1.konstatuje, že v posledních pěti letech čelila EU velkým výzvám, včetně vypuknutí pandemie COVID-19 a ruské protiprávní a neodůvodněné války na Ukrajině, které měly významné hospodářské důsledky; bere na vědomí rychlost a dopad celounijních iniciativ a nástrojů k řešení hospodářských a sociálních důsledků vnějších otřesů, zejména nástroje RRF a evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE);

2.konstatuje, že podle hospodářské prognózy Komise z podzimu 2025 zveřejněné dne 17. listopadu 2025 se očekává, že HDP EU se v roce 2025 zvýší o 1,4 % ve srovnání s rokem 2024 a o 1,4 % v roce 2026; poznamenává, že na základě této prognózy EU stále zaostává za Spojenými státy a Čínou, pokud jde o očekávání růstu; zdůrazňuje, že navzdory značným výzvám eurozóna a EU prokázaly odolnost;

3.konstatuje, že potenciální růst, který označuje míru růstu, kterou je ekonomika schopna udržet bez nadměrné inflace, má v EU klesnout z 1,5 % v roce 2024 na 1,3 % v roce 2027 a v eurozóně z 1,4 % na 1,2 %, protože se zpomaluje růst obyvatelstva v produktivním věku; domnívá se, že tyto potenciální úrovně růstu jsou příliš nízké na to, aby bylo možné zvládnout výzvy, kterým bude evropské hospodářství v nadcházejících letech čelit;

4.konstatuje, že podle hospodářské prognózy Komise z podzimu 2025 se předpokládá, že celkový schodek eurozóny vzroste z 3,1 % HDP v roce 2024 na 3,2 % HDP v roce 2025; poukazuje na to, že na základě současné politiky se očekává, že schodek v roce 2026 vzroste na 3,3 % HDP.

5.konstatuje, že 12 členských států by mělo mít v roce 2027 schodek vyšší než 3 % HDP a že na 10 členských států se vztahuje postup při nadměrném schodku;

6.konstatuje, že poměr hrubého veřejného dluhu k HDP v EU by měl podle očekávaní v roce 2025 dosáhnout 82,8 %, a předpokládá se, že v roce 2026 se zvýší na 83,8 % a v roce 2027 na 84,5 %, což je nad referenční hodnotou 60 % pro jednotlivé členské státy zakotvenou ve Smlouvách; konstatuje, že se předpokládá, že dluh veřejných financí v eurozóně vzroste v roce 2026 na 89,8 % a v roce 2027 na 90,4 %; konstatuje, že míra zadlužení se v jednotlivých členských státech výrazně liší;

7.vyzývá členské státy, aby prováděly obezřetnou fiskální politiku s cílem zajistit udržitelnost veřejného dluhu;

8.připomíná, že na veřejné finance mají podstatný dopad extrémní povětrnostní jevy; je si vědom toho, že dopad a četnost extrémních povětrnostních jevů se v nadcházejících letech bude jen zvyšovat;

9.vítá skutečnost, že inflace v eurozóně se po dosažení vrcholu 10,6 % v říjnu 2022 snížila na cílovou úroveň Evropské centrální banky; konstatuje však, že inflace se v jednotlivých členských státech stále liší, přičemž v některých státech, včetně států s energeticky náročnými průmyslovými odvětvími, je vyšší; konstatuje, že jádrová inflace i inflační očekávání zůstávají nad cílovou úrovní; zdůrazňuje přetrvávající dopad inflace cen potravin a energií na evropské domácnosti; konstatuje, že inflace postihuje příjmové skupiny nerovnoměrně, přičemž nejvíce jsou zasaženy domácnosti s nízkými příjmy;

10.vyjadřuje znepokojení nad tím, že nedostatečné soukromé a veřejné investice pravděpodobně brzdí udržitelný růst a konkurenceschopnost v Evropě a brání EU v plnění společných priorit stanovených ve strategické agendě EU na období 2024–2029; zdůrazňuje, že členské státy musí zvýšit úsilí o odstranění překážek a mobilizovat větší soukromé investice v souladu se strategií Komise týkající se unie úspor a investic; uznává politický cíl Komise zjednodušit regulační rámec a výrazně snížit administrativní zátěž s cílem podpořit soukromé investice; zdůrazňuje, že pro zvýšení potenciálního růstu EU jsou naléhavě nutné investice do oblastí, jako je výzkum a vývoj, infrastruktura a inovace; trvá na klíčové úloze příštího víceletého finančního rámce nejen při zajišťování veřejných investic, ale také při pomoci s mobilizací soukromých investic, a v této souvislosti zdůrazňuje, že finanční nástroje a rozpočtové záruky jsou silnými a účinnými nástroji pro dosažení klíčových cílů politik EU a zároveň i finančními nástroji připravenými k použití v celé EU;

11.konstatuje, že v evropské makroekonomické zprávě Komise se uznává, že cenová dostupnost bydlení je makroekonomickým a sociálním problémem, zejména tím, že vede k potenciálnímu omezení mobility pracovních sil a v dlouhodobém horizontu oslabuje růst produktivity;

12.zdůrazňuje, že pro podporu technologické transformace EU a bezpečných a odolných dodavatelských řetězců a zároveň pro zachování konkurenceschopných a nenarušených trhů je zásadní soudržná a cílená průmyslová politika;

13.konstatuje, že míra zaměstnanosti v EU dosáhla v průměru rekordně vysoké úrovně, což odráží dynamický trh práce ve většině členských států; zdůrazňuje začlenění rámce sociální konvergence do evropského semestru; zdůrazňuje, že model odborného vzdělávání a přípravy se v členských státech, které se pro něj rozhodly, osvědčil; vyjadřuje politování nad tím, že mezi členskými státy existují velké rozdíly v míře nezaměstnanosti, zejména pokud jde o mladé lidi;

14.znovu připomíná, že je důležité zajistit rovné podmínky na jednotném trhu, a vyzývá členské státy, aby přijaly opatření k prohloubení jednotného trhu odstraněním vnitřních překážek;

15.připomíná, že účelem reformy rámce pro správu ekonomických záležitostí je jeho zjednodušení, zvýšení transparentnosti a zefektivnění s větší odpovědností na vnitrostátní úrovni a s lepším prosazováním, zlepšení jeho schopnosti přizpůsobit se různorodosti fiskálních situací, veřejného dluhu a hospodářských výzev a přispět k řešení střednědobých a dlouhodobých výzev, jimž EU a její členské státy čelí, a to i podporou proticyklických fiskálních politik;

16.zdůrazňuje, že podle reformovaného rámce správy ekonomických záležitostí je růst čistých výdajů jediným operačním ukazatelem pro sledování toho, jak členské státy plní příslušná doporučení Rady; zdůrazňuje, že mnoho členských států se bude stále potýkat s nedostatečnou fiskální kapacitou k uspokojení značných investičních potřeb; konstatuje, že národní úniková doložka byla v případě výdajů na obranu aktivována již rok po vstupu revidovaných pravidel v platnost jako krátkodobá reakce na mimořádné události, které země nemůže ovlivnit; zdůrazňuje, že národní úniková doložka je určena pro dočasné mimořádné situace v jednotlivých zemích a není vhodná pro řešení dlouhodobých strukturálních potřeb;

17.zdůrazňuje, že Komise rozšířila své diskreční pravomoci v rámci reformovaného rámce správy ekonomických záležitostí, zejména prostřednictvím procesu, který je základem střednědobých fiskálních a strukturálních plánů; bere na vědomí zjištění Evropské fiskální rady, že Komise využila určitou volnost při oddalování nebo rozhodování o nezahájení řízení při nadměrném schodku; zdůrazňuje, že rovné uplatňování fiskálních pravidel EU má zásadní význam pro zachování důvěryhodnosti rámce pro správu ekonomických záležitostí, zajištění rovného zacházení s členskými státy a prosazování soudržného a skutečně evropského přístupu;

18.bere na vědomí cílené změny rámce EU pro správu ekonomických záležitostí, které Komise zveřejnila dne 2. října 2025 a jejichž cílem je zajistit soulad s nejnovější aktualizací rámce pro správu ekonomických záležitostí;

19.se znepokojením bere na vědomí zjištění Evropské fiskální rady, že zhruba polovina nezávislých fiskálních institucí se formálně nepodílela na přípravě střednědobých fiskálně-strukturálních plánů; je toho názoru, že v klíčovém okamžiku transformace by větší účast nezávislých fiskálních institucí zvýšila transparentnost a vnější dohled;

20.zdůrazňuje, že veřejné investice v posledních letech výrazně vzrostly, přičemž přibližně polovinu nárůstu v letech 2019–2025 financuje EU, především prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost; konstatuje, že se očekává, že tyto přínosy budou přetrvávat i po roce 2026, s významnými vedlejšími účinky napříč členskými státy, a že dlouhodobý dopad strukturálních reforem by mohl zvýšit potenciální produkt eurozóny až o 1,3 % HDP v období 2020 až 2033 ve srovnání se scénářem bez Nástroje pro oživení a odolnost; vyjadřuje znepokojení nad tím, že Nástroj pro oživení a odolnost v roce 2026 skončí, a nad dopadem, který to může mít na celkovou orientaci fiskální politiky EU; naléhavě vyzývá členské státy, aby do srpna 2026 dokončily provádění svých plánů pro oživení a odolnost; připomíná, že dluhopisy vydané za účelem financování Nástroje pro oživení a odolnost mají být splaceny do roku 2058, a to způsobem, který zajistí trvalé a předvídatelné snížení závazků;

21.bere na vědomí doporučení Komise, že celková orientace fiskální politiky členských států zůstává v roce 2026 víceméně neutrální, a to navzdory značným rozdílům mezi členskými státy;

22.zdůrazňuje, že veřejné příjmy i veřejné výdaje mají zásadní význam pro zajištění udržitelnosti národních rozpočtů; připomíná doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny ze dne 17. února 2026, v němž vyzývá ke snižování daňových mezer prostřednictvím zlepšování dodržování daňových předpisů, včetně řešení vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků, a bojem proti agresivnímu daňovému plánování; zdůrazňuje, že slabé prosazování daňových předpisů a boje proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem narušuje fiskální udržitelnost a přispívá k makroekonomické nerovnováze;

23.bere na vědomí programovou změnu politiky Komise v současném cyklu evropského semestru, v rámci níž namísto roční analýzy udržitelného růstu poskytuje Kompas konkurenceschopnosti pokyny pro balíček evropského semestru; zdůrazňuje, že tato změna posiluje zaměření rámce evropského semestru; zdůrazňuje význam kontinuity, pokud jde o doporučení pro jednotlivé země navrhnutá jako víceleté a dlouhodobé reformní závazky a úsilí členských států o dosažení dlouhodobých cílů; vyzývá Komisi, aby zajistila ucelenou vizi evropské konkurenceschopnosti a aby zajistila, že dlouhodobé priority transformace budou i nadále důsledně a soudržně zohledňovány v doporučeních pro jednotlivé země v jednotlivých po sobě jdoucích cyklech semestru;

24.konstatuje, že doporučení pro jednotlivé členské státy obsahují doporučení týkající se fiskální politiky, včetně případných fiskálně-strukturálních reforem; bere na vědomí závazek Komise použít evropský semestr k tomu, aby podporoval konkurenceschopnost, stabilitu, ekonomický růst, udržitelnost a sociální spravedlnost a začlenit do evropského semestru cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje a evropského pilíře sociálních práv; zdůrazňuje, že semestr je klíčovým nástrojem koordinace makroekonomických a rozpočtových politik v členských státech, čímž zajišťuje makroekonomickou stabilitu hospodářské a měnové unie; zdůrazňuje význam doporučení pro jednotlivé země jako základního kamene koordinace evropské hospodářské politiky; připomíná, že doporučení pro jednotlivé země jsou politická opatření, která jsou rovněž nedílnou součástí střednědobých fiskálních strukturálních plánů, národních plánů pro oživení a odolnost a oznámeného návrhu plánů národního a regionálního partnerství;

25.připomíná úlohu doporučení pro jednotlivé země při koordinaci priorit EU; bere na vědomí nedostatečný pokrok v účinném provádění doporučení pro jednotlivé země; konstatuje, že v letech 2019 až 2023 se v souvislosti s 25,1 % doporučení pro jednotlivé země nedosáhlo žádného nebo jen omezeného pokroku; vyzývá Komisi, aby přehodnotila způsob, jakým jsou doporučení pro jednotlivé země vypracovávána a sledována, zejména s ohledem na jejich budoucí úlohu v přístupu k finančním prostředkům EU; připomíná svůj požadavek, aby se počet doporučení pro jednotlivé země snížil a aby byla doporučení cílenější;

26.bere na vědomí záměr Komise dále zohlednit v doporučeních pro jednotlivé země opatření, která mají zásadní význam pro unii úspor a investic, jak se uvádí v jejím sdělení ze dne 19. března 202510 Sdělení Komise ze dne 19. března 2025 nazvané „Unie úspor a investic – strategie na podporu bohatství občanů a hospodářské konkurenceschopnosti v EU“ (COM(2025)0124).;

27.konstatuje, že doporučení pro jednotlivé země budou v příštím víceletém finančním rámci hrát významnější úlohu při řízení investic a reforem na vnitrostátní a regionální úrovni; domnívá se, že volba reforem a investic by se měla řídit jejich účinností při provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země s cílem dosáhnout spravedlivého přechodu na zelenou a konkurenceschopnou Evropskou ekonomiku; zdůrazňuje, že tento proces musí být doprovázen silnější demokratickou kontrolou a větším zapojením členských států;

28.zdůrazňuje rostoucí význam doporučení pro jednotlivé země v souvislosti s plány národního a regionálního partnerství; upozorňuje na skutečnost, že v současné době neexistuje transparentní nebo sledovatelná metodika pro vypracování a výběr doporučení pro jednotlivé země, ani není jasné, proč jsou některá navržena a jiná nikoli, což vyvolává obavy ohledně odpovědnosti a rovného zacházení s členskými státy; vyzývá Komisi, aby vyjasnila základní postupy a výběrová kritéria; zdůrazňuje, že jakékoli celkové rozšíření diskreční pravomoci Komise musí doprovázet příslušné mechanismy vyvozování odpovědnosti a značné zlepšení toku informací směrem k Parlamentu;

29.konstatuje, že doporučení pro jednotlivé země na rok 2025 se více zaměřují na konkurenceschopnost a zjednodušení v souladu s prioritami určenými v Kompasu konkurenceschopnosti a zároveň zdůrazňují potřebu posílit vědeckou excelenci, výzkum a inovace a technologický rozvoj jako klíčové faktory dlouhodobé produktivity a odolnosti; zdůrazňuje, že jen málo doporučení pro jednotlivé země se věnuje sociální politice a politice v oblasti klimatu; konstatuje, že v případě některých členských států obsahují doporučení pro jednotlivé země doporučení postupně ukončit dotace na fosilní paliva;

30.konstatuje, že Komise se domnívá, že doporučení pro eurozónu je především řídícím nástrojem pro jednání Euroskupiny; vyzývá však Komisi, aby na doporučení eurozóny navázala a zohlednila je při vypracovávání doporučení pro jednotlivé země; lituje, že Komise v roce 2025 nezveřejnila přehled o provádění doporučení eurozóny, jak to dělávala v rámci zprávy o eurozóně; konstatuje, že v roce 2025 doporučení pro jednotlivé země neobsahují přímo žádné doporučení týkající se změny klimatu;

31.poukazuje na to, že Draghiho zpráva přesvědčivě prokázala potřebu zvýšit veřejné a soukromé investice na posílení konkurenceschopnosti EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily strategii pro uspokojení investičních potřeb po roce 2026;

32.domnívá se, že rámec EU pro správu ekonomických záležitostí by měl být případně doplněn nástroji a prostředky na úrovni EU, aby se minimalizovaly náklady pro daňové poplatníky EU a maximalizovala účinnost při poskytování evropských veřejných statků a aby bylo možné reagovat na celounijní krize, jako je probíhající krize v oblasti bezpečnosti a obrany; konstatuje, že dluhové cenné papíry EU by mohly sloužit jako referenční hodnota, čímž by se posílila integrace finančních trhů EU; požaduje zavedení nových vlastních zdrojů na financování politik Unie; podporuje vytvoření Evropského fondu pro konkurenceschopnost a Evropského fondu pro scaleupy;

33.zdůrazňuje, že se Evropská rada dohodla na tom, že Ukrajině bude na období 2026–2027 poskytnuta půjčka ve výši 90 miliard EUR založená na výpůjčce EU na kapitálových trzích, která bude kryta z rozpočtové rezervy EU;

34.konstatuje, že vyvíjející se geopolitické prostředí si vyžaduje ještě větší jednotu a solidaritu mezi členskými státy, zejména s ohledem na bezpečnostní zájmy EU a jejích členských států; domnívá se, že posílení bezpečnosti Evropy snížením strategických závislostí má i nadále zásadní význam pro zajištění dlouhodobé odolnosti Unie; podporuje úsilí Komise o koordinovanější přístup k obraně; konstatuje, že nástroj Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE) zřizuje úvěrový nástroj ve výši 150 miliard EUR na podporu investic členských států do obrany; vyjadřuje však politování nad tím, že nástroj SAFE byl založen na článku 122 SFEU, což omezuje parlamentní dohled; vítá skutečnost, že ukazatel čistých výdajů vylučuje veškeré vnitrostátní spolufinancování v programech financovaných EU, čímž poskytuje členským státům větší fiskální prostor pro investice do společných priorit EU, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2024/126311 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (Úř. věst. L, 2024/1263, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1263/oj)., a pomáhá tak posílit součinnost mezi rozpočtem EU a vnitrostátními rozpočty a tím snížit roztříštěnost a zvýšit celkovou účinnost veřejných výdajů v některých oblastech, jako je obrana; zdůrazňuje, že závazek členských států zvýšit výdaje na obranu by neměl jít na úkor ostatních společných priorit EU;

35.konstatuje, že 16 členských států aktivovalo národní únikovou doložku pro výdaje na obranu; zdůrazňuje, že to členským státům poskytuje flexibilitu při zvyšování výdajů na obranu, aniž by musely toto zvyšování okamžitě financovat prostřednictvím výdajových škrtů nebo opatření na zvýšení příjmů; konstatuje, že tato flexibilita tak poskytuje členským státům potřebný čas na zohlednění vyšších výdajů na obranu ve vnitrostátních rozpočtech; zdůrazňuje, že částečná účast výrazně snižuje předpokládané dodatečné výdaje na obranu z 650 miliard EUR na přibližně 297-337 miliard EUR;

36.upozorňuje, že výdaje na obranu jsou svou povahou spotřební investicí a samy o sobě nezvyšují potenciální produkt hospodářství; domnívá se, že výdaje na obranu by proto neměly být dlouhodobě financovány zvýšeným vydáváním státních dluhopisů;

37.zdůrazňuje, že je důležité zvýšit soudržnost a spolupráci v oblasti investic do obrany napříč členskými státy, zejména pokud jde o strategické prostředky nebo strategické zbraňové systémy, které jsou pro jednotlivé členské státy příliš nákladné, a to s ohledem na naléhavou potřebu rozšířit evropský obranný sektor a zajistit dlouhodobou bezpečnost a strategickou autonomii;

38.připomíná, že Komise nikdy nezahájila postup při nadměrné nerovnováze, přestože některé členské státy opakovaně vykazují nerovnováhu ve svých běžných účtech; konstatuje, že Komise posoudí existenci makroekonomické nerovnováhy u sedmi členských států vybraných k hloubkovým přezkumům ve zprávě mechanismu varování na rok 2026;

39.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.