1.důrazně podtrhuje, že transparentnost a přístup k dokumentům představují základní práva podle práva EU, která jsou nezbytné pro zajištění transparentní, demokratické, odpovědné a smysluplné účasti občanů;

2.konstatuje, že Komise v roce 2024 změnila svůj rámec transparentnosti přijetím revidovaného jednacího řádu ve snaze vyjasnit pravidla pro přístup veřejnosti k dokumentům podle nařízení (ES) č. 1049/2001; zdůrazňuje, že některé zúčastněné strany vyjádřily obavy v souvislosti s revidovanými pravidly, zejména pokud jde o definici toho, co lze považovat za „dokument“, další výjimky z povinnosti registrovat dokumenty nebo domněnky ohledně nezpřístupnění, soulad této definice a těchto výjimek a domněnek s ustálenou judikaturou Soudního dvora EU a skutečnost, že by mohly oslabit transparentnost, což by představovalo krok zpět, a mohlo narušit i jednotné uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001;

3.konstatuje, že Komise v roce 2024 obdržela 6 938 původních žádostí o přístup k dokumentům a 641 potvrzujících žádostí, což představuje 7% nárůst potvrzujících žádostí v porovnání s rokem 202318 Zpráva Komise ze dne 19. května 2025 o uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise v roce 2024 (COM(2025)0239).; konstatuje, že v roce 2023 obdržela Komise 7 274 původních žádostí o přístup k dokumentům a 599 potvrzujících žádostí, což představuje 43% nárůst potvrzujících žádostí v porovnání s rokem 202219 Zpráva Komise ze dne 3. července 2024 o uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise v roce 2023 (COM(2024)0266).; konstatuje, že v roce 2022 obdržela Komise 7 410 původních žádostí o přístup k dokumentům a 418 potvrzujících žádostí, což představuje 17,8% nárůst potvrzujících žádostí v porovnání s rokem 202120 Zpráva Komise ze dne 13. září 2023 o uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise v roce 2022 (COM(2023)0523).;

4.zdůrazňuje, že Komise při vyřizování potvrzujících žádostí rozhodla poskytnout částečný nebo plný přístup k dokumentům v 51 % případů v roce 2022, 85 % případů v roce 2023 a 60 % případů v roce 2024; bere na vědomí, že počet potvrzujících žádostí se zvyšuje, přičemž počet původních žádostí se snížil a že poměr rozhodnutí se ve fázi potvrzujících žádostí obrátil; poukazuje na to, že to svědčí o tom, že původní žádosti nebyly důkladně posouzeny;

5.zdůrazňuje skutečnost, že k 31. prosinci 2024 obsahoval veřejný rejstřík dokumentů Parlamentu 918 803 jednacích čísel (oproti 898 267 na konci roku 2023); konstatuje, že celková míra kladných odpovědí zůstala vysoká a činila 91 %, přičemž žádosti byly vyřízeny průměrně zhruba do devíti pracovních dnů21 Evropský parlament, „Přístup veřejnosti k dokumentům v roce 2024 – Výroční zpráva Evropského parlamentu), Generální ředitelství pro předsednictví, oddělení pro transparentnost, květen 2025.;

6.bere na vědomí, že Komise dostala nejvíce žádostí o přístup k dokumentům ze všech institucí EU, přičemž nejvíce žádostí obdržely generální sekretariát a generální ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin;

7.konstatuje, že v roce 2024 Komise vydala 5 542 odpovědí v počáteční fázi a 305 potvrzujících odpovědí, přičemž rovněž ostatní orgány EU dosáhly pokroku ve svých snahách o zlepšení transparentnosti: rejstřík Rady obsahoval do konce roku 2024 více než 527 000 dokumentů, z nichž více než 72 % bylo veřejně přístupných, a zpracoval více než 2 800 žádostí o přístup, zejména od občanské společnosti a akademické obce, přičemž plný nebo částečný přístup poskytl v 85 % případů22 Zpráva Komise ze dne 3. července 2024 o uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise v roce 2023 (COM(2024)0266).;

8.vítá tyto trendy, neboť zdůrazňují trvalý závazek EU k transparentnosti v souvislosti se složitými právními a politickými výzvami; konstatuje však, že v 85 % přezkoumávaných případů Komise nepřijala rozhodnutí v zákonných lhůtách a že v 60 % případů činilo zpoždění více než 60 pracovních dnů;

9.zdůrazňuje, že v souladu s čl. 4 odst. 6 nařízení (ES) č. 1049/2001, i v případě, v němž by neměly být určité informace poskytnuty na základě opodstatněných důvodů, mělo být zváženo jejich částečné zveřejnění a zbývající části požadovaného dokumentu musí být zpřístupněny, přičemž se zohlední převažující veřejný zájem na transparentnosti a zpřístupnění, který zahrnuje zásady řádné správy věcí veřejných, institucionální účinnosti, demokratické odpovědnosti a posílené občanské angažovanosti v rozhodovacím procesu;

10.je pevně přesvědčen, že pevný a důsledný závazek k přístupu veřejnosti k dokumentům a k transparentnosti představuje základní pilíř demokratického systému EU, který posiluje angažovanost a účast občanů a přispívá k řádné správě věcí veřejných a řádnému finančnímu řízení; domnívá se, že s ohledem na současný kontext hybridních hrozeb a války je důležité pomáhat bojovat proti konspiračním narativům a dezinformacím a že závazek v této oblasti přispěje k posílení odolnosti EU vůči zahraničnímu vměšování a pokusům o oslabení její integrity;

11.domnívá se, že uplatňování proaktivního přístupu a přijímání rychlejších, méně těžkopádných a dostupnějších postupů pro vyřizování stížností na odepření přístupu by pomohlo zajistit účinnou transparentnost a zabránit právním sporům, které by mohly vést ke zbytečným nákladům a zátěži;

12.vyjadřuje znepokojení nad přetrvávajícím příliš vysokým stupněm utajování úředních dokumentů orgány, institucemi a jinými subjekty EU, což je porušením zásady transparentnosti; opakuje svou dlouhodobou výzvu, kterou vyjádřil ve svých předchozích usneseních o přístupu veřejnosti k dokumentům, aby byla stanovena jasná, konzistentní a právně závazná pravidla upravující utajování a rušení stupně utajení dokumentů s cílem zajistit demokratickou odpovědnost;

13.se znepokojením konstatuje, že mezi obvyklé problémy, na které narážejí osoby žádající o přístup k dokumentům, patří odmítnutí přístupu ze strany orgánů, institucí a jiných subjektů na základě nepodstatných argumentů a nejednotné zacházení při vyřizování podobných žádostí o přístup k dokumentům ze strany orgánů;

14.vyjadřuje znepokojení nad častým využíváním výjimek uvedených v článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001 k odepření poskytování plného přístupu k dokumentům; zdůrazňuje, že transparentnost a přístup k dokumentům musí zůstat obecným pravidlem, přičemž lze uplatnit omezený počet legitimních výjimek, jak jsou definovány v příslušných právních předpisech, například z bezpečnostních důvodů, a musí být vykládány striktně; připomíná, že podle veřejné ochránkyně práv EU by se veškeré výjimky nebo omezení přístupu veřejnosti k dokumentům nebo informacím, včetně legislativních dokumentů, měly uplatňovat výjimečně a omezovat se na to, co je nezbytně nutné; opakuje, že orgán, instituce nebo jiný subjekt, který uplatňuje jednu z výjimek z přístupu k dokumentům podle tohoto článku, musí provést objektivní a individuální posouzení každého jednotlivého případu; vyzývá orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby tato hodnocení zahrnuly do svých postupů pro poskytování přístupu k dokumentům;

15.vyzývá Komisi, aby zajistila transparentnost rozhodnutí přijímaných v rámci postupu projednávání ve výborech; připomíná, že v rámci postupu projednávání ve výborech se Soudní dvůr domníval, že odhalení postoje členských států samo o sobě neohrožuje rozhodovací proces23 viz rozsudek Tribunálu ze dne 14. června 2023, Covington & Burling a Van Vooren v. Komise, T-201/21, ECLI:EU:T:2023:333.;

16.vyjadřuje znepokojení nad obtížemi při přístupu k dokumentům některých agentur EU a nad tím, že tyto agentury brání přístupu veřejnosti k dokumentům a řádné kontrole; zdůrazňuje potřebu větší transparentnosti a proaktivního přístupu k dokumentům agentur EU; dále vyzývá agentury EU, aby ve své politice přístupu k dokumentům uplatňovaly nařízení (ES) č. 1049/2001; vyzývá zejména Agenturu Evropské unie pro otázky azylu (EUAA), aby v souladu s nařízením (EU) 2021/2303 o Agentuře Evropské unie pro otázky azylu 24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2303 ze dne 15. prosince 2021 o zřízení Agentury Evropské unie pro otázky azylu a o zrušení nařízení (EU) č. 439/2010 (Úř. věst. L 468, 30.12.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/2303/oj). poskytla Evropskému parlamentu včasný přístup ke svým dokumentům, zejména k informacím a analýzám týkajícím se bezpečných zemí původu a bezpečných třetích zemí s cílem posílit demokratický dohled; požaduje, aby povinnost podávat každoročně zprávu o provádění nařízení, kterou ukládá článek 17 nařízení (ES) č. 1049/2001, byla rozšířena na všechny ostatní orgány, instituce a jiné subjekty EU, na něž se vztahuje článek 15 Smlouvy o fungování EU;

17.vyjadřuje politování nad tím, že Komise a Rada stále nepřijaly smysluplná následná opatření v návaznosti na doporučení obsažená v předchozích zprávách Parlamentu o přístupu k dokumentům; dále vyjadřuje politování nad tím, že orgány EU aktivně nezveřejňují mnohé dokumenty související s legislativními spisy, což občanům brání v tom, aby věděli, které dokumenty skutečně existují, a omezuje tak jejich právo požádat o přístup k dokumentům;

18.vyjadřuje politování nad skutečností, že je v současné době obtížné získat od Komise přístup k podrobným informacím o provádění a prosazování práva EU; vyzývá proto Komisi, aby zajistila transparentnost rozhodnutí přijímaných v rámci řízení o nesplnění povinnosti;

19.vyzývá Komisi, aby zajistila transparentnost rozhodnutí přijatých v souvislosti s rozpočtem EU, zejména pokud jde o financování EU pro třetí země a v oblasti migrace a bezpečnosti, včetně informací o výši, účelu a zdroji financování s cílem zajistit, aby Parlament a veřejnost mohly vykonávat kontrolu nad plněním rozpočtu EU;

20.opakuje své znepokojení nad modelem systémových zpoždění ze strany Komise při reakci na potvrzující žádosti, které odhalilo šetření evropské veřejné ochránkyně práv uvedené ve zvláštní zprávě OI/2/2022/OAM, které zjistilo, že strukturální nedostatky, nedostatečné zdroje a neúčinná komunikace v konečném důsledku odrazovaly jednotlivce od výkonu jejich práva na přístup; vyjadřuje politování nad skutečností, že Komise dosud plně neprovedla některá klíčová doporučení veřejné ochránkyně práv, zejména ta, která se týkají dodržování lhůt, ani neprokázala hmatatelný závazek k jejich provádění; vyzývá Komisi a Radu, aby přijaly potřebná opatření k zajištění dodržování doporučení evropské veřejné ochránkyně práv a zabývaly se klíčovými otázkami, jako jsou přetrvávající zpoždění, nedostatečná spolupráce s žadateli a nedostatečná transparentnost ve významných případech; naléhavě vyzývá Komisi, aby napravila své systematické prodlevy při vyřizování žádostí o přístup veřejnosti k dokumentům; domnívá se, že v případě, že orgány nereagují na žádost o přístup k dokumentům, měly by být stanoveny možné sankce nebo důsledky;

21.vyjadřuje politování nad skutečností, že několik legislativních návrhů, které Komise předložila, bylo předloženo bez doprovodného posouzení dopadů nebo bez řádně odůvodněné výjimky z povinnosti je předložit; zdůrazňuje, že spolunormotvůrci musí být plně informováni o podkladových důkazech na podporu legislativních iniciativ, aby byla dodržena transparentnost legislativního procesu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že všechny budoucí legislativní návrhy budou v souladu se základními právy, budou založeny na spolehlivých a ověřitelných údajích, které jasně prokáží jejich nezbytnost, přiměřenost, očekávanou účinnost a nákladovou efektivnost a budou doprovázeny komplexním posouzením dopadů; dále vyzývá Komisi, aby zajistila plnou transparentnost při výběru zúčastněných stran konzultovaných při přípravě legislativních návrhů a dostatek času na rozsáhlé veřejné konzultace;

22.vyjadřuje politování nad nedostatečnou transparentností v Radě, jež přetrvává i nadále; hluboce lituje, že nedávné analýzy stále poukazují na nedostatek proaktivních postupů zveřejňování a registrace dokumentů; připomíná, že podle čl. 16 odst. 8 Smlouvy o EU musí Rada při projednávání návrhu legislativního aktu a hlasování o něm zasedat veřejně; zdůrazňuje, že označení většiny přípravných dokumentů v probíhajících legislativních postupech jako „LIMITE“ představuje nepřiměřené omezení práva občanů na přístup k legislativním dokumentům; zdůrazňuje, že aby občané mohli plně uplatňovat své právo na přístup k dokumentům, měly by být všechny vypracované nebo distribuované legislativní dokumenty rovněž uvedeny v uživatelsky vstřícném veřejném rejstříku; naléhavě vyzývá Radu, aby zlepšila svá pravidla a postupy týkající se transparentnosti, včetně přístupnosti a klasifikace legislativních dokumentů; upozorňuje kromě toho na judikaturu Soudního dvora, která uznává právo veřejnosti na přístup k dokumentům, jež vypracovaly pracovní skupiny Rady jednající v kontextu legislativního procesu; konstatuje však, že o přístup je stále třeba aktivně žádat; s vážným znepokojením bere na vědomí zjištění týkající se odmítání Rady poskytovat přístup k dokumentům z třístranných jednání, jako jsou obecné přístupy Rady, čtyřsloupcové dokumenty, pořady jednání, shrnutí výsledků a zápisy z třístranných jednání;

23.opakuje, že Rada musí dodržovat vyšší standardy transparentnosti; zdůrazňuje, že interinstitucionální důvěra je narušena, pokud jeden orgán soustavně odmítá poskytnout veřejnosti přístup k dokumentům relevantním pro rozhodování EU;

24.zdůrazňuje, že mezinárodní dohody mají závazný právní účinek a utvářejí vývoj právních předpisů EU; trvá proto na tom, že je naprosto nezbytné zajistit plnou transparentnost v průběhu celého procesu jednání tím, že se poslancům Evropského parlamentu poskytne včasný a neomezený přístup ke všem příslušným dokumentům; připomíná, že podle článku 218 Smlouvy o fungování EU musí být Evropský parlament „okamžitě a plně informován ve všech etapách tohoto postupu“;

25.vítá rozsudek Soudního dvora ve věci Stevi a The New York Times v. Komise jako důležitý příspěvek k linii judikatury, která podpořila transparentní postupy v orgánech, institucích a jiných subjektech EU; konstatuje, že toto rozhodnutí Soudního dvora ponechává prostor pro modernizovaný výklad nařízení (ES) č. 1049/2001 s ohledem na současné komunikační postupy a vyvíjející se očekávání v oblasti transparentnosti; připomíná, že Soudní dvůr objasnil, že právo na přístup k dokumentům se vztahuje na všechny příslušné formáty a nelze jej obcházet vnitřními pravidly pro registraci nebo selektivními postupy správy záznamů; vyzývá proto všechny orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby aktivně uchovávaly, registrovaly a zpřístupňovaly veškeré úřední dokumenty ve všech příslušných formátech, které by mohly zahrnovat například digitální komunikaci a textové zprávy, pokud se týkají veřejných záležitostí;

26.domnívá se, že způsob, jakým předsedkyně Komise řešila žádost o přístup k dokumentu v onom případě, snížil důvěru v Komisi; vyjadřuje politování nad tím, že Komise soustavně odmítá vysvětlit, proč nemohl být k požadovaným dokumentům poskytnut žádný přístup; konstatuje, že rozsudek zdůrazňuje povinnost aktivně uchovávat dokumentaci, aby se zajistil účinný výkon práva na přístup;

27.v této souvislosti konstatuje, že registrace dokumentu je důsledkem existence dokumentu, a nikoli podmínkou jeho existence, a že Komise se nemůže spoléhat pouze na neexistenci registrace ve svém systému, aby prokázala, že nemá v držení požadované dokumenty; je pevně přesvědčen, že ztráta nebo vymazání dokumentu pouze z důvodu pouhého prohlášení dokumentu za „krátkodobý“ zásadně oslabuje zásadu transparentnosti a řádné správy, což představuje nebezpečný precedens pro budoucí vyřizování žádostí o přístup k dokumentům;

28.je znepokojen nedostatečnou transparentností, kterou Komise projevila při zveřejňování kupních smluv v souvislosti s onemocněním COVID-19; zdůrazňuje, že Soudní dvůr měl za to, že Komise neposkytla veřejnosti dostatečně široký přístup k dohodám o nákupu očkovacích látek proti onemocnění COVID-1925 Věci T-689/21, Auken a další v. Komise, a T-761/21, Courtois a další v. Komise.;

29.vyzývá orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby prováděly politiku transparentnosti již od návrhu a aktivně zveřejňovaly dokumenty s konečným cílem zajistit, aby občané mohli plně uplatňovat své právo na přístup k dokumentům a vykonávat svou kontrolní úlohu;

30.naléhavě vyzývá Komisi, aby uznala, že výkon práva občanů na transparentnost a přístup k dokumentům není známkou nedůvěry, která by proto měla být omezena nebo zmařena, ale spíše představuje pro orgány EU příležitost ukázat, jak jsou přijímána rozhodnutí, a zvýšit důvěru společnosti v EU;

31.se znepokojením konstatuje, že v současné době mohou občané zamítnutí žádosti o přístup k dokumentům nebo neposkytnutí včasné odpovědi v případě nedodržení lhůt napadnout pouze podáním stížnosti úřadu veřejného ochránce práv, jehož doporučení bohužel nejsou právně závazná, nebo zahájením soudního řízení proti příslušnému orgánu u Soudního dvora, což znamená mimořádně zdlouhavý a nákladný proces s nejistými výsledky a vytváří nepřiměřenou zátěž, jež občany, kteří chtějí rozhodnutí o zamítnutí přístupu napadnout, odrazuje; zdůrazňuje, že velmi vysoké právní poplatky mají pro občany a občanskou společnost odrazující účinek, pokud jde o jejich právo na přístup ke spravedlnosti a na účinnou právní ochranu chráněnou Listinou;

32.bere na vědomí přijetí revidovaných vnitřních pravidel Komise pro přístup k dokumentům a skutečnost, že byly vzneseny otázky ohledně jejich slučitelnosti s Listinou, Smlouvou o EU, Smlouvou o fungování EU a nařízením (ES) č. 1049/2001 a konstatuje, že u Tribunálu Evropské unie probíhají v této souvislosti řízení; naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala svá pravidla pro správu záznamů a archivy s ohledem na příslušnou judikaturu a aby je vyjasnila nebo upravila tak, aby dosáhla nejvyšší úrovně transparentnosti v souladu s požadavky a duchem článku 15 Smlouvy o fungování a nařízení (ES) č. 1049/2001; domnívá se, že to bude přispívat k demokratické důvěryhodnosti EU;

33.vyzývá orgány, instituce nebo jiné subjekty EU, aby přijaly jednodušší postupy pro vyřizování stížností na odepření přístupu a aby přijaly rovněž opatření k zajištění toho, aby občané mohli v případě potřeby napadnout rozhodnutí; připomíná, že orgány EU mají povinnost poskytovat přizpůsobené odpovědi a nespoléhat se pouze na obecné domněnky nezpřístupnění;

34.bere na vědomí, že Komise stáhla své návrhy na revizi nařízení (ES) č. 1049/2001 z let 2008 a 2011; lituje tohoto rozhodnutí stáhnout je po letech patové situace bez jasného plánu, časového harmonogramu a smysluplných konzultací, čímž byla promarněna klíčová příležitost modernizovat stávající a zastaralý rámec; důrazně doporučuje Komisi, aby prozkoumala různé vnitrostátní právní předpisy a postupy, pokud jde o přístup k dokumentům, a to i v těch členských státech, kde existují vyšší standardy transparentnosti než na úrovni EU;

35.vyzývá Komisi, aby předložila návrh, který bude aktualizovaný a ambicióznější a bude začleňovat judikaturu Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva, zohlední doporučení Parlamentu, včetně jeho postoje z roku 2011 k navrhované revizi nařízení (ES) č. 1049/2001, a bude zahrnovat sankce za nedodržování pravidel transparentnosti; dále vyzývá Komisi, aby zúžila výjimky na nezbytně nutné případy a stanovila nový ambiciózní standard EU pro otevřenost a přístup veřejnosti k dokumentům; vyzývá k tomu, aby do doby, než bude předložen aktualizovaný návrh, bylo nařízení (ES) č. 1049/2001 vykládáno striktně a důsledně uplatňováno v souladu s příslušnou judikaturou a se zásadou, že by měl být zajištěn co nejširší přístup;

36.zdůrazňuje, že Evropský parlament by měl jít dobrým příkladem tím, že bude aktivně zveřejňovat dokumenty v souladu se svou zavedenou praxí v oblasti legislativní transparentnosti a rozšíří tento přístup na dokumenty související s legislativními spisy a činností, například na pořady jednání a zápisy ze schůzí koordinátorů, jakož i na pořady jednání Konference předsedů;

37.opakuje svou výzvu Komisi, aby neodkladně řešila systémová zpoždění při vyřizování potvrzujících žádostí přijetím proaktivního přístupu, zlepšením vnitřních postupů, vyčleněním dostatečných lidských a finančních zdrojů na základě důkladného zhodnocení potřeb a zajištěním včasné a transparentní komunikace s žadateli, aby byly dodrženy právní povinnosti a podpořena důvěra a účast veřejnosti;

38.doporučuje, aby orgány, instituce a jiné subjekty EU zveřejňovaly na svých internetových stránkách poradenství ohledně toho, jaké informace by měla obsahovat žádost o dokumenty podle nařízení (ES) č. 1049/2001, aby se zjednodušilo vyřizování těchto žádostí;

39.zdůrazňuje, že informace o životním prostředí v držení veřejných orgánů jsou ve veřejném zájmu a že veřejnost by podle Aarhuské úmluvy měla mít k těmto informacím široký přístup; vyjadřuje politování nad tím, že odmítnutí poskytnout přístup k informacím o dopadech emisí na životní prostředí, například v oblasti chemického znečištění, může mít negativní dopad na veřejné zdraví a ochranu občanů před nebezpečnými látkami;

40.vítá skutečnost, že evropský veřejný ochránce práv zavedl postup rychlého přezkumu v případech zamítnutí žádostí o přístup;

41.vyzývá orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby vytvořily a nabízely vzdělávací programy pro všechny zaměstnance se zvláštním důrazem na ty, kteří se zabývají dokumenty a rozhodovacími procesy, s cílem podpořit vnitřní kulturu transparentnosti, odpovědnosti a řádné správy věcí veřejných;

42.vyzývá k tomu, aby rozhodnutí o zamítnutí žádostí o přístup byla přijímána na základě objektivního a individuálního posouzení jednotlivých případů, sdělována bez zbytečného odkladu a doplňována odůvodněným a konkrétním odůvodněním v souladu s příslušnou judikaturou; připomíná všem orgánům, institucím a jiným subjektům EU, že jakékoli rozhodnutí o odepření přístupu veřejnosti k dokumentům musí být omezeno na to, co je naprosto nezbytné, a musí být vykládáno striktně, aby byla umožněna veřejná kontrola a demokratická důvěryhodnost tím, že se zajistí, aby občané chápali, proč byl přístup odepřen, a mohli v případě potřeby využít dostupné opravné prostředky;

43.vyzývá k vytvoření nezávislého mechanismu dohledu, který by každoročně přezkoumával postupy utajování a odtajňování;

44.vyzývá Komisi, aby byla transparentnější, pokud jde o smlouvy se třetími stranami; vyzývá Komisi, aby v souladu s předchozími výzvami Parlamentu 26 Například v usnesení ze dne 9. září 2025 o zadávání veřejných zakázek (Přijaté texty, P10_TA(2025)0174). aktivněji zveřejňovala co nejvíce informací o nabídkových řízeních;

45.vyzývá orgány EU, aby přesto rychle a v plném rozsahu plnily rozhodnutí a doporučení úřadu veřejného ochránce práv v návaznosti na stížnosti ohledně odepření přístupu k dokumentům; vyzývá orgány, instituce a jiné subjekty EU, aby přijaly rychlejší, přístupnější a dále zjednodušené postupy pro vyřizování stížností na odepření přístupu a opatření k zajištění toho, aby občané mohli v případě potřeby napadnout rozhodnutí; v této souvislosti doporučuje jmenovat vyšší úředníky nebo nezávislé odborníky, kteří budou způsobilí k tomu, aby bez zbytečného odkladu odvolání týkající se žádostí o přístup k dokumentům přezkoumali;

46.vyzývá k plné transparentnosti, pokud jde o používání systémů umělé inteligence v rozhodnutích a postupech orgánů EU, včetně zveřejňování podrobných informací o algoritmech, tréninkových údajů a posouzení dopadů;

47.zdůrazňuje, že nedostatečné znalosti o tom, zda dokumenty skutečně existují, mohou občanům bránit ve výkonu jejich práva žádat o přístup k nim; zdůrazňuje, že zajištění toho, aby občané byli schopni porozumět legislativnímu procesu, podrobně jej sledovat a podílet se na něm, je právním požadavkem vyplývajícím ze Smluv a Listiny a základním obecným předpokladem demokratické kontroly a demokracie jako takové; vyzývá proto k cíleným osvětovým a informačním kampaním na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni s cílem informovat občany o jejich právech na přístup k dokumentům a o nástrojích a postupech, které jsou k dispozici pro jejich výkon;

48.zdůrazňuje, že mezinárodní dohody mají závazný právní účinek a utvářejí vývoj právních předpisů EU; trvá proto na tom, že je naprosto nezbytné zajistit plnou transparentnost v průběhu celého procesu jednání tím, že se poslancům Evropského parlamentu poskytne včasný a neomezený přístup ke všem příslušným dokumentům; vyzývá k tomu, aby byl v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU Evropský parlament ve všech stádiích tohoto postupu neprodleně a plně informován;

49.naléhavě vyzývá Radu, aby zlepšila svá pravidla a postupy týkající se legislativní transparentnosti; vyzývá k proaktivnímu a včasnému zveřejňování obecných a částečných přístupů Rady a všech přípravných dokumentů Rady k legislativním spisům, včetně postojů každého členského státu a zápisů ze schůzí pracovních skupin, a k zavedení jejich zveřejňování jako standardní praxe ve všech fázích rozhodování v souladu se zásadou demokratické účasti zakotvenou ve Smlouvách a Listině;

50.vyzývá orgány EU, aby plně dodržovaly rozsudek Tribunálu ve věci T-540/1527 Rozsudek Tribunálu ze dne 22. března 2018, De Capitani v. Parlament, T-540/15, ECLI:EU:T:2018:167. týkající se přístupu k čtyřsloupcovým dokumentům; dále vyzývá orgány EU, aby aktivně zveřejňovaly další dokumenty z třístranných jednání, jako jsou pořady jednání, shrnutí výsledků a zápisy z třístranných jednání;

51.zdůrazňuje, že transparentnost musí jít ruku v ruce s odpovědností; vyzývá k zavedení pravidelných auditů evropského veřejného ochránce práv týkajících se institucionálního dodržování povinností v oblasti transparentnosti;

52.vyzývá k tomu, aby byl na internetových stránkách Parlamentu zaveden uživatelsky vstřícný systém, v němž bude u každého jmenovitého hlasování viditelný text, o němž se hlasovalo, a výsledky hlasování podle skupin a podle poslanců Evropského parlamentu, v souladu s předchozí výzvou Parlamentu k větší transparentnosti a aby byly k dispozici uživatelsky vstřícné nástroje, díky nimž budou postupy v Parlamentu pro občany přístupnější;

53.důrazně vyzývá EU a členské státy, aby uplatňovaly zjištění a doporučení Výboru pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy a veřejného ochránce práv a zároveň dodržovaly své vlastní mezinárodní závazky vyplývající z Aarhuské úmluvy a zásady právního státu;

54.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.