P10_TA(2026)0076Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: priority v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti pro rok 2026Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. března 2026 o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: priority v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti – výroční zpráva za rok 2026 (2025/2183(INI))Evropský parlament,

–s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

–s ohledem na články 9, 121, 148 a 149 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–s ohledem na evropský pilíř sociálních práv vyhlášený a podepsaný Radou, Parlamentem a Komisí dne 17. listopadu 2017 a na jeho akční plán přijatý v roce 2021, zejména na navrhované hlavní cíle pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 Úř. věst. L, 2024/1263, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1263/oj., a zejména na články 3, 4, 13 a 27 uvedeného nařízení,

–s ohledem na zprávu Komise s názvem „Zaměstnanost a sociální rozvoj v Evropě 2025“ zveřejněnou v září 2025,

–s ohledem na zprávu Komise s názvem „Vývoj trhu práce a mezd v Evropě“ zveřejněnou v říjnu 2025,

–s ohledem na návrh společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti, který dne 25. listopadu 2025 předložila Komise (COM(2025)0958),

–s ohledem na doporučení Komise ze dne 25. listopadu 2025 pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny (COM(2025)0957),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. listopadu 2025 nazvané „Zpráva mechanismu varování 2026“ (COM(2025)0956),

–s ohledem na doporučení Komise ze dne 25. listopadu 2025 pro doporučení Rady o lidském kapitálu v Evropské unii (COM(2025)0959),

–s ohledem na příspěvky evropských sociálních partnerů k evropskému semestru 2026 a zejména k podzimnímu balíčku,

–s ohledem na zprávu Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti zveřejněnou v září 2024,

–s ohledem na zprávu Enrica Letty o budoucnosti jednotného trhu nazvanou „Mnohem více než jen trh“, která byla zveřejněna v dubnu 2024,

–s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni pro budoucnost sociální ochrany a sociálního státu v EU, která byla zveřejněna v lednu 2023,

–s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A10-0033/2026),

A.vzhledem k tomu, že cíl EU v oblasti zaměstnanosti, kterým je, aby do roku 2030 bylo zaměstnáno alespoň 78 % osob ve věku 20 až 64 let, je na dobré cestě ke svému dosažení; vzhledem k tomu, že v říjnu 2025 činila míra nezaměstnanosti v EU 6 %, přičemž v členských státech se pohybovala mezi 2,6 % a 10,6 %, zatímco nezaměstnanost mladých lidí zůstává vysoká, a to 13,2 %; vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti a nejisté pracovní podmínky zůstávají trvale vysoké u mladých lidí, žen, starších pracovníků, nízko a středně kvalifikovaných státních příslušníků třetích zemí, osob se zdravotním postižením a Romů a dalších etnických menšin, přičemž všichni čelí strukturálním překážkám, co se týče zaměstnání; vzhledem k tomu, že nezaměstnanost osob se zdravotním postižením dosahuje 15,1 %; vzhledem k tomu, že vyšší úroveň zaměstnanosti v EU by měla jít ruku v ruce s kvalitou pracovních míst, slušnými platy, zvyšováním mezd a růstem produktivity;

B.vzhledem k tomu, že evropský semestr zůstává ústředním nástrojem pro koordinaci hospodářské, fiskální, zaměstnanecké a sociální politiky v celé EU a měl by se zaměřit na systematičtější začlenění sociální spravedlnosti, environmentální udržitelnosti a mezigenerační spravedlnosti do makroekonomické správy, přičemž by evropský pilíř sociálních práv měl být jeho ústředním bodem a měla by být dodržována zásada subsidiarity; vzhledem k tomu, že se vynakládá úsilí o lepší vyváženost při sledování hospodářských a sociálních cílů v procesu evropského semestru na základě rozvoje sociálního srovnávacího přehledu a nedávného začlenění rámce sociální konvergence do tohoto procesu; vzhledem k tomu, že podzimní balíček na rok 2026 byl předložen bez roční analýzy udržitelného růstu, která by stanovila ucelenou a vyváženou strategii EU, co se týče cílů v oblasti hospodářství, sociálních věcí, zaměstnanosti a životního prostředí, a ukotvila evropský semestr v široké vizi udržitelného růstu Unie; vzhledem k tomu, že EU musí i nadále usilovat o konkurenceschopnost, udržitelnost a sociální spravedlnost, aniž by jeden z těchto cílů byl sledován na úkor ostatních;

C.vzhledem k tomu, že v roce 2024 bylo 93,3 milionu lidí, což představuje 21 % populace EU, ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE), což ukazuje, že v plnění cíle evropského pilíře sociálních práv pro rok 2030 v oblasti snižování chudoby bylo dosaženo jen omezeného pokroku, přičemž trend ve více než polovině členských států se ubírá špatným směrem; vzhledem k tomu, že riziko chudoby je mnohem vyšší u žen, dětí, starších osob, osob se zdravotním postižením, komunity LGBTI+, osob s nízkou kvalifikací, státních příslušníků třetích zemí, Romů, domácností s jedním rodičem a osob žijících ve vylidněných oblastech, a že mezi členskými státy i v jejich rámci přetrvávají značné rozdíly, a to i mezi venkovskými a městskými oblastmi; vzhledem k tomu, že tento rozdíl mezi rostoucími průměrnými příjmy a přetrvávající úrovní chudoby poukazuje na strukturální výzvy v oblasti rozložení příjmů, na trzích práce a v koncepci a pokrytí systémů sociální ochrany; vzhledem k tomu, že v roce 2024 více než 40 milionů lidí v EU, což odpovídá přibližně 9,2 % populace, zažilo energetickou chudobu, která vedla k materiální deprivaci; vzhledem k tomu, že nedostatečné pokrytí a nedostatečnost systémů minimálního příjmu, dávek v nezaměstnanosti a rodinných a dětských dávek, jakož i překážky integrace na trh práce a přístupu ke kvalitním veřejným službám, jako je zdravotnictví, vzdělávání, péče a bydlení, přispívají k přetrvávající chudobě a sociálnímu vyloučení, zejména mezi nejvíce znevýhodněnými skupinami; vzhledem k tomu, že bez změny přístupu k řešení chudoby na úrovni EU i členských států nebude možné tento trend zvrátit; vzhledem k tomu, že ambiciózní strategie EU pro boj proti chudobě bude mít zásadní význam, pokud jde o reakce na mnohorozměrný fenomén, kterým chudoba je;

D.vzhledem k tomu, že v Evropské unii je každé čtvrté dítě stále ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, což je více než u celkové populace; vzhledem k tomu, že v dosažení cíle, kterým je snížení počtu dětí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením o 5 milionů do roku 2030, nebylo dosaženo dostatečného pokroku, přičemž procento dětí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE) se v letech 2019 až 2023 každoročně zvyšovalo a zůstává trvale vysoké; vzhledem k tomu, že podle návrhu Komise na společnou zprávu o zaměstnanosti pro rok 2026 bylo v roce 2024 v EU ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením přibližně 19,5 milionu dětí (24,2 %); vzhledem k tomu, že preventivní politiky a služby na podporu dětí a rodin v souladu s evropskou zárukou pro děti mají zásadní význam pro řešení socioekonomických podmínek, které mohou vést k rozpadu rodin a umístění dětí do ústavní péče; vzhledem k tomu, že specializovaný nástroj financování pro evropskou záruku pro děti, jakož i synergie s dalšími fondy EU a vnitrostátními fondy, mají zásadní význam, a to jak v současném, tak i v příštím víceletém finančním rámci; vzhledem k tomu, že podle Komise musí EU investovat více než 11 miliard EUR ročně navíc, aby splnila barcelonské cíle pro předškolní vzdělávání a péči do roku 2030 Evropská komise, „Vývoj zaměstnanosti a sociální situace v Evropě (ESDE) 2024“, září 2024.; vzhledem k tomu, že děti, které mohou mít z docházky do zařízení předškolního vzdělávání a péče největší prospěch, jako jsou děti ze znevýhodněného prostředí, se účastní nejméně a nadále se potýkají s překážkami v přístupu;

E.vzhledem k tomu, že v EU stále žije nejméně 1,4 milionu osob se zdravotním postižením a téměř 300 000 dětí v ústavech; vzhledem k tomu, že obyvatelé těchto zařízení jsou izolováni od širší komunity a nemají dostatečnou kontrolu nad svým životem a nad rozhodnutími, která se jich týkají; vzhledem k tomu, že ačkoli se EU již dlouho angažuje v procesu deinstitucionalizace, je na úrovni EU i vnitrostátní úrovni stále třeba usilovat o to, aby zranitelné skupiny mohly žít nezávisle v rodinném nebo komunitním prostředí;

F.vzhledem k tomu, že v roce 2024 zažil každý dvanáctý pracovník (8,2 %) v EU chudobu pracujících, což podkopává sociální soudržnost a zdůrazňuje, že zaměstnání samo o sobě neposkytuje plnou ochranu před chudobou ani se nepromítá do zlepšení životních podmínek, a to kvůli rostoucím životním nákladům a snížené kupní síle; vzhledem k tomu, že nedávné zvýšení zákonných minimálních mezd v letech 2022 až 2025, často o více než 20 % a v několika členských státech o více než 40 %, pomohlo ochránit kupní sílu pracovníků s nízkými mzdami a podpořilo růst mezd v málo placených odvětvích; vzhledem k tomu, že navzdory tomu, že reálné mzdy ve většině členských států překročily úroveň před pandemií, několik velkých ekonomik se na tuto úroveň dosud nevrátilo;

G.vzhledem k tomu, že změna klimatu prohloubila nerovnosti a zasáhla zejména nejzranitelnější skupiny, které bývají více vystaveny environmentálním rizikům, například vysokým teplotám, což vede k nižším standardům kvality pracovních míst, ztrátě produktivity a větší nejistotě zaměstnání; vzhledem k tomu, že přechod ke klimatické neutralitě musí být sociálně spravedlivý a inkluzivní pro všechny, a očekává se, že do roku 2030 vytvoří 1 až 2,5 milionu dalších pracovních míst, pokud bude podpořen správnými politikami zaměstnanosti a vzdělávání; vzhledem k tomu, že silná a dostatečně financovaná sociální ochrana, jakož i kvalitní politiky tvorby pracovních míst, jsou předpokladem pro zajištění spravedlivého přechodu ke klimatické neutralitě a digitální transformaci;

H.vzhledem k tomu, že EU čelí přetrvávajícímu nedostatku pracovních sil a dovedností v několika odvětvích, který je způsoben různými faktory, jako jsou demografické a technologické změny, nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi, kvalita pracovních míst a nedostatečná atraktivita kvalitních veřejných služeb i investic do nich, což bylo identifikováno jako klíčová překážka růstu a konkurenceschopnosti EU; vzhledem k tomu, že omezené kariérní vyhlídky a nejisté pracovní podmínky mladých lidí v některých částech Unie přispívají k odlivu talentů mezi regiony EU a třetími zeměmi, což tento nedostatek dále prohlubuje; vzhledem k tomu, že návrh Komise na společnou zprávu o zaměstnanosti pro rok 2026 zdůrazňuje, že řešení strukturálních slabin trhu práce prostřednictvím lepší kvality pracovních míst podporuje vyšší produktivitu, hospodářskou výkonnost, sociální spravedlnost a soudržnost; vzhledem k tomu, že zlepšení práv pracovníků, kolektivní vyjednávání, aktivní politiky na trhu práce, přístup k sociální ochraně a příležitostem k rozvoji dovedností pro všechny, včetně státních příslušníků třetích zemí, jakož i cílená aktivační opatření pro 51 milionů lidí v produktivním věku, kteří v současné době nejsou součástí pracovní síly, by pomohly posílit účast, začlenění a konkurenceschopnost; vzhledem k tomu, že se očekává, že do roku 2050 se počet pracujících obyvatel EU sníží až o 18,8 milionu osob, což naznačuje, že legální migrace pracovních sil může pomoci reagovat na vyvíjející se potřeby trhu práce;

I.vzhledem k tomu, že v roce 2022 činila míra účasti dospělých na vzdělávání 39,5 %, z čehož vyplývá, že ve většině členských států je třeba vyvinout větší úsilí, aby bylo do roku 2030 dosaženo cíle 60% účasti dospělých na vzdělávání a odborné přípravě; vzhledem k tomu, že integrovaný přístup ke koordinaci politik v rámci evropského semestru poskytuje rámec pro směřování nezbytných investic do rozvoje lidského kapitálu i systémů vzdělávání a odborné přípravy; vzhledem k tomu, že je zapotřebí dalšího značného úsilí, aby se zajistily politiky kvalitního vzdělávání a přístupu k němu, zejména pro pracovníky s nižší kvalifikací, přičemž tyto politiky musí podporovat celoživotní učení a posilovat konkurenceschopnost, odolnost a začlenění pracovní síly v EU; vzhledem k tomu, že veřejné výdaje samy o sobě nemusí pokrýt rozsah potřeb v oblasti prohlubování dovedností a změny kvalifikace vzhledem k transformačním výzvám, kterým EU čelí; vzhledem k tomu, že v roce 2022 se průměrné skóre pro základní dovednosti patnáctiletých v Programu pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) ve srovnání s rokem 2018 snížilo, přičemž nedostatečné výsledky neúměrně postihují znevýhodněné studenty, což zdůrazňuje potřebu reforem a trvalých investic do vzdělávání a odborné přípravy na podporu budoucích generací a jejich přechodu ze vzdělávání do práce;

J.vzhledem k tomu, že dodatečné investiční potřeby v oblasti sociální infrastruktury se odhadují na 192 miliard EUR ročně, a to i v oblasti cenově dostupného bydlení, zdravotní a dlouhodobé péče, vzdělávání a celoživotního vzdělávání Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 27. května 2020 s názvem „Zjišťování potřeb Evropy v oblasti oživení“ (SWD(2020)0098), který je doprovázen sdělením Komise s názvem „Chvíle pro Evropu: Náprava škod a příprava na příští generaci“ (COM(2020)0456).; vzhledem k tomu, že je třeba klást důraz na ekonomickou návratnost sociálních investic, zejména veřejných výdajů na děti a mládež, které nejen zlepšují životní úroveň a snižují chudobu, ale jsou také klíčovými hnacími silami udržitelného hospodářského růstu podporujícího začlenění, vyšší produktivity a vyšší míry zaměstnanosti; vzhledem k tomu, že nedostatečné investice do vzdělávání a výzkumu oslabují dlouhodobé vyhlídky růstu; vzhledem k tomu, že pro děti jsou sociální investice investicí do budoucnosti, která vede k lepšímu vzdělání i pracovním vyhlídkám, což následně zlepšuje ekonomické ukazatele; vzhledem k tomu, že je třeba dále pracovat na měření rozdílů v sociálních investicích po zotavení v EU, jakož i investic do sociálních služeb a jejich pokrytí a jejich ekonomické návratnosti; vzhledem k tomu, že vytvoření společných ukazatelů údajů o výdajích na sociální služby a jejich pokrytí, jako je evropský index sociálních služeb, by posílilo doporučení založená na důkazech a účinné sledování jejich provádění v rámci evropského semestru;

K.vzhledem k tomu, že tlak na náklady na bydlení a vysoké ceny energií představují pro domácnosti značnou zátěž, avšak bytová politika je v doporučeních pro jednotlivé země často nedostatečně zastoupena, a to navzdory jejímu makroekonomickému významu a ústřední roli v oblasti zabezpečení příjmů, sociálního začleňování a odolnosti v souvislosti s životními náklady; vzhledem k tomu, že investice do sociálních služeb a zvyšování nabídky bydlení, včetně sociálního a dostupného bydlení, jakož i do energetické účinnosti a renovací budov a řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků hrají klíčovou roli při snižování chudoby, včetně energetické chudoby, a zlepšování cenové dostupnosti;

L.vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování žen a mužů v EU v současnosti činí 12 %, a to mj. kvůli neúměrnému podílu povinností v domácnosti a péči o děti, které nesou ženy, a přetrvávajícímu podceňování profesí, v nichž dominují ženy; vzhledem k tomu, že ženy jsou více ohroženy chudobou, zejména ve vyšším věku, přičemž rozdíl v důchodech mužů a žen v současnosti dosahuje 25 % Evropský institut pro rovnost žen a mužů, „Index rovnosti žen a mužů“, https://eige.europa.eu/gender-equality-index/2025/country.;

1.zdůrazňuje konkurenční výhodu investic do sociálního modelu EU; vyzývá k tomu, aby byla do procesu evropského semestru začleněna doporučení, jež vypracovala skupina na vysoké úrovni pro budoucnost sociální ochrany a sociálního státu, jakož i doporučení Lettovy a Draghiho zprávy s cílem chránit a posílit sociálně tržní hospodářství EU; zdůrazňuje potřebu vyváženého přístupu, který podporuje sociální práva, veřejné služby a struktury i pokrytí kolektivního vyjednávání, stejně jako konkurenceschopnost; vítá začlenění evropského pilíře sociálních práv do rámce správy ekonomických záležitostí a vyzývá členské státy, aby využily možnost prodloužit období korekce k investicím do priorit evropského pilíře sociálních práv; vyzývá k tomu, aby se integrovaný správní rámec promítl do vnitřních procesů orgánů EU a aby do nich byly ve stejné míře zapojeny jejich hospodářské a sociální orgány;

2.naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby plně provedly evropský pilíř sociálních práv; zdůrazňuje, že aktualizovaný akční plán evropského pilíře sociálních práv musí proměnit politické závazky v konkrétní a ambiciózní opatření, podpořená jasnými, měřitelnými cíli a spolehlivými monitorovacími ukazateli, aby bylo možné účinně řešit chudobu a sociální vyloučení a podporovat pracovníky při zvládání ekologické a digitální transformace, zejména pokud jde o dovednosti, odborné vzdělávání i přípravu a celoživotní učení; vyzývá k tomu, aby byly cíle akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv začleněny do jádra evropského semestru tak, že se stanou referenčními hodnotami v posouzeních evropského semestru; konstatuje, že návrh Komise na společnou zprávu o zaměstnanosti za rok 2026 se do značné míry zaměřuje na nedostatek kvalifikované pracovní síly a nedostatek pracovníků a postrádá komplexní posouzení provádění 20 zásad evropského pilíře sociálních práv, jak vyžaduje nařízení (EU) 2024/1263; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby všechny zásady evropského pilíře sociálních práv byly v budoucích cyklech zohledněny, aby tak byl zajištěn přesný a úplný obraz sociální situace v EU;

3.vítá ambice Komise vymýtit chudobu do roku 2050, její evropský plán dostupného bydlení i její záměr navrhnout zákon o kvalitních pracovních místech; dále vítá první strategii EU pro boj proti chudobě a posílení evropské záruky pro děti; zdůrazňuje potřebu soudržnosti mezi evropským semestrem, opatřeními navazujícími na akční plán pro evropský pilíř sociálních práv a těmito připravovanými nástroji s měřitelnými cíli a odpovídajícími doporučeními pro jednotlivé země;

4.připomíná, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová v roce 2019 přislíbila, že každé dítě v Evropě ohrožené chudobou nebo sociálním vyloučením bude mít přístup k nejzákladnějším právům, jako je zdravotní péče a vzdělávání, a že bylo následně přijato doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021, kterým se zavádí evropská záruka pro děti Úř. věst. L 223, 22.6.2021, s. 14, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2021/1004/oj.; zdůrazňuje, že cílů evropské záruky pro děti nelze dosáhnout bez ambiciózního rozpočtu, který bude konkrétně pro tyto účely vyhrazen na evropské i vnitrostátní úrovni; v této souvislosti opakuje svou výzvu, aby na evropskou záruku pro děti byly vyčleněny zvláštní finanční prostředky ve výši nejméně 20 miliard EUR; zdůrazňuje, že pro řešení rostoucího problému dětské chudoby a sociálního vyloučení je naléhavě nutné, aby byly tyto finanční prostředky pro tyto účely vyčleněny v příštím víceletém finančním rámci;

5.zdůrazňuje, že je důležité vymýtit dětskou chudobu a sociální vyloučení s cílem prolomit mezigenerační cykly; vítá zahrnutí hodnocení toho, jak je prováděna záruka pro děti, do všech zpráv o jednotlivých zemích v rámci jarního balíčku 2025 a vybízí k pokračujícímu sledování pokroku v rámci evropského semestru; lituje však, že na tato zjištění nebylo navázáno, neboť v roce 2025 byla vydána pouze dvě doporučení pro jednotlivé země, která vyzývala k přijetí opatření k řešení dětské chudoby; domnívá se, že doporučení pro jednotlivé země by měla odrážet soulad rozpočtu členských států s minimálními požadovanými prostředky přidělenými na řešení dětské chudoby, které jsou stanoveny v nařízení o ESF+ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1057/oj).;

6.znovu opakuje svou výzvu k navýšení financování evropské záruky pro děti s vyhrazeným rozpočtem značného objemu a k tomu, aby členské státy vyčlenily alespoň 5 % svých přidělených finančních prostředků z ESF+ na boj proti dětské chudobě a podporu dobrých životních podmínek dětí, přičemž alespoň 10 % by mělo být vyčleněno pro členské státy, v nichž míra dětské chudoby přesahuje průměr EU;

7.je znepokojen mírou nezaměstnanosti mladých lidí, která je stále více než dvakrát vyšší než celková míra nezaměstnanosti v EU; zdůrazňuje, že pro mladé lidi je nezbytné doplnit opatření na podporu zaměstnanosti trvalou podporou, včetně přístupu k integrovaným sociálním službám, bydlení a podpoře duševního zdraví, aby byla zajištěna jejich pokračující účast na vzdělávání nebo zaměstnání; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy investovaly do posílené záruky pro mladé lidi, aby byla zajištěna kvalitní a včasná podpora pro všechny mladé lidi mladší 30 let, kteří se neúčastní vzdělávání, zaměstnání ani odborné přípravy; naléhavě vyzývá členské státy, aby podpořily využívání posílené záruky pro mladé lidi jako nástroje na podporu osob odcházejících z oblasti péče a na předcházení náhlým ztrátám v počtu osob poskytujících péči, mimo jiné i prostřednictvím přístupu ke kariérnímu poradenství;

8.vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci evropského semestru podporovaly vysoce kvalitní a spravedlivě placené stáže a zabránily jejich zneužívání jako náhrady za řádné zaměstnání; vyzývá k tomu, aby nadcházející směrnice o zlepšení pracovních podmínek stážistů Návrh Komise ze dne 20. března 2024 na směrnici Evropského parlamentu a Rady o zlepšování a prosazování pracovních podmínek stážistů a boji proti zastírání řádných pracovních poměrů stážemi („směrnice o stážích“) (COM(2024)0132). byla ambiciózní a komplexní a zajistila plnou ochranu práv stážistů, včetně možnosti ukončit stáž bez újmy v případě porušení základních práv, a vyzývá k urychlenému uzavření jednání;

9.domnívá se, že k předcházení a řešení trvale vysoké míry chudoby a sociálního vyloučení jsou nutná opatření na úrovni EU i členských států, a vítá oznámení první strategie EU pro boj proti chudobě v tomto ohledu; domnívá se, že strategie musí poskytnout komplexní přístup k řešení základních příčin a vícerozměrných aspektů chudoby a sociálního vyloučení s konkrétními kroky, robustním rozpočtovým přídělem, jasnými cíli, milníky a strukturálními opatřeními, a zároveň zajistit důrazné provádění a monitorování; vyzývá členské státy, aby provedly směrnici o přiměřené minimální mzdě Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii (Úř. věst. L 275, 25.10.2022, s. 33, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2041/oj). s cílem bojovat proti chudobě pracujících a motivovat k práci; vyzývá k tomu, aby strategie EU pro boj s chudobou soustředila pozornost na boj proti dětské chudobě, aby se prolomil koloběh chudoby; naléhavě vyzývá členské státy, aby plně provedly doporučení Rady o přiměřeném minimálním příjmu Doporučení Rady ze dne 30. ledna 2023 o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začleňování 2023/C 41/01 (Úř. věst. C 41, 3.2.2023, s. 1).;

10.připomíná, že je důležité zlepšit přístup osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně, a vyzývá Komisi, aby využila proces evropského semestru k monitorování provádění doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně na vnitrostátní úrovni Doporučení Rady ze dne 8. listopadu 2019 o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (Úř. věst. C 387, 15.11.2019, s. 1)., včetně doporučení pro jednotlivé země; připomíná, že podíl samostatně výdělečně činných osob v kulturních a kreativních odvětvích je více než dvojnásobný ve srovnání s obecnou populací, a proto je třeba pro toto odvětví přijmout cílená opatření; v této souvislosti vítá oznámení charty EU pro umělce, jejímž cílem je zdůraznit hlavní základy a závazky týkající se spravedlivých pracovních podmínek v tomto odvětví, ale vyzývá Komisi, aby její zveřejnění posunula již na rok 2026, neboť se jedná o dlouhodobé problémy;

11.vyjadřuje politování nad tím, že dosahování cílů strategického rámce EU pro Romy členské státy nevěnují aktivnější úsilí a že se těmto cílům nedostává větší pozornosti v procesu evropského semestru, zejména v doporučeních pro jednotlivé země; zdůrazňuje cíl strategického rámce, jímž je snížit do roku 2030 rozdíly v zaměstnanosti Romů a celkového obyvatelstva na polovinu a zajistit, aby alespoň 60 % Romů mělo placenou práci; naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly integrovaný přístup zaměřený na rovnost a zajistily, aby se veřejné politiky a služby účinně dostávaly ke všem Romům včetně Romů v odlehlých a venkovských oblastech;

12.se znepokojením připomíná na jedné straně přetrvávající rozdíl v míře zaměstnanosti osob se zdravotním postižením ve výši přibližně 24 % a na druhé straně cíl EU přejít u všech dotčených osob od institucionální péče ke komunitní nebo rodinné péči; vyzývá Komisi, aby řešila rozdíly v míře zaměstnanosti osob se zdravotním postižením prostřednictvím evropského semestru, a to i v doporučeních pro jednotlivé země, a aby aktualizovala Strategii EU pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 v souladu s Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením prostřednictvím nových stěžejních iniciativ, včetně evropské záruky pro zaměstnanost a dovednosti osob se zdravotním postižením; znovu vyzývá Komisi, aby předložila akční plán deinstitucionalizace, který by se vztahoval na všechny skupiny, jež stále žijí v ústavech včetně dětí, osob se zdravotním postižením, osob s problémy v oblasti duševního zdraví a osob bez domova; zdůrazňuje, že pokrok v deinstitucionalizaci by měl být monitorován v rámci evropského semestru, a vyzývá členské státy, aby k dokončení tohoto procesu, rozvoji komunitních služeb a investicím do prevence plně využíval fond ESF+, další fondy EU i vnitrostátní fondy;

13.vítá trvalé začlenění rámce sociální konvergence do evropského semestru; zdůrazňuje jeho význam a význam srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů pro identifikaci rizik a sledování pokroku v oblasti vzestupné sociální konvergence, snižování nerovností, posilování systémů sociální ochrany a prosazování důstojných pracovních podmínek a podpůrných opatření k zajištění spravedlnosti při přechodu; vyzývá Komisi, aby v tomto novém rámci dále rozvíjela inovativní nástroje kvantitativní a kvalitativní analýzy, aby mohl být optimálně využíván v budoucích cyklech evropského semestru; vyzývá Komisi, aby ve druhé fázi analýzy analyzovala rizika pro vzestupnou sociální konvergenci, jež byla zdůrazněna v její společné zprávě o zaměstnanosti z roku 2025, včetně výsledků v oblasti zaměstnanosti nedostatečně zastoupených skupin, předčasného ukončování školní docházky, vzdělávání dospělých a chudoby, a aby s dotčenými členskými státy projednala opatření, která jsou přijímána nebo plánována k řešení těchto rizik; konstatuje, že řešení výzev uvedených v uvedené společné zprávě o zaměstnanosti přispěje k dosažení vzestupné sociální konvergence;

14.vyzývá Komisi, aby zlepšila a aktualizovala srovnávací přehled sociálních ukazatelů a zajistila, aby odrážel příčiny a dopady nerovnosti a zahrnula do něj rovné příležitosti, kvalitní pracovní místa, rozdělování bohatství, přístup k veřejným a sociálním službám, přiměřené důchody, bydlení a bezdomovectví, duševní zdraví, diskriminaci a sociální dopady zhoršování životního prostředí a změny klimatu; vyzývá Komisi, aby k chudobě pracujících přistupovala v rámci srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů jako k varovnému signálu a aby navrhla doporučení pro jednotlivé země v případech, kdy by tyto trendy přetrvávaly; zdůrazňuje, že je třeba řešit výzvy, které jsou ve srovnávacím přehledu označeny jako „kritické“ nebo jako „je nutné sledovat“, včetně předčasného ukončování školní docházky, příliš vysokých nákladů na bydlení, dopadu sociálních transferů, rozdílu v zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, subjektivně neuspokojených potřeb zdravotní péče, péče o děti, základních digitálních dovedností a dětské chudoby; vyzývá k začlenění indexu sociálního pokroku a indexu rovnosti žen a mužů s cílem lépe měřit nerovnost, přístup k příležitostem a dobré životní podmínky pomocí rozčleněných údajů; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí včasné, harmonizované a transparentní údaje a metodiky s cílem zlepšit tvorbu politik založenou na důkazech a cílené sociální investice a sladit srovnávací přehled sociálních ukazatelů se všemi 20 zásadami evropského pilíře sociálních práv;

15.připomíná, že ukazatel míry ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením dostatečně nezachycuje základní příčiny chudoby a komplexních nerovností, zejména začlenění osob žijících mimo soukromé domácnosti, kvalitativní aspekty chudoby a životní zkušenosti s marginalizací, přičemž je nutné brát v úvahu, že chudoba přesahuje rámec nedostatečného příjmu nebo materiální deprivace; vyzývá Výbor pro sociální ochranu, aby obnovil statistické měření ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením s cílem rozšířit jej o silnější, více členěné a vícerozměrnější porozumění chudobě a sociálnímu vyloučení;

16.připomíná, že sociální investice mohou mít pozitivní dopad na hospodářský růst, produktivitu a konkurenceschopnost a zároveň přispívat k fiskální udržitelnosti a podporovat vzestupnou sociální soudržnost, životní a pracovní podmínky a začleňování zranitelných skupin; vyzývá Komisi a členské státy, aby sociální investice považovaly za základ udržitelného růstu a zaměřily se na investice, které prokázaly svou účinnost z hlediska růstu, produktivity, kvality pracovních míst a vyšší účasti na trhu práce; vyzývá členské státy, aby k řešení výzev uvedených v doporučeních pro jednotlivé země do 31. prosince 2026 plně a cíleně využily Nástroj pro oživení a odolnost; žádá, aby Komise poskytla pokyny k využití soukromých investic a partnerství veřejného a soukromého sektoru k odstranění nedostatků v oblasti sociální infrastruktury; vítá zřízení znalostního centra pro sociální investice s cílem posilovat vzájemné učení a technickou pomoc, pokračovat ve zlepšování včasnosti a dostupnosti sociálních ukazatelů, omezovat zpoždění při posuzování trendů chudoby a nerovnosti a zlepšit přístup členských států k údajům pro hodnocení politik a posouzení dopadů;

17.připomíná, že sociální ekonomika je klíčovou složkou sociálních investic a hraje jedinečnou úlohu při rozvoji inkluzivních a inovativních řešení na místní úrovni, přispívá k vytváření kvalitních pracovních míst, poskytování cenově dostupných a přístupných sociálních a lokálních služeb a ekologické a digitální transformaci; konstatuje, že je silná podpora veřejnosti pro sociální ekonomiku, přičemž 88 % respondentů Eurobarometru podporuje strategie a právní předpisy na její šíření; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily své rámcové podmínky tím, že usnadní přístup k financování, poskytnou příležitosti k budování kapacit a zajistí jeho viditelnost, a aby cíle akčního plánu pro sociální ekonomiku zohlednily v evropském semestru, a to i prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země a cíleného využívání finančních prostředků EU;

18.zdůrazňuje, že plán Komise pro cenově dostupné bydlení by měl být lépe začleněn do evropského semestru a měl by se více zaměřovat na doporučení pro jednotlivé země týkající se cenově dostupného, důstojného a udržitelného bydlení, zejména pro skupiny s nízkými a středními příjmy, jakož i pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby; vyzývá k intenzivnějšímu monitorování pokroku členských států při zajišťování přístupu k přiměřenému, bezpečnému a nesegregovanému bydlení pro romské komunity, jež čelí extrémní chudobě; připomíná signatářům Lisabonského prohlášení o Evropské platformě pro boj proti bezdomovectví cíl vymýtit bezdomovectví do roku 2030; vyzývá členské státy, aby kombinovaly opatření, která v odvětví stavebnictví a bydlení zvyšují nabídku, snižují náklady na výstavbu a řeší nedostatek pracovních sil, s podporou na straně poptávky, která lidem, zejména domácnostem ve zranitelném postavení, umožní přístup k cenově dostupnému, důstojnému a udržitelnému bydlení; zdůrazňuje, že vnitrostátní střednědobé fiskálně-strukturální plány a investiční strategie by měly podporovat sociální a cenově dostupné bydlení, prevenci a snižování bezdomovectví a modernizaci budov s cílem snížit energetickou chudobu a zlepšit podmínky bydlení, zejména pro zranitelné domácnosti; připomíná, že Sociální fond pro klimatická opatření bude od roku 2026 poskytovat členským státům finanční prostředky na podporu zranitelných domácností a mikropodniků;

19.zdůrazňuje, že investice do vysoce kvalitního a dostupného vzdělávání a celoživotního učení jsou strategickou sociální investicí, která má zásadní význam pro soudržnost, začleňování a přípravu pracovní síly na ekologickou a digitální transformaci a potřeby EU související s obranou, a to i prostřednictvím odborného vzdělávání a přípravy a učňovské přípravy; vítá návrh doporučení Rady týkající se lidského kapitálu v EU a jeho zaměření na řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků, využití poznatků o dovednostech pro navrhování strategií v oblasti dovedností a rozvoj široké škály základních dovedností, včetně digitální gramotnosti, občanské gramotnosti a gramotnosti v oblasti umělé inteligence, a na přípravu na moderní život; uznává, že nedostatečné investice do lidského kapitálu brání inovacím, konkurenceschopnosti a schopnosti lidí dosáhnout svého plného potenciálu;

20.zdůrazňuje, že je třeba, aby iniciativy EU týkající se nedostatku dovedností poskytovaly větší podporu komplexním a inkluzivním systémům vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné prostřednictvím aktivních politik na trhu práce, individuálních vzdělávacích účtů a mikrocertifikátů, a aby byly posíleny postupy pro validaci neformálního a informálního učení; zdůrazňuje dále, že je důležité zlepšit a usnadnit spravedlivou mobilitu pracovních sil v rámci EU a úlohu legální migrace a uznávání zahraničních kvalifikací při řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků; je znepokojen tím, že účast dospělých na odborné přípravě zůstává ve většině členských států hluboko pod cílem ve výši 60 %, a to zejména u pracovníků s nízkou kvalifikací, starších pracovníků, státních příslušníků třetích zemí a osob se zdravotním postižením; vyzývá Komisi, aby v nadcházejícím balíčku opatření v oblasti spravedlivé mobility pracovních sil navrhla konkrétní řešení nedostatku dovedností a řešila přetrvávající problémy a zajistila, aby nadcházející iniciativa v oblasti přenositelnosti dovedností řešila stávající překážky uznávání dovedností;

21.je pevně přesvědčen, že individuální právo na vzdělávání pro pracovníky během pracovní doby, které řeší hlavní překážky bránící absolvování vzdělávání, může zajistit kvalitní rekvalifikaci a zvýšení kvalifikace, odbornou přípravu zaměstnanců a kariérní podporu s cílem zajistit zaměstnavatelům předvídatelnou a stabilní nabídku kvalifikovaných pracovníků; zdůrazňuje potřebu řešit překážku spojenou s náklady tím, že se zajistí odborná příprava, jež bude pro pracovníky bezplatná a bude podporována finančními prostředky, daňovými pobídkami a partnerstvími; zdůrazňuje, že za vzdělávání zaměstnanců odpovídají vnitrostátní instituce a sociální partneři, a vyzdvihuje jejich zásadní roli při uplatňování práva na odbornou přípravu; vyzývá v tomto ohledu členské státy, aby upřednostňovaly a podporovaly systémy vzdělávání a výcviku vytvořené společně pracovníky a jejich zaměstnavateli a zajistily tak, aby změnu kvalifikace a prohlubování dovedností reagovaly na skutečnou tržní poptávku a přispívaly ke kariérnímu postupu; vyzývá Komisi, aby prozkoumala a vydala pokyny k tomu, jak mohou partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi členskými státy a podniky financovat odbornou přípravu, změny kvalifikace a prohlubování dovedností pracovníků, a zejména právo na odbornou přípravu jednotlivých pracovníků;

22.zdůrazňuje, že mezigenerační spravedlnost se musí stát strukturální složkou evropského semestru; vyzývá Komisi, aby jako součást své strategie pro mezigenerační spravedlnost do hodnotícího rámce evropského semestru začlenila ukazatele týkající se dobrých životních podmínek mladých lidí a seniorů, přístupu ke kvalitním pracovním místům, cenové dostupnosti bydlení, dostupnosti, fyzické přístupnosti, přiměřenosti minimálního příjmu a důchodů, přístupu ke kvalitním službám v oblasti duševního zdraví a vysoce kvalitnímu vzdělávání a dovednostem a aby vyhodnotila dlouhodobé a distribuční dopady fiskálních a reformních doporučení; vyzývá Komisi, aby posuzovala dlouhodobé hospodářské, environmentální a sociální dopady politických doporučení, včetně nedostatečných investic, na budoucí generace; zdůrazňuje, že do evropského semestru je třeba lépe začlenit dopad demografické transformace a prodlužující se délku života; zdůrazňuje, že demografická změna vyžaduje politiky ke zvýšení účasti na trhu práce; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí opatření, která podpoří aktivní stárnutí a zajistí dlouhodobou udržitelnost důchodových systémů a systémů péče; domnívá se, že doporučení pro jednotlivé země by měla podporovat důchody, které zajistí důstojný život, dobré životní podmínky a přístup ke kvalitní dostupné zdravotní péči, podpoře zdraví a prevenci pro všechny;

23.zdůrazňuje, že výdaje na obranu musí být v rámci evropského semestru plánovány koordinovaným, účinným, transparentním a evropským způsobem, aby se maximalizovaly společenské přínosy; zdůrazňuje, že investice související s bezpečností by měly zahrnovat odolnost společnosti, včetně infrastruktury s vysokým přínosem pro civilní obyvatelstvo, sociální ochrany, občanského vzdělávání, demokratické odolnosti a ochrany proti dezinformacím, přičemž uznává, že sociální stabilita a demokratická důvěra jsou důležitou součástí evropské bezpečnostní architektury a musí být zohledňovány v analýze dlouhodobých reforem a investičních potřeb v rámci semestru;

24.zdůrazňuje, že doporučení evropského semestru v roce 2026 budou mít zásadní význam pro utváření příštího víceletého finančního rámce; domnívá se, že reformy a investice by měly být vybírány na základě své účinnosti a účelnosti, s jakou odpovídají na příslušná doporučení pro jednotlivé země; varuje, že má-li být financování EU vázáno na pokyny k evropskému semestru, musí být tyto pokyny sociálně vyvážené v plném souladu s evropským pilířem sociálních práv a regionální a místní subjekty musí hrát při vyplácení finančních prostředků důležitou úlohu; v této souvislosti bere na vědomí se znepokojením návrh Komise týkající se sociálních výdajů, který může oslabit zaměření na zaměstnanost a sociální cíle, a vyzývá k vytvoření samostatného a posíleného fondu ESF+ s tematickými zaměřeními;

25.domnívá se, že sociální model EU je nedílnou součástí její konkurenceschopnosti a že úsilí o zjednodušení administrativní zátěže pro podniky musí zachovávat a zajišťovat sociální práva; zdůrazňuje, že kvalita pracovních míst a nenákladová konkurenceschopnost, jako je kvalita výrobků a služeb, může podporovat i produktivitu a přiměřené mzdy; zdůrazňuje, že je důležité zajistit větší jasnost, proporcionalitu a právní jistotu, zejména pro malé a střední podniky a osoby samostatně výdělečně činné, a zdůrazňuje, že tyto přístupy by měly respektovat rozmanitost modelů trhu práce v jednotlivých členských státech a zároveň podporovat udržitelnou hospodářskou činnost a vytváření kvalitních pracovních míst;

26.podporuje demokratičtější proces evropského semestru, v jehož rámci by byl Parlament úzce zapojen do stanovování priorit hospodářské a sociální politiky a přijímání rozhodnutí v oblasti správy ekonomických záležitostí; trvá na tom, že do formulování, monitorování a sledování vnitrostátních reforem musí být systematicky zapojeni sociální partneři, organizace občanské společnosti a regionální a místní subjekty, a to včasně a s dostatečnou transparentností; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily jejich řádné zapojení do všech fází analýzy, a to i v rámci sociální konvergence, s cílem posílit jejich odpovědnost a zajistit, aby se sociální práva EU stala skutečností v praxi; zdůrazňuje, že dodržování zásady subsidiarity a pravomoci členských států zůstává základním prvkem evropského semestru; připomíná, že je třeba, aby Komise zajistila, že evropský semestr a rámec správy ekonomických záležitostí EU bude posuzovat dopad doporučených reforem na rovnost žen a mužů a začlenění žen na trh práce, a aby podporovala investice do kvalitních veřejných služeb a pečovatelské infrastruktury;

27.upozorňuje na to, že chybí transparentní metodika pro formulování doporučení pro jednotlivé země a jasná kritéria používaná pro jejich výběr; varuje, že to podkopává odpovědnost a může to vést k nerovnému zacházení s členskými státy; vyzývá Komisi, aby zajistila plnou transparentnost postupů a vnitřního rozhodování, včetně zúčastněných generálních ředitelství, a aby posílila odpovědnost a sdílení informací s Parlamentem; je znepokojen tím, že dodržování doporučení pro jednotlivé země zůstává stále trvale nízké; vyzývá členské státy, aby se lépe zabývaly doporučeními v oblasti politiky zaměstnanosti a sociální politiky; vyzývá Komisi, aby posílila dialog s členskými státy o provádění stávajících doporučení a hlavních směrů politik zaměstnanosti, včetně opatření navazujících na stávající a plánovaná politická opatření;

28.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.