1.připomíná, že stejná odměna za stejnou či rovnocennou práci je základní zásadou EU a že členské státy mají povinnost odstranit diskriminaci na základě pohlaví ve všech aspektech odměňování, v pracovních podmínkách a typech zaměstnaneckých smluv; připomíná, že úplné provedení směrnice o transparentnosti odměňování pomůže odstranit diskriminaci a předsudky na základě genderu, např. při přijímání zaměstnanců a ve struktuře odměňování;

2.vyjadřuje politování nad tím, že v EU stále přetrvávají rozdíly v odměňování a důchodech žen a mužů, což má negativní dopad na sociální a ekonomickou situaci žen a na celou společnost; vyjadřuje politování nad skutečností, že ačkoli v posledním desetiletí došlo k mírnému snížení průměrného rozdílu v odměňování a důchodech žen a mužů v EU, současné tempo změn je stále nedostatečné k tomu, aby byl tento rozdíl odstraněn před rokem 2100; vyjadřuje politování nad tím, že chudoba a vyloučení ve stáří jsou pro ženy trvající hrozbou a že v porovnání s celkovým trendem tato hrozba roste, což zdůrazňuje potřebu posílit udržitelné důchodové systémy a podpořit aktivní stárnutí; vítá oznámení strategie EU pro boj proti chudobě a žádá Komisi, aby zajistila součinnost mezi tímto návrhem a připravovanou strategií pro rovnost žen a mužů s cílem řešit genderová a průřezová rizika chudoby;

3.připomíná, že v celé EU jsou ženy ohroženy chudobou více než muži, zejména ženy, které se potýkají s průřezovými formami diskriminace, jako jsou matky samoživitelky, starší ženy, ženy se zdravotním postižením, státní příslušnice třetích zemí, osoby LGBTIQ+ a ženy ve venkovských oblastech; zdůrazňuje, že rozdíly v důchodech žen a mužů jsou nejen důsledkem kumulace nerovností v odměňování v průběhu celého života, ale také rozdílných příležitostí na trhu práce, nerovného rozdělení neformální péče doma mezi ženy a muže a genderových předsudků ve společnosti; vyzývá k přijetí politik, které toto znevýhodnění uznají a zároveň jimi bude podporována účast na kvalitním zaměstnání a rovné příležitosti; konstatuje, že vzhledem k tomu, že starobní důchody představují v průměru čtyři pětiny celkového příjmu důchodců, a vzhledem k přetrvávajícím demografickým výzvám by neřešené genderové rozdíly ve výši důchodů mohly ohrozit dlouhodobou sociální soudržnost členských států a udržitelnost systémů sociální ochrany;

4.zdůrazňuje, že osobní svoboda a ekonomická nezávislost žen mají zásadní význam pro jejich osobní bezpečnost a důstojnost a že jejich nízká účast na trhu práce zvyšuje jejich zranitelnost vůči zneužívání, genderově podmíněnému násilí, včetně domácího násilí a násilí na veřejných prostranstvích, a jejich ekonomickou závislost; vyzývá členské státy, aby přijaly cílená opatření k prevenci a potírání genderově podmíněného násilí a obtěžování, a to jak online, tak offline, včetně osvětových kampaní, prosazování Istanbulské úmluvy a ratifikace Úmluvy Mezinárodní organizace práce o násilí a obtěžování (č. 190), aby byly zajištěny účinné mechanismy na ochranu obětí na pracovišti;

5.konstatuje, že ženy se stále nepřiměřeně vyšším dílem věnují neplacené péči a práci v domácnosti, což snižuje jejich zapojení na trhu práce a důchodové nároky; uznává, že mateřství a péče o děti, rodinné příslušníky nebo jiné závislé osoby, které mají zdravotní postižení nebo jsou starší či nemocné, představují kvůli tradičnímu pojetí genderových rolí, předsudkům a nerovnému rozdělení pečovatelských povinností zátěž, která způsobuje rozdíly v odměňování a důchodech mužů a žen a navíc v době, kdy mnoho zemí EU čelí demografickému poklesu, odrazuje potenciální matky od mateřství, jelikož zejména v mladém věku znamená mateřství omezení příležitostí na trhu práce;

6.zdůrazňuje, že nedostatečné investice do kvalitních služeb péče o děti a dlouhodobé péče a jejich omezená dostupnost, vysoké náklady a nedostatek odpovídající infrastruktury zůstávají klíčovou komplikací především pro plné zapojení žen do společnosti a na trh práce, mohou vést k tomu, že ženy trh práce předčasně opustí nebo nedobrovolně přijmou práci na částečný úvazek, a mohou bránit jejich kariérnímu postupu; zdůrazňuje, že je třeba neplacenou pečovatelskou práci systematicky uznávat a zohledňovat ji při navrhování politik a v systémech sociální ochrany a zároveň usnadňovat ženám příležitosti k návratu na trh práce; uznává, že péče je základním pilířem společnosti a že ji do značné míry vykonávají ženy; připomíná, že péče o děti a rodinné příslušníky nebo jiné závislé osoby se zdravotním postižením, starší osoby nebo nemocné osoby často představuje další pracovní zátěž, která může mít dokonce povahu práce na plný úvazek; zdůrazňuje, že tato skutečnost se odráží ve vzorcích trhu práce, které u žen mimo jiné vykazují vyšší míru práce na částečný úvazek, nižší hodinové mzdy, přerušení kariéry a kratší dobu trvání pracovních smluv; vyzývá k přijetí politik, které podpoří rodiny v celé jejich rozmanitosti, přispějí k rovnováze mezi pracovním a soukromým životem a povzbudí muže i ženy ke sdílení pečovatelských povinností a zároveň zajistí, aby pečovatelská práce, ať už formální, nebo neformální, byla ve společnosti respektována a spravedlivě oceňována;

7.zdůrazňuje, že vyrovnání rozdílů v odměňování a důchodech žen a mužů má zásadní význam pro spravedlnost a konkurenceschopnost a mělo by se ho dosáhnout prostřednictvím opatření založených na důkazech a respektujících výsady členských států a sociálních partnerů; připomíná, že rozdíly v odměňování a zaměstnanosti žen a mužů stály EU v roce 2023 Eurofound, „Mind the gap! Gender employment gap cost Europe over €390 billion in 2023“ (Mind the gap! – rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů Evropu v roce 2023 stál přes 390 miliard eur), internetové stránky nadace Eurofound, březen 2025.390 miliard EUR v důsledku ušlých výdělků, příspěvků na sociální zabezpečení a financování sociálních dávek pro nepracující ženy z veřejných rozpočtů; konstatuje, že odstranění rozdílů v zaměstnanosti žen a mužů by mohlo do roku 2050 zvýšit produktivitu, která by přinesla zvýšení HDP na obyvatele o 3,2 až 5,5 % a že flexibilnější pracovní podmínky, lepší rovnováha mezi pracovním a osobním životem a vyšší mzdy podporují vstup většího počtu žen na trh práce, což povede ke zvýšení výrobních kapacit hospodářství Evropský institut pro rovnost žen a mužů, „Economic benefits of gender equality in the European Union – How closing the gender gaps in labour market activity and pay leads to economic growth“ (Hospodářské přínosy rovnosti žen a mužů v Evropské unii – jak odstranění genderových rozdílů v aktivitě a odměňování na trhu práce vede k hospodářskému růstu), 2017.; uznává, že krize spojená s nárůstem životních nákladů neúměrně postihuje ženy, včetně matek; vyzývá k přijetí opatření, která zajistí, aby mzdy odrážely životní náklady a motivovaly k účasti na trhu práce, přičemž zároveň musí i nadále respektovat vnitrostátní rámce trhu práce a dohody sociálních partnerů; zdůrazňuje, že rovná účast žen a mužů na kvalitním zaměstnání posiluje nabídku pracovních sil v EU a její celkovou hospodářskou odolnost a je faktorem platným v rámci evropské agendy pro konkurenceschopnost; vybízí Komisi a členské státy, aby do hospodářských prognóz a případně do posouzení dopadů politik zahrnuly kvantifikované přínosy zvýšeného stupně genderové rovnosti;

8.zdůrazňuje, že v roce 2023 byly ve většině zemí EU Evropský parlament, „Topics – Understanding the gender pay gap: definition, facts and causes“ (Témata – Porozumění rozdílu v odměňování žen a mužů: definice, fakta a příčiny), internetové stránky Evropského parlamentu, 2020. rozdíly v odměňování v soukromém sektoru vyšší než ve veřejném sektoru a že je třeba vyvinout zvláštní úsilí k zajištění toho, aby společnosti aktivně podporovaly nediskriminační postupy a prosazovaly rovné příležitosti a stejnou odměnu za práci stejné hodnoty;

9.připomíná, že jak je uvedeno v Draghiho zprávě, zaměstnanci a podniky jsou hnací silou konkurenceschopnosti EU; zdůrazňuje, že nedostatek kvalifikovaných pracovníků a pracovních sil, který se prohlubuje klesajícím počtem obyvatel v produktivním věku, vážně omezuje produktivitu a růst v EU; zdůrazňuje, že zvýšení účasti žen na trhu práce a zlepšení jejich pracovních podmínek, zejména ve stávajících i v nově vznikajících odvětvích souvisejících se zelenou a digitální transformací, by mohlo pomoci tyto tlaky zmírnit; vyzývá k tomu, aby genderová rovnost a boj proti genderovým stereotypům byly začleňovány do politik Unie způsobem, který zvýší podíl žen na pracovní síle a podpoří rozvoj dovedností a konkurenceschopnost, a vybízí k tomu, aby faktory omezující příležitosti žen byly odstraněny napříč agendami EU v oblasti konkurenceschopnosti, průmyslu a dovedností a v rámci digitální agendy;

10.vyzývá EU a její členské státy, aby aplikovaly genderovou rovnost v oblasti plánování, veřejných služeb a zejména poskytování sexuální a reprodukční zdravotní péče, včetně přístupu k bezplatným, bezpečným a legálním potratům;

11.vyzývá k vypracování strategií a politik zohledňujících genderovou rovnost v digitálním odvětví a k cílenému úsilí o účinnější začlenění žen na trh práce;

12.připomíná, že objektivní kritéria pro výběr pracovníků a jejich povyšování s ohledem na jejich zásluhy, jsou stejně jako rovné příležitosti, podpůrné služby a univerzální právo účasti základem rovného zacházení, a následně i spravedlivé soutěže na pracovním trhu, a že tímto způsobem lze omezit předsudky, včetně diskriminačního chování na základě genderu, rasy, zdravotního postižení, věku a sexuální orientace a identity, které mají negativní dopad na kariérní postup žen a tím snižují jejich příjmy; vyzývá v této souvislosti k plnému provádění a monitorování směrnice o genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech a vybízí malé a střední podniky a další nekótované společnosti, aby se řídily osvědčenými postupy v oblasti genderové vyváženosti v řídících orgánech; dále upozorňuje, že odolná, inkluzivní a udržitelná společnost a růstová ekonomika zajišťují v odvětvích, v nichž pracují převážně ženy, dobře placená, kvalitní pracovní místa, která ženám umožňují získat v průběhu kariéry obstojné důchodové nároky;

13.konstatuje, že je třeba zajistit, aby ženy pracující v odvětví obrany nebyly vystaveny žádné formě diskriminace na základě stereotypů a měly přístup k dobře placené a stabilní kariéře s odpovídajícími příspěvky na důchodové pojištění;

14.domnívá se, že členské státy by se měly zaměřit na snižování překážek zaměstnanosti a podnikání, podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem rodin prostřednictvím vhodných politik v oblasti rodičovské dovolené, flexibilních pracovních ujednání a práva odpojit se, sítí předškolního vzdělávání, vysoce kvalitní, přístupné a cenově dostupné péče o děti a služeb dlouhodobé péče, které jsou slučitelné s prací na plný úvazek, a na investice do programů odborné přípravy, rekvalifikace a prohlubování dovedností, které pomáhají řešit nedostatek dovedností, a to i pokud jde o matky samoživitelky, starší ženy, osoby LGBTIQ+, ženy se zdravotním postižením, ženy ve zranitelném postavení, státní příslušnice třetích zemí a ženy žijící ve venkovských a odlehlých oblastech a nejvzdálenějších regionech, neboť právě ony se při získávání odborné přípravy a hledání pracovních příležitostí setkávat s problémy nejčastěji; oceňuje přínos žen pro venkovské hospodářství;

15.zdůrazňuje, že důležitou strukturální příčinou rozdílů v odměňování žen a mužů je genderová segmentace v jednotlivých odvětvích a profesích; zdůrazňuje, že tato segmentace je jak horizontální, což znamená, že ženy jsou nadměrně zastoupeny v hůře placených a historicky podhodnocovaných odvětvích, tak vertikální, což znamená, že v rámci stejného odvětví zastávají ženy méně často lépe placené vedoucí a manažerské pozice; zdůrazňuje, že práce v „ženských“ odvětvích je obecně hůře placená a podhodnocená v důsledku různých faktorů což přitom nelze ospravedlnit rozdíly v kompetencích nebo zásluhách, jelikož téměř ve všech členských státech EU pobírá nízkou mzdu a minimální mzdu více žen než mužů, přestože akademická úroveň mladších žen je stále častěji vyšší než u mladších mužů Eurostat, „Statistics Explained – Educational attainment statistics“ (Statistiky přehledně – statistika dosaženého vzdělání), internetové stránky Eurostatu, květen 2025.;

16.upozorňuje, že pouze 30 % členů správních rad společností jsou ženy a že v méně než 10 % předsednických křesel správních rad nebo generálních ředitelů velkých společností usedají ženy Evropský institut pro rovnost žen a mužů, „Gender Equality Index 2021 – Health“ (Index rovnosti žen a mužů – zdraví), 2021., což ukazuje, že ženy jsou stále výrazně nedostatečně zastoupeny ve vedoucích funkcích a v mentorských programech; zdůrazňuje, že rozdíly v platech žen a mužů jsou největší na dobře placených pozicích Eurofound a Společné výzkumné středisko Evropské komise, „European Jobs Monitor 2021: Gender gaps and the employment structure“ (Evropský monitor pracovních míst 2021: nerovnost mezi ženami a muži a struktura zaměstnanosti), 2021.; podtrhuje skutečnost, že přetrvávající skleněné stropy v oblasti řízení, výzkumu a inovací omezují produktivitu a konkurenceschopnost; zdůrazňuje, že pro dosažení cílů Unie je nezbytné odstranit genderovou nerovnováhu ve vedoucích pozicích; poukazuje na to, že stále běžnější odměňování zaměstnanců formou akcií nebo bonusů se v současné době týká především mužů Eurofound, „Gender equality at work“ (Rovnost žen a mužů v zaměstnání), 2020. a že přitom jde o významnou příležitost, jak zajistit, aby růst těchto nových modelů odměňování přinášel ženám stejný prospěch a přispěl k vyrovnávání jejich platů s platy mužů;

17.připomíná unikátní úlohu pečovatelů a zásadní význam poskytování péče pro naši společnost, zejména s ohledem na současné demografické trendy a stárnutí populace; zdůrazňuje, že klíčovým faktorem rozdílů v odměňování a důchodech žen a mužů je nerovný podíl pečovatelských a domácích povinností, které zastávají téměř výhradně ženy; připomíná skutečnost, že ženy jsou částečně kvůli své pečovatelské roli častěji nezaměstnané, mají častěji zkrácené pracovní úvazky a vykonávají hůře placenou práci v „ženských“ odvětvích a častěji přerušují profesní dráhu, což má následně dopad na jejich plat a kariérní postup, a v důsledku toho u nich zvyšuje i riziko chudoby; dále připomíná, že doba nepřítomnosti v zaměstnání z důvodu pečovatelských povinností se nezapočítává do nároku na důchod, přestože stát díky neformální péči, kterou ženy poskytují, šetří náklady;

18.připomíná právo na rodičovskou dovolenou zakotvené ve směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem a zdůrazňuje, že je třeba jej plně a účinně prosazovat; zdůrazňuje, že politika musí řešit genderovou nerovnost ve sdílení zátěže a podporovat spravedlivé rozdělení rodičovské dovolené a pečovatelských povinností mezi rodiče, aby bylo dosaženo rovnostářského modelu v oblasti příjmu a péče; vyzývá členské státy, aby podporovaly nepřenosnou a přiměřeně placenou otcovskou dovolenou a zavedly osvětové kampaně a pobídky, které zvýší počet mužů využívajících této možnosti, a opatření ke sledování a vykazování situace v této oblasti s rozčleněním dat podle pohlaví; vyzdvihuje úlohu zaměstnavatelů při zajišťování toho, aby zaměstnání na plný úvazek bylo slučitelné s pečovatelskými povinnostmi;

19.vyzývá členské státy, aby úzce spolupracovaly se sociálními partnery a přijaly aktivní a koordinovaná opatření, mimo jiné, aby zavedly cílené informační a poradenské programy k řešení strukturálních genderových nerovností, které jsou příčinou neochoty žen ucházet se o povýšení nebo upozorňovat na své vlastní úspěchy; zdůrazňuje, že tato neochota není otázkou individuální volby, ale pramení ze zakořeněných genderových stereotypů, profesní segregace a nedostatečné podpory v profesní oblasti, což se týká zejména žen s nízkou kvalifikací a marginalizovaných žen; vyzývá členské státy, aby se sociálními partnery úzce spolupracovaly na odstraňování těchto překážek prostřednictvím inkluzivní kultury na pracovišti, lepších rámců kariérního rozvoje a proaktivních strategií rovnosti;

20.upozorňuje na neustálé prohlubování chudoby a sociálního vyloučení ve stáří, k němuž dochází od roku 2015 a které se dotýká zejména starších žen, a na dramatickou míru chudoby žen starších 75 let v několika členských státech, která je příznakem celkové genderové nerovnosti v celoživotních příjmech; zdůrazňuje, že starší ženy častěji potřebují po delší dobu svého života pečovatelské a podpůrné služby a že náklady na tyto služby ve většině členských států převyšují průměrný důchod;

21.zdůrazňuje, že k rozdílům v odměňování žen a mužů přispívají nevědomé genderové předsudky při náboru, kariérním postupu a stanovování mezd; zdůrazňuje, že genderové stereotypy, které odsouvají ženy do tradičně ženských odvětví s nízkými platy, upřednostňují muže před stejně kvalifikovanými kandidátkami a že fenomén „lepkavé podlahy“ Evropský institut pro rovnost žen a mužů, „Glossary and thesaurus – sticky floor“ (Glosář a thesaurus – heslo „lepkavá podlaha“), internetové stránky Evropského institutu pro rovnost žen a mužů. komplikující kariérní postup žen a dopad dynamiky genderových norem při vyjednávání o odměně jsou v profesním životě žen stále markantnější;

22.vyzdvihuje nutnost posílit pečovatelské služby s cílem zvýšit účast žen na trhu práce, odstranit rozdíly v zaměstnanosti, odměňování a důchodech žen a mužů a řešit nedostatek dovedností a pracovních sil vytvářením odolných a kvalitních pracovních míst; vyzývá Komisi a členské státy, aby plně prováděly Evropskou strategii v oblasti péče a doporučení Rady o dlouhodobé péči, stanovily vnitrostátní cíle pro dostupnost, přístupnost a kvalitu péče o děti a dlouhodobé péče a aby vyčlenily v rámci evropského semestru a nástrojů financování EU prostředky na kvalitní, cenově dostupné a přístupné pečovatelské služby; zdůrazňuje, že veřejné investice do infrastruktury péče by měly být v revidovaném rámci správy ekonomických záležitostí EU zařazeny mezi výdaje podporující růst; vyzývá členské státy, aby ratifikovaly Úmluvu MOP o pracovnících v cizí domácnosti z roku 2011;

23.zdůrazňuje, že vyřešení nedostatečné kapacity v systému péče o děti stále představuje klíčový faktor pro zlepšení života mladých rodičů v celé Evropě; konstatuje, že tato nedostatečnost se projevuje po narození dítěte, kdy rodiče již vyčerpali placenou rodičovskou dovolenou, ale ještě nemají pro dítě k dispozici předškolní vzdělávání a péči na dobu odpovídající plnému úvazku; zdůrazňuje, že podpora rodin během tohoto přechodného období může výrazně posílit schopnost rodičů zůstat na trhu práce;

24.konstatuje, že podniky vedené ženami často působí v hůře placených odvětvích a čelí dalším překážkám, jako je omezený přístup k financování, genderové předsudky a regulační překážky;

25.zdůrazňuje, že v EU vykonává přibližně 6,8 milionu lidí nehlášenou práci v oblasti placených osobních služeb a služeb pro domácnost a že 90 % z nich jsou ženy, přičemž se většinou jedná o ženy středního věku a migrantky Eurofound, „Undeclared care work in the EU: Policy approaches to a complex socioeconomic challenge’“ (Nehlášená práce v oblasti péče v EU: strategické přístupy ke komplexní socioekonomické výzvě“, 2025., na něž se v této situaci nevztahují pracovní práva ani práva sociálního zabezpečení;

26.zdůrazňuje, že finanční nejistota a nerovnost úzce souvisejí s psychickou pohodou a že dopad nerovnosti v odměňování na duševní zdraví by se neměl přehlížet; upozorňuje, že ženy se potýkají s problémy v oblasti duševního zdraví, jako je vyhoření a chronická deprese, častěji než muži, a to zejména v málo placených a emocionálně náročných odvětvích;

27.oceňuje trvalou snahu Komise prosazovat rovnost mezi muži a ženami a vyzývá ji, aby předložila novou podrobnou a ambiciózní strategii v této oblasti, která by se zaměřovala na výsledky a opírala by se o dosažený pokrok a osvědčené postupy, a aby navrhla zvláštní akční plán k odstranění rozdílů v odměňování a důchodem mezi muži a ženami, a to na základě opatření založených na faktech a meziodvětvového přístupu a se stanovením kvantitativních časově omezených cílů na úrovni EU, aby bylo zajištěno, že politika zaměřená na rovnost mužů a žen, která je základním předpokladem zdravé prosperující společnosti, přispěje také k udržitelnému hospodářskému růstu, ke zvýšení konkurenceschopnosti, k podnikání, inovacím, blahobytu rodin a k rovnováze mezi pracovním a soukromým životem;

28.dále požaduje, aby tento akční plán zahrnoval cílená opatření zaměřená na zlepšení pracovních podmínek a spravedlivého odměňování v odvětvích s převahou žen, na podporu rodin a na upřednostňování investičních programů v rámci příštího víceletého finančního rámce, které by zajistily větší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a spolehlivé odvětví péče; zdůrazňuje, že je nutné k dané problematice přistupovat s respektem ke kompetencím členských států a k odlišné situaci žen v různých státech EU;

29.vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a sociálními partnery vypracovala pokyny a evropský pilotní projekt zaměřený na genderově neutrální systémy hodnocení a klasifikaci práce, které by umožnily porovnávat práci stejné hodnoty a definovat jasná kritéria pro spravedlivé posuzování hodnoty práce a pro zásluhové platové systémy v odvětvích s převahou žen v celé EU, aniž by to pro zaměstnavatele znamenalo zavedení zbytečných regulatorních či finančních povinností; upozorňuje, že by se tak mělo dít napříč odvětvími, a to zajištěním práv na kolektivní vyjednávání; zdůrazňuje, že spravedlivé ohodnocení zvyšuje kvalitu pracovních míst, motivaci a konkurenceschopnost, aniž by to vedlo k nižší flexibilitě trhu práce; vybízí Komisi a členské státy, aby pokračovaly v případném zajišťování školení zaměřených na lepší genderově neutrální nábor zaměstnanců a hodnotící procesy;

30.vyzývá Komisi, aby zavedla evropskou dohodu o péči, jak bylo oznámeno během parlamentních slyšení v roce 2024; požaduje, aby tato dohoda zahrnovala soubor politických opatření, programů a doporučení spolu s konkrétním balíčkem investic do oblasti péče, jejichž cílem by bylo podpořit přechod k ekonomice péče, kdy se péče uznává jako jedno z práv a oceňuje coby základ naší společnosti; požaduje v tomto smyslu, aby byl v rámci víceletého finančního rámce na období 2028–2034 vytvořen zvláštní finanční tok na rozšíření služeb na podporu neformálních pečovatelů;

31.vyzývá členské státy, aby oceňovaly takovou činnost a prosazovaly taková řešení, která by podporovala rodiny v celé jejich rozmanitosti, a aby zajistily fiskální odpovědnost a podporu podniků, např. prostřednictvím rozšíření flexibilních pracovních podmínek pro rodiče a jednotlivce a práva se odpojit, a aby nabízely daňové pobídky za roky strávené poskytováním péče a příspěvky pro rodiče samoživitele a investovaly do poskytování kvalitní, cenově dostupné a přístupné péče o děti a do poskytování dlouhodobých pečovatelských služeb, které by byly kompatibilní se zaměstnáním na plný pracovní úvazek a do opatření v oblasti rodičovské dovolené, která by byla stejná pro ženy i pro muže; vyzývá členské státy navíc k tomu, aby podporovaly na základě sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání opatření, která by umožnila úplné zapojení žen na pracovní trh a omezila u nich míru přerušování kariéry a práce na částečný úvazek, která je vyšší než u mužů; vyzývá k přijetí specializovaných opatření, která by usnadnila návrat žen do práce po přerušení kariéry pomocí reintegračních opatření a cílených pobídek, jako jsou systémy rekvalifikačních kurzů;

32.vyzývá Komisi, aby s ohledem na kompetence členských států vydala pokyny, které by umožnily vyhledávat daňové systémy, jako jsou systémy společného zdanění, které mohou druhé výdělečně činné osoby odrazovat od aktivní účasti na trhu práce, a řešit tuto problematiku, s cílem zajistit, aby daňová politika členských států podporovala genderovou rovnost a širší účast žen na trhu práce a usnadňovala výměnu osvědčených postupů;

33.poukazuje na to, že je důležité podporovat podnikání žen a úlohu podniků vedených ženami při zlepšování jejich ekonomického postavení a zvyšování potenciálních celoživotních příjmů; zdůrazňuje, že je nutné zajistit na úrovni EU i členských států větší podporu, zejména pokud jde o rozvoj podnikání, mentoringu, přístup k financování a rizikovému kapitálu a větší finanční gramotnost žen, pomocí programu InvestEU, Evropské rady pro inovace a sítě Enterprise Europe Network, s cílenými opatřeními zaměřenými na nedostatečně zastoupené skupiny obyvatel, mj. žen ve venkovských oblastech a v oblasti vědy, techniky, inženýrství, umění a matematiky (STEAM); vyzývá Komisi, aby se těmito aspekty zabývala v příští strategii pro rovnost žen a mužů, a poukazuje na význam včasného vzdělávání dívek v oblasti podnikání a finanční gramotnosti v rámci výchovy budoucích podnikatelek;

34.zdůrazňuje, že je třeba prostřednictvím vedení, rozvoje a mentoringu a podporou rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem podporovat více žen, aby se prosadily; bere na vědomí, že Komise do svého Plánu pro kvalitní pracovní místa začlenila genderový rozměr, a zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby se s tím spojené iniciativy zabývaly otázkou spravedlivého ohodnocení práce v nejrůznějších odvětvích, kterou většinou vykonávají ženy, a přispět tak k zajištění produktivnější pracovní síly a k silnějšímu, konkurenceschopnějšímu evropskému hospodářství;

35.zdůrazňuje, že je třeba odbourat profesní segmentaci podle pohlaví uznáním hodnoty odvětví s převahou žen, jako je oblast vzdělávání, zdravotnictví a sociálních služeb, jak z hlediska odměňování, tak i pracovních podmínek, aby se více žen mohlo zapojit do vysoce placených odvětví, jako je oblast IKT, STEAM a financí, a do vyšších řídicích funkcí a pozice vedoucích na pracovišti, jako je funkce výkonného ředitele, i ve veřejném a politickém životě; vyzdvihuje, že je třeba zajistit, aby bylo na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy výrazněji zastoupeno dynamičtější kariérní poradenství zohledňující rovnost žen a mužů, aby se co nejdříve odstranily myšlenkové stereotypy; vybízí členské státy a zaměstnavatele, aby už od počátku poskytovali kariérní poradenství s ohledem na rovnost žen a mužů a podporovali jejich vyvážené zastoupení na vedoucích a rozhodovacích pozicích;

36.zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby všechny předměty na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy byly stejně přístupné ženám a dívkám; vyzdvihuje, že je třeba odstranit kulturní a genderové předsudky a stereotypy v učebních osnovách, výukových materiálech a v profesním poradenství, ale i v rámci vzdělávání pedagogů, aby se zabránilo tomu, že se ženy a dívky budou orientovat na omezený počet studijních oborů nebo profesních odvětví; vybízí členské státy, aby prosazovaly širší přístup dívek k tradičním odvětvím s převahou mužů; vyzývá k podpoře vzdělávací politiky, která by zohledňovala rovnost žen a mužů a vedla dívky ke studiu a kariéře ve všech oborech, mj. v oborech STEAM;

37.zdůrazňuje, že je třeba zajistit lepší finanční ohodnocení práce v odvětvích s převahou žen, zajistit právo na stejnou odměnu za stejnou práci, poskytovat informace o individuální výši mzdy pracovníků a průměrné výši mzdy a zlepšit pracovní podmínky, zejména platové podmínky a kariérní postup, což povede k větší finanční nezávislosti žen a k omezení rizika, že budou žít v chudobě; poukazuje na to, že zlepšení podmínek v odvětvích s převahou žen povede také k menší segmentaci podle pohlaví a k vyřešení stále většího nedostatku pracovních sil; vyzývá Komisi, aby do připravované iniciativy pro rámec pro řešení výzev v oblasti dlouhodobé péče a pracovních sil a do všech opatření v rámci unie dovedností, ale i do připravovaného právního předpisu o kvalitních pracovních místech zahrnula výrazný genderový rozměr; vyzývá členské státy, aby přijaly konkrétní opatření, která by zajistila stejnou odměnu za stejnou práci, a aby prosazovaly opatření na podporu spravedlivého odměňování, které by mělo spojitost s produktivitou, konkurenceschopností a hospodářskou udržitelností;

38.zdůrazňuje, že osoby se zdravotním postižením, zejména ženy, se i nadále potýkají s četnými vícenásobnými překážkami v přístupu k zaměstnání, odborné přípravě a podnikání; vyzývá Komisi a členské státy, aby v souladu s evropskou Strategií práv osob se zdravotním postižením podporovaly rovný přístup ke kvalitním pracovním místům, odborné přípravě a možnostem financování a zároveň plně využívaly stávající nástroje EU a členských států; zdůrazňuje, že začlenění a přístupnost jsou základními prvky sociálně tržního hospodářství a konkurenceschopnosti Evropy;

39.vyzývá členské státy, aby společně se sociálními partnery navrhly víceleté, fiskálně odpovědné kariérní a platové postupy v oblasti základních veřejných služeb a poskytování péče (zdravotnictví, sociální péče, vzdělávání) s cílem zlepšit kvalitu, kvalifikaci a udržení pracovníků; vyzývá členské státy k cílenému využívání Evropského sociálního fondu plus a případně Nástroje pro oživení a odolnost v oblasti vzdělávání, zvyšování kvalifikace a udržení pracovníků, aby se zabránilo trvalému narušení mzdové dynamiky;

40.vybízí Komisi a členské státy, aby pro zaměstnavatele, kteří plní svůj plán genderové rovnosti a řídí se osvědčenými postupy v oblasti transparentnosti odměňování, vytvořily dobrovolné motivační mechanismy, jako jsou jednodušší správní postupy, veřejné uznání nebo přednostní přístup k finančním prostředkům EU;

41.zdůrazňuje, že je důležité zajistit spravedlivé odměňování v odvětvích s převahou žen a zároveň zachovat autonomii sociálních partnerů při stanovování mezd a respektovat tradice členských států v oblasti kolektivního vyjednávání;

42.poukazuje na to, že posílit základ daně a zajistit, aby byly pracovnice uznávány a chráněny zákonem, může pouze formální práce s kvalitními pracovními podmínkami, zejména v odvětvích s převahou žen; konstatuje, že zajistit ženám rovné podmínky na trhu práce může řešení problému neformální ekonomiky prostřednictvím cílených reforem, jako je zjednodušení daňových požadavků a podpora podnikání; vyzývá proto členské státy, aby zjednodušily přístup k formální ekonomice, podporovaly opatření zaměřená na boj proti šedé ekonomice a formalizovaly pracovní smlouvy s cílem chránit pracovníky v neformálních odvětvích, jako je práce v domácnosti, poskytování osobní péče, zemědělství a sezónní práce, aby bojovaly proti nehlášené práci, posílily spravedlivou hospodářskou soutěž a zajistily, aby mohly ženy přispívat do systému sociální ochrany a mít možnost účastnit se školení a využívat jiná pracovní práva a ochranu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily svou činnost v oblasti boje proti chudobě pracujících, která negativně ovlivňuje životní úroveň žen, mj. neformálních pracovnic, které často nemají dobrý plat a přístup k systému sociálního zabezpečení;

43.je si vědom dlouhodobého finančního dopadu, který může mít na ženy delší období neplacené péče; vyzývá členské státy, aby zajistily propracované systémy sociální ochrany, které by zajišťovaly rovnost žen a mužů, a to i v případě osob, které přerušily kariéru proto, aby mohly pečovat o závislé osoby; uvědomuje si, že důchodové systémy spadají primárně do kompetence členských států, poukazuje však na význam přiměřených minimálních důchodů a započítávání let věnovaných poskytování péče z hlediska důchodového nároku osob, které přeruší profesní dráhu, aby se staraly o závislé osoby; zdůrazňuje, že je třeba zajistit jednak odpovídající ochranu a podporu příjmů neformálních pečujících, a jednak začlenění pracovníků na částečný úvazek do druhého důchodového pilíře; poukazuje na to, že počínaje cyklem evropského semestru v roce 2026 je nutné do srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů EU začlenit ukazatele rozdílů v důchodech žen a mužů a do doporučení pro jednotlivé země opatření zaměřená na řešení problematiky důchodových rizik souvisejících s pohlavím; vybízí členské státy, aby prozkoumaly fiskálně odpovědná řešení, která by se zaměřovala na práci a která by podporovala návrat pečujících osob na trh práce, poskytovala informace o přístupu k veřejnému a soukromému důchodovému spoření a posilovala rodinné a komunitní systémy podpory; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy kladla velký důraz na zlepšení ekonomické situace důchodců a posoudila možný návrh minimálních standardů EU týkajících se započítávání doby strávené poskytováním péče, které by umožnily započítávat do důchodu roky strávené péčí o závislé osoby; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby se při plnění doporučení Rady o minimálním příjmu Doporučení Rady ze dne 30. ledna 2023 o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění (Úř. věst. C 41, 3.2.2023, s. 1). zohledňovala problematika rovnosti žen a mužů a podporovaly potřeby žen žijících v chudobě, tak aby získaly finanční svobodu, nezávislost a možnosti;

44.je si vědom toho, že automatické zařazování žen do zaměstnaneckých důchodových systémů může přispět k motivování většího počtu žen účastnit se důchodového spoření, což by pomohlo zmírnit rozdíly v důchodech žen a mužů a podpořit dlouhodobé finanční zabezpečení; konstatuje, že Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění podporuje jednak používání penzijních informačních panelů a sledovacích nástrojů k účinnému monitorování rozdílů v odměňování a důchodech žen a mužů, a jednak genderově neutrální politiku odměňování a postupy týkající se zaměstnaneckých důchodů; vyzývá členské státy, aby prosazovaly nediskriminační přístup všech pracovníků, mj. pracovníků na částečný úvazek, k doplňkovým a zaměstnaneckým důchodovým systémům;

45.vyzývá Komisi a členské státy, aby chránily migrantky ze třetích zemí, které jsou často zaměstnány na málo kvalifikovaných, nejistých a špatně placených pracovních místech v odvětvích, jako je péče o domácnost, úklid a stravování Evropský parlament, generální ředitelství pro parlamentní výzkumné služby, „Migrant women and the EU labour market – Overcoming double discrimination“ (Migrantky a pracovní trh EU – jak překonat dvojí diskriminaci), květen 2023., před diskriminací a vykořisťováním; zdůrazňuje, že zajištění spravedlivých mezd, pracovněprávní ochrany a přiměřených příspěvků na sociální zabezpečení má zásadní význam z hlediska odstranění rozdílů v odměňování a důchodech žen a mužů;

46.vyzývá Komisi, aby v celé EU připravila osvětové a vzdělávací kampaně k otázce transparentnosti odměňování, rovného zacházení a dostupných unijních nástrojů na podporu rovnosti v zaměstnání; zdůrazňuje, že informovaní pracovníci a zaměstnavatelé jsou klíčem k účinnému prosazování stávajících právních předpisů;

47.vyzývá členské státy, aby uznaly péči prarodičů – kdy prarodiče pravidelně pečují o svá vnoučata, aby umožnili rodičům dítěte nastoupit do práce, zůstat v ní nebo se do ní vrátit – jako započitatelnou dobu péče s jasnými kritérii způsobilosti a ověření;

48.poukazuje na to, že je důležité odstraňovat praktické překážky na pracovištích, mj. prostřednictvím digitálního přístupu k práci, přiměřené úpravy pracovních podmínek a pružných pracovních úvazků; vybízí členské státy, aby poskytovaly cílené pobídky zaměstnavatelům, kteří investují do zajištění přístupnosti práce, rozvoje dovedností a inkluzivního náboru zaměstnanců, a aby se zároveň vyhnuly dodatečné administrativní zátěži s cílem podpořit rovnost a konkurenceschopnost v souladu se zásadami sociálně tržního hospodářství;

49.vyzdvihuje klíčovou úlohu sociálního dialogu a zapojení sociálních partnerů do navrhování, provádění a monitorování strategií rovnosti a odměňování, které mají pomoci odstranit rozdíly v odměňování žen a mužů; vybízí sociální partnery, aby do ní v souladu s článkem 152 Smlouvy o fungování EU zahrnuli opatření zaměřená na podporu rovných příležitostí a na boj proti obtěžování, nerovnému odměňování a genderovým předsudkům v kolektivních smlouvách a aby rozšířili kolektivní vyjednávání na nestandardní pracovníky, zejména v odvětvích s převahou žen a ve špatně placených odvětvích; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci příští strategie pro rovnost žen a mužů významně zapojily sociální partnery do přípravy nových politických opatření zaměřených na odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů a aby sociální partnery dále podporovaly;

50.vyzývá členské státy, aby podporovaly budování institucí na místní, regionální a celostátní úrovni, které by sledovaly realizaci vnitrostátních strategií pro rovnost žen a mužů a dosažený pokrok; poukazuje také na to, že při formulování, realizaci a vyhodnocování opatření zaměřených na odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů, mj. při studování aspektů, které mohou mít vliv na výdělek žen a jejich účast na pracovním trhu, ale u nichž chybí údaje, jako jsou údaje o duševním zdraví, menopauze nebo menstruaci, je důležité aktivně spolupracovat s ženami z nejrůznějších odvětví a na různých pracovních pozicích a naslouchat jim; důrazně doporučuje členským státům, aby se zabývaly pracovními otázkami souvisejícími s endometriózou a menopauzou, mj. důvody předčasného odchodu žen z pracovního trhu;

51.připomíná, že je třeba zohledňovat rovnost žen a mužů v politice EU a členských států, mj. v oblasti zaměstnanosti, zdravotnictví, zdravotního postižení, důchodů a sportu a při rozhodování o této politice, a zajistit, aby byly cíle týkající se jejich rovnosti začleněny do všech fází tvorby politiky a plnění rozpočtu; vyzývá k většímu začleňování genderového hlediska do příštího víceletého finančního rámce a k vyčlenění zvláštních zdrojů EU s cílem odstranit rozdíly v odměňování a důchodech žen a mužů, rozšířit pečovatelské služby a příslušnou infrastrukturu a podpořit poskytování genderově vyvážených služeb v oblasti duševního zdraví; připomíná, že začlenění cílů týkajících se rovnosti žen a mužů do financování EU vede k větší účinnosti a transparentnosti veřejných investic; poukazuje v tomto ohledu na možnou úlohu unijních mechanismů financování, jako jsou Evropský sociální fond plus, Evropský fond regionálního rozvoje, Nástroj pro oživení a odolnost, program Občané, rovnost, práva a hodnoty a Horizont Evropa, při poskytování finanční podpory k dosažení cílů souvisejících s genderovou rovností;

52.vyzývá ke zlepšení sběru, srovnatelnosti a zveřejňování údajů o rozdílech v odměňování a důchodech žen a mužů ve všech odvětvích, které by byly rozčleněny podle pohlaví, aby bylo možné lépe sledovat, jakého pokroku bylo dosaženo při jejich odstraňování, a to za využití veškerých stávajících systémů podávání zpráv a digitálních nástrojů, aby nedošlo ke zvýšení administrativních nákladů podniků; zdůrazňuje, že k vytváření politiky založené na faktech a ke sledování pokroku při odstraňování genderových rozdílů jsou zapotřebí spolehlivé a harmonizované údaje; poukazuje na klíčovou úlohu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů a Eurostatu při podpoře srovnatelného kvalitního sběru dat v celé EU, která slouží jako podklad pro cílená politická opatření; žádá, aby Eurostat doplnil oficiální ukazatel rozdílů v odměňování žen a mužů o standardizovaný ukazatel časových rozdílů mezi ženami a muži;

53.vyzývá k urychlenému provedení směrnice o transparentnosti odměňování a směrnice o genderové vyváženosti mezi členy orgánů společností v právu členských států, které deset z nich ještě neprovedlo, a k jejich urychlenému uplatňování a naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila jejich důsledné prosazování; doporučuje malým a středním podnikům a dalším nekótovaným společnostem, aby se řídily osvědčenými postupy v oblasti vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedení; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby nebyla směrnice o transparentnosti odměňování, která je klíčovým právním předpisem EU k řešení rozdílů v odměňování žen a mužů, zahrnuta do žádného z připravovaných souhrnných balíčků zjednodušujících opatření, a aby zároveň zabránila jejímu zdvojování a překrývání s novými nelegislativními i legislativními akty, které se zabývají danou problematikou;

54.naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby zajistily důsledné prosazování a pokud možno zpřísnění stávajících právních předpisů EU a členských států s cílem zaručit rovné podmínky pro kariérní růst, především po mateřské dovolené; zdůrazňuje, že pracovníci by měli být chráněni před jakoukoli formou znevýhodnění, mj. před zařazením do nižší platové třídy, prodloužením zkušební doby nebo nepříznivými změnami pracovních podmínek, v důsledku čerpání takové dovolené;

55.poukazuje na to, že administrativní zatížení mikropodniků a malých a středních podniků může mít negativní vliv na podnikání žen, které má klíčový význam z hlediska jejich finanční nezávislosti a genderové rovnosti;

56.vyzývá členské státy, aby zajistily, aby byla pravidla transparentnosti týkající se odměňování a mechanismy podávání stížností digitálně i fyzicky přístupné pro pracovníky se zdravotním postižením a aby byly metody hodnocení pracovních míst kontrolovány, tak aby se zabránilo předsudkům vůči ženám, zejména v zaměstnáních s převahou žen, a mezi ženami se zdravotním postižením;

57.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.