1.opakuje, že rozšíření je strategickou reakcí na novou geopolitickou realitu a nejpodstatnější investicí do bezpečnosti a stability EU vzhledem k plošné útočné válce Ruska proti Ukrajině, opakovaným narušováním hranic, hybridním útokům a dalším nepřátelským akcím namířeným proti sousedům a vzhledem k dalším společným geopolitickým výzvám, které vyžadují dlouhodobou politickou demokratickou vizi a odvážné činy a kroky směřující k dokončení evropského projektu;

2.opakuje, že rozšíření je proces, z něhož těží současné i budoucí členské státy; poukazuje na to, že je z politického hlediska naléhavé, aby EU prokázala, že je odhodlána v procesu rozšiřování pokračovat, a to i s ohledem na zachování důvěryhodnosti EU v očích přistupujících zemí a jejich společností; trvá na tom, že rozšíření EU posílí bezpečnost a hospodářství Evropy; zdůrazňuje, jako již mnohokrát předtím, že budoucnost západního Balkánu, Ukrajiny a Moldavska je v EU, v souladu s přáními jejich obyvatel; zdůrazňuje, že náklady na nerozšíření by převýšily náklady na dokončení procesu a hrozilo by riziko vzniku šedých geopolitických zón, které by se mohly snadno stát obětí škodlivých kroků zemí mimo EU usilujících o rozšíření svého politického, hospodářského a strategického vlivu;

3.zdůrazňuje, že přistoupení je klíčovým nástrojem pro podporu trvalého míru, demokracie, právního státu a dodržování základních práv, prosazování regionálního usmíření a stability, ochrany kandidátských zemí a zemí v sousedství EU před nepřátelským zahraničním vměšováním, především ze strany Ruska; domnívá se, že politika rozšíření je nezbytná, jestliže chce mít EU vliv v době zvýšené geopolitické nestability; zdůrazňuje, že prosperita a bezpečnost EU závisí na její schopnosti hájit demokracii, právní stát, lidská práva a mnohostranný pořádek založený na pravidlech; připomíná společné kulturní, historické a lidské vazby mezi zeměmi procesu rozšíření a členskými státy;

4.vítá pokrok, jehož bylo v posledních letech dosaženo a díky němuž bude rozšíření EU v blízké budoucnosti možné; chválí Černou Horu a Albánii za jejich značný pokrok a bere na vědomí jejich ambice uzavřít jednání do konce roku 2026 (v případě Černé Hory) a do konce roku 2027 (v případě Albánie); naléhavě vyzývá orgány EU, zejména Radu, aby na tyto ambice odpověděly stejným způsobem, odstranily překážky na straně EU, a zvýšily tak důvěryhodnost a předvídatelnost procesu a aby současně plně dodržely zásadu založení procesu přistoupení „zásadně na výsledcích“; vítá skutečnost, že Bosna a Hercegovina má status kandidátské země, a vybízí ji, aby podnikla další kroky v zájmu realizace reforem;

5.oceňuje mimořádnou odolnost Ukrajiny a její odhodlání vytrvat na její cestě do Evropy navzdory ruské útočné válce; vyzývá EU a její členské státy, aby i nadále podporovaly Ukrajinu, a vyjadřuje politování nad tím, že se Rada nedohodla na použití zmrazených ruských aktiv; chválí Moldavsko za výrazný pokrok na cestě k přistoupení k EU, neboť navzdory neustálým hybridním hrozbám úspěšně dokončilo proces prověřování; vyzývá k urychlenému otevření tematických okruhů kapitol jednání s Ukrajinou a Moldavskem a naléhavě vyzývá maďarskou vládu, aby přestala blokovat jednání;

6.opakuje, že v souladu s článkem 49 SEU může o členství v EU požádat každý evropský stát, pokud respektuje hodnoty stanovené v článku 2 SEU, včetně lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a lidských práv, včetně práv menšin; bere na vědomí zvýšenou podporu členství v EU v několika zemích, které se dříve připravovaly na vstup do EU, včetně Islandu, který hodlá uspořádat do roku 2027 referendum o obnovení přístupových rozhovorů, a vyzývá vedení EU, aby pokračovalo v budování užších vztahů s těmito zeměmi; konstatuje, že dne 26. března 2025 přijal arménský parlament zákon, kterým oficiálně podpořil členství v EU a vyzval vládu, aby zahájila proces přistoupení k EU, a domnívá se, že trvalé reformy upevňující arménskou demokracii by mohly být východiskem pro transformaci vztahů mezi EU a Arménií; vítá možné iniciativy Grónska směřující k posílení jeho politických, institucionálních a hospodářských vazeb s EU na pozadí rostoucí podpory přistoupení k EU;

7.připomíná, že předchozí kola rozšíření podnítila značný hospodářský růst v nových i starých členských státech; zdůrazňuje, že volný pohyb zlepšil pracovní vyhlídky a mzdy a v důsledku remitencí vedl ke snížení chudoby; zdůrazňuje, že rozšíření mělo pozitivní dopad na životní úroveň, neboť zlepšilo pracovní právo, zdraví a bezpečnost, rovnost žen a mužů, digitální služby a vzdělávání a posílilo odstraňování diskriminace;

8.opakuje, že přistoupení musí být i nadále zvratným procesem založeným na výsledcích a že každý žadatelský stát musí být posuzován na základě kodaňských kritérií, souladu s acquis EU a všech dalších podmínek stanovených v rámci rozšíření; zdůrazňuje, že cesta každé země k integraci do EU musí být posuzována samostatně a že žádná země by neměla být spojována s jinou nebo považována za součást balíčku; podtrhuje, že v oblasti hodnot EU a základních zásad nelze činit ústupky;

9.zdůrazňuje, že ačkoli by se tento proces měl stát postupnějším a dynamičtějším a měl by mít jasné reformní cíle, plány a průběžné harmonogramy, nesmí existovat žádná zrychlená možnost přistoupení, neboť to by mohlo narušit integritu celého procesu; konstatuje, že některé kandidátské země si již stanovily ambiciózní cíle pro uzavření jednání, které by měly být podporovány, pokud budou doprovázeny hmatatelnými reformami;

10.zdůrazňuje, že hlavní důraz se v procesu rozšíření musí vždy klást na právní stát, demokratické reformy, svobodu sdělovacích prostředků a základní práva, včetně práv menšin; zdůrazňuje význam nezávislosti soudnictví, boje proti korupci, začlenění a podpory občanské společnosti a také příznivého prostředí bez zastrašování jakožto klíčových předpokladů pro udržitelný pokrok na cestě k členství v EU, zejména v době sílících autoritářských tendencí; zdůrazňuje, že pokrok v základních otázkách musí být vodítkem pro všechny kapitoly jednání;

11.zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout genderové rovnosti a začlenit ji do všech politik, mimo jiné odstraněním genderově podmíněného a domácího násilí, dále je třeba chránit práva dětí a jejich přístup ke kvalitnímu vzdělání a v průběhu celého procesu přistoupení plně uplatňovat zásadu nediskriminace, a to i vůči komunitě LGBTIQ+ a osobám se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že lidská práva musí být chráněna nejen v právních předpisech, ale také důsledným uplatňováním této ochrany v praxi; zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny země procesu rozšíření zajistily skutečné zastoupení menšin na všech úrovních státní správy, chránily kulturní a jazykovou identitu menšin, zajistily přístup ke kvalitnímu vzdělávání v menšinových jazycích a účinně bojovaly proti nenávistným verbálním projevům a trestným činům motivovaným nenávistí;

12.vyzývá Komisi, aby do své výroční zprávy o právním státu zahrnula všechny země procesu rozšíření, na které se tato zpráva nyní nevztahuje; je obzvláště znepokojen přetrvávajícími nedostatky a stagnací procesů soudních reforem, pokusy zvrátit pokrok v boji proti korupci, omezeným pokrokem v reformách veřejné správy, nedostatečným sladěním volební legislativy s evropskými standardy, jakož i polarizací společnosti, zmenšováním prostoru pro občanskou společnost a potlačováním práva na pokojné shromažďování, k čemuž dochází v některých zemích procesu rozšíření;

13.zdůrazňuje, že v EU ani v zemích, které se chtějí stát členskými státy EU, není místo pro štvavou rétoriku, popírání genocidy nebo oslavování válečných zločinců z jakékoli strany; podtrhuje, že konfrontace s minulostí je nezbytná pro skutečné usmíření, které má zásadní význam pro prosperující společnosti a úspěšnou integraci;

14.vybízí země zapojené do procesu rozšíření, aby se vší rozhodností pokračovaly ve včasném provádění nezbytných reforem a dosáhly hmatatelného a nezvratného pokroku, počínajíce základní prvky; trvá na tom, že ve všech kandidátských zemích je třeba soustavně podporovat pluralitu médií, chránit práva novinářů, zachovat prostředí příznivé pro investigativní žurnalistiku a zajistit svobodu projevu, při čemž je nutné uplatňovat účinné mechanismy pro řešení nenávistných projevů, pomlouvačných kampaní, obtěžování, výhrůžek a útoků na novináře; trvá na nutnosti vyšetřovat a stíhat tyto trestné činy a zároveň řešit otázku koncentrace sdělovacích prostředků, politického a hospodářského nátlaku a nedostatečné transparentnosti, pokud jde o financování a vlastnictví sdělovacích prostředků;

15.zdůrazňuje, že je třeba posílit účast občanů a zapojení občanské společnosti v procesu rozšíření; zdůrazňuje, že při prověřování, vyjednávání, provádění a monitorování reforem, zajišťování transparentnosti, odpovědnosti a důvěry veřejnosti v proces přistoupení hrají důležitou úlohu organizace občanské společnosti s prokázanými výsledky a odbornými znalostmi v určitých odvětvích; poukazuje na to, že je důležité trvale podporovat jejich práce a bezpečné prostředí, v němž pracují; vyzývá k posílení povědomí jednotlivých států o významu podpory občanské společnosti a zvýšení státní podpory pro její činnost, včetně přípravy na změny ve financování po vstupu do EU;

16.opakuje svůj postoj, že zásadním ukazatelem toho, zda má kandidátská země jasné geostrategické směřování, zda se hlásí k základním hodnotám a zásadám EU a zda je připravena na budoucí členství v EU, je její soulad se SZBP EU;

17.konstatuje, že některé kandidátské země, zejména Ukrajina, již přispívají k evropské bezpečnosti a obraně; vyjadřuje hlubokou úctu a vděčnost obyvatelům Ukrajiny, kteří denně platí nejvyšší cenu za zachování evropského způsobu života;

18.vítá úspěšné obnovení dialogu o SZBP s partnery na západním Balkáně a zdůrazňuje význam těchto partnerství pro mír a bezpečnost; naléhavě vyzývá všechny kandidátské země, stejně jako země, které by se kandidátskými zeměmi mohly v budoucnu stát, aby za svou prioritu považovaly rychlé dosažení plného souladu se SZBP, a opakuje, že k přistoupení dané země může dojít až poté, co svou politiku plně sladí se SZBP, a to i přijetím a uplatňováním restriktivních opatření a dosažením souladu s vízovou politikou EU; konstatuje, že k nejvíce znepokojivému vývoji a ústupu od demokracie dochází v zemích procesu rozšíření, které se nejméně přizpůsobují SZBP, a v zemích, jejichž proces přistoupení k EU se fakticky zastavil, zejména v Srbsku, Gruzii a Turecku; vyzývá EU a členské státy, aby učinily maximum pro to, aby zabránily dalším zemím procesu rozšíření v následování uvedených zemí; zdůrazňuje, že soustavný odklon od harmonizace se SZBP představuje zásadní překážku pro přistoupení k EU; očekává, že kandidátské země a země, které by se kandidátskými zeměmi mohly v budoucnu stát, uvedou svou politiku plně do souladu také se společnou bezpečnostní a obrannou politikou, včetně zásad, cílů a misí této politiky, a považuje to za jeden z klíčových prvků procesu přistoupení; vybízí Radu pro zahraniční věci, aby přizvala ministry zahraničních věcí zemí zapojených do procesu rozšíření, které jsou zcela sladěny se SZBP, aby se účastnili jejích summitů jako hosté;

19.konstatuje, že je důležité posílit úlohu kandidátských zemí v evropské bezpečnosti a obraně, a podporuje jejich zapojení – založené na výsledcích – do některých nástrojů, programů a projektů EU v oblasti obrany, jakož i udělení statusu pozorovatele těmto zemím v Evropské obranné agentuře; vyzývá k jejich zapojení do jednání a přijetí závazků, pokud jde o poskytnutí bezpečnostních záruk Ukrajině; uznává přínos několika kandidátských zemí k misím společné bezpečnostní a obranné politiky EU a jejich boj proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování a hybridním hrozbám namířeným proti EU a zdůrazňuje, že užší integrace posiluje kolektivní bezpečnost a odolnost vůči hybridním hrozbám;

20.zdůrazňuje, že nezajištění souladu se SZBP představuje pro EU bezpečnostní riziko, které tkví například v tom, že občané třetích zemí získají právo na bezvízové cesty do EU, jelikož jim bylo uděleno občanství kandidátské země, nebo že se dále zvýší závislost na Číně; trvá na tom, aby byly stanoveny jasné podmínky pro kontakty s geopolitickými soupeři, kteří usilují o podkopání mezinárodního řádu založeného na pravidlech a o oslabení Evropy;

21.zdůrazňuje, že základním předpokladem pro přistoupení k EU je regionální spolupráce, zejména na západním Balkáně; zdůrazňuje, že usmíření vedoucí k dobrým sousedským vztahům je klíčem k úspěšnému přistoupení k EU; dále zdůrazňuje, že nevyřešené otázky v dvoustranných vztazích mezi EU a třetími zeměmi by měly být řešeny bilaterálně v souladu s mezinárodním právem a neměly by být zneužívány k blokování rozšíření;  varuje před tím, že příliš velká zpoždění mohou mít nepříznivý dopad na veřejné mínění i politickou angažovanost v kandidátských zemích;

22.připomíná, že proces přistoupení k EU závisí na splnění podmínek stanovených v rámcích pro jednání s EU, na podpoře dobrých sousedských vztahů a na dodržování dvoustranných a mezinárodních dohod v souladu s kodaňskými kritérii a je založen na vlastních výsledcích dané země; vyzývá Radu, aby zabránila tomu, že by bilaterální otázky nesouvisející s kodaňskými kritérii bránily pokroku;

23.zdůrazňuje význam dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, který je klíčový pro to, aby Srbsko a Kosovo pokročily na své cestě do Evropy a přispěje k regionální stabilitě a prosperitě, a současně podtrhuje, že je důležité, že v souladu s rámcem EU pro jednání je i nadále v dobré víře uplatňována Prespanská dohoda mezi Severní Makedonií a Řeckem a Smlouva o přátelství, dobrých sousedských vztazích a spolupráci mezi Severní Makedonií a Bulharskem;

24.opakuje svůj názor, že je důležité otevřít a zveřejnit válečné a komunistické historické archivy, neboť by to umožnilo další hledání pravdy a usmíření a posílilo demokratickou správu věcí veřejných; zdůrazňuje, že je důležité beze zbytku vykonat vnitrostátní a mezinárodní soudní rozhodnutí a dodržovat mezinárodní závazky týkající se válečných zločinů a pohřešovaných osob a řešit otázku glorifikace válečných zločinců a historického revizionismu;

25.zdůrazňuje, že přístup založený na výsledcích může vést ke zmrazení nebo zvrácení jednání o přistoupení v případě zhoršení situace v oblasti základních hodnot, přičemž jednání budou obnovena až po dosažení dostatečného pokroku v reformách; zdůrazňuje, že země, které nedosahují dobrých výsledků v oblasti demokratické správy věcí veřejných, musí nést následky, aby se zajistilo, že proces přistoupení bude i nadále skutečně založen na výsledcích; opakuje, že EU musí aktivně podporovat demokratické pilíře v kandidátských zemích, aby posílila stabilitu a dynamiku reforem;

26.vyzývá k důkladnému zhodnocení politiky rozšíření, jak po stránce obsahové, tak po stránce věcné, aby bylo možné posoudit, proč některé země procesu rozšíření dosáhly tak omezeného pokroku, zejména v oblasti právního státu, lidských práv a demokracie; vyzývá k vyhodnocení pokroku dosaženého nejen na legislativní úrovni, ale také na úrovni provádění;

27.vyzývá Komisi, aby zřídila skupinu pro sledování provádění reforem v rámci tematického okruhu základních zásad, kde je rychlý pokrok nebo úpadek často nejviditelnější a může významně ovlivnit důvěryhodnost a udržitelnost procesu přistoupení;

28.uznává, že v důsledku velkých nedostatků v dříve dokončených procesech rozšíření mohlo dojít ke zhoršení stavu demokracie po přistoupení k EU, což oslabilo důvěryhodnost politiky rozšíření EU; konstatuje, že v kandidátských zemích, které nedosáhly dostatečného pokroku na cestě k členství v EU, by EU měla více pomáhat proevropským demokratickým aktérům občanské společnosti, kteří se zasazují o reformy a evropské hodnoty;

29.vyzývá delegace EU v dotčených zemích, aby soustavně uplatňovaly důvěryhodný přístup založený na výsledcích, dodržování zásad právního státu a ochraně lidských práv;

30.domnívá se, že proces přípravy na rozšíření by měl probíhat souběžně v EU i v zemích procesu rozšíření, aby bylo zajištěno účinné fungování rozšířené Unie;

31.znovu vyzývá orgány EU a členské státy, aby provedly nezbytné reformy k posílení EU a strategické autonomie Evropy, aby absence těchto reforem nezpozdila přistoupení nových členských států;

32.opakuje svou výzvu k posílení akceschopnosti EU zavedením hlasování kvalifikovanou většinou v oblastech relevantních pro proces přistoupení, a to zejména zrušením požadavku jednomyslnosti v dílčích krocích procesu rozšíření, pokud jde o rozhodování o otevírání a uzavírání jednotlivých tematických okruhů a kapitol jednání; vyjadřuje politování nad tím, že nadměrné používání jednomyslnosti v dílčích krocích procesu rozšíření opakovaně zpomaluje rozšiřování EU a snižuje veřejnou podporu integrace do EU;

33.považuje za nezbytné provést přezkum odvětvových politik EU, aby se posoudilo, jak lze integrovat nové členské státy a zajistit efektivní fungování rozšířené Unie; vítá nadcházející přezkumy politik před rozšířením jako zásadní krok v přípravě Unie na nové členy;

34.zdůrazňuje, že proces rozšíření nabízí značný potenciál pro sbližování v několika klíčových oblastech, jako je hospodářství, ochrana životního prostředí a bezpečnost, jak ukázala předchozí kola rozšíření; vítá první účinky konvergence vyvolané evropskou perspektivou; zdůrazňuje, že politika soudržnosti a společná zemědělská politika hrají ústřední roli v podpoře konvergence mezi členskými státy EU a měly by být zachovány i v rozšířené Unii;

35.uznává důležitost širokého uplatňování postupné integrace, založené na zásluhách a reverzibilní, do společných politik EU, jako je jednotný trh, včetně jednotného digitálního trhu, v případě kandidátských zemí, které dosahují významného pokroku v reformách souvisejících s EU, a zároveň zachování integrity vnitřního trhu EU a rovných podmínek; zdůrazňuje, že ačkoli postupná integrace může kandidátským zemím pomoci při provádění acquis EU, a tím usnadnit přechod k členství v EU, nemůže nahradit plné členství v EU; zdůrazňuje, že budoucí členské státy by měly mít stejná práva a povinnosti jako stávající členské státy, a důrazně odmítá vytváření různých tříd členství;

36.zdůrazňuje skutečnost, že nejpřínosnějším a nejlépe přijímaným výsledkem postupné integrace je liberalizace vízového režimu; podporuje nová pravidla, která by umožnila pozastavit liberalizaci vízového režimu pro státní příslušníky zemí procesu rozšíření odpovědných za ústup od demokracie a závažné porušování lidských práv, včetně pronásledování pokojných demonstrantů, občanské společnosti, pracovníků médií a opozičních politiků a používání násilí proti nim;

37.zdůrazňuje, že kandidátské země by měly mít možnost postupné integrace v souladu s přístupem založeným na zásluhách a podmíněnosti; zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit reverzibilitu postupné integrace v případech, kdy kandidátská země neplní své závazky;

38.opakuje, že by proces rozšíření měl být podpořen zapojením kandidátských zemí do fungování orgánů EU, mimo jiné prostřednictvím statusu pozorovatele v příslušných orgánech a institucích, včetně Parlamentu a Agentury EU pro základní práva;

39.zdůrazňuje, že je důležité podporovat informovanost veřejnosti v evropských společnostech o rozšiřování EU a jeho úloze při zajišťování budoucnosti evropské integrace; zdůrazňuje skutečnost, že úspěšný proces rozšíření bude do značné míry záviset na jasné a transparentní komunikační strategii;

40.zdůrazňuje, že kromě stanovení individuálních reformních cílů, plánů a průběžných harmonogramů pro každou přistupující zemi by EU měla posílit transparentnost procesu a stanovit jasné a předvídatelné harmonogramy pro přistoupení kandidátských zemí, které na své cestě k přistoupení nejvíce pokročily, aby se zabránilo ztrátě dynamiky a důvěryhodnosti; domnívá se, že k rozšíření EU by mělo dojít ihned poté, co budou v dotčených kandidátských zemích splněny všechny podmínky přistoupení;

41.zdůrazňuje, že klíčové reformy ovlivňující fungování a nezávislost institucí nesmí být uspěchané ani politicky zneužívány, zejména v kandidátských zemích se složitým ústavním uspořádáním; zdůrazňuje, že zrychlené postupy nebo tlak na dodržení politických lhůt nesmí být na úkor právní kvality a institucionální integrity reforem;

42.domnívá se, že předvstupní finanční pomoc, včetně nástrojů pro západní Balkán, Ukrajinu a Moldavsko, je klíčová pro zajištění toho, aby země procesu rozšíření obdržely strukturovanou finanční podporu na institucionální a hospodářskou transformaci; zdůrazňuje, že veškerá finanční pomoc EU musí dodržovat a zachovávat podmínky předvstupní podpory, včetně oblasti právního státu a boje proti korupci, aby byly chráněny finanční zájmy EU a občanů obou stran; konstatuje, že je třeba upravit způsoby provádění NPP tak, aby se usnadnil proces přípravy a učení, který je nezbytný pro využívání strukturálních fondů;

43.zdůrazňuje, že rozšíření vyžaduje finanční reformy, které by mimo jiné řešily problémy v oblasti politiky soudržnosti a zemědělské politiky a zajistily, že rozpočet EU bude i nadále schopen plnit stávající programy a politické priority;

44.konstatuje, že návrh VFR na období 2028–2034, který předložila Komise, jasně označuje rozšíření za jednu ze strategických priorit Unie; zdůrazňuje skutečnost, že rozšíření je ústředním pilířem nástroje Globální Evropa a představuje 21 % (neboli 43,1 miliardy EUR) jeho navrhovaného rozpočtu, pokrývá všechny současné i potenciální kandidátské země i partnery ve východním sousedství a poskytuje cílené financování předvstupní pomoci, posilování institucí a vnitřních příprav EU na budoucí přistoupení;

45.požaduje, aby nový VFR stanovil dostatečné předvstupní financování, které by odpovídalo očekávanému rozšíření EU během jeho platnosti, jelikož některé kandidátské země pravděpodobně vstoupí do EU během tohoto období; vyzývá k jasnému a konzistentnímu přidělování a vyčleňování předvstupních finančních prostředků pro kandidátské a potenciální kandidátské země v rámci pilíře VFR Globální Evropa a zdůrazňuje, že tyto prostředky musí být chráněny před přesměrováním na jiné vnější priority a měly by jasně odrážet priority v základních oblastech a zároveň zlepšovat viditelnost a transparentnost předvstupní pomoci; trvá na tom, že finanční prostředky musí přímo podporovat právní stát, reformu veřejné správy, sociální a územní soudržnost a posílení postavení a zapojení místních subjektů občanské společnosti a nezávislých médií, aby byla zajištěna transparentnost, předcházeno zneužívání finančních prostředků a zachována veřejná odpovědnost vlád přijímajících zemí; vyzývá Komisi, aby důsledně uplatňovala cílenou podmíněnost založenou na jasných kritériích pokroku, odměňovala reformy a sankcionovala ústup od plnění cílů nebo přetrvávající nedostatek pokroku;

46.opakuje svou výzvu k vytvoření rámce pro účinnou spolupráci mezi Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) a přistupujícími zeměmi; vybízí kandidáty a potenciální kandidáty na přistoupení k EU, aby urychleně uzavřeli dvoustranná pracovní ujednání s EPPO s cílem usnadnit úzkou spolupráci a trestní stíhání v případě zneužívání finančních prostředků EU;

47.zdůrazňuje, že je třeba posílit a lépe sladit financování provádění opatření v oblasti životního prostředí, klimatu a dobrých životních podmínek zvířat, jakož i podporu budování kapacit kandidátských zemí; bere na vědomí meziodvětvovou povahu a vysoké náklady těchto opatření a skutečnost, že jsou klíčová pro udržitelný rozvoj, soulad se Zelenou dohodou a právními předpisy EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a integraci do vnitřního trhu;

48.zdůrazňuje, že je důležité zapojit kandidátské země do probíhajících a budoucích projektů EU v oblasti konektivity, dopravy, energetické infrastruktury, ekologické transformace, digitální bezpečnosti, odolnosti a vojenské mobility EU s cílem posílit bezpečnost Evropy v náročném geopolitickém prostředí;

49.zdůrazňuje strategický význam černomořského regionu pro bezpečnost a prosperitu celého evropského kontinentu; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit propojení mezi Ukrajinou, Moldavskem, Rumunskem, Bulharskem a Tureckem v oblasti dopravy, energetiky a digitální infrastruktury, aby se posílila regionální odolnost, diverzifikovaly dodavatelské řetězce a zajistily alternativní obchodní trasy;

50.zdůrazňuje strategický význam projektů dopravní a energetické infrastruktury ve východním sousedství EU a na západním Balkáně s cílem posílit geostrategickou autonomii EU a vyzývá k jejich rychlému dokončení a plnému uvedení do provozu;

51.je znepokojen rostoucím vlivem Číny v zemích procesu rozšíření, hospodářskou a politickou závislostí vyplývající z čínských programů finanční pomoci a značných investic do klíčových odvětví, jako je energetika, telekomunikace, infrastruktura a těžební a surovinový průmysl, a dlouhodobými důsledky pro demokratickou odolnost, hospodářskou bezpečnost a evropské zájmy; vyzývá k většímu a viditelnějšímu zapojení EU, mimo jiné prostřednictvím důvěryhodných investičních alternativ;

52.vítá hmatatelné výhody pro občany, které vyplývají ze snížení poplatků za roaming mezi EU a západním Balkánem; vyzývá Komisi, aby urychlila úsilí o rozšíření roamingových ujednání na všechny země procesu rozšíření, aby bylo co nejdříve dosaženo „roamingu za domácích podmínek“ a jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) pro všechny kandidátské a potenciální kandidátské země;

53.požaduje větší zaměření na investice do lidského kapitálu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovace v kandidátských zemích a nalézt praktická řešení nezaměstnanosti mladých lidí;

54.znovu vyzývá Radu, Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby posílily proaktivní a strategickou komunikaci o hmatatelných přínosech členství v EU v zemích procesu rozšíření a v členských státech tím, že budou rozvíjet individuálně uzpůsobené, jasně srozumitelné a na výsledky orientované komunikační strategie založené na faktech, které podpoří cíle EU a budou zahrnovat místní občanskou společnost a média a nebudou spoléhat na obecné komunikační kampaně; v této souvislosti zdůrazňuje klíčovou úlohu mladých lidí, jelikož mládežnická hnutí opakovaně prokázala, že zásadní měrou přispívají k prodemokratickému aktivismu v kandidátských zemích; dále opakuje svou výzvu Komisi, aby zajistila plnou viditelnost podpory a investic EU v kandidátských zemích a informovanost veřejnosti o nich pomocí jasného označení a vlajky EU, a to i v případě, že jsou poskytovány prostřednictvím mezinárodních organizací; zdůrazňuje, že ačkoli Spojené státy přestaly podporovat nezávislá média a aktéry občanské společnosti v kandidátských zemích, EU má velký zájem rychle posílit své zapojení; zdůrazňuje, že v ratifikačním procesu bude rozhodující podpora občanů, a proto musí komunikace působit jak na rozum, tak na emoce; naléhavě vyzývá orgány EU, aby podporovaly inkluzivní veřejné diskuse o rozšíření, zapojily do smysluplné debaty širokou veřejnost a umožnily jí efektivní účast na tomto procesu; zdůrazňuje význam většího zapojení občanů do procesu rozšíření jak v členských státech EU, tak v přistupujících zemích;

55.zdůrazňuje klíčovou úlohu orgánů a politických představitelů v zemích procesu rozšíření při budování mezistranické spolupráce na reformách pro vstup do EU, udržování celospolečenského konsensu ohledně členství v EU a efektivním a průběžném informování občanů o výhodách vstupu do EU; zdůrazňuje zásadní úlohu organizací občanské společnosti při podpoře veřejné diskuse o integraci do EU založené na faktech, potírání dezinformací a usnadňování informované veřejné diskuse; vyzývá Komisi a členské státy, aby systematicky zapojovaly aktéry občanské společnosti do strategického komunikačního úsilí v souvislosti s rozšířením a reformami podporovanými EU;

56.naléhavě vyzývá Komisi, a to i na nejvyšší úrovni, aby ve své veřejné komunikaci používala jasnější a přímočařejší jazyk, a to i v souvislosti s nedostatky, nedostatečným pokrokem a regresí, zejména v oblasti právního státu, s cílem dodržet podmíněnost, hájit hodnoty EU a udržet důvěru proevropských a prodemokratických sil;

57.vyzývá orgány EU a členské státy, aby se plně zapojily do dalšího posilování reformních procesů v kandidátských zemích, zejména zlepšením jejich správních kapacit prostřednictvím cílených programů budování kapacit; vyzývá k akademické a vzdělávací spolupráci mezi členskými státy EU a zeměmi procesu rozšíření podporou vzdělávacích programů zaměřených na evropské hodnoty a právní stát, řádnou správu věcí veřejných, veřejnou správu a vymýcení korupce a vytvořením prostoru pro společné vzdělávání veřejných činitelů ze zemí procesu rozšíření, včetně úředníků místních a regionálních orgánů; zdůrazňuje úspěch partnerských projektů při předávání odvětvových odborných znalostí a zdůrazňuje, že je třeba stavět na těchto pozitivních zkušenostech, v neposlední řadě s cílem zvýšit odpovědnost členských států za proces rozšíření; zdůrazňuje, že programy budování kapacit by měly rovněž upřednostňovat posilování nezávislých organizací občanské společnosti a ochranu prostoru, v němž působí; vyzývá Komisi, aby podporovala programy, které posilují místní komunity, dobrovolníky a občanské iniciativy, jež podporují demokratickou kulturu, evropské hodnoty a sociální soudržnost;

58.zdůrazňuje úlohu parlamentní diplomacie, odpovědnosti a programů EU na podporu demokracie při udržování dynamiky reforem; připomíná svou připravenost posílit pravidelný a transparentní dialog a spolupráci s vnitrostátními parlamenty kandidátských a potenciálních kandidátských zemí, a to tím, že naváže na předchozí pozitivní zkušenosti a úspěšné formáty, plně využije stávající nástroje a iniciativy Parlamentu na podporu demokracie a bude prosazovat zvýšený parlamentní dohled nad procesem přistoupení k EU a souvisejícími reformami;

59.zdůrazňuje potřebu reforem volebního systému, které zajistí svobodné, spravedlivé a demokratické volby v souladu s mezinárodními normami; zdůrazňuje, že kritéria pluralismu, integrity stran, transparentnosti financování stran a médií a nezávislosti soudnictví a médií jsou předpoklady pro finanční podporu a pokrok; vybízí EU a členské státy, aby využívaly participativní nástroje a zapojily občany, parlamenty, občanskou společnost a mladé lidi do výměny názorů, prohlubování vzájemného porozumění a vštěpování pocitu odpovědnosti před formálním přistoupením;

60.je znepokojen rozsáhlými a zlomyslnými dezinformačními kampaněmi, které Rusko a další aktéři nepřetržitě vedou již mnoho let a které zesílily po zahájení ruské válečné agrese proti Ukrajině; konstatuje, že kandidátské země a potenciální kandidátské země a země sousedící s EU jsou jasným terčem ruských operací zahraniční manipulace s informacemi a vměšování, přičemž jedním z cílů je zdiskreditovat EU a snížit vnímanou hodnotu integrace do EU;

61.vybízí k intenzivnějšímu dialogu EU s občanskou společností a k větší podpoře nezávislých investigativních médií, orgánů zabývajících se ověřováním faktů a organizací občanské společnosti, které působí v oblasti mediální gramotnosti, s cílem účinně bojovat proti dezinformacím a zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování; zdůrazňuje, že je nutné všechny země procesu rozšíření, které čelí silnému vnějšímu vměšování do procesu sbližování s EU a do svých volebních procesech, soustavně podporovat a úzce s nimi spolupracovat; vyzývá k uplatňování zkušeností získaných z partnerské mise EU v Moldavsku; zdůrazňuje, že je důležité posoudit a zlepšit účinnost nástrojů EU určených na pomoc kandidátským zemím v boji proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování; vítá záměr Komise rozšířit navrhovaný Evropský štít pro demokracii na přistupující země, a posílit tak jejich schopnost reagovat na hrozby, jako jsou zahraniční manipulace s informacemi a vměšování a dezinformační kampaně; vyzývá Komisi a ESVČ, aby prohloubily spolupráci se zranitelnými zeměmi procesu rozšíření v oblasti informační odolnosti, kybernetické bezpečnosti a hybridních hrozeb; vyzývá ESVČ a delegace EU ve třetích zemích, aby dále posílily své příslušné kapacity pro boj proti dezinformacím a propagandě namířeným proti SZBP EU, mimo jiné investováním do komunikačních kampaní zaměřených na boj proti zahraničnímu vlivu;

62.se znepokojením konstatuje, že Rusko se stále častěji prezentuje jako globální obránce „tradičních hodnot“ tím, že využívá ruskou pravoslavnou církev jako prostředek pro šíření dezinformací a projekci měkké síly, zejména v zemích bývalého Sovětského svazu; zdůrazňuje, že takové praktiky mají za cíl podkopat demokracii, sociální soudržnost a proevropskou orientaci; požaduje, aby SZBP a politika rozšíření zahrnovala konkrétní opatření proti tomuto vlivu, včetně diplomacie založené na víře, strategické komunikace a podpory náboženských komunit, které se staly oběťmi sovětského útlaku;

63.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládám a parlamentům zemí procesu rozšíření.