1.zdůrazňuje, že evropská suverenita znamená schopnost budovat kapacity, odolnost a bezpečnost snižováním strategických závislostí, předcházením závislosti na zahraničních subjektech a jediných poskytovatelích služeb a ochranou kritických technologií a infrastruktury; vyzývá k vytvoření komplexního rámce pro posuzování rizik s cílem monitorovat a řešit závislosti v celém digitálním hodnotovém řetězci; zdůrazňuje, že tento rámec by měl sloužit jako základ pro zajišťování připravenosti a odolnosti EU posilováním evropské průmyslové politiky a domácích kapacit v oblasti výzkumu, vývoje a výroby strategických technologií;

2.domnívá se, že technologická suverenita je schopnost navrhovat, vyvíjet a rozšiřovat digitální technologie potřebné pro konkurenceschopnost našeho hospodářství, blahobyt našich občanů a otevřenou strategickou autonomii EU v globalizovaném světě; domnívá se, že k ní patří zajišťování schopnosti EU činit autonomní rozhodnutí, spolupracovat s důvěryhodnými třetími zeměmi a se subjekty mimo EU, diverzifikovat a posilovat dodavatelské řetězce a podporovat koncept otevřenosti a interoperability s cílem zajistit, aby Evropa byla i nadále atraktivní lokalitou pro investice;

3.je si vědom rostoucí koncentraci moci ve společnostech ze zemí mimo EU, která omezuje schopnost Evropy inovovat, konkurovat a udržet si kontrolu nad svou digitální ekonomikou, společností a demokracií; je znepokojen nadměrnou závislostí na subjektech mimo EU v kritických oblastech, jako je cloudová infrastruktura, polovodiče, umělá inteligence a kybernetická bezpečnost, v nichž hrozí, že koncentrace trhu a zahraniční kontrola oslabí konkurenceschopnost, demokratickou odolnost a bezpečnost Evropy;

4.znovu potvrzuje, že EU si musí zachovat svrchovanost při prosazování svých právních předpisů, zejména v digitální oblasti; důrazně odsuzuje zákazy cestování, které uložily Spojené státy vedoucím představitelům občanské společnosti Imranovi Ahmedovi, Clare Melfordové, Anně-Leně von Hodenbergové a Josephine Ballonové, kteří svou prací přispívají k bezpečnějšímu digitálnímu prostředí pro všechny a vedou digitální platformy k odpovědnosti, a odsuzuje také zákaz cestování, který Spojené státy uložily bývalému komisaři EU Thierrymu Bretonovi, který sehrál klíčovou úlohu při zavádění digitálních pravidel EU, a vyzývá ke zrušení těchto zákazů; vyzývá Komisi a členské státy, aby na tyto bezprecedentní útoky důrazně reagovaly; bere na vědomí opatření v oblasti prosazování práva, která byla nedávno přijata podle nařízení o digitálních službách Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj). za porušení povinností v oblasti transparentnosti a zmírňování rizik, jako je pokuta ve výši 120 milionů EUR uložená společnosti X; připomíná, že cílem prosazování právních předpisů EU v digitální oblasti je zajistit soulad s právem EU a ochranu základních práv, a nikoli usměrňovat politické názory; zdůrazňuje, že velmi velké online platformy musí při zavádění nových funkcí, včetně funkcí založených na generativní umělé inteligenci, přijmout vhodné záruky a opatření ke zmírnění rizik, aby byl zajištěn plný soulad s právem EU, zejména pokud jde o prevenci šíření protiprávního nebo zmanipulovaného obsahu; odsuzuje podporu poskytovanou některými politickými stranami, jako je AfD, Reconquête, Fidesz nebo Konfederacja, které opakují narativy pocházející ze zemí mimo EU a oslabují právní předpisy EU v digitální oblasti a demokratické hodnoty EU;

5.domnívá se, že ambice EU v oblasti průmyslových technologií by se měly zaměřovat především na klíčové strategické technologie budoucnosti, jako jsou polovodičové nebo kvantové technologie, které přispívají ke strategické autonomii EU a mají zásadní význam pro naši ekologickou, digitální a obrannou transformaci;

6.vnímá změny v geopolitickém prostředí a z toho vyplývající příležitost pro tržní poptávku po evropských produktech a službách; považuje to za příležitost k tomu, aby se Evropa stala světovým lídrem v oblasti důvěryhodných a bezpečných digitálních řešení;

7.zdůrazňuje, že je třeba posílit příznivé regulační prostředí, které v Evropě podpoří inovace, investice a rozvoj špičkových technologií a zároveň bude chránit konečné uživatele z EU před následky exteritoriality;

8.je si vědom toho, že je zapotřebí komplexní evropská průmyslová politika pro digitální ekosystém, která bude zahrnovat všechny příslušné oblasti politik, jako je přístup na trh, normalizace, výzkum a vývoj, investice, obchod a mezinárodní spolupráce; vyzývá Komisi, aby tuto komplexní politiku vypracovala s cílem snížit škodlivé strategické závislosti, posílit domácí hodnotové řetězce a zajistit bezpečný a důvěryhodný digitální ekosystém založený na inovacích, který bude respektovat evropské hodnoty;

9.připomíná, že trhy s vyspělými produkty a digitálními službami jsou velmi závislé na vnějších dodavatelských řetězcích, což představuje riziko pro suverenitu a odolnost; zdůrazňuje, že je důležité posílit průmyslovou kapacitu a technologické odborné znalosti v oblasti vznikajících a přelomových technologií s cílem podpořit otevřenou strategickou autonomii EU;

10.zdůrazňuje, že posílení technologické suverenity Evropy v době rychlého technologického rozvoje vyžaduje zvýšení inovativnosti a komercializace s cílem vybudovat nezbytné schopnosti; zdůrazňuje, že Evropa se musí přeměnit v celosvětově atraktivní a pružné podnikatelské prostředí tím, že sníží byrokracii, zvýší předvídatelnost regulace a podpoří podnikání a podstupování rizik;

11.uznává, že základem agendy Komise musí být otevřená strategická autonomie a demokratická odolnost a že komplexní přístup musí zahrnovat zadávání veřejných zakázek, financování a dlouhodobé institucionální rámce, aby bylo možné vytvořit svrchovanou digitální infrastrukturu v kritických oblastech;

12.vyzývá Komisi, aby analyzovala kritické závislosti v digitální infrastruktuře a technologiích a sestavila komplexní seznam těchto závislostí a posoudila přinejmenším služby skladování, identifikační a platební systémy, komunikační platformy, ale i software a protokoly a normy, které je podporují, a aby navrhla opatření na podporu přístupu produktů a služeb se silným pozitivním dopadem na technologickou suverenitu, odolnost a udržitelnost EU na trh; v této souvislosti se domnívá, že v oblastech, kde takové kritické závislosti existují, lze podpořit, aby při zadávání veřejných zakázek byla používána zvláštní kritéria; domnívá se, že taková kritéria mohou pomoci stimulovat hospodářskou soutěž a posílit evropskou technologickou suverenitu tím, že tam, kde je to možné, usnadní zadávání veřejných zakázek na evropské digitální produkty a služby;

13.je pevně přesvědčen, že digitální infrastruktura je páteří našeho hospodářství, a měla by tedy existovat základní úroveň digitální veřejné infrastruktury, která zajistí suverenitu a tržní prostředí příznivé pro hospodářskou soutěž; poznamenává, že trh tuto základní úroveň v mnoha důležitých oblastech nevytvořil, což vedlo k monopolům a závislosti na zahraničních subjektech; zdůrazňuje, že v zájmu zaplnění této mezery by EU měla převzít vedoucí úlohu a vytvořit pevnou základu pro digitální veřejnou infrastrukturu tím, že vytvoří vrstvy digitálních technologií sestávající z polovodičů, řešení v oblasti konektivity, cloudové infrastruktury, softwaru, dat a umělé inteligence; domnívá se, že evropská digitální veřejná infrastruktura by měla být založena na spravedlivých a konkurenceschopných hospodářských modelech a měla by rovněž využívat modely správy, nad nimiž nemají soukromé podniky ani vlády centrální kontrolu; je toho názoru, že by tato infrastruktura měla být založena na společných a otevřených normách, měla by být interoperabilní a propojená, aby se zabránilo uživatelskému a proprietárnímu uzamčení, měla by podněcovat inovace tím, že usnadní vstup nových subjektů na trh, a rovněž standardně zajišťovat soukromí a bezpečnost;

14.domnívá se, že digitální veřejná infrastruktura by měla být především zavedena v oblastech, v nichž existují kritické závislosti, které Komise označí v komplexním seznamu; vyzývá Komisi, aby připravila podrobný a komplexní plán pro vytvoření evropské digitální veřejné infrastruktury tím, že určí technologie, které jsou pro opatření na evropské úrovni nejvhodnější, a apeluje na Komisi a členské státy, aby na zavedení evropské digitální veřejné infrastruktury vyčlenily odpovídající zdroje;

15.zdůrazňuje, že evropskou digitální veřejnou infrastrukturu by bylo vhodné stimulovat koordinovanými opatřeními na úrovni EU, aby se zajistila přítomnost a konkurenceschopnost evropských poskytovatelů, jakož i konkurenční tržní prostředí; zdůrazňuje, že těchto cílů nelze dosáhnout pouze prostřednictvím regulace a budou vyžadovat značné veřejné investice; je si vědom toho, že nadcházející víceletý finanční rámec (VFR) by proto měl pro tento účel zahrnovat dodatečné finanční prostředky zaměřené na přidanou hodnotu EU a financování základní úrovně evropské digitální veřejné infrastruktury;

16.je si vědom toho, že v rámci nadcházejícího VFR se EU musí zavázat ke zvýšení výdajů na dosažení technologické suverenity; zdůrazňuje, že to by mělo zahrnovat zvláštní finanční krytí na rozvoj a zavádění úrovní digitální veřejné infrastruktury označených v komplexním seznamu Komise, jakož i dodatečné finanční prostředky na zajištění tržního prostředí příznivého pro hospodářskou soutěž v jiných digitálních oblastech;

17.domnívá se, že financování v rámci nadcházejícího VFR by mělo upřednostňovat aktivní budování kapacit v klíčových oblastech hardwaru, softwaru a služeb, včetně vysoce výkonné výpočetní techniky, kvantové výpočetní techniky, šifrování a komunikace, konektivity, cloudu, dat, internetových ekosystémů a ekosystémů umělé inteligence a digitálních knihoven;

18.je toho názoru, že by evropská digitální veřejná infrastruktura měla být založena na hodnotách EU a měla by zůstat otevřená podobně smýšlejícím partnerům ze zemí mimo EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby pokračovaly v tomto úsilí a dodaly tomuto procesu další podněty v rámci Rozvojového programu OSN o digitální veřejné infrastruktuře;

19.je si vědom toho, že služby elektronické veřejné správy jsou klíčovými faktory pro poskytování účinných, bezpečných a přístupných veřejných služeb, které by měly být navržené tak, aby usnadňovaly digitální identifikaci, sdílení vládních údajů a platby ve veřejném sektoru, aniž by narušovaly trhy nebo oslabovaly stávající řešení v soukromém sektoru; zdůrazňuje, že přístup EU ke službám elektronické veřejné správy by se měl zaměřit na posílení digitálních interakcí mezi veřejnou správou a občany a veřejnou správou a podniky a zároveň zajistit důvěru, interoperabilitu a přístupnost; domnívá se proto, že bezpečný a bezproblémový přístup k veřejným službám vyžaduje důvěryhodný rámec pro elektronickou identifikaci, a vítá oznámení „podnikatelské peněženky“, jejímž cílem je výrazně zjednodušit propojení mezi podniky a veřejnými orgány;

20.vyzývá Komisi, aby dále rozvíjela datové platformy veřejného zájmu, které umožňují bezpečné přeshraniční sdílení dat mezi veřejnými a soukromými subjekty pro použití zejména ve zdravotnictví, městském plánování a monitorování životního prostředí; vyzývá dále Komisi, aby podporovala interoperabilitu mezi platformami pro údaje veřejného zájmu a platformami pro údaje specifické pro dané odvětví, a zajistila tak plynulý tok údajů při minimalizaci administrativní zátěže; poznamenává, že toho lze dosáhnout využitím stávajících tržně orientovaných řešení, která podporují inovace, udržují důvěru a dodržují standardy ochrany soukromí a bezpečnosti;

21.je si vědom toho, že podle stávajícího právního rámce mají evropští občané právo kontrolovat své osobní údaje a že údaje vytvořené v EU musí být zpracovávány v souladu s právem EU; zdůrazňuje, že ochrana soukromí a osobních údajů má zásadní význam pro budování důvěry v digitální ekonomiku, což evropským spotřebitelům umožňuje jednat s důvěrou bez ohledu na to, kde jsou jejich údaje zpracovávány; zdůrazňuje, že evropské společnosti, zejména malé a střední podniky, musí mít možnost využívat údaje zákonným, etickým a bezpečným způsobem s cílem podpořit udržitelný růst a konkurenceschopnost;

22.zdůrazňuje, že digitální infrastruktura je páteří evropského hospodářství a společnosti a že její význam bude i nadále růst; vyzývá Komisi, aby do požadovaného seznamu kritických závislostí zahrnula komplexní posouzení složení evropské digitální infrastruktury s cílem dostatečně analyzovat aktuální stav, posoudit rizika a koordinovat opatření;

23.domnívá se, že pro posílení digitální infrastruktury je nezbytné provádět iniciativy na budování kapacit v kritických oblastech na úrovni EU; domnívá se, že tyto iniciativy by se měly zaměřit na rozvoj základní úrovně veřejné infrastruktury, jako je síť gigatováren pro umělou inteligenci a evropský model indexace webu; je toho názoru, že tato základní úroveň umožní společnostem rozvíjet své obchodní modely a posílit technologickou suverenitu; poukazuje na to, že digitální řešení vytvořená EU, jako je digitální identita EU, mohou nabídnout inovativní infrastrukturu pro digitální ekonomiku EU;

24.uznává strategický význam kritické digitální infrastruktury a potřebu posílit její bezpečnost a odolnost; chápe, že kritická digitální infrastruktura zahrnuje mimo jiné kabely (pozemní a podmořské), věže mobilních sítí, družicové komunikační systémy, frekvenční a rádiová zařízení, cloudové servery obsahující citlivé informace a datová centra zpracovávající citlivé informace, ale i některé softwarové prvky, jako je bezpečnostní software, který chrání kritické sítě a datová centra;

25.zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby tato infrastruktura spadala do jurisdikce EU, tedy aby byla plně v souladu s právem EU; zdůrazňuje význam ochrany soukromí a bezpečnosti již od fáze návrhu; vyzývá proto Komisi, aby zavedla právní předpisy ke zmírnění rizik spojených s vysoce rizikovými prodejci ze zemí mimo EU, včetně rizik, která představují poskytovatelé energetických zdrojů pod zahraniční kontrolou;

26.vyzývá Komisi, aby se při přípravě budoucích legislativních návrhů a nadcházejícího VFR zaměřila na prohloubení jednotného trhu v souladu s doporučeními uvedenými ve zprávě Enrica Letty „Mnohem více než jen trh“ a ve zprávě Maria Draghiho „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti“ s cílem uvolnit potenciál jednotného digitálního trhu;

27.bere na vědomí doporučení uvedená v těchto dvou zprávách, tedy že EU potřebuje posun paradigmatu od podpory konektivity v EU k vytvoření jednotného trhu elektronických komunikací a konektivity; podporuje zjednodušený a harmonizovaný telekomunikační rámec vstřícný k inovacím, který zajistí spravedlivou hospodářskou soutěž a dostupnost infrastruktury;

28.vítá bílou knihu Komise o tom, jak zvládnout potřeby Evropy v oblasti digitální infrastruktury, která nastiňuje tři pilíře: vytvoření „sítě 3C“ – „propojenou kooperativní výpočetní techniku“, dokončení jednotného digitálního trhu a bezpečnou a odolnou digitální infrastrukturu pro Evropu;

29.považuje bílou knihu a následný konzultační proces za součást přípravy legislativních iniciativ plánovaných na toto funkční období, včetně aktu o digitálních sítích; vyzývá Komisi, aby v průběhu tohoto procesu přistupovala k digitální infrastruktuře ucelenějším způsobem a aby si byla vědoma toho, že kromě konektivity zahrnuje mnoho dalších prvků; zdůrazňuje, že je třeba, aby každé nové opatření digitální politiky bylo doprovázeno posouzením dopadů;

30.apeluje na Komisi, aby v rámci připravovaného aktu o digitálních sítích a širšího digitálního balíčku zjednodušila a harmonizovala telekomunikační pravidla;

31.vyzývá Komisi, aby zavedla akt EU o vývoji cloudu a umělé inteligence s cílem posílit evropskou datovou infrastrukturu a podpořit evropské poskytovatele cloudových služeb; zdůrazňuje, že cílem tohoto aktu by mělo být aktivní budování jednotného evropského trhu s cloudem a umělou inteligencí;

32.je si vědom toho, že zavádění špičkové digitální infrastruktury v celé EU vyžaduje značné investice, a uznává, že pro dosažení tohoto cíle má zásadní význam veřejné i soukromé financování; je znepokojen přetrvávajícím nedostatkem rizikového kapitálu a investičního financování v Evropě, který oslabuje technologickou suverenitu; vyzývá Komisi, aby výrazně rozšířila nástroje veřejno-soukromých investic, včetně rizikového kapitálu, strategických platforem a specializovaných nástrojů financování pro začínající a rozvíjející se podniky v kritických technologických odvětvích; zdůrazňuje, že je důležité využít zadávání veřejných zakázek na podporu zavádění a rozšiřování otevřených a interoperabilních digitálních řešení a zajistit, aby se soukromý kapitál, hospodářská soutěž a inovace staly ve střednědobém a dlouhodobém horizontu hlavními hnacími silami digitální transformace Evropy;

33.je toho názoru, že nadcházející akt o digitálních sítích musí podporovat cíl poskytnout do roku 2030 všem spotřebitelům v EU kvalitní připojení, zejména v odlehlých a venkovských oblastech, a odstranit administrativní překážky pro zavádění sítí 5G, 6G a bezpečného vysokorychlostního širokopásmového připojení;

34.je si vědom rostoucí konvergence telekomunikační infrastruktury s cloudovými a edgeovými technologiemi a domnívá se, že otevřené rádiové přístupové sítě by mohly přispět k poskytování pokročilých technologických řešení, snížení nákladů a posílení interoperability připojení; domnívá se, že budoucnost konektivity spočívá v doplňkovosti různých technologií, jako jsou 5G/6G, wi-fi a satelitní vysílání, kde plynulé propojení přináší výhody podnikům i spotřebitelům;

35.vzhledem k tomu, že jádrem jejich transformace jsou cloudové a edgeové služby, uznává, že síťová připojení se rychle vyvíjejí v platformy pro inovace a budou stále více záviset na cloud computingu, umělé inteligenci, virtualizaci a dalších technologiích;

36.vyzývá k přijetí ambiciózních cílů v oblasti rozvoje a inovací bezdrátových komunikačních sítí a uznává potřebu širokého přístupu, který zahrnuje cloud computing, umělou inteligenci, edge computing a kvantovou výpočetní techniku; zdůrazňuje, že inovační ekosystém elektronických komunikací, zejména vertikálně integrovaných telekomunikací, by měl být i nadále řízen trhem, a trvá na tom, aby budoucí regulační opatření byla založena na důkladném posouzení dopadu stávajících předpisů založeném na znalostech;

37.uznává, že hospodářská soutěž mezi provozovateli všech velikostí zůstává klíčovou hnací silou investic do sítí připojení; vyzývá členské státy, aby zajistily postupné vypínání metalických sítí ve prospěch optických vláken nebo technologií 5G, zejména je-li zapotřebí pravidelná údržba nebo aktualizace sítě, čímž se zajistí, že tento přechod bude proveden dosažitelným způsobem a poskytovatelé budou moci logisticky a finančně plánovat s předstihem;

38.zdůrazňuje, že by všichni spotřebitelé v EU měli mít přístup k odpovídající kvalitní, spolehlivé a cenově dostupné konektivitě, což přispěje ke zvýšení poptávky po službách připojení; vyzývá Komisi a členské státy, aby rozšířily a modernizovaly digitální sítě, zejména ve venkovských oblastech, a aby podporovaly veřejno-soukromé investice do širokopásmového připojení a zavádění sítí 5G a 6G při současném zachování norem kybernetické bezpečnosti a zásad bezpečnosti již od fáze návrhu;

39.je přesvědčen, že jelikož infrastruktura pro digitální konektivitu, jako jsou optická vlákna, 5G a 6G, bude mít zásadní význam pro budoucí konkurenceschopnost průmyslu, měl by nadcházející VFR zahrnovat finanční prostředky na široké zavádění síťové infrastruktury, překlenutí stávající mezery v zavádění za účelem dosažení cílů digitální dekády 2030 a zajištění celoevropského pokrytí sítí 5G pro občany a úspěšného zavedení průmyslových nástrojů 4.0;

40.zdůrazňuje, že je důležité urychlit zavádění optických sítí a moderních bezdrátových komunikačních systémů, které mohou poskytovat rychlé, bezpečné a spolehlivé digitální služby;

41.je si vědom toho, že kromě zavádění sítí v rámci veřejných prací, jako je stavba silnic a vodovodních a elektrických sítí, je zapotřebí upřednostňovat přímé optické připojení pro domácnosti, podniky a veřejné instituce, což má zásadní význam pro zajištění ultrarychlého a spolehlivého připojení, s cílem zefektivnit zavádění optických vláken;

42.vítá zavedení aktu o gigabitové infrastruktuře, který reaguje na rostoucí potřeby v oblasti rychlejšího a spolehlivého připojení náročného na data; domnívá se, že je důležité sdílet kabelovody a sloupy při budování sítí s velmi vysokou kapacitou s cílem optimalizovat zdroje a snížit náklady; apeluje na členské státy, aby zjednodušily povolovací postupy a harmonizovaly předpisy s cílem snížit finanční a administrativní překážky rozšiřování optické infrastruktury;

43.domnívá se, že soukromé investice jsou nezbytné pro zavádění sítí elektronických komunikací a sítí 5G a 6G, které jsou dostatečně pokročilé, pokud jde o přenos, rychlost, skladovací kapacitu, výkon edge computingu a interoperabilitu;

44.zdůrazňuje, že prosazování a provádění aktu o gigabitové infrastruktuře je dále nezbytné při vytváření jednotného kontaktního místa pro povolení, tedy centralizovaného digitálního povolovacího procesu, jehož cílem je omezit zpoždění při zavádění infrastruktury a zajistit jednotná pravidla pro přístup k infrastruktuře, stanovování cen a posuzování dopadů na životní prostředí; vyzývá proto k intenzivnímu úsilí v této oblasti;

45.zastává názor, že EU potřebuje účinně chránit kybernetickou bezpečnost ve všech odvětvích kritické infrastruktury, včetně přísnějších opatření ke snížení rizik rizikových prodejců sítí 5G a 6G, a zajistit husté zavádění malých buněk a makrověží, zejména v městských a venkovských oblastech s nepravidelným pokrytím, a udržitelnou a energeticky účinnou infrastrukturu na podporu globální konkurenceschopnosti Evropy v digitální ekonomice;

46.vyzývá Komisi a členské státy, aby pracovaly na lepší koordinaci přidělování spektra, zejména dřívějším určením a harmonizací uvolňování nových frekvencí, počínaje kmitočty 6 GHz; vyzývá k vytvoření politiky rádiového spektra, která podpoří investice v Evropě, mimo jiné harmonizací politik přidělování spektra ve všech členských státech s cílem urychlit zavádění sítí 5G na základě osvědčených postupů, prosazováním delší doby platnosti licencí a zajištěním přístupu k novému spektru, jako je horní pásmo 6 GHz, s cílem uspokojit budoucí poptávku a umožnit 6G; domnívá se, že společné úsilí veřejných a soukromých subjektů je nezbytné pro zvýšení konkurenceschopnosti Evropy, tak aby nezaostávala za nejrychleji rostoucími sítěmi na světě, tj. v Číně a Jižní Koreji;

47.zdůrazňuje, že družicová komunikace je důležitá pro rozvoj digitální infrastruktury EU, zvyšování její odolnosti, posilování schopností subjektů EU a snižování závislosti na poskytovatelích ze zemí mimo EU, zejména v oblasti obrany; zdůrazňuje, že pro spotřebitele v odlehlých a venkovských oblastech je třeba zajistit alternativní řešení v oblasti konektivity;

48.vyzdvihuje strategickou úlohu kosmického programu EU, který je jedním z pilířů suverenity EU, neboť poskytuje nejmodernější a bezpečné služby určování polohy, navigace a určování času pro systém Galileo a službu EGNOS a nákladově efektivní služby družicové komunikace pro program GOVSATCOM; konstatuje, že to EU a jejím členským státům zajišťuje větší suverenitu, pokud jde o jejich družicové kapacity, včetně geolokalizace, pozorování Země, pozorování vesmíru a konektivity; vítá zejména programy EU GOVSATCOM a IRIS2, jejichž cílem je zajistit krátkodobou a dlouhodobou dostupnost bezpečných, spolehlivých a nákladově efektivních služeb družicové komunikace pro unijní a vnitrostátní veřejné orgány, které řídí infrastruktury a úkoly kriticky důležité z hlediska bezpečnosti;

49.vyjadřuje politování nad silnou závislostí na údajích ze zemí mimo EU, pokud jde o sledování kosmických objektů a dohled nad nimi; zdůrazňuje, že je třeba, aby Evropa urychleně posílila své vlastní kapacity a infrastrukturu v oblasti získávání poznatků o situaci ve vesmíru (SSA) s cílem zajistit otevřenou strategickou autonomii a bezpečnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby výrazně zvýšily investice do prostředků dohledu a sledování vlastněných EU a aby vytvořily účinné mechanismy pro sdílení informací mezi členskými státy, které Evropě umožní nezávisle monitorovat a chránit svou kritickou kosmickou infrastrukturu;

50.zdůrazňuje význam zapojení soukromého sektoru do technologií nosných raket pro další urychlení zavádění systému IRIS2; zdůrazňuje, že je důležité podpořit vytvoření spolehlivého a konkurenceschopného evropské odvětví kosmických nosných prostředků prostřednictvím většího zapojení soukromého sektoru a podpory předcházejících a navazujících odvětví; vyzývá Komisi, aby podporovala evropskou kosmickou průmyslovou politiku, která posílí svrchovanost v oblasti kosmických technologií a služeb tím, že sníží strategickou závislost a zlepší provozní řízení evropských kosmických programů;

51.za tímto účelem vyzývá k přijetí konkrétních opatření, která usnadní poskytování družicových služeb v celé Evropě, mimo jiné stanovením společných postupů a podmínek; současně vyzývá ke spravedlivé hospodářské soutěži s jasnými a vymahatelnými pravidly pro všechny družicové konstelace, které vstupují na trh EU;

52.konstatuje, že v dnešní době existuje několik problémů se zpožděním v družicových sítích, a uznává, že integrace družicových sítí s technologiemi 5G a v budoucnu i s 6G má zásadní význam pro rozšíření dosahu a spolehlivosti pozemních sítí;

53.je si vědom pokroku, jehož bylo v posledních letech při zlepšování vysoce výkonné výpočetní techniky dosaženo; vyzývá Komisi, aby neustále začleňovala a zlepšovala výpočetní výkon zejména ve střediscích EU pro HPC s cílem zdokonalit trénování modelů umělé inteligence a připravit se na budoucí pokrok v oblasti superpočítačů;

54.vyzývá Komisi, aby vypracovala koordinovanou strategii k překlenutí propasti mezi špičkovými technologiemi HPC v Evropě a jejich praktickým a rozšiřitelným zaváděním napříč průmyslovými odvětvími, mimo jiné vytvořením veřejné sítě v oblasti superpočítačů; konstatuje, že tato strategie by měla podporovat spolupráci mezi veřejnými institucemi a partnery ze soukromého sektoru, včetně malých a středních podniků, s cílem zajistit, aby se evropské kapacity v oblasti HCP staly klíčovou hnací silou hospodářské konkurenceschopnosti a technologické suverenity;

55.zdůrazňuje, že střediska HPC musí zajistit přístupnost pro vývojáře a provozovatele základních modelů umělé inteligence, generativní umělé inteligence a aplikované umělé inteligence: konstatuje, že střediska EuroHPC by měla být využitelná pro tyto případy použití, zejména pro malé a střední podniky, začínající podniky a rozvíjející se podniky; zdůrazňuje, že to musí být hladce doplněno iniciativami, které umožní rozvoj a zavádění umělé inteligence v EU;

56.vítá vytvoření nových továren na umělou inteligenci; zdůrazňuje, že továrny na umělou inteligenci zmodernizují superpočítače EuroHPC s cílem poskytovat výpočetní kapacitu pro umělou inteligenci a podporovat začínající podniky a rozvíjející se podniky při trénování a rozsáhlém rozvoji obecných a důvěryhodných modelů umělé inteligence;

57.domnívá se, že je třeba urychleně přijmout opatření na podporu výroby polovodičů v EU, zlepšit odolnost dodavatelského řetězce vytvářením strategických globálních partnerství, podporou začínajících podniků a inovací, podporou přeshraniční spolupráce v oblasti pokročilého vývoje polovodičů a poskytováním finančních pobídek, regulační podpory a přístupu na trh;

58.zdůrazňuje, že je třeba zajistit právní jistotu na podporu rozvoje polovodičů, zajistit bezpečné dodavatelské řetězce pro kritické suroviny a zabránit narušením způsobeným investiční nejistotou;

59.naléhavě vyzývá k tomu, aby bylo nanejvýš politicky důležité zajistit dostatečnou nabídku čipů umělé inteligence v EU a učinit z ní ústřední bod politiky EU v oblasti digitálního průmyslu; bere na vědomí nárůst poptávky po čipech umělé inteligence způsobený rozšířením aplikací v oblasti cloud computingu, edgeových zařízení, autonomních systémů a generativní umělé inteligence;

60.vyzývá Komisi, aby reagovala na novou geopolitickou realitu a využívání digitálních dodavatelských řetězců jako nástrojů nátlaku; apeluje na Komisi, aby nalezla diplomatické řešení zákazu USA vyvážet čipy umělé inteligence do 16 členských států EU;

61.vyzývá Komisi, aby pokročilé čipy umělé inteligence, včetně jejich designu a výroby, učinila ústředním bodem revize aktu o čipech; vyzývá Komisi, aby tuto revizi předložila ještě letos a aby do ní zahrnula dlouhodobou strategii vycházející ze současné geopolitické situace, která založí strategickou nepostradatelnost Evropy na jejím vedoucím postavení v oblasti technologií, odpovídajících výrobních kapacitách a silném ekosystému výzkumu a vývoje, jež budou klíčové pro zajištění evropské svrchovanosti ve stále obtížnější době; je toho názoru, že je zásadní posílit interakce mezi výzkumem, odbornou přípravou, dodavateli a robustní veřejnou infrastrukturou, aby se urychlila cesta od výzkumu, vývoje a testování až ke konečné výrobě na plnou kapacitu;

62.domnívá se, že EU by měla zvýšit své úsilí v oblasti vývoje kvantových čipů, pokud má v úmyslu urychlit dobu pro uvádění na trh průmyslových inovací EU na poli kvantových technologií;

63.vyzývá Komisi, aby v rámci EU podporovala výrobu běžně používaných čipů, např. pro elektronická zařízení a automobily; požaduje, aby byl podporován vývoj čipů, které snižují spotřebu energie v digitálním odvětví;

64.zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat výkonnost oběhového hospodářství, a připomíná, že produkty informačních a komunikačních technologií a další elektronické výrobky patří do prioritních skupin výrobků v pracovním plánu, který má být podle nařízení (EU) 2024/1781 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1781 ze dne 13. června 2024 o vytvoření rámce pro stanovení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků, o změně směrnice (EU) 2020/1828 a nařízení (EU) 2023/1542 a o zrušení směrnice 2009/125/ES (Úř. věst. L, 2024/1781, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1781/oj). přijat do dubna 2025;

65.domnívá se, že v rámci nadcházejícího VFR musí být přiděleno dodatečné financování na rozvoj výrobních kapacit polovodičů a dalších polovodičových technologií a procesů nové generace v EU (např. fotonických čipů nebo čipů WBG (wide-bandgap), jakož i na navrhování, výrobu, testování, montáž a pokročilé obaly);

66.uznává, že na trhu jsou zapotřebí svrchovaná řešení, která u některých kategorií citlivých dat umožňují mít nad nimi vyšší úroveň kontroly, a bere na vědomí rizika spojená se závislostí na jediném dominantním poskytovateli; vyzývá k vypracování strategie pro snížení závislosti na zahraničních poskytovatelích cloudových služeb a podporu evropských alternativ;

67.konstatuje, že diskuse o unijním systému certifikace kybernetické bezpečnosti pro cloudové služby nepřinesly žádné výsledky; upozorňuje na otázky spojené se svrchovaností, zejména v souvislosti s extrateritoriální povahou závazných právních režimů, které nemohou být vyřešeny prostřednictvím technických diskusí; vyzývá Komisi, aby v rámci plánovaného aktu o vývoji cloudových služeb a umělé inteligence navrhla definici svrchovaného cloudu a jeho oblast působnosti;

68.konstatuje, že je třeba zabezpečit ukládání dat a výpočetní výkon a distribuovanou výpočetní infrastrukturu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že uživatelé cloudových služeb budou mít možnost vybrat si řešení, která odpovídají jejich potřebám, a to urychleným odstraněním překážek bránících změně poskytovatele a jejich diverzifikaci prostřednictvím multicloudových strategií, jakož i podporou konkurenceschopného evropského trhu s cloudovými službami, což sníží závislost na jediném poskytovateli a posílí digitální suverenitu;

69.vyzývá Komisi, aby využila iniciativy, jako jsou 8ra nebo IPCEI CIS, k dosažení pokroku v oblasti decentralizované infrastruktury pro cloudové a edgeové služby, jež umožňují suverenitu a přispívají ke snížení závislosti na zahraničních poskytovatelích a zajištění odolnosti a současně zvyšují provozní flexibilitu v Evropě;

70.vítá iniciativu InvestAI, včetně gigatováren na umělou inteligenci; zdůrazňuje, že je třeba, aby se Evropa stala světovým lídrem v oblasti trénování modelů umělé inteligence, vědeckého výzkumu a pokroku na poli kvantové výpočetní techniky; je odhodlán dále podporovat rozvoj umělé inteligence prostřednictvím iniciativ, jako jsou továrny na umělou inteligenci, s cílem poskytnout výpočetní výkon začínajícím a rozvíjejícím se podnikům a výzkumným pracovníkům;

71.vyzývá Komisi, aby dále podporovala vytváření a vývoj evropské umělé inteligence a přijala politiky a opatření, která evropským průmyslovým odvětvím umožní těžit ze svých dat a zavádění umělé inteligence;

72.zdůrazňuje, že opožděné zavádění inovací založených na umělé inteligenci brání technologickému pokroku, konkurenceschopnosti na trhu a digitální transformaci v rámci EU;

73.očekává, že model veřejně-soukromého financování uvolní dosud bezprecedentní soukromé investice do umělé inteligence, které začínajícím podnikům a průmyslu otevřou přístup k superpočítačům;

74.uznává, že je naléhavě nutné stanovit jasný plán rozvoje kvantových technologií, včetně kvantové výpočetní techniky a kvantového šifrování, s cílem zajistit, aby veřejné a soukromé investice vedly k hmatatelnému komerčnímu využití;

75.vyzývá Komisi, aby provedla posouzení stávajících vnitrostátních rámců týkajících se pískovišť pro kvantové technologie a toho, jak se na tyto rámce vztahují stávající právní předpisy, aby se zabránilo roztříštěnosti trhu; vítá, že Komise v Kompasu konkurenceschopnosti ohlásila kvantovou strategii a akt o kvantové technologii;

76.naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že akt o kvantové technologii, k němuž bude vypracováno posouzení dopadů, učiní z Evropy vedoucí region v oblasti kvantové excelence a inovací, a to prostřednictvím investic do výzkumu, vývoje a inovací, mobilizace finančních prostředků na rozšíření evropského kvantového ekosystému, kapacit a výroby a zajištění evropské komercializace předního kvantového výzkumu v Evropě; zdůrazňuje, že by tento akt měl zajistit hmatatelná technologická uplatnění prostřednictvím podpory politik, jež urychlí technologickou vyspělost a usnadní přechod od výzkumu ke komerčnímu úspěchu;

77.vyzývá k cíleným investicím, spolupráci průmyslu a regulačním rámcům, které podpoří vývoj a rozšiřování kvantových technologií a jejich přijetí na trhu napříč klíčovými odvětvími;

78.vyzývá ke koordinované strategii EU pro postkvantovou kryptografii s cílem chránit data před budoucími kybernetickými hrozbami;

79.vyzývá Komisi, aby podporovala ekosystémy pro sdílení odvětvových dat v rámci průmyslových odvětví, podporovala spolupráci a inovace a současně zachovávala svrchovanost v oblasti dat a zajišťovala dodržování předpisů EU, jak je uvedeno v aktu o datech; naléhavě vyzývá Komisi, aby důrazně prosazovala předpisy, a zajistila tak, aby dominantní účastníci trhu nediktovali malým a středním podnikům nespravedlivé podmínky, pokud jde o přístup k datům a jejich sdílení;

80.domnívá se, že je třeba zajistit propojenou infrastrukturu, která by datovým centrům umožňovala efektivně spolupracovat podle společných norem a s vysokorychlostním připojením, přičemž by byla zachována flexibilita, bezpečnost a rozšiřitelnost; domnívá se, že takto propojený systém by pomohl zajistit distribuovanou redundanci, takže by data a služby zůstaly dostupné i v případě selhání datového centra;

81.vyzývá Komisi, aby upřednostňovala interoperabilitu mezi platformami, jež by umožňovala bezproblémovou integraci dat napříč podniky a odvětvími v souladu s požadavky aktu o datech, který ukládá povinnosti v oblasti přenositelnosti dat a interoperability cloudovým a edgeovým službám; zdůrazňuje, že tato ustanovení musí být důsledně prosazována, aby se zabránilo proprietárnímu uzamčení a zajistilo se, že evropské průmyslové ekosystémy budou moci využívat inovace založené na datech, aniž by jim v tom bránily technické nebo smluvní překážky;

82.připomíná plán Komise, aby byla datová centra do roku 2030 klimaticky neutrální a vysoce energeticky účinná; domnívá se, že je třeba zlepšit integraci datových center s energetickým systémem a zaměřit se na opětovné využívání tepla a poskytování služeb flexibility podle potřeb elektrizační soustavy; uznává, že je nutné podněcovat výzkum chladicích a energeticky účinných procesorů, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována podpoře datových center v EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila jasné a důsledné provádění stávajících právních požadavků týkajících se provozovatelů datových center napříč právními předpisy EU a členskými státy;

83.vyzývá Komisi a členské státy, aby navýšily a zacílily veřejné investice a podněcovaly soukromé investice do digitální infrastruktury s cílem umožnit růst a modernizaci datových center;

84.vyzývá Komisi, aby přijala koordinovaná opatření na ochranu podmořských kabelů a posílení jejich bezpečnosti, jakož i kapacit pro jejich opravy; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v investicích do instalace nových podmořských kabelů, aby se zajistila redundance; vítá úlohu EU při spolufinancování takovýchto projektů s cílem posílit digitální infrastrukturu a konektivitu napříč členskými státy; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možné synergie mezi údržbou digitální a energetické podmořské infrastruktury;

85.zdůrazňuje, že je důležité zlepšit kapacity EU a členských států v oblasti oprav, jakož i mechanismy reakce na narušení podmořských kabelů, které jsou nezbytné pro zachování bezpečné a nepřerušené komunikace; zdůrazňuje význam mezinárodní spolupráce při opravě úmyslně poškozených kabelů a usnadnění nezbytných investic a vyzývá k vytvoření flotily pro rychlé opravy se sídlem v EU, která by v případě narušení zajišťovala rychlou obnovu a kontinuitu provozu; vyzývá Komisi, aby provedla posouzení regulačních opatření s cílem zajistit spravedlivý přístup a bezpečnost bez ohledu na to, zda je infrastruktura v soukromém, nebo veřejném vlastnictví;

86.vítá přijetí akčního plánu o bezpečnosti kabelů, který bude založen na čtyřech pilířích: prevenci, odhalování, reakci a opravě a odrazování; upozorňuje, že je důležité jej včas a v plném rozsahu realizovat; s ohledem na současný geopolitický kontext naléhavě vyzývá k větším investicím do technologií za účelem posílení bezpečnosti a odolnosti podmořské a námořní infrastruktury;

87.vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum a inovace s cílem umožnit pokročilé technologické inovace v oblasti zabezpečení kabelů, včetně systémů včasného varování a posuzování hrozeb založeného na umělé inteligenci;

88.naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala dostupné nástroje, jejichž cílem je větší mobilizace soukromých investic na podporu projektů evropského zájmu v oblasti kabelové infrastruktury; vyzývá Komisi, aby projekty v oblasti podmořských kabelů zařadila na seznam významných projektů společného evropského zájmu; uznává, že je třeba zefektivnit a zjednodušit provádění významných projektů společného evropského zájmu a administrativní proces, jímž se tyto projekty řídí;

89.připomíná legislativní činnost vykonanou v předchozím volebním období, jejímž cílem bylo výrazně zlepšit kybernetickou bezpečnost v EU; vítá zejména přijetí aktu o kybernetické odolnosti, aktu o kybernetické solidaritě a směrnice NIS2; zdůrazňuje, že je nutné tato opatření provádět a prosazovat harmonizovaným způsobem a včas;

90.vyzývá Komisi, aby předložila hodnotící zprávu o aktu o kybernetické bezpečnosti a předložila návrh legislativního aktu, jehož cílem by bylo tento akt přezkoumat za účelem posílení rámce EU pro kybernetickou bezpečnost, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost interakci mezi svrchovaností a bezpečností; dále vyzývá Komisi, aby posílila ochranu strategické a kritické infrastruktury a zabránila zahraničnímu vměšování ze strany subjektů, na něž se vztahují extrateritoriální právní předpisy, a aby urychlila proces přijímání unijních schémat certifikace kybernetické bezpečnosti; vyzývá k posílení mandátu agentury ENISA za účelem koordinace reakce na krize, dohlížení na certifikaci kybernetické bezpečnosti kritické infrastruktury a zajištění jednotného provádění norem kybernetické bezpečnosti na celém jednotném trhu;

91.zdůrazňuje význam připravované Evropské strategie vnitřní bezpečnosti pro posílení kybernetické bezpečnosti a ochrany kritické infrastruktury;

92.se znepokojením konstatuje, že podle druhé zprávy o pokroku členských států při provádění souboru opatření EU pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G čtrnáct členských států dosud nezavedlo žádná omezení pro vysoce rizikové dodavatele, což představuje značnou bezpečnostní zranitelnost; vyzývá k plnému provedení souboru opatření EU pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G, aby se snížila závislost na vysoce rizikových prodejcích; vyzývá Komisi, aby tento soubor opatření učinila závazným, zejména pokud jde o vysoce rizikové prodejce v oblasti kritické infrastruktury;

93.konstatuje, že má-li EU dosáhnout skutečné technologické suverenity, musí mít životaschopné komerční alternativy; zdůrazňuje, že EU musí naléhavě prosazovat komplexní program zjednodušení a snižování byrokracie, aby rozvíjela prostředí příznivé pro inovace, které bude schopné podporovat konkurenceschopné evropské alternativy k dominantním globálním digitálním aktérům; zdůrazňuje, že nadměrná administrativní zátěž, roztříštěné regulační rámce, neúplný jednotný digitální trh a příliš složité postupy pro zajištění souladu s předpisy mají neúměrný dopad na evropské začínající podniky, rozvíjející se podniky a malé a střední podniky, což omezuje jejich schopnost konkurovat na celosvětové úrovni; uznává, že EU by proto měla upřednostnit zefektivnění právních předpisů a prohloubení jednotného digitálního trhu a zajistit, aby právní předpisy byly přiměřené, založené na inovacích a nebránily rozvoji evropských technologických řešení;

94.zdůrazňuje, že je třeba sladit nové legislativní návrhy se zásadami zlepšování právní úpravy a zajistit, aby každé nové opatření digitální politiky, které ovlivňuje konkurenceschopnost, bylo doprovázeno posouzením dopadů, včetně testů zaměřených na konkurenceschopnost a dopad na malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací, které posoudí, zda je daný legislativní nástroj nezbytný a přiměřený a nevytváří pro podniky, zejména ty malé a střední, zbytečnou zátěž, a tudíž i jeho dopady na konkurenceschopnost, investiční vyhlídky a podmínky pro spotřebitele;

95.zdůrazňuje, že zjednodušení právních předpisů EU nesmí ohrozit žádná základní práva občanů a podniků, a tím i regulační jistotu; je přesvědčen o tom, že žádný návrh na zjednodušení by neměl být uspěchán či navržen bez řádného projednání, konzultací a posouzení dopadů;

96.vítá závazek Komise, že bude plně uplatňovat zásadu snižování zátěže podniků v právních předpisech EU; vyzývá proto Komisi, aby zvýšila své úsilí a snažila se odstraňovat další náklady a administrativní zátěž pro podniky, spíše než prosazovat výhody zaváděním nových regulačních požadavků ve stejné oblasti politiky na úrovni EU, s cílem odbourat překážky pro vstup na trh, a pomoci tak evropským společnostem rozšiřovat se a růst;

97.vyzývá Komisi, aby prostřednictvím digitálního balíčku zajistila důsledné zjednodušování, provádění a prosazování právních předpisů EU v digitální oblasti, a to zjednodušením definic a postupů podávání zpráv a posouzením způsobů, jak zmírnit vykazovací povinnosti a zmenšit propast mezi průmyslem a veřejnou správou;

98.domnívá se, že podpora společností a inovátorů, aby zůstali v Evropě, prostřednictvím rozvíjení EU jako atraktivního a pružného podnikatelského prostředí, je klíčová pro posílení technologické suverenity; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba vyvarovat se nadměrné regulační a administrativní zátěže a že předpisy EU by měly být jasné, důsledné, předvídatelné, přiměřené a technologicky neutrální, čímž by se zachovalo globálně konkurenceschopné regulační prostředí; je přesvědčen, že k vytvoření rámce příznivého pro inovace by rovněž měly přispět nové způsoby zadávání veřejných zakázek a rozvoj regulačních pískovišť a zkušebních zařízení;

99.vítá návrh Komise na 28. režim a uznává, že jednotný a harmonizovaný soubor pravidel platných pro celou EU zcela změní situaci v oblasti digitálních investic a inovací; domnívá se, že zmírnění roztříštěnosti právních předpisů ve 27 vnitrostátních právních režimech posílí soukromé investice, sníží náklady na dodržování předpisů a urychlí zavádění digitální infrastruktury, produktů a služeb nové generace; vybízí Komisi, aby zajistila, že tento rámec bude konkrétně řešit regulační překážky v digitálním odvětví, např. udělování povolení a přeshraniční toky dat, za účelem vytvoření skutečného jednotného digitálního trhu;

100.naléhavě vyzývá Komisi, aby vytvořila jednotné kontaktní místo za účelem zjednodušení procesu, jehož prostřednictvím podává soukromý sektor žádosti o přístup k mechanismům financování EU, a zajistila tak, aby se soukromé společnosti, malé a střední podniky a začínající podniky mohly snadněji účastnit programů v oblasti digitálních investic;

101.zdůrazňuje, že datová centra ještě více zatíží elektrizační soustavy, a proto je nezbytné tyto soustavy posílit prostřednictvím předběžných investic; zdůrazňuje, že datová centra mohou rovněž pomoci soustavu stabilizovat, pokud se zapojí do flexibility na straně poptávky; vyzývá k přijetí opatření motivujících k takovýmto příspěvkům na základě provádění revize reformy evropského trhu s elektřinou;

102.vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly a zavedly nástroje, které zajistí řádné plánování rostoucí poptávky po energii ze strany datových center a usnadní jejich strategické umístění v blízkosti dostupných zdrojů energie, čímž se minimalizuje závislost na širší síťové infrastruktuře;

103.uznává, že optické vlákno je energeticky účinnější než tradiční kovové sítě; uznává, že je důležité snížit spotřebu energie při přenosu dat a zajistit dlouhodobou stabilitu a efektivitu;

104.vyzývá Komisi, aby na podporu digitální infrastruktury budoucnosti zajistila spolehlivé a dostatečné dodávky čisté energie i energie produkované na základě technologií pro nulové čisté emise;

105.uznává, že ke splnění strategických cílů EU je naléhavě zapotřebí více kvalifikovaných odborníků v digitálních oblastech; vyzývá členské státy, aby vypracovaly vnitrostátní strategie a pobídky pro udržení evropských talentů a přilákání nejlepších digitálních odborníků na světě s cílem posílit inovační kapacitu EU a vedoucí postavení Unie v oblasti technologií;

106.zdůrazňuje, že je důležité odstranit rozdíly v oblasti digitálních dovedností a dovedností v oborech STEM, aby byla posílena technologická odolnost, inovační kapacita a otevřená strategická autonomie; vyzývá členské státy, aby posílily investice do digitálního vzdělávání, prohlubování dovedností a rekvalifikace, zejména v oblastech, které mají zásadní význam pro ekologickou a digitální transformaci; podporuje upřednostňování investic, které řeší nedostatek digitálních dovedností, zejména v oblasti umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, analýzy dat a čistých technologií, s cílem podpořit inovace a technologickou suverenitu;

107.požaduje, aby byly na vnitrostátní úrovni přijaty koordinované strategie s cílem zlepšit přístup k vysoce kvalitnímu vzdělávání v oborech STEM, podporovat celoživotní učení a přilákat talenty do IKT a souvisejících oblastí; vybízí k vytváření partnerství mezi veřejnými institucemi, průmyslem a poskytovateli vzdělávání, aby se zajistil soulad mezi učebními osnovami a měnícími se potřebami trhu;

108.vyzývá k intenzivnějšímu úsilí o zlepšení digitální gramotnosti a dovedností ve všech demografických skupinách se zaměřením na rané vzdělávání v oborech STEM, odborné vzdělávání a přípravu a celoživotní učení v oblasti digitálních technologií; doporučuje uvést vnitrostátní strategie v oblasti vzdělávání a odborné přípravy do souladu s cílem digitální dekády EU, aby 80 % obyvatelstva mělo do roku 2030 základní digitální dovednosti, přičemž je nutné zaměřit se na politiky podporující rovnost žen a mužů za účelem zvýšení počtu žen věnujících se oborům IKT a STEM; vyzývá orgány EU, aby přijaly konkrétní opatření zaměřená na dodržování závazků uvedených v evropském prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu, a to v rámci EU i spolupráce Unie se třetími zeměmi;

109.podporuje vytvoření společného rámce EU pro certifikaci digitálních a technických dovedností s cílem zlepšit uznávání a přenositelnost kvalifikací mezi členskými státy;

110.vybízí Evropskou investiční banku a vnitrostátní rozvojové instituce, aby podporovaly udržení digitálních talentů prostřednictvím společných investic do evropských startupů v oblasti deep tech, a zajistily tak, že inovace financované EU zůstanou v regionu a budou přispívat k technologické suverenitě Evropy;

111.uznává, že je důležité překlenout propast mezi výzkumem a komercializací, a vyzývá Komisi, aby posílila zhodnocování inovací v rámci EU;

112.je přesvědčen o tom, že schopnost Evropy přetvářet výzkum v řešení připravená k uvedení na trh má zásadní význam pro vybudování nezbytných kapacit a snížení závislosti na neunijních technologiích;

113.zdůrazňuje, že finanční prostředky je třeba přidělovat strategicky, aby se urychlil vývoj řešení, která posilují technologickou odolnost Evropy a podněcují inovace, a jejich uvádění na trh; podtrhuje význam pružnější struktury financování založené na excelenci, zejména pro lepší převádění výzkumu do průmyslového využití; vyzývá k větším investicím do výzkumu a inovací za účelem posílení evropských znalostních a technologických kapacit a trvá na tom, aby bylo unijní financování výzkumu, vývoje a inovací založeno na otevřené hospodářské soutěži a excelenci;

114.zdůrazňuje, že za účelem vybudování inovačního ekosystému jsou nutné politiky na podporu průmyslových inovací, včetně cílených investic do klíčových strategických technologií, ve kterých může Evropa zaujmout celosvětové vedoucí postavení, jako je kvantová výpočetní technika;

115.domnívá se, že soukromé investice do výzkumu, vývoje a inovací jsou nanejvýš důležité, a vyzývá EU, aby vytvořila pobídky pro účinné využívání soukromého financování k vývoji kritických technologií, a to i prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru;

116.zdůrazňuje, že jsou naléhavě nutné silnější pobídky pro mobilizaci kapitálu soukromého sektoru ve prospěch inovací založených na technologiích; vybízí členské státy, aby zavedly cílené daňové pobídky, zjednodušení právních předpisů a nástroje pro sdílení rizik za účelem přilákání soukromého kapitálu do technologického a digitálního odvětví; zdůrazňuje, že je nutné zjednodušit přeshraniční kapitálové toky v rámci jednotného trhu, aby se usnadnil přístup k financování pro inovativní evropské startupy;

117.je pevně přesvědčen o tom, že podpora interoperability a norem EU má zásadní význam pro rozvoj konkurenceschopnosti v technologickém odvětví, neboť zajišťuje, aby výrobky mohly být propojeny a vzájemně fungovat, a tak podporuje inovace a otevřené trhy; připomíná, že interoperabilita a společné technologické normy připravují půdu pro fungování jednotného trhu;

118.zdůrazňuje, že se Komise musí více angažovat ve stávajících globálních normalizačních strukturách a zaměřovat se na mezinárodní přejímání evropských norem, a to přístupem zdola nahoru, aby se zabránilo centralizaci;

119.vítá závazek EU jednat s partnerskými zeměmi o dohodách o digitálním obchodu, které usnadňují bezpečný a konkurenceschopný rozvoj digitální infrastruktury; vybízí Komisi, aby zvýšila své úsilí, pokud jde o jednání o dohodách o digitálním obchodu s dalšími partnerskými zeměmi;

120.vyzývá Komisi, aby urychlila technickou spolupráci na mnohostranných fórech, jako je G7, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Světová obchodní organizace (WTO), s cílem vypracovat globální normy pro digitální správu, regulaci umělé inteligence, přeshraniční toky dat a nově vznikající technologie;

121.naléhavě vyzývá Komisi, aby pokročila v jednáních o trvalém řešení, pokud jde o moratorium WTO na elektronický obchod, s cílem zabránit zavádění digitálních cel a zajistit, aby mezinárodní digitální obchod zůstal otevřený, předvídatelný a příznivý pro inovace;

122.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.