1.připomíná, že je třeba zajistit, aby rozpočet EU plnil politické priority EU, včetně posílení konkurenceschopnosti, podpory udržitelné a inkluzivní prosperity a zajištění svrchovanosti a nezávislosti EU coby geopolitického aktéra; zdůrazňuje, že k dosažení těchto cílů jsou regulační změny stejně důležité jako finanční opatření; zdůrazňuje, že výdaje EU by měly dosahovat hmatatelných výsledků v souladu se zásadami řádného finančního řízení a měly by být investovány do oblastí, kde mají společná opatření EU větší dopad a přidanou hodnotu než politická opatření na vnitrostátní nebo nižší úrovni;

2.zdůrazňuje, že opatření na posílení konkurenceschopnosti mohou přispět k širším společenským přínosům za předpokladu, že se tato opatření budou i nadále zaměřovat na produktivitu, růst a vytváření pracovních míst; trvá na tom, že jakýkoli zastřešující výkonnostní rámec rozpočtu EU by měl v první řadě přinášet hospodářské výsledky a měřitelné politické výsledky, přičemž by měl případně zohledňovat širší společenské dopady, aniž by byly ohroženy zásady účinnosti a účelnosti;

3.považuje za nezbytné, aby se rozpočet EU více zaměřoval na výsledky a aby každé vynaložené euro přinášelo občanům a podnikům měřitelnou hodnotu; znovu potvrzuje, že aby bylo možné sledovat a hodnotit pokrok při dosahování politických cílů EU a zajistit, aby zdroje EU byly vynakládány efektivně, účinně a udržitelně, je třeba stanovit a používat ukazatele výkonnosti, které jsou konkrétní, měřitelné, dosažitelné, relevantní a časově vymezené (SMART); domnívá se, že pro posuzování výkonnosti programů jsou nezbytné všechny druhy ukazatelů, a proto by se mělo usilovat o rovnováhu mezi ukazateli vstupů, výsledků a dopadů; zdůrazňuje, že ukazatele výkonnosti musí být výslovně odvozeny z cílů každého programu; zdůrazňuje, že při výběru vhodných ukazatelů by se měla rovněž zohlednit související administrativní zátěž, náklady na shromažďování údajů a srovnatelnost a agregovatelnost;

4.se znepokojením konstatuje, že EÚD ve svých auditech opakovaně zjistil, že většina ukazatelů výkonnosti používaných pro programy financování EU je ukazateli vstupů a výstupů, které neposkytují relevantní informace o pokroku při dosahování cílů opatření financovaných EU; považuje navíc za politováníhodné, že v mnoha případech chyběly pro ukazatele základní údaje a podkladové údaje použité pro ukazatele nebyly ani dohledatelné, ani spolehlivé; je znepokojen tím, že se definice ukazatelů výkonnosti v jednotlivých programech financování liší; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že ukazatele používané pro projekty financované EU budou měřitelné, ověřitelné a založené na spolehlivých zdrojích údajů, které zajistí sledovatelnost podkladových údajů až na úroveň smlouvy a konečného příjemce, s jasnými výchozími hodnotami a definicemi, aby se zabránilo rozdílným výkladům;

5.vyjadřuje politování nad tím, že výkonnostní rámec pro rozpočet EU na období 2021–2027 je nadále příliš složitý a roztříštěný; s politováním bere na vědomí posouzení Zpráva o posouzení dopadů (SWD(2025)0590) připojená k návrhu nařízení Komise, kterým se stanoví rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnostní rámec (COM(2025)0545). Komise, že se v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027 používá více než 5 000 heterogenních neagregovatelných ukazatelů výkonnosti, což ztěžuje komplexní hodnocení účinnosti výdajů EU napříč finančními nástroji, a že v rámci Nástroje pro oživení a odolnost bylo stanoveno přibližně 7000 milníků a cílů, které reagují na různé potřeby, jako je posuzování výkonnosti v souvislosti s návrhem rozpočtu a monitorování a hodnocení programů, plánů členských států a vyplácení prostředků;

6.zdůrazňuje zejména, že koncepce Nástroje pro oživení a odolnost nezajišťuje dostatečnou sledovatelnost, transparentnost a kontrolovatelnost využívání finančních prostředků EU ani srovnatelnost výsledků s výsledky jiných výdajových nástrojů EU; vyzývá Komisi, aby pro budoucí nástroje vytvořila komplexnější, harmonizovanější, transparentnější a ověřitelnější rámec ukazatelů výkonnosti, který zajistí, aby Parlament a EÚD mohly plně vykonávat své povinnosti v oblasti dohledu; vyzývá Komisi, aby analyzovala provádění nástrojů založených na výkonnosti v jiných zemích a regionech a identifikovala získané poznatky;

7.bere na vědomí návrh Komise, aby byl VFR na období 2028–2034 včetně Evropského fondu pro konkurenceschopnost (ECF) monitorován prostřednictvím standardizovaného souboru ukazatelů výkonnosti použitelných na všechny rozpočtové programy EU, jak to uvedla ve svém návrhu nařízení o výkonnosti COM(2025)0545.; konstatuje, že pro rozpočtové záruky a finanční nástroje v rámci ECF bylo navrženo zjednodušené uplatňování uvedeného výkonnostního rámce;

8.domnívá se, že rámec pro výkonnost rozpočtu EU by měl být zjednodušen, aby se zajistil harmonizovaný a proporcionální přístup k přesnému měření dopadů výdajů EU ve všech členských státech, zefektivnila se celková administrativní zátěž a povinnosti podávání zpráv, zejména pro malé a střední podniky a místní orgány, a zvýšila se transparentnost snížením informačního zahlcení, a zároveň se umožnilo plné pochopení účinků financování EU, včetně přidané hodnoty intervencí EU, kterých by členské státy nemohly dosáhnout samostatně; vyzývá Komisi, aby zefektivnila ukazatele, zjednodušila šablony, zabránila duplicitním žádostem o údaje a uplatňovala zásadu „pouze jednou“;

9.domnívá se, že dopad lze nejlépe posoudit prostřednictvím hodnocení; zdůrazňuje, že evropský rámec kompetencí a všechny budoucí nástroje musí zahrnovat hodnocení v polovině období provedené Komisí; vyzývá Komisi, aby zajistila neprodlené zavedení nápravných opatření, včetně opatření doporučených EÚD v návaznosti na jeho audity, pokud nebudou výsledky odpovídat stanoveným cílům;

10.zdůrazňuje, že zjednodušení by nemělo být na úkor transparentnosti, odpovědnosti a kontrolovatelnosti, ale mělo by pomoci racionalizovat podávání zpráv a zajistit, aby informace o výkonnosti financování byly přístupnější a užitečnější; dále zdůrazňuje, že snížení počtu ukazatelů by mělo být doprovázeno analýzou nákladů a přínosů a rizik; zdůrazňuje, že je třeba jasněji propojit výdaje s měřitelnými výsledky politik;

11.připomíná, že způsoby shromažďování údajů se v jednotlivých členských státech i v rámci členských států liší, což ztěžuje agregaci a srovnávání údajů o výkonnosti na úrovni EU; opakuje svou výzvu Komisi, aby rozvíjela bezpečnou a interoperabilní infrastrukturu IT s využitím schopností umělé inteligence, strojového učení a vytěžování dat s cílem zlepšit provádění politik a usnadnit monitorování, podávání zpráv a dohled; zdůrazňuje, že využívání umělé inteligence při monitorování a zpracování údajů musí být doprovázeno důkladným lidským dohledem a musí se řídit etickými zásadami, aby se zabránilo zneužívání a algoritmické diskriminaci nebo předpojatosti a byla zajištěna transparentnost a odpovědnost a zároveň se zaručila ochrana údajů a plné dodržování základních práv;

12.trvá na tom, aby údaje o ukazatelích a metodiky byly zveřejňovány v reálném čase prostřednictvím interoperabilního systému monitorování, podávání zpráv a auditu, čímž se zvýší transparentnost a zajistí sledovatelnost až na úroveň projektů a konečných příjemců; připomíná význam „transparentnosti konečných příjemců“ finančních prostředků EU; zdůrazňuje, že financování z prostředků EU, a to i v rámci nepřímého řízení, musí být transparentní a mělo by umožňovat účinný audit a prevenci dvojího financování; dále trvá na tom, že tyto údaje by měly zahrnovat vyčerpávající informace o financovaných projektech;

13.vyzývá Komisi, aby zlepšila podávání zpráv o výkonnosti tím, že do nich zahrne informace o financování a výkonnosti, které se týkají prostředků EU, a aby v souladu s doporučeními OECD zveřejňovala jasná a uživatelsky vstřícná shrnutí výkonnosti a výdajů, včetně jednostránkových tabulek a interaktivních přehledů se strojově čitelnými datovými soubory OECD (2025), Strengthening performance reporting practices, OECD Papers on Budgeting, č. 2025/07, OECD Publishing, Paříž.;

14.domnívá se, že je naprosto nezbytné ověřovat údaje, které se používají ke stanovení ukazatelů výkonnosti, a zajišťovat jejich spolehlivost; se znepokojením konstatuje, že v důsledku zavedení a rostoucího používání realizačních modelů, které jsou založené na financování odděleném od nákladů (tj. platby jsou prováděny po dosažení předem stanovených milníků a cílů), jako je model RRF, ztěžují nedostatky ve spolehlivosti údajů ochranu finančních zájmů Unie; trvá proto na povinném ověřování milníků a cílů ex ante a ex post, na systematickém ohlašování podezření na podvod nebo závažné nesrovnalosti Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a Úřadu evropského veřejného žalobce a na možnosti pozastavit platby;

15.vyzývá Komisi, aby do svých zpráv o výkonnosti zahrnula podstatné informace o opatření na zajištění kvality, která se používají pro ukazatele výkonnosti; zdůrazňuje, že pravidelný a transparentní přezkum relevantnosti a spolehlivosti ukazatelů má zásadní význam pro zajištění věrohodnosti výdajů EU a důvěry veřejnosti; požaduje, aby byly nezávisle ověřovány údaje o výkonnosti vykazované členskými státy, a to i vnitrostátními auditními orgány a Evropským účetním dvorem, a aby byly výsledky předkládány Parlamentu; dále žádá, aby byly ověřovací zprávy a soubory údajů předkládány příslušným orgánům dohledu v přístupném, srovnatelném a ověřitelném formátu, tak aby občané měli přístup k výsledkům kontrol používání finančních prostředků EU, a to v souladu s pravidly pro ochranu údajů a pravidly zachování důvěrnosti;

16.zdůrazňuje, že účinné řízení výkonnosti předpokládá dodržování zásad právního státu a ochranu finančních zájmů EU; připomíná, že pokud v kontrolních systémech přetrvávají závažné nedostatky, musí být pozastaveny platby a provedeny finanční opravy;

17.domnívá se, že právní stát je základním předpokladem pro posílení konkurenceschopnosti EU; zdůrazňuje, že kvůli problémům v oblasti právního státu klesá důvěra investorů a spotřebitelů a oslabuje integrita jednotného trhu, jak je uvedeno ve zprávě Komise o právním státu za rok 2025; domnívá se proto, že výkonnostní rámec pro rozpočet EU by měl rovněž zahrnovat ukazatele týkající se právního státu, jako je fungování soudního systému, boj proti korupci a účinný systém brzd a protivah, které pomáhají vytvořit právní jistotu a předvídatelné prostředí pro fungování podniků;

18.připomíná, že Mario Draghi ve své zprávě naléhavě vyzývá EU k provedení rozsáhlých reforem na podporu konkurenceschopnosti, které by se měly zaměřit na inovace, dekarbonizaci a obranu, a požaduje masivní investice do strategických odvětví, jako je zelená energie, digitální infrastruktura a vyspělá výroba, které by mělo podpořit zjednodušení právních předpisů a silnější koordinace na úrovni EU; v této souvislosti se domnívá, že pro sledování pokroku a měření dopadu na konkurenceschopnost EU a na sílu, udržitelnost a odolnost jejího hospodářství je nezbytný spolehlivý výkonnostní rámec a systém ukazatelů a přímé propojení výkonnosti se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti;

19.zdůrazňuje, že výdaje zaměřené na konkurenceschopnost by měly upřednostňovat účinnost a dlouhodobý růst produktivity před krátkodobým přerozdělováním prostředků; zdůrazňuje, že zdroje EU by měly být směřovány do nápravy neefektivnosti trhu, stimulovat soukromé investice a podporovat projekty s měřitelným hospodářským dopadem a jasnou přidanou hodnotou;

20.zdůrazňuje, že provádění doporučení uvedených v Draghiho zprávě by mělo být monitorováno pomocí relevantních, spolehlivých a transparentních ukazatelů výkonnosti, které zachycují pokrok, jehož EU dosáhla při zvyšování konkurenceschopnosti a hospodářského růstu prostřednictvím inovací, vedoucího postavení v oblasti technologií a odolnosti průmyslu, přičemž by měla být zaručena sociální spravedlnost; zdůrazňuje, že aby bylo možné měřit efektivnost a účinnost výdajů EU, musí být ukazatele pečlivě navrženy a měly by odrážet nejen výstupy (např. počet financovaných projektů), ale také výsledky a dopady (např. růst produktivity, snížení emisí, vytvořená udržitelná a bezpečná pracovní místa, zlepšování sociální a územní soudržnosti, změny v obchodní bilanci, zvyšování diverzifikace vývozu, pákový efekt programů EU, zejména pokud jde o mobilizaci soukromých investic, a posílení strategické autonomie); připomíná, že pro dosažení cílů v oblasti konkurenceschopnosti jsou nepostradatelné reformy a že se musí odrazit v rámcích pro měření výkonnosti;

21.připomíná, že ukazatele čerpání finančních prostředků nebo míry plnění rozpočtu poskytují informace o administrativním pokroku, a nikoli o skutečném hospodářském nebo společenském dopadu výdajů EU; zdůrazňuje, že tyto ukazatele mohou být pro měření úspěšnosti zavádějící, pokud jsou finanční prostředky plně vynaloženy, ale nevedou k měřitelným zlepšením v oblasti inovací, investic nebo zaměstnanosti; připomíná, že Evropský účetní dvůr opakovaně kritizoval, že se výkonnostní rámec pro programy EU příliš spoléhá na míru výdajů a milníky plateb; žádá, aby se začaly používat ukazatele výsledků a ukazatele dopadu, které odrážejí skutečný efekt výdajů EU pro konkurenceschopnost;

22.zdůrazňuje, že konkurenceschopnost závisí na koherentním souboru základních podmínek, včetně kvalifikované a zdravé pracovní síly, účinné strategické infrastruktury, silného finančního sektoru schopného poskytovat individualizované financování na inovace a dobře fungujících institucí a trhů, které odměňují výkonnost a podnikání; vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní ukazatele výkonnosti, které by odrážely tyto strukturální faktory a jejich příspěvek k produktivitě a růstu;

23.připomíná, že v Draghiho zprávě se zdůrazňuje, že excelence ve výzkumu a inovacích má zásadní význam pro konkurenceschopnost EU a že v systému EU pro výzkum a inovace, včetně programu Horizont Evropa, by mělo existovat pouze jedno výběrové kritérium, a to excelence; v této souvislosti opakuje svůj postoj, že financování výzkumu a inovací by mělo být i nadále určováno zásadou excelence a založeno na zásluhách;

24.zdůrazňuje, že základem lepšího vykazování výkonnosti finančních nástrojů prováděných v rámci nepřímého řízení, jako je InvestEU, by měly být údaje o projektech; konstatuje však, že tyto údaje by měly být uváděny ve standardizovaném formátu a měly by se omezovat na klíčové informace potřebné k měření úspěchu programu, jako je mobilizace veřejných a soukromých investic, k níž by bez programu nemohlo dojít; uznává, že vzhledem k tržní a poptávkové povaze finančních nástrojů závisí výkonnost těchto programů na jejich přijetí trhem, což omezuje schopnost Komise předem stanovit konkrétní milníky a cíle;

25.zdůrazňuje, že povzbuzení konkurenceschopnosti EU vyžaduje přechod od krátkodobého krizového řízení k dlouhodobé strategii založené na inovacích, účinnosti, udržitelnosti, strategické autonomii a otevřenosti světu; vyzývá k obnovení závazku k posílení jednotného trhu, ke snížení roztříštěnosti právních předpisů a k zajištění toho, aby programy EU podporovaly reálnou ekonomiku; zdůrazňuje, že úspěch evropských projektů na podporu konkurenceschopnosti závisí na mobilizaci veřejného a soukromého kapitálu; vyzývá Komisi, aby zavedla zvláštní ukazatele pro měření pákového efektu finančních prostředků EU na mobilizaci veřejných a soukromých investic, poměr veřejného a soukromého financování a dosaženou návratnost investic;

26.domnívá se, že je nezbytné vytvořit komplexní rámec pro hodnocení rizik ex ante, zejména pro projekty, které se vyznačují vysokým rizikem a vysokým výnosem, aby bylo zajištěno vyvážené hodnocení jejich přidané hodnoty, nákladů a přínosů; zdůrazňuje, že dosažení politických cílů EU pro konkurenceschopnost vyžaduje spolehlivý auditní a kontrolní systém podporovaný soudržnou metodikou posuzování rizik; zdůrazňuje, že tato metodika by měla umožnit přiměřenou míru rizika, která je zásadní pro podporu inovací, a zároveň zajistit odpovídající záruky pro ochranu rozpočtu EU, zejména proti podvodům a nefinančním rizikům;

27.navrhuje, aby v zájmu lepšího hodnocení dopadu financování EU na konkurenceschopnost bylo použito důkladnější makroekonomické modelování, které by zahrnovalo nejnovější pokrok v hospodářském výzkumu; konstatuje, že modely, které zachycují různorodost domácností a firem a distribuční účinky, umožňují předběžně komplexněji posoudit dopad financování EU na produktivitu, investiční chování a regionální konkurenceschopnost; navrhuje, aby byl tento přístup doplněn využíváním mikrodat a regionálních ukazatelů výkonnosti s cílem zlepšit faktickou základnu pro navrhování politik a zacílení finančních prostředků;

28.vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly a v příštím VFR důsledně používaly harmonizovaný soubor klíčových ukazatelů zaměřených na podporu konkurenceschopnosti ve všech členských státech, jako jsou ukazatele, které již jsou součástí evropského srovnávacího přehledu inovací, což by umožnilo porovnatelnost, referenční srovnávání a agregaci údajů na úrovni EU a ve vhodných případech i používání ukazatelů přizpůsobených vnitrostátním nebo regionálním potřebám; zdůrazňuje, že při definování a přezkumu ukazatelů by měly proběhnout konzultace se všemi zúčastněnými stranami, aby se zajistilo, že budou odrážet skutečné potřeby v oblasti konkurenceschopnosti a že budou současně dodržovány vysoké pracovní a sociální normy;

29.domnívá se, že v případě projektů, které podporují inovace a strategické technologie, by mohly být použity tyto ukazatele výstupů: objem mobilizovaných unijních a soukromých finančních prostředků, počet financovaných projektů podle odvětví (tj. umělá inteligence, kvantové technologie, biotechnologie) a počet jednorožců, startupů a scaleupů založených nebo expandujících v EU, které obdržely finanční prostředky EU, a případně také procento financovaných startupů vedených ženami; domnívá se, že ukazatele výsledků by mohly rovněž zahrnovat počet patentů podaných v rámci projektů financovaných EU, návratnost investic EU podle odvětví, změny v míře zaměstnanosti, míru přežití společností financovaných EU po třech letech, zvýšení počtu evropských primárních veřejných nabídek akcií a počtu vyvážejících společností a počet podniků dosahujících vysoké digitální intenzity; domnívá se, že je nezbytné sledovat a vykazovat ukazatele dopadu, jako je zvýšení kapacity (produkce za rok) při výrobě hlubokých a digitálních technologií (např. konkrétních typů zařízení), zvýšení objemu rizikového kapitálu investovaného v Evropě, zvýšení tržní kapitalizace společností EU a přijetí na trhu a růst příjmů, které lze připsat inovacím financovaným EU;

30.domnívá se, že by mělo být podporováno přemísťování průmyslu a soběstačnost v kritických surovinách, aby se snížila strategická závislost EU; navrhuje, aby se pokrok měřil pomocí ukazatelů výsledků, jako je počet projektů a malých a středních podniků, které se přemístily do EU, počet vytvořených nebo expandujících startupů a scaleupů – případně i měření procenta startupů a scaleupů vedených ženami – a vytváření pracovních míst v průmyslu v cílových regionech; domnívá se, že ukazatele výsledků by mohly rovněž zahrnovat zvýšení podílu kritických surovin dovážených od nových strategických partnerů nebo získávaných v EU, zvýšení objemu (v tunách) recyklovaných kritických surovin, vyšší produktivitu a hrubou přidanou hodnotou v cílových hodnotových řetězcích, větší odolnost dodávek a lepší obchodní výkonnost;

31.zdůrazňuje, že je třeba investovat do inteligentních sítí, skladování energie a vodíkových koridorů, aby se podpořil odolný a konkurenceschopný energetický systém; zdůrazňuje, že tato opatření mají zásadní význam pro snížení volatility cen energií, posílení konkurenceschopnosti průmyslu a zajištění přechodu Evropy na udržitelné nízkouhlíkové hospodářství;

32.domnívá se, že v zájmu snížení nákladů na energii a většího zabezpečení dodávek by se mělo usilovat o společný nákup energie v průmyslu a o dekarbonizaci průmyslu, aniž by výsledná opatření měla nepatřičný dopad na energetickou bezpečnost kteréhokoli členského státu; navrhuje, aby se pokrok měřil pomocí ukazatelů výstupů, jako je počet zúčastněných společností, objem nákupu energie a podíl energie z obnovitelných zdrojů ve společných smlouvách; domnívá se, že by mohly být použity ukazatele výsledků, jako je dodatečná energetická kapacita instalovaná při výrobě elektřiny (MW); dále se domnívá, že ukazatele dopadu by mohly zahrnovat změny průměrných cen energie v cílových odvětvích, omezení přerušení dodávek, větší využívání čisté energie a snížení emisí skleníkových plynů (např. v tCO2e);

33.domnívá se, že EU by měla investovat do talentů ve strategických a kritických odvětvích, aby posílila svou dlouhodobou konkurenceschopnost pomocí kvalifikované pracovní síly, a že by měla podporovat mj. účast na odborné přípravě, celoživotní učení a rozvoj dovedností; navrhuje, aby se pokrok měřil pomocí ukazatelů výstupů, jako je počet osob, které každoročně dosáhly odborného vzdělání (se zvláštním důrazem na genderovou vyváženost a sociální začlenění), počet osob s vysokoškolským diplomem v přírodních vědách, technologiích, inženýrských oborech nebo v matematice (STEM) nebo počet osob, které se zúčastnily odborného vzdělávání a odborných školení s důrazem na obory STEM, míra účasti v programech vzdělávání dospělých a celoživotního učení a míra spokojenosti partnerských společností a sociálních partnerů; domnívá se, že ukazatele výsledků by mohly zahrnovat změny v míře zaměstnanosti, míru přechodu z odborné přípravy nebo dočasného zaměstnání do trvalého zaměstnání, míru obsazenosti pracovních míst a růstu mezd a udržení zaměstnanců v cílových odvětvích;

34.se znepokojením konstatuje, že konkurenceschopnost společností EU ve srovnání s jinými světovými hospodářskými bloky je stále oslabena nadměrnou regulační a administrativní zátěží; zdůrazňuje, že tato zátěž zvyšuje provozní náklady, snižuje odvětvovou produktivitu a vytváří překážky pro vstup nových firem na trh, a tak odrazuje od hospodářské soutěže a inovací; dále konstatuje, že tato neefektivnost se může promítnout i do vyšších cen pro spotřebitele;

35.domnívá se, že v zájmu urychlení ekologické a digitální transformace je třeba věnovat zvláštní pozornost inovativním malým a středním podnikům, pro něž má zjednodušení kritický význam; zdůrazňuje, že zjednodušení by se mělo zaměřit na snížení zbytečné byrokracie a administrativních nákladů pro malé a střední podniky; zdůrazňuje, že zjednodušení musí být provedeno při současném zajištění přiměřeného a účinného regulačního rámce, který zaručí regulační jistotu i řádné posouzení dopadů; navrhuje, aby se pokrok se snižováním administrativní zátěže měřil pomocí ukazatelů, jako je počet schválených projektů a počet projektů, které byly každý rok uzavřeny s malými a středními podniky, snížení míry odvolání nebo sporů souvisejících s postupy podávání žádostí a zkrácení doby potřebné k získání finančních prostředků EU – od podání žádosti až po vyplacení prostředků;

36.vyzývá Komisi, aby dále zvýšila úsilí o snížení regulační zátěže a zajistila, aby právní předpisy EU byly přiměřené, založené na důkazech a aby občanům a podnikům přinášely jasnou přidanou hodnotu; v této souvislosti považuje současný přístup založený na zásadě „jeden přijmout – jeden zrušit“ za nedostatečný; vyzývá proto k uplatňování zásady „jeden přijmout – dva zrušit“, podle níž je zavedení jakýchkoli nových nákladů prostřednictvím regulačních povinností kompenzováno snížením regulačních nákladů vyplývajících z jiných právních předpisů EU alespoň o dvojnásobek odpovídající částky, s cílem dosáhnout čistého snížení regulační zátěže a zároveň přistupovat k zátěži podniků a veřejné správy samostatně.

37.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.