1.vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že krize bydlení v EU a jejích členských státech má negativní dopad na důstojnost, rovnost a sociální soudržnost; zdůrazňuje, že miliony Evropanů čelí v důsledku krize bydlení nejistým životním podmínkám; upozorňuje na skutečnost, že hlavním problémem této krize je cenová dostupnost bydlení, zejména pro mladé lidi, rodiny s nízkými a středními příjmy a zranitelné skupiny, včetně seniorů a osob bez domova, kterým v přístupu k adekvátnímu bydlení musí zdolávat větší překážky; je znepokojen problémy mladých lidí spojených s odchodem z domácnosti rodičů a přijímáním osobních rozhodnutí, která ovlivňují jejich profesní a osobní život, jako je rozhodnutí založit rodinu, studovat nebo najít si zaměstnání, které bude odpovídat jejich kvalifikaci;

2.je znepokojen škodlivými socio-ekonomickými důsledky krize bydlení, neboť brání přístupu lidí k zaměstnání a stěhování za pracovními místy v metropolitních oblastech, což mimo jiné vede k nedostatku pracovníků; zdůrazňuje, že krize bydlení se stala překážkou pro konkurenceschopnost Evropy, neboť oslabuje produktivitu a snižuje atraktivitu regionů pro investice; je znepokojen dopady krize bydlení na kupní sílu, takže podniky mají problém najít vhodnou pracovní sílu; je odhodlán apelovat na členské státy a místní a regionální orgány, aby prokázaly větší politickou motivaci k hledání inovativních řešení na míru a k zakomponování politik bydlení do širších sociálních a hospodářských strategií;

3.s potěšením konstatuje, že se Komise zavázala, že předloží ambiciózní evropský plán cenově dostupného bydlení; připomíná, že tento plán musí respektovat zásadu subsidiarity a zohlednit konkrétní potřeby každého členského státu; domnívá se, že musí být koncipován tak, aby krizi bydlení řešil jako nouzovou sociální situaci;

4.žádá Komisi, aby náležitě zohlednila stanovisko Parlamentu ke krizi bydlení; vyzývá Komisi, aby svolala první vrcholnou schůzku EU o bydlení, která by se měla soustředit na konkrétní řešení; zdůrazňuje, že plán cenově dostupného bydlení by měl prioritně hledat opatření ke zvýšení skutečné cenové dostupnosti a podpořit členské státy při zajišťování důstojných, udržitelných a cenově dostupných domovů pro miliony Evropanů; poukazuje na to, že otázka bydlení je v pravomoci členských států, ale uznává, že odvětvové právní předpisy Unie mohou mít dopad na celkovou životaschopnost a nákladnost budov a na renovace domů a změny v jejich využívání; trvá na tom, že některé iniciativy EU mohou být při řešení krize bydlení skutečně přínosné, v neposlední řadě tím, že umožňují využít plný potenciál jednotného trhu ve stavebnictví, pomocí fondů EU posilují investice, zvyšují standardy pro kvalitu obytných prostor, zlepšují faktografický základ shromažďováním a sdílením údajů, podporují úsilí a investice vynakládané na zvyšování dovedností a rekvalifikaci, posilují mobilitu stavebních pracovníků a pomáhají zjednodušit vydávání povolení; žádá, aby byl evropský plán cenově dostupného bydlení sladěn s evropským pilířem sociálních práv, který by měl pomáhat odstraňovat sociální nerovnosti, vymýtit chudobu v EU a podporovat sociální, hospodářskou a územní soudržnost a vzestupnou konvergenci;

5.žádá EU a členské státy, aby respektovaly pravomoci místních a regionálních orgánů a zdůrazňovaly jejich klíčovou přínos, když jsou v rámci národních strategií určovány potřeby v oblasti bydlení a navrhována cílená opatření pro místní obyvatelstvo; vyzývá EU a členské státy, aby vytvářely pobídky pro obce a regiony, aby na svém území podporovaly výstavbu nových obytných domů a změny v účelu využívání objektů; dále konstatuje, že ačkoli jsou krizí bydlení postiženy zejména městské a průmyslové oblasti, týká se všech regionů, zejména těch, které jsou trvale znevýhodněny zeměpisnými podmínkami, jako jsou venkovské a vnitrozemské oblasti, ostrovy, nejvzdálenější regiony, příhraniční regiony s vysokým počtem obyvatel dojíždějících za prací a pobřežní a odlehlé oblasti, zvláště pak ty, které jsou ohroženy demografickým poklesem; zdůrazňuje, že je důležité vypracovat a podporovat integrované městské strategie, které zahrnují vzdělávání, zdravotní péči, infrastrukturu (např. pro rozvod vody a elektřiny), veřejnou dopravu a volnočasové aktivity, a zajistit, aby byly v tvorbě politik na všech úrovních účinně zohledněny demografické výzvy; žádá, aby místní a regionální orgány měly přímý a cílený přístup k prostředkům EU určeným na bydlení a aby byly oprávněny s nimi hospodařit, neboť mají bezprostřední představu o místních potřebách, a tak mohou rychle řešit problémy v oblasti bydlení;

6.zdůrazňuje, že na evropském plánu cenově dostupného bydlení se musí podílet místní a regionální orgány; žádá, aby byly posíleny mechanismy konzultace, koordinace a spolupráce, jakož i partnerství obcí, a využity znalosti místních a regionálních orgánů, protože mají nejlepší předpoklady k úspěšnému navržení a provádění plánu; žádá, aby se klíčové zúčastněné strany aktivně podílely na utváření a provádění politik bydlení na místní úrovni; trvá na tom, aby iniciativy na úrovni EU respektovaly regionální rozmanitost a uznaly, že různé územní kontexty (jako metropolitní centra, zmenšující se regiony, ostrovy a nejvzdálenější regiony) vyžadují individuální řešení;

7.žádá, aby bylo prosazováno zjednodušení zavedením přístupu založeného na víceúrovňové správě a zásadě partnerství, včetně integrovaných administrativních struktur a digitálních opatření, jako jsou plně digitalizované postupy pro udělování povolení a související plně elektronická komunikace, aby se tak podpořil rozvoj projektů důstojného, udržitelného a cenově dostupného bydlení a současně zohlednila nutnost renovace stávajícího domovního a bytového fondu;

8.vyzývá Komisi, aby podporovala spolupráci a vydala osvědčené postupy pro rozmanité problémy, s nimiž se potýkají vylidněné a vylidňující se oblasti a pohraniční, ostrovní a nejvzdálenější regiony, a aby zabránila tomu, aby politiky v oblasti bydlení přispívaly k odlivu obyvatel v určitých oblastech; vyzývá EU a členské státy, aby podporovaly místní a regionální orgány při rozšiřování fondu obecních, družstevních a neziskových bytů; vyzývá k podpoře projektů digitální konektivity a dopravních spojení s hlavními a velkými městy a městskými centry, protože mohou pomoci zabránit odlivu obyvatelstva, zaručit právo místního obyvatelstva zůstat žít v místě, odkud pocházejí, a současně zvýšit počet obytných prostor nabízených na trhu a renovovat existující domovní a bytový fond; vyzývá Komisi, aby vydala zvláštní plán bydlení, který by řešil potřebnou výstavbu a rekonstrukce ve venkovských, ostrovních a nejvzdálenějších regionech i nutnou přeshraniční spolupráci, a aby se při tom opírala o studii životních podmínek v těchto evropských regionech; vyzývá Komisi a členské státy, aby prováděly iniciativy, například prostřednictvím politiky soudržnosti, na oživení venkovských regionů pomocí lepší infrastruktury, podporou programů výstavby bydlení a prosazováním politik, které podporují obnovu venkova a rozvoj malých měst, s cílem vyřešit jejich specifické problémy, jako je omezená infrastruktura a hospodářské příležitosti;

9.podporuje integrované strategie územního a místního rozvoje, jejichž cílem je zvýšit odolnost venkovských oblastí prostřednictvím kooperativních a participativních přístupů, jak je uvedeno v dlouhodobé vizi pro venkovské oblasti EU a v rámci pro spolupráci Paktu pro venkov, s cílem řešit jedinečné výzvy venkovských, odlehlých a horských oblastí v politikách bydlení; vyzývá Komisi, aby navrhla „statut ostrovů EU“ spolu s „paktem o ostrovech“, podobným Paktu o venkově, jejichž cílem by bylo uznat ostrovní charakter jako odlišný rys a stanovit konkrétní politická opatření, která by podpořila ostrovy při řešení dodatečných nákladů spojených s ostrovním charakterem, aby bylo zajištěno důstojné, udržitelné a dostupné bydlení na ostrovech;

10.zdůrazňuje, že jsou zapotřebí opatření, která by zabezpečila bydlení pro obyvatele a zachovala rozmanitost a životaschopnost městských komunit a dlouhodobou obyvatelnost měst; dále zdůrazňuje, že je důležité zabývat se v rámci městského plánování gentrifikací a vyzdvihuje význam politik v oblasti obnovy a zajištění toho, aby revitalizační úsilí nevedlo k vysídlování obyvatel, včetně starousedlíků a starších vlastníků nemovitostí, nebo ztrátě cenově dostupného bydlení; zdůrazňuje, že je třeba přidělit místním a regionálním orgánům odpovídající zdroje na podporu budování kapacit a pomáhat členským státům v jejich politikách územního rozvoje, při podpoře výstavby, změny využití, renovací, investic a zefektivnění povolovacích a správních postupů ve venkovských oblastech, malých a středních obcích a oblastech, které jsou považovány za méně atraktivní; zdůrazňuje, že mnoho obcí se potýká s vážným nedostatkem zaměstnanců, což omezuje jejich schopnost plánovat, poskytovat a spravovat veřejné a sociální bydlení a zajišťovat řádný dohled nad činností soukromého sektoru; zdůrazňuje, že nedostatečná administrativní kapacita přispívá ke špatnému řízení, zdlouhavým povolovacím řízením a slabému vymáhání práva proti nezákonným praktikám;

11.zdůrazňuje, že mezi hlavní příčiny krize v oblasti bydlení patří nedostatečná nabídka bydlení, omezené investice do cenově dostupného a veřejného bydlení, nedostatečné regulační rámce, nedostatečné vládní plánování a řízení, vysoké ceny pozemků, konkurenční územní požadavky, rostoucí náklady na výstavbu, rostoucí náklady na energie a služby, úzká místa v infrastruktuře, zdlouhavé povolovací postupy, růst počtu obyvatel a demografické změny, nedostatek pracovních sil, rozsáhlé nekalé praktiky financializace a přetrvávající nesoulad mezi poptávkou po bydlení a jeho nabídkou; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit investice a nabídku bydlení, včetně družstevních, sociálních a neziskových modelů, aby se tím pomohlo snížit ceny; vyzývá orgány veřejné správy, aby přijaly naléhavá opatření na podporu nabídky cenově dostupného bydlení snížením regulační zátěže, nepřidáváním dalších administrativních vrstev, odstraněním zbytečných překážek a byrokracie a zmírněním překážek v místních, vnitrostátních a unijních právních předpisech, které oslabují konkurenceschopnost stavebnictví a odvětví renovací, vyzývá k horizontálnímu celounijnímu komplexnímu posouzení příslušných právních předpisů, které mají dopad na poskytování cenově dostupného, vysoce kvalitního a energeticky účinného bydlení, aby se zabránilo zbytečnému zdvojování a další zátěži pro evropské občany; v tomto duchu žádá, aby Komise a Evropský účetní dvůr provedly společný regulační audit právních předpisů EU, které mohou omezovat nabídku cenově dostupného bydlení; domnívá se, že tento audit by měl vést k nápravě zjištěných nedostatků; připomíná, že důkazy ukazují, že cenové kontroly a státní zásahy mohou vést k neočekávaným výsledkům a že všechna taková opatření by měla být zaměřena na omezení narušení trhu; upozorňuje, že taková opatření vyvolávají nejistotu, odrazují od investic a odrazují ty, kdo by mohli přispět k rozšíření nabídky; požaduje, aby měly členské státy a regiony flexibilitu při dosahování cílů týkajících se bydlení obsažených v právních předpisech Unie, a to na základě jejich specifického kontextu a potřeb;

12.naléhavě vyzývá Komisi, aby navrhla balíček zjednodušujících opatření v oblasti bydlení s cílem zjednodušit a zefektivnit složitý soubor pravidel, která v současné době zpomalují výstavbu a renovaci bytů v celé Evropě, a to snížením administrativní zátěže, sladěním překrývajících se předpisů a zkrácením povolovacích postupů; zdůrazňuje, že tato iniciativa usnadní a urychlí zajištění nabídky důstojného, udržitelného a cenově dostupného bydlení, včetně veřejného a sociálního bydlení, nebo renovace domů a snížení nákladů na budovy; uznává, že zjednodušení a cílená flexibilita v relevantních případech by odstranily zbytečné překážky a zároveň zachovaly klíčové bezpečnostní, environmentální a sociální normy s cílem urychlit povolování, novou výstavbu a renovace, což by umožnilo vyrovnat nabídku bydlení s poptávkou a učinit bydlení cenově dostupnějším v celé Evropě;

13.naléhavě vyzývá k udržitelnému zlepšení dostupnosti stavebních pozemků, zejména v hustě obydlených oblastech; zdůrazňuje, že odpovědnost za rozhodování o pozemcích ve veřejném vlastnictví a plánování musí zůstat na celostátních a obecních orgánech; naléhavě vyzývá příslušné orgány veřejné správy, aby mobilizovaly pozemky ve veřejném vlastnictví, přezkoumaly předpisy o územním plánování a překlasifikovaly pozemky připravené na budování infrastruktury na pozemky k okamžité výstavbě, a urychlily tak zajištění cenově dostupného bydlení a realizaci družstevních, sociálních a neziskových modelů; zdůrazňuje, že jakákoli strategie využívání půdy musí hledat rovnováhu mezi potřebami v oblasti bydlení a vysoce kvalitními stavebními normami; zdůrazňuje, že výstavba bydlení musí být vždy začleněna do širších strategií rozvoje městských oblastí, včetně rozvoje veřejné infrastruktury, aby byla zajištěna sociální soudržnost a předcházelo se socioekonomické segregaci a praktikám narušujícím trh; vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby přijaly integrované přístupy, které zajistí soulad mezi stavebními projekty a environmentálními a sociálními cíli; vyzývá členské státy, aby do plánování měst začlenily hodnocení rizik pro životní prostředí a zajistily, že určité oblasti ohrožené klimatickými katastrofami budou upřednostněny, pokud jde o ochranná opatření a odolnou infrastrukturu;

14.zdůrazňuje, že již existují řešení pro výstavbu nového bydlení, u nichž nedochází k dalšímu zabírání přírodních ploch, ale která současně zlepšují kvalitu staveb a zvyšují nabídku bydlení a její rozmanitost; zdůrazňuje, že tato řešení sahají od bydlení s mírnou horizontální a vertikální hustotou, které je navrženo společně s místními obyvateli, až po obnovu měst, včetně výstavby odlehčeného bydlení;

15.zdůrazňuje, že další zásobárnu městských pozemků pro možnou zástavbu představují obyvatelné brownfieldy; vyzývá členské státy a místní a regionální orgány, aby na svém území zmapovaly brownfieldy, které by mohly být přeměněny na plochy pro bydlení, a aby zavedly „pasy pro brownfieldy“, které by definovaly podmínky, za nichž by se brownfieldové pozemky v územních plánech automaticky přeměnily na plochy pro výstavbu bydlení; vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně podporovaly obnovu opuštěných nebo nedostatečně využívaných lokalit v rámci stávajících městských struktur a zároveň zajistily, aby tyto projekty obnovy přispívaly k cenové dostupnosti, udržitelnosti a sociálnímu začlenění;

16.vyzývá příslušné orgány veřejné správy, aby odpovědným institucím poskytly odpovídající zdroje k zajištění účinného a včasného vyřizování žádostí s cílem zajistit rychlejší a jednodušší povolovací postupy, a to i prostřednictvím opatření, jako je zavedení zásady kladného rozhodnutí vyplývajícího z nečinnosti správního orgánu, pokud jde o vydávání stavebních povolení pro nové stavby a renovace, s výjimkou případů týkajících se bezpečnosti osob, environmentálních norem a ochrany životního prostředí nebo požadavků na zachování kulturního, historického, archeologického nebo architektonického dědictví, které je třeba chránit; připomíná důležitost participativních plánovacích procesů a sociální funkci bydlení; vyzývá Komisi, aby apelovala na členské státy, aby si stanovily cíl, jímž bude vydávání stavebních povolení ve lhůtě 60 dnů, s cílem zajistit důstojné, udržitelné a cenově dostupné bydlení; vyzývá členské státy, aby podporovaly poskytování bydlení prostřednictvím prioritních opatření, která umožní aktivovat na vnitrostátní úrovni kratší postupy, a aby zavedly zrychlené schvalovací postupy pro projekty bydlení, které jsou považovány za zásadní pro řešení naléhavého nedostatku v této oblasti;

17.vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jak podpořit členské státy v jejich úsilí o účinné řízení postupů územního plánování a udělování licencí, a to poskytováním pokynů, technické pomoci a odpovídajících zdrojů na posílení technické a správní kapacity místních orgánů v rámci programu Digitální Evropa a Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo modernizací on-line poradenských nástrojů určených pro členské státy; dále se zasazuje o pokrok v digitalizaci povolovacích postupů prostřednictvím interoperabilních vnitrostátních platforem umožňujících elektronické podávání žádostí o výstavbu, nové využití a renovaci, jejich sledování a schvalování; dále vyzývá ke zřízení jednotných kontaktních míst na vnitrostátní úrovni, která by poskytovala poradenskou podporu s cílem snížit administrativní prodlevy v souladu s iniciativou Komise pro inteligentní financování inteligentních budov a renovační vlnou; vyzývá Komisi, aby v zájmu zlepšení účinnosti vypracovala studii, která by vyhodnotila příčiny příliš dlouhé doby potřebné k získání povolení a absolvování licenčních řízení, včetně shromažďování osvědčených postupů; zdůrazňuje, že povolovací postupy by měly zajistit transparentnost a usnadnit sdílení údajů mezi místními orgány, vývojáři a občany a zároveň dodržovat normy EU v oblasti ochrany údajů; zdůrazňuje potřebu včasných a důkladných soudních řízení vybavených dostatečnými zdroji i rozhodnutí týkajících se povolování, výstavby, žádostí o ochranu životního prostředí a vlastnictví, aby se předešlo zdlouhavým soudním sporům a zajistila se rychlost a spolehlivost postupů;

18.zdůrazňuje, že je třeba, aby se činnosti v oblasti renovací a změn ve využití objektů zaměřily na roztříštěné politiky bydlení a zdlouhavé povolovací postupy, které mohou bránit rozvoji stávajícího fondu budov; vyzývá členské státy, aby poskytly další pobídky k renovaci opuštěných bytových jednotek, a zdůrazňuje, že postup podávání žádostí by měl zůstat jednoduchý; žádá, aby renovované bytové jednotky byly nejprve zpřístupněny osobám na čekacích listinách na bydlení nebo osobám, které si bydlení kupují poprvé, a to s ohledem na jejich potřeby; vyzývá členské státy, aby se nově zaměřily na rekonstrukce nemovitostí určených k bydlení v oblastech tradičně využívaných k jiným účelům než k bydlení a dostatečně je financovaly, aby se nemovitosti umístěné „nad obchodem“ v dalších patrech plně využily k uspokojení naléhavých místních potřeb bydlení v těchto obcích;

19.domnívá se, že EU by měla zachovat rovné podmínky a zajistit účinné využívání zdrojů EU, které by měly jít na zajištění důstojného, udržitelného a cenově dostupného bydlení pro všechny; vyzývá Komisi a členské státy, aby plně začlenily strategii Komise „renovační vlna“ do politiky bydlení, včetně režimů podpory pro modernizaci soukromého bydlení, a zajistily, aby se renovace budov zaměřovala nejen na energetickou účinnost a dekarbonizaci, ale také na sociální spravedlnost a rozšíření nabídky cenově dostupného bydlení, zlepšení kvality života, zamezení prudkému zvyšování nájemného během renovačních prací a snížení dlouhodobých nákladů na bydlení; zdůrazňuje, že je důležité stanovit v rámci připravovaného Evropského plánu dostupného bydlení konkrétní prostředky na renovace a přispět ke zlepšení průměrné úrovně energetické náročnosti odvětví bydlení, přičemž by se měly upřednostnit energeticky nejnáročnější budovy; vyzývá členské státy, které se potýkají s vysokou koncentrací standardizovaných vícepodlažních budov s nízkou energetickou účinností, aby vyvinuly mechanismy, které umožní nezbytnou míru renovací ke splnění cílů EU; podporuje pobídky pro renovaci bydlení v hustě obydlených oblastech a staví se za řešení, která pozitivně motivují majitele k tomu, aby domy znovu uvedli na trh a umožnili jejich dlouhodobý pronájem, zejména v městských oblastech, kde je velký tlak na bydlení; zdůrazňuje, že při navrhování politik v oblasti bydlení by příslušné orgány měly být schopny provést jediné důkladné posouzení vlivů na životní prostředí, a zabránit tak jejich zbytečnému zdvojování, a dokončit nezbytné administrativní a procesní kroky pro danou zeměpisnou oblast před zahájením výstavby obytných projektů;

20.vyzývá orgány veřejné správy, aby zvýšily své úsilí v boji proti energetické chudobě, a to mimo jiné urychlením a zjednodušením postupů udělování povolení a licencí na energeticky účinnou renovaci; vyzývá členské státy, aby domácnosti trpící energetickou chudobou podporovaly v boji proti tomuto typu chudoby; zdůrazňuje význam sociálních klimatických plánů při podpoře renovací s cílem pomoci řešit vysoké ceny energie; vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala pokrok, jehož bylo doposud dosaženo při předcházení energetické chudobě;

21.připomíná, že cílem směrnice o energetické náročnosti budov je snížit spotřebu energie v domácnostech; uznává, že směrnice o energetické náročnosti budov ukládá požadavky na budovy, které by mohly mít dopad na stavební náklady; bere na vědomí význam environmentálních norem, jako je průkaz energetické náročnosti, a vyzývá k přijetí opatření, která zajistí, že tyto normy nebudou mít negativní dopad na trh s nájemním bydlením ani na trh s nemovitostmi; vyjadřuje obavy ohledně výpočtových metod a nesrovnalostí v energetickém štítkování obytných budov, které by mělo přesně odrážet skutečnou energetickou náročnost nemovitostí; varuje před možnými důsledky takového štítkování; uznává, že praktické provádění směrnice o energetické účinnosti dopadá na mnoho stavebních společností a soukromých vlastníků; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby předpisy nevedly k vyšším nákladům pro nájemce ani pro kupující nemovitostí; vyzývá k tomu, aby projekty energetické renovace byly přístupnější prostřednictvím technické pomoci a poradenských služeb; vyzývá členské státy, aby obyvatelům sociálního bydlení usnadnily účast v energetických komunitách a podporovaly renovace vedené občany při současném respektování vnitrostátních priorit a dostupných zdrojů;

22.vyzývá členské státy, aby přijaly účinný a motivační daňový systém pro politiky bydlení; vyzývá Komisi, aby provedla důkladné posouzení toho, jak daňové pobídky na vnitrostátní úrovni ovlivňují trh s bydlením; zdůrazňuje, že fiskální politiky by měly sloužit sociálnímu začleňování; domnívá se, že mezinárodní normy OECD v oblasti politiky bydlení se ukázaly jako přínosné, neboť podporují investice do bydlení a pomáhají omezit tlaky na růst cen nemovitostí, čímž stimulují nabídku v oblastech s vysokou poptávkou; vyzývá členské státy, aby zavedly daňové pobídky pro renovaci a novou výstavbu bytových jednotek; požaduje na základě komplexního posouzení dopadů reformu směrnice o DPH Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2006/112/oj)., která by umožnila uplatnění super-snížené sazby daně z přidané hodnoty na dodání a výstavbu bydlení v rámci sociální politiky, jak ji definují členské státy, renovaci a přestavbu, včetně demolice a rekonstrukce, a opravy bytů a soukromých obydlí a na pronájem nemovitostí k bydlení; zdůrazňuje, že tato opatření by měla být daňově neutrální, měla by být v souladu s cíli EU a upřednostňovat podporu domácností s nízkými a středními příjmy;

23.zdůrazňuje, že daňová politika spadá do výlučné pravomoci členských států; požaduje, aby měly členské státy zdravou daňovou skladbu, která posílí snahy o odstranění daňových překážek pro nové účastníky na trhu s bydlením, jako jsou vysoké registrační daně v některých zemích, a zároveň podpoří daňové podmínky, které učiní dlouhodobé pronájmy cenově dostupnějšími, stabilnějšími a bezpečnějšími; vyzývá členské státy, aby přezkoumaly daňové režimy s cílem zvýšit mobilitu a zajistit efektivnější využívání bydlení; vyzývá členské státy, aby zajistily, že veškeré daňové a finanční pobídky na podporu bydlení budou podporovat trh s důstojným, udržitelným a cenově dostupným bydlením a zamezí inflaci cen a praktikám narušujícím trh, které by zhoršily přístup k bydlení;

24.žádá Komisi, aby vydala analýzu různých příčin ovlivňujících cenu a dodávky surovin a výrobků pro výstavbu a renovace, včetně právních předpisů, s cílem zlepšit přístup k nim a zajistit, aby se nezvyšovaly náklady na obnovu předchozích konstrukčních prvků budov, a to v souladu s pravomocemi EU a zásadou subsidiarity; vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje jednotný trh se surovinami a výrobky pro výstavbu a renovace; vyzývá Komisi, aby zlepšila rozšiřování inovativních a udržitelných výrobků a jejich dostupnost ve všech členských státech; vyzývá ke zvláštní kontrole hospodářské soutěže v odvětví stavebních materiálů, aby se zajistila jeho konkurenceschopnost; domnívá se, že k dosažení cenově dostupného bydlení a zajištění fondu budov, který obstojí i v budoucnu, jsou zapotřebí inovativní řešení, přičemž jedním z řešení je prefabrikace nebo výstavba mimo staveniště pro renovaci, a nikoli výstavba na místě, což může podstatně zkrátit dobu výstavby a pomoci řešit nedostatky v dodávkách; zdůrazňuje, že průmyslová prefabrikace může zkrátit dobu výstavby o 20–50 %, a tím snížit i související narušení, a také přinést významné úspory energie a nákladů; je přesvědčen o tom, že je důležité, aby materiály umožňovaly oběhovost a aby bylo stavebnictví odolné, mimo jiné usnadňováním opětovného použití již od návrhu a prosazováním stavebních materiálů z místních zdrojů; žádá, aby Komise prozkoumala dopad dovozních cel na bezpečnost dodávek a ceny základních stavebních materiálů potřebných pro odvětví renovací a stavebnictví a aby prozkoumala nové trhy pro tyto materiály, a to i podporou strategických dohod; vyzývá k posílení jednotného trhu se surovinami a výrobky nezbytnými pro odvětví bydlení; v tomto duchu vyzývá k urychlenému provedení nařízení o stavebních výrobcích Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3110 ze dne 27. listopadu 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění stavebních výrobků na trh a zrušuje nařízení (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L, 2024/3110, 18.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/3110/oj). a k vytvoření celounijních certifikačních postupů na podporu udržitelné výstavby a konkurenceschopnosti;

25.zdůrazňuje, že je důležité, aby EU posílila svou průmyslovou suverenitu v odvětví stavebnictví a renovací a přišla s opatřeními, která identifikují a budou řešit nedostatky ve stavebním výrobním řetězci; vyzývá členské státy, aby podporovaly používání stavebních materiálů vyrobených v Evropské unii, a tím podpořily vytváření místních pracovních míst a zvyšovaly konkurenceschopnost EU; vyzývá orgány veřejné správy, aby podporovaly technologie vyráběné v Evropě uplatňováním zásady upřednostňování evropských dodavatelů při zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi, aby do projektů spolufinancovaných EU v odvětví udržitelné výstavby zahrnula doložky o minimálním původu pro komponenty deklarované jako „vyrobené v EU“ a zahájila programy podpory průmyslové přeměny, výzkumu a investic v rámci evropského hodnotového řetězce; zdůrazňuje, že je úkolem orgánů a odvětví zajistit vysoké standardy ve stavebnictví, ochranu před vadnými stavebními materiály a odpovědnost; zdůrazňuje potřebu vhodných záruk na úrovni EU na ochranu spotřebitelů a pracovníků; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit udržitelnost a trvanlivost evropských budov a podporovat udržitelné a trvanlivé renovace a zároveň náležitě zohlednit situaci a omezení, s nimiž se potýkají domácnosti žijící v obydlích, která potřebují renovaci;

26.zdůrazňuje, že regulační rámce by měly podporovat inovace; vybízí příslušné orgány veřejné správy, aby investovaly do produktivity a inovací v odvětví bydlení s cílem zlepšit kapacitu a snížit náklady na výstavbu a zároveň zlepšit kvalitu bytového fondu, pokud jde o energetickou náročnost, energetickou účinnost, kvalitu vnitřního ovzduší a ventilaci, zvukovou a tepelnou izolaci, pevnost staveb a přístupnost, a podpořit produktivitu a účinnost samotného stavebního procesu prostřednictvím rychlejších, nákladově efektivnějších a méně pracných metod, včetně industrializace, prefabrikace a digitalizace stavebních technik, kde je to vhodné, přičemž je třeba zajistit, aby byly i nadále podporovány tradiční a hybridní stavební metody, zejména v kontextu renovací;

27.vyzývá k tomu, aby nová obydlí splňovala přiměřené normy kvality a obyvatelnosti, pokud jde o izolaci, energetickou účinnost, kvalitu vnitřního ovzduší a požární bezpečnost; vyzývá k lepší koordinaci na úrovni EU s cílem zvýšit požární bezpečnost v členských státech; vyzývá příslušné veřejné orgány, aby zajistily, že inovace v oblasti bydlení budou podporovat místní podniky a tradiční řemesla a nepovedou ke zvyšování nákladů na bydlení nebo k vysídlování obyvatel; žádá, aby EU a vnitrostátní fondy lépe podporovaly inovace a výzkum ve stavebnictví, například projekty vedené evropskými mikropodniky a malými a středními podniky, které se zaměřují na výzkum nových materiálů a stavebních metod, a propojily podporu inovací s cenou dostupností; vyzývá k zavedení evropských finančních nástrojů na pomoc malým a středním podnikům při rozšiřování modulů a dodávek bydlení mimo staveniště; vyzývá k rozvoji a zavádění řešení a technologií pro inteligentní domácnosti; vyzývá ke standardizaci informačního modelování staveb; vyzývá k posílení Evropského střediska pro sledování stavebnictví; vyzývá k tomu, aby inovace šly ruku v ruce s pracovními normami, bezpečnými pracovními podmínkami a spravedlivými a stabilními smlouvami, aby se stavebnictví stalo atraktivnějším; vyzývá Komisi, aby zavedla iniciativu „údolí bydlení“, která vytvoří centra pro spolupráci v oblasti řešení bydlení na základě modelu inovačních údolí;

28.zdůrazňuje, že bytová politika musí najít spravedlivou rovnováhu mezi ochranou práv vlastníků a ochranou nájemníků; připomíná, že občané EU mají právo vlastnit zákonně nabytý majetek, užívat jej, nakládat s ním a dědit jej; důrazně odsuzuje fenomén nezákonného obývání soukromého a veřejného majetku v celé Evropě, známý jako squatting, který porušuje základní právo na soukromé vlastnictví; vyzývá členské státy, aby toto základní právo chránily a přijaly přísnější opatření na ochranu vlastníků, zajistily rychlé a účinné právní mechanismy pro vymáhání majetku, včetně včasných soudních příkazů k vystěhování, posílily ochranu obětí těchto činů, obnovily zákonný majetek a dodržovaly zásady právního státu; zdůrazňuje, že nezákonné obývání bytových jednotek může vést k nejistotě, rozpadu měst a sociálnímu napětí a oslabit sociální soudržnost; domnívá se, že možnost vlastníků získat zákonným způsobem zpět kontrolu nad svými obydlími je nejen otázkou správnosti a spravedlnosti, ale také zásadní pro zachování důvěry investorů a nabídky nájemních bytů; vyzývá ke koordinovaným politikám na úrovni EU s cílem řešit a omezit obývání bydlení, zaručit právo na vlastnictví a právní jistotu vlastníků jako důležité prvky pro zajištění hospodářské stability a bezpečnosti, zejména ochranu drobných vlastníků, kteří jsou závislí na příjmech z pronájmu jako prostředku k výdělku na živobytí, například důchodců; vyzývá v tomto ohledu k lepší spolupráci, shromažďování údajů a sdílení informací mezi členskými státy; a vyzývá k lepšímu využívání nástrojů Europolu v případech, kdy existuje podezření, že do squattingu je zapojena organizovaná trestná činnost, mimo jiné prozkoumáním přidané hodnoty a možného zřízení online platformy;

29.vybízí vlastníky nemovitostí, aby nabízeli dlouhodobé a stabilní nájemní smlouvy s cílem zvýšit jistotu držby a zajistit větší předvídatelnost pro nájemníky; vybízí členské státy, aby zvýšily transparentnost v odvětví soukromého pronájmu na základě inzerovaných cen s cílem zlepšit podmínky bydlení pro nájemníky a aby v tomto ohledu posílily vnitrostátní právní předpisy; vyzývá členské státy, aby posílily ochranu práv nájemníků, mimo jiné tím, že budou vybízet online platformy pro pronájmy, aby poskytovaly informace o průměrné výši nájemného v dané oblasti, s cílem zajistit spravedlivé podmínky a zabránit nepřiměřenému zvyšování nájemného; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily svůj závazek zajistit rovnost a nediskriminaci v odvětví bydlení; vyzývá ke koordinované reakci sociálních služeb s cílem vyřešit konflikty mezi nájemníky a vlastníky a zabránit dalšímu ohrožení zúčastněných stran, včetně drobných vlastníků a nájemníků; vybízí členské státy, aby nabídly mechanismy právního řešení sporů týkajících se bydlení, například v případech dlouhodobého nebo nepatřičného nedodržování nájemních smluv, které brání vlastníkům využívat legitimně své obydlí, jakož i pronajímatelů, kteří neplní povinnosti nájemníků; vyzývá veřejné orgány, aby chránily rodiny, zejména rodiny s dětmi, například tím, že jim usnadní přístup k dočasnému ubytování, s cílem řešit krátkodobou zranitelnost, přičemž ochrana zranitelných rodin zůstává v rukou příslušných orgánů; zdůrazňuje, že místní orgány musí identifikovat a řešit případy nedodržování požadavků týkajících se majetku, správy a bezpečnosti, což přispěje k vyšším standardům na trhu se soukromým nájemním bydlením; odsuzuje nekalé praktiky v oblasti bydlení, které vystavují nájemníky ve zranitelném postavení nevhodným, nebezpečným nebo nehygienickým podmínkám; podporuje úlohu odborů nájemníků a subjektů občanské společnosti působících v oblasti bydlení jako zúčastněných stran v politice bydlení;

30.je znepokojen nedostatkem pracovních sil a nedostatečnou konkurenceschopností v odvětví stavebnictví a renovací a nedostatkem kvalifikovaných pracovníků; požaduje, aby byl Evropský plán dostupného bydlení propojen s plánem EU pro kvalitní pracovní místa; zdůrazňuje, že krizi bydlení nelze vyřešit bez plně vyškolené a mobilní pracovní síly ve stavebnictví; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit pracovní podmínky pracovníků ve stavebnictví s cílem řešit nedostatek pracovních sil a přilákat kvalifikovanou pracovní sílu; zdůrazňuje proto, že je třeba zajistit spravedlivé mzdy, stabilní zaměstnání, bezpečné pracovní podmínky, výhodnější smlouvy a normy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví; zdůrazňuje, že by měla být dodržována a prosazována práva pracovníků, a vybízí k účinnému monitorování, včetně využívání digitálních nástrojů a obchodních rejstříků k odhalování podvodů; vyzývá k přijetí vnitrostátních opatření k předcházení nehodám na staveništích; vyzývá k důslednějšímu provádění acquis EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; vyzývá členské státy, aby zlepšily kolektivní vyjednávání pro pracovníky v odvětví stavebnictví a renovací;

31.zdůrazňuje, že v rámci připravované Evropské strategie pro výstavbu bydlení je nesmírně důležité lépe řešit nedostatek v oblasti dovedností, aby byla zajištěna dostupnost potřebných kvalifikovaných pracovníků, a zlepšila se tak efektivita stavebnictví; vybízí členské státy, veřejné orgány a stavební společnosti, aby více investovaly do odborného vzdělávání a přípravy a učňovské přípravy v oblasti stavebnictví, jakož i do celoživotního vzdělávání za účelem prohlubování dovedností a změny kvalifikace pracovníků v těchto odvětvích v úzké spolupráci se sociálními partnery, včetně dovedností v oblasti výstavby modulárních domů, energeticky účinné stavby a renovací, nových udržitelných stavebních materiálů a digitálních řešení; zdůrazňuje potřebu rozšířit odborné vzdělávání a přípravu ve stavebnictví a zlepšit přístup k odborné přípravě v regionech s nízkou stavební produkcí; požaduje odborné a učňovské programy zaměřené na moderní stavební metody; zdůrazňuje, že je třeba urychlit učňovské vzdělávání ve stavebnictví prostřednictvím modulární a duální výuky; zdůrazňuje, že je třeba školit pracovníky ve stavebnictví v oblasti technologií pro nulové čisté emise a zavádět související dovednosti v celém výrobním řetězci a na všech úrovních dovedností s cílem zajistit, aby školení v oblasti nových technologií mohli využívat i pracovníci s nízkou kvalifikací; vyzývá členské státy, aby aktivně podporovaly a zaváděly obsah vytvořený akademiemi průmyslu pro nulové čisté emise; vyzývá členské státy, aby přijaly ustanovení o dobrovolné a odpovídající průmyslově regulované odborné přípravě na staveništi pro studenty; vyzývá k mobilizaci fondů EU, jako je ESF+, na podporu rozvoje dovedností v odvětví stavebnictví a renovací;

32.vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily mobilitu pracovních sil v odvětví stavebnictví jako jeden ze způsobů, jak zmírnit nedostatek kvalifikovaných pracovníků; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby účinně využívaly stávající nástroje pro sladění nabízených a požadovaných dovedností v odvětví stavebnictví v souladu s kartou dovedností pro stavebnictví v rámci Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop), a pomohly tak regionům s akutním nedostatkem pracovních sil a podpořily přeshraniční příležitosti pro kvalifikované pracovníky; zdůrazňuje, že je třeba zajistit ochranu mobilních pracovníků, včetně rovných práv, důstojných pracovních podmínek a přístupu ke vzdělávání, s cílem zajistit spravedlivou mobilitu; vyzývá Komisi, aby usnadnila mobilitu v rámci EU s minimální administrativní zátěží prostřednictvím iniciativ na posílení vzájemného uznávání odborných kvalifikací v tomto odvětví, v případě potřeby i pro kvalifikované pracovníky ze třetích zemí; zdůrazňuje potřebu uznávání a potvrzování dovedností a kvalifikací v celé EU v rámci Evropské strategie pro výstavbu bydlení; vyzývá Komisi, aby přezkoumala směrnici o odborných kvalifikacích Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2005/36/oj). s cílem zlepšit vzájemné uznávání kvalifikací v tomto odvětví; vítá návrh Komise na iniciativu přenositelnosti dovedností, která má posílit přenositelnost dovedností a kvalifikací v celé EU nezávisle na tom, kde byly v rámci Unie dovedností získány; dále vítá návrh Komise na vytvoření jednotného portálu pro digitální ohlašování, který by snížil administrativní zátěž při vysílání pracovníků Evropská komise, „A new digital platform for declaring posted workers“ (Nová digitální platforma pro ohlašování vyslaných pracovníků), internetové stránky Evropské komise, listopad 2024, https://commission.europa.eu/news-and-media/news/new-digital-platform-declaring-posted-workers-2024-11-14_cs. , a vyzývá k jeho rychlému projednání a provedení; vyzývá k tomu, aby vnitrostátní pracovněprávní předpisy podporovaly úsilí o řešení dlouhodobého nedostatku pracovních sil;

33.vybízí Komisi a členské státy, aby zajistily, že legální pracovní migranti a sezónní pracovníci, kterým ubytování poskytuje jejich zaměstnavatel, budou mít přístup k důstojnému, udržitelnému a cenově dostupnému bydlení; zdůrazňuje, že žádný pracovník by neměl být nucen žít v přeplněných nebo špatných podmínkách; vyzývá v tomto ohledu k posílenému monitorování; vyzývá Komisi a členské státy, aby analyzovaly sociální a územní dopady koncentrovaného bydlení pro pracovní migranty a sezónní pracovníky; zdůrazňuje, že je třeba posoudit, zda tato prostorová segregace nenarušuje sociální soudržnost a integraci komunit; vyzývá členské státy, aby shromažďovaly údaje na regionální a místní úrovni o umístění a podmínkách ubytování poskytovaného zaměstnavatelem; vyzývá k přezkumu Evropského orgánu pro pracovní záležitosti za účelem účinnějšího přeshraničního prosazování;

34.vyzývá Komisi a členské státy, aby důrazně podporovaly mikropodniky, malé a střední podniky a osoby samostatně výdělečně činné v odvětví stavebnictví a bydlení, a to i poskytováním nezbytných a dostupných finančních nástrojů a zajištěním včasných plateb za veřejné zakázky a zároveň odstraněním administrativní zátěže v souvislosti se splatnými platbami; zdůrazňuje, že je důležité zlepšit regulační rámce, které brání konkurenceschopnosti a zaměstnatelnosti mikropodniků, malých a středních podniků a osob samostatně výdělečně činných, a řešit nedostatek norem harmonizovaných na úrovni EU a založených na výkonnosti a dlouhé lhůty pro standardizaci, které brání zavádění inovativních stavebních materiálů, s cílem přilákat a podpořit talenty a umožnit snadnější přístup na trh; je si vědom přínosu osob samostatně výdělečně činných jako klíčové pracovní síly v těchto odvětvích a požaduje zvláštní ochranu, která jim zajistí stabilitu, spravedlivé zacházení a sociální ochranu; vyzývá Komisi a skupinu EIB, aby zjednodušily přístup mikropodniků a řemeslníků k programům financování EU a věnovaly zvláštní pozornost venkovským a vylidněným oblastem, což je způsob, jak zachovat místní dovednosti a zaměstnanost; zdůrazňuje, že podpora mikropodniků a osob samostatně výdělečně činných je nejen ekonomickou, ale také kulturní a sociální prioritou, neboť zachovává místní tradice a posiluje soběstačnost komunity; zdůrazňuje, že je třeba podporovat malé a střední podniky, včetně těch, které jsou bytovými družstvy a sociálními podniky, jako širší strategii pro dlouhodobé poskytování důstojného, cenově dostupného a udržitelného bydlení;

35.připomíná klíčovou úlohu zadávání veřejných zakázek ve stavebnictví, které představuje podstatnou část činnosti tohoto odvětví; poukazuje na to, že složitost zadávání veřejných zakázek se v průběhu času zvýšila, což obcím ztěžuje zadávání veřejných staveb; vyzývá Komisi, aby materiálně zjednodušila právní předpisy EU týkající se zadávání veřejných zakázek; vyzývá veřejné orgány, aby účinně regulovaly subdodávky a zajistily, aby veřejné prostředky podporovaly společnosti, které poskytují kvalitní sociální pracovní podmínky a dodržují průmyslové normy; vyzývá Komisi, aby zvážila začlenění sociálních a environmentálních norem do nadcházející revize směrnice o zadávání veřejných zakázek Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/24/oj). a zajistila transparentnost, pokud jde o subdodavatele a rozsah subdodavatelské práce; konstatuje, že zavedení dodatečných kritérií do postupů zadávání veřejných zakázek by mohlo zvýšit složitost postupu zadávání veřejných zakázek a ovlivnit hospodářskou soutěž mezi uchazeči a ceny; zdůrazňuje, že pečlivá koncepce těchto kritérií je důležitá pro zajištění souladu s cílem usnadnit výstavbu cenově dostupnějšího bydlení; domnívá se, že evropská strategie pro bytovou výstavbu by měla zajistit, aby veřejné zakázky nebyly udělovány společnostem usvědčeným z korupce nebo porušování lidských práv; vyzývá členské státy, aby přizpůsobily svá pravidla pro zadávání veřejných zakázek s cílem pomoci veřejnému sektoru vyhnout se spolupráci s dodavateli, kteří nemají prokazatelné schopnosti nebo požadované odborné znalosti;

36.je si vědom toho, že dostupnost a přidělování veřejného, sociálního, družstevního a neziskového bydlení a bydlení s omezeným ziskem může přispět k zajištění cenové dostupnosti, stability a sociální soudržnosti a ke zvýšení nabídky bydlení pro skupiny, jako jsou domácnosti s nízkými příjmy, mladí lidé, studenti, starší osoby, osoby se zdravotním postižením a kritičtí pracovníci; zdůrazňuje, že je důležité zajistit odpovídající podíl těchto modelů bydlení; vyzývá veřejné orgány, aby zajistily cílenou podporu těchto modelů bydlení, neboť poskytují dlouhodobou cenovou dostupnost, stabilitu a komunitní hodnotu; vyzývá členské státy, aby zavedly mechanismy, které umožní místním orgánům zvažovat renovaci, přístavbu dalších podlaží nebo přestavbu podkroví již existujících veřejných budov a případně obnovu a změnu využití nevyužívaného fondu veřejných budov, zejména v historických centrech a na předměstích, na veřejné a sociální bydlení při zachování architektonické hodnoty historických budov či jejich hodnoty z hlediska dědictví; zdůrazňuje, že je třeba prozkoumat potenciál společných řešení bydlení, včetně družstevních, neziskových modelů bydlení, modelů s omezeným ziskem a komunitně vedených modelů bydlení spravovaných místními organizacemi, s cílem podpořit důstojné, dostupné a udržitelné možnosti bydlení a posílit zapojení komunity;

37.konstatuje, že otázku veřejného bydlení je třeba řešit v rámci širší strategie bydlení, a domnívá se, že EU by měla ve svých politikách bydlení chránit stávající úspěšné modely distribuce veřejného bydlení v členských státech a vnitrostátní společné postupy; zdůrazňuje, že veřejné bydlení může přispět k řešení situací nevyhovujícího bydlení a vyloučení, které postihují zranitelné skupiny; zdůrazňuje, že je důležité upřednostňovat projekty zaměřené na posílení inkluzivních čtvrtí s příležitostmi pro všechny; je si vědom nákladů na údržbu bytového fondu ve veřejném vlastnictví, a proto vyzývá k zajištění účinných a efektivních postupů s cílem snížit rozpočtovou zátěž pro veřejnou správu a občany; považuje za klíčové zajistit, aby při přidělování sociálního bydlení byla stanovena transparentní a objektivní kritéria způsobilosti, která by odrážela místní podmínky bydlení a zároveň zaručovala účinné a přiměřené využívání veřejných zdrojů; zdůrazňuje, že v oblasti veřejného bydlení závisí zajištění cenově dostupného bydlení nejen na stavebních nákladech, ale také na udržitelnosti správy a poskytování služeb; vyzdvihuje klíčovou úlohu kvalifikovaných subjektů v oblasti bydlení při udržování kvality a cenové dostupnosti v průběhu času; žádá, aby se z veřejných prostředků hradila také část nákladů na správu a služby, čímž by se bydlení stalo pro obyvatele cenově dostupnějším;

38.domnívá se, že subjekty sociální ekonomiky mohou významně přispět ke zvýšení nabídky dostupného a sociálního bydlení, zejména pokud se k tomuto poslání zavazují dlouhodobě, a doplňovat úlohu soukromých subjektů; poukazuje na význam mechanismů spolupráce veřejného a soukromého sektoru, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru s omezeným ziskem, které se mohou zaměřit na správu cenově dostupného bydlení a přispět k vyváženému trhu v celé Unii; považuje za zásadní mobilizovat soukromé investice se sociálními cíli prostřednictvím subjektů sociální ekonomiky, které ztělesňují udržitelný model sociální ekonomiky doplňující trh, a tím posilují územní soudržnost; zdůrazňuje, že projekty cenově dostupného a sociálního bydlení financované subjekty působícími v rámci družstevních modelů, modelů s omezeným ziskem nebo neziskových modelů podporují cíl zlepšit cenovou dostupnost bydlení pro místní komunity; připomíná, že kritéria způsobilosti pro přístup k veřejnému financování by měla umožnit účast subjektů sociální ekonomiky, které směřují investice k cílům obecného zájmu a mohou věnovat převážnou část své činnosti na dlouhodobou správu cenově dostupného bydlení;

39.vítá oznámení předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové ze září 2025 Evropská komise, Projev předsedkyně von der Leyenové o stavu Unie z roku 2025, internetové stránky Evropské komise, 10. září 2025. o legislativní iniciativě týkající se krátkodobých pronájmů, která má řešit zbývající mezery v právní úpravě; vyzývá Komisi, aby poskytla další informace a údaje týkající se nevyřešených otázek, jakož i o vhodnosti zákroku EU; domnívá se, že cílem takové iniciativy by mělo být zajištění spravedlivé rovnováhy mezi rozvojem cestovního ruchu a dostupností bydlení a že tato iniciativa by měla stanovit společné cíle na úrovni Unie a zároveň ponechat členským státům, regionům a místním orgánům flexibilitu při navrhování a provádění opatření přizpůsobených jejich specifickým územním podmínkám a trhu s bydlením; vyzývá Komisi, aby po provedení nařízení (EU) 2024/1028 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna 2024o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724 (Úř. věst. L, 2024/1028, 29.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1028/oj). o krátkodobých pronájmech ve vnitrostátním právu provedla komplexní posouzení toho, jaký dopad má šíření fenoménu krátkodobých pronájmů na ceny, dostupnost, přístupnost a jistotu držby bydlení, přičemž musí být založené na údajích a důkazech, a to jak na makro, tak na mikrotrhu s nemovitostmi se zvláštním zřetelem na dopad tohoto jevu na bytový fond určený k dlouhodobému pronájmu; bere na vědomí, že členské státy musí uvedené nařízení provést do 20. května 2026; uvědomuje si potenciální obtíže spojené s interoperabilitou systémů, jakož i problémy, kterým čelí mikropodniky a malé a střední podniky při plnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení; uznává rozdílný dopad, jaký může rozmach krátkodobých pronájmů mít na územní celky v závislosti na jejich specifických rysech; uznává nedostatečnou srozumitelnost právní úpravy, pokud jde o soulad některých vnitrostátních a místních právních předpisů s právem EU; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím pokynů vyjasnila rámec, v němž mohou veřejné orgány na tomto poli působit; vyzývá veřejné orgány, aby se obracely na digitální platformy s požadavkem na odstranění protiprávních nabídek turistických bytů; zastává názor, že je zapotřebí více údajů, je však znepokojen tím, že nadměrná zátěž v tomto směru by mohla být na překážku malým podnikům, jako jsou podniky působící v oblasti udržitelného a venkovského cestovního ruchu; domnívá se, že veškeré budoucí kroky by měly být konzultovány s místními orgány, sdruženími a příslušnými zúčastněnými stranami, neboť ty mají nejlepší předpoklady k tomu, aby určily žádoucí kroky, a to i v zatížených oblastech, a že tyto kroky naopak nesmí od cestovního ruchu odrazovat; vyzývá k zajištění toho, aby šíření krátkodobých pronájmů neohrožovalo sociální strukturu, cenovou dostupnost a dlouhodobou obyvatelnost měst;

40.připomíná, že rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech C-724/18 a C-727/18 Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. září 2020, Cali Apartments SCI a HX v. Procureur général près la cour d’appel de Paris a Ville de Paris, spojené věci C-724/18 a C-727/18, ECLI:EU:C:2020:743. konstatoval, že může existovat legitimní veřejný zájem na zavedení mechanismů k regulaci krátkodobých pronájmů na státní, regionální nebo místní úrovni, přičemž přijatá opatření musí být potřebná, žádoucí a přiměřená; vyzývá k vyváženému přístupu, který by sladil právo vlastnit nemovitost, právní jistotu pro vlastníky a udržitelný cestovní ruch s potřebou zachovat dostupnost bydlení a obyvatelnost historických center měst; domnívá se, že některá opatření by mohla pomoci městským centrům znovu získat jejich rezidenční funkci, např. odpovídající a přiměřené systémy udělování povolení, větší transparentnost při rozsáhlém nabývání zahraničních nemovitostí s cílem sledovat dostupnost bydlení, povolení od sousedských sdružení nebo hlavního vlastníka nebo normy v oblasti bezpečnosti, kvality a ochrany spotřebitele, čímž se zajistí, aby tato politika byla přiměřená a přizpůsobená konkrétním okolnostem; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí opatření, která by zabezpečila bydlení pro obyvatele a zachovala rozmanitost a životaschopnost městských komunit; žádá, aby aktivita v oblasti cestovního ruchu a její pozitivní dopad na místní ekonomiky byla v dlouhodobém horizontu vyvážena zachováním dostupnosti bydlení pro místní obyvatele a strategické a nepostradatelné pracovníky;

41.naléhavě vyzývá k mobilizaci soukromých investic, neboť je důležité jimi doplnit veřejné úsilí o řešení nedostatku důstojného, udržitelného a cenově dostupného bydlení a protože veřejný sektor sám o sobě nemůže řešit současný nedostatek likvidity na trhu; přiznává strategickou úlohu soukromému sektoru, družstvům a kótovaným realitním společnostem při řešení krize v oblasti bydlení v EU v tom smyslu, že mohou uvolnit přístup ke kapitálu, zajistit rozsáhlé dostupné sociální bydlení a podpořit inovace v oblasti výstavby a udržitelnosti; vyzývá Komisi, aby prozkoumala dopad nákupů nemovitostí v zahraničí; konstatuje, že tržní řešení v oblasti bydlení zůstává účinným způsobem, jak udržitelně rozšířit nabídku, a zdůrazňuje v tomto ohledu význam regulačního prostředí příznivého pro investice; žádá členské státy a orgány EU, aby přilákaly a uvolnily dlouhodobé, odpovědné, spolehlivé a stabilní soukromé investice do výstavby, stejně jako do změny účelu a renovace bytů pro domácnosti s nízkými a středními příjmy; žádá dotvoření unie úspor a investic coby způsob, jak zvýšit dostupnost soukromého kapitálu v přeshraničním rozměru; zdůrazňuje pákový efekt, kterého mohou na trhu dosáhnout malé objemy veřejných prostředků; vyzývá členské státy, aby prozkoumaly specializované nástroje pro investice do bydlení, které by umožnily přesměrovat soukromé úspory do projektů dostupného bydlení; zdůrazňuje, že je třeba zavést financování založené na výkonnosti a odpovědnosti pro místní orgány a propojit pobídky s cíli v oblasti poskytování bydlení; vyzývá k vytvoření indexu sociálního dopadu, který by měřil a definoval adicionalitu vytvářenou investicemi do sociálního a cenově dostupného bydlení, s cílem přilákat do tohoto odvětví větší investice;

42.zdůrazňuje rostoucí obtíže v přístupu k financování bydlení, neboť domácnosti s nízkými a středními příjmy čelí rostoucím obtížím při získávání úvěrů na bydlení, mimo jiné i co se týká vlastnictví nemovitostí; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále prozkoumaly politické možnosti s důrazem na zajištění spravedlivého a udržitelného přístupu k financování bydlení, zejména pro kupující, kteří nakupují nemovitost poprvé, a pro kupující s nízkými a středními příjmy; zdůrazňuje, že je třeba, aby makroobezřetnostní orgány a orgány dohledu, včetně Evropské rady pro systémová rizika a Evropské centrální banky, ve svých monitorovacích rámcích a posouzeních rizik zohledňovaly systémová rizika; konstatuje, že směrnice o kapitálových požadavcích Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2013/36/oj). umožňuje členským státům zavést pro určité expozice kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a že některé z nich se rozhodly zavést kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika pro některé expozice zajištěné nemovitostmi určenými k bydlení, což zvyšuje náklady na financování komerčních nemovitostí; vyzývá Evropský orgán pro bankovnictví, aby plně využíval flexibility podle svých pokynů na podporu hypoték pro nemovitosti určené k bydlení a zároveň zajistil finanční stabilitu; vyzývá členské státy, aby pečlivě posuzovaly vhodnost úrovně kapitálových rezerv pro krytí systémového rizika pro expozice zajištěné nemovitostmi určenými k bydlení; podporuje možnost stanovenou v nařízení o kapitálových požadavcích Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/575/oj)., která spočívá v umožnění preferenčního obezřetnostního zacházení s expozicemi souvisejícími s nabýváním pozemků, přípravou projektů a výstavbou, aby se tak usnadnil přístup k financování bytové výstavby; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily transparentnost převodů nemovitostí a sledovaly propojení mezi fondy nemovitostí a bankami a dalšími institucionálními investory s cílem identifikovat možné kanály „nákazy“ a zajistit finanční stabilitu; vítá v tomto ohledu přezkum sekuritizačního rámce EU, který Komise předložila dne 17. června 2025 za účelem uvolnění rozvahy bank a zvýšení jejich úvěrové kapacity; vyzývá Komisi, aby posoudila dopad nařízení o kapitálových požadavcích na malé stavební společnosti s cílem zajistit, aby se s úvěry na projekty bydlení nakládalo přiměřeně, což odráží skutečnost, že projekty s nižším systémovým rizikem bývají často předem prodány, pojištěny nebo zajištěny veřejnými orgány;

43.zdůrazňuje, že je důležité zachovat finanční stabilitu a zajistit, aby finanční nástroje přispívaly k cenové dostupnosti bydlení; zdůrazňuje úlohu Paktu o stabilitě a růstu při zajišťování finanční stability v EU, která je předpokladem pro vyšší dostupnost bydlení; zdůrazňuje, že obecná úniková doložka i vnitrostátní úniková doložka by měly zůstat výjimečným a dočasným nástrojem; zdůrazňuje, že veškeré veřejné investice do bydlení musí zůstat v souladu s fiskálními pravidly Unie;

44.požaduje odolnější a transparentnější mechanismy spolupráce v oblasti politiky bydlení mezi veřejným a soukromým sektorem s cílem mobilizovat dodatečné finanční zdroje prostřednictvím evropských rámců spolufinancování, které kombinují veřejné investice s kapacitou a inovacemi soukromých a veřejných subjektů; zdůrazňuje, že taková partnerství mohou znásobit účinek veřejných zdrojů a urychlit výstavbu kvalitního a dostupného bydlení; vyzývá veřejné orgány k zajištění toho, aby tato partnerství byla v souladu s veřejným zájmem a dlouhodobým cílem cenové dostupnosti bydlení; vyzývá veřejné orgány, aby využily odbornosti soukromého sektoru tím, že ve vhodných případech nabídnou cílené dlouhodobé pobídky společnostem a zúčastněným stranám zapojeným do hodnověrných projektů cenově dostupného bydlení, včetně investic místních orgánů a regionálních správ, například do rozvoje infrastruktury v městských, příměstských, venkovských a vylidněných oblastech; zdůrazňuje úlohu, kterou mohou v tomto ohledu hrát vnitrostátní podpůrné banky a instituce; vybízí Komisi, aby zajistila, že renovační vlna a Evropský plán dostupného bydlení vytvoří skutečné investiční příležitosti a usnadní odpovědná a transparentní partnerství veřejného a soukromého sektoru v rozsáhlých projektech obnovy měst a rozvoje infrastruktury; zdůrazňuje, že vládní podpůrná opatření by měla být navržena tak, aby doplňovala soukromé investice s cílem zabránit efektu vytěsňování, zajistila dlouhodobou finanční stabilitu a zároveň zabezpečila, aby se těmito kroky nadměrně nezatěžovali daňoví poplatníci ani se nenarušoval trh;

45.zasazuje se o strategické, odpovědné a účinné zavádění investic do odvětví bydlení prostřednictvím využívání specializovaných fondů EU, které umožní větší investice do bydlení skrze konsolidaci a vyčlenění finančních prostředků, které jsou v současné době rozptýleny v různých programech, jako jsou fondy politiky soudržnosti, InvestEU nebo NextGenerationEU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, a zdůrazňuje úlohu EIB a vnitrostátních podpůrných bank a institucí při zajišťování toho, aby byly respektovány pravomoci členských států, je-li to v daném případě proveditelné; vyzývá Komisi, aby vydala doporučení týkající se specializovaných finančních mechanismů pro poskytování půjček s dlouhodobou splatností ze strany členských států na financování naléhavých projektů v oblasti bydlení; vybízí členské státy, aby přerozdělily nevyužité zdroje ze svých národních plánů pro oživení a odolnost do finančních nástrojů s cílem umožnit výstavbu a renovaci sociálních, veřejných, družstevních a cenově dostupných bytových jednotek, pokud budou správou těchto fondů pověřeny místní a regionální orgány; vybízí Komisi a členské státy, aby zavedly účinné, transparentní, inkluzivní a spravedlivé mechanismy přidělování pro příjemce finančních prostředků a finančních nástrojů EU, jako jsou místní a regionální orgány, a zajistily tak hospodářskou, sociální a územní soudržnost; poukazuje na to, že nerovnoměrný hospodářský rozvoj v různých regionech Evropy a následná ekonomická migrace v rámci EU významně přispívají k tlaku na ceny bydlení; v této souvislosti zdůrazňuje význam politiky soudržnosti EU pro regionální rozvoj v současnosti i v budoucnosti; vyzývá k vytvoření zjednodušené digitální platformy jednotného kontaktního místa, která by místním a regionálním orgánům umožnila přímý přístup k fondům EU v oblasti bydlení; vyzývá k tomu, aby systémy financování EU byly navrženy se zjednodušenými postupy, včetně mechanismů předběžného financování a grantů, aby se zajistil rovný přístup pro menší ekonomiky a obce s omezenou administrativní kapacitou a urychlily se investice do sociálního a cenově dostupného bydlení; podporuje vnitrostátní úsilí na podporu vlastnictví bydlení, které by domácnostem umožnilo budovat majetek, který lze dále převádět; naléhavě vyzývá členské státy, aby při navrhování a provádění programů financování nového bydlení uplatňovaly flexibilitu, která umožní spravedlivé kombinované využívání veřejného a soukromého bydlení; doporučuje posílit program InvestEU na období 2028–2034 s cílem zvýšit objem záruk podporovaných z rozpočtu EU na projekty důstojného, udržitelného a cenově dostupného bydlení; vyzývá Komisi, aby posílila specializované struktury bydlení a dále prozkoumala přidanou hodnotu zřízení evropské agentury pro bydlení, která by shromažďovala a analyzovala příslušné údaje poskytované statistickými úřady členských států, Eurostatem a nadací Eurofound za účelem podpory sdílení osvědčených postupů, poskytování technické pomoci a pokynů členským státům a regionálním a místním orgánům a pomoci s budováním kapacit na všech úrovních s cílem maximalizovat součinnost a spolupráci mezi různými institucemi;

46.zdůrazňuje významnou úlohu politiky soudržnosti při posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti v EU, snižování rozdílů mezi regiony a předcházení roztříštěnosti a narušení jednotného trhu; domnívá se, že by mohl být dále posílen její potenciál řešit výzvy v oblasti rozvoje měst a venkova; vyzývá členské státy, aby využily dostupné flexibility a umožnily začlenění cílů v oblasti bydlení do Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Fondu pro spravedlivou transformaci; vyzývá k větší finanční podpoře místních, regionálních a městských orgánů pro účely rozvoje důstojného, udržitelného a cenově dostupného veřejného bydlení, a zároveň vybízí členské státy, aby zajistily účinné a transparentní využívání finančních prostředků EU na všech vnitrostátních, regionálních a místních úrovních veřejné správy; zdůrazňuje, že tyto investice musí být vázány na dlouhodobou cenovou dostupnost, která zajistí trvalé přínosy pro komunity; zdůrazňuje, že veřejná podpora projektů bydlení by měla být vázána na strategie městského a regionálního rozvoje založené na řádné správě věcí veřejných; vyzývá k tomu, aby investice EU respektovaly soulad s opatřeními v oblasti přístupnosti pro starší osoby a osoby se zdravotním postižením a aby tyto investice byly využívány jako nástroj k posilování sociální soudržnosti; vyzývá Komisi, aby vybízela členské státy k předložení vnitrostátní analýzy nedostatků v oblasti bydlení a vnitrostátního plánu nabídky bydlení, které budou doprovázeny příslušnými milníky pro povolování a opatřeními pro sladění financování; naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly víceleté cíle v oblasti poskytování sociálního bydlení, a to i ve vztahu k infrastruktuře a službám; vyzývá k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost stavebním a rehabilitačním projektům v oblastech, které byly postiženy přírodními katastrofami a kde k takovým jevům může dojít, a zdůrazňuje význam přizpůsobení se okolnostem a územního plánování, včetně účinného využívání Evropského fondu pro regionální rozvoj a ESF+ k financování podpůrných opatření; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby Evropský fond pro regionální rozvoj a program InvestEU poskytly odpovídající nástroje pro modernizaci stávajícího bytového fondu;

47.schvaluje, že EIB plní úlohu katalyzátoru veřejného financování a soukromých prostředků pro sektor dostupného bydlení; podporuje akční plán skupiny EIB pro dostupné bydlení a její záměr spolupracovat s Komisí na řešení společných problémů při zpřístupňování financování dostupného bydlení, včetně stimulace investic do inovativní výstavby s cílem snížit náklady a dobu výstavby; podporuje vytvoření celoevropské investiční platformy ve spolupráci s národními podpůrnými bankami a institucemi, jejímž cílem bude zvýšit financování důstojného, udržitelného a cenově dostupného bydlení a podpořit členské státy při vytváření podpůrných politických rámců tam, kde je to zapotřebí, přičemž je zapotřebí zachovat úlohu EIB jako investiční banky při zajištění jejího statusu AAA; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou může EIB hrát ve spolupráci s národními podpůrnými bankami, Rozvojovou bankou Rady Evropy a mezinárodními finančními institucemi při poskytování investic, které budou podporovat sociální soudržnost pro účely poskytování důstojného, udržitelného a cenově dostupného bydlení; opětovně potvrzuje, že by se tak mělo dít na základě modelu otevřené architektury, který zajistí smysluplnou a účinnou účast národních podpůrných bank a institucí; vyzývá Komisi, aby podporovala práci národních podpůrných bank a institucí prostřednictvím výměny osvědčených postupů a rychlého provedení Evropského plánu dostupného bydlení, a to na základě jejich dlouhodobých odborných znalostí a regionálních vazeb ve vztahu k financování cenově dostupného a sociálního bydlení; vítá kategorie financovaných projektů, jako je rozvoj cenově dostupného bydlení pro klíčové profese, studentské ubytování a domovy pro seniory; zdůrazňuje, že investice podporované EIB musí upřednostňovat dlouhodobou cenovou dostupnost bydlení; podporuje zřízení online portálu „More homes. Better homes“ (Více bytů. Kvalitnější bydlení) jako jednoho ze stavebních prvků celoevropské investiční platformy; domnívá se, že národní podpůrné banky a instituce by měly být od počátku zapojeny do vytváření jakéhokoli relevantního portálu nebo nástroje na úrovni EU; vyzývá EIB, aby prozkoumala možnost vytvoření evropské platformy financování zaměřené na zvýšení finančních prostředků a sekuritizace ve prospěch důstojného, udržitelného a cenově dostupného bydlení; vítá nový portál EIB s jednotným kontaktním místem pro bydlení, který má poskytovat poradenství v oblasti bydlení a podporovat inovace ve stavebnictví; vyzývá EIB, aby rozšířila jak přístup k dlouhodobým úvěrům s nízkým úrokem zajištěným zárukami EU, tak rozsah a zeměpisný dosah svého financování souvisejícího s bydlením, a to s přihlédnutím nejen ke kritériím energetické účinnosti a udržitelnosti, ale také k potřebám a prioritám místních komunit, jakož i k renovaci bytového fondu v celé Evropě; poukazuje na to, že rostoucí poptávka po bydlení musí být uspokojena opatřeními zaměřenými na zvýšení nabídky sociálního, důstojného, udržitelného a cenově dostupného bydlení;

48.vyzývá Komisi, aby analyzovala dynamiku cen bydlení, včetně dostupných důkazů o potenciálně zneužívajících spekulacích, a aby na základě této analýzy vyzvala členské státy k případnému přijetí vhodných opatření; zdůrazňuje, že je důležité zachovat finanční stabilitu a zajistit, aby finanční nástroje přispívaly k zajištění důstojného, udržitelného a cenově dostupného bydlení pro všechny; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily transparentnost převodů nemovitostí, mimo jiné prostřednictvím účinnějšího shromažďování údajů a možných nástrojů na úrovni EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby si vyměňovaly údaje a osvědčené postupy týkající se boje proti nekalým praktikám financializace a spekulativním nákupům, čímž se sníží pravděpodobnost destabilizace místních trhů s bydlením; vyzývá členské státy, aby přijaly opatření, která budou motivovat k opětovnému využívání prázdných a opuštěných domovů, neboť to má zásadní význam pro zvýšení nabídky, zajištění cenové dostupnosti nemovitostí a oživení komunit; zdůrazňuje, že veřejné investice do bydlení by měly sloužit veřejnému zájmu a přinášet dlouhodobou hodnotu; vítá modely veřejného vlastnictví, v nichž je bydlení i nadále spravováno veřejně, což by mohlo být v určitých souvislostech užitečné pro předcházení nekalým praktikám financializace, a zdůrazňuje, že projekty bydlení, které přejdou do soukromých rukou, jsou rovněž legitimní; zdůrazňuje, že členské státy by měly mít možnost svobodně si zvolit, jak budou tyto projekty řídit v souladu se svými vnitrostátními politikami;

49.zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost mladším a budoucím generacím, zejména v oblastech s nízkou mírou hospodářské nezávislosti a tam, kde mladí lidé opouštějí domácnost rodičů později; konstatuje, že mladí lidé jsou stále více závislí na trhu s nájemním bydlením jako na své hlavní formě bydlení Paz-Pardo, G., „Younger generations and the lost dream of home ownership“ (Mladší generace a ztracený sen o vlastnictví nemovitosti), webové stránky Evropské centrální banky, 26. ledna 2022, https://www.ecb.europa.eu/press/research-publications/resbull/2022/html/ecb.rb220126~4542d3cea0.en.html., a proto vyzývá k posílení práv nájemců a vlastníků a jejich ochrany, aby byla zajištěna stabilita a dostupnost a bydlení pro mladé generace; vyzývá Komisi, aby prozkoumala a podpořila osvědčené regionální a místní postupy týkající se iniciativ v oblasti bydlení pro mladé lidi, a to pomocí zjednodušených postupů, včetně programů pro kupující, kteří pořizují první nemovitost; vyzývá členské státy a místní orgány, aby podporovaly opatření umožňující mladým lidem přístup k úvěrům na bydlení, včetně pobídek, jako jsou snížené poplatky pro mladé kupující a kupující, kteří pořizují první nemovitost; vyzývá k tomu, aby byli kupující, kteří pořizují první nemovitost, po určitou dobu osvobozeni od daně z finančních transakcí; podporuje poskytování nízkoúrokových úvěrů pro mladé lidi a kupující, kteří pořizují první nemovitost; zdůrazňuje, že poskytování dostupného bydlení pro mladé lidi vstupující na trh práce by mohlo být uznáno jako strategický rozměr sociální politiky; vyzývá členské státy, aby začlenily potřeby bydlení mladých lidí do svých národních programů reforem v rámci evropského semestru; vyzývá členské státy, aby upravily právní předpisy v oblasti územního plánování tak, aby umožnily mladým lidem stavět cenově dostupné bydlení na rodinných pozemcích, a umožnily tak řešení venkovského a mezigeneračního bydlení; vyzývá členské státy, aby zavedly zvláštní pobídky, a to i za použití fondů EU, na výstavbu a renovaci cenově dostupného a sociálního bydlení pro mladé lidi; vyzývá ke zvážení pobídek pro drobné majitele nemovitostí, kteří pronajímají bydlení rodinám nebo mladým lidem na základě dlouhodobých smluv, zejména v oblastech s rostoucími náklady na bydlení, které jsou určovány tržními silami, přičemž by se mohlo jednat o daňové pobídky nebo podpůrná opatření pro nájemce; domnívá se, že další finanční pobídky pro vlastníky nemovitostí by mohly také snížit ceny a zároveň zvýšit počet bytů dostupných k pronájmu; zdůrazňuje význam zjednodušení administrativních a transakčních postupů, včetně dodatečných nákladů a nákladů souvisejících s bydlením, pro zvýšení transparentnosti, předvídatelnosti a dostupnosti, zejména pro mladé lidi a kupující prvních nemovitostí v celé EU;

50.naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila návrh doporučení Rady k řešení krize bydlení mladých lidí s cílem zlepšit jejich přístup k přiměřenému a cenově dostupnému bydlení; zdůrazňuje, že při provádění tohoto doporučení Rady by členské státy byly vyzvány, aby dobrovolně předložily vnitrostátní akční plány, v nichž by stanovily konkrétní opatření a případně nové politiky k řešení cenové nedostupnosti a vyloučení mladých lidí z bydlení;

51.vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily řešení důstojného, udržitelného a cenově dostupného bydlení pro studenty; zdůrazňuje, že je nezbytné prosazovat lepší přístup k řešením nájemního bydlení a podporovat vnitrostátní mobilitu studentů, kteří se stěhují do jiného města, a také mobilitu studentů v rámci programu Erasmus+, akademických výměn a stáží; vyzývá Komisi, aby zavedla evropský model studentského bydlení, který by přesahoval pouhé ubytování a podporoval pohodu studentů, komunitní život a osobní růst; vyzývá členské státy, aby vypracovaly národní strategie bydlení, které by zahrnovaly ustanovení o studentském bydlení, a zlepšily nabídku veřejného a soukromého studentského ubytování; zdůrazňuje, že cenově dostupné studentské bydlení musí být chápáno jako jeden z důležitých rozměrů vzdělávacích politik; vyzývá členské státy, aby podporovaly rozvoj cenově dostupného studentského ubytování v blízkosti vysokoškolských institucí, a uspokojily tak rostoucí poptávku; vyzývá EU, aby do svých investic a politického programu zahrnula ubytování pro mladé lidi, mimo jiné podporou financování studentských center a dalších iniciativ v oblasti bydlení pro mladé lidi prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru; vyzývá k tomu, aby se z fondů EU poskytovaly cílené pobídky na výstavbu cenově dostupného a důstojného studentského bydlení; zdůrazňuje, že zajištění cenově dostupného přístupu ke kvalitnímu studentskému bydlení nabízejícímu vzdělávací a komunitní služby vyžaduje inovativní soukromé i veřejné financování a také společné rámce financování z veřejného a soukromého sektoru, v nichž veřejná podpora doplňuje příspěvky soukromého sektoru; zdůrazňuje, že politiky EU v oblasti bydlení by měly být v souladu s průřezovými cíli v oblasti životních dovedností, občanské angažovanosti a duševního zdraví, jak je uvedeno ve sdělení o „unii dovedností“ a v evropské strategii pro mládež na období let 2019–2027; doporučuje, aby byl vytvořen pilotní projekt, jehož cílem by bylo ve všech členských státech rozšířit integrované modely studentského bydlení, které kombinují cenově dostupné ubytování se vzdělávacími a komunitními programy;

52.připomíná, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v roce 2019 přislíbila, že každé dítě v Evropě ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením, mimo jiné bezdomovectvím, bude mít přístup k nejzákladnějším právům, jako je zdravotní péče, bydlení a vzdělávání, a že bylo následně přijato doporučení Rady (EU) 2021/1004 Úř. věst. L 223, 22.6.2021, s. 14, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2021/1004/oj. ze dne 14. června 2021, kterým se zavádí evropská záruka pro děti1a; zdůrazňuje, že cílů evropské záruky pro děti nelze dosáhnout bez ambiciózního rozpočtu, který bude konkrétně pro tyto účely vyhrazen na evropské i vnitrostátní úrovni; v této souvislosti opakuje svou výzvu, aby na evropskou záruku pro děti byly vyčleněny zvláštní finanční prostředky ve výši nejméně 20 miliard EUR ; zdůrazňuje, že pro řešení rostoucího problému dětské chudoby a sociálního vyloučení, včetně bezdomovectví, je naléhavě nutné, aby byly tyto finanční prostředky pro tyto účely vyčleněny v příštím víceletém finančním rámci;

53.vyzývá členské státy, aby řešily obtíže v přístupu k bydlení pro domácnosti s nízkými a středními příjmy, se zvláštním důrazem na strategické a kritické pracovníky, včetně zdravotnických pracovníků, učitelů, příslušníků donucovacích orgánů, hasičů, pracovníků v sociálních a pečovatelských službách a dalších klíčových zaměstnanců veřejných služeb, a zároveň zajistily vyvážené smluvní rámce, které chrání zranitelné nájemníky i drobné pronajímatele; vyzývá členské státy, aby jako osvědčený postup zavedly modely služebního bydlení, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována strategickým a kritickým pracovníkům; vyzývá k podpoře všech možností cenově dostupného bydlení, včetně pronájmu, veřejných, družstevních, neziskových modelů a modelů s omezeným ziskem, a k zajištění dlouhodobé cenové dostupnosti a stabilních a bezpečných nájemních smluv v tomto ohledu; naléhavě vyzývá členské státy, aby přezkoumaly a v případě potřeby revidovaly svá kritéria cenové dostupnosti bydlení tak, aby skutečně odrážela životní náklady a zajišťovala účinný přístup k důstojnému, udržitelnému a cenově dostupnému bydlení pro domácnosti s nízkými a středními příjmy;

54.vítá konzultaci Komise, která byla zahájena dne 5. června 2025, a bere na vědomí revizi pravidel státní podpory pro služby obecného hospodářského zájmu, jejíž cílem je usnadnit rychlejší a účinnější poskytování důstojného, udržitelného a cenově dostupného bydlení a zároveň umožnit větší flexibilitu, která by usnadnila vnitrostátní investice; zdůrazňuje, že členské státy by v souladu se zásadou subsidiarity měly mít diskreční pravomoc toto podporovat podle svých místních, regionálních nebo celostátních potřeb; zdůrazňuje význam předběžného posouzení dopadů veškerých navrhovaných změn pravidel pro služby obecného hospodářského zájmu na jednotlivé země; zdůrazňuje, že revizi pravidel státní podpory je třeba provést tak, aby nebyla na úkor investic členských států do sociálního bydlení, ale aby umožňovala větší flexibilitu, která by usnadnila veřejné investice do bydlení při současném respektování rozmanitosti vnitrostátních trhů; je si vědom rizik, která je třeba zvážit, včetně možného vytěsnění soukromého a veřejného sektoru, přesunu investic ze sociálního bydlení, slučitelnosti s judikaturou EU a integrity jednotného trhu; připomíná původní účel služby obecného hospodářského zájmu a skutečnost, že rozšíření působnosti na širší cílové skupiny neznamená odklon zdrojů od těch nejzranitelnějších skupin; obává se, že rozšíření cílové skupiny sociálního bydlení podle těchto pravidel může vést k prohloubení narušení trhu a k narušení spravedlivé hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že při zajišťování cenově dostupného bydlení je nezbytné zachovávat vyvážený kompromis mezi řešením potřeb sociálního bydlení a zachováním konkurenceschopných a účinných trhů s bydlením pro všechny poskytovatele služeb, a to veřejné i soukromé; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby budoucí rámce pro cenově dostupné bydlení zůstaly otevřené a umožňovaly veřejným i soukromým subjektům účastnit se na stejném základě, čímž se zachovají rovné podmínky a zabrání se neoprávněnému vyloučení z trhu;

55.je přesvědčen, že je nezbytné prosazovat evropský akční plán na podporu rodin, který by věnoval zvláštní pozornost velkým a neúplným rodinám a rodinám ve zranitelných situacích, které se potýkají s bytovou nejistotou; vyzývá Komisi a členské státy, aby začlenily potřeby v oblasti rodinného bydlení do Evropského plánu dostupného bydlení a evropské záruky pro děti a zajistily, aby žádné dítě nevyrůstalo v nevyhovujícím bydlení; je si vědom generační propasti v oblasti bydlení, neboť opožděný přístup k bydlení omezuje schopnost mladších generací žít samostatně a svobodně rozhodovat o svém životě a zhoršuje demografické problémy Evropy; připomíná, že bydlení je pro podporu demografické dynamiky a řešení demografického poklesu zásadním faktorem, zejména v regionech, které se potýkají s úbytkem a odlivem obyvatelstva; upozorňuje, že politika v oblasti bydlení, která neodpovídá stávajícím potřebám, oslabuje demografický růst v EU; připomíná, že Evropa je stárnoucím kontinentem, což z hlediska bydlení představuje výzvu; žádá Komisi, aby do všech svých politik týkajících se bydlení začlenila opatření na přizpůsobení se stárnutí populace; vyzývá k přijetí politik v oblasti bydlení, které zajistí včasný přístup k cenově dostupnému bydlení, omezí nezdravé bydlení a podpoří stabilitu pro rodiny ve všech fázích života; vybízí členské státy, aby do svých národních strategií v oblasti bydlení a připravovaných programů financování EU začlenily demografické priority; vyzývá členské státy, aby zavedly cílené finanční pobídky pro rodiny, aby se jim usnadnilo pořizování vlastního bydlení a uzavírání dlouhodobých nájemních smluv, čímž sníží jejich finanční zátěž, pozitivně ovlivní demografický vývoj a posílí sociální stabilitu v Evropě; vyzývá členské státy, aby do vytváření cílených programů bydlení pro rodiny plně zapojily místní a regionální orgány; domnívá se, že soukromé fondy spoření na bydlení jsou praktické a účinné nástroje pro jednotlivce a rodiny, které jim umožňují investovat do bydlení a podporují větší dostupnost hypotečního financování; vyzývá členské státy, aby v rámci širšího úsilí o řešení bytové krize usnadnily provádění a podporu těchto opatření; s velkým znepokojením konstatuje, že přeplněné nebo nestabilní bydlení ovlivňuje studijní výsledky dětí; požaduje výrazné posílení evropské záruky pro děti na zajištění přístupu k odpovídajícímu bydlení a souvisejícím sociálním potřebám; vyzývá ke každoročnímu monitorování a podávání zpráv o pokroku při odstraňování chudoby dětí v oblasti bydlení v celé EU;

56.zdůrazňuje, že je důležité zajistit pro starší osoby dostupnost bydlení, které bude přístupné a bude brát zřetel na jejich věk; je si vědom problémů, kterým starší lidé čelí v souvislosti s náklady na údržbu a svými potřebami v oblasti péče; upozorňuje na problémy, kterým čelí starší majitelé domů, kteří si nemohou dovolit rekonstrukci svých nemovitostí, aby splňovaly nové normy energetické účinnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily cílená, dobrovolná a byrokracií nezatížená podpůrná opatření pro zranitelné vlastníky domů; vybízí členské státy a místní samosprávy, aby podporovaly vícegenerační bydlení, komunitní bydlení, iniciativy spolubydlení a další inovativní řešení pro dlouhodobou péči i život seniorů, které mohou přinést ekonomické a sociální výhody a přispět ke snížení tlaku na systémy sociální péče a k utužení místních komunit; je si vědom toho, že důležitou úlohu hrají také integrované komunity důchodců a modely společného bydlení seniorů, které umožňují starším lidem vést déle nezávislý život, a snižují tak jejich závislost na dlouhodobé péči;

57.zdůrazňuje, že osobám postiženým domácím násilím by měly členské státy, organizace hospodařící s byty a soukromý sektor poskytovat odpovídající pomoc, jako je dočasné nouzové ubytování v azylových domech a krizových centrech, a že řešení by měla být těmto osobám poskytována prostřednictvím rychlých správních postupů; vyzývá Komisi, aby do politiky EU v oblasti bydlení začlenila otázky genderově podmíněného násilí;

58.vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly náležitou pozornost otázce přístupného bydlení pro osoby se zdravotním postižením; varuje před velmi nízkou nabídkou přístupného bydlení a negativními dopady, které to má na sociálně-ekonomickou integraci osob se zdravotním postižením a jejich schopnost vést nezávislý život; vyzývá k zajištění toho, aby byl bytový fond přístupnější pro osoby se zdravotním postižením; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby výrazně zvýšily nabídku přístupného bydlení a zavedly mechanismy zajišťující dostatečný podíl přístupného bydlení v nové výstavbě; vyzývá k tomu, aby byla unijní Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 provedena v plném rozsahu; zdůrazňuje, že přístupné bydlení je předpokladem plného zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti; vyzývá k přijetí cíleného a účinného souboru opatření zaměřených na zajištění úplného a důsledného provádění požadavků na přístupnost bydlení podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že je třeba zajistit jak dostupnost a zachování přístupného bydlení, tak i poskytování odpovídajících podpůrných služeb v komunitě, které jsou přizpůsobeny funkčním a kognitivním schopnostem jednotlivců, včetně podporovaného bydlení; podporuje iniciativy veřejného, veřejno-soukromého a soukromého družstevního bydlení, včetně bydlení pro osoby se zdravotním postižením, v jejichž rámci komunity společně rozvíjejí a spravují projekty bydlení, které podporují sociální soudržnost a zajišťují dlouhodobou cenovou dostupnost; vyzývá členské státy, aby zajistily poskytování komplexních, dostupných a systémových komunitních služeb pro osoby se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že podpůrné služby poskytované v místě bydliště mají zásadní význam, neboť umožňují nezávislý život a sociální začlenění a brání tomu, aby osoby se zdravotním postižením byly nuceny vyhledávat pomoc ve formě ústavní péče;

59.zdůrazňuje, že bezdomovectví je nejzávažnější formou chudoby a sociálního vyloučení; připomíná, že opatření v oblasti bezdomovectví jsou primárně v pravomoci členských států, zatímco úlohou EU je úsilí v této oblasti podporovat a koordinovat; vyzývá k posílení evropské platformy pro boj proti bezdomovectví, aby bylo možné koordinovat opatření, vyměňovat si informace a sdílet osvědčené postupy; žádá Komisi, aby zajistila součinnost mezi strategií EU pro boj proti chudobě, novým akčním plánem pro evropský pilíř sociálních práv, Evropskou platformou pro boj proti bezdomovectví a Evropským plánem dostupného bydlení; vyzývá k ambicióznímu a urychlenému provádění evropské záruky pro děti v celé EU s cílem předcházet dětskému bezdomovectví a řešit je; vyzývá Komisi, aby poskytla technickou pomoc, zajistila budování kapacit a politickou podporu v oblasti bezdomovectví a monitorovala pokrok, kterého bylo v tomto ohledu dosaženo; vyzývá Komisi a národní statistické úřady, aby posílily sběr a harmonizaci údajů o bydlení; konstatuje, že strategie Housing First se v určitých vnitrostátních kontextech ukázala jako užitečná, avšak za její provádění i nadále odpovídají jednotlivé členské státy; vyzývá členské státy, aby vypracovaly a prováděly strategie zaměřené na bydlení s cílem omezit bezdomovectví a aby rozšířily intervence založené na důkazech, jako je přístup Housing First; vyzývá členské státy k zajištění přístupu osob bez domova k sociálnímu bydlení; vyzývá členské státy, aby v rámci provádění evropské záruky pro děti přijaly vnitrostátní cíle, které zabrání vystěhovávání dětí v případech, kdy existuje zřejmé riziko bezdomovectví; vyzývá členské státy, aby se zabývaly diskriminací osob bez domova; oceňuje úlohu, kterou při řešení bezdomovectví a podpoře stability bydlení hrají nevládní organizace;

60.trvá na tom, že každý zásah do trhu musí být založen na spolehlivých údajích, které mají veřejné instituce v držení; zdůrazňuje úlohu veřejných dat při vytváření politiky v oblasti bydlení; vítá přijetí nařízení o evropských statistikách obyvatelstva a bydlení Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2458 ze dne 26. listopadu 2025 o evropských statistikách obyvatelstva a bydlení, kterým se mění nařízení (ES) č. 862/2007 a zrušují nařízení (ES) č. 763/2008 a (EU) č. 1260/2013 (Úř. věst. L, 2025/2458, 12.12.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/2458/oj)., které Eurostatu poskytne větší kapacitu pro shromažďování údajů o podmínkách bydlení a přístupu k němu v celé EU; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s nedávno přijatým nařízením o evropských statistikách obyvatelstva a bydlení zahájila nové pilotní studie a studie proveditelnosti týkající se přístupu k přiměřenému a cenově dostupnému bydlení pro osoby se zdravotním postižením; vyzývá Eurostat, aby shromažďoval, analyzoval a sdílel údaje o bydlení na celostátní, regionální a místní úrovni prostřednictvím nově vytvořené specializované digitální platformy EU, která podpoří tvorbu politik založenou na důkazech, zlepší transparentnost, bude monitorovat prázdné a málo využívané byty a prostory s potenciálem přeměny na bytové jednotky a poskytovat středisku EU pro sledování fondu budov další informace o kvalitě obydlí a technických systémů budov; vyzývá Komisi, aby shromažďovala a zveřejňovala údaje o přístupu k bydlení rozčleněné podle pohlaví a o programech sociálního bydlení; vyzývá Komisi, aby v zájmu posouzení situace v oblasti bydlení každoročně vypracovávala evropskou zprávu o bydlení, která by měla zahrnovat údaje o cenové dostupnosti, vývoji nájemného a cen, vlastnictví půdy a nemovitostí, jistotě držby, bezdomovectví a vyloučení z přístupu k bydlení; vyzývá k podávání doplňkových pravidelných zpráv o přidělování fondů EU v oblasti bydlení a jejich dopadu; vyzývá členské státy, aby po místních orgánech vyžadovaly předkládání pravidelných zpráv o kapacitě infrastruktury v souvislosti s projekty bydlení, sledovaly neobsazené domy a byty a zavedly pobídky pro jejich vlastníky, které je budou motivovat k renovaci a pronajímání; vyzývá EU, aby zlepšila monitorování a v případě potřeby poskytla členským státům nástroje pro lepší dohled nad trhem s obytnými nemovitostmi; vyzývá Komisi, aby v procesu evropského semestru a v doporučeních pro jednotlivé země zajistila větší důraz na ukazatele dostupného, udržitelného a důstojného bydlení; vyzývá k plnému využívání pilotního projektu EU pro sledování půdy, aby se zaplnily mezery v údajích a zlepšilo se tak monitorování půdy a určily osvědčené postupy na podporu přístupu mladých lidí k půdě; vyzývá členské státy, aby zlepšily transparentnost svých trhů s pozemky a řešily problém přístupu některých skupin, jako jsou mladí zemědělci, k půdě; vyzývá Komisi, aby stanovila metodiku pro shromažďování a zpracování údajů o bydlení a definovala soubor společných ukazatelů s cílem zajistit srovnatelnost mezi členskými státy; vyzývá k tomu, aby byly výdaje na bydlení zohledněny při měření životních nákladů, kupní síly občanů a jejich celkového blahobytu; vyzývá k začlenění nákladů na bydlení obývané vlastníky do harmonizovaného indexu spotřebitelských cen s cílem lépe zohlednit skutečné náklady na bydlení ve statistikách inflace;

61.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropské radě, vládám a parlamentům členských států, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Evropskému výboru regionů a vedoucím regionálních orgánů EU.