P10_TA(2026)0051Doporučení Radě k prioritám EU pro 70. zasedání Komise OSN pro postavení ženDoporučení Evropského parlamentu Radě ze dne 12. února 2026 k prioritám EU pro 70. zasedání Komise OSN pro postavení žen (2025/2240(INI))Evropský parlament,

–s ohledem na 70. zasedání Komise OSN pro postavení žen, které se má konat v březnu 2026, na jeho prioritní téma „Zajištění a posílení přístupu ke spravedlnosti pro všechny ženy a dívky, mimo jiné podporou inkluzivních a spravedlivých právních systémů, odstraněním diskriminačních právních předpisů, politik a postupů a řešením strukturálních překážek“ a na jeho téma přezkumu nazvané „Plná a skutečná účast žen na rozhodovacích procesech ve veřejném životě a odstranění násilí v zájmu dosažení genderové rovnosti a posílení postavení všech žen a dívek“,

–s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979,

–s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením ze dne 12. prosince 2006, zejména na její články 6 a 13 o přístupu ke spravedlnosti a o mnohonásobných formách diskriminace, jimž jsou vystaveny ženy a dívky se zdravotním postižením,

–s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, konkrétně na zásadu „nikoho neopomíjet“, a zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 5, který usiluje o dosažení genderové rovnosti a zajištění toho, aby ženy měly rovná práva na ekonomické zdroje, možnost vlastnictví a hospodaření s pozemky i dalších forem vlastnictví, přístup k finančním službám, dědictví a přírodním zdrojům, a cíl udržitelného rozvoje č. 10, který usiluje o odstranění diskriminačních právních předpisů, politik a postupů a podporu vhodných právních předpisů, politik a opatření,

–s ohledem na články 20, 21, 23 a 47 Listiny základních práv Evropské unie,

–s ohledem na své usnesení ze dne 11. dubna 2024 o zahrnutí práva na umělé přerušení těhotenství do Listiny základních práv EU Úř. věst. C, C/2025/1279, 13.3.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/1279/oj.,

–s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 25. listopadu 2020 nazvané „Akční plán EU pro rovnost žen a mužů (GAP) III – ambiciózní agenda pro genderovou rovnost a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU“ (JOIN(2020)0017), ve kterém je nastíněn akční plán EU pro rovnost žen a mužů na období 2021–2025,

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. března 2025 nazvané „Plán pro práva žen“ (COM(2025)0097), v němž se potvrzuje odhodlání EU prosazovat genderovou rovnost,

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

–s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2025 o strategii pro rovnost žen a mužů 2025 Přijaté texty, P10_TA(2025)0278.,

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2012/29/oj., a na přepracované znění této směrnice, které se právě připravuje,

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1385 ze dne 14. května 2024 o potírání násilí na ženách a domácího násilí Úř. věst. L, 2024/1385, 24.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1385/oj.,

–s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1820 (2008) ze dne 19. června 2008 o sexuálním násilí jako válečné zbrani,

–s ohledem na Zásady a pokyny OSN pro přístup k právní pomoci v systémech trestního práva přijaté v prosinci 2012,

–s ohledem na program Komise Spravedlnost na období 2021–2027, který poskytuje finanční prostředky na podporu justiční spolupráce v občanských a trestních věcech, jako je odborná příprava soudců a dalších příslušníků právnických profesí, a na účinný přístup občanů a podniků ke spravedlnosti,

–s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (dále jen „Istanbulská úmluva“),

–s ohledem na čl. 81 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–s ohledem na článek 121 jednacího řádu,

–s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A10-0010/2026),

A.vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní zásadou zakotvenou v článku 2 Smlouvy o Evropské unii a v článku 23 Listiny základních práv Evropské unie; vzhledem k tomu, že tato zásada platí ve všech oblastech života a ve všech politikách, včetně přístupu ke spravedlnosti; vzhledem k tomu, že začleňování genderového hlediska, genderové rozpočtování a meziodvětvový přístup by se měly uplatňovat a integrovat ve všech příslušných politikách EU, protože jsou zásadně důležité pro dosažení genderové rovnosti; vzhledem k tomu, že vnitřní a vnější politiky by měly být konzistentní a koherentní, aby bylo zajištěno účinné a věrohodné prosazování lidských a základních práv, demokracie a genderové rovnosti na celém světě;

B.vzhledem k tomu, že genderová rovnost, demokracie, základní práva a právní stát jsou neoddělitelně spjaty; vzhledem k tomu, že rostoucí odpor vůči právům žen a genderové rovnosti je způsoben vzestupem protigenderových a protidemokratických hnutí; vzhledem k tomu, že nedávné škrty v rozvojové pomoci USA mají nepřiměřený dopad na ženy a dívky na celém světě, zvyšují zranitelnost a poškozují komunity; vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN upozornilo na aktivní odpor vůči genderové rovnosti a na nadnárodní odmítavý postoj vůči právům žen; vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné potvrdit skutečnou rovnost a lidská práva žen a dívek https://documents.un.org/doc/undoc/gen/g24/073/47/pdf/g2407347.pdf.;

C.vzhledem k tomu, že práva žen a dívek a genderová rovnost jsou základními lidskými právy a nezbytnými předpoklady pro lidský rozvoj, sociální spravedlnost, demokracii, právní stát, zlepšování životní úrovně, snižování chudoby, řešení klimatické krize a budování nezbytného základu pro mírový, spravedlivý, prosperující a udržitelný svět; vzhledem k tomu, že obecně dosažení práv žen a dívek na celém světě zlepšuje konkurenceschopnost tím, že podporuje inkluzivní růst, snižuje nerovnosti a zajišťuje plné využití dovedností a potenciálu žen ve všech odvětvích společnosti;

D.vzhledem k tomu, že chudobu a diskriminaci zhoršují vzájemně se prolínající faktory, jako je rasismus, zdravotní postižení, migrační status, sexuální orientace, genderová identita a pohlavní znaky, jak je zdůrazněno v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie; vzhledem k tomu, že významnou překážkou genderové rovnosti je i nadále menstruační chudoba, která omezuje vzdělávání, zdraví a ekonomickou účast milionů žen a dívek na celém světě, a tím omezuje jejich přístup ke spravedlnosti a oslabuje jejich zastoupení a účast na procesech rozhodování na všech úrovních;

E.vzhledem k tomu, že podle mezinárodního práva je přístup ke spravedlnosti obecně uznáván jako základní lidské právo, klíčový koncept v širší oblasti spravedlnosti a základ právního státu a demokracie; vzhledem k tomu, že přístup ke spravedlnosti považuje za základní právo také EU, a to prostřednictvím článku 47 Listiny základních práv Evropské unie; vzhledem k tomu, že účinný přístup ke spravedlnosti vyžaduje spolehlivé údaje, transparentní postupy, tvorbu politik založenou na faktech a nestranné instituce, které zajistí, aby ženy a dívky mohly uplatňovat svá práva bez diskriminace; vzhledem k tomu, že přístup ke spravedlnosti je základním lidským právem založeným na spravedlivých právních předpisech, jejich účinném vymáhání, cenově dostupné podpoře, institucích zohledňujících genderové aspekty a mechanismech odpovědnosti; vzhledem k tomu, že diskriminační zákony, genderové stereotypy, finanční překážky a institucionální předsudky stále představují bariéru pro mnoho žen a dívek, zejména pokud čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám; vzhledem k tomu, že ženy a dívky ve zranitelném postavení, např. ženy se zdravotním postižením, ve venkovských nebo odlehlých oblastech a starší ženy, často čelí dalším překážkám v přístupu ke spravedlnosti a právní podpoře; vzhledem k tomu, že přístup ke spravedlnosti stále více formuje digitalizace a umělá inteligence, takže je třeba zakročit proti algoritmické diskriminaci, digitálnímu vyloučení a rizikům na internetu; vzhledem k tomu, že pro rovný přístup ke spravedlnosti je zásadně důležitá právní pomoc a výměna osvědčených postupů přispívá ke zvýšení kvality a konzistentnosti systémů právní pomoci;

F.vzhledem k tomu, že všeobecný a rovný přístup žen a dívek ke spravedlnosti je stále složitým a kritickým problémem ve všech regionech světa a je obzvláště komplikovaný v některých regionech, zejména tam, kde jsou demokratické instituce a právní stát slabé; vzhledem k tomu, že ženám a dívkám nadále brání v účinném přístupu ke spravedlnosti ekonomické odrazující faktory, omezený přístup k právní pomoci, vysoké náklady, složité právní postupy, digitální a jazykové překážky, nedůvěra v soudní systémy, převládající genderové stereotypy, rasové předsudky, misogynie a systémová diskriminace;

G.vzhledem k tomu, že na celém světě jsou ženy stále velmi nedostatečně zastoupeny na nejvyšších úrovních soudních orgánů a státních zastupitelství, zejména na vedoucích pozicích, jako jsou předsedové soudů, nejvyšší soudci a vedoucí státních zastupitelství; vzhledem k tomu, že dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů v těchto rozhodovacích orgánech musí být prioritou; vzhledem k tomu, že je třeba pokračovat v přístupu zohledňujícím genderové aspekty, a to i na místech, kde již bylo přítomnosti žen dosaženo; vzhledem k tomu, že pro zajištění rovného přístupu žen a dívek ke spravedlnosti je zásadně důležité začlenění genderového hlediska do soudního rozhodování, které vyžaduje posuzování faktů a uplatňování práva bez genderových předsudků a škodlivých stereotypů, a to jak v samotném rozhodnutí, tak v procesu, v němž je přijímáno; vzhledem k tomu, že v roce 2024 vydal Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen obecné doporučení č. 40 o rovném a inkluzivním zastoupení žen v systémech rozhodování, a to z hlediska rovného přístupu i rovných pravomocí v rámci systémů rozhodování;

H.vzhledem k tomu, že OSN aktivně podporuje větší účast žen v justici prostřednictvím cílených iniciativ a kampaní; vzhledem k tomu, že větší zastoupení žen v soudních orgánech je spojeno s přístupy ke spravedlnosti, které jsou více zaměřeny na oběti, a má zásadní význam pro zajištění toho, aby se oběti cítily podporovány a vyslyšeny, když vystoupí a usilují o přístup ke spravedlnosti; vzhledem k tomu, že jsou nezbytná jasná pravidla a přísná legislativní ustanovení, školení o jejich uplatňování a iniciativy zvyšující povědomí o genderu a spravedlnosti, a to jak pro pracovníky v justici, tak pro občanskou společnost;

I.vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách, genderově podmíněné a domácí násilí představují porušení základních práv; vzhledem k tomu, že právní systémy musí plně řešit specifické potřeby obětí tím, že jim poskytnou odpovídající ochranu, účinné právní prostředky a dostupné podpůrné služby a že příslušným orgánům, které přicházejí do styku s oběťmi genderově podmíněného násilí, poskytnou odpovídající školení, aby se zabránilo sekundární viktimizaci; vzhledem k tomu, že řada žen a dívek se stále potýká se značnými překážkami, které jim brání oznámit zneužívání a týrání a získat právní podporu; vzhledem k tomu, že je nutno formálně uznat všechny formy násilí, včetně psychologického, emocionálního a psychického zneužívání a týrání a nátlakové a finanční kontroly; vzhledem k tomu, že ženám, které se staly oběťmi násilí, v přístupu ke spravedlnosti stále brání přetrvávající genderové stereotypy, misogynie a sexismus v rámci institucí spolu se strukturálními a procesními překážkami; vzhledem k tomu, že jako efektivní se ukázala specializace soudů na genderově podmíněné násilí, neboť soustřeďuje odborné znalosti, zlepšuje správu případů a vytváří prostředí, které je genderově citlivější a podporuje oběti UN Women, „Handbook for National Action Plans on Violence against Women“ (Příručka pro národní akční plány týkající se násilí páchaného na ženách), 2012.;

J.vzhledem k tomu, že obtěžování a šikana na pracovišti a v politickém, soudním, akademickém nebo online prostředí představuje překážku, která ženám brání v přístupu ke spravedlnosti a ve vstupu do veřejných a rozhodovacích funkcí nebo v setrvání v nich; vzhledem k tomu, že všudypřítomné násilí na internetu, nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti, které jsou stále více zaměřeny na ženy a dívky, mají závažné důsledky pro jejich každodenní život, omezují jejich účast na veřejném životě a podkopávají jejich rovné zastoupení;

K.vzhledem k tomu, že ozbrojené konflikty, nucené vysídlování, důsledky změny klimatu a humanitární krize prohlubují nerovnosti, oslabují systémy ochrany a ženy a dívky vystavují větším rizikům v podobě genderově podmíněného násilí, včetně nucených sňatků, sexuálního násilí během tranzitu, obchodování s lidmi, genderově podmíněného násilí v přijímacích a azylových střediscích a sexuálního násilí a mučení jako válečné zbraně; vzhledem k tomu, že sexuální násilí, k němuž dochází během konfliktů, zůstává jedním z nejrozšířenějších způsobů porušování lidských práv, které má sloužit k zastrašení civilního obyvatelstva, potlačení odporu a rozvrácení komunit a podle mezinárodního práva zakládá skutkovou podstatu válečného zločinu, zločinu proti lidskosti a nebo aktů podporujících genocidu; vzhledem k tomu, že agenda OSN „Ženy, mír a bezpečnost“ má zásadní význam pro řešení současných globálních výzev pro mír a bezpečnost; vzhledem k tomu, že pokračující ozbrojené konflikty a nové a stále složitější bezpečnostní hrozby mnohem tvrději doléhají na ženy a dívky a vedly k oslabení jejich postavení, což má na celém světě neblahé důsledky pro požívání jejich lidských práv;

L.vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva je jedním z nejpokrokovějších mezinárodních právních nástrojů, který stanoví závazné povinnosti v zájmu prevence a potírání genderově podmíněného násilí;

M.vzhledem k tomu, že poškozování sexuálního a reprodukčního zdraví a práv žen, včetně odepření bezpečných a legálních služeb přerušení těhotenství a všech forem porodnického a gynekologického násilí, představuje genderově podmíněné násilí a porušení základních lidských práv; vzhledem k tomu, že na základě zažitých společenských norem bývá legitimizováno genderově podmíněné násilí a omezován přístup ke zdravotním službám, včetně služeb v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, neplacená práce v domácnosti se očekává především od žen a ženy mají omezené příležitosti k tomu, aby zastávaly vedoucí pozice; vzhledem k tomu, že péče o sexuální a reprodukční zdraví, včetně bezpečného a legálního přerušení těhotenství, patří k základním lidským právům, které musí být dodržováno na celém světě; vzhledem k tomu, že miliony žen stále nemají k takové péči přístup, což jim způsobuje fyzickou újmu a vystavuje je ekonomickému a psychickému stresu; vzhledem k tomu, že znepokojivým tempem narůstají výhružky a útoky na organizace občanské společnosti a obránce lidských práv, zejména na subjekty podporující sexuální a reprodukční zdraví a práva;

N.vzhledem k tomu, že znásilnění stále zůstává velmi rozšířeným porušením lidských práv a je často používáno jako válečná zbraň, která má zastrašit civilní obyvatelstvo a zničit komunity; vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné jednat, aby byla ukončena beztrestnost pachatelů a obětem znásilnění zajištěna spravedlnost;

O.vzhledem k tomu, že justiční stereotypy, převládající genderové normy a nedostatek informací mohou bránit ženám a dívkám, které se staly oběťmi násilí, v účinném přístupu ke spravedlnosti; vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí a překážky, které ženám brání v přístupu ke spravedlnosti, mohou mít negativní dopad na jejich plnou účast na veřejném životě; vzhledem k tomu, že tato situace oslabuje důvěru žen a dívek v justiční systém a přispívá k tomu, že mnoho případů neohlásí, zejména jedná-li se o genderově podmíněné násilí; vzhledem k tomu, že mnoho obětí je i nadále obviňováno z toho, že si za útoky mohou samy, je stigmatizováno, obává se odvetných útoků a čelí sekundární viktimizaci, což je o to více odrazuje od hledání nápravy soudní cestou;

P.vzhledem k tomu, že v rámci soudních systémů stále přežívají genderové stereotypy, misogynie a sexismus, které posilují nerovné postavení žen a mužů v důsledku předpojatosti, diskriminačních praktik a nerovného rozložení moci; vzhledem k tomu, že tyto systémové překážky oslabují důvěru žen v justici, omezují jejich nestranné zastoupení a mají podíl na tom, že právní procesy jsou stále nespravedlivé a dochází v nich k marginalizaci obětí; vzhledem k tomu, že genderové předsudky a stereotypy v justičním systému byly plně odhaleny a odsouzeny hnutím MeToo, které mobilizovalo ženy a dívky na všech kontinentech a ukázalo, že navzdory různým sociálním, ekonomickým a právním kontextům čelí v justičním systému velmi podobným problémům, které proto vyžadují koordinovaný postup;

1.doporučuje Radě, aby:a)znovu potvrdila, že EU je pevně odhodlána prosazovat genderovou rovnost, a zajistila plné uplatňování práv žen a dívek ve všech aspektech vnější činnosti EU, včetně rozvojové, obchodní a zahraniční politiky, prostřednictvím řádně financovaného inkluzivního a průřezového přístupu, který zpochybňuje genderové stereotypy a je založen na zásadě nediskriminace, s cílem rychle pokročit s řešením problematiky genderové rovnosti;b)zajistila plné zapojení Parlamentu a jeho Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví do rozhodování o postoji EU na 70. zasedání Komise OSN pro postavení žen; zajistila, aby měl Parlament před jednáním k dispozici odpovídající informace a dokument o postoji EU; zlepšila interinstitucionální spolupráci, a to i během jednání, aby byly řádně zohledněny priority Parlamentu; zdůraznila, že stále není zajištěna účast žen na rozhodovacích procesech a jejich zastoupení v rozhodovacích funkcích, včetně zahraniční politiky a budování míru; uznala závěry studií, že u mírových dohod, kterých bylo dosaženo s aktivní účastí žen, je vyšší šance, že budou udržitelné a účinné Studie „Women’s role in peace processes“ (Úloha žen v mírových procesech), Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky Unie, tematická sekce Občanská práva a ústavní záležitosti, květen 2019.; uvedla, že nedávná globální hodnocení upozornila na skutečnost, že navzdory stávajícím závazkům jsou výsledky prosazování plné, rovné a smysluplné účasti žen a jejich vedoucí role v mírových a bezpečnostních procesech stále omezené;c)znovu potvrdila, že genderová rovnost je horizontální prioritou EU; podporovala a prosazovala rozmanitost, rovnost a začlenění; zdůraznila, že je třeba vytvořit komplexní nástroj, který by monitoroval oslabování demokracie a práv žen, neboť tyto dvě oblasti jsou těsně spjaty, a který by se snažil tento trend zvrátit; ujala se iniciativy v celosvětovém boji proti oslabování genderové rovnosti a důrazně odsoudila hnutí, která brojí proti genderové rovnosti a narovnání práv a šíří lži, oslabují demokracii a útočí na práva žen a osob LGBTIQ+;d)zajistila, aby nástroje EU a mezinárodní nástroje byly komplementární a ambiciózní a aby obsahovaly důrazná a zásadní ustanovení, která posílí postavení žen a zaručí jim přístup ke spravedlnosti; zdůraznila, že právo na právní pomoc a obhajobu má zásadní význam pro zaručení všeobecného a rovného přístupu všech osob ke spravedlnosti a účinné účasti na relevantních procesech; poukázala na to, že osoby se zdravotním postižením, zejména ženy a dívky, se potýkají se strukturálními a praktickými překážkami, které jim brání v přístupu ke spravedlnosti a v účastni na veřejném životě; zdůraznila, že je nutné přijmout konkrétní opatření, která zaručí jejich plné začlenění a všeobecný přístup k účinné ochraně; zajistila, aby EU projevila silné vůdcovské odhodlání a zaujala jednotný postoj k inkluzivním a nestranným justičním systémům; prosazovala komplexní právní rámce, které chrání práva žen a ve vnitrostátním i mezinárodním právu zajišťují plnou a rovnou účast žen, dívek a všech osob na celé škále diverzity; požadovala, aby bylo v trestních řízeních zajištěno a prosazováno právo obětí na včasné vyplacení odškodného pachatelem a aby byly sdíleny osvědčené postupy, jak zabránit sekundární viktimizaci, mimo jiné prostřednictvím státních subrogačních mechanismů;e)přijala opatření ke kompletnímu splnění stávajících závazků k docílení genderové rovnosti a posílení postavení žen, aby se zajistila ochrana rovných lidských práv a základních svobod žen bez jakékoli diskriminace, a tak posílila jejich účast na veřejném životě;f)zdůrazňovala důležitost podpory veřejných politik, které propagují a podporují mateřství;g)poukazovala na to, že je důležité zajistit účinný přístup žen a dívek ke spravedlnosti na všech úrovních, mimo jiné pomocí jasných kanálů pro oznamování a rychlým přijímáním ochranných a podpůrných opatření; odstranila překážky, zejména pro znevýhodněné a zranitelné skupiny žen, které mají často problém domoci se spravedlnosti, a to kvůli multiplikačnímu efektu omezených a podfinancovaných zdrojů v justičním systému a socio-ekonomických a socio-kulturních faktorů a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více znevýhodněným skupinám; v případech genderově podmíněného násilí zajistila adekvátní podporu a ochranu, která bude vycházet z potřeb oběti, a aby při ohlašování případů policii a během soudních řízení zabránila jakékoli sekundární viktimizaci; upozornila na skutečnost, že ekonomická nerovnost zůstává jednou z vážných překážek pro přístup ke spravedlnosti;h)zdůraznila, že je nutné, aby Římský statut uznal genderový apartheid jako zločin proti lidskosti, a aby prosazovala jeho mezinárodní uznání, aby se zajistil přístup ke spravedlnosti, odpovědnost a možnost stíhání před mezinárodními soudy; podporovala uznání definice genderového apartheidu navržené pracovní skupinou OSN pro diskriminaci žen a dívek, a to jako jednání v rámci institucionalizovaného systému genderově podmíněné diskriminace a dominance;i)zajistila výměnu osvědčených postupů, mimo jiné v rámci justičního vzdělávání, v souvislosti s psychickými, duševními, tělesnými a finančními dopady genderově podmíněného násilí a dopady nátlakové kontroly; zasazovala se o zahrnutí genderové perspektivy do rozhodování soudů; podporovala, aby bylo možné na žádost přidělovat k případům soudkyně; prosazovala, aby pracovníci, kteří ve službě přicházejí do kontaktu s oběťmi, včetně policistů, státních zástupců a soudců, absolvovali školení o genderovém hledisku, která budou zaměřená na potřeby obětí a uzpůsobená konkrétním funkcím těchto pracovníků, s cílem předcházet sekundární viktimizaci, bourat genderové stereotypy a předsudky a zajistit citlivé, respektující a nediskriminační zacházení s oběťmi s ohledem na zažité trauma;j)zdůrazňovala, že je důležité zajistit, mimo jiné formou osvětových kampaní, aby ženy a dívky měly v každé fázi soudního řízení dostupné, vyčerpávající a ucelené informace o svých právech, pomoci a ochraně, zejména v případech násilí páchaného na ženách nebo domácího násilí; poukazovala na to, že je nutné podporovat lokální programy právní emancipace, které ženám a dívkám pomohou pochopit a uplatňovat jejich práva, a aby vybízela k vytvoření obecných i specializovaných podpůrných služeb pro oběti trestných činů a zajistila jejich účinnou koordinaci a metody postoupení případů; upozorňovala na to, že tyto služby mají klíčovou úlohu při poskytování informací obětem o jejich právech a usnadňování jejich přístupu ke spravedlnosti; zajistila, aby informace určené obětem byly snadno přístupné a srozumitelné; propagovala existenci a používání linek důvěry pro oběti a zajistila, aby byly dostupné různými způsoby, mimo telefonicky a nebo prostřednictvím informačních a komunikačních technologií; uznala, že omezený přístup k těmto technologiím v mnoha zemích po celém světě brání ženám a dívkám plně zúročit své schopnosti;k)oficiálně přislíbila, že zajistí, aby oběti měly zaručený přístup k právní pomoci hned na začátku občanského nebo trestního řízení, a že tuto zásadu bude ve spolupráci s mezinárodními partnery prosazovat po celém světě; vyzývala k zahrnutí genderové perspektivy do všech politik, zákonů, postupů, programů a metod, aby mohly být odstraněny specifické překážky, s nimiž jsou konfrontovány ženy a dívky, včetně nedostatečné znalosti práv, diskriminačních postojů a genderových stereotypů v justičním systému, a aby byl vyřešen nedostatek specializovaných služeb, zejména ve venkovských a vzdálených oblastech; podporovala, aby bylo právo žen a dívek na právní pomoc posuzováno výhradně podle jejich finanční situace, tj. nezávisle na příjmech jejich manželů, partnerů nebo rodin, což je zvláště důležité v případech genderově podmíněného násilí; upozorňovala na to, že údaje o přístupu ke spravedlnosti, výsledcích případů, využívání právní pomoci a překážkách je důležité rozlišovat podle pohlaví, aby se podpořila tvorba politik na základě faktických údajů;l)prosazovala obsazování vedoucích pozic ženami, rovnou účast a větší zastoupení žen v soudnictví a jeho správních orgánech a aktivně podporovala široký přístup příslušnic menšin a marginalizovaných skupin k právním profesím s cílem odstranit strukturální překážky v justičním systému a podporovat spravedlivou a reprezentativní justici, a tak i rovné příležitosti;m)prosazovala a podporovala konkrétní kroky a opatření k zajištění účasti a vedoucího postavení žen při rozhodování ve veřejném životě, a to i v oblasti zahraniční politiky, obrany a bezpečnosti a v oblasti předcházení konfliktům a krizím, jejich zvládání a řešení; zdůrazňovala, že je nutné vypracovat společnou metodiku sledování sběru údajů o účasti žen v těchto oblastech;n)aktivně podporovala a prosazovala obecné doporučení č. 40 z roku 2024 o rovném a inkluzivním zastoupení žen v rozhodovacích systémech (CEDAW), které je definováno jako parita 50:50 mezi ženami a muži v celé jejich rozmanitosti, pokud jde o rovný přístup k rozhodovacím systémům a rovné pravomoci v těchto systémech;o)podporovala smysluplnou účast žen na všech úrovních rozhodování v zahraniční, obranné a bezpečnostní politice a při řešení konfliktů, a to jak v EU, tak celosvětově;p)přijala opatření k urychlenému a úplnému provedení stávajících závazků v oblasti genderové rovnosti a posílení postavení žen a na ochranu rovných lidských práv a základních svobod žen bez diskriminace, mimo jiné prostřednictvím silných veřejných institucí a politik, které zaručují rovné příležitosti, s cílem pokročit směrem k reálné a plné účasti žen na veřejném životě a usnadnit tak jejich zapojení do rozhodovacích procesů; odsoudila nenávistné projevy vůči ženám na internetu a jejich dopad na účast žen na veřejném životě a podporovala programy mediální gramotnosti a digitální bezpečnosti pro ženy a dívky;q)zdůraznila, že posílení postavení žen a organizací hájících jejich práva a podpora účasti žen na rozhodování v oblasti vnější politiky a v oblasti řešení konfliktů přispívá k lepšímu životu komunit, k lepšímu přístupu ke spravedlnosti a k udržitelnějšímu míru; jasně odsoudila nedávné škrty ve financování ženských organizací, organizací na ochranu práv žen a organizací občanské společnosti, které bojují proti genderově podmíněnému násilí a umožňují ženám přístup ke spravedlnosti; zajistila udržitelné financování a právní ochranu feministických organizací a organizací LGBTIQ+, zejména seskupení na místní úrovni, jež jsou terčem útoků v důsledku stále omezenějšího občanského prostoru a restriktivních zákonů namířených proti nevládním organizacím;r)obhajovala mandát Komise OSN pro postavení žen s ohledem na snahy Spojených států a s nimi spřízněných zemí oslabit dohodnuté priority v oblasti genderové rovnosti a vyjádřila znepokojení nad tím, že tento politický tlak v kombinaci se škrty ve financování příslušných programů může ohrozit efektivitu a důvěryhodnost této komise; navýšila financování rozvojové pomoci, aby byla překlenuta mezera, která vznikla v důsledku zrušení Agentury USA pro mezinárodní rozvoj; znovu vyjádřila plnou podporu činnosti orgánu UN Women, který je v systému OSN ústředním aktérem při dosahování pokroku v oblasti práv žen v celé jejich rozmanitosti a při spolupráci všech příslušných zainteresovaných stran na prosazení změny politiky a koordinaci související opatření; důrazně vyzvala všechny členské státy OSN, jakož i EU, aby pro UN Women zajistily dostatečné financování; zavázala se k dostatečnému financování opatření na podporu genderové rovnosti a práv žen, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv;s)začleňovala hledisko genderové rovnosti a genderové rozpočtování do všech oblastí politiky EU, včetně vnější činnosti; zdůrazňovala, že je třeba, aby státy vyčlenily odpovídající, dostatečné a předvídatelné finanční prostředky na genderově-specifickou právní pomoc a podpůrné služby, zejména pro oběti genderově podmíněného násilí, a zajistily dostatečný přístup k odškodnění, neboť stávající překážky mají na přístup žen ke spravedlnosti neúměrný dopad; upozorňovala na to, že je důležité řešit praktické a regionální překážky a nízkou dostupnost bránící ženám a zranitelným skupinám v přístupu ke spravedlnosti, zejména ve venkovských, odlehlých a ekonomicky znevýhodněných regionech; zdůrazňovala specifické výzvy, jimž čelí ženy se zdravotním postižením, starší ženy a rodiče samoživitelé, včetně fyzických překážek a nedostatku individualizovaných podpůrných služeb; uznala, že právní pomoc, pokud jde o přístup ke spravedlnosti v případě porušení práv, je často chronicky podfinancována nebo podhodnocena, což pro ženy v krizových situacích usilující o přístup ke spravedlnosti vytváří další překážku, která neúměrně postihuje ženy v horším socioekonomickém postavení a nejzranitelnější osoby;t)znovu potvrdila závazek EU skoncovat s beztrestností genderově podmíněného násilí, včetně sexuálního násilí; prosazovala vymýcení beztrestnosti všech forem genderově podmíněného násilí, včetně domácího násilí, sexuálního násilí, obchodování s lidmi a poškozujících praktik; urychlila naplňování mezinárodních závazků s cílem ještě důrazněji předcházet všem formám násilí páchaného na ženách a dívkách ve veřejné i soukromé sféře a reagovat na ně, včetně znásilnění, mrzačení ženských pohlavních orgánů, nucených sňatků, tzv. konverzních praktik, sdílení intimních materiálů nebo materiálů, s nimiž bylo manipulováno, bez souhlasu, deepfakes a obsahu generovaného umělou inteligencí, kybernetického pronásledování, kybernetického obtěžování, nevyžádaného zasílání obrázků, videí nebo jiného materiálu znázorňujícího genitále, kybernetického podněcování k násilí nebo nenávisti, nenávistných projevů a trestných činů z nenávisti; zdůrazňovala, že je důležité řešit hrozbu, kterou představují technologie řízené umělou inteligencí, a na úrovni EU i na mezinárodní úrovni se zasazovala o důraznější opatření proti násilí na internetu, které neúměrně postihuje ženy a brání jejich plnému zapojení do veřejného života; apelovala na velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače, aby umožnily veřejnou kontrolu svých ročních posouzení rizik a zmírňujících opatření souvisejících s genderově podmíněným násilím s cílem zdokonalit výzkum a umožnit nalezení lepších řešení;u)zdůrazňovala, že absence nebo odepření přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, včetně bezpečného a legálního umělého přerušení těhotenství, je jednou z forem genderově podmíněného násilí a porušením lidských a základních práv; vyzývala k úsilí o zajištění širokého a spravedlivého přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům na celém světě a trvala na tom, že přístup k bezpečnému a legálnímu umělému přerušení těhotenství je základním prvkem sexuálního a reprodukčního zdraví a práv žen a má zásadní význam pro jejich tělesnou autonomii; požadovala bezpečný přístup k umělému přerušení těhotenství, antikoncepci a péči o matky pro všechny, zejména k nouzové antikoncepci, testování pohlavně přenosných infekcí a postexpoziční profylaxi; zajistila mladým ženám a osobám LGBTIQ+ přístup k genderově citlivým službám v oblasti duševního zdraví, neboť duševní zdraví je zásadním předpokladem účasti a rovnosti;v)zajistila, aby vnější politiky EU aktivně podporovaly přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům v rámci plnění cílů udržitelného rozvoje;w)opakovala, že znásilnění zůstává jednou z nejrozšířenějších forem porušování lidských práv na světě; zdůrazňovala, že je důležité přijmout právní předpisy týkající se znásilnění definovaného absencí souhlasu coby zásadní prvek komplexního přístupu k boji proti sexuálnímu násilí páchanému na ženách a dívkách; prosazovala definici znásilnění založenou na absenci souhlasu jako univerzální normu na celém světě s cílem posílit právní ochranu a zajistit, aby bylo sexuální násilí definováno absencí souhlasu, nikoli pouze použitím násilí, nátlaku nebo hrozeb; prosazovala zásadu, že mlčení a absence odporu ze strany oběti nepředstavují souhlas; zdůrazňovala, že předchozí souhlas ani existence vztahu neznamenají trvalý nebo budoucí souhlas s jakýmkoli sexuálním aktem; vyzvala v této souvislosti všechny země, aby zavedly definici znásilnění založenou na absenci souhlasu a zaručily obětem přístup ke spravedlnosti;x)co nejdůrazněji odsoudila používání znásilňování a dalších forem sexuálního násilí jako válečné zbraně a připomněla, že takové jednání podle mezinárodního práva představuje válečný zločin nebo zločin proti lidskosti; aktivně usilovala o to, aby byly tyto trestné činy stíhány a aby byli jejich pachatelé pohnáni k odpovědnosti, mimo jiné uplatňováním globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv; intenzivněji podporovala mezinárodní úsilí o zdokumentování těchto zločinů v probíhajících konfliktech a preventivní opatření; vyzvala k aktivní podpoře všech iniciativ zaměřených na pohnání pachatelů znásilnění jako válečné zbraně k odpovědnosti a zajištění přístupu jejich obětí ke spravedlnosti, a uznala, že v souladu s nařízením Rady bezpečnosti OSN 1820 (2008) znásilnění a jiné formy sexuálního násilí představují válečné zločiny, zločiny proti lidskosti nebo činy přispívající ke genocidě; prosazovala úzkou spolupráci Eurojustu s Mezinárodním trestním soudem (ICC) za účelem zdokumentování znásilnění, zneužívání a dalších forem sexuálního násilí během války na Ukrajině a vyzvala EU, Eurojust a ICC, aby dále zvýšily koordinované úsilí o zdokumentování zločinů s náležitým ohledem na traumata obětí a vytvořily celosvětové rámce spolupráce pro další oblasti konfliktu s cílem zajistit, aby byly oběti identifikovány, chráněny a měly přístup ke spravedlnosti;y)zdůrazňovala, že je důležité považovat transsexuální ženy za skutečné ženy, neboť jejich začlenění má zásadní význam pro účinnost veškerých politik v oblasti genderové rovnosti a potírání násilí; požadovala uznání transsexuálních žen a zajištění jejich rovného přístupu k ochraně a podpůrným službám;z)vyzvala všechny země, které dosud neratifikovaly Istanbulskou úmluvu, aby tak učinily, a prosazovala celosvětové přijetí jejích komplexních norem pro vymýcení násilí na ženách a domácího násilí;aa)vyzvala vlády a mezinárodní orgány, aby řešily specifická rizika, jimž čelí ženy a dívky v důsledku násilí v přijímacích střediscích, a zlepšily postupy pro posuzování věku;ab)prosazovala právo dívek na inkluzivní, spravedlivé a kvalitní vzdělávání, které má klíčový význam pro zlepšení jejich postavení a dosažení genderové rovnosti, neboť vzdělání jim poskytne nezbytné dovednosti, příležitosti a schopnosti, které jim umožní domáhat se svých práv, plně se účastnit veřejného života, bojovat proti genderově podmíněnému násilí a mít přístup ke spravedlnosti, a tak prožít důstojný život; poukazovala na to, že je důležité přispívat k posílení postavení žen prostřednictvím inkluzivního, spravedlivého a kvalitního vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení, jež hrají zásadní úlohu v boji proti genderovým stereotypům, postojům a předsudkům ve všech jejich rozměrech a v boji proti přetrvávajícím nerovnostem; připomínala, že je důležité předcházet genderově podmíněnému násilí prostřednictvím vhodných kampaní a dalších opatření, mimo jiné zvyšováním digitální mediální gramotnosti, a prostřednictvím věkově přiměřené, cílené a komplexní vztahové a sexuální výchovy, s cílem rozšířit znalosti týkající se tělesné integrity; zdůrazňovala, že je třeba lépe porozumět hnutím, která nerespektují lidská práva a gender, včetně dezinformací ohledně genderové rovnosti, fenoménu incelů a misogynie, a zejména jejich online projevům označovaným jako manosféra; prosazovala aktivnější politiky boje proti těmto jevům a jejich narativům;ac)zdůrazňovala, že válka a konflikty mají neúměrný a ničivý dopad na ženy, a prosazovala mírová a inkluzivní jednání na celém světě jako nezbytnou cestu k ukončení konfliktu a násilí, kterému ženy a dívky v tomto prostředí čelí; oceňovala vynikající práci žen působících v mírových misích OSN v oblastech konfliktů; zdůrazňovala, že práva žen a genderová rovnost mají zásadní význam pro vytvoření a zachování právního státu a odolných a inkluzivních demokracií; odsuzovala skutečnost, že miliony žen a dívek, zejména v souvislosti s konflikty a vysídlováním, nadále čelí diskriminaci, násilí a odpírání důstojnosti a práva na samostatné rozhodování;ad)zavázala EU k zahraniční, rozvojové a bezpečnostní politice, která bude inkluzivní a průřezová a bude klást důraz na potřeby žen a obránců lidských práv LGBTIQ+ osob;ae)zdůrazňovala, že femicida, definovaná jako zabíjení žen a dívek z důvodu jejich genderu, představuje jednu z nejextrémnějších forem genderově podmíněného násilí a zvlášť závažné porušení všeobecných základních práv; důrazně odsoudila neexistenci harmonizované definice tohoto zločinu a přetrvávající nesrovnalosti ve sběru údajů a podávání zpráv o tomto jevu, což znemožňuje účinnou prevenci a tvorbu politiky založenou na důkazech; vyzývala k celosvětovému uznání femicidy jako zločinu a k celosvětovému úsilí o její vymýcení;

2.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto doporučení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a pro informaci zvláštní zástupkyni Evropské unie pro lidská práva.