalo současnému scénáři ohrožení;

138.vyzývá ke zvýšení investic určených na integraci digitálních technologií nové generace do dronů a protidronových systémů, aby se zvýšila jejich odolnost, škálovatelnost a účinnost;

139.žádá, aby byla ve všech členských státech harmonizována pravidla použití síly pro útočné bezpilotní systémy, včetně kontrol vývozu a právních rámců, aby se zajistil plný soulad s mezinárodním humanitárním právem;

140.vyzývá Komisi, aby vypracovala pracovní plán na vytvoření strategických zásob kritických součástí, včetně výbušnin, pohonných hmot, zápalných směsí, uhlíkových rámů, elektroniky, motorů, mikročipů a dalších klíčových materiálů pro vývoj bezpilotních vzdušných systémů (UAS), hladinových plavidel bez posádky (USV) a bezosádkových podmořských prostředků (UUV), čímž se sníží závislost na třetích zemích a zvýší odolnost evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB);

141.zdůrazňuje, že tyto zásoby by měly být spravovány v koordinaci s NATO, aby byla zajištěna interoperabilita a zabránilo se duplicitě zásob;

142.zdůrazňuje význam nové technologie drátového řízení dronů pro boj proti rušení a elektronickému boji;

143.vyzývá evropské společnosti, aby vyráběly tyto kabely s optickými vlákny v EU nebo ve členském státě NATO s cílem zabránit používání neprůhledných technologií a posílit bezpečnost technologických součástí dronů;

144.zdůrazňuje, že je třeba prostřednictvím stávajících nástrojů a příštího VFR zajistit trvalý rozvoj obranných inovací, dovedností, certifikačních norem a infrastruktury pro testování a odbornou přípravu související s drony v celé Unii;

145.vyzývá k tomu, aby přístup Ukrajiny k mechanismu SAFE zahrnoval také investice do rozvoje jejích schopností v oblasti bezpilotních systémů (UAS);

146.vyzývá k urychlenému přijetí souhrnného balíčku o obranné připravenosti, který Komise předložila v červnu 2025 a jehož cílem je snížit administrativní a byrokratickou zátěž (týkající se např. povolování) a překážky (týkající se např. přístupu k financování), kterým čelí obranné společnosti, organizace a členské státy, a usnadnit tak vývoj inovativních řešení a výrobu dronů;

147.vybízí Komisi, aby využila programů financování, jako je SAFE, k upozornění na to, že země EU musí rozvíjet svůj dronový průmysl, a doporučuje, aby členské státy věnovaly této potřebě pozornost a prioritu, kterou si zaslouží;

148.zdůrazňuje zásadní důležitost technologických kapacit systémů pro obranu proti bezpilotním vzdušným prostředkům (C-UAS); vyzývá členské státy, aby náležitě investovaly do schopností dronů a systémů C-UAS;

149.připomíná, že investice související s drony by měly být sladěny s nástroji Unie na podporu obranné průmyslové základny, případně i s aktem o kritických surovinách, evropským aktem o čipech Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1781 ze dne 13. září 2023, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů a mění nařízení (EU) 2021/694 (akt o čipech) (Úř. věst. L 229, 18.9.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1781/oj)., Platformou strategických technologií pro Evropu (STEP) a dalšími rámci, aby se zajistilo, že inovace dvojího užití budou smysluplně přispívat k provozní připravenosti;

150.vyzývá Evropskou obrannou agenturu (EDA), aby do nadcházejícího plánu rozvoje schopností EU zahrnula konkrétní cíle týkající se schopností v oblasti dronů, které budou monitorovány v koordinovaném každoročním přezkumu (CARD) a podpořeny projekty v rámci pro stálou strukturovanou spolupráci (PESCO);

151.vítá využívání nástroje SAFE a Nástroje pro kapitálové investice pro obranu k rozšíření výroby, zabezpečení dodavatelských řetězců a podpoře účasti MSP v odvětví bezpilotních systémů;

152.vybízí Komisi, aby posílila pobídky pro hodnocení v rámci Evropského rozvojového fondu (EDF) ve prospěch nadnárodních konsorcií, sdílených platforem a dodávek s velkým zastoupením zemí EU; zdůrazňuje, že tato opatření mají zásadní význam pro konsolidaci poptávky, posílení odolnosti a rozšíření evropských kapacit, pokud jde o autonomní bezpilotní letouny; podporuje vytvoření indexu svrchovanosti s cílem měřit a motivovat ke snižování závislosti na zdrojích mimo EU v celém hodnotovém řetězci dronů;

153.vyzývá Komisi a členské státy, aby v souladu se zásadou subsidiarity zapojily do řízení obranných projektů EU místní a regionální orgány;

154.vybízí členské státy, aby upřednostňovaly relokalizaci kritických složek tím, že budou:a.spolufinancovat výrobní zařízení v členských státech pro bezkomutátorové motory na stejnosměrný proud, lithium-iontové baterie, polovodiče a elektrooptické senzory prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru;b.nabízet členskými státy podporované dotace a daňové pobídky podnikům, které jsou ochotny lokalizovat výrobu v rámci EU, a zajistit koordinaci na úrovni EU, aby byla dosažena maximální účinnost a zmírněno narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu;c.využívat evropský akt o čipech k upřednostnění obranných aplikací při přidělování strategických prostředků na polovodiče;

155.zdůrazňuje, že v rámci celé EU je třeba vyvinout úsilí, aby byl zajištěn spolehlivý přístup ke kritickým surovinám, jako jsou lithium, magnety ze vzácných zemin a polovodiče, a investovat do vysoce výkonných baterií, senzorů a bezpečných datových spojů;

156.vyzývá k rozšíření společných bezpečnostních dohod se strategickými partnery, aby se posílila odolnost dodavatelského řetězce a vzájemný přístup ke strategickým technologiím;

157.budovat redundantní a diverzifikované dodavatelské řetězce, které budou:a.podporovat strategie dvojího získávání základních součástí dronů ve více členských státech EU a u podobně smýšlejících partnerů;b.podporovat domácí úsilí o těžbu a rafinaci vzácných zemin v rámci aktu o kritických surovinách a zároveň budovat recyklační kapacitu pro magnety lithia, kobaltu a neodymu;c.vytvářet nouzové zásoby kritických součástí dronů, které bude možné využít v případě geopolitického narušení dodávek;d.zajišťovat decentralizovanou výrobu dronů v celé EU s cílem omezit rizika v dodavatelském řetězci a zvýšit bezpečnost dodávek dronů;

158.zdůrazňuje, že je třeba investovat do pracovní síly a výrobní infrastruktury a že za tímto účelem je třeba:a.standardizovat otevřené architektury a rozhraní pro interoperabilitu;b.zavést povinné otevřené modulární normy pro všechny drony financované z prostředků EU s cílem umožnit výměnu součástí typu plug-and-play (např. senzory, rádia) od různých dodavatelů; koordinace s NATO s cílem sladit normy a potřeby v oblasti interoperability;

159.připomíná projev premiéra Grónska Jense-Frederika Nielsena k Evropskému parlamentu ze dne 8. října 2025 a zdůrazňuje strategický rozsah rozvoje užší spolupráce mezi EU a Grónskem s cílem umožnit evropským společnostem – v partnerství s vládou Grónska – získat přístup k surovinám na základě využívání udržitelných postupů;

160.vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly význam testování dronů a nového technologického vývoje ve velkých otevřených prostranstvích s cílem zajistit bezpečnost, účinnost a účelnost těchto inovací; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby snížily zbytečnou byrokracii a byrokratickou zátěž, zjednodušily zkušební postupy a usnadnily rychlé zavádění a hodnocení nových technologií dronů;

161.podporuje společné iniciativy, které by reformou zastaralých regulačních překážek zajistily rychlý přístup k testovací infrastruktuře nebo externí testování, aby bylo možné provádět zkoušky v podmínkách simulujících operační prostředí;

162.domnívá se, že předpisy, které stanoví požadavky na testování bezpilotních systémů v elektronickém boji, dálkových letů a nestandardních kmitočtů, jsou mimořádně velkou překážkou, která ozbrojeným silám členských států brání získat kvalitativní vojenskou výhodu, a vyzývá k zajištění lepší přístupnosti pro osvědčené inovátory bezpilotních systémů, aby jim byl zajištěn častý a snadný přístup do zkušebních prostor;

163.vybízí členské státy, aby podporovaly stálé inovační jednotky a odbornou přípravu ve všech vnitrostátních bezpečnostních službách, kde jsou testovány komerční technologie v reálných operačních podmínkách a s pomocí koncových uživatelů;

164.vyzývá Vojenský štáb EU (EUMS) a Evropskou obrannou agenturu (EDA), aby pro členské státy zajistily společný výcvik bezpilotních systémů založených na umělé inteligenci a podporovaly zadávání veřejných zakázek na tyto bezpilotní systémy, aby jejich výcvik a testování mohl probíhat v operačních podmínkách potřebných k jejich účinnému nasazení v reálných scénářích;

165.vybízí členské státy ke spolupráci při společném vytváření inovačních výcvikových prostor NATO, kde ozbrojené síly a prodejci budou moci celoročně testovat;

166.navrhuje, aby byl vytvořen mechanismus EU pro testování integrace a interoperability vybraných bezpilotních systémů a systémů ochrany před bezpilotními prostředky, včetně scénářů kybernetické války, elektronického boje a pravidel použití síly (ROE), a aby výsledkem byly spíše ověřené integrační profily než technické demonstrace;

167.vyzývá Komisi, aby do svých dohod o usnadnění udržitelných investic zahrnula potřebu, aby evropské odvětví dronů a členské státy měly zajištěny dostatečné zásoby klíčových materiálů a součástí nezbytných pro vývoj bezpilotních systémů;

168.vyzývá Evropskou obrannou agenturu, aby pro všechny členské státy vypracovala vícejazyčné standardizované způsoby certifikace provozovatelů;

169.podporuje modulární systémové architektury, aby součásti (např. užitečné zatížení, rádia, kamery) mohly být nezávisle modernizovány bez nutnosti opětovné certifikace celé platformy;

170.vyzývá Evropský obranný fond (EDF), aby ve svých procesech výzkumu a vývoje institucionalizoval rychlý vývoj prototypů, modulární design a digitální model velení a řízení (C2) jako standard pro všechny modely vývoje;

171.vyzývá Komisi, aby zajistila, že budoucí předpisy umožní bezpečnou, zabezpečenou a rozšiřitelnou integraci dronů, která se zaměří na kybernetickou bezpečnost, systémy zabezpečené proti selhání a normalizaci dvojího užití;

172.vybízí k tomu, aby ve vztahu k bezpilotním systémům byl uplatňován „přednostně komerční“ přístup, který upřednostňuje nákup přímo od komerčních poskytovatelů za účelem testování nových akvizičních modelů, které lze později rozšířit i v dalších oblastech schopností;

173.vyzývá k tomu, aby financování určené na bezpilotní letecké systémy bylo podmíněno vytvořením obecných kategorií, které by odpovídaly jednotlivým úkolům, aby bylo možné rychle řešit problémy a podpořit komerční inovace;

174.vyzývá Evropskou obrannou agenturu (EDA), aby spustila jednotnou digitální platformu pro řízení komplexní spolupráce s komerčním sektorem, která by umožnila komunikaci v reálném čase a sledování návrhů a pokroku;

175.bere na vědomí zásadní význam schopností rychlého odhalování, přiřazování a neutralizace bezpilotních systémů a vyzývá k vytvoření společného rámce EU pro přeshraniční sdílení údajů, interoperabilní situační orientaci a protokoly společného zaměřování cílů, aby bylo možné předcházet narušením vzdušného prostoru a reagovat na ně; zdůrazňuje, že tato spolupráce by měla zahrnovat společné normy pro senzory a pro velení a řízení (C2), případně i koordinované zadávání veřejných zakázek a mechanismy pro bezpečnou výměnu telemetrických údajů a zpráv o incidentech v reálném čase s cílem umožnit koordinované akce napříč členskými státy a s evropskými členy NATO; vyzývá k vytvoření celounijního standardu interoperability zavedením otevřených modulárních norem pro systémy pro obranu proti bezpilotním vzdušným prostředkům (C-UAS) v rámci programů financovaných z Evropského obranného fondu (EDF) s cílem zajistit slučitelnost univerzálně využitelných produktů („plug-and-play“) a omezit proprietární uzamčení; vyzývá k normalizaci operačních požadavků na drony třídy I–III, které by platily v celé EU, s cílem umožnit společné nákupy a interoperabilitu na základě kategorizace zaměřené na schopnosti, která zohlední operační normy pro drony s různým operačním využitím s integrovanou schopností elektronického boje a odhalování hrozeb prostřednictvím umělé inteligence;

176.vyzývá k aktualizaci regulačního rámce v oblasti letectví s cílem zajistit bezpečnost letectví s ohledem na rostoucí využívání dronů a protidronové infrastruktury;

177.vyzývá Komisi, aby uznala strategický význam vznikajících technologií pro evropský dronový průmysl, zejména v oblasti umělé inteligence, a aby tyto technologie dále podporovala; připomíná operaci Spiderweb a technologii používanou ukrajinskými drony, která těmto bezpilotním systémům umožnila autonomně identifikovat vojenské cíle a zaútočit na ně; vybízí Evropský obranný fond (EDF), aby pokračoval v podpoře a dalším rozvoji programů, jako je AIR-D-EPE s cílem pokročit ve výzkumu, testování a zavádění řešení založených na umělé inteligenci pro autonomní provoz a navigaci dronů;

178.doporučuje rovněž vytvářet škálovatelné kontrolní algoritmy, které budou testovat rojové strategie a syntetizovat prostředí;

179.uznává rychlost, s jakou se drony vyvíjejí, pokud jde o integraci algoritmů umělé inteligence pro rozhodování v reálném čase, předcházení překážkám a optimalizaci misí, což umožňuje větší autonomii, přesnost a všestrannost; uznává také, že jakmile budou nasazeny na bojišti, výrazně zkomplikují situaci pro vojenské a civilní krizové plánování na všech úrovních, což bude představovat riziko dalšího zintenzivnění hrozeb ze strany bezpilotních systémů, jako jsou plně autonomní dronové roje, hloubkové útoky a cílené vraždy;

180.vyzývá členské státy, aby zajistily, že vývoj a zavádění nových válečných systémů, včetně bezpilotních letounů s autonomními schopnostmi, se bude přísně řídit mezinárodním právem, včetně mezinárodního humanitárního práva, a zásadou zapojení lidského faktoru s cílem zajistit smysluplnou lidskou kontrolu nad smrtící silou;

181.vybízí k upřednostnění vývoje a výroby baterií s pevným elektrolytem jako klíčového faktoru pro drony nové generace a obranné technologie;

182.konstatuje, že tyto baterie nabízejí vyšší energetickou hustotu, delší životnost a rychlejší nabíjení; zdůrazňuje, že jejich nehořlavé pevné elektrolyty výrazně zvyšují bezpečnost a snižují riziko požáru nebo výbuchu, což činí baterie s pevným elektrolytem zásadní pro posílení technologické autonomie a provozní odolnosti EU;

183.vyzývá Komisi, Evropskou obrannou agenturu (EDA) a Evropský obranný fond (EDF), aby upřednostňovaly výzkum a vývoj pokročilých systémů elektronického vedení války a zbraňových technologií s řízenou energií zaměřených na boj proti potenciálním hybridním hrozbám a útokům dronů zaměřených na členské státy;

184.dále vyzývá k podpoře rozvoje protitechnologií a ochranných opatření schopných zmírnit dopady těchto řízených energetických zbraní;

185.vybízí členské státy, aby se i nadále zabývaly nízkonákladovými možnostmi, včetně aditivní výroby, a vyzývá k financování výzkumu a vývoje v rámci Evropského obranného fondu (EDF) pro zajištění potřebných kapacit v oblasti hlavic bezpilotních systémů s cílem vytvořit nové hlavice a nové chemické přístupy k hlavicím zaměřené na úspěšné vyhledávání cíle úderu;

186.uznává úlohu podnikatelského akcelerátoru v rámci programu EUDIS při zefektivnění vývoje a zavádění bezpilotních systémů a systémů pro obranu proti bezpilotním vzdušným prostředkům (C-UAS) ve všech členských státech prostřednictvím rychlého vývoje prototypů, společného testování a zrychlené certifikace nových technologií s cílem udržet krok s rychle se měnícími požadavky na bojišti;

187.vyzývá k tomu, aby byl v rámci programu EUDIS rozšířen provoz míst pro testování v reálných podmínkách nejméně do tří členských států a aby se Ukrajina stala přidruženým partnerem;

188.vyzývá Komisi, aby zahájila veřejnou vzdělávací kampaň o odpovědném používání technologií v obraně, ochraně obyvatelstva a mechanismech právní odpovědnosti s cílem vybudovat legitimitu a umožnit politickou podporu rozšiřování dronů;

189.vyzývá k provádění programů odborné přípravy studentů ve všech členských státech koordinovaných s NATO a Evropskou obrannou agenturou (EDA) s cílem podpořit vzdělávání v oblasti létajících dronů, včetně technických dovedností a inženýrských znalostí, a podporovat zájem veřejnosti;

190.vybízí členské státy, Ukrajinu a Komisi, aby vypracovaly a prováděly opatření zaměřená na posílení dovedností v oblasti vývoje a provozu dronů, včetně softwarových a hardwarových součástí, a aby přilákaly talenty z jiných odvětví deep tech a podporovaly vytváření aktivních týmů, které by byly schopny navrhovat, vyrábět a programovat relevantní software; zdůrazňuje, že tato opatření by měla zahrnovat vzdělávací iniciativy v oborech přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM), jako jsou workshopy montáže dronů, webináře a programovací maratony, s cílem vyškolit osoby pro montáž a provoz dronů; v tomto ohledu vítá iniciativy, které již spustila Evropská komise, jako jsou programovací maratony pořádané v rámci Programu EU pro inovace v oblasti obrany (EUDIS) a chystaná iniciativa Brave TechEU, jejichž cílem je usnadnit vývoj inovativních obranných řešení a podpořit spolupráci mezi zúčastněnými stranami;

191.vyzývá členské státy v přední linii, aby přijaly strategické plány rozvoje a investiční rámce a definovaly strategické programy a projekty zaměřené na rozvoj a zabezpečení komplexních dronových schopností a systémů obrany proti bezpilotním vzdušným prostředkům (C-UAS) na svém území, které budou pokrývat celý cyklus schopností od výzkumu a vývoje, testování a certifikace až po výrobu, zavádění a odbornou přípravu; zdůrazňuje, že toto úsilí by mělo být případně podporováno z nástrojů EU, jako je Evropský obranný fond (EDF), Program pro evropský obranný průmysl (EDIP) a kapacita EU pro rychlé nasazení;

192.zdůrazňuje, že tato opatření mají zásadní význam pro zajištění adekvátní, koordinované a včasné reakce na vyvíjející se hybridní a konvenční bezpečnostní výzvy, jimž Evropa čelí zejména na východních a jižních hranicích;

193.žádá, aby celá EU zaujala k antidronovým kapacitám individualizovaný přístup, který by zohledňoval různé operační potřeby: konstatuje, že zatímco země na východním křídle potřebují kombinaci aktivních protidronových opatření a kapacit pro vedení přesného útoku, aby mohly v případě pokusu o invazi odvrátit pozemní hrozby a odrazovat od nich, jiné státy, včetně zemí ve středomořské oblasti, mohou mít v oblasti schopností jiné priority; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily sdílení zátěže; žádá Komisi, aby posoudila soubory kapacit podle regionálních profilů hrozeb, tak aby byly zajištěny maximálně účinné a rychlé dodávky, aniž by byla narušena celková evropská interoperabilita;

194.vyzývá členské státy, aby byly připraveny aktivovat čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU, pokud agresivní akce přerostou v ozbrojený útok nebo přispívají k přípravě bezprostředního útoku;

195.naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby stanovily operační postupy a mechanismy pro případ, že některý členský stát aktivuje čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU;

196.zdůrazňuje, že tato aktivace by měla spustit společný mechanismus reakce EU, včetně koordinovaných obranných opatření, rychlé výměny zpravodajských informací, vzájemné pomoci a jednotné strategické komunikace s cílem zajistit odrazení, solidaritu a odolnost veřejnosti v celé EU;

197.vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby předložila konkrétní plány na uvedení čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU o vzájemné pomoci do praxe, a to i v souvislosti s reakcí na hrozby dronů, s cílem zajistit solidaritu mezi členskými státy, zejména pak mezi těmi, které jsou pro svou zeměpisnou polohu přímo vystaveny bezprostředním hrozbám a výzvám;

198.podporuje úsilí NATO o posílení schopností Evropy v oblasti odstrašení a její obranné pozice podél jejího východního křídla, mimo jiné zahájením operace Východní stráž (Eastern Sentry) a rozvojem celého spektra opatření v rámci této operace; vybízí k tomu, aby v úzké spolupráci s NATO a partnerskými zeměmi bylo vyvíjeno úsilí zaměřené na odstrašení, a vyzývá EU, aby zajistila, že žádný členský stát EU nebude vyloučen z ad hoc spolupráce mezi EU a NATO v oblasti obrany a bezpečnosti;

199.vyzývá Komisi, Evropskou obrannou agenturu a členské státy, aby vytvořily Evropskou akademii pro obranné drony, která by školila inženýry, operátory a techniky a osoby s rozhodovacími pravomocemi ve velitelských strukturách; žádá, aby akademie mohla nabízet společné studijní programy, odborné vzdělávání a certifikaci operátorů ve spolupráci s průmyslem a předními technickými univerzitami; zdůrazňuje potřebu zahrnout za účelem dodržení operačních norem povinné moduly o umělé inteligenci, robotice, elektronickém boji, ochraně vojsk a kybernetické odolnosti;

200.žádá, aby byly v rámci výzkumných ústavů, technických univerzit a vojenských akademií vytvořeny specializované školicí jednotky, které by koordinovaly programy odborné přípravy týkající se dronů, a to mezi sebou, s univerzitami a napříč členskými státy EU a NATO, a zajistily tak výměnu osvědčených postupů a interoperabilitu učebních osnov, jejichž součástí by měly být moduly zaměřené na ochranu obyvatelstva a aplikace dvojího užití;

201.vybízí k vytvoření „inovačního mechanismus EU pro drony a proti dronům“ v rámci Evropské obranné agentury, který by zajistil nepřetržitý společný rozvoj útočných a obranných schopností; zdůrazňuje, že tento cyklus by zvýšil odolnost Evropy vůči asymetrickým hrozbám a zároveň zajistil, aby se souběžně s technologickými inovacemi vyvíjely etické, právní a provozní standardy;

202.zdůrazňuje, že závislost pouze na velkých centralizovaných výrobních zařízeních zvyšuje zranitelnost vůči strategickým útokům a narušení dodávek; konstatuje, že se ukázalo, že decentralizované výrobní modely, jako jsou modely vyvinuté na Ukrajině, zvyšují provozní odolnost během války, protože snižují počet jediných bodů selhání;

203.vybízí k vypracování vnitrostátních a unijních politik na podporu smíšené průmyslové strategie, která by kombinovala strategické kapacity zavedených subjektů v obranném průmyslu s aktivními malými výrobními klastry, sítěmi malých a středních podniků a spoluprací civilního a vojenského sektoru a která by jako doplněk rozsáhlých průmyslových programů umožňovala rychlou místní výrobu, modulární dodavatelské řetězce, geograficky rozloženou údržbu a rychlé opravy v terénu;

204.zdůrazňuje, že finanční nástroje EU a mechanismy financování související s obranou, včetně Evropského obranného fondu (EDF) a Programu pro evropský obranný průmysl (EDIP), by měly tyto decentralizované a hybridní modely zohlednit v návrhu kritérií způsobilosti a při podpoře projektů a zajistit, aby spolu s průmyslovou kapacitou byla odměňována flexibilita, odolnost a škálovatelnost;

205.připomíná, že EÚD v jednom ze svých závěrů konstatoval, že Komise před zahájením výzev k financování nepředložila důkladné posouzení potřeb ani vyčíslení nedostatků v infrastruktuře; naléhavě proto vyzývá k tomu, aby budoucí analýzy nedostatků v rámci Nástroje pro propojení Evropy výslovně zahrnovaly dopravní uzly relevantní pro drony, energetiku a komunikační místa, aby bylo zajištěno, že infrastruktura dvojího užití bude plánována spíše na základě důkazů než na základě ad hoc kritérií;

206.podporuje rychlé sladění doktríny a agregaci poptávky týkající se dronů s Ukrajinou, aby se zefektivnil vývoj a integrace dronů;

207.vyzývá k podstatnému zintenzívnění obranné spolupráce s Ukrajinou, zejména pokud jde o dronové technologie a protiopatření, a to včetně zlepšení průmyslové spolupráce mezi členskými státy a Ukrajinou;

208.zdůrazňuje, že postupy zadávání veřejných zakázek musí být urychleny a zjednodušeny, aby bylo zajištěno včasné poskytování schopností navzdory extrémně krátkým technologickým cyklům v oblasti bezpilotních systémů, které vyžadují neustálé inovace a přizpůsobování;

209.zdůrazňuje, že spolupráce a výměna zkušeností s Ukrajinou má zásadní význam, ale zdůrazňuje, že sladění doktrín by mělo zohledňovat rozdílné operační podmínky a obranné struktury každého členského státu;

210.vyzývá k tomu, aby v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO) byl vypracován celounijní plán dronových schopnosti s cílem sladit vnitrostátní rozpočty a omezit zdvojování činností;

211.vítá stěžejní projekty EU, jako jsou Eurodrone, INTERACT, úsilí v rámci šesté vlny PESCO, demonstrátory rojové robotiky Evropské obranné agentury (EDA) a rámce U-space/SESAR (výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe), které jsou základními stavebními kameny evropského ekosystému dronů; zdůrazňuje jejich úlohu při přípravě budoucích schopností a vyzývá členské státy, aby zintenzivnily společný vývoj, konsolidovaly úsilí a přizpůsobily se tempu vznikajících hrozeb;

212.konstatuje, že v rámci Evropského obranného fondu (EDF) (společného evropského C-UAS a evropského C-UAS) a v rámci PESCO (C-UAS) již byly zahájeny programy rozvoje schopností spolupráce zaměřené na nalezení účinného a nákladově efektivních řešení C-UAS;

213.vyzývá k přezkumu těchto programů s cílem zajistit, aby jejich cíle a očekávané výsledky byly v souladu s novou realitou dronové války, zejména s tím, co vyplývá ze zkušeností získaných z války na Ukrajině;

214.zdůrazňuje, že má-li být dosaženo požadovaných výsledků, musí projekty zaměřené na rozvoj nejmodernějších technologií C-UAS získat odpovídající zdroje financování pro všechny fáze, od výzkumu a vývoje až po industrializaci a zadávání veřejných zakázek;

215.oceňuje vývoj společných evropských platforem bezpilotních systémů, jako je Eurodron, systém dálkově řízených letounů se střední nadmořskou výškou a dlouhým doletem, nebo vybavení potenciálních systémů obrany proti bezpilotním vzdušným prostředkům, jako je palubní elektronické útočné zařízení, které představují nejmodernější projekty v rámci evropské obranné spolupráce probíhající jako součást PESCO; vybízí k prozkoumání podobných obranných projektů, jako jsou námořní drony, přenosná protidronová zařízení nebo integrované moduly elektronického boje;

216.vyjadřuje politování nad znepokojivým zpožděním projektu Eurodrone;

217.vyzývá k hlubší spolupráci mezi Evropskou obrannou agenturou (EDA) a programem Horizont Evropa s cílem podpořit inovace a rozvoj programů dvojího užití;

218.vyzývá k tomu, aby se v členských státech skladovaly spíše součásti dronů a kritické suroviny než kompletní systémy a aby se vytvořily předsunuté opravárenské a regenerační uzly, které by byly umístěny společně se sklady NATO, aby se zajistila trvalá operační připravenost a rychlá rotace modernizovaných součástí; naléhavě vyzývá Komisi, aby toto úsilí začlenila do zastřešující strategie v oblasti surovin, která zajistí dodavatelské řetězce a sníží strategickou závislost na Číně jako důležitém dodavateli surovin, včetně nerostných;

219.zdůrazňuje, že narušení dodavatelských řetězců kritických součástí, jako jsou motory, baterie a polovodiče, omezilo schopnost evropských malých a středních podniků účinně přispívat k obranné průmyslové základně Unie; vyzývá k vytvoření mechanismu, který zajistí přístup k zásobám součástek a umožní tak certifikovaným malým a středním podnikům tyto součástky získávat ze strategických zásob EU za sjednané ceny a po navýšení výroby splácet dodávkami výrobků; trvá na tom, že tyto zásoby by měly být přístupné i Ukrajině;

220.konstatuje, že tento přístup je plně v souladu s cíli plánu ReArm Europe a s evropským aktem o čipech a že posiluje průmyslovou připravenost a odolnost v celé EU;

221.konstatuje, že válka na Ukrajině ukázala, že technologické cykly bezpilotních systémů jsou mimořádně krátké, protože vyžadují neustálé inovace a přizpůsobování; zdůrazňuje, že spolupráce a výměna zkušeností s Ukrajinou má zásadní význam, ale zdůrazňuje, že sladění doktrín by mělo zohledňovat rozdílné operační podmínky a obranné struktury každého členského státu;

222.vyzývá k rozvoji modulárních systémů se zaměnitelnými součástmi, aby bylo možné udržet krok s rychlými inovačními cykly hromadně vyráběných dronů a přizpůsobovat se neustálému vývoji požadavků protivzdušné obrany ve velmi nepředvídatelných situacích;

223.zdůrazňuje však, že zachování této připravenosti a kapacity pro vytváření zásob s sebou nese značné náklady pro průmysl a že je nepravděpodobné, že by společnosti udržovaly zásoby kritických součástí bez jasných veřejných pokynů a finanční podpory; navrhuje, že vnitrostátní agentury pro bezpečnost dodávek by mohly sloužit jako dovozci a velkoobchodníci s klíčovými součástmi, a zajišťovat tak odpovídající úroveň zásob, umožnit pravidelné střídání zásob a zmírnit finanční zátěž jednotlivých podniků; zdůrazňuje, že tento model by vyžadoval koordinované partnerství veřejného a soukromého sektoru a specializované mechanismy financování na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, aby byla zajištěna odolnost a kontinuita dodávek;

224.vyzývá k vytvoření „souboru nástrojů pro financovatelnost“, aby se zvýšila efektivita financování obrany tím, že se zveřejní standardní formy úvěrových balíčků Evropské investiční banky/Evropského obranného fondu, včetně harmonogramů milníků, záruk a doložek o duševním vlastnictví, s cílem omezit právní spory s bankami členských států, které se podílejí na distribuci úvěrových linek souvisejících s obranou;

225.vyzývá Komisi, aby do svých dohod o usnadnění udržitelných investic zahrnula opatření, která zajistí, aby evropské odvětví dronů a členské státy měly dostatečné zásoby klíčových materiálů a součástí nezbytných pro vývoj bezpilotních systémů;

226.naléhavě vyzývá Komisi, aby toto úsilí učinila součástí zastřešující surovinové strategie, která zabezpečí dodavatelské řetězce snížením strategické závislosti na Číně, a doporučuje, aby členské státy zajistily bezpečnost dodávek dronů tím, že určí kritické součásti a kompetence, které musí pocházet z místních zdrojů;

227.vyzývá Evropskou radu, aby pověřila Evropskou obrannou agenturu (EDA) vytvořením zvláštního, flexibilního rozpočtu pro bezpilotní systémy, který by zahrnoval celý životní cyklus schopností, včetně výzkumu a vývoje, výroby prototypů, výcviku a údržby, s flexibilními požadavky a prostředky na urychlení pořizování a nasazování v terénu;

228.domnívá se, že užitečným nástrojem pro vývoj bezpilotních systémů by mohla být struktura pro evropský zbrojní program (SEAP), neboť zahrnuje celý životní cyklus schopností, urychluje získávání nebo výrobu příslušných kapacit a jejich dostupnost;

229.vyzývá Komisi, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise a členské státy, aby po konzultaci s NATO vytvořily zvláštní finanční položky EU pro rychlé pořizování, výcvik, udržování a zajištění náhradních dílů bojových jednotek bezpilotních systémů;

230.domnívá se, že početná vniknutí ruských dronů do vzdušného prostoru mnoha členských států ukazuje, že EU již není jen v ohrožení, ale je provokována;

231.domnívá se, že přelety nad svrchovaným vzdušným prostorem bojovými letadly nebo vojenskými drony nejsou hybridním aktem, ale záměrným porušováním svrchovanosti;

232.vyzývá EU a členské státy, aby rozvíjely schopnost odrazovat od útoků, rychle je odhalovat, přiřazovat je, zachycovat je a být připraveny tyto útoky neutralizovat;

233.doporučuje, aby členské státy, zejména státy v první linii, podstatně modernizovaly nebo zavedly nové systémy pro detekci raket a dronů, které budou schopny předávat informace v rámci celé EU a sloužit jako „štít“ pro vícevrstvé kapacity evropské vzdušné obrany;

234.vyzývá k plné integraci se strukturami protivzdušné a kosmické obrany NATO s cílem maximalizovat interoperabilitu;

235.vyzývá k tomu, aby iniciativa Evropský nebeský štít začlenila schopnosti C-UAS do širší architektury evropské integrované protivzdušné a protiraketové obrany, a podporuje celounijní síť včasného varování a sdílení údajů, která integruje detekční telemetrii a indikace spuštění s unijními a vnitrostátními systémy velení v oblasti protivzdušné obrany;

236.připomíná, že účinnou ochranu hranic EU lze zajistit pouze na základě komplexního přístupu, který pokryje celých 360°;

237.vyzývá k cílenému spolufinancování protidronové obrany ze strany EU, která bude schopna ochránit kritickou energetickou a dopravní infrastrukturu v členských státech v přední linii;

238.doporučuje členským státům, aby zavedly základní a víceúrovňovou ochranu kritické infrastruktury pomocí systémů C-UAS, tzn. ochranu takové infrastruktury, jako jsou energetické systémy, dopravní uzly, telekomunikační sítě a segmenty související s vesmírem, založenou na interoperabilních rozhraních a společných technických specifikacích, s harmonizovaným hlášením incidentů a jasnou civilně-vojenskou koordinací, která se bude opírat o legálně schválené výcviky a testy elektronického boje, u nichž se bude bezpečně předcházet konfliktům;

239.doporučuje, aby v rámci vojenských akademií a vojenských vysokých škol probíhal pravidelný výcvik a rozvoj technických odborných znalostí, koordinovaný ze strany Evropské bezpečnostní a obranné školy a spolufinancovaný prostřednictvím Evropské obranné agentury (EDA), která sponzoruje budování technických schopností formou společné odborné přípravy zaměřující se prioritně na klíčové oblasti, jako jsou rozhraní mezi člověkem a robotickými roji, algoritmy rojové inteligence, hraniční architektura („edge computing“), zabezpečené datové spoje, multifunkční programy/platformy, simulace experimentálních platforem pro taktický vývoj umělé inteligence a simulace, které optimalizují sekvenování hrozeb a účinnost zbraní, přičemž je třeba zajistit, aby tyto činnosti byly v souladu s výcvikovými normami NATO a aby přispívaly k plnění společných evropských cílů v oblasti budování schopností a interoperability, včetně integrace umělé inteligence, robotiky a kosmických technologií, s cílem zvýšit konkurenceschopnost;

240.doporučuje začlenit systémy C-UAS do společných cvičení a plánování ochrany obyvatelstva na úrovni EU s důrazem na kritickou infrastrukturu, která policii, letištním orgánům a provozovatelům v odvětví energetiky umožní přístup k celounijním výcvikovým a standardizovaným schopnostem C-UAS;

241.vybízí k posílení experimentů v příslušných průmyslových odvětvích a opakovaných zkoušek v terénu s cílem rychle validovat nové protidronové technologie a operační koncepce;

242.vybízí členské státy, aby upřednostňovaly integraci systému velení a řízení se zásahovými složkami v první linii, obranou obyvatelstva a obranou proti bezpilotním systémům, aby byla zajištěna maximální možná optimalizace připravenosti obyvatelstva, krytů, včasného varování a technologické integrace;

243.domnívá se, že provádění směrnice o odolnosti kritických subjektů Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 164, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2557/oj). by mělo zohlednit hrozby, které představuje nezákonné používání dronů, a vyzývá Komisi, aby vytvořila regulační rámec, který umožní státním bezpečnostním orgánům, včetně policie, pohraniční stráže a dalších vnitřních sil, pořizovat a provozovat systémy C-UAS; zdůrazňuje, že takové povolení by mělo podléhat přísným ustanovením o dohledu a odpovědnosti srovnatelným s ustanoveními uplatňovanými na smrtící zbraně, aby byla zajištěna účinná ochrana civilní infrastruktury a zároveň respektovány standardy EU v oblasti bezpečnosti a zabezpečení;

244.vyzývá k tomu, aby byly zavedeny normy bezpilotních systémů platné v celé EU a aby byla konečně stanovena povinnost trvalé letové způsobilosti a uznána nezbytnost kybernetické infrastruktury Open-Earth-Monitor a EMAR, a to při plném respektování svrchovanosti členských států a zajištění toho, aby tyto požadavky nevytvářely zbytečnou administrativní zátěž ani nebránily inovacím a růstu malých a středních podniků;

245.vyzývá Komisi, aby s využitím nástrojů obchodu EU sledovala šíření výrobců dronů, kteří používají neprůhledné postupy nakládání s údaji; vybízí k vytvoření regulačního rámce, který zajistí plnou sledovatelnost hardwarových a softwarových technologií používaných drony provozovanými v EU;

246.vyzývá k rozšíření certifikovaných zkušebních prostor pro výcvik a integraci kapacit dronů, kde by průmysl a ozbrojené síly mohly rychle společně vyvíjet, testovat a ověřovat řešení týkající se dronů v operačních podmínkách;

247.vyzývá Komisi, aby poskytla odpovídající finanční prostředky na budování kapacit a infrastruktury těchto lokalit s cílem dosáhnout jejich optimálního inovačního potenciálu; vybízí k zapojení malých a středních podniků a začínajících podniků s cílem urychlit výzkum a vývoj, a posílit tak technologický náskok Evropy;

248.uznává, že postupné začleňování kapacit v oblasti dronů do mnohonárodnostních jednotek – jako např. nedávné začlenění protidronového systému v rámci brigády, která tvoří posílenou předsunutou přítomnosti NATO v Lotyšsku – má být modelem pro budoucí rozvoj ozbrojených sil; vyzývá k většímu využívání stávajících certifikovaných zkušebních prostor pro výcvik a integraci; zdůrazňuje, že operátoři potřebují přístup k zabezpečeným zkušebním prostorům, simulačním prostředím a cvičením s ostrou municí za účelem výcviku v oblasti taktik rojových bezpilotních letadel, boje proti bezpilotním systémům a autonomního zaměřování cílů; konstatuje, že společná evropská střediska, která by vycházela z operačních zkušeností s drony, které má prapor posílené předsunuté přítomnosti pod velením Kanady operující na východní hranici, by posílila výcvikové možnosti v mnoha dalších zemích, interoperabilitu, sbližování doktríny a účinnost v celé Unii;

249.vybízí Komisi, aby po konzultaci s členskými státy zjednodušila předpisy pro neobydlené zkušební oblasti s cílem umožnit testování v souladu se společnými bezpečnostními normami; vybízí k začlenění simulací založených na umělé inteligenci a cvičení v reálném světě s cílem zajistit technologickou připravenost a relevantnost z hlediska bojové doktríny;

250.vybízí Komisi, aby v případě potřeby snížila administrativní zátěž, a zefektivnila tak postupy v souladu s ustanoveními souhrnného balíčku o obranné připravenosti;

251.konstatuje, že drony vyrobené v Evropě musí být testovány ve skutečných válečných podmínkách, tedy například na Ukrajině;

252.doporučuje financování a budování „obranného metaverzu“ řízeného Evropská obrannou agenturou (EDA) pro simulovaný boj s drony (námořní a letecký), který by začínal u částicových simulací a pokračoval k prostředím s vysokým rozlišením;

253.doporučuje, aby byly vypracovány a často vyhodnocovány strategie pro inteligentní koordinaci dronových rojů s využitím simulačních prostředí podporovaných vysoce výkonnou výpočetní technikou;

254.uznává, že pro testování a syntézu dronových rojů je zapotřebí vysoce výkonná výpočetní infrastruktura s clustery grafických procesorových jednotek a paralelním zpracováním a že škálovatelnost vyžaduje škálovatelnou výpočetní techniku; doporučuje proto, aby financování odborné přípravy v této oblasti bylo pro Evropskou obrannou agenturu (EDA) prioritou;

255.zdůrazňuje potřebu větší civilně-vojenské koordinace vzdušného prostoru, zejména začleněním dronů do koridorů U-space v rámci iniciativy jednotného evropského nebe; podporuje rozšíření společných simulačních a detekčních cvičení, kterých by se účastnily civilní i vojenské subjekty a donucovací orgány, aby se zvýšila jejich připravenost na hrozby ve více oblastech; zdůrazňuje, že tato cvičení by se měla povinně provádět každoročně, aby byla zajištěna trvalá připravenost a interoperabilita;

256.doporučuje vytvoření evropské platformy pro monitorování hybridních hrozeb spojených s bezpilotními systémy, která by byla součástí střediska EU pro hybridní hrozby a její činnost by byla koordinována s Vojenským štábem EU (EU) v rámci společné zpravodajsko-analytické složky (SIAC);

257.zdůrazňuje, že tato platforma by měla Politickému a bezpečnostnímu výboru Rady předkládat strategická varování s vojenskými informacemi od Vojenského výboru Evropské unie a jejího útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení, a měla by být interoperabilní a vycházet z odborných znalostí aliance NATO, jeho střediska excelence pro spolupráci v oblasti kybernetické obrany (CCDCOE) a systémů včasného varování členských států; zdůrazňuje, že je třeba pravidelně informovat zúčastněné subjekty v Evropském parlamentu s cílem zaručit řádný dohled a umožnit tvorbu politik založenou na faktech;

258.zdůrazňuje, že členské státy EU v přední linii by měly využít svých regionálních znalostí a strategického umístění ke zvýšení situační orientace a operační efektivity;

259.žádá, aby v celé EU byla spuštěna akce na úrovni situačního povědomí a aby za tímto účelem byly uvolněny prostředky na financování integrované databáze pro sledování bezpilotních systémů a hrozeb, která by vycházela z modelu integrované protivzdušné a protiraketové obrany NATO a která by navržena tak, aby zlepšila odhalování hrozeb, koordinaci a ochranu civilního obyvatelstva v přeshraničním měřítku;

260.vyzývá členské státy, aby určily vnitrostátní operační středisko C-UAS, které zajistí nepřetržitou koordinaci a interoperabilní sdílení údajů mezi příslušnými orgány, včetně civilního letectví a letových navigačních služeb, prosazování práva, obrany, zpravodajských služeb, pohraniční a pobřežní stráže, orgánů civilní ochrany a provozovatelů kritické infrastruktury, a s jinými členskými státy, a to na základě společných nebo otevřených rozhraní, harmonizovaných formátů pro podávání zpráv a spolehlivých právních rámců a rámců na ochranu soukromí;

261.uznává „dánský model“ jako osvědčený postup, který mohou členské státy napodobit, aby zlepšily získávání špičkových zbraňových systémů na nejnižší dostupné cenové úrovni, a zároveň tak podpořit ukrajinské hospodářství a stimulovat rychlejší výzkum v podnicích, které mají nejlepší předpoklady k inovacím podle situace na bojišti;

262.upozorňuje na to, že členské státy mohou podobně jako Dánsko umožnit výrobu obranných schopností prostřednictvím společných veřejných zakázek a průmyslové spolupráce s ukrajinskými společnostmi;

263.podporuje společné pokusy s bezpilotními systémy, jichž se účastní Vojenský štáb EU a Fond pomoci Ukrajině a které umožňují efektivnější cestu k integraci na evropské úrovni zohledňující rozšiřitelnost, interoperabilitu a využití silných stránek Ukrajiny, které spočívají v modulárních a nízkonákladových řešeních, velení a řízení (C2) prováděné digitální generací a inovacích vycházející z praxe;

264.uznává, že intenzifikace elektronického boje na Ukrajině způsobila závody ve schopnostech „přehradného rušení“ a ukázala, že je třeba, aby ozbrojené síly tuto výzvu překonaly tím, že budou společně rozvíjet schopnosti v oblasti elektronického boje, které mohou překonat protidronové zbraně, rychlou přeladitelnost, offline režimy a další vyhýbací manévry;

265.vybízí k investicím do vytvoření účinných a efektivních metod bezdrátového přenosu dat odolných v podmínkách elektronického boje s cílem umožnit účinné velení a řízení (C2) na předpokládaném bojišti s velkým množstvím bezpilotních vzdušných i pozemních prostředků, která ke svému fungování potřebují efektivní bezdrátová data;

266.vyzývá Komisi a Evropskou obrannou agenturu (EDA), aby upřednostnily integraci programů GOVSATCOM a IRIS² pro spolehlivou, bezpečnou a nákladově efektivní družicovou komunikaci podporující obranné mise EU a spojení pro velení a řízení (C2) dronů;

267.naléhavě vyzývá k cíleným investicím Evropského obranného fondu (EDF) do družicových terminálů s nízkou latencí, vysokopásmových satelitních terminálů a odolných komunikačních zařízení s cílem zajistit přenos údajů v reálném čase a ochranu před interferencí, zachycováním signálu a jeho rušením;

268.vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly harmonizované a interoperabilní normy velení, řízení a spojení (C3), které budou integrovat systémy s posádkou a bezpilotními systémy v rámcích EU a NATO;

269.vybízí Evropský obranný fond (EDF) a Program pro evropský obranný průmysl (EDIP) k podpoře jednotných a bezpečných architektur využívajících umělou inteligenci a cloudovou syntézu dat s cílem umožnit koordinované operace na více platformách v reálném čase a zároveň zajistit lidský dohled a kybernetickou bezpečnost;

270.vyzývá k vytvoření společného centra excelence pro drony EU a NATO v některém ze států v první linii s trvalou posílenou předsunutou přítomností NATO, aktivními testovacími zařízeními a aktivním výrobním centrem pro bezpilotní letouny, aby se zefektivnila společná cvičení a vzájemná zaměnitelnost mezi členskými státy;

271.žádá, aby toto středisko excelence pro drony EU a NATO spolupracovalo s projektem stálé strukturované spolupráce (PESCO) v oblasti vojenské mobility a s Evropským velitelstvím letecké dopravy na vývoji společných standardů pro dopravu, doplňování paliva a nasazování bezpilotních systémů prostřednictvím koridorů vojenské mobility;

272.zdůrazňuje, že toto středisko musí uplatňovat přístup, který pokryje celých 360°, zabránit duplikování stávajících struktur NATO a zaměřit se na rychlé předávání poznatků získaných z Ukrajiny;

273.navrhuje, aby byla do roku 2027 vytvořena síť center excelence EU pro operace dronů (EUCEDO), z nichž každé by se specializovalo na určitou oblast (např. vyčkávací munice, roje, mateřské letouny, taktické bezpilotní systémy, námořní drony, systém pro obranu proti bezpilotním leteckým prostředkům), shromažďovaly by odborné znalosti z jednotlivých členských států a uváděly by je do souladu s centry excelence NATO a harmonizovaným systémem certifikace Evropské obranné agentury (EDA);

274.vyzývá k institucionalizaci programů předávání znalostí mezi Ukrajinou, NATO a EU prostřednictvím rotačních výměn zaměstnanců s pracovníky ukrajinských ozbrojených sil a rozšířením společných výcvikových programů v rámci Vojenského štábu EU a jeho jednotky EU v SHAPE; doporučuje, aby v první linii bylo zřízeno stálé, společně financované výcvikové a logistické centrum EU–NATO–Ukrajina s cílem zefektivnit operační plánování, logistiku a údržbu se zaměřením na přežití dronů v reálném světě a na poznatky v oblasti inovací;

275.požaduje, aby EU a NATO spolupracovaly na institucionalizaci získaných poznatků z bojových zkušeností Ukrajiny a ve spolupráci s Evropskou bezpečnostní a obrannou školou a Vojenským štábem EU (EUMS) zaváděly doktrinální a technologické inovace v moderních bojových podmínkách;

276.vybízí členské státy, aby zvážily zapojení do výcvikových misí na Ukrajině s cílem plně si osvojit odborné znalosti a inovativní techniky ukrajinských ozbrojených sil;

277.doporučuje, aby tato spolupráce zahrnovala rovněž výměnu operativních zkušeností s integrací jednotek dronů jako nezávislých složek ozbrojených sil, jak nedávno prokázalo zřízení sil bezpilotních systémů Ukrajinou;

278.vyzývá k součinnosti mezi spoluprací EU s Ukrajinou a plánem spolupráce NATO–Ukrajina v oblasti inovací, která je klíčovým prostředkem k navázání užších vazeb mezi výzkumnými institucemi a obranným průmyslem, zefektivnění předávání inovací a umožnění rychlého vývoje prototypů a zavádění systémů týkajících se dronů;

279.vyzývá k pořádání každoročních společných cvičení integrace doktríny pro drony v rámci operací SBOP a bojových skupin EU, která budou koordinována prostřednictvím útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení a hodnocena v partnerství s velitelstvím společných sil NATO a JATEC s cílem zajistit kompatibilitu doktrín a operační realismus;

280.doporučuje zahájit společná cvičení EU a NATO v oblasti obrany proti dronovým rojům, odolnosti vůči elektronickému boji, nízkonákladových kinetických efektorů a systémů se směrovanou energií na mnohonárodních testovacích polygonech se strukturovaným statusem pozorovatele EU a recipročním přístupem pro iniciativy vedené EU;

281.vybízí k integraci bezpilotních systémů (UAS) a systémů pro obranu proti bezpilotním vzdušným prostředkům (C-UAS) do struktury Vojenského štábu EU a stálých vojenských cvičení členských států;

282.vyzývá ke zřízení stálé koordinační jednotky EU–NATO pro drony, která by překlenula doktrinální a operační rozdíly mezi operacemi EU a NATO, a to prostřednictvím stálé společné koordinační jednotky v rámci Vojenského štábu Evropské unie s úkolem synchronizovat doktrínu pro drony, stanovit priority integrace kapacit a usnadnit sdílení informací v reálném čase mezi misemi SBOP EU a operacemi NATO;

283.vyzývá k vytvoření jednotné normy EU–NATO pro interoperabilitu bezpilotních systémů, který by zahrnoval společné komunikační protokoly, klasifikační systémy pro UAS/C-UAS a formáty pro sdílení dat, které by za účelem zajištění bezproblémové koordinace ve společných operacích byly závazné pro všechny mise SBOP a synchronizované s doktrínou NATO pro C-UAS; podtrhuje důležitost úzké spolupráce mezi NATO a EU s cílem využít vzájemně se doplňujících rolí obou organizací k posílení obrany Evropy a odstrašování; vyzývá zejména Komisi, aby navrhla právně závazné nástroje, které by zajistily dodržování norem NATO;

284.trvá na tom, aby financování Evropského obranného fondu (EDF), Programu pro evropský obranný průmysl (EDIP) a plánu ReArm Europe bylo podmíněno přísným dodržováním těchto norem, aby se zabránilo proprietárnímu uzamčení a maximalizovala se kompatibilita plug-and-play; vybízí k tomu, aby při odkazování na osvědčené postupy vycházelo z výsledků projektu INTERACT z roku 2019 nazvaného Přípravné akce pro obranný výzkum – Standardy interoperability pro systémy bezpilotních ozbrojených sil;

285.vyzývá k institucionalizování integraci dronů v rámci misí SBOP, stanovení společných norem interoperability s NATO a zavedení vícestupňového přístupu v obraně proti hrozbám bezpilotních systémů;

286.doporučuje institucionalizovat společné testování systémů pro obranu proti bezpilotním vzdušným prostředkům (C-UAS) v rámci zařízení a úrovní inovací SBOP a NATO;

287.vyzývá k tomu, aby Iniciativa Evropský nebeský štít začlenila schopnosti C-UAS do širší architektury evropské integrované protivzdušné a protiraketové obrany (IAMD);

288.vyzývá k zavedení odpovědného využívání obranných technologií v rámci SBOP s podporou Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), přičemž se soustředí na zmírňování škod způsobených civilnímu obyvatelstvu, ochranu údajů a mechanismy odpovědnosti;

289.vyzývá ke spolupráci mezi EU a NATO při provádění akčního plánu NATO pro rychlé přijímání technologií, jehož cílem je urychlit vnitrostátní procesy zadávání veřejných zakázek; vyzývá členské státy, aby provedly reformu akvizičních cyklů, včetně rozvoje možných postupů pro zadávání zakázek na bezpilotní vzdušné prostředky (UAV) jako služby, testovacích protokolů a certifikačních rámců, které zajistí, aby vojenské inovace držely krok s prostředím hrozeb; vítá v tomto ohledu chystaný návrh plánu transformace obranného průmyslu EU;

290.vybízí Komisi a členské státy, aby propojily provádění akčního plánu NATO pro rychlé přijímání technologií s projekty infrastruktury vojenské mobility EU a zajistily, aby nově vyvinuté drony mohly být rychle přepraveny a začleněny do společných operací;

291.podporuje spolupráci EU s Mezinárodní koalicí pro drony s cílem sladit zadávání zakázek na bojišti s cíli Evropského obranného fondu; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti spolufinancování s klíčovými partnery s cílem podpořit výrobu související s drony v součinnosti s průmyslovými a technologickými iniciativami EU;

292.uznává trvalou úlohu, kterou hraje koalice pro drony při normalizaci bezpilotních systémů, její zásadní pomoc Ukrajině a skutečnost, že zajišťuje, aby členské státy držely krok s rychle se měnícími požadavky na bojišti; vybízí členské státy, aby toto partnerství využily ke zkrácení zdlouhavých požadavků na zadávání zakázek, schvalování, vývoj a testování a napomohly tak rychlému pořizování bezpilotních systémů;

293.podporuje spolupráci EU s Mezinárodní koalicí pro drony a vybízí členské státy, aby se k této koalici, která nadále nakupuje drony a podporuje inovativní vývoj s cílem posílit schopnosti ukrajinských sil na bojišti, připojily a aktivně k ní přispívaly; vyzývá členské státy, aby sladily své nákupy na bojišti s cíli Mezinárodní koalice pro drony; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti spolufinancování s klíčovými partnery s cílem podpořit výrobu související s drony a průmyslovou spolupráci v součinnosti s průmyslovými a technologickými iniciativami EU;

294.podporuje využívání nových strategických partnerství EU a dohod o partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany jako páky k prosazování regulačního prostředí a postupů zadávání veřejných zakázek, které jsou koordinovány a integrovány se stávajícím evropským ekosystémem, přičemž strategičtí partneři přinášejí potřebné kritické schopnosti a suroviny a kladou důraz na společný vývoj v oblasti pohonných jednotek, signálového zpravodajství, elektronického boje, kinetických schopností, vývoje laserů a kritického softwaru pro mise;

295.zdůrazňuje, že je důležité zapojit kandidátské země EU, které se plně ztotožňují se společnou bezpečnostní a obrannou politikou EU, do budování evropských kapacit v oblasti dronů;

296.doporučuje uzavírat dvoustranné dohody se strategickými partnery mimo EU pro bezpečnou společnou výrobu a přenos technologií s využitím modelů společného vývoje a spolufinancování s cílem získat přístup k osvědčeným systémům a zároveň budovat výrobní kapacity;

297.zdůrazňuje, že tyto dohody musí obsahovat spolehlivé záruky duševního vlastnictví, chránit konkurenceschopnost evropského průmyslu a technologickou suverenitu a zajistit interoperabilitu se silami členských zemí NATO, které nejsou členy EU, zejména se západoevropskými státy, které nejsou členy EU;

298.vyzývá Komisi, aby začlenila země západního Balkánu, které projevily zájem, do projektu protidronové zdi a aby rovněž prohloubila spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany, včetně budování kapacit, boje proti hybridním hrozbám a ochrany kritické infrastruktury;

299.vybízí k upřednostnění pomoci zaměřené na drony v rámci Evropského mírového nástroje a dalších příslušných nástrojů vnější činnosti EU tak, aby partnerské země mohly účinně řešit asymetrické hrozby a být lépe vybaveny pro operace v oblasti boje proti terorismu;

300.uznává významný pokrok a odborné znalosti podobně smýšlejících demokratických partnerů v indicko-tichomořském regionu v oblasti dronů a vznikajících technologií, jakož i výzkumu dvojího užití; vyzývá k posílení spolupráce a partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany mezi EU a partnery v indicko-tichomořském regionu, včetně Tchaj-wanu, zejména v oblasti dronové technologie a příslušných průmyslových odvětví; zdůrazňuje, že pro posílení bezpečnosti a odolnosti je důležité budovat bezpečné, demokratické (tzv. non-red supply chains) dodavatelské řetězce opírající se o demokratické hodnoty;

301.doporučuje využívat modely společného rozvoje a spolufinancování s podobně smýšlejícími partnery, které nejsou v rozporu s bezpečnostními zájmy EU a jejích členských států, s cílem získat přístup k osvědčeným systémům při budování výrobní kapacity EU;

302.vyzývá Komisi, aby zajistila, že nové obchodní nebo politické dohody mezi EU a jinými zeměmi, nebo případné změny stávajících dohod nebudou ohrožovat přístup ke klíčovým technologiím pro rozvoj dronů nebo vytvářet zranitelnou závislost;

303.zdůrazňuje, že v současné době jsou dvěma zeměmi s největšími zkušenostmi s válkou s drony Rusko a Ukrajina;

304.naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby s Ukrajinou spolupracovaly na všech jejích iniciativách souvisejících s drony, což umožní urychlit vývoj dronů v EU i zvýšit podporu Ukrajiny; vyzývá členské státy zejména k tomu, aby zvážily své zapojení do výcvikových misí na Ukrajině zaměřených na drony a protidronovou válku s cílem plně absorbovat odborné znalosti a inovativní techniky, které mají ukrajinské ozbrojené síly k dispozici;

305.doporučuje institucionalizaci sdílení znalostí z Ukrajiny vytvořením formálních programů výměn mezi ukrajinskými operátory dronů a školiteli EU/NATO, které budou koordinovány prostřednictvím Společného analytického, výcvikového a vzdělávacího střediska NATO (JATEC), Střediska NATO pro bezpečnostní pomoc Ukrajině a Evropské obranné agentury (EDA) a jejichž účelem bude zajistit rychlou internalizaci taktik, které se osvědčily v boji;

306.doporučuje zavést s Ukrajinou trvalou a systematickou výměnu osvědčených postupů a výcviku, jejíž součástí by byly její operační a taktické vojenské zkušenosti na různých úrovních, včetně strategického velení;

307.vyzývá k zapojení ukrajinských odborníků do správních rad, zkušebních týmů a do pilotních výměnných školení;

308.vyzývá k vytvoření databáze získaných zkušeností a koordinace s ukrajinskou účastí, která by umožňovala shromažďovat údaje z bojišť, zveřejňovat ověřené taktiky a rychle aktualizovat doktríny;

309.vyzývá Evropskou obrannou agenturu (EDA), aby s pomocí stávajícího Úřadu EU pro inovace v oblasti obrany (EUDIO), v níž působí atašé agentury EDA pověřený účastí v pracovních skupinách Ukrajiny a členských států, zřídila na Ukrajině kancelář, která by usnadňovala sdílení osvědčených postupů mezi Ukrajinou a členskými státy;

310.vybízí Ukrajinu, aby do výcvikových škol a programů EU a NATO vysílala více operátorů bezpilotních letounů s cílem rozšířit počet členských států, s nimiž může spolupracovat;

311.uznává, že výroba bezpilotních letounů na Ukrajině je výrazně omezena nedostatečnými kapitálovými investicemi, a trvá na tom, aby byla na podporu rozvoje bezpilotních letounů na Ukrajině využita zmrazená ruská aktiva;

312.naléhavě vyzývá Komisi, členské státy a jejich obranný průmysl, aby v souladu s „dánským modelem“ co nejúčinněji podporovaly ukrajinský obranný průmysl, investovaly do něj a navázaly s ním partnerství s cílem plně využít potenciál výrobních kapacit na Ukrajině;

313.vybízí k prohloubení průmyslové spolupráce s ukrajinskými výrobci dronů, které se osvědčily na bojišti, jsou cenově dostupné a mají potřebné schopnosti; naléhavě vyzývá členské státy a jejich obranný průmysl, aby uskutečňovaly další investice, zřizovaly společné podniky a rozvíjely partnerství s Ukrajinou v oblasti společného vývoje obranných produktů v EU, zejména v oblasti bezpilotních systémů (UAS) a systémů pro obranu proti bezpilotním vzdušným prostředkům (C-UAS);

314.zdůrazňuje, že je třeba vypracovat dlouhodobou strategii, která bude po skončení války na Ukrajině podněcovat inovace a rozvíjet schopnosti dronů, neboť drony budou i nadále používány v dalších globálních konfliktech a hrozí, že úzké zaměření se na evropský operační prostor může představovat riziko zaostání za probíhajícím celosvětovým rozvojem a vývojem dronových technologií;

315.vybízí členské státy, aby usilovaly o takové regulační prostředí a postupy zadávání veřejných zakázek, které koordinují a integrují stávající evropský ekosystém se strategickými partnery, jako jsou Spojené státy, Spojené království, Kanada, Austrálie a Japonsko, zvláště pokud přinášejí potřebné kritické schopnosti a suroviny, s důrazem na společný vývoj v oblasti pohonu, elektronického boje, vývoje laserů a kritického softwaru pro mise;

316.uvědomuje si rozdíly v regulačních rámcích mezi Vojenským štábem EU a zeměmi, které nejsou členskými státy EU, a vybízí ke spolupráci s dalšími významnými státy produkujícími drony s cílem zlepšit sbližování právních předpisů a podpořit bezpečnější celosvětovou integraci bezpilotních systémů;

317.zdůrazňuje, že ekosystém polovodičů vytvořený na základě aktu o čipech by měl rovněž podporovat digitální páteřní sítě evropských dronových koridorů a infrastruktury vojenské mobility, což umožní bezpečnou výměnu údajů, fúzí senzorů a koordinaci provozu na základě umělé inteligence pro vojenské i civilní bezpilotní systémy;

318.vyzývá k analýze dodavatelského řetězce a relokalizaci kritických součástí nezbytných pro dlouhodobé kapacity výroby dronů;

319.zdůrazňuje, že je důležité zachovat spolupráci a výměnu technických a operačních zkušeností s navrhováním, výrobou a provozem bezpilotních systémů i s partnery mimo EU a NATO;

320.zdůrazňuje, že tato spolupráce by měla zahrnovat spolupráci inženýrů a odborníků na mechatroniku, IT, elektroniku a optoelektroniku s cílem posílit inovace, interoperabilitu a technologický rozvoj v rámci širšího obranného ekosystému;

321.vyzývá k větší součinnosti mezi aktem o čipech a iniciativami EU v oblasti financování obrany prostřednictvím využití iniciativy Čipy pro Evropu a Evropské rady pro polovodiče s cílem podpořit další rozvoj výroby polovodičů mezi členskými státy;

322.vyzývá k vytvoření modulárního výcvikového programu C-UAS pro protiteroristické jednotky, který by zahrnoval rozpoznávání dronů, techniky zadržování a simulace červených týmů;

323.vyzývá k začlenění doktríny C-UAS do společných cvičení EU v oblasti boje proti terorismu v rámci agentur EDA a Frontex; zdůrazňuje význam sdílení zpravodajských informací s NATO a strategickými partnery s cílem předvídat využívání dronů k teroristickým účelům;

324.podporuje využívání dronů při misích EU a pohraničních operacích agentury FRONTEX k monitorování podezřelých teroristických hnutí, tras používaných pro převaděčství a obchodování s lidmi a oblastí migračního tlaku; konstatuje, že bezpilotní systémy využívají snímače s vysokým rozlišením, termální a vícespektrální senzory a radarové senzory se syntetickou aperturou, pro které není překážkou oblačnost ani noční temnota, což umožňuje odhalit podezřelý pohyb nebo podezřelá vozidla; konstatuje, že v oblastech zasažených konfliktem nebo v odlehlých pohraničních oblastech mohou drony poskytovat dlouhodobé a zároveň minimálně rizikové zpravodajské, sledovací a průzkumné schopnosti, daleko převyšující možnosti stávajících platforem s posádkou nebo pozemních platforem, přičemž údaje, které přinášejí, přímo přispívají k syntéze zpravodajských informací, velení a řízení hranic a rychlému rozhodování;

325.vyzdvihuje důležitou úlohu sledovacích bezpilotních letounů pro bezpečnost hranic EU, zároveň však varuje, že bezpilotní letouny se mohou stát dobře využitelným a nenahraditelným nástrojem pro převaděčství; naléhavě vyzývá členské státy, aby do vnitrostátních plánů odolnosti začlenily protokoly reakce specifické pro drony; vyzývá k začlenění příslušníků hraniční kontroly a donucovacích orgánů do výcviku v oblasti provozu dronů a jejich zachycování;

326.vyzývá k financování společného zadávání veřejných zakázek a výzkumu a vývoje systémů C-UAS prostřednictvím Evropského obranného fondu (EDF), přičemž prioritu mají mobilní řešení, která lze rychle nasadit a jsou vhodná pro expediční protiteroristické operace na vyžádání;

327.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Evropské radě, Radě, místopředsedkyni Evropské komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, předsedkyni Komise a příslušným komisařům, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi NATO, předsedovi Parlamentního shromáždění NATO, agenturám EU působícím v oblasti bezpečnosti a obrany a vládám a parlamentům členských států.