1.je znepokojen tím, že v roce 2024 bylo 93,3 milionu lidí v EU stále ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, včetně 20 milionů dětí, což odpovídá každému čtvrtému dítěti v EU, a že 27 milionů lidí v EU bylo postiženo vážnou materiální a sociální deprivací;

2.zdůrazňuje, že chudoba je komplexní jev, který zasahuje všechny oblasti života, má kořeny v systémové a strukturální nespravedlnosti a prolíná se s historickými nerovnostmi na základě pohlaví a jeho projevů, rasy a etnického původu, náboženství, migračního statusu, věku, sexuální orientace a zdravotního postižení;

3.zdůrazňuje, že nejudržitelnější politika proti chudobě je taková, která v první řadě zabraňuje jejímu vzniku; vyzývá ke komplexnímu přístupu k řešení základních příčin a vícerozměrných aspektů chudoby a sociálního vyloučení, jakož i bodů, kde se prolínají, pokud jde o přístup ke kvalitním pracovním místům, sociální ochranu a minimální příjem, veřejné služby, vzdělávání, intervenci v raném dětství, zdravotní péči, potraviny, bydlení, energii a daně; zdůrazňuje, že proti chudobě lze bojovat pouze podporou politik, které zajistí nedělitelnost a univerzálnost politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv.

4.připomíná, že chudoba neúměrně postihuje marginalizované a zranitelné skupiny společnosti, jako jsou ženy, rodiny lidé různého rasového a etnického původu, Romové a Travelleři, osoby bez domova, děti v ústavní péči, osoby LGBTQIA+, starší a mladší lidé, osoby se zdravotním postižením, osoby diskriminované na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení, osoby trpící chronickými nemocemi a závislostmi, neformální pečovatelé a rodiče samoživitelé; zdůrazňuje, že řešení vyžaduje cílená opatření, a obzvláštní pozornost těm, kteří jsou extrémní chudobou ohroženi nejvíce;

5.připomíná, že se EU podle Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv zavázala snížit do roku 2030 počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením nejméně o 15 milionů, z toho nejméně o 5 milionů dětí; zdůrazňuje, že bez změny paradigmatu v přístupu k boji proti chudobě a bez odpovídajícího financování EU a její členské státy těchto cílů v oblasti snižování chudoby nedosáhnou;

6.vyzývá Komisi, aby předložila komplexní, ambiciózní a odpovídajícím způsobem financovanou strategii pro boj proti chudobě, která bude obsahovat tyto obecné cíle a vodítka:a)uznání chudoby jako porušení lidské důstojnosti, které brání plnému požívání lidských práv a jako základu podpory přístupu založeného na právech v souladu s mezinárodními právními rámci, zejména článkem 25 Všeobecné deklarace lidských práv;b)stanovení cíle urychleného vymýcení chudoby nejpozději do roku 2035, stavění na standardech cílů udržitelného rozvoje OSN a na evropském pilíři sociálních práv a vypracování mezitímních ukazatelů pokroku, jasných milníků a monitorovacího rámce, který umožní přiměřenou koordinaci politik a potřeb financování;c)řádnou koordinaci mezi Komisí a členskými státy a případně s regionálními orgány za účelem dosažení tohoto cíle při současném dodržování zásady subsidiarity;d)komplexní, na lidi na lidi zaměřený přístup, který zahrne celý životní cyklus, k dlouhodobým politikám pro boj proti chudobě, kombinujícím všeobecná i cílená opatření počínaje dětstvím přes všechny fáze života s cílem vymýtit chudobu a podporovat sociální začlenění jakožto průřezovým kritériem v odvětvových politikách;e)zapojení osob, které zažily chudobu, do definování, provádění a hodnocení politik, které se jich týkají, a to inkluzivním, účinným a transparentním způsobem, který jde ruku v ruce s metodikou a budováním kapacit;f)základní a horizontální zásada nediskriminace v celé strategii, která má řešit strukturální nerovnosti a společenská stigmata zakořeněná v diskriminaci, jež prohlubují chudobu a sociální vyloučení;g)přidělení přiměřených a trvalých rozpočtových prostředků na opatření proti chudobě prostřednictvím VFR a vnitrostátních rozpočtových mechanismů, aby se podpořilo úplné provádění strategie a zajistil její dlouhodobý dopad;

7.vyzývá Komisi, aby uznala strukturální propojení mezi chudobou a genderově podmíněným násilím a toto násilí řešila jako klíčovou strategii pro vymýcení chudoby, především chudoby žen a dětí, neboť je třeba uznat, že odstranění všech druhů násilí je zásadní pro možnost žen plně se zapojit do svých komunit a ekonomiky a získat přístup ke vzdělání, zaměstnání a sociálním službám, a tím dosáhnout finanční nezávislosti; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily veřejné investice do politik, které se zabývají genderově podmíněným násilím; vítá, že EU ratifikovala Istanbulskou úmluvu, a naléhavě vyzývá Bulharsko, Česko, Maďarsko, Litvu a Slovensko, aby své ratifikační procesy neprodleně dokončily; vyzývá Komisi, aby zajistila účinné provádění směrnice o boji proti násilí na ženách a domácímu násilí a zaručila, aby ženy zažívající chudobu i jiné druhy násilí měly přiměřený a bezpodmínečný přístup k přístřeší, službám na podporu obětí, právní pomoci a sociálnímu zabezpečení bez ohledu na jejich bydliště nebo migrační status;

8.vyzývá Komisi a členské státy, aby jako vodítko hospodářských a sociálních politik zavedly cíl úplné a důstojné zaměstnanosti, jakož i přiměřené sociální ochrany, služeb pro všechny a spravedlivého rozdělení příjmů a bohatství; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby posílily své aktivní politiky na trhu práce, zejména pokud jde o osoby, které jsou nejvíce vzdálené od zaměstnání; zdůrazňuje, že účinné aktivní politiky trhu práce by měly jít nad rámec přístupu k zaměstnání a měly by zahrnovat také služby umožňující lidem zůstat v zaměstnání;

9.vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly politiky na ochranu a prosazování pracovních práv, kvalitních pracovních míst, stálých pracovních poměrů a ochranu proti neoprávněnému propouštění, spravedlivých mezd, včetně stejné odměny za stejnou práci a stejné odměny žen a mužů, celoživotního učení, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, zdraví a bezpečnosti na pracovišti, nediskriminaci a přístup k přiměřené sociální ochraně; v této souvislosti vítá oznámení Plánu pro kvalitní pracovní místa, který má zajistit spravedlivou transformaci pro všechny pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné, zejména zvýšením rozsahu kolektivního vyjednávání; zdůrazňuje, že tento plán představuje příležitost k zavedení práva jednotlivců na vzdělávání a celoživotní učení; zdůrazňuje, že v EU přetrvává chudoba pracujících u každého dvanáctého pracovníka; trvá v této souvislosti na tom, že by v EU nemělo docházet k chudobě pracujících a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby se tímto problémem seriózně zabývaly řešením strukturálních překážek nad rámec kvality pracovních míst, včetně přístupu ke službám péče o děti a jejich podpory, zlepšením uznávání kvalifikací a řešením nedostatku individuálního kariérního poradenství a podpory odborné přípravy; zdůrazňuje, že provedení směrnice (EU) 2022/2041 o přiměřených minimálních mzdách ve vnitrostátním právu bude klíčové pro předcházení rizikům chudoby mezi pracovníky a boj proti nim a zároveň toto provedení posílí pobídky k práci;

10.zdůrazňuje, že je třeba posílit demokratickou účast na pracovním trhu jako nástroj boje proti chudobě prostřednictvím práva na organizování a kolektivní akce a posílené kolektivní vyjednávání, prostřednictvím odborových práv, konkrétně svobody zakládat odbory a vstupovat do nich, zlepšováním rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a stanovením spravedlivých pracovních podmínek, včetně pracovní doby, a přizpůsobením pracovních podmínek lidským potřebám;

11.zdůrazňuje, že je třeba posílit veřejné služby zaměstnanosti, možnosti odborné přípravy a systémy podpory při hledání zaměstnání pro osoby žijící v chudobě a pro zranitelné skupiny, zejména dlouhodobě nezaměstnané a osoby s nízkou kvalifikací; zdůrazňuje význam individuálního poradenství, uznávání neformálních dovedností a propojení odborné přípravy s kvalitními pracovními příležitostmi; vyzývá členské státy, aby zajistily rozvoj a rozšiřování vnitrostátních rámců pro uznávání neformálního a informálního učení, které umožní uznávání praktických zkušeností v odvětvích, jako je stavebnictví, zemědělství, zdravotní a sociální péče, hotelové, restaurační a stravovací odvětví, výroba, řemeslná výroba, logistika a informační a komunikační technologie, a to na základě doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.;

12.zdůrazňuje význam podpory podnikání žen a příležitostí k samostatné výdělečné činnosti, zejména ve venkovských, ostrovních a jiných geograficky odlehlých oblastech, jako prostředku k dosažení lepšího hospodářského začlenění a rovnosti mužů a žen, boje proti chudobě, vytváření zaměstnanosti na místní úrovni a podpory hospodářského rozvoje podporujícího začlenění; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily cílenou podporu podnikatelkám prostřednictvím lepšího přístupu k financování, podnikatelskému vzdělávání, digitálním nástrojům a trhům; vyzývá Komisi, aby vypracovala politiky, které ženám usnadní přístup ke kvalitním pracovním místům a podnikatelským cestám, a to prostřednictvím pobídek pro podniky, aby zaměstnávaly a podporovaly ženy, zejména matky samoživitelky, a aby poskytovaly pružné uspořádání pracovní doby;

13.zdůrazňuje, že segregace v přístupu dětí se zdravotním postižením k běžnému vzdělávání vede k sociálnímu vyloučení a zůstává v celé EU problémem; požaduje, aby strategie pro boj s chudobou zajistila dostupnost vzdělávání pro děti se zdravotním postižením, a to jak z hlediska fyzické infrastruktury, tak z hlediska vzdělávacích zdrojů, s cílem zaručit všem žákům rovné příležitosti; zdůrazňuje potenciál cenově dostupných asistenčních technologií a umělé inteligence pro zlepšení inkluzivní výuky žáků se zdravotním postižením, která nabízí individuální podporu, adaptivní nástroje a lepší komunikaci; vybízí členské státy, aby do těchto technologií investovaly a zajistily, že učitelé budou vyškoleni k jejich účinnému začlenění; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily důkladná ochranná opatření proti nesprávné diagnóze mentálního postižení nebo zvláštních vzdělávacích potřeb u romských dětí, která vede k segregaci ve vzdělávání; zdůrazňuje význam nediskriminačních postupů hodnocení a inkluzivních vzdělávacích politik, které prosazují práva a důstojnost všech dětí;

14.doporučuje, aby Komise a členské státy zohlednily zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro extrémní chudobu a lidská práva z roku 2023 při boji proti chudobě prostřednictvím účinného přístupu k práci a cíle úplné zaměstnanosti a kvalitních pracovních míst, konkrétně vytvořením nebo posílením nástrojů zaměřených především na boj proti nezaměstnanosti a podzaměstnanosti, poskytování personalizované podpory a zvyšováním zaměstnatelnosti osob nejvíce vzdálených pracovnímu trhu, zejména ze znevýhodněných a ohrožených skupin, jako jsou Romové a osoby se zdravotním postižením; domnívá se, že tyto nástroje by měly zohlednit úlohu soukromého i veřejného sektoru a sociální odpovědnost členských států;

15.domnívá se, že sociální ekonomika je zásadní součástí sociálně tržního hospodářství EU a hnací silou provádění evropského pilíře sociálních práv a jeho cílů, přičemž často poskytuje zaměstnání zranitelným a vyloučeným skupinám; požaduje, aby strategie pro boj proti chudobě posilovala sociální ekonomiku v souladu s akčním plánem EU pro sociální ekonomiku a Lutyšským plánem pro sociální ekonomiku v Evropské unii; znovu vyzývá Komisi, aby prozkoumala inovativní mechanismy financování, jako jsou dluhopisy se sociálním dopadem, na financování projektů na podporu rozvoje sociální ekonomiky v EU Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o akčním plánu EU pro sociální ekonomiku (Úř. věst. C 47, 7.2.2023, s. 171).;

16.vyzývá Komisi a členské státy, aby s ohledem na krizi životních nákladů zajistily přístup k cenově dostupnému základnímu zboží a službám, jako jsou potraviny, energie, voda, bydlení, doprava a komunikace;

17.naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti chudobě prosazováním veřejných politik, které zajistí nedělitelnost a univerzálnost politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv; trvá na důležitosti multidisciplinárního přístupu a na boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, zejména prostřednictvím podpory přístupu k bydlení, veřejnému prostoru a službám, zdravotní péči, dobrým životním podmínkám a kvalitě života; vyzývá členské státy, aby vypracovaly metodiky pro hodnocení strukturálních nebo systémových překážek bránících vymanění se z chudoby a sociálního vyloučení a plnému zapojení do společnosti, ať už se tyto překážky nacházejí v jejich právních systémech, veřejných politikách nebo jejich provádění na územní úrovni;

18.vyzývá k začlenění kvalitativních ukazatelů do strategie EU pro boj proti chudobě, aby lépe odrážely vícerozměrné aspekty chudoby;

19.vyzývá Komisi a členské státy, aby výrazně zvýšily veřejné investice do politik, které zaručují sociální práva tím, že poskytují všeobecný přístup k vysoce kvalitním veřejným službám a ke zboží a službám obecného hospodářského a společenského zájmu, jako jsou důstojné bydlení, potraviny, voda a hygienická zařízení, energie, doprava, komunikace a kulturním a volnočasové aktivity; zdůrazňuje, že přístup ke zdravé a cenově dostupné výživě je zásadní potřebou, zejména pro jednotlivce a rodiny, kteří žijí v extrémní chudobě, děti, osaměle žijící starší osoby a marginalizované komunity; zdůrazňuje, že tyto investice přispívají k prolamování mezigeneračních cyklů chudoby a umožňují sociální a pracovní začlenění, zejména v oblastech, jako je vzdělávání, včetně předškolního vzdělávání a péče o děti, zdravotní péče, včetně péče o duševní zdraví, a sociální ochrana;

20.vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy při prosazování politiky v oblasti bydlení, která zajistí všeobecný přístup k důstojnému a cenově dostupnému bydlení, v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN a Všeobecnou deklarací lidských práv, konkrétně jejím článkem 25, a bude zahrnovat zvláštní opatření k řešení bezdomovectví; vyzývá Komisi, aby zajistila, že Evropský plán dostupného bydlení bude odpovídat potřebám bydlení ve všech zemích EU a zároveň dodržovat zásadu subsidiarity, a to se zvláštním důrazem na lidi žijící v chudobě, zranitelné děti, mladé lidi a marginalizované komunity; zdůrazňuje zásadní úlohu dostupného a přístupného bydlení při podpoře deinstitucionalizace a prevenci institucionalizace z důvodu chudoby, nevhodného bydlení nebo nedostatku podpory Eurofound, Paths towards independent living and social inclusion in Europe (Cesty k nezávislému životu a sociálnímu začlenění v Evropě), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2024.; vyzývá k tomu, aby tento plán vyčlenil značné finančních prostředky EU na rozšíření a renovaci veřejného a sociální bytového fondu; vyzývá k revizi pravidel státní podpory s cílem umožnit větší investice členských států do veřejného a sociálního bydlení, opatření na podporu sociálních a družstevních bytových systémů neziskového sektoru a sociální ekonomiky a opatření na ochranu nájemníků, zajištění stability bydlení, zabránění nezaviněným vystěhováním a na boj proti spekulativním praktikám;

21.vyzývá Komisi, aby členské státy podporovala, za současného dodržování zásady subsidiarity, v provádění a rozšiřování programů a opatření, jako je program Housing First (Bydlení jako priorita) k řešení bezdomovectví, se zvláštním zřetelem k bezdomovectví dětí, a aby uznala bezdomovectví jakožto jednu z nejzávažnějších a nejviditelnějších forem chudoby a sociálního vyloučení; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila komplexní akční plán s konkrétními cíli za účelem ukončení bezdomovectví v celé EU do roku 2030, který musí zahrnovat specifická opatření k prevenci bezdomovectví obecně, bezdomovectví rodin a dětí, zejména bezdomovectví v důsledku ztráty zaměstnání a nejistých pracovních podmínek a k řešení bezdomovectví žen – často způsobené násilím v rodině nebo domácím násilím – jakož i opatření na zlepšení dostupnosti bydlení pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby;

22.vyzývá členské státy, aby zřídily a podporovaly centra určená osobám bez domova, která by nabízela základní a specializovanou zdravotní péči přizpůsobenou potřebám osob bez domova, včetně služeb v oblasti fyzického a duševního zdraví, doplněnou o vzdělávací programy zaměřené na prevenci zneužívání drog, včetně poradenství, a iniciativy na rozvoj dovedností podporující opětovné začlenění do společnosti; vyzývá Komisi, aby poskytla pokyny a usnadnila výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem zajistit účinné a humánní fungování těchto center;

23.vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly účinná opatření a politiky zaměřené na uplatňování zásady „stejná odměna za stejnou práci“ a bojovaly proti nerovnostem a diskriminaci na pracovišti, zejména pokud jsou založeny na genderu, rasovém nebo etnickém původu, zdravotním postižení, věku, socioekonomickém postavení, sexuální orientaci, genderové identitě nebo migračním statusu; zdůrazňuje význam urychleného provedení směrnice (EU) 2023/970 o stejné odměně za stejnou práci a informačních kampaní a školení o vědomých a nevědomých předsudcích, aby se těmto nerovnostem a diskriminaci předcházelo;

24.vyzývá k novým intenzivnějším snahám o odstranění rozdílů v zaměstnanosti žen a mužů a rozdílů v důchodech žen a mužů a k navýšení investic do veřejných služeb a sociální infrastruktury; naléhavě vyzývá Komisi, aby nabádala členské státy k vypracování cílených opatření k zajištění přiměřené výše důchodů;

25.vyzývá členské státy, aby vypracovaly politiky posílení mateřských, otcovských a rodičovských práv a práv pečovatelů, podpory rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně pružného uspořádání pracovní doby, usnadnění přístupu žen k příjmu během mateřské dovolené a podpory opětovného začlenění žen do práce po těhotenství a mateřské dovolené a zajištění odpovídajících podmínek pro kojení na pracovišti; vybízí členské státy, aby zavedly a podporovaly dostupné a přiměřeně kompenzované politiky otcovské dovolené, které otcům umožní navázat pevné pouto s dětmi, rovnoměrně se podílet na pečovatelských povinnostech a vzít si potřebné volno na podporu vývoje v raném dětství a rodinné pohody;

26.upozorňuje na nepřiměřený dopad neplacené pečovatelské práce na ženy a na jejich ekonomické zabezpečení; vyzývá členské státy, aby posílily své veřejné celostátní a regionální systémy péče a zajistily, aby všichni lidé, starší i mladší, bez ohledu na svůj původ, měli přístup k profesionálním službám péče, které zaručují dobré pracovní podmínky pro pečovatele; zdůrazňuje, že služby domácí péče mají zásadní význam pro poskytování kvalitní péče o lidi v nouzi, a to i o starší osoby, zaměřené na jednotlivce, stejně jako kvalitní péče o děti; vybízí členské státy, aby prozkoumaly možnost přijetí postupů a opatření, které by poskytovaly podporu neformálním pečovatelům, zejména těm, kteří pečují o osoby z domácností s nízkými příjmy, které jsou na základě odborného posouzení považovány za neschopné samostatného života, jako prostředek podpory důstojné péče v komunitě;

27.vyzývá členské státy, aby vypracovaly politiky a zajistily přístup k podpoře návratu pracovníků, zejména žen, které již několik let nepracují z důvodu rodinných povinností;

28.naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily všeobecný přístup k cenově dostupné a vysoce kvalitní veřejné zdravotní péči pro všechny, zejména prenatální zdravotní péči a zdravotní péči o matky, novorozence a děti –včetně primární prevence, očkovacích programů a primární péče – přístupu k diagnostice, léčbě a rehabilitaci a přístupu k nejrůznějším lékařským a terapeutickým specializovaným službám, a zaručily všem ženám právo na sexuální a reprodukční zdravotní péči, a dále aby přijaly cílená opatření k zajištění včasné identifikace a intervence u osob ohrožených zdravotními a vývojovými problémy a rovněž aby zlepšily cílené intervenční služby v raném dětství zaměřené na podporu rozvoje, dobrých životních podmínek a sociálního začlenění dětí;

29.uznává menstruační chudobu jako strukturální formu chudoby a genderové nerovnosti v EU, která postihuje podle odhadů 10 % menstruující populace;zdůrazňuje její nepřiměřený dopad na ženy a dívky s nízkými příjmy, uprchlice, žadatelky o azyl, mladé osoby, osoby bez domova, osoby se zdravotním postižením a další osoby ve zranitelném postavení; zdůrazňuje, že menstruační chudoba vážně omezuje účast na společenském, vzdělávacím a profesním životě; vyzývá Komisi, aby v rámci strategie EU pro boj proti chudobě vypracovala komplexní akční plán, který zajistí přístup k menstruačním produktům zdarma nebo za dostupné ceny, k informacím a odpovídajícím hygienickým zařízením, zejména na veřejných místech, jako jsou vzdělávací instituce, pracoviště, veřejné budovy a přijímací střediska;

30.vyzývá členské státy, aby posílily veřejné, univerzální a solidární systémy sociálního zabezpečení s cílem zajistit plnou a účinnou sociální ochranu pro všechny, včetně pracovníků, osob samostatně výdělečně činných a důchodců a předcházet základním příčinám chudoby a chudoby pracujících a řešit je v souladu s doporučením Rady o přístupu k sociální ochraně pracovníků a osob samostatně výdělečně činných z roku 2019; trvá na tom, že je důležité řešit problémy, kterým čelí lidé s nejistým nebo nestandardním zaměstnáním, zejména mladí lidé, kteří čelí diskriminaci na základě věku a nemají dostatečné záznamy o příspěvcích, aby měli přístup k sociálním dávkám, jakož i umělci a pracovníci v kulturních a tvůrčích odvětvích; vyzývá členské státy, aby řešily chudobu starších osob prostřednictvím zvláštních opatření a věnovaly zvláštní pozornost ženám, které jsou jí neúměrně postiženy; vyzývá členské státy, aby ve svých důchodových systémech náležitě zohlednily období nepřítomnosti v práci z důvodu rodičovské dovolené;

31.zdůrazňuje, že by se strategie pro boj proti chudobě měla zabývat šedou ekonomikou vzhledem k tomu, že je stále rozšířená v celé EU a že její důsledkem jsou pracovní místa bez přístupu k právům, odpovídající mzdě, sociální ochraně nebo zdravotním a bezpečnostním normám při práci; vyzývá členské státy, aby vytvořily cesty k začlenění mezi neformální a formální ekonomikou, například zavedením zjednodušených postupů registrace pro sezónní a manuální pracovníky a pracovníky v cizích domácnostech;

32.vyzývá členské státy, aby se zabývaly chudobou mladých lidí a sociálně-ekonomickou nerovností, přičemž uznává, že mladí lidé jsou neúměrně postiženi nezaměstnaností, nejistým zaměstnáním, vyloučením z bydlení a sociální zranitelností; zdůrazňuje, že mladí lidé jsou nadměrně zastoupeni v odvětvích, pro něž jsou charakteristické částečné úvazky, sezónní, nejistá a nehlášená práce, a že míra mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, zůstává v několika členských státech trvale vysoká a je dvakrát vyšší než celková míra nezaměstnanosti v EU; zdůrazňuje, že je třeba posílit záruku pro mladé lidi jako klíčový nástroj na podporu začlenění mladých lidí na trh práce, jakož i použít strategii k rozvoji větší součinnosti mezi tímto nástrojem a evropskou zárukou pro děti k posílení obou nástrojů přijetím cílených opatření, která podpoří řešení dostupného bydlení pro mladé lidi v rámci připravovaného plánu dostupného bydlení a posílí na míru přizpůsobenou podporu duševního zdraví a služby sociálního začleňování určené speciálně pro mladé lidi; vyzývá k posílení podpory pro mladé lidi, kteří opouštějí alternativní péči, aby byla zajištěna stabilní a důstojná cesta do dospělosti, konkrétně poskytnutím lepšího přístupu k odbornému vzdělávání a pracovním příležitostem, nebo podpory při vysokoškolském nebo odborném vzdělávání a přípravě, aby se snížilo riziko chudoby, sociálního vyloučení a bezdomovectví v tomto kritickém období;

33.vyzývá Komisi a členské státy, aby zohledňovaly jev skryté chudoby, bojovaly proti stigmatizaci osob žijících v chudobě a nevyužívání dostupných sociálních dávek;

34.zdůrazňuje, že je důležité překonat administrativní překážky, které mohou bránit zranitelným skupinám, jako jsou Romové, v přístupu k základním službám a sociální ochraně, neboť tyto překážky udržují a prohlubují chudobu a vyloučení; zdůrazňuje, že usnadňovat rovný přístup k základním službám a současně zachovávat správní jasnost a odpovědnost by mohla vnitrostátní identifikační čísla;

35.vyzývá Komisi a členské státy, aby revidovaly příslušné právní předpisy s cílem výslovně zakázat diskriminaci na základě socioekonomického postavení a uznaly, že se tato diskriminace prolíná s jinými formami diskriminace; zdůrazňuje, že k zajištění vymahatelných práv a ochrany osob postižených chudobou a sociálním vyloučením je nezbytný jasný právní základ; dále vyzývá Radu, aby zaujala postoj k horizontální antidiskriminační směrnici s cílem zahájit interinstitucionální jednání;

36.vyzývá členské státy, aby přezkoumaly politiky a opatření, která postihují lidi žijící v extrémní chudobě a sankce vůči osobám poskytujícím podporu; zdůrazňuje, že taková opatření často podkopávají důstojnost, prohlubují vyloučení a jsou kontraproduktivní z hlediska dlouhodobých cílů sociálního začlenění;

37.naléhavě vyzývá členské státy, aby prozkoumaly a zavedly proaktivní mechanismy, které zajistí, že všechny osoby, které mají nárok na sociální dávky, zejména osoby z řad cílových skupin sociální pomoci, o nich budou účinně informovány a bude jim umožněn přístup k nim, čímž se sníží jejich nevyužívání, a to i snížením administrativní zátěže spojené s žádostmi o dávky, zajištěním větší transparentnosti a zajištěním školení zaměstnanců, kteří budou schopni oslovit osoby zažívající chudobu a pomáhat jim, s cílem budovat důvěru v instituce;

38.lituje, že cíl strategického rámce EU pro Romy na období 2021–2030, kterým je snížení rozdílu v chudobě mezi romskými komunitami a obecnou populací alespoň o polovinu, ještě zdaleka nebyl splněn; zdůrazňuje, že strategie EU pro boj proti chudobě by měla mít společný cíl podporovat základní práva, snižovat nerovnosti a řešit strukturální diskriminaci se strategickým rámcem EU pro Romy a evropskou zárukou pro děti; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby tyto iniciativy byly prováděny v součinnosti, zejména při řešení chudoby dětí a prolomení cyklu mezigeneračního znevýhodnění romských rodin a komunit Travellerů;

39.zdůrazňuje rostoucí digitální propast, která může prohlubovat chudobu tím, že omezuje přístup k informacím, a potřebu opatření k řešení digitálního vyloučení nízkopříjmových a marginalizovaných skupin, včetně starších osob; v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly digitální začleňování zranitelných skupin prostřednictvím opatření a podpůrných programů, které jim zajistí přístup k digitálním technologiím, infrastruktuře a konektivitě, jakož i školení v oblasti základních digitálních dovedností; doporučuje zahrnout jasné ukazatele pro sledování digitálního začlenění, zejména u dětí, zároveň pokračovat v ochraně online aktivit dětí a dospívajících;

40.domnívá se, že cíl úplné digitalizace klíčových veřejných služeb v programu EU Digitální dekáda může odklonem od individualizované podpory zvýraznit nerovnosti, a to zejména mezi městskými a venkovskými oblastmi, věkovými a socioekonomickými skupinami; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je třeba nalézt rovnováhu mezi procesem digitalizace veřejných služeb a správy a potřebami zranitelných skupin; vyzývá Komisi a členské státy, aby se touto otázkou zabývaly v rámci strategie pro boj proti chudobě i národních akčních plánů a zajistily potřebné zdroje, osobní podporu a řádná školení pro zaměstnance v klíčových službách veřejné správy s cílem zajistit rovný přístup k veřejným službám a zabránit prohlubování digitální propasti;

41.připomíná, že rostoucí využívání algoritmů a systémů umělé inteligence v základních veřejných službách může představovat značné riziko posílení stávajících forem diskriminace, zejména vůči lidem žijícím v chudobě; naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala etické systémy umělé inteligence již od návrhu a aby zajistila průřezovou zásadu nediskriminace ve všech předpisech EU týkajících se umělé inteligence;

42.zdůrazňuje, že chudoba a duševní zdraví jsou úzce propojeny a že každá z těchto oblastí může negativně ovlivnit tu druhou; doporučuje, aby členské státy posílily podporu osob ve zranitelném postavení, včetně rodin a dětí, prostřednictvím služeb podpory v oblasti duševního zdraví a psychosociální podpory a zajistily využívání dostatečných zdrojů a odpovídajícím způsobem vyškolených odborníků, kteří by tyto služby účinně poskytovali;

43.zdůrazňuje, že je důležité zajistit právo každého na přístup ke kultuře, na k jejímu utváření a k účasti na ní a odstranit hospodářskou, sociální a územní diskriminaci v přístupu ke kultuře;

44.zdůrazňuje, že lidé ohrožení chudobou a sociálním vyloučením jsou neúměrně zasaženi změnou klimatu; opakuje, že ekologická a digitální transformace musí být sociálně spravedlivý a inkluzivní; vyzývá, aby strategie EU pro boj proti chudobě zahrnovala přiměřená a cílená opatření, která posílí a doplní úsilí o spravedlivou transformaci a zajistí komplexní přístup k řešení sociálních a ekonomických nerovností; naléhavě vyzývá Komisi, aby ve víceletém finančním rámci na období 2028–2034 vyčlenila dostatečné finanční prostředky na podporu lidí při těchto transformacích, a to s obzvláštním zřetelem k nízkopříjmovým domácnostem;

45.zdůrazňuje, že lidé, kteří žijí ve venkovských oblastech, odlehlých komunitách a v oblastech s nízkou hustotou veřejných služeb jsou chudobou a sociálním vyloučením více ohroženi z důvodu nedostatku pracovních příležitostí, veřejných služeb (včetně vzdělávání a veřejné dopravy), digitální konektivity a vysokých cen energií a dopravy; žádá, aby ve strategii pro boj proti chudobě byly zohledněny specifické potřeby lidí, kteří žijí v těchto oblastech;

46.s politováním konstatuje, že počet dětí, kterým hrozí chudoba a sociální vyloučení, se zvýšil; vyzývá Komisi, aby zajistila, že s cílem přerušit cyklus mezigenerační chudoby bude strategie pro boj proti chudobě aktivně bojovat proti chudobě dětí díky přístupu, který zahrne celý životní cyklus, jelikož první roky života dětí mají zásadní význam pro jejich fyzický, duševní, kognitivní, sociální a emocionální vývoj a pro jejich celoživotní naplnění;

47.připomíná, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v roce 2019 přislíbila, že každé dítě v Evropě ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením bude mít přístup k nejzákladnějším právům, jako je zdravotní péče a vzdělávání, a že v roce 2021 bylo následně přijato doporučení Rady, kterým se zavádí evropská záruka pro děti; zdůrazňuje, že cílů evropské záruky pro děti nelze dosáhnout bez ambiciózního rozpočtu, který bude konkrétně pro tyto účely vyhrazen na evropské i vnitrostátní úrovni; v této souvislosti opakuje svou výzvu, aby na evropskou záruku pro děti byly vyčleněny zvláštní finanční prostředky ve výši nejméně 20 miliard EUR ; zdůrazňuje, že pro řešení rostoucího problému dětské chudoby a sociálního vyloučení je naléhavě nutné, aby byly tyto finanční prostředky pro tyto účely vyčleněny v příštím víceletém finančním rámci;

48.vyzývá Komisi, aby členské státy podporovala při posilování a bezodkladném plném provádění záruky pro děti s cílem zajistit všem dětem v nouzi přístup k účinné a bezplatné zdravotní péči, vzdělání, předškolnímu vzdělávání a péči a účinný přístup k přiměřenému a důstojnému bydlení a zdravé výživě; vyzdvihuje v této souvislosti význam skutečného a všeobecného přístupu k dostupnému školnímu stravování; zdůrazňuje ústřední úlohu evropské záruky pro děti v boji proti chudobě dětí a sociálnímu vyloučení a doporučuje řádnou koordinaci a propojení tohoto nástroje se strategií pro boj proti chudobě; zdůrazňuje, že je důležité, aby ji členské státy plně a včas prováděly; vyzývá Komisi a členské státy, aby daly k dispozici všechny zdroje, včetně ESF+ a Nástroje pro oživení a odolnost, a plně je využily k účinnému provádění evropské záruky pro děti a současně aby zajistily navýšení prostředků na posílení začleňování do vzdělávání;

49.vítá nedávnou aktualizaci rámce pro monitorování evropské záruky pro děti Výbor pro sociální ochranu, „Update of the monitoring framework for the European Child Guarantee (Autumn 2025)“, 4. února 2026, https://webgate.ec.europa.eu/circabc-ewpp/ui/group/bab664d7-1188-47b2-9fa6-869902320ba2/library/d7064b47-8a07-47b6-8d9f-0dc08849f2b7/details. a začlenění nových ukazatelů do rámce pro zlepšení účinnosti monitorování pokroku při provádění tohoto nástroje v členských státech; zdůrazňuje důležitou úlohu, kterou hrají systémy shromažďování a monitorování údajů pro pochopení překážek, jimž čelí zranitelné děti, a pro umožnění individualizovaných zásahů a přidělování zdrojů; vyzývá Výbor pro sociální ochranu, aby pokračoval v práci na zlepšení rámce pro monitorování s cílem zachovat jeho relevanci a řešit zbývající nedostatky v údajích, a členské státy, aby tento společný monitorovací rámec využívaly a přizpůsobily jej, pokud jde o dětskou chudobu, svým specifickým podmínkám;

50.vyzdvihuje význam mimoškolní péče a boje proti předčasnému ukončování školní docházky; domnívá se, že strategie pro boj proti chudobě je příležitostí k podpoře zlepšení kvality služeb předškolního vzdělávání a péče prostřednictvím odpovídajících finančních a lidských zdrojů, školení pracovníků, zdokonalených systémů včasného varování a opatření pro hodnocení a neustálé zlepšování pedagogické kvality, jako je čtenářská a matematická gramotnost, s cílem zajistit celkový rozvoj dětí; zdůrazňuje, že aby se omezily významné překážky pro překonání chudoby, je nutné odstranit přetrvávající nedostatky v oblasti funkční čtenářské a matematické gramotnosti, a to prostřednictvím cílených intervencí ve formálním i neformálním vzdělávání;

51.vyzývá Komisi, aby zajistila, že na evropskou záruku pro děti bude přidělen zvláštní rozpočet v podstatné výši, který se použije prostřednictvím ESF+, aby se mohlo reagovat na rostoucí výzvu dětské chudoby a sociálního vyloučení, a vyzývá členské státy, aby vyčlenily alespoň 5 % prostředků ESF+ na konkrétní projekty a strukturální investice bojující proti dětské chudobě, přičemž 10 % by mělo být vyčleněno pro členské státy, v nichž míra dětské chudoby a sociálního vyloučení přesahuje průměr EU; zdůrazňuje, že tato investice do další generace je kromě zajištění dobrých životních podmínek dětí rozumnou investicí, která by zabránila budoucím společenským nákladům Evropská komise, „Update of the EU framework for monitoring the implementation of the European Child Guarantee“ (Aktualizace rámce EU pro monitorování provádění evropské záruky pro děti), 2. června 2025.; zdůrazňuje, že využívání těchto prostředků by mělo být transparentní a mělo by vyžadovat zapojení sociálních organizací do jeho plánování, provádění a hodnocení;

52.znovu vyzývá Komisi, aby v rámci evropského semestru a doporučení pro jednotlivé země pečlivě sledovala provádění evropské záruky pro děti ve všech členských státech; domnívá se, že doporučení pro jednotlivé země by měla odrážet, jak členské státy dodržují minimální požadavky na přidělování prostředků na boj proti dětské chudobě stanovené v nařízení o ESF+;

53.naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily poskytování kvalitní péče o děti dostupné pro všechny s cílem podpořit vzdělávání a péči v raném dětství jako klíčovou hnací sílu pro prolomení cyklu chudoby a zvýšení účasti rodičů na trhu práce, přičemž uznává, že pečovatelské povinnosti neúměrně dopadají na ženy;

54.vyzývá členské státy, aby zajistily orientaci svých systémů sociální ochrany na děti a posílily je poskytováním zvláštních dávek potřebným dětem na podporu jejich rozvoje a blahobytu, jako jsou přídavky na děti, školní stravování a programy snižování nákladů na kulturní, sportovní, volnočasové a mimoškolní aktivity;

55.zdůrazňuje, že děti postižené chudobou a sociálním vyloučením čelí obtížím v různých oblastech svého vývoje; v této souvislosti zdůrazňuje význam víceodvětvového přístupu, v jehož rámci všechny příslušné zúčastněné strany spolupracují na vytvoření integrované strategie pro identifikaci obtíží a boj proti nerovnostem v dětství a poskytují služby v oblasti ochrany dětí a podpory rodin; zdůrazňuje, že některé děti a jejich rodiny postižené chudobou mohou potřebovat specifickou podporu, například od logopedů, oftalmologů, psychologů, ergoterapeutů a nutričních terapeutů; vyzývá, aby strategie pro boj proti chudobě aktivně podporovala partnerství mezi vzdělávacími, zdravotnickými a sociálními službami s cílem usnadnit přístup k péči a předávání informací mezi službami, aby se zlepšily integrované mechanismy podpory a koordinace pro děti v nouzi;

56.vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily právo každého dítěte na rodinný život, což znamená, že chudoba, nejisté bydlení nebo nedostatečný přístup k odpovídajícím veřejným službám nebudou nikdy použity jako jediný důvod pro umístění dětí do ústavní péče; doporučuje, aby členské státy rozvíjely vnitrostátní strategie prevence a proaktivní sociální politiky s cílem předcházet chudobě a odebírání dětí z rodinného prostředí; vyzývá členské státy, aby zajistily, že umístění dětí a mladých lidí do ústavní péče bude považováno pouze za krajní možnost, a aby investovaly do systémů bezpečné pěstounské péče pro děti a mladé lidi, které usnadní přechod z ústavní péče do péče rodinné a komunitní; doporučuje, aby členské státy navrhly a zavedly monitorovací mechanismy pro zjišťování rozdělení rodin v důsledku chudoby;

57.připomíná cíl EU přejít od ústavní péče ke komunitní nebo rodinné péči; uznává, že strategie pro boj proti chudobě nabízí příležitost navázat vazby na evropskou záruku pro děti, zejména na opatření na podporu cílové skupiny dětí v ústavní péči; vyzývá členské státy, aby k dokončení procesu deinstitucionalizace a zajištění toho, aby děti mohly žít v rodinném nebo komunitním prostředí, plně využívaly ESF+ a další příslušné evropské i vnitrostátní fondy;

58.odsuzuje všechny formy násilí, zneužívání, vykořisťování a zanedbávání dětí; požaduje, aby Komise a členské státy zajistily investice do systémů ochrany dětí, včetně řešení násilí na dětech a mezi dětmi, například kybernetického násilí a šikany, zejména pokud je založeno na socioekonomických důvodech a týká se zranitelných dětí, s cílem podpořit výměnu osvědčených postupů v této oblasti s cílem vymýtit násilí a obtěžování;

59.vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily odpovídající, účinné a transparentní mechanismy pro usnadnění smysluplné a trvalé účasti osob, které zažívají chudobu, na všech fázích tvorby politik, včetně navrhování, provádění a hodnocení politik, které se týkají osob žijících v chudobě a jdou ruku v ruce s metodikou a budováním kapacit, které tuto účast umožní, což povede ke spoluvytváření, nikoli pouhým konzultacím, v souladu se zásadou „nikdy o nás bez nás“;

60.doporučuje, aby se každoročně konala konference se širokým a různorodým složením účastníků včetně osob, které chudobu zažívají, zejména žen, s cílem posuzovat provádění strategie pro boj proti chudobě; zdůrazňuje, že konference by měla přispět k formálnímu monitorování strategie pro boj proti chudobě ze strany EU tím, že poskytne prostor pro přezkum pokroku na základě jasných kritérií a ukazatelů; v této souvislosti požaduje, aby byla aktivně podporována přímá účast osob se zkušeností s chudobou a aby byla uznána jako zásadní pro hodnocení skutečného dopadu strategie pro boj proti chudobě;

61.uznává význam různých sociálních organizací, včetně těch neziskových, zapojených do boje proti chudobě a jejího předcházení, a úlohu, kterou tyto organizace hrají v boji proti chudobě a zdůrazňuje, že je třeba je smysluplně zapojit a posílit zdroje vyčleněné na podporu jejich práce;

62.zdůrazňuje, že úspěch strategie pro boj proti chudobě bude rovněž záviset na průřezovém přístupu a odpovídajícím financování a také na řádné průřezové a víceúrovňové koordinaci mezi všemi úrovněmi správy a rozhodovacími orgány, které se podílejí na jejím provádění; opakuje, že aby se zajistila konzistentnost, dopad a dlouhodobá udržitelnost; je nezbytné strategii pro boj proti chudobě komplexně zahrnout do všech příslušných politik;

63.domnívá se, že by měl být v souladu se zásadou subsidiarity přiměřeně vymezen rozsah odpovědnosti za dosažení cíle vymýcení chudoby na úrovni EU, členských států a regionů;

64.vyzývá Komisi, aby do strategie pro boj proti chudobě začlenila horizontální zásadu, která by vyžadovala, aby všechny příslušné odvětvové politiky EU prováděly předběžné posouzení dopadů na chudobu a nerovnost, a to i prostřednictvím posouzení distribučního dopadu Sdělení Komise ze dne 28. září 2022 nazvané „Lepší posouzení distribučního dopadu politik členských států“ (COM(2022)0494). se zvláštním důrazem na dopady na osoby nejvíce ohrožené sociálním vyloučením a extrémní chudobou;

65.zdůrazňuje, že je třeba, aby se EU nadále zaměřovala na boj proti bezdomovectví, extrémní chudobě a sociálnímu vyloučení, a to prostřednictvím odpovídající finanční podpory, podporou vzájemného učení ze strategií a zkušeností členských států a zavedení systematického přístupu ke sledování pokroku a účinnosti přijatých opatření;

66.připomíná, že ukazatel ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením nezahrnuje základní příčiny chudoby, zejména opominutím osob žijících mimo soukromé domácnosti, kvalitativních aspektů chudoby a životní zkušenosti s marginalizací; zdůrazňuje, že chudoba přesahuje rámec nedostatečného příjmu nebo materiální deprivace; vyzývá Výbor pro sociální ochranu, aby ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami obnovil statistické měření ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením s cílem rozšířit jej o silnější, členěnější a vícerozměrnější pohled na chudobu a sociální vyloučení;

67.zdůrazňuje, že strategie pro boj proti chudobě přinese výsledky pouze tehdy, bude-li doprovázena odpovídajícím financováním na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni; trvá na tom, že je třeba zachovat a posílit politiku soudržnosti, aby se v příštím VFR nadále podporovala hospodářská, sociální a územní soudržnost v Evropě a bojovalo se proti asymetriím mezi členskými státy EU i v rámci států; žádá v této souvislosti odpovídající a vyčleněné finančních prostředky na posílení politik, které přispívají k vymýcení chudoby, včetně cílené podpory pro marginalizované a zranitelné skupiny; vyzdvihuje v této souvislosti zásadní úlohu ESF+ při podpoře sociálního začleňování a boje proti chudobě, zejména díky poskytování pomoci těm nejchudším a díky evropské záruce pro děti, jakož i Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Azylového, migračního a integračního fondu; zdůrazňuje, že je důležité optimalizovat využívání fondů EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, k financování konkrétních opatření proti chudobě, jako je dostupné a energeticky účinné bydlení, přístup ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči, například prostřednictvím školního projektu EU, dostupná veřejná doprava a cílená energetická podpora pro domácnosti s nízkými příjmy; zdůrazňuje, že je třeba zajistit účelové a dostatečně zdroje pro příděly finančních prostředků pro potravinové banky, které poskytují materiální podporu, včetně potravinové pomoci, aby měly odpovídající provozní kapacitu a schopnost rychle reagovat na rostoucí míru nedostatku potravin a materiální deprivace; zdůrazňuje, že tato podpora musí být doplněna doprovodnými opatřeními, která podpoří sociální začleňování a možnosti, jak se vymanit z chudoby, v souladu s pravidly ESF+;

68.připomíná tematické základní podmínky platné pro EFRR, ESF+ a Fond soudržnosti stanovené v příloze IV nařízení Evropského parlamentu (EU) 2021/1060 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1060/oj). o společných ustanoveních pro tyto fondy, zejména základní podmínku 4.4. nazvanou „Vnitrostátní strategický rámec politiky pro sociální začleňování a snižování chudoby“; zdůrazňuje, že je důležité propojit strategii pro boj proti chudobě a její financování s dříve definovanými specifickými cíli; vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily, že společná ustanovení EFRR a ESF+ budou lépe odrážet tyto specifické cíle, a aby do příštího víceletého finančního rámce začlenily strategii pro boj proti chudobě, jakož i genderové hledisko;

69.připomíná, že energie a doprava jsou mimo jiné základními službami, k nimž by měl mít každý přístup, a proto trvá na tom, aby byla věnována zvýšená pozornost sociálním klimatickým plánům, které mají jednotlivé členské státy v rámci Sociálního klimatického fondu naplánovat a provést, a investicím do účinnosti, renovace bytů a dostupnosti a cenové přijatelnosti obnovitelných zdrojů energie a dopravních systémů; vyzývá členské státy, aby aktivně zapojily osoby ve zranitelných situacích, aby se podpora mohla účinně dostat k těm, kteří ji nejvíce potřebují; vyzývá členské státy, aby si vyměňovaly osvědčené postupy v boji proti energetické chudobě, jako jsou energetické poukázky a regulace cen energie;

70.zdůrazňuje, že k fondům EU se kvůli jejich složitosti na místní úrovni a pro organizace s menšími technickými zdroji dostává těžko; zdůrazňuje, že je třeba zjednodušit provádění mechanismů financování EU a opatření pro poskytování přístupu konečných příjemců k těmto prostředkům a proškolit pracovníky příslušných orgánů veřejné správy a organizací; zdůrazňuje, že podle nařízení o ESF+ musí být míra spolufinancování na podporu nejchudších osob trvalá a musí zůstat nebo být blízko 90 %, což by mělo usnadnit přístup k tomuto financování pro programy a činnosti, které mají pomoci vymýtit chudobu;

71.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.