1.zdůrazňuje, že partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany mají klíčový význam pro to, aby Evropa mohla účinně reagovat na vznikající hrozby a podpořila se ambice EU posílit svou úlohu globálního strategického aktéra; zdůrazňuje, že takováto partnerství, která jsou vzájemně přínosná, s jasnou strategickou orientací a cíli, mají zásadní význam pro to, aby se Evropa stala svrchovanější, aby převzala větší díl odpovědnosti za svou vlastní obranu a aby byla lépe vybavena k tomu, aby mohla autonomním a koordinovaným způsobem jednat a řešit bezprostřední i budoucí výzvy a hrozby prostřednictvím „360stupňového přístupu“; konstatuje, že tato partnerství jsou pro EU nezbytností, nikoli možností; zdůrazňuje, že partnerství by měla posílit strategickou autonomii EU, která by měla i nadále plně odhodlána rozvíjet vícestrannou spolupráci, a zároveň se plně doplňovat s NATO a posílit schopnost EU jednat v součinnosti s podobně smýšlejícími partnery v úsilí o mír, stabilitu a kolektivní bezpečnost;

2. konstatuje, že se EU v současné době nachází v nejkritičtější bezpečnostní situaci od konce druhé světové války a čelí velkým výzvám, jako je posílení svých vojenských schopností a infrastruktury kybernetické bezpečnosti, boj proti hybridním hrozbám, boj proti terorismu a ochrana své kritické infrastruktury; zdůrazňuje, že nejvýznamnější hrozbu pro bezpečnost EU představují neoimperiální ambice Ruska a jeho revizionistický přístup, a zdůrazňuje, že je naléhavě nutné posílit obranné a odstrašující schopnosti Unie; v této souvislosti připomíná rostoucí bezpečnostní důsledky změny klimatu a zhoršování stavu životního prostředí pro kritickou infrastrukturu, energetické systémy a připravenost na krize;

3.zdůrazňuje, že ruská útočná válka proti Ukrajině je varovným signálem pro Evropu, aby více upřednostňovala bezpečnost a obranu a více do nich investovala; zdůrazňuje, že Rusko pokračuje ve své agresi na evropském kontinentu i s podporou svých spojenců, jako jsou režimy v Íránu, Severní Koreji a Bělorusku; všímá si nepřátelských činností našich strategických konkurentů a probíhající hybridní války vedené různými státními i nestátními aktéry, které představují hrozbu pro evropskou bezpečnost a mezinárodní řád založený na pravidlech; zdůrazňuje mimořádné bezpečnostní obavy členských států EU na východním křídle, které čelí přímým hrozbám ruské útočné války a hybridní války; zdůrazňuje, že pokračující hospodářskou spolupráci mezi EU a Čínou je s ohledem na podporu ruské válečné ekonomiky ze strany Číny třeba přehodnotit, mimo jiné s cílem posílit hospodářskou odolnost EU snižováním rizik; zdůrazňuje, že EU musí odolávat strategické konkurenci Číny jakožto země, která umožňuje a podporuje útočnou válku Ruska, a zvládat vedlejší účinky konfliktů na Blízkém východě a v Africe, a zároveň musí řešit společné globální hrozby a výzvy;

4.poukazuje na to, že prostřednictvím Strategického kompasu EU se Unie zavazuje k tomu, že bude se svými dvoustrannými partnery spolupracovat soudržněji, důsledněji a komplexněji, a bude tak budovat vzájemně prospěšná individuálně koncipovaná partnerství založená na společných hodnotách a zájmech; zdůrazňuje význam, který má v rámci těchto partnerství interoperabilita, společná odborná příprava a inovace v obranném průmyslu, zejména prostřednictvím iniciativ, jako je Program pro evropský obranný průmysl (EDIP) a Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE);

5.zdůrazňuje skutečnost, že EU a její členské státy jsou i nadále pevně odhodlány prosazovat mezinárodní řád založený na pravidlech a na dodržování mezinárodního práva, zásad Charty OSN, hodnot demokracie, lidských práv a zásad právního státu, jak jsou zakotveny ve Smlouvě o Evropské unii; zdůrazňuje, že tento závazek tvoří základ vnější činnosti EU a jejího úsilí o podporu míru, stability, multilateralismu a prosperity na celém světě; trvá na tom, že by partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany měla jako průřezové priority zahrnovat předcházení konfliktům, klimatickou bezpečnost a udržitelnost;

6.vyzývá k pravidelné aktualizaci Strategického kompasu s cílem zajistit, aby strategická vize a společné cíle EU vždy odpovídaly aktuálnímu geopolitickému, společenskému a technologickému vývoji; vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby začlenily plánování odolnosti do iniciativ v oblasti bezpečnosti, které se týkají kritické infrastruktury, dodavatelských řetězců a energetické nezávislosti;

7.poukazuje na posílené strategické partnerství s NATO, které zahrnuje strukturované politické dialogy a prohloubenou operativní a odvětvovou spolupráci, zejména v oblastech, jako je vojenská mobilita, námořní bezpečnost, obranný průmysl a rozvoj schopností, přičemž tato spolupráce má zejména formu společných cvičení a spolupráce mezi personálem, čímž se posiluje evropský pilíř NATO; zdůrazňuje, že tato spolupráce se musí i nadále vzájemně posilovat a musí být založena na důvěře, transparentnosti a respektování rozhodovací samostatnosti obou organizací; zdůrazňuje, že demokratická odpovědnost a parlamentní dohled mají zásadní význam pro zajištění toho, aby tato spolupráce posílila evropskou a transatlantickou bezpečnost; zdůrazňuje, že 23 ze 27 členských států EU je členy NATO, a domnívá se, že spolupráce s evropskými členy NATO, kteří nejsou členskými státy EU, by měla být znovu potvrzena prozkoumáním možností posílení těchto partnerství;

8. vzhledem k tomu, že NATO je nejúspěšnější vojenskou a politickou aliancí v moderních dějinách, která svým členům zajišťuje kolektivní obranu, stabilitu a bezpečnost již více než sedm desetiletí; zdůrazňuje, že EU a NATO společně zastupují více než jednu miliardu občanů a zahrnují některé z největších světových ekonomik a tvoří společenství, které spojují společné demokratické hodnoty a bezpečnostní zájmy; zdůrazňuje, že je důležité tento dialog institucionalizovat ve formě pravidelných ministerských konzultací mezi EU a NATO, společných strategických prognóz a koordinovaného plánování reakce na krize, čímž se zajistí, aby politická koordinace držela krok s operativní spoluprací;

9.zdůrazňuje, že vztahy EU s NATO jsou prioritou a je třeba je dále rozvíjet, především prostřednictvím intenzivnějšího sdílení zpravodajských i jiných informací; poukazuje na to, že spolupráce mezi EU a NATO má klíčový význam pro odrazování, ochranu kritické infrastruktury, vojenskou mobilitu, energetické sítě, digitální komunikaci, kybernetické, vesmírné a obranné ekosystémy a odolnost společnosti a demokracie; vyzývá k plnému provedení společných prohlášení EU a NATO; dále vyzývá členské státy, které jsou rovněž členy NATO, aby posílily svůj závazek k NATO;

10.zdůrazňuje, že NATO zůstává klíčovou kolektivní transatlantickou aliancí v oblasti obrany, v rámci níž se EU a NATO doplňují, jednají soudržně a vzájemně se posilují s cílem zajistit bezpečnost v Evropě a posílit mezinárodní bezpečnost, a vybízí k úzké spolupráci a vzájemně prospěšnému partnerství se Spojenými státy v této oblasti; domnívá se, že pokud bude EU silnější a schopnější v oblasti bezpečnosti a obrany, bude to mít pozitivní vliv na globální i transatlantickou bezpečnost; zdůrazňuje potřebu silného obranného pilíře EU v rámci NATO, který bude schopen jednat samostatně a zároveň doplňovat NATO, čímž se posílí transatlantické partnerství a poskytnou nezbytné bezpečnostní záruky EU, jejím členským státům a mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech; zároveň poukazuje na to, že evropská obrana musí stát na vlastních nohou a musí mít dostatečně silnou odrazující schopnost; varuje před riziky, která představuje měnící se zaměření zahraniční politiky USA, což by se mohlo promítnout do snížení jejich bezpečnostních závazků vůči Evropě; zdůrazňuje proto, že je třeba, aby EU rozvíjela své vlastní plánovací a operační kapacity;

11.zdůrazňuje, že posílení bezpečnosti závisí na schopnosti členských států vybavit se interoperabilními vojenskými nástroji vyvinutými společně evropským obranným průmyslem, aby tak bylo možné zajistit rychlou a účinnou reakci na jakékoli ohrožení územní celistvosti a svrchovanosti členských států EU; zdůrazňuje, že v této souvislosti musí být vojenské schopnosti určeny v součinnosti s procesem obranného plánování NATO (NDPP) a v souladu se zásadou „jediného souboru sil“; konstatuje, že EU hraje významnou úlohu v regulačních záležitostech a v investicích zaměřených na podporu konkurenceschopnosti průmyslu, technologického rozvoje a evropské obranné logistiky; zdůrazňuje, že standardizace zůstává klíčovým pilířem spolupráce mezi EU a NATO, aby tak byla zaručena interoperabilita, doplňkovost úsilí a účinné využívání zdrojů a zároveň se zabránilo zbytečnému zdvojování činností; vyzývá Komisi a členské státy, aby zjednodušily a harmonizovaly pravidla pro výrobu, certifikaci, transfer, vojenskou mobilitu a údržbu obranných materiálů a systémů s cílem vybudovat konkurenceschopný, odolný a integrovaný evropský průmyslový dodavatelský řetězec, který bude schopen zajistit větší operační připravenost a plnou a účinnou interoperabilitu mezi EU a NATO;

12.zdůrazňuje úlohu NATO a Spojených států jako globálních aktérů a spolehlivých partnerů v úsilí o nešíření zbraní hromadného ničení, jako jsou jaderné, chemické, biologické a radiologické zbraně, a v boji proti celosvětovému terorismu;

13.oceňuje skutečnost, že posilováním své společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) se EU staví do pozice spolehlivého globálního bezpečnostního partnera, mimo jiné prostřednictvím vzájemně prospěšných partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany a hlubších dvoustranných a mnohostranných dialogů; konstatuje, že dosud bylo uzavřeno partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany s osmi zeměmi, a uzavření dalších se připravuje, mimo jiné s Islandem; vyzývá k tomu, aby tato partnerství zahrnovala strukturovanou průmyslovou spolupráci zaměřenou na zvýšení výrobních kapacit v EU pro základní obranné výrobní prostředky v rámci posílení evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB);

14.domnívá se, že tento rámec partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany dává nový impuls probíhajícím dialogům o bezpečnosti a obraně a praktické spolupráci; zdůrazňuje, že je důležité mít hmatatelné výstupy a milníky s dohodnutými cílovými termíny; zdůrazňuje, že je nutné zajistit monitorování výsledků, dvoustranné přezkumy a dialog o vnímání hrozeb a společných zájmech ve více oblastech, což má zásadní význam pro realizaci partnerství; zdůrazňuje, že je důležité zajistit prostřednictvím strategických partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany spolehlivé dodávky kritických surovin, které mají zásadní význam pro evropskou obranu; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby Parlamentu předkládala pravidelné hodnocení týkající se stavu provádění partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany;

15.zdůrazňuje, že partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany zahrnují spolupráci s misemi SBOP, neboť jejích účelem je vytvářet součinnost, zvyšovat interoperabilitu a koordinaci a posilovat celkové bezpečnostní a obranné schopnosti EU;

16.poukazuje na potřebu stanovení priorit v rámci partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany uzavřených s Norskem, Spojeným královstvím a Kanadou, což jsou spojenci NATO a klíčoví partneři EU v oblasti obrany, a na strategický význam těchto partnerství; vybízí k jejich prohloubení, a to i v oblasti obranného průmyslu, kybernetických a hybridních hrozeb, námořní bezpečnosti a při budování společných vojenských schopností a podpoře užší spolupráce; zdůrazňuje, že průmyslová spolupráce by měla upřednostňovat projekty přispívající ke strategické autonomii a odolnosti a zajistit vyvážené zeměpisné rozložení investic mezi členskými státy, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována zemím východního křídla; vybízí rovněž EU, aby podepsala podobné dohody s dalšími obdobně smýšlejícími partnery, a to i s těmi, kteří nejsou členy NATO;

17.poukazuje na to, že vztahy mezi EU a USA mají pro evropskou bezpečnost a obranu i nadále zásadní význam; zdůrazňuje, že je důležité prozkoumat možnost formalizovaného partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany se Spojenými státy, které by bylo v souladu se zájmy a hodnotami EU a podporovalo mezinárodní řád založený na pravidlech; poukazuje na to, že je nutné vést trvalý dialog a spolupracovat ohledně vnímání hrozeb; opakuje, že naše partnerství se Spojenými státy má strategický význam, a vyzývá k prohloubení naší spolupráce vzájemně prospěšným způsobem a k posouzení možností optimální spolupráce mezi obranným průmyslem obou stran;

18.zdůrazňuje, že bez bezpečnosti Ukrajiny nemůže existovat evropská bezpečnost; zdůrazňuje, že je důležité prozkoumat možnost uzavření formalizovaného partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany s Ukrajinou; potvrzuje, že Ukrajina je pro EU strategickým prioritním partnerem, neboť se připravuje na to, aby se stala členskou zemí Unie; opakuje, že EU bude i nadále všemi prostředky poskytovat trvalou podporu nezbytnou k zajištění toho, aby Ukrajina co nejrychleji dosáhla vítězství; trvá na tom, že EU musí přispět ke spolehlivým, právně zakotveným bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu, aby zabránila další agresi ze strany Ruska; zdůrazňuje, že prioritou je užší spolupráce mezi EU a ukrajinským odvětvím obranného průmyslu, mimo jiné i prostřednictvím sladění s evropskými normami a transparentností; zdůrazňuje význam partnerství EU a devítibodových společných bezpečnostních závazků mezi EU a Ukrajinou při koordinaci pomoci Ukrajině; vybízí k bezodkladnému použití zmrazeného ruského majetku na podporu Ukrajiny, a to v souladu s mezinárodním právem; zdůrazňuje, že je důležité systematicky čerpat z operačních zkušeností Ukrajiny, zejména pokud jde o bezpilotní letouny/bezpilotní systémy a elektronický boj;

19.vyzývá členské státy, aby aktivně spolupracovaly s Ukrajinou a navázaly s ní součinnost, zejména v oblasti protivzdušné a raketové obrany, bezpilotních letounů a protidronové války, a uznaly její průlomové operační odborné znalosti a pokročilé schopnosti, a posílily tak obranné schopnosti EU i Ukrajiny;

20.oceňuje skutečnost, že dne 21. května 2024 bylo uzavřeno partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany EU–Moldavsko, které se zaměřuje na boj proti hybridním hrozbám;

21.poukazuje na strategický význam partnerství EU se zeměmi v indicko-tichomořském regionu, jako je Japonsko, Korejská republika a Indie, které již podepsaly partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany, a vybízí k rychlému uzavření jednání s Austrálií a k prozkoumání možnosti dalších partnerství s dalšími zeměmi v regionu, zejména s Novým Zélandem; zdůrazňuje, že euroatlantické a indicko-tichomořské bezpečnostní výzvy jsou úzce propojeny; poukazuje na to, že je třeba prohloubit spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany s Tchaj-wanem;

22.zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat spolupráci na různých úrovních a v různých formátech v oblasti energetické bezpečnosti, konektivity a ochrany kritické infrastruktury se zeměmi Kavkazu a Střední Asie; poukazuje na strategický význam těchto regionů pro diverzifikaci dodávek energie, rozvoj bezpečných dopravních koridorů a posílení celkové odolnosti Evropy;

23.zdůrazňuje strategický význam černomořského regionu pro evropskou bezpečnost; vyzývá k posílení bezpečnostní a obranné spolupráce se obdobně smýšlejícími partnery v černomořském regionu a k vypracování komplexní bezpečnostní strategie EU pro oblast Černého moře; podporuje zvýšené investice EU do námořních kapacit, pobřežní obrany a znalosti situace na moři v oblasti Černého moře;

24.vyzývá členské státy a Evropskou službu pro vnější činnost, aby na základě jasné, vzájemně výhodné spolupráce prozkoumaly možnost navázání dalších partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany s jinými podobně smýšlejícími partnery, kteří sdílejí naše hodnoty a jsou odhodláni prosazovat mezinárodní řád založený na pravidlech;

25.zdůrazňuje, že je důležité navázat strukturované partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany se zeměmi západního Balkánu, zejména s Bosnou a Hercegovinou, s cílem upevnit regionální stabilitu, bojovat proti hybridním hrozbám a posílit evropskou bezpečnostní architekturu v bezprostředním sousedství EU; poukazuje na to, že tato partnerství by měla vycházet ze stávající angažovanosti v rámci SBOP v regionu, včetně operace EUFOR Althea, politického a bezpečnostního dialogu a společné účasti v misích EU, a zároveň zajišťovat strategičtější a dlouhodobější rámec pro spolupráci v oblastech, jako je kybernetická odolnost, boj proti dezinformacím a budování obranných kapacit;

26.poukazuje na význam strategického partnerství EU a OSN z hlediska mírových operací a řešení krizí: vítá stanovení nových priorit strategického partnerství EU a OSN na období 2025–2028 a zdůrazňuje, že je třeba zajistit větší ucelenost a účinnost misí a operací EU a OSN, mimo jiné prostřednictvím společného plánování a analýzy získaných poznatků; vyzývá k neomezené realizaci agendy žen, míru a bezpečnosti v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 a k jejímu systematickému začleňování do této oblasti, zejména pokud jde o ochranu civilního obyvatelstva, o neomezenou, rovnou a smysluplnou účast žen v mírových procesech a o předcházení sexuálnímu násilí souvisejícímu s konflikty; vyzývá k reformě fungování OSN s cílem zajistit, aby mise a operace byly účinné a měly požadovaný dopad;

27.konstatuje, že EU a Africká unie udržují strategické partnerství, zejména v oblasti míru a bezpečnosti; zdůrazňuje, že je třeba prohloubit strategické partnerství s dalšími regionálními organizacemi, mj. s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, se Sdružením národů jihovýchodní Asie, s Ligou arabských států, s Radou pro spolupráci v Perském zálivu a s Organizací amerických států, v oblastech společného zájmu prostřednictvím společných iniciativ, dialogu a intenzivnější diplomatické činnosti; poukazuje na význam spolupráce s latinskoamerickými partnery při řešení mezinárodní organizované trestné činnosti, nadnárodního obchodování s lidmi, hybridních hrozeb a námořní bezpečnosti, ale i při podpoře demokratické odolnosti a regionální stability;

28.vyzývá k posílení operačního rozměru bezpečnostní a obranné spolupráce EU s podobně smýšlejícími i dalšími partnery v jižním sousedství, zejména ve Středomoří, se zaměřením na námořní bezpečnost, boj proti terorismu, správu hranic a ochranu kritické infrastruktury, a to na základě závazků stanovených v Paktu pro Středomoří, s cílem prohloubit bezpečnostní spolupráci se středomořskými partnery; zdůrazňuje, že nestabilita v regionu má přímý dopad na vnitřní bezpečnost EU, a vyžaduje proto strategičtější a koordinovanější reakci;

29.poukazuje na to, že integrovaný přístup EU ke SBOP zahrnuje právní rámce pro účast třetích zemí a regionálních organizací na misích a operacích SBOP; zdůrazňuje, že tito partneři musejí prosazovat naše hodnoty a sdílet naše zájmy; vybízí Komisi a ESVČ, aby dále zefektivnily administrativní postupy s cílem zajistit rychlejší a flexibilnější účast podobně smýšlejících partnerů, zejména na odborné přípravě, budování kapacit a misích zajišťujících reakci na krize;

30.poukazuje na strategickou úlohu Evropského mírového nástroje jako klíčového nástroje při budování širších vojenských a obranných kapacit, podpoře vojenských aspektů mírových operací a při poskytování vybavení ozbrojeným silám partnerů EU; vyzývá k plné transparentnosti a demokratické kontrole Evropského mírového nástroje;

31.vyjadřuje politování nad tím, že maďarská vláda nadále brání využívání tohoto nástroje na pomoc Ukrajině, a to i prostřednictvím právních kroků u Tribunálu EU, a nad tím, že stále blokuje podporu z Evropského mírového nástroje Arménii; naléhavě vyzývá členské státy, aby aktivně vyvíjely tlak na maďarskou vládu, aby ukončila nezodpovědnou blokádu evropského mírového nástroje; vyzývá vysokou představitelku, místopředsedkyni Komise, aby nalezla alternativní řešení, jak toto zablokování překonat;

32.vítá rozšíření sítě vojenských poradců ESVČ v delegacích EU, pomocí níž dochází k upevnění vztahů s vojenskými a civilními institucemi partnerů; vyzývá k pořádání pravidelných koordinačních schůzek mezi těmito poradci za účelem sdílení osvědčených postupů, zvýšení informovanosti o situaci a zajištění ucelenější vnější činnosti EU;

33.trvá na tom, že k zajištění obranné připravenosti EU do roku 2030 je nutné navázat partnerství a spolupráci EU s podobně smýšlejícími partnery; zdůrazňuje, že dosažení vyhlášených cílů EU vyžaduje zabezpečení dodavatelských řetězců, včetně surovin a kritických součástí, posílení evropské technologické a průmyslové základny obrany a snížení strategické závislosti EU, aniž by došlo k vytvoření nové; poukazuje například na závislost EU na Číně, pokud jde o kritické suroviny, která představuje významnou geopolitickou a hospodářskou zranitelnost; vyzývá k zajištění demokratického dohledu nad partnerstvími v oblasti obranného průmyslu a jejich transparentnosti, mj. za účelem zajištění dodržování pracovněprávních norem a norem na ochranu životního prostředí; je si vědom toho, že vytvoření skutečně jednotného trhu v oblasti obrany má rozhodující význam a posílí jak vojenské schopnosti EU, tak i její strategickou autonomii;

34.vítá skutečnost, že zvýhodněný přístup k nástroji SAFE by mohl být na základě zvláštních dvoustranných dohod poskytnut zemím, s nimiž bylo uzavřeno partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany; konstatuje, že jednání o dohodě s Kanadou, která je v souladu s nástrojem SAFE, dospělo ke konci; s politováním konstatuje, že zatím nebyla uzavřena dohoda s Velkou Británií; zdůrazňuje, že začlenění těchto dvou zemí do obranných iniciativ EU by bylo vzájemně prospěšné a zvýšilo by přínos každého odvětví; zdůrazňuje, že je důležité, aby byla do nástroje SAFE zapojena i Ukrajina;

35.konstatuje, že Evropská obranná agentura spolupracuje v rámci individuálně uzpůsobených správních ujednání také se třetími zeměmi, organizacemi a subjekty; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby tato ujednání přispívala ke konsolidaci evropské technologické a průmyslové základny obrany a k ochraně přelomových technologií; vyzývá k přehodnocení administrativních opatření a jejich účinnosti;

36.vyzývá ESVČ, aby si obstarala lidské a finanční zdroje nezbytné k realizaci stávajících partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany a zajistila, aby přinášely hmatatelné výsledky;

37.poukazuje na úlohu partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany při integrované správě hranic s řadou partnerů, což je vzhledem k nedávným provokacím a případům narušení vzdušného prostoru NATO ze strany ruského a běloruského režimu, které mají vliv zejména na členské státy EU na východním křídle, a vzhledem k vnějším aspektům nelegální migrace obzvláště důležité; připomíná, že tyto aspekty mají vliv i na členské státy na jižním křídle; vyzývá k větší finanční a operativní podpoře EU, pokud jde o kapacity v oblasti správy hranic států v přední linii;

38.vybízí Evropskou radu, aby zvážila účast zemí, které podepsaly partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany, zejména Norska, Velké Británie a Kanady, na stěžejních projektech EU, jako je Hlídka na východním křídle, Evropská iniciativa na obranu pomocí dronů, Evropský letecký štít a Evropský kosmický štít;

39.zdůrazňuje, že priority unijního financování by měly odrážet potřebu vyváženého zeměpisného rozložení průmyslových kapacit, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována rozšíření obranné výroby na východním křídle EU s cílem řešit blízkost rizikových oblastí;

40.vyzývá k většímu počtu společných cvičení v oblasti námořní bezpečnosti s příslušnými spojeneckými partnery s cílem podpořit interoperabilitu a operační připravenost na strategicky důležitých vodních cestách a kritických místech po celém světě, zejména v oblastech, kde jsou ohroženy životně důležité zájmy EU; trvá na tom, že je důležité dohlížet na kritickou námořní infrastrukturu, mj. na podmořské kabely a potrubí, a chránit ji, aby se zabránilo stále častějším hybridním útokům;

41.poukazuje na význam partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany z hlediska misí a operací SBOP, které zůstávají základním kamenem angažovanosti EU v oblasti vnější bezpečnosti a jsou klíčovým pilířem činnosti EU v oblasti předcházení konfliktům, řešení krizí a stabilizace po skončení konfliktu;

42.zdůrazňuje, že kybernetické útoky, zahraniční manipulace s informacemi a zahraniční vměšování, činnost nadnárodních zločineckých organizací zapojených do pašování drog a obchodování s lidmi a zneužívání migrace jako zbraně ze strany agresivních třetích zemí představují pro EU rostoucí bezpečnostní hrozbu; vyzývá k další spolupráci s partnery EU s cílem posílit naši odolnost, chránit naši kritickou infrastrukturu a vyměňovat si osvědčené postupy v boji proti zahraniční manipulaci s informacemi a zahraničnímu vměšování; poukazuje na význam partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany při budování společenské a demokratické odolnosti; vybízí k vytvoření společných cvičení v oblasti kybernetické reakce a k vybudování bezpečných kanálů pro výměnu informací mezi EU a jejími partnery s cílem bojovat proti hybridním hrozbám;

43.konstatuje, že přístup EU k obraně podmořské kritické infrastruktury odráží rovněž rostoucí povědomí o netradičních bezpečnostních výzvách;

44.zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti terorismu, předcházet násilnému extremismu a řešit státní i nestátní hrozby prostřednictvím integrovaných bezpečnostních rámců; zdůrazňuje, že je nutné zajistit rozsáhlou mezivládní spolupráci a výměnu informací, a to jak v rámci EU, tak i se třetími zeměmi, s cílem účinně bojovat proti terorismu a násilnému extremismu a předcházet jim;

45.poukazuje na to, že partnerství mají zásadní význam při prosazování mírového a odpovědného chování ve vesmíru, při reakci na kosmické hrozby a při podpoře využívání kosmických služeb pro účely bezpečnosti a obrany; zdůrazňuje zejména, že vznikající odvětví „New Space“ a jeho inovativní potenciál, pokud jde o technologie dvojího užití, by měly být plně využity také v oblasti obrany a civilního vývoje;

46.poukazuje na to, že partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany obsahují účinnou doložku o přezkumu, která umožňuje úpravy v závislosti na jejich uplatňování a v reakci na vývoj situace v oblasti bezpečnosti; zdůrazňuje, že pokud budou tato partnerství dobře uplatňována, přinesou konkrétní výsledky a přispějí k evropskému bezpečnostnímu řádu;

47.připomíná, že Parlament opakovaně poukazuje na význam partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany; domnívá se, že parlamentní diplomacie tato partnerství doplňuje a podporuje; poukazuje na klíčovou úlohu Výboru pro bezpečnost a obranu a delegace pro vztahy s Parlamentním shromážděním NATO; žádá ESVČ, aby Parlamentu pravidelně předkládala zprávy o uplatňování partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany a o aktuálním stavu probíhajících nebo plánovaných jednání;

48.zavazuje se, že bude pokračovat v pravidelných společných schůzích s Výborem pro národní bezpečnost, obranu a zpravodajství Nejvyšší rady Ukrajiny s cílem podpořit dialog na parlamentní úrovni;

49.vítá uspořádání prvního meziparlamentního setkání výborů členských států EU pro obranu v Evropském parlamentu a další prohloubení partnerství se zaměstnanci vnitrostátních parlamentů, mimo jiné prostřednictvím Evropské bezpečnostní a obranné školy;

50.vítá, že byl v prostorách Parlamentu uspořádán 107. Rose-Rothův seminář parlamentního shromáždění NATO na téma „Spolupráce mezi EU a NATO: zásadní partnerství a demokratická odolnost“; zdůrazňuje, že to podtrhuje novou aktivní roli Parlamentu, kterou plni s cílem dosáhnout širšího partnerského statusu v Parlamentním shromáždění NATO;

51.poukazuje na úspěch vůbec prvního pilotního projektu Evropského parlamentu a Parlamentního shromáždění NATO zaměřeného na budování parlamentních kapacit v oblasti bezpečnosti a obrany pro zaměstnance Nejvyšší rady Ukrajiny; naléhavě vyzývá k rozšíření tohoto pilotního projektu na Nejvyšší radu Ukrajiny, parlamenty zemí, které usilují o vstup do EU, a na všechna partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany;

52.domnívá se, že Schumanovo fórum o bezpečnosti a obraně, které organizuje ESVČ a spolupořádá Parlament, je příležitostí k poskytování pravidelné platformy na vysoké úrovni pro dialog s partnery; vyzývá Parlament, aby se aktivně podílel na utváření svého programu a následných opatření a zajistil, aby se výsledky promítly do legislativní činnosti v oblasti bezpečnostní a obranné politiky EU;

53.vybízí k budování užších vazeb se společností v partnerských zemích a k intenzivnější strategické komunikaci EU; vyzývá k zahájení kampaní, do nichž by byl zapojen Parlament, další orgány, instituce a jiné subjekty EU, členské státy a partnerské země, ale také nevládní organizace, akademická obec a sdělovací prostředky a které by propagovaly stávající partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany a podporovaly vznik nových partnerství, což by upevnilo obraz a postavení EU mezi zeměmi zapojenými do partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti dezinformacím a zahraničním manipulativním narativům prostřednictvím koordinovaných komunikačních strategií a iniciativ v oblasti veřejné diplomacie, do nichž by byly zapojeny delegace EU a členské státy;

54.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.