1.bere na vědomí celkové zvýšení výdajů na obranu ve členských státech EU, které jasně odráží jejich odhodlání reagovat na zhoršující se bezpečnostní situaci zlepšením vojenských kapacit, posílením odstrašování a upevněním jejich kolektivního závazku k evropské a transatlantické obraně; konstatuje, že některé členské státy, zejména ty, které se nacházejí na východních hranicích EU, splnily nebo překročily výdajový cíl NATO vyčlenit do konce roku 2025 na výdaje na obranu 2 % svého HDP;

2.uznává rovněž, že posílení bezpečnosti a obrany v Evropě vyžaduje nejen zvýšení vnitrostátních výdajů na obranu, ale také komplexní posun směrem k větší koordinaci, účinnosti a integraci ve způsobu, jakým členské státy rozvíjejí a provádějí své obranné politiky a zajišťují pro ně zdroje; zdůrazňuje, že tento posun od převážně vnitrostátního přístupu k obraně ke společnému pojetí kolektivního postoje Unie v oblasti bezpečnosti a odstrašování musí být prováděn při plném respektování svrchovanosti členských států a jejich pravomocí v oblasti bezpečnosti a obrany v souladu s čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU;

3.konstatuje, že navzdory zvýšenému úsilí v oblasti obrany čelí EU a její členské státy i nadále přetrvávajícím nedostatkům ve strategických kolektivních schopnostech, strukturách velení a řízení a udržitelných vojenských kapacitách; zdůrazňuje zejména, že členské státy určily následující výchozí nedostatky v prioritních schopnostech Viz strana 3 společného sdělení nazvaného „Zachování míru – Plán obranné připravenosti 2030“.: protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy, raketové střely a munice, drony a protidronové systémy, strategické podpůrné schopnosti, a to i ve vztahu k vesmíru a ke kritické infrastruktuře, vojenská mobilita, kybernetická oblast, umělá inteligence, elektronický boj, pozemní boj a námořní bezpečnost; zdůrazňuje, že tyto nedostatky výrazně omezují schopnost EU a jejích členských států navýšit odstrašující kapacitu a bránit se v dlouhodobém rozsáhlém konfliktu, a to i s ohledem na akty hybridní a konvenční války; vyzývá k přijetí naléhavých opatření k řešení těchto nedostatků v kritických schopnostech prostřednictvím posílené spolupráce, a to jak ve strategických, tak v průmyslových záležitostech, koordinovaného plánování a cílených investic s cílem zajistit obrannou připravenost; uznává úsilí, které zúčastněné strany evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB) vynaložily k řešení těchto výzev;

4.zdůrazňuje, že odstranění nedostatků ve schopnostech vyžaduje vytvoření autonomních strategických podpůrných schopností, bez nichž ozbrojené síly členských států nemohou společné vojenské operace účinně provádět; doporučuje v této souvislosti vývoj bezpečné a zabezpečené společné architektury pro velení, řízení, komunikaci, zpravodajství, pozorování, zjišťování cílů a průzkum, jakož i společných obranných schopností v oblasti vesmíru, strategické letecké a námořní přepravy, doplňování paliva za letu a předcházení chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným rizikům; oceňuje práci Evropské obranné agentury, která poskytuje přehled a analýzu obranného prostředí EU a nabízí doporučení ohledně příležitostí ke spolupráci při rozvoji a získávání schopností prostřednictvím priorit rozvoje schopností a koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany;

5.připomíná, že NATO a EU hrají doplňkovou, soudržnou a vzájemně se posilující úlohu; vyzývá k většímu zapojení členských států EU a spojenců NATO do spolupráce v souladu se třetím společným prohlášením ze dne 10. ledna 2023 o spolupráci mezi EU a NATO s cílem rozvíjet obranné schopnosti a odstranit stávající nedostatky; zdůrazňuje, že veškeré evropské úsilí v tomto ohledu by mělo být vyvíjeno v úzké koordinaci s NATO, a to s cílem posílit průmyslovou spolupráci a interoperabilitu; vyzývá k většímu zapojení Evropy do stávajících struktur NATO pro spolupráci a rovněž připomíná, že je třeba zajistit soudržnost výstupů mezi procesem programování rozvoje schopností EU a procesem plánování a přezkumu NATO; vyzývá ke zlepšení interoperability vojenského vybavení mezi členskými státy EU a spojenci v NATO, zejména zajištěním slučitelnosti jejich norem a specifikací;

6.uznává, že existují okamžité potřeby v oblasti obrany, které je i nadále zapotřebí uspokojit pomocí dodávek nebo podpory ze zemí mimo EU; zdůrazňuje dále, že evropská bezpečnost i nadále silně závisí na obranném průmyslu zemí mimo EU; zdůrazňuje, že v současném geopolitickém kontextu a vzhledem k požadavku, aby EU převzala větší odpovědnost za obranu, je potřebný řízený a postupný přechod od závislosti na zemích mimo EU ke strategické autonomii a posílení evropské technologické a průmyslové základny obrany; souhlasí s cílem výrazně snížit nebo pokud možno postupně ukončit závislost na výrobcích a dodavatelích ze zemí mimo EU, a to i v oblasti surovin a minerálů vzácných zemin, pokud v EU existují nebo mohou být vyvinuta rovnocenná řešení, což má zásadní význam pro strategickou autonomii EU a bezpečnost dodávek; vyzývá proto k přijetí opatření k posílení evropské technologické a průmyslové základny obrany a zvýšení její konkurenceschopnosti, mimo jiné prostřednictvím ambiciózního a dynamického upřednostňování EU při zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, otevřených a konkurenceschopných trhů pro společnosti z EU, přeshraniční průmyslové spolupráce v rámci EU a s důvěryhodnými a podobně smýšlejícími partnery a spravedlivého přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám;

7.zdůrazňuje, že bez vytvoření plně funkčního jednotného trhu EU pro obranné produkty a služby hrozí, že rostoucí vnitrostátní výdaje na obranu budou kvůli neefektivnosti proplýtvány, což povede k další roztříštěnosti EDTIB; vyzývá členské státy, aby posílily společné zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany a také spolupráci v oblasti rozvoje obranných schopností s cílem zvýšit interoperabilitu a zaměnitelnost, zajistit účinné přidělování zdrojů, posílit EDTIB, přilákat soukromé investice, snížit roztříštěnost obranného trhu EU a omezit počet různých obranných produktů, které řeší podobné operační potřeby v celé Unii; zdůrazňuje, že veřejné zakázky v rámci stěžejních projektů by měly společně zadávat zúčastněné členské státy a že stěžejní projekty by měly přispívat k tomu, aby bylo dosaženo cíle do konce roku 2027 realizovat 40 % veřejných zakázek v oblasti obrany v rámci kolaborativního zadávání veřejných zakázek;

8.bere na vědomí návrh Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku na zahájení souboru počátečních stěžejních iniciativ pro evropskou připravenost v rámci Plánu obranné připravenosti 2030 – zachování míru; bere na vědomí, že Evropská rada tento plán schválila a že členské státy se zavázaly rozvíjet čtyři počáteční stěžejní iniciativy pro evropskou připravenost – Iniciativu pro evropskou dronovou obranu, Hlídku východního křídla, Evropský vzdušný štít a Evropský kosmický štít; konstatuje, že tyto navrhované stěžejní projekty zahrnují značně širokou škálu obranných schopností; dále konstatuje, že jsou průřezové povahy a přispívají ke komplexním bezpečnostním zájmům Unie; naléhavě proto vyzývá Komisi, zúčastněné členské státy a Evropskou obrannou agenturu, aby pro každý z těchto projektů jasně určily konkrétní cíle, harmonogram a milníky provádění, finanční návrhy, mechanismy řízení, technologickou působnost a očekávaný rozsah; zdůrazňuje, že je zapotřebí mít provozní koncepci a jasné řízení, aby bylo možné určit, co kdo dělá, zejména v případech s přeshraničními důsledky, například když nepřátelský dron přelétá z jednoho členského státu do druhého; zdůrazňuje, že návrh a provádění těchto projektů by měly být komplexní a že by mělo být zajištěno, aby vedle pokročilých technologií projekty zahrnovaly i konvenční obranné komponenty, aby byla v případě vleklých konfliktů zaručena provozní udržitelnost; vyzývá zúčastněné členské státy, aby zajistily splnění milníků každého projektu, dokončily schopnostní koalice uvedené v plánu a učinily maximum pro rychlé zahájení stěžejních projektů v souladu se závěry Evropské rady ze dne 23. října 2025;

9.vítá přístup navržený pro Iniciativu pro evropskou dronovou obranu, jehož cílem je vyvinout technologicky vyspělý vícevrstevný systém s interoperabilními schopnostmi pro detekci, sledování a neutralizaci dronů, jakož i schopností zasáhnout pozemní cíle využitím technologie dronů pro přesné údery; uznává, že protidronové schopnosti by měly být plně interoperabilní a propojené mezi členskými státy, aby se zajistila informovanost o situaci na úrovni EU a schopnost členských států jednat a zabezpečit kritickou infrastrukturu společně s NATO; uznává problémy spojené s vytvořením funkčního systému dronové obrany v rámci této iniciativy, a vyzývá proto k provádění pilotních projektů, do nichž bude nejprve zapojen menší počet členských států a jakmile budou systémy dostatečně funkční a účinné, aby mohly být šířeji zaváděny, bude zaveden 360stupňový přístup;

10.zdůrazňuje, že stěžejní projekty by měly zohledňovat zvláštní požadavky na obranu a odstrašování východního křídla EU; vítá navrhovaný přístup pro Hlídku východního křídla, jehož cílem je posílit kapacitu členských států sousedících s Ruskem, aby mohly čelit široké škále hrozeb a rizik, včetně hybridních hrozeb, ruské stínové flotily využívané k sabotážním a sledovacím operacím a hrozby ozbrojené agrese; zdůrazňuje, že tento přístup spočívá v integraci čtyř prvků: pozemní obrany, informovanosti o situaci, protivzdušné obrany a protidronových systémů a námořní bezpečnosti v Baltském a Černém moři; podporuje navrhovaný cíl vytvořit komplexní evropskou kapacitu pro obranu hranic s víceoblastními systémy ostrahy, schopnostmi v oblasti dronů a obrany proti nim, schopnostmi elektronického boje, přesnými systémy úderu a reaktivní operační koordinací, což přispěje k bezpečnosti celé Unie; vyzývá k zavedení opatření k posílení budoucí odolnosti a opatření zaměřených na ochranu infrastruktury a schopností kybernetické obrany a k zajištění regionální interoperability a plné operační připravenosti v případě krize;

11.zdůrazňuje, že stěžejní projekty jsou významnou příležitostí k posílení konkurenceschopnosti, účinnosti a inovační kapacity EDTIB; uznává, že je třeba zavést široce dohodnutou definici „stěžejních projektů společného zájmu“ jako rozsáhlých celoevropských iniciativ spolupráce zahrnujících co největší počet členských států v oblasti obranných schopností a průmyslového rozvoje, včetně strategických podpůrných schopností se společným rámcem, jako je EDTIB, který umožní jejich určení a provádění soudržným způsobem v rámci obranné a průmyslové politiky EU; zdůrazňuje, že vymezení stěžejních projektů má zásadní význam pro zajištění účinné spolupráce mezi členskými státy, sdružování zdrojů k řešení nedostatků v kritických schopnostech a přechod ke skutečné evropské obranné unii;

12.zdůrazňuje strategický význam posílení EDTIB prostřednictvím spolupráce s Ukrajinou, přidruženými zeměmi v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/1994/1/oj., podobně smýšlejícími zeměmi mimo EU a zeměmi, s nimiž EU podepsala partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany; v této souvislosti zdůrazňuje, že ukrajinský obranný průmysl získal klíčové technologické odborné znalosti a know-how na základě zkušeností získaných ukrajinskými ozbrojenými silami na bojišti, a bere na vědomí navrhovanou Dronovou alianci s Ukrajinou; doporučuje, aby v zájmu řešení pomalých inovačních cyklů v EU, propojení výzkumu a vývoje a výroby a zajištění nepřetržitého technologického rozvoje byly stěžejní projekty v co největší míře a při plném respektování bezpečnostních zájmů EU a jejích členských států otevřeny účasti Ukrajiny, přidružených zemí a zemí, které s EU podepsaly partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany;

13.zdůrazňuje, že cíle stěžejních projektů musí být sladěny s dohodnutými obrannými cíli EU a musí být v souladu s cíli NATO pro rozvoj schopností; zdůrazňuje dále, že by se měly týkat inovativních technologických oblastí pro obranu a přispívat k rozvoji špičkových obranných schopností, které budou odpovídat požadavkům moderní války, včetně rostoucí potřeby spojovat víceoblastní vojenské operace, vojáky a zbraně do sítí, zajišťovat kybernetickou obranu, rozvíjet nástroje na shromažďování, ukládání, zpracování a sdílení zpravodajských dat, bezpilotní systémy a nástroje na podporu rozhodování založené na umělé inteligenci a provádět přesné údery na velkou vzdálenost a bránit se proti útokům dronů; zdůrazňuje význam etického a odpovědného využívání systémů umělé inteligence v plném souladu s mezinárodním humanitárním právem;

14.vyzývá Komisi a členské státy EU, aby začlenily kybernetickou oblast a digitální technologie do hlavních priorit EU v oblasti obrany s cílem zajistit svrchovanost v oblasti údajů a kolektivní připravenost na hybridní a kybernetické hrozby; zdůrazňuje, že zajištění kybernetické bezpečnosti a odolnosti by mělo být průřezovým cílem všech stěžejních projektů, který zajistí bezpečnou digitální infrastrukturu, ochranu systémů velení a kontroly a integritu datových toků napříč operačními oblastmi v souladu s politikou EU v oblasti kybernetické obrany a prioritami Strategického kompasu;

15.zdůrazňuje, že jsou zapotřebí stěžejní projekty, které se týkají oblasti vesmíru, což je stále více militarizovaná strategická oblast, na níž zároveň závisí několik činností souvisejících s bezpečností, jako je zabezpečená komunikace a shromažďování zpravodajských informací; zdůrazňuje dále, že je důležité propojit stěžejní projekty se strategickou dopravní a logistickou infrastrukturou, jako jsou koridory přeshraniční vojenské mobility a infrastruktura dvojího užití, zejména ve východní a jihovýchodní Evropě, které mají zásadní význam pro rychlé nasazení a odolnost podél východního křídla;

16.zdůrazňuje, že stěžejní projekty by se měly zaměřovat na podporu užší spolupráce a inovací v mechanismech řízení na úrovni EU a mezi členskými státy EU a měly by ukazovat osvědčené postupy směřující ke společné a koordinované strategii evropské obrany, přičemž by měly být zohledněny znalosti získané na Ukrajině, pokud jde o vedení moderní války; zdůrazňuje, že Komise by měla zavést jasné krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé strategie pro rozvoj stěžejních projektů a zajistit, aby dlouhodobé úsilí v oblasti výzkumu a vývoje a inovací bylo soudržně koordinováno s krátkodobými investicemi do kritických obranných schopností, aby byl zaručen technologický pokrok i okamžitá operační připravenost; zdůrazňuje rovněž, že řádné řízení stěžejních projektů musí být založeno na společné vizi a účinné koordinaci mezi jejich „aktéry programů“, konkrétně Komisí, vládami, vojenskými velitelstvími, agenturami pro zadávání veřejných zakázek v členských státech EU a společnostmi z obranného průmyslu; domnívá se, že stěžejní projekty by mohly těžit ze stávající spolupráce v rámci projektů PESCO a Evropského obranného fondu a stavět na nich;

17.uznává, že několik evropských obranných společností se již v průběhu času zapojilo do velkých nadnárodních projektů spolupráce v různých oblastech souvisejících s bezpečnostním rozměrem; zdůrazňuje, že tyto případové studie mohou sloužit jako příklady pro navrhování a řízení stěžejních projektů; zdůrazňuje, že kromě fáze vývoje a výroby by stěžejní projekty měly rovněž zajistit vytvoření společných rámců pro jejich provoz, údržbu a řízení životního cyklu na úrovni Unie;

18.bere na vědomí vytvoření projektů EDPCI jako nového nástroje v rámci programu EDIP; uznává, že by stěžejní projekty také mohly být rozvíjeny v jeho rámci; konstatuje, že projekty EDPCI lze rozvíjet v rámci struktur pro evropský zbrojní program (SEAP); zdůrazňuje, že projekty EDPCI by měly zvýšit interoperabilitu a odolnost dodavatelských řetězců a plně se doplňovat s plánováním schopností NATO, jak je stanoveno v dokumentu „Zachování míru – Plán obranné připravenosti 2030“;

19.vyzývá Komisi, aby usilovala o plné koncepční a procesní sladění prováděcích rámců stěžejních projektů se stávajícími nástroji, jako jsou PESCO, EDF, EDIP a EDPCI, aby tyto nástroje fungovaly soudržně a vzájemně se posilovaly v rámci obranné architektury EU; dále vyzývá Komisi, aby objasnila, jak mají být projekty EDPCI strukturovány a kombinovány v praxi, aby se z nich stal stěžejní projekt, včetně nezbytných mechanismů řízení, posloupnosti a koordinace;

20.zdůrazňuje, že je třeba podporovat větší součinnost mezi výzkumem, inovacemi a průmyslovým rozvojem v rámci obranného ekosystému EU; uznává v tomto ohledu přínosnou úlohu příslušných zúčastněných stran, jako jsou výzkumné organizace, akademické instituce, inovační centra, technologická centra a testovací a certifikační orgány ze všech členských států; vyzývá k tomu, aby byla do stěžejních projektů začleněna co nejširší škála průmyslových subjektů, zejména podniků se střední tržní kapitalizací, malých a středních podniků a startupů, a to s cílem umožnit šíření inovací v celém spektru EDTIB a posílit bezpečnost dodávek; vyzývá ke zřízení skupiny na vysoké úrovni pro evropský obranný průmysl, která by zajistila účinnou spolupráci, a k užšímu dialogu a spolupráci s tímto odvětvím v celé Evropě;

21.zdůrazňuje, že je důležité zajistit vyváženou geografickou účast na stěžejních projektech, kterých by se mělo účastnit co nejvíce členských států, včetně těch s nově vznikajícím obranným průmyslem; zdůrazňuje, že stěžejní projekty by měly umožnit všem zúčastněným členským státům, aby čerpaly výhody z technologického pokroku a produkčních kapacit, a měly by přispět k posílení schopností a odolnosti v celé Unii jako celku; zdůrazňuje rovněž, že tyto projekty by měly zůstat otevřené účasti nových členských států a že by se měla podporovat a usnadňovat účast dalších členských států v průběhu času; vyzývá k vytvoření flexibilních a inkluzivních mechanismů spolufinancování, které zajistí, aby se všechny členské státy, bez ohledu na jejich ekonomickou velikost, mohly na stěžejních projektech smysluplně podílet;

22.zdůrazňuje, že je důležité posílit regionální rozměr strategie EU pro obranný průmysl, a poukazuje na potenciální dopad stěžejních projektů, pokud jde o vedlejší účinky technologií, hospodářské přínosy, kvalifikovaná pracovní místa a sociální soudržnost napříč regiony v EU; vyzývá k zapojení regionálních a místních orgánů a k tomu, aby regiony EU měly příležitost využívat stěžejních projektů, aby se podpořila společná odpovědnost v záležitostech obrany;

23.zdůrazňuje, že je třeba zabránit tomu, aby vojenské technologie, zejména citlivé vznikající technologie a kritické zboží dvojího užití, zvláště v oblasti vesmíru, kvantových technologií a umělé inteligence, byly převáděny do nepřátelských zemí nebo k systémovým konkurentům mimo EU; naléhavě vyzývá členské státy, které se účastní stěžejních projektů, aby posílily koordinaci a zavázaly se k dodržování společných přístupů a k vymezení a schválení společné strategie a podmínek pro udělování vývozních licencí zemím mimo EU, které se stěžejních projektů neúčastní, pokud jde o výrobky, které budou výsledkem těchto projektů;

24.vyzývá k tomu, aby byl mezi členskými státy účastnícími se stěžejních projektů vytvořen koordinovaný mechanismus kontroly vývozu založeného na posouzení rizik, který bude v souladu s cíli Strategického kompasu EU a s vnitrostátními pravomocemi, výsadami a mezinárodními závazky členských států, a to i v rámci NATO;

25.vyzývá Komisi a členské státy, aby dále předkládaly návrhy stěžejních projektů, které se budou zabývat rozvojem obranných schopností a umožňovat členským státům lépe slaďovat své vnitrostátní úsilí s dohodnutými obrannými cíli EU a budou v souladu s příslušnými cíli NATO v oblasti rozvoje schopností; zdůrazňuje, že návrhy projektů by měly zohledňovat specifické potřeby členských států, které jsou nejvíce vystaveny riziku naplnění konvenčních vojenských a hybridních hrozeb; zdůrazňuje, že je důležité zapojit obranný průmysl do vymezení priorit a rozsahu budoucích stěžejních projektů;

26.zdůrazňuje, že výběr stěžejních projektů by měl být založen na zásluhách a transparentních postupech, aby se zajistila vyvážená zeměpisná účast a zabránilo se koncentraci rozhodování nebo průmyslových přínosů v omezeném počtu členských států;

27.doporučuje, aby se Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropská obranná agentura v poradní, podpůrné a koordinační roli zapojily do usnadňování provádění stěžejních projektů; poukazuje na zásadní úlohu Vojenského výboru Evropské unie při poskytování strategického vojenského poradenství a doporučení Politickému a bezpečnostnímu výboru, zejména pokud jde o rozvoj, posuzování a přezkum cílů v oblasti schopností, a vyzývá v této souvislosti k jeho formálnímu začlenění do rámce pro řízení stěžejních projektů;

28.zavazuje se, že bude vykonávat svou kontrolní, legislativní a rozpočtovou úlohu v souvislosti s koordinací, prováděním a financováním stěžejních projektů na základě pravidelných a komplexních informací a zpráv, které získá od Komise; poukazuje na svou rozpočtovou pravomoc a odpovědnost, pokud jde o využívání finančních prostředků EU; vyzývá k pravidelnému podávání zpráv veřejnosti a parlamentní kontrole s cílem zajistit odpovědnost a podpořit důvěru ve stěžejní projekty;

29.vyzývá k tomu, aby bylo v rámci příštího víceletého finančního rámce vyčleněno odpovídající zvláštní financování, které pro stěžejní projekty zajistí dlouhodobé financování; zdůrazňuje, že je pro stěžejní projekty třeba zajistit odpovídající a vhodné financování, které nebude ohrožovat finanční prostředky přidělené na jiné strategické oblasti rozpočtu EU určeného na obranu; zdůrazňuje, že je třeba vyčlenit část těchto finančních prostředků na odbornou přípravu, rozvoj dovedností a iniciativy zaměřené na udržení talentů;

30.zdůrazňuje, že kolektivní rozvoj obranných schopností na úrovni Unie může přinést značné úspory z rozsahu, snížit náklady a zajistit, aby veřejné prostředky a peníze daňových poplatníků byly využívány co nejefektivněji a nejodpovědněji;

31.sdílí názor vyjádřený v připomínce Evropského účetního dvora týkající se návrhu na EDIP, že doba potřebná k dokončení stěžejních projektů bude pravděpodobně přesahovat dvouleté prováděcí období stanovené v programu EDIP; zdůrazňuje proto, že aby mohly být stěžejní projekty financovány z programu EDIP, musí se dotčené členské státy zavázat ke spolufinancování těchto projektů po celou dobu jejich trvání, a to výrazně nad rámec počátečního dvouletého období; zdůrazňuje, že je důležité dlouhodobě plánovat trvalé investice a průmyslovou kontinuitu, aby se zajistila strategická autonomie Evropy;

32.zdůrazňuje, že spolufinancování stěžejních projektů by mělo být založeno na řádném řízení a rozpočtovém plánování, nákladové efektivnosti a transparentnosti; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby stanovily milníky, ukazatele výkonnosti, pravidelné finanční kontroly a přezkumy výdajů vzniklých při provádění stěžejních projektů;

33.vyzývá členské státy EU, aby zvážily systematické vyčleňování části svých vnitrostátních rozpočtů na obranu na rozvoj iniciativ partnerství a pořizování obranného vybavení, jež bude vyráběno v rámci stěžejních projektů v oblastech, kde společné úsilí generuje přidanou hodnotu, v souladu s čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU a článkem 346 Smlouvy o fungování EU;

34.vybízí členské státy, aby koordinovaly vnitrostátní plánování rozpočtu na obranu s cíli NATO v oblasti schopností, aby se zajistila doplňkovost a zabránilo se roztříštěnosti zdrojů; vyzývá členské státy, aby prozkoumaly způsoby, jak zřídit mimorozpočtový finanční nástroj, který by umožnil sdružování a sdílení některých částí vnitrostátních rozpočtů na obranu na úrovni EU, s cílem pokrýt celý životní cyklus stěžejních projektů;

35.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, NATO, Parlamentnímu shromáždění NATO, bezpečnostním a obranným agenturám EU a vládám a parlamentům členských států.