Překážky jednotného trhu v oblasti obrany6.zdůrazňuje, že současná struktura obranného průmyslu vede ke zbytečnému zdvojování, závislosti na vnějších dodávkách a neefektivnosti a brání posílení EDTIB a obranné připravenosti EU; zdůrazňuje, že spolu s nedostatečnými investicemi a chybějícím dlouhodobým plánováním obranných výdajů tato roztříštěnost brání úsporám z rozsahu, kterých by bylo možné dosáhnout, pokud by veřejné zakázky v oblasti obranného vybavení byly zadávány společně a využívala se výroba evropských společností; zdůrazňuje, že je nezbytně nutné překonat roztříštěnost v oblasti obranného průmyslu EU, využívat potenciálu spojeného s úsporami z rozsahu a lépe pochopit překážky bránící vzniku jednotného trhu v oblasti obrany; zdůrazňuje, že jednotný trh v oblasti obrany musí zaručit spravedlivé příležitosti k účasti pro průmyslová odvětví a výzkumné organizace, včetně začínajících podniků, a to ze všech členských států, včetně menších ekonomik, a neměl by vést k příliš centralizovanému modelu obranného průmyslu; zdůrazňuje, že takové uspořádání trhu přispívá k hospodářské soudržnosti tím, že vytváří kvalitní pracovní místa ve výrobě a výzkumu a vývoji v různých regionech EU, včetně těch hospodářsky méně rozvinutých; dále konstatuje, že tato zeměpisná diverzifikace přispívá k odolnosti a bezpečnosti dodávek a rovněž pomáhá zabránit tomu, aby vznikaly monopoly a byly znevýhodňovány malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací;
7.vyjadřuje politování nad tím, že stávající koordinované plánování schopností a výdajů na obranné produkty v rámci celé EU nepřineslo dostatečné výsledky, což vedlo k rozdílným pravidlům a kritériím způsobilosti, k neefektivnímu vynakládání zdrojů, vytváří právní nejistotu a často vede členské státy k tomu, aby upřednostňovaly dvoustrannou spolupráci se zeměmi mimo EU; vyjadřuje politování nad tím, že plodné spolupráci v rámci EU často brání priority stanovované na vnitrostátní úrovni;
8.vyjadřuje politování nad přetrvávajícím nedostatkem vzájemné důvěry mezi členskými státy, který se projevuje mimo jiné neochotou vytvářet regionální centra průmyslových kompetencí, omezenou mírou přeshraniční spolupráce a společného plánování schopností, nedostatečnou úrovní zadávání veřejných zakázek na zboží a služby související s obranou uvnitř EU a zdvojenými nebo preventivními omezeními transferů obranného vybavení uvnitř EU, což brání rozvoji plně integrovaných evropských dodavatelských řetězců a představuje významnou překážku pro rozvoj skutečného jednotného trhu v oblasti obrany;
9.domnívá se, že stávající legislativní rámce EU neposkytují podmínky pro zadávání veřejných zakázek na zboží s rychlými inovačními cykly, například v oblasti vývoje dronů; vyjadřuje znepokojení nad tím, že jednotný trh v oblasti obrany je stále oslabován tím, že členské státy uplatňují příslušná pravidla nejednotně a nadměrně využívají výjimky stanovené v článku 346 SFEU, což brání úsilí o společné zadávání veřejných zakázek EU v oblasti obrany; zdůrazňuje, že je zapotřebí zvláštní podpory pro malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, která by usnadnila jejich zapojení do dodavatelského řetězce obranného průmyslu s cílem zvýšit inovace a zároveň vytvořit rezervní průmyslové kapacity, které zvýší odolnost a bezpečnost dodávek v EU;
10.vyjadřuje znepokojení nad tím, že jednotný trh v oblasti obrany je stále narušován nedostatečně harmonizovaným uplatňováním jeho pravidel členskými státy; je znepokojen zejména častým používáním článku 346 SFEU, o němž Soudní dvůr Evropské unie v několika případech rozhodl, že byl použit neodůvodněně, a tudíž zneužit; zdůrazňuje, že vzhledem k současné geopolitické situaci a rizikům ohrožujícím naši jednotu je třeba přejít k přístupu, který chrání základní bezpečnostní zájmy EU;
11.domnívá se, že zárukou plně fungujícího jednotného obranného trhu je plné respektování společného postoje EU k vývozu zbraní13 Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99, ELI: http://data.europa.eu/eli/compos/2008/944/oj). ze strany členských států; domnívá se, že další přetrvávající překážkou fungování jednotného obranného trhu je neexistence harmonizovaného systému EU pro kontrolu vývozu a nedostatečné vzájemné uznávání povolení, licencí, osvědčení a bezpečnostních prověrek, neboť to má dopad na transfery uvnitř EU; připomíná, že výroba v oblasti obrany v současné době do značné míry závisí na integrovaných přeshraničních dodavatelských řetězcích v EU, přičemž jednotlivé komponenty pocházejí z více členských států, což v případě zablokování vývozu vytváří nejistotu pro průmysl a dodavatelské řetězce; zdůrazňuje, že je třeba nalézt praktické řešení, které zohlední realitu současné závislosti na zemích mimo EU, a to i vzhledem k rostoucímu významu kritických surovin pro EDTIB a potenciální expozici vůči nátlakovým opatřením ze strany zemí mimo EU; zdůrazňuje, že bez zaručeného a plánovaného přístupu ke vstupům, jako jsou vzácné zeminy, polovodiče a vysoce kvalitní kovy, nelze splnit ambiciózní cíle Evropy týkající se posílení obrany a strategické autonomie;
12.domnívá se, že koordinace procesů rozvoje obranných schopností EU a jejích členských států s procesem obranného plánování a přezkumu NATO má zásadní význam pro zajištění soudržnosti a interoperability mezi členskými státy EU a spojenci NATO, kteří nejsou členy EU; vyjadřuje politování nad neexistencí dohody o spolupráci mezi NATO a EU v oblasti výměny informací o standardech NATO (standardizační dohody NATO), na jejímž základě by je EU mohla prosazovat prostřednictvím závazných nástrojů; zdůrazňuje, že nedostatečné prosazování standardů vedlo v posledních desetiletích k neefektivnosti, zdvojování a nedostatečné interoperabilitě a je to i nadále problém;
Odstranění překážek13.naléhavě žádá Radu a Komisi, aby v rámci příštího víceletého finančního rámce vyčlenily na obranné programy EU dostatečné finanční prostředky, a účinně tak motivovaly členské státy ke společném rozvoji schopností a zadávání veřejných zakázek a jejich obranný průmysl k užší přeshraniční spolupráci; zdůrazňuje, že s novými rámci, jako jsou evropské obranné projekty společného zájmu, mezi něž patří čtyři stěžejní projekty navržené v Plánu obranné připravenosti 2030, a struktury pro evropský zbrojní program, by mohlo být plnění těchto cílů za pomoci dostatečného dlouhodobého financování dosaženo; zdůrazňuje, že financování by mělo upřednostňovat projekty s jasnou evropskou přidanou hodnotou, interoperabilitou, dlouhodobou průmyslovou udržitelností a operativním dopadem;
14.bere na vědomí stávající omezení výrobních kapacit evropského obranného průmyslu, které se nicméně rozšiřují, a vyzývá členské státy, aby uplatňovaly přístup „nakupovat v Evropě“, který upřednostňuje společné pořizování obranných produktů vyrobených v rámci EDTIB, na Ukrajině, v zemích Evropského hospodářského prostoru / Evropského sdružení volného obchodu (EHP/ESVO) a případně, v druhém sledu, i v jiných zemích mimo EU, se kterými EU podepsala partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany, a také posílenou výrobu těchto produktů, neboť by to zajistilo předvídatelný objem objednávek pro EDTIB, zvýšilo soukromé investice do výzkumu a vývoje obranných produktů a pomohlo by to EDTIB dodávat inovativní obranné produkty v dostatečném objemu; vyzývá členské státy, aby podepsaly smlouvy, kterými by vyslaly signál o tom, že existuje stálá střednědobá a dlouhodobá agregovaná poptávka po evropských produktech, čímž by vytvořily investiční jistotu potřebnou pro rozšíření evropské technologické a průmyslové základny obrany;
15.naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby k Ukrajině přistupovaly v co největší míře jako k nedílné součásti jednotného trhu v oblasti obrany, a to tím, že budou umožňovat průmyslová partnerství, přístup k mechanismům společného zadávání veřejných zakázek a účast v programech EU, jako je Evropský obranný fond a specializovaný Nástroj na podporu Ukrajiny v rámci programu EDIP, s cílem umožnit Ukrajině postupné začlenění do dodavatelských řetězců EDTIB, s přihlédnutím ke skutečnosti, že budoucnost Ukrajiny je v EU a že její začlenění by bylo přínosem pro EDTIB, a to díky ukrajinským pokročilým obranným technologiím, které se osvědčily v boji, a inovativním průmyslovým kapacitám, a bylo by přínosem i pro ukrajinskou technologickou a průmyslovou základnu obrany;
16.domnívá se, že je třeba výrazně zlepšit provádění směrnice 2009/81/ES o zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, a vyzývá Komisi, aby navrhla ambiciózní revizi; zdůrazňuje, že by bylo užitečné umožnit členským státům, aby vzájemně využívaly své rámcové smlouvy v zájmu zvýšení obranné připravenosti EU v krátkodobém horizontu, neboť by jim to umožnilo rychleji a účinněji zadávat veřejné zakázky, a zároveň očekává, že v dlouhodobém horizontu bude zadávání veřejných zakázek probíhat prostřednictvím společných rámcových smluv, které budou od samého počátku vypracovány v souladu s evropskými kritérii pro zadávání veřejných zakázek; vyzývá členské státy, aby využívaly různé formy smluv zahrnující ustanovení o inovacích, hospodářské soutěži a soukromých kapitálových investicích, a zároveň aby zajistily plné dodržování pravidel hospodářské soutěže, požadavků na bezúhonnost a protikorupčních norem, a připomíná, že v souvislosti s financováním inovací v oblasti obrany hrají klíčovou úlohu evropské kapitálové trhy; dále se domnívá, že při každém přezkumu směrnice 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek14 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/24/oj). by měly být zohledněny aspekty související s bezpečností a obranou, jako je přítomnost civilních komponent ve vojenském materiálu; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby při nadcházející komplexní revizi směrnice 2009/81/ES předložila aktualizovanou verzi inovačních partnerství v oblasti obrany s cílem lépe přizpůsobit tento nástroj specifikům trhu s obraným vybavením a současné problematické bezpečnostní situaci;
17.zdůrazňuje, že při uplatňování pravidel EU, kterými se řídí hospodářská soutěž a poskytování státní podpory, musí Komise upřednostňovat jednotnost a integritu jednotného trhu, aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže, a zachovat rovné podmínky a soudržnost mezi členskými státy zejména s ohledem na menší členské státy, které mají oproti větším členským státům omezenější rozpočtovou kapacitu na podporu svého obranného průmyslu; poukazuje na to, že se rozsáhlé využívání dotací členských států na podporu obranných investic pojí s rizikem fragmentace jednotného trhu a narušení rovných podmínek pro podniky v celé EU, zejména v případě malých a středních podniků;
18.vyzývá Komisi, aby k výkladu článku 346 Smlouvy o fungování EU vydala doporučení s cílem usnadnit harmonizovaný a jednotný přístup v celé EU, s přihlédnutím k tomu, že je nutné přísně chránit základní bezpečnostní zájmy členských států, a žádá, aby byl článek 346 uplatňován výjimečně v souladu se současnou realitou vzájemně provázané bezpečnostní architektury v EU; domnívá se, že Komise by měla mít možnost posuzovat celkové provádění článku 346 Smlouvy o fungování EU případ od případu s cílem napravit jakékoli případné strukturální zneužití v souladu s judikaturou Soudního dvora EU a se současnou realitou vzájemně provázané bezpečnostní architektury v EU;
19.zdůrazňuje, že je třeba poskytovat cílenou podporu, zejména při testování prototypů nových výrobků, a upřednostňovat investice do nových a průlomových technologií; zdůrazňuje přidanou hodnotu úzké spolupráce s ukrajinskými zúčastněnými stranami působícími v obraně a v odvětví technologií, pokud jde o tyto vysoce inovativní oblasti; zdůrazňuje, že je důležité chránit finanční životaschopnost společností, které do těchto inovací investují, včetně malých a středních podniků; zdůrazňuje, že zvláštní opatření by měla usnadnit přeshraniční spolupráci malých a středních podniků, zejména v oblasti kybernetiky, umělé inteligence, bezpilotních technologií a technologií dvojího užití, a to pomocí stávajících středisek excelence v členských státech;
20.vyzývá členské státy a Komisi, aby zavedly evropskou iniciativu „Akcelerátor obranných inovací“ podobnou koncepčním modelům, jako je americká agentura pro projekty pokročilého výzkumu v oblasti obrany (DARPA) nebo akcelerátor obranných inovací NATO pro severní Atlantik (DIANA), která by financovala vysoce rizikové a vysoce výnosné výzkumné projekty v oblasti obrany a poskytla zrychlené postupy pro testování a integraci průlomových technologií do evropských programů obranných schopností; konstatuje, že stávající nástroje EU pro výzkum a vývoj, včetně EDF, programu EU pro inovace v oblasti obrany (EUDIS) a centra EU pro inovace v oblasti obrany (HEDI), ponechávají odpovědnost za výsledky na příjemcích a udělují Komisi a spolufinancujícím členským státům pouze omezená práva nesouvisející s výrobou; vyzývá Komisi, aby vytvořila vhodný režim duševního vlastnictví, který bude přizpůsoben citlivým místům oblasti obrany a zároveň bude dostatečně atraktivní jak pro vnitrostátní ministerstva obrany, tak pro průmysl, s cílem zajistit, aby program mohl plnit potřeby a priority v oblasti schopností;
21.zdůrazňuje, že je třeba zjednodušit pravidla a odstranit překážky související s transfery produktů pro obranné účely uvnitř EU, a to i pokud jde o vzájemné uznávání kritérií a osvědčení a zjednodušení žádostí o předchozí povolení; vyjadřuje politování nad omezeným využíváním obecných licencí k transferu podle směrnice 2009/81/ES a nad rozsáhlým využíváním individuálních licencí a vyzývá členské státy, aby plně využívaly možností zjednodušení pravidel a snížení administrativní zátěže v rámci stávajícího právního rámce; vyzývá Komisi, aby urychleně předložila návrhy na další harmonizaci transferů produktů pro obranné účely uvnitř EU, a zajistila tak jednodušší oběh těchto produktů v rámci EU, zejména odstraněním požadavků na povolení pro komponenty, které již jsou nebo mají být začleněny do obranného produktu a nemohou být samy o sobě předmětem transferu nebo vývozu; dále vyzývá členské státy, aby rovněž usilovaly o dosažení tohoto cíle a urychleně provedly ve vnitrostátním právu a uplatňovaly opatření navržená v souhrnném balíčku o obranné připravenosti, pokud jde o transfery produktů pro obranné účely uvnitř EU; vyzývá členské státy, aby plně dodržovaly společný postoj EU k vývozu zbraní a aby pokud možno prozkoumaly možnost další harmonizace pravidel vývozu obranného zboží; jako možné výchozí body navrhuje harmonizaci systémů kontroly vývozu, rozšíření obecných licencí k transferu nebo využití Cášské smlouvy a posílení směrnice o směrnice o převedení v rámci společnosti15 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti (Úř. věst. L 157, 27.5.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/66/oj). s cílem usnadnit transfery produktů pro obranné účely uvnitř EU;
22.vyzývá Komisi, agenturu EDA a členské státy, aby usilovaly o vytvoření režimu vzájemného uznávání bezpečnostních prověrek a osvědčení, aby prověrky udělené v jednom členském státě byly přijímány i v jiných členských státech; navrhuje, aby byla zavedena dobrovolná úmluva o dohodách o vzájemném uznávání bezpečnostních prověrek mezi členskými státy EU, podle které by společnost nebo fyzická osoba, která je držitelem vnitrostátní bezpečnostní prověrky v jednom členském státě, měla tuto prověrku uznanou jinými stranami, které se k dohodě připojí, s výhradou náležitého sdílení informací a dohledu; vyzývá agenturu EDA, aby usnadnila vytvoření tohoto rámce, a vyzývá členské státy, aby jej urychleně dokončily;
23.zdůrazňuje, že je naprosto nutné posílit odolnost evropských dodavatelských řetězců v oblasti obrany, snížit počet kritických míst a omezit vystavení případným nátlakovým opatřením ze strany zemí mimo EU, jak dokládá příklad Číny, která hrozí omezením vývozu surovin; vyzývá, aby byl při provádění nařízení o kritických surovinách16 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 (Úř. věst. L, 2024/1252, 3.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1252/oj). kladen zvláštní důraz na potřeby v oblasti obrany;
24.vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily pobídky pro diverzifikaci dodavatelského řetězce, včetně podpory nových subjektů vstupujících na trh a malých a středních podniků; zdůrazňuje, že snaha o nákladovou efektivnost nesmí ohrozit vnitrostátní zabezpečení dodávek; vyzývá Komisi, aby monitorovala rizika v rámci dodavatelského řetězce a idenfitikovala oblasti nebezpečné koncentrace a aby pravidelně podávala zprávy o pokroku v diverzifikaci dodávek; dále vyzývá Komisi, aby řešila situace, kdy subdodavatelé ze zemí mimo EU odmítnou dodat materiály, pokud by měly být použity pro vojenské účely; zdůrazňuje, že je zapotřebí právní rámec, který zajistí smluvní spolehlivost v rámci dodavatelských řetězců v oblasti obrany; vyzývá Komisi, aby vytvořila strategické zásoby v souladu se Strategií unie připravenosti; v této souvislosti zdůrazňuje význam režimu bezpečnosti dodávek zavedeného v rámci programu EDIP;
25.zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby průmyslová výroba v oblasti obrany, investice a tvorba hodnot byly geograficky vyvážené a přispívaly k hospodářské a sociální konvergenci v rámci EU a zároveň aby posilovaly odolnost prostřednictvím zeměpisné diverzifikace a odrážely realitu bezpečnostních hrozeb, kterým čelí členské státy ve svém sousedství; vyzývá k tomu, aby plánování investic do obrany bylo prováděno způsobem, který posílí sociální soudržnost v rámci regionů a členských států i mezi nimi a zároveň posílí odolnost v dobách obranných krizí, pokud to neohrozí cíl, kterým je nákladová efektivnost, rychlost a hospodářská soutěž;
26.vyzývá Komisi, aby vydala jasné pokyny k tomu, jak mají být v rozhodnutích o kontrole fúzí podniků s dopadem na EDTIB zváženy otázky obrany a bezpečnosti v souladu s politikou EU v oblasti hospodářské soutěže; dále vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti cíleného přizpůsobení právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže tak, aby lépe podporovaly specifické potřeby obranného průmyslu, například zavedení cílené blokové výjimky pro projekty výzkumu a vývoje v oblasti obrany financované z programů EU; zdůrazňuje, že bezpečnost dodávek a snížení strategických závislostí by se měly považovat za pozitivní kritéria při posuzování fúzí nebo za opatření podpory v odvětví obrany;
27.zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby EU hrála aktivnější úlohu při podpoře investic do technologií a produktů dvojího užití, zejména pokud jsou součástí dodavatelských řetězců obranných produktů, jako prostředku ke zvýšení bezpečnosti dodávek a odolnosti EU vůči hybridním a nově vznikajícím hrozbám; zasazuje se o podporu civilního prodeje těchto technologií jako způsobu, jak rozšířit tržní příležitosti, dosáhnout pozitivních vedlejších účinků, posílit EDTIB a podpořit synergie mezi vojenským a civilním rozvojem; vyzývá Komisi a členské státy, aby v případě nejkritičtějších vstupů pro obranné produkty vytvořily pobídky, kterými by se dodavatelské řetězce omezily na EU, a to i prostřednictvím posíleného Nástroje pro kapitálové investice pro obranu, a které by se zaměřovaly na komercializaci v pozdní fázi, financování scaleupů a na přístup malých a středních podniků k testovacím koridorům a kybernetickým polygonům; zdůrazňuje, že v oblasti obrany a civilního vývoje by se mělo plně využít vznikající odvětví „New Space“ a jeho inovativní potenciál, pokud jde o technologie dvojího užití;
28.vyzývá Komisi, aby posoudila právní, procesní a regulační úpravy, které by byly nezbytné k zajištění toho, aby EU a její členské státy mohly rychle přizpůsobit pravidla pro zadávání veřejných zakázek a výrobu v oblasti obrany v případě války nebo závažné bezpečnostní krize, a k zajištění toho, aby nedošlo k narušení jednotného trhu; dále vyzývá Komisi, aby zajistila, že takovýto postup bude v souladu s režimem bezpečnosti dodávek v rámci programu EDIP; zdůrazňuje význam připravenosti v podobě pohotovostního rámce pro zadávání veřejných zakázek v mimořádných situacích a pro posilování průmyslu, který by mohl být v případě potřeby rychle aktivován;
29.domnívá se, že orgány, instituce a jiné subjekty EU by měly posílit svou úlohu, pokud jde o usnadňování koordinace mezi členskými státy, a vítá příspěvek agentury EDA, zejména prostřednictvím plánu rozvoje schopností a koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany, přičemž zdůrazňuje, že by měly být plně využity její odborné znalosti; zdůrazňuje klíčovou úlohu agentury EDA při podpoře jednotného trhu v oblasti obrany a vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu posílily mandát a zdroje agentury; podporuje větší zapojení agentury EDA do obranných iniciativ EU a do identifikace přetrvávajících překážek jednotného trhu v oblasti obrany; vyzývá k vytvoření a zahájení regionálního působení centra HEDI v rámci agentury EDA s cílem rozšířit jeho úlohu ústřední platformy propojující malé a střední podniky, začínající podniky, výzkumná střediska a hlavní dodavatele; je pevně přesvědčen o tom, že posílení agentury EDA pomůže posílit vzájemnou důvěru a spolupráci potřebnou k dosažení pokroku na jednotném trhu v oblasti obrany, neboť agentura má jedinečné postavení k tomu, aby mohla propojovat vnitrostátní a evropské zájmy; vítá rovněž přínos mnohostranných agentur pro zadávání veřejných zakázek, jako je Organizace pro vzájemnou spolupráci v oblasti vyzbrojování, které podporují harmonizaci vybavení mezi členskými státy a partnerskými státy mimo EU;
30.zdůrazňuje, že jsou zapotřebí další evropské finanční prostředky určené na řešení nedostatečné komercializace inovací v oblasti obranných produktů; vyzývá k posílení nástrojů s cílem zajistit, aby malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací měly skutečný a rozšiřitelný přístup k soukromému kapitálu a obranným programům, a to i prostřednictvím zjednodušeného zadávání veřejných zakázek, pravidel vstřícných k inovacím a přeshraniční podpory navazování kontaktů, čímž se zajistí jejich větší účast a spravedlivější přidělování finančních prostředků; zdůrazňuje, že je důležité zřídit regionální inkubátory obranných technologií pod záštitou centra HEDI na podporu přeshraničních konsorcií malých a středních podniků, poskytovat poradenství při řízení zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a usnadnit testování a ověřování inovativních technologií ve spolupráci s vojenskými koncovými uživateli;
31.zdůrazňuje, že je třeba, aby EU a NATO podepsaly komplexní dohodu o spolupráci v oblasti plánování a rozvoje schopností s cílem zajistit soudržné a doplňkové plánování a interoperabilní obranné schopnosti a dohodu o spolupráci v oblasti standardizace; zdůrazňuje, že tato spolupráce musí respektovat autonomii obou organizací a zároveň bránit zdvojování činností a podporovat spravedlivé sdílení zátěže; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s agenturou EDA vypracovala legislativní návrh, kterým by se vytvořil harmonizovaný rámec EU pro právně závazné technické normy a certifikaci obranných produktů, jenž by vycházel z evropského referenčního systému norem v oblasti obrany (EDSTAR) a případně kodifikoval vybrané standardizační dohody NATO STANAG do právních předpisů EU; dále vyzývá Komisi, aby navrhla rámec pro společné evropské testování a certifikaci obranného vybavení včetně společných testovacích a certifikačních zařízení, který by nahradil stávající postup samostatné vnitrostátní validace u každého obranného produktu; vyzývá členské státy, aby sladily své úsilí v oblasti zadávání veřejných zakázek a rozvoje schopností s prioritami obranného plánování NATO, zajistily plnou interoperabilitu systémů a zabránily paralelním strukturám; zdůrazňuje, že silnější a integrovanější evropský obranný průmysl by měl posílit přínos Evropy v rámci NATO a transatlantické sdílení zátěže a zároveň zachovat otevřenou spolupráci s důvěryhodnými partnery, jako je Ukrajina, země EHP/ESVO a státy partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany; vybízí k provedení akčního plánu NATO pro rychlé přijetí, jehož cílem je urychlit vnitrostátní procesy zadávání veřejných zakázek a úsilí o reformu akvizičních cyklů, testovacích protokolů a certifikačních rámců a zajistit, aby vojenské inovace držely krok s prostředím hrozeb;
32.bere na vědomí doporučení týkající se obrany, která předložil bývalý italský premiér Enrico Letta v roce 2024 ve své zprávě nazvané „Mnohem více než jen trh“; konstatuje, že daňové překážky a rozdílné postupy týkající se daně z přidané hodnoty v rámci programů kolaborativního zadávání veřejných zakázek brání dosažení cílů obranné připravenosti 2030, posílení obranného průmyslu a rozšíření společných programů; vyzývá Komisi, aby navázala na Lettovu zprávu a zvýšila úsilí o snížení daňových překážek;
33.vyzývá členské státy, aby propagovaly kariérní možnosti mladých profesionálů v oblasti obranných technologií, a to i prostřednictvím informačních kampaní o příspěvku tohoto odvětví k bezpečnosti a technologickým inovacím v Evropě; vybízí k navázání partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi podniky v obranném průmyslu, vzdělávacími institucemi a vládami s cílem vytvořit rezervoáry talentů; naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby v rámci dialogu se sociálními partnery včetně odborových organizací navrhly odvětvové strategie v oblasti dovedností, jako jsou programy odborné přípravy a příležitosti k celoživotnímu vzdělávání, s cílem zaplnit současné a budoucí mezery v dovednostech potřebných v obranném průmyslu; za tímto účelem navrhuje, aby agenda unie dovedností výslovně zahrnovala odvětví obrany a usnadňovala mobilitu kvalifikovaných pracovníků mezi členskými státy tam, kde jsou nejvíce zapotřebí;
34.vyzývá Komisi, aby prostřednictvím nezávislého posouzení dopadů dále kvantifikovala potenciální finanční a provozní přínosy jednotného trhu v oblasti obrany, včetně vyšší efektivity a zvýšení kolektivních vojenských schopností; vyzývá k vytvoření jednotného kontaktního místa, kde by zúčastněné strany mohly hlásit překážky, shromažďovat důkazy a sledovat dodržování předpisů členskými státy;
35.vítá závěry Evropské rady z října 2025, v nichž se požaduje, aby byla předkládána výroční zpráva o připravenosti obranného průmyslu EU, a žádá, aby byla tato zpráva doplněna „srovnávacím přehledem výsledků v oblasti jednotného trhu v oblasti obrany“, který bude zveřejňovat Komise ve spolupráci s agenturou EDA; zdůrazňuje, že v tomto srovnávacím přehledu by se měly sledovat ukazatele, jako je podíl veřejných zakázek v oblasti obrany, které se provádějí společně nebo prostřednictvím otevřené hospodářské soutěže napříč EU, úroveň přeshraniční průmyslové spolupráce, míra účasti malých a středních podniků a omezení zdvojování systémů; zdůrazňuje, že by měl rovněž zachycovat socioekonomické přínosy obranných programů EU ve všech členských státech a regionech, včetně vytváření pracovních míst a průmyslového rozvoje, s cílem vést zdokonalování politik a posilovat důvěru veřejnosti;
36.je pevně přesvědčen, že má-li být zaručena demokratická legitimita a transparentnost obranných politik EU v době hybridní války a dezinformačních kampaní, musí Parlament hrát ústřední úlohu při plánování těchto politik, dohledu nad nimi a jejich kontrole; zdůrazňuje, že musí být zajištěna transparentnost a odpovědnost; vyzývá Komisi, Radu, členské státy a agenturu EDA, aby zajistily bezpečné kanály pro výměnu utajovaných a důvěrných informací s Parlamentem, obranným průmyslem a vnitrostátními orgány;
°
° °
37.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.