<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" standalone="no"?><SDOCTA xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" STATUS="DEF1" xsi:noNamespaceSchemaLocation="TA.xsd"><IDENT><STRING BOLD="on">P10_TA(2026)0024</STRING></IDENT><TI><STRING BOLD="on">Pokus o ovládnutí litevských veřejnoprávních médií a ohrožení demokracie v Litvě</STRING></TI><HIDDEN><STRING HIDDEN="on" ITALIC="on">(B10-0070, 0073, 0074, 0075 a 0078/2026)</STRING></HIDDEN><TXTLST><RESOL><TI><STRING BOLD="on">Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. ledna 2026 o pokusu o ovládnutí litevských veřejnoprávních médií a ohrožení demokracie v Litvě (2026/2568(RSP))</STRING></TI><TEXT><PREAMBLE><PRINIT><STRING ITALIC="on">Evropský parlament,</STRING></PRINIT><GRVISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na články 2 a 7 Smlouvy o Evropské unii (SEU),</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 114 a 258 této smlouvy,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na článek 11 této listiny,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1083 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu a mění směrnice 2010/13/EU<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. L, 2024/1083, 17.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1083/oj.</FIELD></FOOTNOTE> (evropský akt o svobodě médií („akt EMFA“)), zejména pak na články 5 a 21 tohoto nařízení,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva týkající se svobody sdělovacích prostředků,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na protokol č. 29 o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech<FOOTNOTE><FIELD> Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 312, ELI: http://data.europa.eu/eli/treaty/tfeu_2012/pro_29/oj.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na judikaturu Ústavního soudu Litevské republiky týkající se ústavního statusu a nezávislosti celostátní veřejnoprávní vysílací stanice, a zejména s ohledem na jeho rozhodnutí ze dnů 21. prosince 2006, 16. května 2019 a 3. listopadu 2020,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na aktualizovaný seznam kritérií právního státu Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (Benátská komise) a soubor nástrojů Evropské unie pro právní stát,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na nedávný legislativní vývoj v Litvě, který má dopad na model financování celostátní veřejnoprávní vysílací stanice a jehož cílem je zjednodušit postupy pro odvolání její generální ředitelky,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Zpráva o právním státu 2025 – kapitola o stavu právního státu v Litvě“ (SWD(2025)0915),</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na čl. 136 odst. 2 a 4 jednacího řádu,</P></VISA></GRVISA><GRCONS><CONS><P><NO.P>A.</NO.P>vzhledem k tomu, že svobodné, nezávislé a pluralitní sdělovací prostředky jsou jedním ze základních pilířů demokracie, právního státu a ochrany základních práv v EU; vzhledem k tomu, že oslabování veřejnoprávních médií v členských státech podkopává standardy svobody médií v době sílících dezinformací, zahraničního vměšování a politické polarizace;</P></CONS><CONS><P><NO.P>B.</NO.P>vzhledem k tomu, že poskytovatelé veřejnoprávních mediálních služeb hrají klíčovou roli při zajišťování přístupu k nestranným informacím, ochraně pluralismu, kontrole moci a vyvozování odpovědnosti veřejných orgánů, potírání dezinformací a vytváření prostoru pro informovanou demokratickou účast; vzhledem k tomu, že tyto funkce lze účinně plnit pouze tehdy, je-li plně zaručena institucionální a redakční nezávislost poskytovatele veřejnoprávních mediálních služeb;</P></CONS><CONS><P><NO.P>C.</NO.P>vzhledem k tomu, že reformy týkající se poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb by měly být prováděny transparentně a inkluzivně, na základě konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně novinářů, občanské společnosti a odborníků na média, jakož i v souladu s právem EU;</P></CONS><CONS><P><NO.P>D.</NO.P>vzhledem k tomu, že poskytovatelé veřejnoprávních mediálních služeb hrají zvláštní úlohu na vnitřním trhu mediálních služeb tím, že zajišťují občanům a podnikům přístup k rozmanitému obsahu, včetně kvalitních informací a nestranného a vyváženého zpravodajství, a mají tak zásadní význam pro dodržování základního práva na svobodu projevu a informací, umožňují lidem vyhledávat a přijímat informace v rámci širokého informačního spektra a podporují hodnoty demokracie, kulturní rozmanitosti a společenské soudržnosti;</P></CONS><CONS><P><NO.P>E.</NO.P>vzhledem k tomu, že nezávislé fungování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb vyžaduje právní záruky na vnitrostátní úrovni, aby byla chráněna jejich redakční a institucionální nezávislost a bylo zajištěno nestranné poskytování plurality informací a názorů; vzhledem k tomu, že podle článku 3 aktu EMFA musí členské státy respektovat právo občanů na přístup k pluralitnímu a redakčně nezávislému mediálnímu obsahu za účelem svobodného a demokratického diskurzu; vzhledem k tomu, že článek 5 aktu EMFA tyto požadavky konkretizuje tím, že stanoví závazné záruky pro transparentní a objektivní postupy jmenování a odvolání nejvyššího řídícího pracovníka nebo členů nejvyššího řídícího orgánu poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb, včetně ustanovení zajišťujících, aby každé předčasné odvolání bylo výjimečné a aby bylo řádně odůvodněno a předem oznámeno, s možností soudního přezkoumání; vzhledem k tomu, že čl. 5 odst. 3 aktu EMFA ukládá členským státům povinnost zajistit, aby „postupy financování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb vycházely z předem stanovených transparentních a objektivních kritérií“, a že tyto postupy financování musí zajistit přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a tyto zdroje musí ochránit redakční nezávislost poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb; vzhledem k tomu, že podle článku 21 aktu EMFA všechna legislativní, regulační nebo správní opatření přijatá členským státem, která mohou mít vliv na pluralitu médií nebo redakční nezávislost, musí být řádně podložená a přiměřená;</P></CONS><CONS><P><NO.P>F.</NO.P>vzhledem k tomu, že předsedkyně Komise ve svém projevu o stavu Unie v roce 2025 zdůraznila, že úpadek tradičních a nezávislých sdělovacích prostředků v některých částech EU vytvořil „mediální pouště“, v nichž bují dezinformace, což představuje vážné riziko pro demokracii; vzhledem k tomu, že také zdůraznila, že nezávislé sdělovací prostředky mají zásadní význam pro to, aby ti, kteří jsou u moci, nesli odpovědnost a aby se bránilo korupci, a že ovládnutí nezávislých médií je často prvním krokem autoritářských vlád, který umožňuje úpadek demokracie a korupci bez veřejné kontroly;</P></CONS><CONS><P><NO.P>G.</NO.P>vzhledem k tomu, že ze zkušeností z několika členských států i z celého světa vyplývá, že pokusy o ovládnutí veřejnoprávních médií mohou představovat první krok k širšímu úpadku demokracie;</P></CONS><CONS><P><NO.P>H.</NO.P>vzhledem k tomu, že podle Ústavy Litevské republiky je poskytovatel celostátních veřejnoprávních mediálních služeb pověřen zvláštním posláním ve veřejném zájmu, kterým je zajistit, aby byla společnost řádně informována na celostátní úrovni způsobem, který podporuje ústavní a společné lidské hodnoty; vzhledem k tomu, že podle Ústavy Litevské republiky musí být činnost poskytovatele veřejnoprávních mediálních služeb při plnění tohoto ústavou svěřeného poslání založena na zásadách pluralitní demokracie, objektivity, nestrannosti a úcty k lidské důstojnosti a základním právům, včetně svobody přesvědčení a jeho vyjádření;</P></CONS><CONS><P><NO.P>I.</NO.P>vzhledem k tomu, že litevský ústavní soud rozhodl, že ústavou uložené poslání celostátního poskytovatele veřejnoprávních mediálních služeb předpokládá jeho nezávislost a že jakýkoli model kontroly musí být i nadále slučitelný s nezávislostí tohoto subjektu a nesmí přerůst v cenzuru nebo politické vměšování;</P></CONS><CONS><P><NO.P>J.</NO.P>vzhledem k tomu, že po parlamentních volbách v Litvě v roce 2024 byla vytvořena vládní koalice, jejíž součástí je krajně pravicová populistická strana Úsvit Němenu; vzhledem k tomu, že litevský ústavní soud ve svém usnesení ze dne 25. dubna 2024 konstatoval, že se předseda této strany dopustil hrubého porušení ústavy a ústavního slibu tím, že pronesl antisemitské a nenávist podněcující výroky; vzhledem k tomu, že tato zjištění následně potvrdil soud prvního stupně; vzhledem k tomu, že ani vládní koalice ani strana Úsvit Němenu se od tohoto jednání nedistancovaly; vzhledem k tomu, že předseda strany Úsvit Němenu hraje i nadále významnou úlohu v rámci vládnoucí většiny a aktivně podporuje kampaň namířenou proti Litevskému veřejnoprávnímu rozhlasu a televizi (LRT);</P></CONS><CONS><P><NO.P>K.</NO.P>vzhledem k tomu, že litevský premiér z této vládní koalice musel odstoupit na základě zjištění investigativní žurnalistiky, mimo jiné i reportáží LRT, které vyvolaly vážné obavy ohledně jeho možného zapojení do korupčních praktik; vzhledem k tomu, že později v roce 2025 vyvolaly zákonodárné iniciativy s dopadem na LRT znepokojení doma i v zahraničí ohledně svobody sdělovacích prostředků a institucionální nezávislosti;</P></CONS><CONS><P><NO.P>L.</NO.P>vzhledem k tomu, že litevský Národní kontrolní úřad byl z podnětu členů vládnoucí parlamentní většiny pověřen, aby provedl komplexní audit výkonnosti LRT a posoudil činnost tohoto provozovatele vysílání v letech 2021–2024 z hlediska hospodárnosti, účinnosti a účelnosti; vzhledem k tomu, že Národní kontrolní úřad ve svých závěrech konstatoval, že převážné většiny strategických a provozních ukazatelů výkonnosti LRT bylo dosaženo alespoň z 90 % a že plánování a využívání finančních zdrojů LRT je podložené a transparentní s tím, že existuje několik aspektů, kterým je třeba věnovat pozornost, například postupy při zadávání veřejných zakázek a náboru zaměstnanců; vzhledem k tomu, že audit doporučil další zlepšení interních procesů, ovšem neobsahoval žádná doporučení změny modelu financování, struktury řízení nebo vedení LRT a ani v tomto ohledu nepožadoval žádná politická nebo institucionální opatření; vzhledem k tomu, že po auditu Národního kontrolního úřadu následovaly další kroky, včetně překrývajících se kontrol, žádostí, aby činnost LRT prověřily další státní orgány, a opakovaných veřejných útoků na vedení LRT; vzhledem k tomu, že některé mediální a novinářské organizace varovaly, že výsledky auditu byly veřejnosti podány zkresleně a byly selektivně použity v politickém diskurzu; vzhledem k tomu, že doporučení auditu ani žádné jiné argumenty nemohou odůvodnit legislativní opatření, která jsou v rozporu s litevskou ústavou a aktem EMFA;</P></CONS><CONS><P><NO.P>M.</NO.P>vzhledem k tomu, že dne 27. listopadu 2025 přijal litevský parlament novelu zákona o LRT, která zmrazuje rozpočet LRT pro období 2026 až 2028 na úrovni roku 2025, tedy na částce 79,6 milionu EUR, a snižuje budoucí podíl LRT na daňových příjmech, což znamená strukturální a dlouhodobé omezení veřejného financování; vzhledem k tomu, že tyto změny byly předloženy krátce před přijetím novely a byly přijaty těsně před začátkem nového rozpočtového roku a bez náležitého projednání, což mezi subjekty zabývajícími se svobodou médií vyvolává vážné obavy ohledně právní jistoty, legitimních očekávání a dodržování zásady vacatio legis, která je nedílnou součástí právního státu;</P></CONS><CONS><P><NO.P>N.</NO.P>vzhledem k tomu, že následně byly předloženy návrhy zákonů, které omezují záruky ochrany před předčasným odvoláním generálního ředitele LRT radou LRT, jejíž členové jsou ze dvou třetin (8 z 12) jmenováni politickými orgány, konkrétně prezidentem a litevským parlamentem, přičemž každý jmenuje čtyři členy; vzhledem k tomu, že podle těchto návrhů zákonů by měla být kvalifikovaná většina nutná k odvolání generálního ředitele nahrazena prostou většinou, měl by být zrušen požadavek odůvodnění veřejným zájmem a v radě LRT by mělo být zavedeno tajné hlasování;</P></CONS><CONS><P><NO.P>O.</NO.P>vzhledem k tomu, že tyto legislativní iniciativy byly navrženy a projednány v rámci zrychlených postupů, aniž by existovaly objektivně odůvodněné výjimečné okolnosti, čímž byly oslabeny aspekty transparentnosti a začlenění a smysluplné účasti zainteresovaných stran a občanské společnosti a což nesplňuje unijní a ústavní normy odpovědné správy věcí veřejných; vzhledem k tomu, že Rada Evropy, Evropská vysílací unie, mezinárodní novinářské organizace, právní odbor litevského parlamentu, litevská národní komise pro UNESCO a zástupce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pro svobodu médií varovali, že tato opatření výrazně zvyšují zranitelnost LRT vůči politickému tlaku; vzhledem k tomu, že Zvláštní vyšetřovací služba Litevské republiky, tj. vnitrostátní protikorupční orgán, poukázala ve svém posouzení navrhovaných legislativních změn na rizika korupce a dospěla k závěru, že zavedení tajného hlasování o odvolání generálního ředitele LRT může být neslučitelné se zásadami transparentnosti, otevřenosti a odpovědnosti vůči veřejnosti, o něž se opírá demokratická správa věcí veřejných a právní stát;</P></CONS><CONS><P><NO.P>P.</NO.P>vzhledem k tomu, že navrhované změny jsou zřejmě zaměřeny proti stávající generální ředitelce LRT, což dokládají veřejná prohlášení, která se objevila v průběhu legislativního procesu a v nichž byla vyjádřena nespokojenost s její činností a výslovně zmíněn záměr umožnit její odvolání z funkce; vzhledem k tomu, že legislativa zaměřená proti konkrétní osobě (legislativa ad personam) je neslučitelná se zásadami právního státu, včetně právní jistoty, obecnosti zákonů a zákazu svévolného výkonu moci;</P></CONS><CONS><P><NO.P>Q.</NO.P>vzhledem k tomu, že zaměstnanci LRT na protest proti zmíněným změnám dne 9. prosince 2025 stávkovali a varují, že tyto změny by mohly „zničit záruky chránící nezávislost LRT“, vzhledem k tomu, že pokusy o ovládnutí LRT zmobilizovaly veřejnost a vedly k tomu, že dne 9. prosince 2025 a ve dnech 16. až 18. prosince 2025 demonstrovaly ve Vilniusu desítky tisíc občanů a více než 140 000 občanů podepsalo proti zmíněným legislativním iniciativám veřejnou petici, což dokládá obavy velké části společnosti o svobodu médií a demokratické standardy v Litvě;</P></CONS><CONS><P><NO.P>R.</NO.P>vzhledem k tomu, že Evropský parlament je povinen být solidární s občanskou společností, která hájí demokratické hodnoty, včetně svobody projevu, sdělovacích prostředků a shromažďování, a je povinen jednat rozhodně v případě, že se v EU objeví systémová rizika ohrožující demokracii, právní stát a svobodu médií;</P></CONS><CONS><P><NO.P>S.</NO.P>vzhledem k tomu, že po pozastavení zrychlených legislativních iniciativ byla zřízena parlamentní pracovní skupina, která má přezkoumat model řízení LRT; vzhledem k tomu, že Asociace profesionálních novinářů a iniciativní skupina novinářů LRT se odmítly zúčastnit s odvoláním na nedostatečný dialog, selektivní výběr přizvaných osob a prohlášení, z nichž vyplývá, že kritizované změny budou opět předmětem jednání; vzhledem k tomu, že tyto organizace varovaly, že tento postup může zlegitimizovat politické vměšování pod rouškou konzultací a poskytnout příležitost k dalším pokusům o nepřímou cenzuru a oslabení záruk chránících redakční nezávislost;</P></CONS><CONS><P><NO.P>T.</NO.P>vzhledem k tomu, že LRT byla souvislosti s probíhajícími legislativními iniciativami, které se týkají jejího řízení, kritizována za využívání vysílacího času a zdrojů pro protestní akce novinářů na obranu svobody projevu, včetně vysílání několika minut ticha; vzhledem k tomu, že taková prohlášení mohou zvýšit politický tlak a mohou mít odrazující účinek, pokud jde o redakční nezávislost;</P></CONS><CONS><P><NO.P>U.</NO.P>vzhledem k tomu, že podle platformy Rady Evropy pro bezpečnost novinářů jsou finanční prostředky přidělované veřejnoprávním médiím na základě HDP v Litvě již tak jedny z nejnižších v EU, a LRT varovala, že dlouhodobá finanční omezení jí budou bránit ve výkonu zákonem stanovené funkce primárního zdroje krizové a tísňové komunikace v zemi i její schopnosti zajistit nepřerušené vysílání během mimořádných vnitrostátních událostí;</P></CONS><CONS><P><NO.P>V.</NO.P>vzhledem k tomu, že ve zprávě o právním státu za rok 2025 vydala Komise doporučení adresovaná Litvě, v nichž vyzvala k dalším krokům v zájmu posílení nezávislosti, stabilního financování a transparentního řízení veřejnoprávních médií, včetně přijetí záruk, které budou bránit politickému ovlivňování postupů jmenování a odvolávání vedoucích pracovníků;</P></CONS><CONS><P><NO.P>W.</NO.P>vzhledem k tomu, že LRT požádala Benátskou komisi Rady Evropy, aby k projednávaným změnám vydala naléhavé stanovisko; vzhledem k tomu, že se Benátská komise s důrazem na závažnost situace rozhodla, že naléhavé stanovisko k příslušným legislativním novelám vypracuje; vzhledem k tomu, že Benátská komise navštívila ve dnech 19. a 20. ledna Litvu, aby posoudila situaci;</P></CONS></GRCONS></PREAMBLE><DISPOSITIF><ACTLST><ACTION><P><NO.P>1.</NO.P>uznává a oceňuje zásadní úlohu sdělovacích prostředků, zejména poskytovatelů vnitrostátních veřejnoprávních mediálních služeb, při prosazování a podpoře hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o EU a při potírání dezinformací, propagandy a jiných forem manipulace s informacemi, jelikož tímto způsobem chrání pluralitní a odolnou demokracii; zdůrazňuje, že nezávislé a důvěryhodné sdělovací prostředky jsou nezbytné pro vyvozování demokratické odpovědnosti, neboť umožňují občanům kontrolovat ty, kteří jsou u moci, a odhalovat korupci a zneužívání úředních pravomocí; zdůrazňuje, že jsou-li nezávislé mediální ekosystémy oslabeny, výrazně se komplikuje vyvozování demokratické odpovědnosti, šíří se dezinformace a korupce a občané ztrácí možnost vystavit účet těm, kteří jsou u moci;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>2.</NO.P>konstatuje, že pokusy o polarizaci společnosti, oslabení důvěry v demokratické instituce a podkopání nezávislých mediálních ekosystémů slouží cílům hybridní války Ruské federace a dalších znepřátelených mocností proti EU a jejím členským státům, jejímž cílem je oslabit demokratickou odolnost; zdůrazňuje, že silná a nezávislá veřejnoprávní média jsou klíčovou obrannou linií proti tomuto nepřátelskému vměšování;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>3.</NO.P>vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly investigativní žurnalistiku za jeden ze základních prvků demokratické odolnosti a zajistily, aby veřejnoprávní média byla strukturálně a finančně schopna podporovat investigativní žurnalistiku, včetně dlouhodobých vyšetřování náročných na zdroje, a aby byli novináři chráněni před jakoukoli formou politického nátlaku, zastrašování nebo odvety, ať už přímé či nepřímé, v reakci na legitimní výkon jejich profesních povinností;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>4.</NO.P>vyjadřuje plnou solidaritu s litevskými novináři, LRT a subjekty občanské společnosti, které hájí svobodu sdělovacích prostředků, včetně institucionální a redakční nezávislosti LRT;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>5.</NO.P>odsuzuje všechny pokusy o oslabení nezávislosti LRT, včetně legislativních a správních opatření a politického nátlaku s cílem získat nad LRT politickou kontrolu;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>6.</NO.P>domnívá se, že zmrazení a snížení financování LRT představuje při absenci objektivní ekonomické nutnosti politický nátlak neslučitelný s ústavními zárukami a čl. 5 odst. 3 aktu EMFA;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>7.</NO.P>domnívá se, že navrhované změny, které omezují záruky za účelem předčasného odvolání generální ředitelky LRT, mohou umožnit svévolné politické vměšování a jsou neslučitelné jak s ústavními zárukami, tak s normami EU pro nezávislost veřejnoprávních médií, včetně čl. 5 odst. 2 aktu EMFA;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>8.</NO.P>důrazně odsuzuje jakoukoli formu právních předpisů <STRING ITALIC="on">ad personam</STRING> a připomíná, že zákony namířené proti konkrétním osobám z důvodu nezávislého výkonu jejich profesní činnosti jsou neslučitelné se zásadami pluralitní demokracie a právního státu;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>9.</NO.P>zdůrazňuje, že použití zrychlených legislativních postupů pro tuto novelu nemá objektivní důvody podložené ústavou, nezajišťuje transparentnost, začlenění a smysluplnou účast klíčových zúčastněných stran a občanské společnosti a nesplňuje požadavky transparentního, odpovědného, inkluzivního a demokratického postupu tvorby právních předpisů, které jsou neodmyslitelně spjaty se zásadou právního státu a osvědčenými evropskými postupy pro proces tvorby právních předpisů;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>10.</NO.P>naléhavě vyzývá litevský parlament, aby projednávané legislativní změny zamítl, a to i pokud jde o snížení počtu hlasů potřebných pro odvolání generálního ředitele LRT, zrušení požadavku, aby odvolání bylo založeno na objektivním hledisku veřejného zájmu, a zavedení tajného hlasování, a aby zajistil, že veškeré legislativní změny budou případně přijaty až po vydání stanoviska Benátská komise a budou v souladu s aktem EMFA a s doporučeními Benátské komise a zástupce OBSE pro svobodu médií;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>11.</NO.P>vyzývá litevský parlament a litevskou vládu, aby minimalizovaly politický vliv na skladbu rady LRT, mimo jiné snížením počtu křesel přidělených osobám jmenovaným politickými orgány a stanovením odpovídajících odborných požadavků na členy rady; dále litevský parlament a litevskou vládu vyzývá k tomu, aby nepřijímaly legislativní opatření a rozpočtové rámce, které oslabují nezávislost LRT a především ty, které porušují článek 5 aktu EMFA, pokud jde o ochranu vedení veřejnoprávních médií před odvoláním z politických důvodů a o zajištění stabilního financování veřejnoprávního vysílání, a aby již přijatá opatření a rozpočtové rámce tohoto druhu zrušily, a pro LRT naopak zajistily stabilní, předvídatelné a přiměřené financování v souladu s požadavky aktu EMFA;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>12.</NO.P>žádá, aby Komise sledovala veškerý vývoj týkající se svobody médií a nezávislosti veřejnoprávních médií v Litvě, aby posoudila soulad přijatých a projednávaných legislativních změn s aktem EMFA a se zásadou právního státu, aby náležitě informovala litevské orgány a v případě nesouladu využila všechny nástroje, včetně řízení o nesplnění povinnosti a souboru nástrojů EU na podporu právního státu;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>13.</NO.P>vyzývá litevské orgány, aby vedly více rozsáhlých a transparentních konzultací s občanskou společností, pracovníky sdělovacích prostředků a evropskými orgány o řízení a financování veřejnoprávních médií; vyzývá politické strany, aby navrhované změny zákona o LRT pečlivě projednaly a aby zajistily, že veškeré budoucí legislativní změny budou podléhat veřejným konzultacím, které budou zahrnovat stanoviska vnitrostátních a mezinárodních novinářů, organizací na ochranu svobody sdělovacích prostředků a vedení LRT;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>14.</NO.P>připomíná, že ze zkušeností z jiných členských států a z celého světa vyplývá, že pokusy o ovládnutí veřejnoprávních médií často představují první fázi širšího úpadku demokracie vedoucího k narušení svobody sdělovacích prostředků, nezávislosti soudů a integrity voleb; s velkým znepokojením konstatuje, že veřejnoprávní média a provozovatelé veřejnoprávního vysílání v celé Evropě čelí stále častěji politickým a ideologickým útokům, očerňujícím kampaním, zastrašování a pokusům o oslabení jejich redakční nezávislosti a stabilního financování, a to ze strany krajně pravicových aktérů, kteří se snaží podkopat nezávislou žurnalistiku a demokratický systém brzd a protivah;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>15.</NO.P>připomíná důležitou úlohu provozovatelů veřejnoprávního vysílání při zachovávání plurality sdělovacích prostředků, jak je uvedeno v protokolu č. 29 ke Smlouvám; vyzývá členské státy, aby jim poskytly přiměřené finanční a technické prostředky nezbytné k plnění jejich společenské funkce a ke službě veřejnému zájmu; dále vyzývá členské státy, aby zaručily redakční nezávislost provozovatelů veřejnoprávního vysílání tím, že je prostřednictvím jasně stanovených regulačních rámců budou chránit před jakoukoliv formou vládních, politických či obchodních zásahů a zajistí všem veřejným subjektům a subjektům, které vykonávají pravomoci v oblasti vysílání a telekomunikací, plnou autonomii a nezávislost řízení;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>16.</NO.P>zdůrazňuje, že ochrana nezávislosti veřejnoprávních médií je společnou evropskou povinností a nezbytnou podmínkou důvěryhodnosti EU jako společenství založeného na demokracii, právním státě a základních právech;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>17.</NO.P>vítá závazek Komise posílit odolnost médií v celé EU, a to i prostřednictvím zvýšeného financování a cílené podpory nezávislých, místních a veřejnoprávních sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že taková podpora je nezbytná, má-li se zabránit úpadku demokracie a zajistit informovaná občanská účast;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>18.</NO.P>pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Komisi, Radě, Parlamentu Litevské republiky, prezidentovi a vládě Litevské republiky, vládám a parlamentům členských států a Radě Evropy.</P></ACTION></ACTLST></DISPOSITIF></TEXT></RESOL></TXTLST></SDOCTA>