1.zdůrazňuje, že je důležité zajistit zdravé mořské ekosystémy, stanoviště a druhy v EU;

2.vyzdvihuje jedinečnou úlohu citlivých druhů v mořských ekosystémech a environmentální, ekonomické a sociální přínosy plynoucí z jejich regulace, zachování a ochrany;

3.zdůrazňuje, že mnohé citlivé druhy jsou cennými ukazateli zdraví mořských ekosystémů, poskytují včasné varování před ekologickou nerovnováhou a přispívají k odolnosti ekosystémů, což má přímý dopad na produktivitu rybolovu a akvakultury;

4.naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly ekosystémový přístup k řízení rybolovu spolu s přístupy, které se zaměřují na ochranu citlivých druhů a zároveň podporují hospodářskou a sociální prosperitu rybářů a zajišťují plnění cílů a mezinárodních závazků EU týkajících se chráněných mořských oblastí a oblastí s velkým významem pro biologickou rozmanitost;

5.vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že změny ekosystémů způsobené změnou klimatu budou důsledně zohledňovány při posuzování vlivu na životní prostředí a řízení rybolovu;

6.apeluje na Komisi a členské státy, aby v souladu s článkem 3 nařízení (EU) 2019/1241 omezily a pokud možno odstranily vedlejší úlovky citlivých mořských druhů a zajistily, aby tyto úlovky neohrožovaly stav těchto druhů z hlediska ochrany;

7.zdůrazňuje, že v posledních desetiletích došlo ke změně stanovišť, což vedlo k vymizení některých druhů a zároveň umožnilo příchod nových; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zvýšit povědomí občanů, zejména rybářů, o významu shromažďování údajů a potřebě adaptivního řízení;

8.zdůrazňuje, že mají-li být ochranná opatření cílená, účinná a v souladu s potřebami jednotlivých ekosystémů a má-li být jejich provádění účinné, je zapotřebí vypracovat vědecky podložené plány řízení chráněných mořských oblastí, včetně jejich environmentálního, sociálního a hospodářského rozměru a výsledků; poukazuje na cíl EU zajistit, aby do roku 2030 bylo chráněno 30 % moří EU;

9.připomíná, že rybáři musí být nedílnou součástí řešení a musí být zastoupeni ve všech poradenských orgánech, a v tomto ohledu zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byli zastoupeni všichni rybáři, zejména drobní a tradiční rybáři; je znepokojen tím, že jejich zastoupení není vždy dostatečně zajištěno;

10.vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využívaly nástroje společné rybářské politiky (SRP), zejména technická opatření k řešení interakcí v oblasti rybolovu a posílení ochrany citlivých druhů, a aby zároveň zajistily spravedlivé a účinné odškodnění rybářů, kteří přišli o přístup k tradičním lovištím, v souladu s ustanoveními Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu; vyzývá Komisi, aby zajistila provádění a prosazování stávajících právních předpisů;

11.naléhavě vyzývá členské státy, aby při přidělování rybolovných práv plně využívaly ustanovení článku 17 nařízení o SRP, aby motivovaly rybáře k přijetí opatření k minimalizaci nebo odstranění vedlejších úlovků citlivých druhů a aby poskytovaly pobídky rybářským plavidlům, která používají selektivní lovná zařízení nebo rybolovné postupy s menším dopadem na životní prostředí, se zvláštním důrazem na malá loďstva;

12.připomíná význam údajů shromažďovaných v rámci SRP pro řádné určení dopadu rybolovu na citlivé druhy a význam zdokonalených monitorovacích systémů v souladu s vědeckým poradenstvím a právními předpisy EU; poukazuje na význam komplexních údajů o vedlejších úlovcích rozdělených podle druhů, které umožní přijmout cílená zmírňující opatření, poskytnout informace pro strategie adaptivního řízení a usnadní přijetí vyvážených a vědecky podložených opatření, která rovněž zohlední socioekonomické faktory a zajistí potravinové zabezpečení EU;

13.zdůrazňuje, že holistický přístup napříč oblastmi politiky může přispět k posílení monitorování, ochrany a obnovy citlivých druhů a stanovišť; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité provádět stávající právní předpisy ve všech příslušných oblastech politiky, a to nad rámec těch, které přímo souvisejí se SRP;

14.vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily ekosystémové přístupy k řízení mořského prostředí a pokud možno zohlednily interakce mezi jednotlivými druhy a veškeré tlaky na mořské ekosystémy, včetně změny klimatu a znečištění, ať už z pozemních nebo jiných zdrojů;

15.zdůrazňuje, že chráněné mořské oblasti, které jsou účinně chráněny a řízeny na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků, přispívají v závislosti na svých cílech ochrany k minimalizaci vedlejších úlovků citlivých druhů, ochraně míst tření a odchovných oblastí a potěru a ke snižování dopadů na citlivá stanoviště;

16.vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily velikost regionálních a místních populací, stav a trendy druhů a potenciální dopady, které mohou mít nevyvážené populace na rybolovné činnosti, s cílem zajistit ekosystémové řízení rybolovu, včetně opatření na ochranu citlivých druhů;

17.vyzývá Komisi a členské státy, aby více podporovaly vědecké programy týkající se citlivých druhů a přístupů k řízení, jak je stanoveno v příslušných právních předpisech; poukazuje na skutečnost, že v některých regionech mají citlivé druhy, jako jsou rostoucí populace kormoránů a tuleňů, dopad na rybí populace a rybolovné a akvakulturní činnosti a na další populace citlivých druhů; je toho názoru, že regulační rámec má vzhledem k místnímu statusu citlivých druhů nezbytné nástroje umožňující zlepšení; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby mezi opatřeními, která mají být přijata, zvážily všechny možnosti stanovené ve směrnici o ptácích a směrnici o stanovištích s cílem více usnadnit aktivní a účinné řízení populací a podpořit ekosystémové řízení;

18.naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že přístupy EU k řízení rybolovu budou v souladu se SRP, strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a mezinárodními závazky EU, jako je celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu; v této souvislosti zdůrazňuje, že by měla být přijata opatření k zastavení úbytku citlivých druhů v mořských ekosystémech EU, a to i prostřednictvím provádění vhodných ochranných opatření a ochrany stanovišť;

19.vyzývá Komisi, aby v regionálních organizacích pro řízení rybolovu přijala opatření k omezení a pokud možno odstranění vedlejších úlovků citlivých druhů a k omezení obchodování s produkty z mořských plodů a jejich dovozu a posílila opatření proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, mimo jiné prostřednictvím lepších celních kontrol a spolupráce s partnery regionálních organizací pro řízení rybolovu;

20.vyzdvihuje, že invazní nepůvodní druhy ohrožují rybolov a akvakulturu, původní mořskou biologickou rozmanitost a ekosystémy, a tím ovlivňují příjmy rybářů a pobřežních komunit;

21.zdůrazňuje zásadní přínos drobného pobřežního rybolovu pro místní hospodářství a potravinové zabezpečení EU a zdůrazňuje, že čelí rostoucím hrozbám vyplývajícím z environmentálních stresorů, jako jsou invazní druhy a změna klimatu, včetně masivního pohybu některých druhů, zejména v důsledku oteplování vod, což je jev, který způsobuje vážné ztráty, zejména pro chovatele měkkýšů, kteří jsou dvojnásobně postiženi poklesem produkce a nárůstem nákladů spojených s predací;

22.připomíná, že v EU je přísně regulováno 88 invazních nepůvodních druhů, včetně 47 živočišných druhů a 41 rostlinných druhů s významným dopadem na Unii;

23.lituje, že současný seznam druhů s významným dopadem na Unii plně nezohledňuje hrozbu invazních nepůvodních druhů pro unijní rybolov, akvakulturu a mořské prostředí – v současné době jsou na seznamu pouze dva mořské druhy (Plotosus lineatus a Rugulopteryx okamurae) a to vedle některých druhů, které se vyskytují v brakických prostředích; vyzývá ke zlepšení tohoto seznamu na základě aktuálních vědeckých doporučení a posouzení rizik;

24.poukazuje na potřebu vhodného řízení druhů a se znepokojením bere na vědomí zvýšenou přítomnost invazních druhů v některých regionech, k nimž patří:a)ústřice obrovské a nepůvodní druhy raků v jižní části Severního moře, zejména podél nizozemského pobřeží;b)hlaváč černoústý, který ovlivňuje ekosystém a konkrétně ohrožuje krevety, platýse a původní druhy hlaváčů, zejména v okolí vod Severního moře;c)krab modrý, krab Takanoův (hemigrapsus takanoi), žebernatka Leidyova a medúzka křížová v severovýchodním Atlantiku;d)perutýn žoldnéř (Pterois miles), lulanka Commersonova (Fistularia commersonii) a čtverzubec stříbropásý (Lagocephalus sceleratus) v okolí Řecka a Kypru;e)slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha) zavlečená do řeky Ebro a sumec velký (Silurus glanis) ve Španělsku;f)asijské řasy Rugulopteryx okamurae, zejména v západním Středomoří;

25.vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly regionální systémy monitorování jednotlivých druhů, včetně koordinovaných strategií včasného varování a reakce pro nepůvodní druhy, které mají dopad na hospodářsky významná stanoviště;

26.vyjadřuje politování nad nedostatkem specifických programů monitorování mořských invazních nepůvodních druhů a vyzývá ke zlepšení metod monitorování a k harmonizaci ukazatelů v rámci EU i ke zvýšení technické a finanční podpory, zejména pro nejvzdálenější regiony, které z důvodu své jedinečné biologické rozmanitosti a odlehlosti potřebují specifické dodatečné financování;

27.doporučuje stanovit metodiku pro určování prahových hodnot a samotné hodnoty pro všechny evropské mořské regiony a subregiony, a to s ohledem na dopad na rybolov a akvakulturu, průběhové řízení a potřebu přísněji kontrolovat loďstva EU a třetích zemí, zaměřovat se na invazní druhy a prosazovat Mezinárodní úmluvu o kontrole balastní vody a sedimentů z lodí a nakládání s nimi a uplatňovat pokyny pro usazeniny z trupu lodí;

28.vyzdvihuje potenciální vazby mezi invazními nepůvodními druhy zavlečenými do suchozemských a sladkovodních ekosystémů a těmi v oceánech a mořích a jejich dopad na rybolov a akvakulturu; vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní strategii pro řešení tohoto problému;

29.zdůrazňuje, že pro účinnou prevenci zavlečení mořských invazních nepůvodních druhů, pro boj proti jejich šíření a pro řešení základních příčin jejich množení je zcela zásadní zaujmout holistické, preventivní a mnohostranné průběhové řízení; vybízí členské státy, aby více využívaly mapování terénu a nové techniky, jako je eDNA, umělá inteligence a automatizované monitorování, jakož i zapojení rybářů, pobřežních komunit a občanské vědy, jako nástroje a zdroje pro zjišťování a prioritizaci nových, objevujících se a pro rybolov a akvakulturu vysoce rizikových invazních nepůvodních druhů; naléhavě vyzývá Komisi, aby tento integrovaný přístup uplatňovala při provádění Evropského paktu pro oceány s cílem zajistit koordinovanou činnost napříč odvětvími a členskými státy;

30.vyzývá členské státy, aby posílily komunikaci, koordinaci a spolupráci, zejména v přeshraničních oblastech, a zároveň využívaly biologickou bezpečnost s cílem urychleně zavádět opatření rychlé reakce pro včasné odhalování a rychlou eradikaci mořských invazních nepůvodních druhů a také pro řízení druhů, které se již velmi rozšířily; dále vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na rozšiřování těchto opatření prostřednictvím spolupráce se zeměmi mimo EU, které sdílejí tutéž mořskou oblast;

31.doporučuje posílit spolupráci mezi vědeckými institucemi a agenturami EU s cílem zlepšit předávání znalostí a aplikovaný výzkum v oblasti šíření, dopadu a kontroly invazních mořských druhů;

32.zdůrazňuje, že Středozemní moře, které se podle Organizace pro výživu a zemědělství otepluje o 20 % rychleji než zbytek světa, je obzvláště významným ohniskem, v němž se vyskytuje více invazních nepůvodních druhů než v jakémkoli jiném moři na světě, což má značné negativní dopady na mořské ekosystémy a odvětví rybolovu a akvakultury, a vyžaduje proto zvláštní pozornost; naléhavě v této souvislosti vyzývá Komisi a členské státy, aby přidělily dodatečné zdroje a zavedly naléhavá opatření k zastavení šíření těchto druhů v této mořské oblasti;

33.vyzývá Komisi, aby podporovala Generální komisi pro rybolov ve Středozemním moři v jejích vědeckých monitorovacích iniciativách a pilotních projektech zaměřených na řešení problémů způsobených invazními mořskými druhy;

34.vyzývá Komisi, aby v rámci Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu a dalších rozpočtových programů uvolnila zvláštní finanční prostředky na podporu výzkumu, prevence a eradikace invazních druhů, nebo v případech, kdy eradikace není proveditelná, na řízení jejich šíření a obnovu po dopadech tohoto šíření, a to ve spolupráci s rybáři, místními orgány a vědeckými organizacemi; znovu potvrzuje své přesvědčení, že tyto finanční prostředky by měly být k dispozici v příštím víceletém finančním rámci;

35.vyzdvihuje význam systému hlášení v rámci sítě EASIN, a to zejména pro včasné a komplexní hlášení nových nálezů, eradikačních opatření a nálezů zjištěných při úředních kontrolách; vyzývá členské státy, aby systém posílily poskytováním dalších informací, především údajů o rozložení druhů, zejména s přispěním informací od rybářů, producentů akvakultury a všech dalších zúčastněných stran;

36.připomíná mezinárodní rozměr invazních nepůvodních druhů a navrhuje, aby EU posílila svá opatření v tomto ohledu s využitím všech dostupných mezinárodních fór, a zejména regionálních organizací pro řízení rybolovu, Úmluvy o biologické rozmanitosti a celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu; vyzývá EU, aby posílila spolupráci při sdílení znalostí a vzájemnou výměnu poznatků s dalšími mezinárodními organizacemi a zeměmi mimo EU;

37.zdůrazňuje potenciál pro spolupráci se zeměmi mimo EU, které sdílejí stejnou mořskou oblast, a to i prostřednictvím regionálních organizací pro řízení rybolovu, s cílem sdílet osvědčené postupy, mobilizovat investice a stanovit kolektivní cíle pro řešení dopadu invazních nepůvodních druhů;

38.zdůrazňuje, že invazní nepůvodní druhy mají významný negativní dopad na mořskou biologickou rozmanitost a ekosystémy, na činnost modré ekonomiky, včetně rybolovu a akvakultury, a na další hospodářské činnosti, které nesouvisejí s mořem, i na pobřežní komunity a společnost jako celek; považuje za zásadní zohledňovat širší sociální, ekonomické a kulturní důsledky invazních nepůvodních druhů nad rámec ztráty biologické rozmanitosti a dopadů na ekosystémy, aby bylo možné účinně předcházet novým invazím a přijímat úspěšná opatření k jejich zmírňování;

39.naléhavě vyzývá Komisi, aby s přihlédnutím k seznamům, jako je červený seznam IUCN, vypracovala zvláštní ukazatel pro citlivé a invazní druhy v mořích EU, který by byl zahrnut do publikací Eurostatu týkajících se cílů udržitelného rozvoje, aby bylo možné lépe monitorovat šíření, ochranu a další úsilí v oblasti řízení;

40.vyzývá Komisi, aby do budoucích projektů evropských výzkumných a inovačních programů začlenila financování výzkumu invazních nepůvodních druhů a výzkumu řešení šetrných k životnímu prostředí umožňujících jejich udržitelné řízení a regulaci;

41.zdůrazňuje, že je důležité podporovat dotčené hospodářské subjekty v odvětví rybolovu a akvakultury prostřednictvím kompenzačních systémů a fondů pro přizpůsobení se změnám v souladu se stávajícími finančními ustanoveními, zejména v oblastech, které čelí přímým hospodářským ztrátám v důsledku invazních druhů; zdůrazňuje, že je třeba poskytovat cílené finanční a regulační pobídky na podporu cílených činností v oblasti odlovu a odstraňování invazních druhů prováděných místními rybáři v pobřežních vodách a vnitrozemských vodních cestách, což je prostředek, který sníží ekologický tlak a zároveň podpoří místní zdroje obživy; zdůrazňuje možnou úlohu, kterou mohou při řešení tohoto problému hrát systémy pojištění, zejména pokud jde o důsledky pro chovatele měkkýšů, producenty akvakultury a rybáře;

42.vyzývá členské státy a Komisi, aby připravily osvětové kampaně s cílem informovat a zapojit rybáře, chovatele ryb a měkkýšů, zúčastněné strany v odvětví rybolovu, včetně sportovních rybářů, a širokou veřejnost o zavlékání, zjišťování a dopadech invazních nepůvodních druhů, jejich environmentálních a hospodářských dopadech a způsobech, jak minimalizovat rizika, která jejich zavlečení a šíření představuje;

43.doporučuje, aby tam, kde je to proveditelné, byly vypracovány programy zaměřené na invazní druhy, jejichž cílem je posílit kontrolu populace a poskytnout rybářům možnosti kompenzace;

44.domnívá se, že řízení invazních nepůvodních druhů může poskytnout příležitost k dodatečným dočasným příjmům prostřednictvím aplikovaných inovací zaměřených na vytváření produktů s přidanou hodnotou, jako jsou biohnojiva a zemědělské substráty, které podpoří kontrolu těchto druhů a tam, kde je to možné, i jejich eradikaci; vyzývá Komisi, aby financovala výzkum a přenos technologií v této oblasti;

45.zdůrazňuje, že v případech, kdy není eradikace invazních druhů proveditelná, může využívání invazních druhů k lidské spotřebě poskytnout rybářům dodatečný dočasný příjem a přispět k tvorbě hodnot, z nichž mají prospěch místní ekonomiky v EU;

46.vítá dočasné ekonomické využití některých invazních nepůvodních druhů, jako jsou řasy, pro potravinářské i nepotravinářské účely; poukazuje na to, že takové účely by kromě potravin pro lidskou spotřebu mohly zahrnovat krmiva pro zvířata a ryby, léčivé přípravky, obaly, kosmetiku nebo biopaliva;

47.opakuje, že konečným cílem je vždy eradikace invazních nepůvodních druhů; v této souvislosti zdůrazňuje, že hospodářská závislost na využívání invazních nepůvodních druhů by měla být vždy dočasná nebo druhořadá a nesmí podporovat šíření těchto druhů nebo jejich uvádění na trh;

48.vyzývá ke zvýšení a vyčlenění finanční podpory na zlepšení účinného řízení a ochrany pobřežních zdrojů obživy a mořských ekosystémů a k zachování citlivých druhů, jakož i na systémy pro informování, monitorování a včasné varování zaměřené na invazní nepůvodní druhy na regionální, vnitrostátní a unijní úrovni, a to s ohledem na pozitivní dopad této podpory na rybolov, biologickou rozmanitost a ekosystémy;

49.trvá na tom, aby budoucí víceletý finanční rámec zahrnoval finanční prostředky na posílení konkurenceschopnosti rybářského loďstva vzhledem k výzvám, jako jsou rostoucí náklady, úbytek lovišť a dopad invazních druhů; považuje za prioritu zlepšit přístup rybářů k finančním zdrojům umožňujícím modernizovat jejich plavidla, digitalizovat jejich provoz a diverzifikovat jejich zdroje příjmů;

50.připomíná Komisi, že nejvzdálenější regiony a ostrovní a pobřežní oblasti slouží jako důležité „bezpečné přístavy“ pro citlivé mořské druhy a zároveň jsou velmi zranitelné vůči invazním nepůvodním druhům; vyzývá k uznání významu ochrany těchto citlivých druhů a boje proti invazním nepůvodním druhům v těchto oblastech, konkrétně vytvořením programu možností pro místní rybolov, které jsou specifické pro odlehlé a ostrovní oblasti; zdůrazňuje potenciál udržitelné ekoturistiky jako prostředku k poskytování příležitostí k diverzifikaci při současném zachování jedinečné biologické rozmanitosti těchto regionů a přímých přínosů pro odvětví rybolovu a akvakultury;

51.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.