P10_TA(2026)0050Řešení subdodavatelských řetězců a role zprostředkovatelů za účelem ochrany práv pracovníkůUsnesení Evropského parlamentu ze dne 12. února 2026 o řešení subdodavatelských řetězců a role zprostředkovatelů za účelem ochrany práv pracovníků (2025/2133(INI))Evropský parlament,

–s ohledem na články 16 a 31 Listiny základních práv Evropské unie,

–s ohledem na evropský pilíř sociálních práv,

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1996/71/oj., ve znění směrnice (EU) 2018/957,

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/67/oj.,

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV, ve znění směrnice (EU) 2024/1712 Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/36/oj.,

–s ohledem na směrnici 2009/52/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí Úř. věst. L 168, 30.6.2009, s. 24, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/52/oj. (směrnice o sankcích vůči zaměstnavatelům),

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/24/oj.,

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 ze dne 13. června 2024 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 a nařízení (EU) 2023/2859 Úř. věst. L, 2024/1760, 5.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1760/oj.,

–s ohledem na zprávu Komise ze dne 30. dubna 2024 o uplatňování a provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (COM(2024)0320),

–ohledem na zprávu Komise ze dne 26. května 2025 nazvanou „Hodnocení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA)“ (COM(2025)0256),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. prosince 2020 nazvané „Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v měnícím se světě práce“ (COM(2021)0323), včetně přístupu „vize nula“ k úmrtím souvisejícím s prací v EU,

–s ohledem na publikaci Komise z května 2020 nazvanou „Making Socially Responsible Public Procurement Work - 71 Good Practice Cases“ (Aby sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek dobře fungovalo – 71 případů osvědčených postupů) https://data.europa.eu/doi/10.2826/844552.,

–s ohledem na zprávu orgánu ELA z roku 2025 nazvanou „Posting of third‑country nationals: Contracting chains, recruitment patterns, and enforcement issues“ (Vysílání státních příslušníků třetích zemí: řetězení pracovněprávních smluv, časté způsoby náboru a problémy s prosazováním práva) https://www.ela.europa.eu/sites/default/files/2025-03/ELA-posting-third-country-nationals-report.pdf.,

–s ohledem na zprávu orgánu ELA z února 2023 nazvanou „Cooperation practices, possibilities and challenges between Member States – specifically in relation to the posting of third‑country nationals“ (Postupy, možnosti a výzvy v oblasti spolupráce mezi členskými státy – konkrétně v souvislosti s vysíláním státních příslušníků třetích zemí) https://www.ela.europa.eu/sites/default/files/2023-04/ela-report-posting-third-country-nationals.pdf.,

–s ohledem na zprávu Evropského orgánu pro pracovní záležitosti ze dne 20. září 2023 nazvanou „Odvětví stavebnictví: Otázky týkající se poskytování informací, prosazování práva v oblasti mobility pracovních sil, nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a spolupráce mezi členskými státy“ https://www.ela.europa.eu/en/publications/construction-sector-issues-information-provision-enforcement-labour-mobility-law.,

–s ohledem na zprávu Europolu z prosince 2024 nazvanou „Leveraging legitimacy: How the EU’s most threatening criminal networks abuse legal business structures“ (Využití legitimity: jak nejnebezpečnější zločinecké sítě v EU zneužívaní struktury legálního podnikání),

–s ohledem na článek 10 pokynů Mezinárodní organizace práce (MOP) o obecných zásadách inspekce práce,

–s ohledem na Úmluvu MOP o soukromých agenturách práce (úmluva č. 181 z roku 1997),

–s ohledem na Úmluvu MOP o bezpečnosti a ochraně zdraví ve stavebnictví (úmluva č. 167 z roku 1988),

–s ohledem na své usnesení ze dne 25. listopadu 2021 o zavedení evropského průkazu sociálního zabezpečení s cílem zlepšit digitální prosazování práv na sociální zabezpečení a spravedlivou mobilitu Úř. věst. C 224, 8.6.2022, s. 81.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2025 o sociálních aspektech restrukturalizačních procesů a aspektech zaměstnanosti: potřeba chránit pracovní místa a práva zaměstnanců Úř. věst. C, C/2025/3156, 20.6.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/3156/oj.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2024 o přezkumu mandátu Evropského orgánu pro pracovní záležitosti Úř. věst. C, C/2024/5741, 17.10.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/5741/oj.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2025 o zadávání veřejných zakázek Přijaté texty, P10_TA(2025)0174.,

–s ohledem na prohlášení z La Hulpe ze dne 16. dubna 2024 o budoucnosti evropského pilíře sociálních práv,

–s ohledem na trojstrannou deklaraci ze summitu sociálních partnerů ve Val Duchesse ze dne 31. ledna 2024 o intenzivním evropském sociálním dialogu,

–s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 31. ledna 2013 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží (COM(2013)0037),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. ledna 2025 nazvané „Kompas konkurenceschopnosti pro EU“ (COM(2025)0030),

–s ohledem průzkum nadace Eurofound nazvaný Šestý pracovních podmínek v Evropě,

–s ohledem na zprávu ze dne 9. září 2024, kterou vypracoval Mario Draghi pod názvem „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti“ (Draghiho zpráva),

–s ohledem na zprávu Enrica Letty ze dne 17. dubna 2024 nazvanou „Much more than a Market – speed, security, solidarity: empowering the Single Market to deliver a sustainable future and prosperity for all EU Citizens“ (Více než trh – rychlost, bezpečnost, solidarita: posílení jednotného trhu s cílem zajistit udržitelnou budoucnost a prosperitu pro všechny občany EU, zpráva Enrica Letty),

–s ohledem na stanovisko Nizozemska, Belgie, Dánska, Německa, Itálie, Lotyšska a Lucemburska ze dne 14. února 2025 k politickým prioritám EU pro Komisi na období 2024–2029 a ke spravedlivému vysílání státních příslušníků třetích zemí,

–s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 5. dubna 2017 ve věci C-298/15, „Borta“ UAB proti Klaipėdos valstybinio jūrų uosto direkcija VĮ Pozsudek Soudního dvora ze dne 5. dubna 2017 ve věci C-298/15, „Borta“ UAB proti Klaipėdos valstybinio jūrų uosto direkcija VĮ, C-298/15, EU:C:2017:266, týkající se zadávání veřejných zakázek,

–s ohledem na vnitrostátní strategie boje proti pracovnímu vykořisťování, nucené práci a nehlášené práci Viz například: „Nationaler Aktionsplan gegen Arbeitsausbeutung und Zwangsarbeit“ („Národní akční plán proti pracovnímu vykořisťování a nucené práci“) (2025) německého Spolkového ministerstva práce a sociálních věcí, „Piano nazionale per la lotta al lavoro sommerso“ („Národní plán boje proti nehlášené práci“) (2022) italského Ministerstva práce a sociální politiky, „Plan de Acción contra el Trabajo Forzoso“ španělského Ministerstva pro začleňování, sociální zabezpečení a migraci (2021), „Nationell strategi mot arbetslivskriminalitet“ švédské vlády (2022) a dále: „Strategi mot arbeidslivskriminalitet“ norské vlády (2021).,

–s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–s ohledem na stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A10-0256/2025),

A.vzhledem k tomu, že pátá zásada evropského pilíře sociálních práv zdůrazňuje, že bez ohledu na typ a dobu trvání pracovního poměru by se pracovníkům mělo dostávat spravedlivého a rovného zacházení, pokud jde o pracovní podmínky a přístup k sociální ochraně a odborné přípravě; vzhledem k tomu, že rovněž připomíná, že by se mělo předcházet pracovněprávním vztahům vedoucím k nejistým pracovním podmínkám;

B.vzhledem k tomu, že volný pohyb služeb přes hranice je jednou ze čtyř základních svobod jednotného trhu a vzhledem k tomu, že subdodavatelské postupy jsou součástí volného pohybu služeb a svobody usazování; vzhledem k tomu, že aby se podnikům, se zvláštním důrazem na malé a střední podniky, dařilo, musí EU zachovat a posilovat svou konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že je rovněž nezbytné vytvářet jasná a přiměřená pravidla, která neukládají zbytečnou zátěž, a posilovat vymáhání práva;

C.vzhledem k tomu, že pracovní vykořisťování a zneužívání na trhu práce v EU představuje ve vysoce rizikových odvětvích vážný problém, který se projevuje pod různými způsoby, mimo jiné jako trestná činnost související s prací, nehlášená práce, nelegální práce, šedá ekonomika, sociální dumping, pracovní vykořisťování a moderní otroctví;

D.vzhledem k tomu, že v některá odvětví jsou pracovním vykořisťováním a zneužíváním ohrožena více, například stavebnictví, zemědělství, pohostinství, domácí práce, doprava a logistika, zpracování masa a potravin, úklidové služby a pečovatelská práce Evropská komise, čtvrtá zpráva o pokroku dosaženém v oblasti boje proti obchodování s lidmi (COM(2022)0736); Evropská komise, pátá zpráva o pokroku dosaženém v oblasti boje proti obchodování s lidmi (COM(2025)0008);; vzhledem k tomu, že ženy jsou neúměrně zastoupeny v práci zadané formou subdodávek a ve zprostředkovatelské práci v odvětví péče, úklidu a pohostinství;

E.vzhledem k tomu, že důsledky pracovního vykořisťování a zneužívání přesahují rámec pracovníků, kteří jsou vystaveni nespravedlivým a nebezpečným pracovním podmínkám, nedostatečným mzdám, špatnému ubytování a nejistému zaměstnání, neboť mají dopad i na podniky, zejména malé a střední podniky, které jsou vystaveny nekalé hospodářské soutěži a narušování jednotného trhu;

F.vzhledem k tomu, že Europol zdůrazňuje, že 86 % nejnebezpečnějších zločineckých sítí využívá ke své trestné činnosti struktury legálního podnikání, což představuje vážnou hrozbu pro spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném trhu; vzhledem k tomu, že analýza Komise i provozní poznatky Evropského orgánu pro pracovní záležitosti poukazují na zvýšené riziko pracovního vykořisťování a zneužívání spojené s dlouhými a složitými subdodavatelskými řetězci, jakož i na podvodné formy zprostředkování práce Evropský orgán pro pracovní záležitosti, „Posting of third-country nationals: Contracting chains, recruitment patterns, and enforcement issues“ (Vysílání státních příslušníků třetích zemí: řetězení pracovněprávních smluv, časté způsoby náboru a problémy s prosazováním práva), 2025; Evropský orgán pro pracovní záležitosti, „Counteracting undeclared work and labour exploitation of third-country national workers“ (Boj proti nehlášené práci a pracovnímu vykořisťování pracovníků ze třetích zemí), 2011; Evropský orgán pro pracovní záležitosti „Tackling undeclared work in supply chains – Learning Resource Paper“ (Řešení nehlášené práce v dodavatelských řetězcích – vzdělávací podkladový dokument), 2022; Zpráva Komise o uplatňování a provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (COM(2024)0320).;

G.vzhledem k tomu, že většinu odvětví s vysokým rizikem pracovního vykořisťování spojuje vysoká intenzita práce v kombinaci se závislostí na dlouhých a složitých vertikálních a horizontálních subdodavatelských řetězcích Sdělení Komise nazvané „Pokyny k použitelnosti článku 101 Smlouvy o fungování Evropské unie na dohody o horizontální spolupráci“ (Úř. věst. C 259, 21.7.2023, s. 1)., které oslabují transparentnost, úlohu sociálních partnerů, platné kolektivní smlouvy a demokracii na pracovišti; vzhledem k tomu, že vysoce riziková odvětví jsou často spojena se značnou závislostí na zprostředkovatelích na trhu práce, vyslaných pracovnících, mobilních pracovnících z EU a státních příslušnících zemí mimo EU vzhledem k tomu, že některé nestandardní formy zaměstnání a složitá přeshraniční ujednání mohou oslabovat povinnosti, bránit zvyšování informovanosti a komplikovat prosazování platného pracovního práva a kolektivních smluv, jakož i kontroly pracovních povolení, příspěvků na sociální zabezpečení a totožnosti pracovníků;

H.vzhledem k tomu, že nedílnou součástí pracovního vykořisťování je nedodržování právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je, což oslabuje přístup „vize nula“, který se týká úmrtí souvisejících s prací, jak je stanoven ve strategickém rámci EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027; vzhledem k tomu, že úmluva MOP č. 167 hlavním dodavatelům ukládá povinnost koordinovat opatření v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

I.vzhledem k tomu, že přítomnost podvodných a zločineckých aktérů na evropských pracovištích rovněž představuje bezpečnostní rizika, zejména pokud ovlivňuje kritická odvětví, jako je doprava a logistika, stavebnictví, energetika a zdravotní péče, nebo činnosti poskytující přístup k pracovištím citlivým z hlediska bezpečnosti, zejména úklid a údržba;

J.vzhledem k tomu, že podle Komise Evropská komise: Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, EFTHEIA, HIVA-KU Leuven, IRIS, Milieu a WIIW, Posting of workers – Collection of data from the prior declaration tools – Reference year 2022 (Vysílání pracovníků – sběr údajů z nástrojů předchozího oznámení – referenční rok 2022), Úřad pro publikace Evropské unie, 2024. a zprávy o případové studii orgánu ELA zpráva orgánu ELA o řetězení pracovněprávních smluv a častých způsobů náboru vyslaných státních příslušníků třetích zemí, březen 2025, a zpráva orgánu ELA o postupech, možnostech a výzvách v oblasti spolupráce mezi členskými státy – konkrétně v souvislosti s vysíláním státních příslušníků třetích zemí, únor 2023 počet vyslaných pracovníků ze třetích zemí narůstá a každý čtvrtý vyslaný pracovník je státním příslušníkem třetí země; vzhledem k tomu, že mobilní a migrující pracovníci, a to i ti ze třetích zemí, jsou obzvláště zranitelní, pokud jde o pracovní vykořisťování a trestnou činnost související s prací a často se dostávají do spirály závislosti v souvislosti s vízy, nadměrnými poplatky za nábor a ujednáními ohledně cestování a ubytování; vzhledem k tomu, že státní příslušníci třetích zemí se obvykle méně sdružují a zapojují do odborů a mají větší obtíže při přístupu ke spravedlnosti a obraně svých práv;

K.vzhledem k tomu, že je stále častější podvodná praxe „přijímání za účelem vyslání“, kdy jsou státní příslušníci zemí mimo EU přijímáni nikoli za účelem práce ve členském státě, kde jsou zaměstnáni, ale výhradně za účelem toho, aby byli vysláni do jiného členského státu; vzhledem k tomu, že Evropský orgán pro pracovní záležitosti uvedl, že se jedná stále větší problém spojený s prosazováním právních předpisů Zpráva Evropského orgánu pro pracovní záležitosti „Posting of third-country nationals: Contracting chains, recruitment patterns, and enforcement issues“ (Vysílání státních příslušníků třetích zemí: řetězení pracovněprávních smluv, časté způsoby náboru a problémy s prosazováním práva), 2025;

L.vzhledem k tomu, že horizontální a vertikální subdodávky představují v mnoha odvětvích zásadní praxi, a to zejména v souvislosti s rozsáhlými projekty, kde usnadňuje přístup ke specializovaným odborným znalostem a řeší specifické potřeby nákladově efektivní způsobem; vzhledem k tomu, že subdodávky jsou důležitým prvkem v oblasti zaměstnanosti, zejména pro malé a střední podniky a mikropodniky; vzhledem k tomu, že subdodavatelství může vytvářet přidanou hodnotu pro veřejné zadavatele, zvyšovat účinnost a inovace, zejména v odvětvích vystavených celosvětové hospodářské soutěži; vzhledem k tomu, že subdodavatelství není samo o sobě problematické, zejména pokud jsou zapotřebí specifické dovednosti; vzhledem k tomu, že dobře fungující subdodávky jsou důležitou pro spravedlivou hospodářskou soutěž v EU a zejména jsou přínosem pro malé a střední podniky; vzhledem k tomu, že rozsah subdodávek se mezi odvětvími a značně liší;

M.vzhledem k tomu, že dlouhé a složité subdodavatelské řetězce však mohou narušit spravedlivou hospodářskou soutěž, zastínit odpovědnost, oslabovat práva pracovníků a zvyšovat rizika spojená s podvody, pracovním vykořisťováním a pronikáním trestné činnosti, bezpečností a ochranou zdraví pracovníků, zejména ve vysoce rizikových odvětvích a přeshraniční práci; vzhledem k tomu, že v některých případech nedostatek transparentnosti a dohledu v rozsáhlých subdodavatelských ujednáních může veřejným zadavatelům ztížit zajišťování souladu s platnými právními předpisy EU a členských států;

N.vzhledem k tomu, že pravidla omezující subdodávky by mohla mít dopad na hodnotové řetězce společností, zejména v odvětvích vystavených celosvětové konkurenci; vzhledem k tomu, že taková opatření musí být vyvážena s potřebou chránit malé a střední podniky působící v odvětvích, kde je riziko zneužívání subdodavatelství nízké a kde na rozdíl od vysoce rizikových odvětví není třeba omezovat délku subdodavatelských řetězců; vzhledem k tomu, že společná a nerozdílná odpovědnost v subdodavatelských řetězcích plní dvojí cíl spočívající v poskytování pomoci pracovníkům, kteří jsou či byli vykořisťováni, a v pobídkách dodavatelům v celém řetězci, aby dobrovolně omezovali délku a složitost subdodavatelských řetězců;

O.vzhledem k tomu, že některé členské státy přijaly právní předpisy, které omezují délku subdodavatelských řetězců v určitých odvětvích nebo je v nich úplně zakazují Evropská komise: Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, ECORYS, HIVA-KU Leuven, Spark Legal and Policy Consulting a wmp consult, Study supporting the Monitoring of the Posting of Workers Directive 2018/957/EU and of the Enforcement Directive 2014/67/EU – The situation of temporary cross-border mobile workers and workers in subcontracting chains, (Studie podporující monitorování směrnice o vysílání pracovníků 2018/957/EU a směrnice o prosazování 2014/67/EU – situace dočasně přeshraničně mobilních pracovníků a pracovníků v subdodavatelských řetězcích), Úřad pro publikace Evropské unie, 2024., což zvýšilo počet přímo zaměstnaných pracovníků; vzhledem k tomu, že Komise se domnívá, že omezení počtu úrovní v subdodavatelských řetězcích nebo rozšíření odpovědnosti za subdodavatelství na celý řetězec by mohlo členským státům, jako hlavním subjektům odpovědným za prosazování pravidel pro vysílání pracovníků, a případně sociálním partnerům, pomoci zvýšit transparentnost a odpovědnost v subdodavatelských řetězcích na přiměřeném a nediskriminačním základě Zpráva Komise o uplatňování a provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/957/EU ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (COM(2024)0320).; vzhledem k tomu, že některé podniky dobrovolně omezují délku svých subdodavatelských řetězců;

P.vzhledem k tomu, že praxe zprostředkování práce není, s výjimkou dočasné agenturní práce, právně definována Zpráva Komise o uplatňování a provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (COM(2024)0320).; vzhledem k tomu, že zprostředkování práce může mít mnoho podob, od zavedených společností až po jednotlivé náboráře; vzhledem k tomu, že dokonce i neformální zprostředkovatelé a vůdci gangů se mohou vydávat za zprostředkovatele práce;

Q.vzhledem k tomu, že nekalé obchodní praktiky, včetně nákupů pod úrovní nákladů na udržitelnou výrobu, stanovení krátkých dodacích lhůt a opožděných plateb, jsou označeny za klíčové faktory, které vedou ke zneužívajícímu zadávání subdodávek; vzhledem k tomu, že malé a střední podniky se účastní veřejných zakázek prostřednictvím subdodávek a často trpí v důsledku zpožděných plateb od hlavních dodavatelů;

R.vzhledem k tomu, že postup tzv. subrogace zajišťující, aby při změně dodavatele byli pracovníci převedeni a byly zachovány jejich práva a pracovní podmínky, představuje v odvětvích s opakovaným zadáváním subdodávek zásadní záruku stability zaměstnání, plnění hygienických a bezpečnostních norem a brání sociálnímu dumpingu;

S.vzhledem k tomu, že v některých případech jsou neregulovaní zprostředkovatelé nebo zprostředkovatelé „na oko“ využíváni k zastírání a obcházení pracovního práva a odpovědnosti zaměstnavatelů, a to zejména ve vysoce rizikových odvětvích; vzhledem k tomu, že nekalé náborové a zprostředkovatelské praktiky jsou často spojeny s falšováním nebo zadržováním informací, neposkytnutí písemných smluv, ukládání nelegitimních náborových poplatků, odečtení nadměrných nákladů na ubytování ze mzdy, účtování poplatků pracovníkům za dopravu, odbornou přípravu, vybavení nebo pracovní povolení, konfiskaci cestovních pasů nebo zapojení do tzv. nucených pracovních sil nebo odborů; vzhledem k tomu, že v boji proti těmto porušením mohou pomoci lepší a cílené pracovní inspekce;

T.vzhledem k tomu, že v reakci na tyto výzvy přijalo několik zemí EU národní akční plány a politiky zaměřené na boj proti pracovnímu vykořisťování, včetně přijetí opatření k řešení zneužívání v subdodavatelských řetězcích a ze strany zprostředkovatelů práce Například: Švédsko (https://www.regeringen.se/contentassets/f6f461b310984b598ee4f7a2d83350d0/nationell-strategi-mot-arbetslivskriminalitet.pdf), Finsko (https://julkaisut.valtioneuvosto.fi/bitstream/handle/10024/165395/TEM_2024_5.pdf), Itálie, Německo (https://www.bmas.de/DE/Service/Presse/Meldungen/2025/nationaler-aktionsplan-gegen-arbeitsausbeutung-und-zwangsarbeit-beschlossen.html), Španělsko a Norsko (https://www.regjeringen.no/no/dokumenter/strategi-mot-arbeidslivskriminalitet-2021/id2831867/).;

U.vzhledem k tomu, že v reakci na tyto výzvy sociální partneři na úrovni EU, vnitrostátní a místní úrovni, jakož i na odvětvové a meziodvětvové úrovni přijali opatření k řešení otázek souvisejících se zneužíváním subdodávek a zprostředkováním práce, mimo jiné prostřednictvím kolektivního vyjednávání, jakož i společných iniciativ na ochranu seriózních podniků a na ochranu práv pracovníků;

V.vzhledem k tomu, že už jsou zavedeny zvláštní právní předpisy, které upravují subdodávky v civilním letectví, včetně pronájmu letadel, posádky, údržby a pojištění, známého také jako „wet leasing“ (pronájem s posádkou); vzhledem k tomu, že využívání pronájmu s posádkou narůstá, a to i v jiných případech, než je jeho zamýšlené využití, tj. navýšení kapacity ve špičce; vzhledem k tomu, že Komise by měla problémy související s pronájmem letadel s posádkou řešit při nadcházející revizi nařízení o leteckých službách Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/1008/oj).;

W.vzhledem k tomu, že Komise zdůrazňuje norský Skienský model Evropská komise: Výkonná agentura pro malé a střední podniky, „Making Socially Responsible Public Procurement Work - 71 Good Practice Cases“ (Aby sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek dobře fungovalo – 71 případů osvědčených postupů), Úřad pro publikace, 2020, který společně vyvinuly město Skien, odborové svazy a organizace zaměstnavatelů a který zahrnuje přísná omezení týkající se dlouhých sekvencí subdodávek a předběžné schválení dočasné pracovní síly s cílem zajistit odpovědnost a důstojné pracovní podmínky ve vysoce rizikových odvětvích;

X.vzhledem k tomu, že členské státy, Komise a sociální partneři se v prohlášení z La Hulpe zavázali věnovat zvláštní pozornost opatřením v oblasti subdodávek a agenturní práce, přičemž uznávají společné výzvy, které tyto dva jevy představují pro evropské trhy práce; vzhledem k tomu, že Lettova zpráva zdůrazňuje, že je naléhavě nutné regulovat subdodavatelské postupy, aby se zabránilo vykořisťování a zneužívání; vzhledem k tomu, že zpráva varuje, že nekontrolované subdodavatelské řetězce mohou vést k oslabování pracovních norem, sociálnímu dumpingu a oslabování spravedlivé hospodářské soutěže, jakož i k porušování povinností v oblasti zdraví a bezpečnosti;

Y.vzhledem k tomu, že čl. 12 odst. 2 směrnice 2014/67/EU vyžaduje, aby členské státy zavedly subdodavatelskou odpovědnost v souvislosti s vysíláním pracovníků v odvětví stavebnictví a čl. 12 odst. 1 členským státům nabízí možnost jejího rozšíření na další odvětví a aby zavedly přísnější pravidla odpovědnosti;

Z.vzhledem k tomu, že většina členských států zavedla určitá pravidla týkající se subdodavatelských řetězců a zprostředkovatelů práce zohledňující vnitrostátní specifika; vzhledem k tomu, že úroveň regulace se však v jednotlivých členských státech značně liší, což vede k roztříštěnosti jednotného trhu; vzhledem k tomu, že přetrvávají problémy v důsledku rozdílných výkladů týkajících se uplatňování pravidel vnitřního trhu na regulaci subdodavatelských řetězců a zprostředkovatelů na trhu práce; vzhledem k tomu, že směrnice 2014/24/EU neposkytuje veřejným zadavatelům dostatečné nástroje, aby mohli neplnění veřejných zakázek účinně řešit, a v některých případech dokonce brání orgánům v přijímání proaktivních opatření;

AA.vzhledem k tomu, že boj proti nehlášené práci, obchodování s lidmi a pracovnímu vykořisťování vyžaduje důkladné pracovní inspekce, přeshraniční kontroly a účinné udělování licencí nebo registrací zprostředkovatelům na trhu práce; vzhledem k tomu, že prosazování stávajících pravidel a lepší spolupráce mezi členskými státy může pomoci řešit problémy spojené se škodlivými formami subdodavatelství a zprostředkování práce;

Předcházení pracovnímu vykořisťování

1.zdůrazňuje potřebu komplexního přístupu EU k řešení pracovního vykořisťování, včetně nelegální práce a s ní související organizované trestné činnosti, jakož i škodlivých forem obchodních praktik, zejména zneužívání subdodávek a zprostředkováním práce; vyzývá proto k přijetí strategie EU pro boj proti těmto problémům, jejíž dopad se mezi členskými státy a odvětvími může lišit; zdůrazňuje, že pracovní vykořisťování je nejen porušením práv pracovníků a lidských práv, ale také podkopává spravedlivou hospodářskou soutěž pro podniky; vítá v této souvislosti závazek Komise předložit v roce 2026 balíček opatření v oblasti spravedlivé mobility; připomíná, že celkové cíle posílení konkurenceschopnosti evropských podniků, zjednodušení a snižování zbytečné administrativní zátěže nesmí vést k nižší úrovni ochrany pracovníků; zdůrazňuje potřebu důslednějšího prosazování stávajících pracovněprávních předpisů s cílem zajistit účinnou ochranu práv pracovníků a rovné podmínky na jednotném trhu;

2.připomíná problémy, jimž čelí některé členské státy v důsledku rozdílných výkladů pravidel jednotného trhu při regulaci subdodavatelství na vnitrostátní úrovni, například prostřednictvím omezení délky subdodavatelských řetězců, společné a nerozdílné odpovědnosti a požadavků na přímé zaměstnávání; vyzývá Komisi, aby objasnila možnosti členských států přijímat právní předpisy, které budou přiměřeně řešit rizika a problémů vyplývající z dlouhých a složitých subdodavatelských řetězců; vyzývá Komisi k intenzivnějšímu úsilí v boji proti pracovnímu vykořisťování;

3.připomíná svou výzvu Komisi, aby v zájmu ukončení zneužívání subdodávek a ochrany práv pracovníků zvýšila transparentnost a odpovědnost v celém dodavatelském řetězci Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2025 o zadávání veřejných zakázek.;

4.zdůrazňuje, že veškeré iniciativy na úrovni EU zaměřené na řešení pracovního vykořisťování a složitých subdodavatelských řetězců by měly zohledňovat osvědčené postupy členských států a být rozvíjeny v úzké spolupráci se sociálními partnery, včetně odvětvových výborů pro sociální dialog (CDSS) a měly by být přizpůsobeny konkrétní situaci v jednotlivých odvětvích; připomíná, že jakákoli odvětvová opatření a iniciativy, včetně společné a nerozdílné odpovědnosti ve vysoce rizikových odvětvích, musí být v souladu s právem EU a nesmí vytvářet zbytečné překážky přeshraniční podnikatelské činnosti; zdůrazňuje, že odvětvová opatření a iniciativy mohou rovněž stanovit nižší požadavky regulace pro podniky v odvětvích s nízkým rizikem;

5.poukazuje na to, že společná a nerozdílná odpovědnost je způsobem, jak zajistit, aby hlavní dodavatel nesl celkovou odpovědnost za služby poskytované v rámci celého řetězce subdodavatelů; domnívá se, že tato zásada může zajistit, aby kvalita, výkonnost a dodržování pracovních, sociálních a bezpečnostních norem byly smluvně zaručeny na všech úrovních subdodavatelského řetězce; konstatuje, že několik členských států se rozhodlo přijmout přísnější pravidla odpovědnosti v subdodavatelských řetězcích, než je minimum stanovené v článku 12 směrnice 2014/67/EU;

6.vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily praktiky, při nichž hlavní dodavatel zadává veškeré práce subdodavatelům, aniž by sám vykonával jakoukoli práci, známé také jako „finanční subdodávky“; zdůrazňuje, že hlavní dodavatelé by měli definovanou část smlouvy vykonávat sami; opakuje v této souvislosti svou výzvu Komisi, aby posoudila dopad veřejných zakázek prováděných především přímými pracovníky úspěšného uchazeče, a doporučuje, aby pravidla pro zadávání veřejných zakázek povzbuzovala podniky k tomu, aby měly dostatek interních zaměstnanců k realizaci projektů, na něž byly veřejné zakázky zadány Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. září 2025 o zadávání veřejných zakázek.;

7.vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily nezákonné praktiky v subdodavatelských řetězcích s cílem zajistit konkurenceschopnost podniků a spravedlivé a bezpečné pracovní podmínky; podporuje v tomto kontextu přímé pracovněprávní vztahy ve vysoce rizikových odvětvích, tam, kde je to možné, odůvodněné, přiměřené a založené na naléhavých důvodech veřejného zájmu, jako je ochrana pracovníků a jejich práv;

8.vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly začleňování ustanovení o přínosu pro komunitu do zadávání veřejných zakázek a projektů financovaných EU, například požadavkem, aby dodavatelé a subdodavatelé přispívali k rozvoji místních dovedností nebo k iniciativám sociální inkluze, čímž vytvářejí pozitivní vedlejší účinky veřejných investic;

9.zdůrazňuje, že celostátní a regionální iniciativy, které omezují míru subdodavatelství byly často iniciovány spolu se sociálními partnery, včetně zástupců malých a středních podniků; zdůrazňuje, že takové iniciativy by se měly dodržovat, a současně musí být omezení subdodavatelství přiměřené;

10.konstatuje, že délka a složitost subdodavatelských řetězců představuje značnou výzvu pro inspektoráty práce, pokud jde o stanovování právní odpovědnosti za porušení pracovněprávních předpisů, která je nutné řešit;

11.zdůrazňuje, že význam začlenění ustanovení zohledňující rovnost žen a mužů do všech nových rámců;

12.vyzdvihuje, že s cílem omezit roztříštěnost jednotného trhu by Komise měla ve spolupráci s členskými státy a sociálními partnery, včetně odvětvových výborů pro sociální dialog (CDSS), definovat vysoce riziková odvětví; zdůrazňuje, že členské státy mohou požádat Komisi o umožnění přizpůsobení společného seznamu vysoce rizikových odvětví své konkrétní vnitrostátní situaci, je-li to nezbytné k zajištění co nejlepšího přístupu k řešení škodlivého subdodavatelství, pracovního vykořisťování a trestné činnosti související s prací; podtrhuje, že jakékoliv určení a úprava vysoce rizikových odvětví by měly vycházet z přesných a aktuálních údajů;

13.konstatuje, že subdodavatelství pro stěžejní činnosti podniku může vést k roztříštěnosti a nebezpečnosti pracovišť, snížené transparentnosti a odpovědnosti a k tomu, že pracovníci mají delší pracovní dobu, nižší mzdy, a že dochází k dalším porušení pracovněprávních předpisů, jakož i nejistotě zaměstnání studie Evropského parlamentu, 2016, „Precarious Employment in Europe: Volume 1: Patterns, Trends and Policy Strategies“ (Nejisté zaměstnání v Evropě: Svazek 1: Vzorce, trendy a politické strategie.) Eurofound, 2010, Key elements of fair employment and decent work (Klíčové prvky pro spravedlivé zaměstnání a důstojnou práci); Evropská komise, Společné výzkumné středisko, Outsourcing, working conditions and inequality (Outsourcing, pracovní podmínky a nerovnost), 2025.; zdůrazňuje, že v souladu se směrnicí 2002/14/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství – Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o zastupování zaměstnanců (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2002/14/oj). musí být zástupci zaměstnanců informováni a konzultování v souvislosti s rozhodnutími, která mohou vést k podstatným změnám v organizaci práce nebo v pracovněprávních vztazích; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zásadu rovného zacházení a důstojné pracovní podmínky pro všechny pracovníky;

14.je znepokojen nedostatečnou právní jasností, pokud jde o rozlišování mezi skutečným a podvodným vysíláním státních příslušníků zemí mimo EU, jakož i zneužíváním právních předpisů EU pro poskytování služeb k obcházení pravidel v oblasti migrace a vnitrostátních pracovněprávních předpisů; zdůrazňuje, že podvodné vysílání pracovníků narušuje sociální strukturu jednotného trhu a zneužívá situaci nejzranitelnějších osob; vyzývá Komisi, aby v souladu s Lettovou zprávou přezkoumala problémy v oblasti prosazování práva, zejména pokud jde o přeshraniční spolupráci, a přijala přiměřená opatření k ukončení vysílání pracovníků bez jakékoli skutečné vazby na vysílající členský stát; připomíná celkový závěr Lettovy i Draghiho zprávy, že je třeba posílit konkurenceschopnost jednotného trhu;

15.se znepokojením bere na vědomí rizika spojená s vysíláním pracovníků v kombinaci s nekalými formami subdodávek a zprostředkování práce; vyzývá Evropský orgán pro pracovní záležitosti, aby přezkoumal využívání zprostředkovatelů práce při vysílání pracovníků, včetně rizika, že tato opatření budou využívána k obcházení závazků, obcházení povinností v oblasti sociálního zabezpečení a k narušení zdravotních a bezpečnostních norem; vyzývá Komisi, aby se zabývala veškerým možným zneužíváním směrnice o agenturním zaměstnávání Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání (Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 9, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2008/104/oj)., zejména v souvislosti s vysíláním pracovníků;

16.zdůrazňuje, že ubytování poskytované pracovníkovi zaměstnavatelem nebo zprostředkovatelem práce musí odpovídat platným normám z hlediska kvality, hygieny a bezpečnosti; zdůrazňuje, že nájemné za takové ubytování musí být přiměřené a nediskriminační; vyzývá k začlenění inspekcí ubytování do pracovních inspekcí ve vysoce rizikových odvětvích s cílem zabránit tomu, aby zaměstnavatelé nebo zprostředkovatelé poskytovali pracovníkům ponižující, nebezpečné nebo přeplněné ubytování; zdůrazňuje, že smluvní ustanovení upravující ubytování pracovníka nesmí vést k situacím nejistoty bydlení v případě ukončení pracovněprávního vztahu;

17.vyzývá Komisi s členskými státy spolupracovala na zajištění účinného provádění a prosazování stávajících právních předpisů o vysílání pracovníků; zdůrazňuje, že EU přijala řadu právních nástrojů pro boj proti pracovnímu vykořisťování a nelegální práci, jejichž prosazování na vnitrostátní úrovni je třeba zlepšit; vyzývá Komisi, aby zhodnotila situaci, zajistila efektivní a účinné provádění a prosazování příslušných právních nástrojů členskými státy a v případě potřeby zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti členským státům, které platné právo EU nedodržují;

18.vyzdvihuje přidanou hodnotu veřejného interoperabilního registru licencovaných zprostředkovatelů práce; upozorňuje, že na veškeré udělování licencí nebo registrací by měla vztahovat minimální kritéria bezúhonnosti; vyzývá Komisi, aby zhodnotila vnitrostátní praxi a právní předpisy týkající se zprostředkovatelů práce a zajistila, že zprostředkovatelé působící v EU nebudou pracovníkům účtovat žádné poplatky ani na ně nebudou přímo či nepřímo, zcela nebo zčásti, přenášet žádné náklady; upozorňuje, že zprostředkovatelé práce, kteří porušují platné právní předpisy nebo kolektivní smlouvy, by měli být postihování odrazujícími sankcemi, například vyřazením z veřejných registrů a vyloučením z veřejných zakázek;

19.vyzývá k brzké revizi směrnic o zadávání veřejných zakázek s cílem umožnit, aby kritéria pro vyloučení lépe řešila specifická odvětvová rizika spojená s podvody, korupcí a pronikáním trestné činnosti; zdůrazňuje, že různá odvětví vyžadují odlišná, konkrétním podmínkám uzpůsobená kritéria pro vyloučení, která odrážejí jejich zvláštní zranitelnost; zdůrazňuje, že veřejní zadavatelé by měli být oprávněni přizpůsobit zadávací řízení boji proti trestné činnosti a řešení problémů s ní spojených; zdůrazňuje, že v zájmu větší efektivity a zjednodušení by měla být ustanovení týkající se důvodů pro vyloučení ze zadávacího řízení zefektivněna; vyzdvihuje, že každý hospodářský subjekt, který poruší své povinnosti podle platných pracovněprávních předpisů a právních předpisů v oblasti životního prostředí podle čl. 18 odst. 2 směrnice 2014/24/EU, by měl být z daného zadávacího řízení účinně vyloučen;

20.zdůrazňuje význam vnitrostátních obchodních rejstříků a Evropského systému propojení obchodních rejstříků pro podniky, které hledají informace o subdodavatelích, pro odbory, které se snaží zapojit se do kolektivního vyjednávání, a pro donucovací orgány; vyjadřuje politování nad tím, že úroveň informací dostupných ve vnitrostátních obchodních rejstřících se značně liší; vyzývá Komisi, aby přezkoumala, jak lze zlepšit úroveň veřejně dostupných informací, a to na základě osvědčených postupů v členských státech;

21.vyjadřuje znepokojení nad tím, že vyslaní pracovníci a pracovníci v subdodavatelských řetězcích čelí nepřiměřeným rizikům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) v důsledku roztříštěných řetězců odpovědnosti a nejasné koordinace, zejména ve stavebnictví; zdůrazňuje v tomto kontextu význam informací a konzultací pro vyslané pracovníky a pracovníky v subdodavatelských řetězcích, jakož i účinného prosazování ustanovení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jak je stanoveno v Úmluvě MOP č. 167; považuje v tomto kontextu za důležité posílit úlohu sociálních partnerů při vývoji nástrojů a školení pro pracovníky i dále podporovat zdravé pracovní podmínky v příštím strategickém rámci EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda stávající právní předpisy v oblasti BOZP dostatečně pokrývají uplatňování minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví v subdodavatelských řetězcích;

Vymáhání a kontrola

22.připomíná význam přeshraniční spolupráce, účinného prosazování a transparentnosti v boji proti zločineckým sítím spojeným s trestnou činností související s prací; podporuje v tomto ohledu posílenou spolupráci mezi Europolem, vnitrostátními orgány a sociálními partnery; zdůrazňuje, že pro boj proti pracovnímu vykořisťování a pro prosazování spravedlivé hospodářské soutěže na jednotném trhu je zapotřebí účinného prosazování vybaveného dostatečnými zdroji; zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti zneužívání subdodávek, které využívají umělé mechanismy, jako jsou schránkové společnosti a falešná agenturní práce; připomíná, že směrnice 2009/52/ES vyžaduje, aby členské státy zajistily provádění účinných a odpovídajících kontrol zaměstnávání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily řádné prosazování;

23.vítá hodnoticí zprávu Komise o Evropském orgánu pro pracovní záležitosti a opakuje svou výzvu Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2024 o přezkumu mandátu Evropského orgánu pro pracovní záležitosti. Komisi, aby podstatně posílila mandát Evropského orgánu pro pracovní záležitosti tím, že mu umožní vyšetřovat případy údajného porušení práva EU a z vlastního podnětu iniciovat a provádět inspekce přeshraničních případů rozšířením mandátu tohoto orgánu na pracovní mobilitu státních příslušníků třetích zemí a posílením jeho kapacit pro operační analýzu rizik, stejně jako zajištěním dostatečných zdrojů pro plnění jeho úkolů; zdůrazňuje potřebu dalšího sbližování a zjednodušování předpisů o mobilitě pracovních sil a kontrolních postupů, včetně jednotných standardů kontroly a lepší výměny informací, pod vedením orgánu Evropského orgánu pro pracovní záležitosti; doporučuje v rámci Evropského orgánu pro pracovní záležitosti vytvořit odvětvových jednotek pro vymáhání práva, zejména v odvětví stavebnictví, dopravy a zemědělství, s cílem posílit spolupráci se sociálními partnery v příslušných odvětvích;

24.zdůrazňuje zásadní úlohu inspekcí práce jak při odhalování a prevenci pracovního vykořisťování, tak při celkovém dodržování pracovněprávních předpisů; naléhavě vyzývá členské státy, aby zvýšily počet svých inspektorů práce a podporu inspektorátům práce; připomíná, že směrnice 2006/22/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2006/22/oj). již stanoví minimální pravidla pro kontrolu dodržování předpisů v sociální oblasti v silniční dopravě, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily kvalitu a četnost inspekcí práce a zajistily odpovídající minimální kapacity inspekce práce pro všechna vysoce riziková odvětví v souladu s kritériem MOP, podle něhož má na 10 000 pracovníků připadat alespoň jeden inspektor práce; zdůrazňuje, že navzdory svému významu pro zahájení cílených kontrol jsou mechanismy pro podávání stížností i nadále málo využívané a nepřístupné, zejména pro mobilní pracovníky a pracovníky ze zemí mimo EU; připomíná, že v souladu se směrnicí 2009/52/ES musí členské státy zajistit účinné mechanismy, jejichž prostřednictvím nelegálně zaměstnávaní státní příslušníci zemí mimo EU podávat stížnosti proti svým zaměstnavatelům;

25.vyzdvihuje význam přesných a aktuálních údajů; konstatuje, že úroveň informací o složení subdodavatelských řetězců a trestné činnosti související s prací se v rámci Evropy liší, což představuje výzvu jak pro vymáhání práva, tak pro tvorbu politik; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti posílila shromažďování údajů, a zdůrazňuje úlohu Evropského orgánu pro pracovní záležitosti při poskytování spolehlivých informací o obecných trendech a zneužívajícím chování v přeshraničních situacích;

26.zdůrazňuje úspěch iniciativ pro identifikaci pracovních míst na vnitrostátní a odvětvové úrovni, jako jsou sociální průkazy totožnosti; vítá v této souvislosti zahrnutí evropského průkazu sociálního zabezpečení (ESSPASS) do pracovního programu Komise na rok 2026; opakuje svou výzvu Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. listopadu 2021 o zavedení evropského průkazu sociálního zabezpečení s cílem zlepšit digitální prosazování práv na sociální zabezpečení a spravedlivou mobilitu k urychlenému zavedení systému (ESSPASS) a ke zlepšení ochrany a digitálního prosazování práv v oblasti sociálního zabezpečení a spravedlivé mobility, včetně ověřování a výměny informací v reálném čase mezi donucovacími orgány; vyzývá v zájmu zajištění interoperability a minimálního narušení k integraci systému ESSPASS se stávajícími vnitrostátními a odvětvovými systémy pracovních průkazů; zdůrazňuje, že systém ESSPASS by měl omezit nadbytečnou administrativní zátěž, zjednodušit dodržování předpisů pro podniky a podpořit vnitrostátní orgány v boji proti nezákonnému zneužívání; zdůrazňuje význam silného zabezpečení a ochrany údajů v rámci systému ESSPASS a zapojení sociálních partnerů do navrhování a zavádění tohoto systému; bere dále na vědomí probíhající práci na dalších iniciativách EU, jako je peněženka digitální identity, které zlepší schopnost orgánů potírat trestnou činnost, aniž by došlo k poškození trhu práce, zatížení malých a středních podniků nebo zvýšení nákladů pro spotřebitele;

Postihování pracovního vykořisťování

27.se znepokojením poznamenává, že jednotlivci, na které se vztahuje zákaz provádění obchodní činnosti v jednom členském státě, mohou toto vnitrostátní omezení obejít tím, že se zaregistrují v jiném členském státě, odkud budou provozovat podnik, což narušuje boj proti pracovnímu vykořisťování na celém jednotném trhu; vyzývá Komisi, aby zajistila účinnější výměnu informací a spolupráci mezi členskými státy, jakož i vzájemné uznávání zákazů obchodní činnosti a trestních sankcí v souladu se Smlouvami, s cílem zabránit obcházení omezení; zdůrazňuje v této souvislosti význam dodržování zásad právního státu a spravedlivých zkušebních záruk; doporučuje využívání systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) pro včasnou a bezpečnou výměnu relevantních informací mezi členskými státy;

28.bere na vědomí rozdíly v oblasti sankcí a režimů sankcí napříč politikami EU; zdůrazňuje, že sankce a tresty za trestnou činnost související s prací a s porušováním práv pracovníků musí být účinné, odrazující a přiměřené povaze, závažnosti a délce trvání porušení povinností ze strany podniku a počtu dotčených pracovníků; vyzývá Komisi, aby posoudila možnost navázání sankcí na velikost podniku nebo jeho obrat s cílem zajistit přiměřenost, odrazující účinek a rovné podmínky; vyzdvihuje potřebu mechanismu pro vymáhání dlužných mezd, příspěvků na sociální zabezpečení, pokut a náhrad škod v přeshraničních případech;

29.poukazuje na problém podvodných a zločineckých subjektů na trhu práce, které využívají strategických úpadků k tomu, aby se vyhnuli odpovědnosti za dlužné platby a sankcím; vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly problémy spojené se strategickými úpadky a zanikajícími společnostmi, zejména v přeshraničních případech, a aby přijaly nezbytné iniciativy ke snížení jejich výskytu;

30.připomíná, že navázání veřejných výdajů na dodržování práv pracovníků a důstojných pracovních podmínek je jedním z dostupných prostředků k řešení škodlivého subdodavatelství a trestné činnosti související s prací;

° °

31.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.