1.zdůrazňuje, že příští VFR musí Unii poskytnout nezbytné finanční prostředky, aby mohla reagovat na rychle se vyvíjející geopolitické, hospodářské a sociální prostředí a zároveň plnit dlouhodobé politiky i nové priority; trvá na tom, že rozpočet EU musí zůstat investičním rozpočtem schopným podporovat občany, regiony a podniky, zejména malé a střední podniky, a zároveň posilovat odolnost, konkurenceschopnost a sociální soudržnost Unie;

2.vyzývá k tomu, aby byl VFR na období 2028–2034 stanoven na 1,27 % hrubého národního důchodu (HND) EU, zatímco dluhová služba NGEU, která odpovídá dodatečným 0,11 % HND EU, by měla být z 1,27 % vyloučena a měla by být započítána nad rámec stropů; opakuje, že příští VFR musí být co do velikosti ambicióznější, neboť současná úroveň financování neodpovídá politickým ambicím Unie, a musí být chráněn před inflačními otřesy; zdůrazňuje, že tato úroveň představuje minimum, které ho je třeba k tomu, aby Unie mohla plnit své závazky vyplývající ze Smlouvy, reagovat na očekávání občanů a řešit stěžejní výzvy, včetně návratu rozsáhlých válečných konfliktů v bezprostředním sousedství Unie, rozvíjejících se bezpečnostních hrozeb, velmi složité hospodářské a sociální situace, rozdílů v konkurenceschopnosti a zhoršující se krize v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti;

3.důrazně se staví proti jakémukoli přístupu, který by vedl k roztříštěnosti jednotného trhu nebo k opětovnému převedení rozpočtu EU na vnitrostátní úroveň, a důrazně odmítá jakýkoli krok směrem k Unii „à la carte“; domnívá se, že přístup Komise „jeden plán pro každý členský stát“ oslabuje politiky EU zakotvené ve Smlouvách, vytváří zbytečnou konkurenci mezi příjemci, ohrožuje evropský rozměr výdajů, oslabuje víceúrovňovou správu, zpochybňuje zásady subsidiarity a proporcionality a snižuje transparentnost;

4.vyzývá k navýšení finančních prostředků pro okruh 1 s cílem zachovat financování alespoň na úrovni stávajícího VFR; vyzývá proto k silnému, zřetelnému a přiměřenému financování společné zemědělské politiky (SZP), společné rybářské politiky, politiky soudržnosti, Evropského sociálního fondu a vnitřních věcí; v této souvislosti trvá na tom, aby byly na tyto politiky v plném rozsahu přiděleny částky, které nejsou účelově vázány, v rámci národních plánů pro oživení a odolnost, čímž se zajistí větší předvídatelnost pro konečné příjemce; opakuje, že je třeba zachovat horizontální prováděcí rámec a pravidla pro tyto politiky, včetně podmíněnosti dodržováním zásad právního státu, aby byla zajištěna soudržnost a zabránilo se roztříštěnosti; vyzývá k vytvoření regionálních kapitol v souladu s institucionálními rámci členských států a k plnému zapojení regionálních a místních orgánů do navrhování, provádění, monitorování a hodnocení programů v rámci okruhu 1 na základě zásad sdíleného řízení, víceúrovňové správy a partnerství;

5.vítá výrazné posílení politik zahrnutých do okruhu 2 v souladu s dlouhodobými výzvami Parlamentu, které představuje zdvojnásobení oproti současnému období a které Unii lépe připraví na reakci na budoucí výzvy ve stále nepředvídatelnějším globálním prostředí; uznává, že je třeba posílit schopnost Unie jednat v klíčových strategických oblastech, včetně konkurenceschopnosti, obrany a bezpečnosti, výzkumu a inovací, souběžné transformace, infrastruktury, zdraví a připravenosti na krize, vzdělávání a kultury;

6.vyzývá proto k přiměřenému posílení prioritních programů v rámci okruhu 2 včetně Evropského fondu pro konkurenceschopnost (ECF), programu Horizont Evropa, Nástroje pro propojení Evropy, programů Erasmus+, AgoraEU a Mechanismu civilní ochrany EU (UCPM) s vyčleněním finančních prostředků na opatření související s programem EU pro zdraví (EU4Health) a programem LIFE v rámci ECF;

7.vítá navýšení zdrojů pro okruh 3 jako signál závazku Unie posílit svou úlohu globálního aktéra; domnívá se však, že úroveň financování je vzhledem k rozsahu globálních výzev nadále nedostatečná;

8.vyzývá proto k odpovídajícímu posílení okruhu 3, který EU umožní podporovat budoucí rozšíření, řešit rostoucí potřeby související s rozvojem, humanitárními krizemi a budováním míru, poskytovat podporu Ukrajině a dalším partnerům a prosazovat hodnoty Unie, lidská práva a demokracii na celém světě a zároveň posilovat multilateralismus; trvá na tom, že humanitární pomoc musí být i nadále účelově vázána a poskytována prostřednictvím soudržného rámce s přiměřeně financovaným ročním základem; vyzývá k navýšení finančního krytí pro zámořské země a území s ohledem na nedávné hrozby pro územní celistvost Grónska a širší geopolitický kontext;

9.upozorňuje, že příští VFR musí být zaměřen na financování evropských veřejných statků, které v porovnání s vnitrostátními výdaji mají znatelnou přidanou hodnotu, jako např. přeshraniční projekty; připomíná, že evropští občané a podniky požadují opatření na úrovni EU; vyzývá k cíleným strategickým investicím finančních prostředků EU s cílem uspokojit jejich potřeby v prioritních oblastech, jako je bydlení, energetika a bezpečnost;

10.vítá návrh Komise na posílený nástroj pružnosti a vyzývá k jeho doplnění o další zdroje, včetně nevyužitých rozpětí a prostředků získaných z dřívějších operací v rámci finančních nástrojů, aniž by byla dotčena odvětvová pravidla; vyzývá k tomu, aby byla nad rámec stropů VFR jako poslední možnost mobilizována zvláštní rezerva solidarity pro přírodní katastrofy s cílem financovat reakci Unie na konkrétní potřeby v EU po škodách způsobených přírodními katastrofami;

11.vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že návrhy Komise přesouvají klíčová politická a rozpočtová rozhodnutí do pracovních programů Komise, které jsou přijímány bez spolunormotvůrce; trvá na tom, že všechna podstatná politická rozhodnutí musí být stanovena v příslušných základních aktech, přičemž je třeba plně respektovat výsady Parlamentu jako spolunormotvůrce a rozpočtového orgánu; zdůrazňuje, že zjednodušení nesmí být na úkor transparentnosti, demokratické odpovědnosti nebo kontrolní úlohy Parlamentu; je mimořádně znepokojen rozšířeným využíváním financování, které není spojeno s náklady, u podstatné části programů v rámci příštího VFR a varuje, že bez odpovídajících záruk s sebou tento přístup nese značná rizika a oslabuje kontrolovatelnost;

12.zdůrazňuje, že dodržování hodnot Unie a právního státu je základním předpokladem pro přístup k finančním prostředkům EU; trvá na tom, že je důležitý bezproblémový a soudržný soubor nástrojů EU v oblasti hodnot, který by pokrýval demokracii, právní stát a základní práva v celém rozpočtu EU. trvá na důsledném přístupu, který zajistí, aby legitimní koneční příjemci nebyli trestáni za porušování zásad právního státu ze strany svých vlád;

13.důrazně připomíná zásadní potřebu udržitelných, předvídatelných a odolných příjmů pro rozpočet EU podle článku 310 Smlouvy o fungování EU, které by měly odpovídat výdajové straně a strategickým prioritám a zjištěným finančním potřebám EU; znovu potvrzuje pevné odhodlání Parlamentu na zavedení nových vlastních zdrojů nejen pro splácení dluhu v rámci nástroje NextGenerationEU, ale také k financování politik Unie; vítá snahu Komise určit nové vlastní zdroje a navrhnout určité kalibrace tradičních vlastních zdrojů; podporuje přístup založený na širším souboru zdrojů, který navrhla Komise a vyzývá Radu, aby vyřešila patovou situaci, která panuje od roku 2020 v souvislosti se souborem nových skutečných vlastních zdrojů, s cílem dosáhnout úrovně příjmů ve výši nejméně 60 miliard EUR ročně; zdůrazňuje význam návrhu Komise na nový typ krizového mechanismu, který Unii nabízí možnost rychle reagovat na neočekávané situace; zdůrazňuje, že schválí pouze takový dlouhodobý rozpočet, včetně jeho příjmové strany, pouze tehdy, pokud bude odpovídat potřebám Unie v měnícím se světě;

14.domnívá se, že postoje uvedené v této průběžné zprávě představují mandát Parlamentu pro jednání o VFR a Rada je musí zohlednit v souladu s čl. 312 odst. 5 Smlouvy o fungování EU, aby získala souhlas Parlamentu; je připraven konstruktivně pracovat a zapojit se do smysluplných jednání s Radou s cílem dosáhnout dlouhodobého rozpočtu, který by vyhovoval potřebám Unie; vyzývá k urychlenému dosažení dohody mezi institucemi do konce roku 2026, aby bylo umožněno včasné přijetí VFR, aby bylo možné včas provádět výdajové programy od 1. ledna 2028;

15.požaduje, aby byl Evropský parlament zapojen do všech fází procesu sestavování VFR, jak to vyžadují Smlouvy v čl. 312 odst. 5 Smlouvy o fungování EU; domnívá se, že Rada musí náležitě zohlednit zde uvedený postoj Parlamentu, čímž si zajistí jeho souhlas v souladu s článkem 312 Smlouvy o fungování EU;

16.připomíná svůj postoj, že „v rychle se měnícím se světě, v němž lidé od Unie a jejího rozpočtu oprávněně očekávají více a Unie čelí rostoucímu počtu krizí a globálních výzev, musí být příští VFR oproti období 2021–2027 vybaven navýšenými zdroji a je třeba upustit od dřívější omezující výše 1 % HND, který si EU sama stanovila“; vyjadřuje politování nad tím, že se Komise namísto předložení skutečně ambiciózního návrhu skrývá za zjednodušujícím číslem 2 biliony EUR v běžných cenách, které ve skutečnosti činí pouze 1,763 bilionu EUR ve stálých cenách roku 2025, což odpovídá 1,26 % HND EU, přičemž 0,11 % je určeno na splátky NGEU; odsuzuje, že výsledkem je symbolické navýšení prostředků na programy EU o méně než 0,01 procentního bodu HND, což v podstatě znamená zmrazení rozpočtu v reálných hodnotách; zdůrazňuje, že postupné ukončování Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) dále podstatně sníží celkovou výdajovou sílu Unie; domnívá se, že tato navrhovaná úroveň Unii neumožní plnit její závazky zakotvené ve Smlouvách ani reagovat na významné geopolitické výzvy, které před ní stojí, včetně krize v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, kterou lze nejlépe řešit na úrovni Unie, jakož i krize životních nákladů;

17.požaduje, aby byl VFR na období 2028–2034 stanoven ve výši 1,27 % HND EU bez započtení splátek NGEU; domnívá se, že obsluha dluhu NGEU by měla být v rámci budoucí struktury VFR oddělena od prostředků na programy EU, čímž by celková výše dosáhla 1,38 % HND; zdůrazňuje, že tato úroveň je naprostým minimem, které Unii umožní plnit její závazky, reagovat na geopolitické výzvy a dosahovat strategických cílů;

18.vyjadřuje politování nad tím, že splácení nástroje NGEU, jak jej předložila Komise, zahrnuje roční splátky v rámci stropů VFR od roku 2028; zdůrazňuje, že každý splátkový kalendář musí zajistit, aby náklady na obsluhu dluhu nástroje NGEU nevytěsňovaly základní výdaje EU ani neohrožovaly schopnost Unie řešit budoucí krize; připomíná proto svůj dlouhodobý postoj, že prostředky spojené se splácením NGEU by měly být započítávány nad rámec stropů;

19.důrazně podporuje navrhovanou metodu technické úpravy, která zohledňuje skutečnou inflaci, což je nezbytné pro zachování kupní síly rozpočtu EU v obdobích inflačních otřesů; vítá tento mechanismus, který má zásadní význam pro ochranu programů EU, aby občané netrpěli inflací;

20.v této souvislosti požaduje, aby byla zajištěna úroveň financování programů a politik EU, jež je uvedena v přílohách I a II tohoto usnesení; požaduje, aby byly odpovídajícím způsobem upraveny příslušné stropy na závazky a platby;

21.konstatuje, že na okruh 1 „Evropský sociální model a kvalita života“ je vyčleněno 797,2 miliardy EUR v cenách roku 2025 po vyloučení částky na splátky NGEU, což představuje 45 % celkového VFR na období 2028–2034; vyjadřuje hluboké znepokojení tím, že se jedná o snížení oproti částce 810,1 miliardy EUR vyčleněné ve VFR na období 2021–2027, která představovala 65 % celkové částky; považuje toto výrazné snížení za nepřijatelné vzhledem k zásadnímu významu zachování dlouhodobých politik Unie;

22.domnívá se, že navrhované nařízení o plánu NRP (COM(2025)0558), které spojuje různé politiky do jednoho plánu pro každý členský stát, vytváří značnou nejistotu ohledně předvídatelnosti financování pro konečné příjemce, vede ke zbytečné soutěži o finanční zdroje mezi příjemci a politikami a politizuje rozdělování finančních prostředků EU, což představuje riziko větší složitosti a kompromisů mezi prioritami; trvá na tom, že přístup „jeden plán pro každý členský stát“ implicitně narušuje evropský rozměr rozpočtu EU, vede k nadměrné centralizaci, čímž zpochybňuje zásady subsidiarity a  proporcionality, vylučuje regionální a místní orgány a příslušné zúčastněné subjekty z významné úlohy, která spočívá v určování priorit a oslabuje víceúrovňovou správu a územní rozměr výdajů; domnívá se, že částky, které nejsou účelově vázány v rámci národních plánů pro oživení a odolnost, by měly být přiděleny v plném rozsahu, aby byla zajištěna předvídatelnost pro konečné příjemce; dále varuje, že výrazné snížení finančních prostředků v okruhu 1 může ohrozit politiky EU zakotvené ve Smlouvách a cíle Unie, kterými jsou posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, ochrana demokratických procesů, právního státu a sociálních práv a zajištění potravinového zabezpečení, spravedlivé životní úrovně zemědělců a rybářů a ochrana životního prostředí a biologické rozmanitosti; opakuje, že je třeba zabránit roztříštěnosti a zachovat horizontální prováděcí rámec, včetně zastřešujících pravidel a zásad, jako je dodržování zásad právního státu a základních práv, který by měl být jednotně uplatňován ve všech politikách, na něž se vztahuje národní plán pro oživení a odolnost, a zároveň zajistit soudržná a důsledná prováděcí ustanovení;

23.zdůrazňuje, že je nezbytné zachovat evropský rozměr rozpočtu EU jako základního nástroje pro dosahování společných cílů, vyjádření solidarity Unie a poskytování evropských veřejných statků; zdůrazňuje, že rozpočet EU musí zůstat finančním pilířem podporujícím prohlubování integrace Unie, zabraňujícím roztříštěnosti nebo opětovnému převedení klíčových politik Unie na vnitrostátní úroveň a podporovat územní, hospodářskou a sociální soudržnost ve všech regionech EU, mimo jiné řešením přetrvávajících strukturálních omezení postihujících okrajové, ostrovní a nejvzdálenější regiony, i prostřednictvím zabezpečení spravedlivé hospodářské soutěže, a zaručením přístupu k rovným příležitostem pro všechna území ve všech členských státech, přičemž nikdo ani žádný region nesmí být opomenut; dále se domnívá, že rozpočet EU by měl přispívat k řešení krize životních nákladů a rostoucích nerovností, jakož i k dosažení cílů EU v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, a to prostřednictvím investic do příslušných klíčových oblastí;

24.odmítá jakýkoli posun směrem k Evropě „à la carte“, kdy diferencovaná účast a kombinace politik, které mají různé cíle, časové horizonty a logiku provádění, oslabují jednotu a soudržnost politik a programů EU; je hluboce znepokojen tím, že jeden nástroj s více úrovněmi cílů, záruk a požadavků na podávání zpráv může zvýšit složitost, oslabit odpovědnost a ohrozit účinné provádění; varuje, že takový přístup, v rámci něhož by členské státy rozhodovaly o konkrétním přidělení finančních prostředků EU, by vedl k roztříštění jednotného trhu, vytvoření nespravedlivých konkurenčních výhod a narušení zásady solidarity, která je základem evropské integrace a vzestupného sbližování;

25.vyzývá k samostatnému, dostatečnému a jasně vyčleněnému financování SZP, společné rybářské politiky, politiky soudržnosti a Evropského sociálního fondu s cílem posílit dlouhodobou územní odolnost, sociální soudržnost a důvěru v evropský projekt, jakož i vzestupnou konvergenci;

26.vyjadřuje politování nad navrhovaným snížením financování společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2027; vyzývá k tomu, aby byl v příštím VFR vyčleněn zvláštní a silný rozpočet na SZP ve výši 433,01 miliardy EUR v běžných cenách (což odpovídá 385,12 miliardy EUR ve stálých cenách roku 2025) s cílem zajistit potravinové zabezpečení a potravinovou soběstačnost, konkurenceschopnost a spravedlivou životní úroveň zemědělců a umožnit jim přechod na udržitelnější postupy, včetně udržitelného hospodaření s půdou a vodou; vyzývá k vytvoření posílené, odpovědné a aktivnější bezpečnostní sítě jednoty v horizontálním rámci národního plánu pro oživení a odolnost; zdůrazňuje, že je třeba plně zachovat integritu vnitřního trhu a zajistit rovné podmínky pro zemědělce v různých členských státech; vyzývá k pokračování a posílení opatření, která zaručují životaschopnost venkovských oblastí, a to i prostřednictvím iniciativy LEADER a komunitně vedeného místního rozvoje; zdůrazňuje, že řešení problémů v oblasti klimatu, životního prostředí, úbytku biologické rozmanitosti a dalších problémů, které mají dopad na venkovské oblasti, odvětví zemědělství a potravinové zabezpečení, přispívá k hospodářské životaschopnosti a konkurenceschopnosti tohoto odvětví a venkovských oblastí a k dlouhodobé stabilitě zemědělské produkce; zdůrazňuje, že je třeba podporovat individualizované investice, včetně investic podporujících sociální začleňování, které zvyšují atraktivitu zemědělství pro mladé lidi, ženy a nové zemědělce;

27.vyjadřuje politování nad výrazným snížením rozpočtu a rozdělením finančních prostředků na rybolov do několika rozpočtových okruhů; vyzývá k ujištění, že účelově vázané prostředky na rybolov a akvakulturu ve VFR činí nejméně 7,29 miliardy EUR v běžných cenách (což odpovídá 6,50 miliardy EUR ve stálých cenách roku 2025), s cílem řešit problémy těchto odvětví; dále zdůrazňuje, že dodatečné financování vnějšího rozměru rybolovu v rámci okruhu 3 by mělo činit 1,69 miliardy EUR v běžných cenách (což odpovídá 1,50 miliardy EUR ve stálých cenách roku 2025), včetně dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a regionálních organizací pro řízení rybolovu; opakuje, že společná rybářská politika přispívá ke stabilnímu příjmu rybářů a k jejich dlouhodobé perspektivě, neboť pomáhá chránit udržitelné mořské ekosystémy, které jsou základem konkurenceschopnosti tohoto odvětví; požaduje, aby byla zvláštní pozornost věnována rybářskému loďstvu EU s cílem zlepšit bezpečnost a ochranu, což mimo jiné vyžaduje zásah proti nezákonnému rybolovu, zlepšení pracovních podmínek, energetické účinnosti a udržitelnosti a vytvoření podmínek pro modernizaci loďstva Unie a generační obměnu; dále vyzývá k tomu, aby příští VFR zajistil zvláštní a viditelné financování, nad rámec financování rybolovu, pro politiky Unie týkající se oceánů, včetně Paktu pro oceány;

28.připomíná, že politika soudržnosti je právně zakotvenou prioritou Unie založenou na Smlouvě; zdůrazňuje, že politika soudržnosti musí i nadále fungovat jako hlavní nástroj Unie pro územní investice a pilíř modelu růstu EU, a to na základě účinného zapojení regionálních a místních orgánů prostřednictvím jejich plné účasti na přípravě, provádění, monitorování a hodnocení vnitrostátních plánů a přizpůsobení investic jejich potřebám, a musí být prováděna podle modelu založeného na zásadě partnerství se zapojením hospodářských subjektů a subjektů občanské společnosti a víceúrovňové správy s celkovým rozpočtem ve výši 306,93 miliardy EUR v běžných cenách (což odpovídá 274,34 miliardy EUR ve stálých cenách roku 2025) pro strukturální a investiční fondy;

29.vyzývá k tomu, aby politika soudržnosti zůstala samostatnou politikou se zvláštním a silným rozpočtem vyčleněným v příštím VFR s celkovou částkou 248,37 miliardy EUR v běžných cenách (což odpovídá 222,00 miliardy EUR ve stálých cenách roku 2025) pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), 46,99 miliardy EUR v běžných cenách (což odpovídá 42,00 miliardy EUR ve stálých cenách roku 2025) pro Fond soudržnosti a 11,57 miliardy EUR v běžných cenách (což odpovídá 10,34 miliardy EUR ve stálých cenách roku 2025) pro Interreg; zdůrazňuje, že přidělení této částky na politiku soudržnosti je nezbytnou podmínkou nejen pro zajištění financování dlouhodobých cílů soudržnosti a podporu konvergence, ale také pro financování nových cílů a priorit v rámci této politiky;

30.vyjadřuje politování nad tím, že nedostatky Nástroje pro oživení a odolnost, které zjistil i Evropský účetní dvůr, Komise při navrhování nařízení o národních plánech pro oživení a odolnost neřešila, a vyzývá k přístupu sdíleného řízení, v jehož rámci místní a regionální orgány převezmou odpovědnost za navrhování, programování, provádění a monitorování opatření;

31.vyzývá k vytvoření regionálních kapitol v souladu s institucionálním rámcem členských států; požaduje plné zapojení regionálních a místních orgánů do navrhování, monitorování a provádění fondů, na základě sdíleného řízení, víceúrovňové správy a zásady partnerství v jejich současné podobě; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí jasně definované zdroje, pravidla partnerství a silné územní zaměření, přičemž regiony jednají jako řídicí orgány, a to i prostřednictvím přímých jednání s Komisí o vymezení milníků a cílů a jejich provádění, jakož i přímější přístup regionálních a místních orgánů k financování EU;

32.zdůrazňuje, že je třeba odpovídajícím způsobem podporovat reakci Unie na demografické výzvy; vyzývá k tomu, aby byly v rámci příslušných programů zajištěny odpovídající zdroje na opatření přispívající k řešení těchto výzev, zejména pro regiony a znevýhodněné oblasti postižené regionálními rozdíly a stárnutím obyvatelstva, a to při plném respektování pravomocí Unie a zásady subsidiarity;

33.připomíná jedinečné výzvy, kterým čelí ostrovní, přeshraniční a horské regiony v EU, a vyzývá k individualizovaným řešením těchto potřeb; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že při navrhování a provádění regionálních kapitol budou řádně zohledněna jejich specifická geografická znevýhodnění a hospodářské podmínky;

34.konstatuje, že finanční plánování nástroje EU, které umožňuje větší flexibilitu politik, na něž se vztahuje, a které zcela spadá do pravomoci rozpočtového orgánu, bude těžit ze značných finančních zdrojů, které mu budou přiděleny na řešení nepředvídaných krizí;

35.bere na vědomí, že do návrhu Komise byl zahrnut projekt Catalyst Europe, který by mohl mobilizovat až 150 miliard EUR v dostupných půjčkách podporovaných EU, aby členské státy mohly provádět strategické investice nad rámec přidělených vnitrostátních přídělů; domnívá se, že tento mechanismus představuje důležitý krok k řešení investičních mezer v oblasti dekarbonizace, digitalizace a hospodářské odolnosti; zdůrazňuje, že projekt Catalyst Europe musí být přístupný všem členským státům, a přispívat tak k hospodářské a sociální soudržnosti, jakož i k evropské konkurenceschopnosti;

36.domnívá se, že v zájmu zajištění účinného uplatňování všech ustanovení článku 349 Smlouvy o fungování EU musí být ve víceletém finančním rámci na období 2028–2034 vytvořena další zvláštní rozpočtová položka pro nejvzdálenější regiony; vyzývá proto k vytvoření programu POSEI se samostatným dostatečným finančním přídělem na konkrétní opatření, včetně akvakultury a rybolovu, které hrají klíčovou úlohu při zajišťování potravin, zaměstnanosti a místním rozvoji;

37.zdůrazňuje, že VFR Unie na období 2028–2034 by měl hrát klíčovou roli při zmírňování nerovnosti, chudoby a sociálního vyloučení a podporovat plné provedení evropského pilíře sociálních práv, jeho akčního plánu a hlavních cílů; je hluboce znepokojen skutečností, že dostupnost slušného bydlení v Evropě alarmujícím způsobem klesá, a to v kontextu klesajících celkových investic do nabídky bydlení v mnoha členských státech, přičemž veřejné i soukromé financování zůstává pod úrovní potřebnou k uspokojení poptávky; vyzývá ke strategickému, odpovědnému a účinnému zavádění investic do důstojného, udržitelného a cenově dostupného bydlení prostřednictvím využívání fondů EU, mimo jiné pomocí opatření v rámci EFRR, a využívání půjček Catalyst Europe a cílených investic v rámci ECF, jakož i vnitrostátních složek InvestEU, což umožní vyšší investice do bydlení s cílem provádět Evropský plán dostupného bydlení;

38.vyzývá k tomu, aby Evropský sociální fond plus (ESF+) zůstal samostatným a odděleným programem s vyčleněným finančním krytím ve výši 124,19 miliardy EUR v běžných cenách (což odpovídá 110,73 miliardy EUR ve stálých cenách roku 2025) na podporu vzestupné sociální konvergence, kvalitní zaměstnanosti a rovných příležitostí; zdůrazňuje, že ESF zůstává klíčovým finančním nástrojem pro investice do vzdělávání, zaměstnanosti a rozvoje dovedností, podporu rovnosti i zabezpečení osob ve zranitelném postavení a osob, které v naší společnosti nejvíce potřebují pomoc, čímž plní cíle akčního plánu evropského pilíře sociálních práv; vyjadřuje hluboké politování nad úzkým sociálním rozměrem navrženého nařízení o národním plánu pro oživení a odolnost; vyzývá k zajištění jasnosti a předvídatelnosti pro konečné příjemce i odpovědné řídící orgány;

39.zdůrazňuje, že VFR musí podporovat úplné a rychlé provedení Paktu EU o migraci a azylu s cílem zajistit odpovídající podmínky přijímání, rychlá a účinná azylová řízení, integraci i řízení o navracení a zpětném přebírání osob v plném souladu s mezinárodními lidskoprávními předpisy; trvá na tom, že příští VFR musí poskytnout nezbytné zdroje, aby bylo možné odpovídajícím způsobem řešit hlavní výzvy Unie v oblasti azylu, migrace, integrace, správy hranic a vnitřní bezpečnosti a účinně chránit vnější hranice EU, včetně pohraniční infrastruktury, jakož i opatření na fyzické, elektronické a zpravodajské úrovni v případě potřeby; domnívá se, že návrh předložený Komisí na tyto požadavky dostatečně nereaguje, a vyzývá ke zvýšení částek určených na politiku v oblasti azylu a migrace, správu hranic a bezpečnost na 38,04 miliard EUR v běžných cenách (což odpovídá 34 miliardám EUR ve stálých cenách roku 2025); vyzývá k rozšíření přímých toků financování v rámci Facility EU pro místní a regionální orgány, a to na základě modelu stávajícího tematického nástroje Azylového, migračního a integračního fondu;

40.uznává, že všechny východní příhraniční regiony EU čelí v důsledku ruské útočné války proti Ukrajině zvýšeným hospodářským, sociálním a bezpečnostním výzvám i dalším geopolitickým hrozbám, včetně hybridních hrozeb; zdůrazňuje, že je zapotřebí komplexní podpory v rámci VFR s cílem posílit jejich obranu, připravenost, odolnost a bezpečnost, jakož i jejich hospodářský, sociální a územní rozvoj; vyzývá proto ke komplexní reakci napříč programy EU i k průběžné podpoře na úrovni EU, včetně finanční pomoci v rámci vnitrostátních plánů;

41.vítá výrazné posílení okruhu 2 „Konkurenceschopnost, prosperita a bezpečnost“, na který je ve VFR na období 2028–2034 vyčleněno 522,2 miliardy EUR v cenách roku 2025, což představovalo 30 % celkového VFR, ve srovnání s 224,8 miliardy EUR neboli 17 % v současném období; konstatuje, že toto více než zdvojnásobení zdrojů odráží závazek Unie v oblasti výzkumu, inovací, strategické autonomie, strategických průmyslových odvětví a infrastruktur, vodohospodářské odolnosti, vznikajících technologií, biotechnologií, ekologické a digitální transformace, kritických surovin, energetické bezpečnosti, vesmíru, obrany, dopravy a vojenské mobility, kreativních odvětví, vzdělávání, kultury, demokracie a základních práv, hospodářské a sociální odolnosti, technologické suverenity a podpory malých a středních podniků, startupů i scaleupů; uznává, že toto podstatné navýšení je reakcí na dlouhodobé výzvy Parlamentu k větším investicím do uvedených oblastí, a zdůrazňuje, že by mělo být prováděno způsobem, který zajistí strategickou soudržnost a maximalizuje přidanou hodnotu EU;

42.zdůrazňuje, že ECF by měl být zacíleným nástrojem financování, který vyrovná mezeru ve financování v současném VFR; zdůrazňuje klíčovou úlohu ECF při posilování konkurenceschopnosti Unie jako schopnosti společností Unie konkurovat na světových trzích, posilování její hospodářské a průmyslové suverenity, dlouhodobé produktivity, strategické autonomie i odolnosti, včetně přístupu ke kritickým surovinám, a při dosahování souběžné transformace; vyzývá v této souvislosti k tomu, aby byl na ECF vyčleněn rozpočet ve výši 264,35 miliardy EUR v běžných cenách (což odpovídá 234 miliardám EUR ve stálých cenách roku 2025); trvá na tom, že konsolidace programů nesmí snížit transparentnost ani omezit schopnost Parlamentu zajistit odpovídající financování konkrétních politických cílů; trvá na tom, že navzdory slučování programů musí rozpočtové položky zůstat dostatečně podrobné, aby byl možný smysluplný parlamentní dohled a zachovala se viditelnost financování jednotlivých priorit; domnívá se, že je důležité zajistit, aby byl ECF, včetně opatření programu LIFE, prováděn prostřednictvím transparentních mechanismů řízení, které umožní sledovat celkové výdaje, cíle i výsledky a zabrání zbytečné roztříštěnosti; připomíná svůj postoj, že konkurenceschopnost musí podporovat hospodářský růst a kvalitní, stabilní a dobře placená pracovní místa, jak je zdůrazněno v Draghiho i Lettově zprávě, a že dobře vyškolená pracovní síla je klíčem k evropskému hospodářství, které obstojí i v budoucnu, a proto je zapotřebí financování rekvalifikací a zvyšování kvalifikace pracovní síly, a to i v odvětvích, která čelí významným změnám;

43.konstatuje, že rozpočet EU sám o sobě nemůže zaplnit investiční mezeru, a proto je třeba maximalizovat součinnost mezi veřejnými a soukromými investicemi, využívat snižování rizik, finanční nástroje i rozpočtové záruky jako silné a účinné prostředky k dosažení cílů EU, a to i na politické úrovni, a zjednodušit a harmonizovat investiční architekturu EU; rozhodně trvá na tom, že je nezbytné, aby byl nástroj InvestEU objemnější než současný program a byl k dispozici od samého počátku, a že rozpočet by měl poskytovat flexibilnější a přístupnější vnitrostátní složky InvestEU, zejména pro malé a střední podniky, a vyzývá k vytvoření spolehlivých finančních nástrojů i mechanismů sdílení rizik na úrovni EU v rámci ECF, které mohou zajistit stabilní tok investic a přilákat soukromý kapitál;

44.připomíná význam podpory malých a středních podniků, které jsou páteří evropského hospodářství, mají silné teritoriální zaměření a jsou hlavní hnací silou růstu v celé Unii; zdůrazňuje význam odpovídající úrovně investic do malých a středních podniků; zdůrazňuje, že rozpočet EU by měl malým a středním podnikům umožnit rychlejší a pohotovější přístup k financování, odstranit rozdíly v inovacích a investicích ve srovnání s globálními konkurenty a přispět k udržitelnému růstu, vytváření pracovních míst i strategické autonomii;

45.zdůrazňuje, že ekologická a digitální transformace jsou neoddělitelně spjaty s dlouhodobou prosperitou, blahobytem, udržitelností, růstem a konkurenceschopností Evropy; zdůrazňuje, že konečný úspěch souběžné transformace bude do značné míry záviset na tom, zda bude transformace spravedlivá a inkluzivní pro pracovníky, regiony a podniky a zda přispěje k sociální spravedlnosti pro všechny, se zvláštním důrazem na ty nejzranitelnější, aby se zajistilo, že nikdo nezůstane pozadu; trvá proto na tom, že VFR na období 2028–2034 musí i nadále souběžnou transformaci podporovat; vyjadřuje politování nad tím, že návrh VFR na období 2028–2034 neobsahuje samostatný nástroj, a požaduje, aby příslušné finanční prostředky v rámci příštího víceletého finančního rámce přesto podpořily spravedlivou transformaci; dále zdůrazňuje potřebu součinnosti a doplňkovosti mezi fondy politiky soudržnosti a ECF;

46.zdůrazňuje, že je třeba posílit evropskou průmyslovou a technologickou obrannou základnu; připomíná, že politika v oblasti obranného průmyslu musí být otevřená a podporovat hospodářskou soutěž a že technologie dvojího užití, vojenská mobilita a kritické infrastruktury jsou pilíři geopolitického výhledu Unie a evropského odstrašování; vyzývá k jasně identifikovatelným a přiměřeně financovaným finančním přídělům souvisejícím s obranou; vyzývá k tomu, aby se veškeré investice související s obranou, a to i v rámci národního plánu pro oživení a odolnost, řídily soudržnými kritérii způsobilosti, včetně požadavků, jež se vztahují k jasné evropské přidané hodnotě, v souladu se zásadami upřednostňování Evropy, interoperability, bezpečnosti dodávek a odolnosti průmyslu;

47.zdůrazňuje, že navrhovaný rozpočet programu Horizont Evropa stále zaostává za potřebným příspěvkem Unie k dosažení cíle 3 % výdajů na výzkum a vývoj, a vyzývá k vyčíslení rozpočtu programu Horizont Evropa na 200 miliard EUR v běžných cenách (což znamená 177,01 miliardy EUR ve stálých cenách roku 2025); zdůrazňuje, že zvýšení investic do výzkumu a inovací v EU, které by měly zahrnovat mnohem větší podíl soukromých investic, odráží existenční potřebu Unie snížit inovační deficit, který má oproti svým globálním konkurentům, a opět tak do Evropy vrátit udržitelný růst a konkurenceschopnost, neboť to zůstává základem naší prosperity a má rozhodující význam pro zachování našeho sociálního modelu; připomíná, že výdaje EU na výzkum a vývoj nemohou nahradit průběžné vnitrostátní veřejné investice do výzkumu a vývoje; zdůrazňuje, že ústředním bodem rámcového programu musí zůstat výzkum založený na spolupráci, otevřená hospodářská soutěž i vědecká a technologická excelence, a vítá rozhodnutí Komise pokračovat v konkrétní podpoře opatření na rozšíření účasti a zemí v procesu transformace, a posílit tak zeměpisnou vyváženost; zdůrazňuje, že rámcový program, včetně jeho rozšiřujících akcí, by měl především usilovat o podporu excelence ve výzkumu a inovacích v celé Unii a o plné uvolnění evropského potenciálu talentů;

48.připomíná význam Nástroje pro propojení Evropy při řešení chybějících spojení v evropském odvětví energetiky a dopravy a jeho příspěvek k posílení hospodářského růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti v EU; konstatuje, že přechod na čistou energii a přeshraniční strukturální investice do zlepšení energetické bezpečnosti a kritické energetické infrastruktury v Evropě jsou nepostradatelné a jsou předpokladem pro zajištění bezpečných a cenově dostupných dodávek energie v celé Unii; připomíná zásadní význam a přidanou hodnotu investic EU do rozvoje infrastruktury pro čistou energii a urychlení modernizace sítě a přeshraničního propojení, a to i v oblasti obnovitelných zdrojů energie; vítá velmi nezbytné zvýšení objemu dopravy a vojenské mobility v rámci Nástroje pro propojení Evropy; konstatuje, že financování dopravní infrastruktury, jakož i řešení v oblasti dekarbonizace a digitalizace nyní závisí na úzké synchronizaci mezi Nástrojem pro propojení Evropy, ECF a NRPP; vyzývá k přidělení prostředků Nástroji pro propojení Evropy ve výši 91,29 miliardy EUR v běžných cenách (což odpovídá 81 miliardám EUR ve stálých cenách roku 2025), aby se odpovídajícím způsobem podpořila energetika, doprava a vojenská mobilita;

49.zdůrazňuje, že program LIFE hraje ústřední úlohu při začleňování cílů a závazků EU v oblasti životního prostředí; domnívá se proto, že opatření, která jsou v současné době podporována v rámci programu LIFE, jako je cílená, dlouhodobá a vysoce kvalitní podpora ochrany přírody, obnovy biologické rozmanitosti, přizpůsobení se změně klimatu, prevence znečištění a správa životního prostředí, by měla jasně pokračovat a v rámci ECF by měly být vyčleněny finanční prostředky ve výši 3,39 miliardy EUR v běžných cenách (což odpovídá 3 miliardám EUR ve stálých cenách roku 2025), aby byla zajištěna předvídatelnost, stabilita a kontinuita financování, a to i pro místní a regionální orgány, aby tak provádění v praxi zůstalo účinné a viditelné pro příjemce i občany; dále zdůrazňuje, že Facilita EU by měla rovněž provádět opatření související s programem LIFE, aby bylo dosaženo současné úrovně financování programu LIFE;

50.zdůrazňuje, že zdraví evropských občanů zůstává prioritou; zdůrazňuje, že zdravá populace a silné zdravotnické odvětví jsou základními hnacími silami konkurenceschopnosti, hospodářské odolnosti a dobrých životních podmínek Evropy; zdůrazňuje, že trvalé a předvídatelné investice do zdraví mají zásadní význam pro posílení odolnosti systémů zdravotní péče, i pro to, jak podporovat a udržet si kvalifikované zdravotnické pracovníky, snížit nerovnosti v přístupu k péči ve všech členských státech a zajistit připravenost Unie na budoucí zdravotní krize; vyjadřuje silné znepokojení nad rozmělněním Programu EU pro zdraví, kdy se většina opatření v oblasti zdravotní politiky, prevence i posilování systémů zdravotní péče přesouvá do ECF; vyzývá proto k tomu, aby bylo v rámci ECF vyčleněno 10,05 miliardy EUR v běžných cenách (což odpovídá 8,90 miliardy EUR ve stálých cenách roku 2025) na konkrétní priority Programu EU pro zdraví;

51.opakuje, že by měly být vyčleněny odpovídající zdroje na boj proti genderově podmíněnému násilí a na podporu sexuálního a reprodukčního zdraví a služeb, organizací hájících práva žen a iniciativ a subjektů EU prosazujících skutečnou rovnost mezi lidmi bez ohledu na jejich pohlaví, věk, sexuální orientaci nebo rasu; poukazuje v této souvislosti na sdělení Komise Úř. věst. C, C/2026/1383, 4.3.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/1383/oj. v návaznosti na usnesení Parlamentu z prosince 2025 Přijaté texty, P10_TA(2025)0338. o evropské občanské iniciativě „My Voice, My Choice“;

52.bere na vědomí návrh přesunout připravenost na krize a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví ze stávajícího Programu EU pro zdraví do oblasti obecnějších schopností EU reagovat na krize, doplněno o nové meziodvětvové funkce pro koordinaci krizí a opatření týkající se civilně-vojenské spolupráce, která vytvoří integrovanou a odolnou evropskou civilní ochranu; zdůrazňuje úlohu EU jako centra pro koordinaci a zlepšování připravenosti a schopnosti členských států okamžitě reagovat na rozsáhlé mimořádné události s velkým dopadem a opakuje svou výzvu k zajištění odpovídajícího financování připravenosti i rychlé reakce na krize a k zajištění toho, aby mechanismus UCPM+ zůstal primárním rámcem na úrovni EU pro obecnou reakci na krize; vyzývá k tomu, aby rozpočet mechanismu UCPM+ činil 12,42 miliardy EUR v běžných cenách (což odpovídá 11 miliardám EUR ve stálých cenách roku 2025);

53.opakuje, že program Erasmus+, který je jedním ze stěžejních programů Unie, hraje ústřední úlohu při prosazování evropských hodnot, přeshraniční spolupráce a zapojení mládeže, a připomíná, že v souvislosti s Draghiho a Lettovou zprávou je posilování lidského kapitálu, mobility pracovních sil a dovedností, mimo jiné prostřednictvím univerzitních a učňovských výměn, považováno za zásadní prvek konkurenceschopnosti i odolnosti Evropy; vyzývá k výši rozpočtu programu Erasmus+ 47,39 miliardy EUR v běžných cenách (což odpovídá 42 miliardám EUR ve stálých cenách za rok 2025);

54.zdůrazňuje, že investice do demokratické odolnosti a kulturní vitality jsou nedílnou součástí strategické autonomie Unie; vítá v této souvislosti návrh nového programu AgoraEU a uznává jeho rozšířenou oblast působnosti a jedinečnou evropskou přidanou hodnotu jako jediného programu Unie, jenž je zaměřen na kulturní a kreativní odvětví a pluralitu sdělovacích prostředků, jakož i podporu demokratické účasti a prosazování evropských hodnot; vyzývá k tomu, aby byl na program AgoraEU vyčleněn rozpočet ve výši 10,72 miliardy EUR v běžných cenách (což odpovídá 9,5 miliardy EUR ve stálých cenách roku 2025);

55.vyzývá k tomu, aby bylo na rozpočet programu Spravedlnost vyčleněno 0,89 miliardy EUR v běžných cenách (což odpovídá 0,79 miliardy EUR ve stálých cenách roku 2025), včetně podpory digitalizace justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti, zavádění nových přeshraničních nástrojů a vznikajících iniciativ ke snížení přeshraniční právní roztříštěnosti, zejména s ohledem na nově vznikající výzvy, včetně trestných činů na internetu a nenávistných projevů;

56.konstatuje, že na okruh 3 „Globální Evropa“ je ve VFR na období 2028–2034 vyčleněno 190 miliard EUR v cenách roku 2025, což představuje výrazný nárůst oproti 121,5 miliardy EUR v současném období, přičemž jeho podíl na celkovém VFR i nadále činí 10 %; domnívá se, že toto významné navýšení o 68,5 miliardy EUR je naprosto klíčové, neboť je důkazem odhodlání Unie posílit svou roli globálního aktéra a spolehlivého partnera ve stále složitějším geopolitickém prostředí; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že tato úroveň financování zůstává nedostatečná, má-li financovat předvstupní podporu i vnější činnost, vzhledem k rozsahu globálních výzev, včetně rostoucích potřeb v oblasti rozvoje a nerovností, humanitárních krizí, nebývalého počtu krizí, konfliktů a celkové křehkosti, dekarbonizace, globálního zdraví i potřeby podpořit Ukrajinu a další partnery; považuje proto za nezbytné navýšit rozpočtové prostředky pro nástroj Globální Evropa na 225 miliard EUR v běžných cenách (což odpovídá 198.63 miliardám EUR ve stálých cenách roku 2025);

57.vyjadřuje politování nad tím, že chybí tematické cíle pokrývající kritické oblastí, které by spolunormotvůrcům umožnily stanovit strategické priority; zdůrazňuje, že je třeba zapojit partnery z řad občanské společnosti i místní a regionální aktéry; zdůrazňuje, že toto navýšení prostředků má zásadní význam pro zajištění toho, aby Unie byla důvěryhodným globálním aktérem; vyzývá k poskytnutí nezbytných finančních prostředků na podporu procesu rozšíření a přistoupení a na prosazování a dodržování hodnot a zájmů Unie na celém světě, mimo jiné prostřednictvím vzájemně prospěšných partnerství; zdůrazňuje, že předvídatelné a dostatečné financování podporuje stabilitu, odolnost a udržitelný rozvoj a přispívá k řešení základních příčin migrace, neboť podporuje hospodářské příležitosti, kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu a tvorbu pracovních míst v partnerských zemích, čímž posiluje dlouhodobou bezpečnost; vyzývá k jednání o ustanoveních v rámci příslušného legislativního postupu s cílem zajistit, aby využívání finančních prostředků EU v rámci nástroje Globální Evropa neopomenulo přetrvávající porušování lidských práv v partnerských zemích, a připomíná zásady lidskosti, nestrannosti, neutrality a nezávislosti humanitární a rozvojové pomoci;

58.varuje, že sloučení programů by mohlo opět vést k oslabení dohledu a zapojení ze strany Parlamentu a ke snížení viditelnosti financování konkrétních priorit, jako tomu bylo v případě Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa; vyzývá k zavedení jasných a smysluplných mechanismů odpovědnosti a podávání zpráv v rámci nástroje Globální Evropa; trvá na tom, aby pilíře, jakož i tematické programy, země i nástroje používané v jejich rámci, včetně předvstupních fondů, zachovávaly jasné a samostatné rozpočtové položky s cílem zajistit transparentnost přidělování prostředků a aby žádosti o převody významné částky v rámci pilířů podléhaly předchozímu schválení Parlamentem; domnívá se, že je nezbytné umožnit zrušení přidělení prostředků na závazky v rámci nástroje Globální Evropa a jejich navrácení do původní rozpočtové položky; považuje za nezbytné, aby Komise poskytla jasné rozdělení mezi programovatelným a neprogramovatelným financováním, a připomíná, že nástroj Globální Evropa musí tvořit především geografické programové akce;

59.připomíná, že humanitární pomoc s účelově vázaným financováním, zajištěná a provedená v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1257/96 o humanitární pomoci Nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1996/1257/oj)., je i nadále nejviditelnějším a hodnotově ukotveným vyjádřením solidarity a musí být i nadále dodržovány zásady lidskosti, nestrannosti, neutrality a nezávislosti; opakuje svůj postoj, že hodnotová ukotvenost humanitární pomoci založené na potřebách vyžaduje poskytnutí předvídatelného financování prostřednictvím soudržného rámce s ročním základním přídělem s dostatečnými zdroji a se zvláštní nomenklaturou, doplněným o dostatečnou rezervu pro případ mimořádné situace;

60.zdůrazňuje význam zaručeného přístupu k rezervě vyčleněné v rámci nástroje Globální Evropa, která by měla být dostupná jako doplněk a nad rámec 25 miliard EUR orientačního přídělu na posílení pro případ neočekávaných potřeb, které nastávají častěji kvůli faktorům, jako je změna klimatu; žádá, aby částka 25 miliard EUR na humanitární pomoc v období 2028–2034 byla vzhledem ke stupňujícímu se počtu a délce trvání humanitárních krizí považována za minimální požadavek, a nikoliv strop;

61.vítá skutečnost, že uvolnění prostředků z rezervy nástroje Globální Evropa se má ve srovnání s nástrojem NDICI – Globální Evropa změnit, přičemž v rámci příštího VFR a pravidel finančního nařízení Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj). bude muset jakékoli uvolnění nad 10 % ročního přídělu schválit Parlament a Rada; trvá však na svých předchozích výzvách, aby Komise včas informovala Parlament před jakýmkoli uvolněním prostředků z rezervy a zohlednila jeho připomínky k povaze, cílům a plánovaným finančním částkám;

62.zdůrazňuje, že nástroj Globální Evropa disponující dostatečnými zdroji je zásadní pro soudržnost vnější činnosti Unie a pro to, aby EU mohla jednat jako spolehlivý a dlouhodobý partner, který má s partnerskými zeměmi rovnocenné postavení; znovu potvrzuje, že přidělené prostředky v rámci nástroje Globální Evropa by měly být v souladu s cílem politiky rozvojové spolupráce EU, o které pojednává článek 208 Smlouvy o fungování EU, konkrétně snížení a v dlouhodobém horizontu vymýcení chudoby, jakož i s Evropským konsensem o rozvoji a Agendou pro udržitelný rozvoj 2030;

63.vyzývá ke smysluplným mechanismům odpovědnosti a podávání zpráv; je znepokojen rozšířeným využíváním „financování nesouvisejícího s náklady“ při provádění pilíře Evropa prostřednictvím plánů založených na výkonnosti a trvá na tom, že tyto finanční prostředky by měly být vypláceny na základě dodržování základních zásad procesu rozšíření, včetně právního státu;

64.domnívá se, že rozšíření představuje příležitost k posílení Unie a že příští VFR má zásadní význam pro přípravu Unie a kandidátských zemí na jejich přistoupení; vítá rozhodnutí udělit Ukrajině i sousední Moldavské republice status kandidátské země; trvá na tom, že je třeba vyčlenit nezbytné finanční prostředky na podporu jejich procesu přistoupení, jakož i zemí západního Balkánu; vítá závazek v rámci nástroje Globální Evropa poskytnout kandidátským zemím silnou finanční podporu jako klíčový nástroj pro jejich pevné ukotvení v EU a pokrok v přípravě na přistoupení; vyzývá k tomu, aby byly pro každou kandidátskou zemi zaručeny zvláštní prostředky v konkrétních rozpočtových položkách;

65.znovu vyjadřuje plnou podporu Ukrajincům v jejich boji za svobodu a demokracii a vyjadřuje politování nad strašným utrpením a dopady způsobenými nevyprovokovanou a neospravedlnitelnou útočnou válkou ze strany Ruska; vítá skutečnost, že návrh na provedení půjčky na podporu Ukrajiny byl přijat jako součást podpory Unie určené Ukrajině; zdůrazňuje, že náklady na dluhovou službu vyplývající z výpůjček na půjčku na podporu Ukrajiny nebyly v návrzích příštího VFR zohledněny; trvá na tom, aby tyto náklady na dluhovou službu byly zcela nad rámec stropů příštího VFR i nad rámec financování, které již bylo naplánováno v rámci rezervy pro Ukrajinu;

66.se znepokojením bere na vědomí snížení cíle oficiální rozvojové pomoci z 93 % na 90 % v návrhu Komise; zdůrazňuje, že Komise by neměla mít možnost tento cíl prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci měnit;

67.zdůrazňuje, že je třeba zajistit dostatečné financování společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) a kapacity pro rychlé nasazení; zdůrazňuje, že civilní mise SBOP jsou pro Unii strategické a podporují bezpečnostní zájmy Unie a cíle vnější činnosti, jakož i zájmy jejích partnerů; vyzývá proto k přidělení 3,76 miliardy EUR v běžných cenách (což odpovídá 3,34 miliardy EUR ve stálých cenách roku 2025) do rozpočtu společné zahraniční a bezpečnostní politiky, který SBOP zahrnuje;

68.zdůrazňuje, že zámořské země a území se vyznačují jedinečnými a strategickými přednostmi, z nichž má prospěch Unie jako celek; domnívá se, že příděl navržený Komisí neodpovídá výzvám, jimž čelí zámořské země a území, a vyzývá k přijetí částky ve výši 2,08 miliardy EUR v běžných cenách (což odpovídá 1,85 miliardy EUR ve stálých cenách roku 2025), a to i s ohledem na nedávné ohrožení územní celistvosti Grónska, s nimiž může spolupráce významně pomoci Unii posílit její strategickou autonomii;

69.trvá na tom, že financování EU v oblasti předcházení konfliktům, budování míru a obnovy po skončení konfliktu je přímou investicí do dlouhodobé stability a bezpečnosti Unie, zejména v jejím východním a jižním sousedství; oceňuje úlohu OSN a jejích agentur v konfliktních oblastech a vyzývá EU, aby posílila svou politickou a finanční podporu ve prospěch multilateralismu; požaduje, aby příští VFR poskytl zvláštní, přiměřené a předvídatelné financování OSN a jejím agenturám, jejichž činnost má zásadní význam pro civilní obyvatelstvo, zejména v Gaze, na Západním břehu Jordánu, v Sýrii, Libanonu i v širším regionu; vyzývá EU, aby hrála aktivní úlohu při budování míru a řešení dopadů konfliktů na Ukrajině i v Gaze a aby podporovala úsilí o obnovu; vyzývá v tomto ohledu k vyčlenění finančních prostředků v rámci VFR; zdůrazňuje, že veškeré financování EU musí být v souladu s hodnotami a pravidly EU, zejména s finančním nařízením;

70.vyzývá k pokračování financování a smysluplné spolupráce s organizacemi občanské společnosti, zejména s místními aktéry a organizacemi hájícími práva žen, a k vedení strukturovaného dialogu podpořeného vyčleněným financováním přizpůsobeným potřebám organizací občanské společnosti i obránců lidských práv; vyzývá k provádění financování vnější činnosti, přičemž je třeba zohlednit zásadní úlohu místních a regionálních orgánů, a to díky účinné, jasné a soudržné víceúrovňové správě a partnerstvím;

71.trvá na tom, aby byla skupina Evropské investiční banky (EIB) uznána jako hlavní strategický finanční partner Unie v rámci struktury Globální Evropy, aby se maximalizoval dopad zdrojů okruhu 3; vyzývá k silnému investičnímu partnerství s EIB s cílem mobilizovat rozpočet EU a soukromé investice a posílit rámec rozpočtových záruk a kombinování zdrojů, zajistit účinné plnění cílů nástroje, zejména pokud jde o konkurenceschopnost, odolnost a podporu přístupu soukromého sektoru k financování v partnerských zemích; uznává doplňkovou úlohu dalších prováděcích partnerů, jako jsou národní podpůrné banky a instituce, Evropská banka pro obnovu a rozvoj i Rozvojová banka Rady Evropy;

72.zdůrazňuje, že politiky Unie se musejí opírat o řádně fungující správu; trvá na tom, že po roce 2027 bude třeba od samého počátku a během celého období VFR přidělovat dostatečné finanční a personální zdroje, aby orgány, instituce a decentralizované agentury Unie a Úřad evropského veřejného žalobce, zejména pokud je jejich mandát rozšířen, mohly zajistit účinnou a účelnou koncepci a velmi kvalitní provádění a prosazování politik, aby poskytovaly technickou pomoc a nadále získávaly nejlepší odborníky ze všech členských států, a zajistily tak zeměpisnou vyváženost, a měly prostor pro přizpůsobení se měnícím se okolnostem; zdůrazňuje, že je třeba zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů ve správě na všech úrovních;

73.vyzývá Komisi, aby poskytla další informace o finančních prostředcích a zaměstnancích pro decentralizované agentury EU v příštím VFR; domnívá se, že v případě některých agentur bude návrh stabilního financování a zaměstnanců i nadále oslabovat jejich schopnost plnit své mandáty; opakuje dlouhodobý postoj Parlamentu, že veškeré nové úkoly by měly být financovány z nových prostředků a že přerozdělení prostředků z programů a jiných priorit musí být výjimečné; uznává, že je třeba posoudit možné překrývání či zdvojování činností mezi agenturami a zabránit jim a určit příležitosti pro součinnost a spolupráci s cílem zajistit účinné přidělování zdrojů;

74.se znepokojením konstatuje, že stabilní personální obsazení, které si Komise sama stanovila, se ukázalo jako kontraproduktivní s ohledem na plnění provozních požadavků; bere na vědomí, že pro VFR na období 2028–2034 si Komise vyžádala další pracovní místa, zejména pokud jde o požadavky na kybernetickou bezpečnost, co se týče zaměstnanců; trvá na tom, že při zřizování dalších pracovních míst je třeba zohlednit personální potřeby všech orgánů a jiných subjektů; upozorňuje na obzvláště znepokojivou situaci, kdy některé agentury EU dostávají nedostatečné provozní prostředky, což výrazně omezuje jejich schopnost plnit mandát, dodržovat nařízení, kterým se stanoví opatření pro vysokou společnou úroveň kybernetické bezpečnosti v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2023/2841 ze dne 13. prosince 2023, kterým se stanoví opatření k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie (Úř. věst. L, 2023/2841, 18.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2841/oj)., a dosahovat politických cílů a vymáhání předpisů a také regulačních povinností; zdůrazňuje, že s ohledem na rostoucí výzvy, které je třeba řešit, musí orgány a instituce EU nabídnout atraktivní pracovní prostředí s cílem zajistit, aby se o práci ucházeli vysoce kvalifikovaní pracovníci;

75.zdůrazňuje význam systému evropských škol jako stěžejního modelu, který stanoví vysoké společné vzdělávací standardy pro všechny členské státy a nabízí mezinárodně uznávanou kvalifikaci, jež podporuje akademickou excelenci, mobilitu studentů a společnou evropskou identitu; požaduje proto podporu a předvídatelné financování, aby bylo možné pokrýt v současnosti nepokryté dlouhodobé strukturální náklady a rozšířit odpovědnost a zajistit viditelnost, transparentnost a rozpočtovou jistotu uvedeného systému škol;

76.očekává, že návrh Komise náležitě zohlední skutečné potřeby všech orgánů, institucí a jiných subjektů, a z tohoto důvodu nenavrhuje další zvýšení; hodlá však plně hájit návrh Komise a zajistit nezbytné finanční prostředky pro silnou, účinnou a vysoce kvalitní evropskou veřejnou správu založenou na principu rovnosti občanů Unie, která bude sloužit všem Evropanům;

77.vítá návrh Komise, aby byl nástroj pružnosti tvořen nejen pevnou částkou, ale také dodatečnými prostředky z příjmů z pokut a zrušených přidělených prostředků na závazky; domnívá se s ohledem na svůj postoj ze dne 7. května 2025, že na nástroj pružnosti by měly být v krajním případě přiděleny finanční prostředky z dalších zdrojů, a to z nevyužitých rozpětí z předchozích let, ročního přebytku z předchozího roku a prostředky získané z dřívějších operací v rámci finančních nástrojů spolu s budoucími rozpětími; také se domnívá, že by na něj měly být značné finanční prostředky předsunuty; vyzývá ke zjednodušení a racionalizaci postupů při mobilizaci zvláštních nástrojů, domnívá se proto, že existence nástroje jediného rozpětí je zastaralá, a vyzývá k začlenění jeho prvků do nástroje pružnosti; domnívá se, že vnější účelově vázané příjmy a částky, které jsou znovu k dispozici podle zvláštních pravidel pro příjmy a zrušení prostředků na závazky v ustanoveních pro jednotlivé programy, by mohly být z tohoto obecného pravidla vyňaty;

78.opakuje, že by měl existovat druhý zvláštní nástroj, rezerva solidarity pro přírodní katastrofy, ve výši 4 miliard EUR ročně ve stálých cenách roku 2025, který by měl být mobilizován nad rámec stropů VFR a který by byl věnován zajištění solidarity v případě přírodních katastrof, měl by doplňovat navrhovaný kaskádový mechanismus pro krizové situace a měl by se řídit pravidly umožňujícími rychlé vyplácení a případně mechanismy předběžného financování v jasné koordinaci se všemi příslušnými nástroji, včetně mechanismu UCPM+, a přispívat tak k odolnosti a připravenosti na krize; domnívá se, že oba zvláštní nástroje by měly mít možnost přenášet nevyužité částky po celé období víceletého finančního rámce, aby byla zaručena flexibilita;

79.konstatuje, že Komise navrhuje v rámci nařízení o VFR 88 miliard EUR pro rezervu pro Ukrajinu na financování předvstupní pomoci, obnovy a rekonstrukce; domnívá se, že tato částka by mohla poskytnout významnou podporu; vítá umístění rezervy pro Ukrajinu nad rámec stropů VFR, aby bylo možné uspokojit výjimečné a nepředvídatelné potřeby Ukrajiny; podotýká však, že v případě pokračování konfliktu by tento příděl nestačil k uspokojení potřeb Ukrajiny; vyzývá k navýšení a předsunutí finančních prostředků rezervy s cílem poskytnout dodatečnou podporu Ukrajině; zdůrazňuje, že struktura financování Ukrajiny by měla zůstat soudržná, transparentní a účinná a měla by plně podporovat cestu této země k přistoupení, avšak zároveň jasně rozlišovat mezi předvstupní pomocí a potřebami obnovy;

80.připomíná, že současný VFR byl podfinancován, což si vyžádalo jeho revizi v roce 2024; konstatuje, že ačkoli návrh VFR na období 2028–2034 nabízí větší flexibilitu, celkové částky v návrhu Komise stále nejsou dostatečné;

81.vyjadřuje politování nad tím, že navrhované nařízení o VFR neobsahuje ustanovení o přezkumu v polovině období; trvá na tom, že nařízení o VFR musí stanovit povinnost Komise, aby nejpozději do července 2031 předložila přezkum fungování VFR, který plně zohlední hospodářskou situaci v té době, jakož i nejnovější makroekonomické prognózy a prognózy v oblasti zaměstnanosti a aktuální situaci ve světě; rovněž zastává názor, že tento povinný přezkum by měl být, je-li to vhodné, doplněn legislativním návrhem revize tohoto nařízení v souladu s postupy stanovenými ve Smlouvě o fungování EU; zdůrazňuje, že žádná taková revize by neměla vést ke snížení předem přidělených národních obálek, jak je stanoveno v nařízení o NRPP;

82.připomíná, že v roce 2034 se budou konat volby do Evropského parlamentu; domnívá se, že datum zveřejnění návrhu nařízení o příštím VFR, tj. 1. července 2033, je v životním cyklu VFR výrazně později, než je obvyklé; požaduje, aby byl návrh VFR na období po roce 2034 zveřejněn nejpozději do července 2032;

83.bere na vědomí narativ Komise, že její návrhy mají za cíl zvýšit flexibilitu příštího VFR a zjednodušit jej; uznává, že flexibilita má zásadní význam pro reakci na nepředvídané výzvy, zdůrazňuje však, že ji nelze využívat na úkor odpovědnosti, předvídatelnosti, transparentnosti a soudržnosti politik; varuje, že flexibilita bez transparentnosti by prohloubila propast v oblasti demokratické odpovědnosti a oslabila důvěru veřejnosti v EU;

84.vyjadřuje politování nad tím, že návrhy Komise na zjednodušení přinášejí prospěch především jejím vlastním procesům, a nikoli konečným příjemcům, čímž prohlubují demokratický deficit v Unii; připomíná, že Parlament trvale prosazuje zjednodušení pro konečné příjemce, včetně snížení administrativní zátěže spojené s přístupem k rozpočtu EU a zefektivnění výdajů; trvá na tom, že zjednodušení nesmí ohrozit kvalitu programů nebo demokratickou odpovědnost ani nesmí být použito jako záminka k oslabení zásad víceúrovňové správy a partnerství nebo konstruktivního dialogu s klíčovými zainteresovanými stranami a sociálními partnery, neboť zohlednění jejich řádného uplatňování zvýší efektivnost výdajů EU a má zásadní význam pro úspěšnost VFR; souhlasí s výhradou Účetního dvora, že přístup Komise povede ke zjednodušení, pokud jde o interakce Komise s členskými státy, avšak zároveň zvýší administrativní zátěž na vnitrostátní a regionální úrovni a na úrovni příjemců nebo ji na tuto úroveň přenese; zdůrazňuje, že zjednodušení bude vyžadovat pokud možno harmonizaci pravidel a požadavků na podávání zpráv mezi unijní, vnitrostátní a regionální úrovní; zdůrazňuje, že Parlament bude prosazovat veškeré mechanismy transparentnosti, které jsou nezbytné k tomu, aby mohl plnit svou úlohu strážce zájmů občanů;

85.domnívá se, že stávající návrh NRPP by mohl vést k „renacionalizaci“ některých politik EU, a to kvůli chybějícímu horizontálnímu přístupu a větší flexibilitě poskytované členským státům při plnění rozpočtu Unie na základě vnitrostátního přístupu; vyzývá k zajištění toho, aby rozpočet zůstal investičním rozpočtem, který se i nadále zaměřuje na evropskou přidanou hodnotu a zajišťuje silný horizontální přístup;

86.zdůrazňuje, že široké využívání flexibility a nástrojů založených na výkonnosti v příštím VFR musí být doplněno posílenou víceúrovňovou správou; domnívá se, že smysluplné zapojení místních a regionálních orgánů a sociálních a hospodářských partnerů do navrhování, provádění a monitorování opatření financovaných Unií má zásadní význam jako protiváha k provádění zaměřenému na Komisi, pro překlenutí propasti v oblasti demokratické odpovědnosti a pro zajištění toho, aby výdaje odpovídaly skutečným územním potřebám; trvá na tom, že tyto nástroje by měly být případně doplněny odpovídající kontrolou ze strany volených zástupců na úrovni EU a na celostátní a regionální úrovni a že by měla být zachována úloha Parlamentu v oblasti tvorby rozpočtu a udělování absolutoria;

87.připomíná, že Účetní dvůr zjistil, že tzv. model založený na výkonnosti, který vychází ze zkušeností s Nástrojem pro oživení a odolnost, odhalil nedostatky v jeho koncepci, provádění a efektivnosti; se znepokojením konstatuje, že u podstatné části nástrojů v rámci příštího VFR návrhy VFR zahrnují rozsáhlé využívání financování, které není spojeno s náklady; je mimořádně znepokojen tak velkým posunem směrem k novému modelu provádění; upozorňuje na skutečnost, že bez odpovídajících záruk k zajištění řádného finančního řízení při vynakládání finančních prostředků Unie nebo bez jasných kroků k odstranění nedostatků zjištěných v předchozích nebo stávajících nástrojích založených na výkonnosti s sebou tento přístup nese značná rizika a oslabuje kontrolovatelnost; zdůrazňuje, že je třeba nalézt řešení, pokud jde o rozdíly mezi odhady nákladů spojenými s milníky a cíli a skutečnými náklady projektů, neboť tento nesoulad může ohrozit provádění dohodnutých celounijních politických priorit; domnívá se, že případné zvýšení účinnosti nemůže být na úkor ochrany finančních zájmů Unie; zdůrazňuje zejména, že rozsáhlé komplexní projekty by měly být i nadále založeny na nákladech, jelikož jejich rozsah, doba trvání a víceúrovňové financování vyžadují podrobné finanční výkazy a ověřitelné údaje o výdajích, aby bylo zajištěno jejich řádné monitorování a odpovědnost; vyzývá k pokračujícímu a širšímu využívání zjednodušeného vykazování nákladů, zejména u menších nebo středně velkých investic, jež je účinným a přiměřeným nástrojem ke snížení administrativní zátěže, zvýšení dostupnosti pro menší příjemce a zachování odpovědnosti a sledovatelnosti při využívání finančních prostředků Unie;

88.trvá na tom, že údaje o vzniklých nákladech musí zůstat k dispozici orgánu příslušnému k udělení absolutoria, aby bylo možné ověřit účinnost a optimální využití prostředků z rozpočtu Unie; varuje, že bez transparentnosti nákladů hrozí, že se parlamentní kontrola stane formalistickým procesem, který nebude schopen zajistit řádné finanční řízení rozpočtu; vyzývá Komisi, aby zajistila systematická opatření v návaznosti na zjištění a doporučení Účetního dvora;

89.trvá na tom, že je zapotřebí větší soudržnosti při monitorování a provádění výdajových programů EU a při začleňování důležitých cílů a závazků EU; zdůrazňuje, že návrh nařízení o výkonnosti je prvním krokem k zavedení horizontálního rámce pro sledování výdajů a výkonnosti rozpočtu, jehož cílem je snížit administrativní zátěž; domnívá se, že pokud bude tento přístup náležitě uplatňován, může to posílit demokratický dohled; zdůrazňuje, že komplexní začlenění horizontálních zásad do jednotného rámce by umožnilo smysluplné sledování a lépe odráželo politické priority Unie; trvá na tom, že výkonnostní rámec musí upřednostňovat ukazatele dopadu, které měří skutečné výsledky pro občany; zdůrazňuje, že navrhované nařízení o výkonnosti musí zajistit, aby ukazatele pro podávání zpráv byly v relevantních případech povinné a aby byly srovnatelné ve všech členských státech a způsobech řízení; varuje, že bez jejich porovnatelnosti nebude orgán příslušný k udělení absolutoria schopen posoudit relativní účinnost ani určit programy s nízkou výkonností; zdůrazňuje, že ukazatele výkonnosti musí být explicitně odvozeny od cílů každého programu a měly by zachycovat výstupy, výsledky a dopady; zdůrazňuje, že výdaje související s klimatem musí být začleněny do VFR, aby bylo možné přesně monitorovat a sledovat financování a jeho dopady;

90.zdůrazňuje, že rozpočet EU hraje zásadní úlohu při podpoře základních unijních hodnot demokracie a pluralismu, jež jsou zakotveny v článku 2 Smlouvy o Evropské unii; vítá nedávno zveřejněnou strategii EU pro občanskou společnost, která uznává důležitou úlohu organizací občanské společnosti v poskytování poradenství, podpory a odborných znalostí při vypracovávání a provádění právních předpisů a politik EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zajistit dlouhodobé, předvídatelné a dostatečné financování těchto organizací;

91.připomíná, že v souladu s požadavky finančního nařízení by programy a činnosti měly být, je-li to proveditelné a vhodné a je-li to v souladu s příslušnými odvětvovými pravidly, prováděny za účelem dosažení stanovených cílů při současném dodržování pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání podle platných vnitrostátních právních předpisů, práva Unie, úmluv Mezinárodní organizace práce a kolektivních smluv, s přihlédnutím k zásadě rovnosti žen a mužů a aniž by byly významně oslabovány environmentální cíle Unie;

92.zdůrazňuje, že veškeré financování musí být v souladu s pokyny Komise k financování činností souvisejících s vypracováním, prováděním, monitorováním a prosazováním právních předpisů a politik Unie; v této souvislosti připomíná prohlášení Komise ze dne 1. dubna 2025 o stávajícím programu LIFE;

93.bere na vědomí celkovou strukturu čtyř okruhů VFR, jak ji navrhla Komise, oproti sedmi okruhům v současném VFR; se znepokojením konstatuje, že Komise navrhuje snížit počet programů EU z 60 na 19, což vede k nejasnostem mezi cíli a rozpočtovou nomenklaturou a oslabuje transparentnost a odpovědnost; zdůrazňuje, že Parlament ke struktuře těchto nových programů VFR zaujme postoj během postupu spolurozhodování o příslušných odvětvových legislativních aktech; trvá na tom, že navrhovaná rozpočtová nomenklatura a částky přidělené každé rozpočtové položce musí odrážet všechny specifické cíle každého programu a v jeho rámci, aby byla zajištěna transparentnost, předvídatelnost a odpovědnost a aby měl rozpočtový orgán informace nezbytné pro sestavení ročního rozpočtu a dohled nad jeho plněním;

94.v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že rozpočtová nomenklatura navržená v odvětvových právních předpisech je zcela nevyhovující; zdůrazňuje, že zjednodušení rozpočtové struktury nesmí být na úkor transparentnosti nebo schopnosti rozpočtového orgánu vykonávat účinnou kontrolu a přijímat informovaná rozhodnutí; trvá na tom, že nomenklatura musí zůstat dostatečně podrobná, aby odrážela programové cíle stanovené v základních aktech, zachovávala viditelnost činností EU v cílech a prioritách všech politik a umožňovala Parlamentu plně vykonávat jeho kontrolní úlohu; vyzývá k vypracování podrobnější nomenklatury, která umožní smysluplný roční rozpočtový proces, návrhy opravných rozpočtů a postup udělování absolutoria; opakuje, že roční rozpočtový proces je základním demokratickým mechanismem pro přidělování finančních prostředků v rámci VFR;

95.konstatuje, že rozpočtové převody podle finančního nařízení již umožňují flexibilitu při plnění rozpočtu; zdůrazňuje, že Komise může nyní převádět značné částky mezi oblastmi politiky bez schválení rozpočtovým orgánem, což jej limituje ve výkonu dohledu; vzhledem k neexistenci dostatečně podrobné rozpočtové struktury požaduje nová pravidla, která u každé rozpočtové položky stanoví maximální částku i procentní podíl pro převody bez schválení; domnívá se, že v zájmu zjednodušení by mohly být z námitkového řízení vyňaty převody z jiných orgánů Unie nedosahující určité hranice;

96.poukazuje na nezbytnost důkladné správy a řízení, jež zajistí parlamentní odpovědnost, dohled a kontrolu, vedle účinné struktury pro boj proti podvodům; dále vyjadřuje pochybnosti nad tím, jak Komise získá na úrovni EU dostatečnou jistotu o legalitě a správnosti výdajů, a připomíná, že tato jednoznačná jistota je nezbytná k tomu, aby Parlament mohl plnit svou úlohu orgánu příslušného k udělení absolutoria; odmítá jakýkoli přístup, který by při využívání jakéhokoli nástroje nebo fondu v rámci příštího VFR omezoval Parlament na orgán, s nímž je pouze konzultováno nebo který je pouze informován; zdůrazňuje, že rozpočtová flexibilita nesmí obcházet výsady rozpočtového orgánu a že veškerá přerozdělení, změny programů a uvolnění rezerv musí podléhat schválení Parlamentem; domnívá se, že skutečná flexibilita vyžaduje jak schopnost rychlé reakce, tak demokratickou legitimitu, jichž lze dosáhnout pouze plnou účastí Parlamentu na rozhodování o přidělování a využívání prostředků;

97.vyjadřuje znepokojení nad případnou nedostatečnou předvídatelností financování EU kvůli předimenzovaným mechanismům flexibility a opakujícímu se přerozdělování; uznává, že je nutná větší flexibilita při přidělování prostředků v rámci některých programů, avšak zdůrazňuje, že tím nesmí být ohroženy dlouhodobé cíle politik, předvídatelnost financování nebo výsady Parlamentu; zdůrazňuje, že současnému VFR brání nedostatečná flexibilita v tom, aby se přizpůsobil měnícím se prioritám, a příští VFR proto musí nalézt lepší rovnováhu mezi předvídatelností investic a adaptabilitou; zdůrazňuje, že některé oblasti politiky vyžadují větší stabilitu financování než jiné; důrazně odmítá opakující se přerozdělování jako prostředek financování priorit Unie, neboť je tím narušeno provádění programů a ohroženo plnění dohodnutých cílů politik;

98.bere na vědomí navrhované zvýšení objemu výpůjček a úvěrů v rámci příštího VFR; domnívá se, že rozpočtový orgán musí pečlivě sledovat dopad tohoto přístupu na manévrovací prostor VFR nebo jiné záruky; požaduje, aby výpůjční a úvěrové operace respektovaly pravomoci spolunormotvůrců a rozpočtového orgánu;

99.opakuje svou výzvu k posílení investičního partnerství se skupinou EIB s cílem mobilizovat rozpočet EU a soukromé investice a snížit riziko v důležitých oblastech politiky, jako je klima, konkurenceschopnost, bydlení, sociální podnikání a inovace, obrana a vnější rozměr; zdůrazňuje, že toto a podobná partnerství s dalšími prováděcími partnery, která využívají pákového efektu rozpočtu EU ve všech oblastech politiky a případně snižují riziko investic, by měla zachovat upravené nástroje, jež usnadňují přístup MSP, společností se střední tržní kapitalizací a přeshraničních konsorcií, a zároveň zajistit spolehlivou správu, transparentnost a evropskou přidanou hodnotu; znovu připomíná důležitost odpovídajícího financování technické pomoci pro prováděcí orgány, kterou společně vypracovaly EIB a Komise, s cílem přispět k včasnému provádění a adicionalitě investic, zejména prostřednictvím budování správní kapacity a rozvoje investičních plánů, a vyzývá k poskytnutí odpovídajícího financování, aby byl zajištěn trvalý dopad;

100.opakuje svůj dlouhodobý postoj, že veškeré výdaje na úrovni EU by měly spadat do působnosti rozpočtového orgánu, aby byla zajištěna demokratická kontrola, transparentnost a ochrana finančních zájmů Unie;

101.zdůrazňuje, že k tomu, aby Parlament udělil souhlas, je třeba považovat každý aspekt VFR, zejména rozpočtové prvky, za jeden balíček a vést o nich skutečná jednání; opakuje své námitky ohledně způsobu přijetí současného a předchozích nařízení o VFR, kdy Evropská rada překročila svou úlohu tím, že předem stanovila řadu prvků, jako jsou finanční krytí a ustanovení týkající se konkrétních politik, čímž porušila literu i ducha ustanovení Smluv; vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že předběžné „jednací osnovy“ vypracované předsednictvím Rady opakují tuto chybnou metodiku a při tvorbě nových právních předpisů EU týkajících se jednotlivých programů zahrnují otázky, které patří do postupu spolurozhodování;

102.vyjadřuje vážné znepokojení nad širšími prvky návrhů programů a odvětvovými návrhy, které přesouvají zásadní politická a rozpočtová rozhodnutí ze základního aktu do pracovních programů, čímž výrazně oslabují legislativní úlohu Parlamentu; důrazně se ohrazuje proti přesunu legislativních prvků mimo odvětvová nařízení, což vylučuje Parlament z rozhodnutí, která jsou v současné době přijímána řádným legislativním postupem, a vytváří právní nejistotu pro příjemce;

103.trvá na tom, že veškerá zásadní rozhodnutí týkající se politik, jako jsou cíle programů, výdajové priority, finanční příděly, míry financování, kritéria způsobilosti, výběru a udělení grantu, podmínky, definice a metody výpočtu, musí být stanovena v příslušných základních aktech, přičemž musí být plně respektovány výsady Parlamentu jako legislativního a rozpočtového orgánu, a nikoli v pracovním programu nebo podobných zmocněních; požaduje, aby o rozhodnutích, cílech a aspektech řízení v rámci jednotlivých politik bylo rozhodováno v základních aktech a aby veškeré doplňující a jiné než podstatné prvky, které nejsou obsaženy v základním aktu, byly přijímány výhradně prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci, a odmítá jakékoli použití prováděcích aktů nebo jiných postupů, které nepodléhají souhlasu Parlamentu; požaduje tedy, aby všechny víceleté a roční pracovní programy byly přijímány prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, aby bylo zajištěno systematické zapojování Parlamentu do politického rozhodování a kontroly; kategoricky se vymezuje proti veškerým snahám, aby se strategická rozhodnutí v jednotlivých oblastech politiky přijímala postupy projednávání ve výborech nebo prostřednictvím jiných opatření; upozorňuje, že Parlament nepřijme žádný návrh, který nezaručí jeho plné legislativní a kontrolní pravomoci; zdůrazňuje, že snížení míry podrobnosti v základních aktech vede k přesunu důležitých rozhodnutí o politikách do jejich prováděcí fáze, což oslabuje demokratickou odpovědnost a marginalizuje úlohu Parlamentu v rozhodnutích s významnými důsledky pro jednotlivé oblasti politiky a rozpočet;

104.zdůrazňuje, že široký rozsah cílů v navrhovaných odvětvových předpisech vyžaduje revizi postupu posuzování pilotních projektů a přípravných akcí, aby bylo zachováno již tak omezené právo podnětu, kterým disponuje Parlament; domnívá se, že k tomu, aby Parlament mohl i nadále v rámci okruhů 1, 2 a 3 zahajovat inovativní akce a testovat nové politické přístupy, jsou zapotřebí jasnější kritéria a efektivnější postupy; trvá na tom, že rozšíření působnosti programů nesmí omezit možnost Parlamentu navrhovat pilotní projekty a přípravné akce v konkrétních oblastech politiky;

105.podtrhuje, že základním předpokladem pro přístup k finančním prostředkům EU je dodržování hodnot Unie a základních práv; zdůrazňuje, že je třeba zachovat vazby mezi dodržováním zásad právního státu a přístupem k finančním prostředkům EU v rámci VFR na období 2021–2027; je přesvědčen, že ochrana finančních zájmů Unie je neodmyslitelně spjata s dodržováním zásad právního státu a hodnot Unie; zdůrazňuje, že klíčovým nástrojem na ochranu finančních zájmů Unie před porušováním zásad právního státu je nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2092/oj)., které by mělo být uplatněno vždy, když jsou splněny jeho právní podmínky, a to napříč celým rozpočtem EU, včetně nástrojů založených na výkonnosti a financování poskytovaného podle článku 122 Smlouvy o fungování EU; vyzývá Komisi a Radu, aby toto nařízení důsledně a systematicky uplatňovaly a aby bez zbytečného odkladu případně přijaly nezbytná opatření;

106.trvá na tom, aby byl v příštím VFR ve všech fondech EU uplatňován efektivní a soudržný soubor nástrojů na podporu hodnot Unie, který by pokrýval demokracii, právní stát a základní práva; je znepokojen překrýváním s mechanismem podmíněnosti, zejména v rámci plánů NRP, a vyzývá k vytvoření jednotného, soudržného a komplexního rámce pro všechny programy financování EU v plném souladu s nařízením o podmíněnosti, který by zahrnoval jak základní podmínky, které musí být splněny, aby bylo možné získat přístup k financování EU, tak opatření k pozastavení vyplácení finančních prostředků v případě, že příslušné podmínky již naplňovány nejsou; žádá Komisi, aby sloučila všechny nástroje v oblasti právního státu do jednotného a komplexního rámce, který stanoví jasná, objektivní a transparentní kritéria pro jejich uplatňování a způsob, jakým Komise zajistí koordinaci těchto nástrojů;

107.požaduje, aby bylo pozastaveno vyplácení finančních prostředků Unie v případě, že nejsou splněny základní požadavky, a aby zmrazené finanční prostředky byly dotčeným členským státům uvolněny až poté, co plně provedou smysluplné reformy a ověřitelným způsobem prokáží dodržování zásad právního státu v praxi a s ohledem na zjištění uvedená ve zprávách o právním státu; zdůrazňuje, že rozhodnutí o pozastavení nebo snížení financování Unie v důsledku porušování zásad právního státu se musí zakládat na objektivních kritériích, musí být uplatňována důsledně a nesmí se řídit jinými hledisky ani být výsledkem jednání;

108.bere na vědomí, že Komise v souvislosti s plány NRP navrhuje, že by bylo v rámci programů v přímém nebo nepřímém řízení možné opětovně zpřístupnit finanční prostředky, jejichž přidělení bylo zrušeno z důvodu nedostatečných nápravných opatření v reakci na zjištěné porušování zásad právního státu podle nařízení o podmíněnosti; požaduje objasnění toho, jakým způsobem by tyto částky, jejichž přidělení bylo zrušeno, mohly být převedeny na jiné programy, a požaduje zákaz přerozdělování zmrazených prostředků; trvá na tom, že rozhodnutí o použití finančních prostředků, jejichž přidělení bylo zrušeno, je výsadou rozpočtového orgánu v rámci ročního rozpočtového procesu a nemělo by být ponecháno na uvážení Komise;

109.zdůrazňuje, že je třeba zaujmout rozhodný přístup, který zajistí, aby nebyli legitimní koneční příjemci a příjemci penalizováni za to, že v důsledku porušování zásad právního státu došlo k pozastavení vyplácení finančních prostředků EU jejich vládě; zdůrazňuje, že tato zásada je jádrem racionálnějšího uplatňování podmíněnosti;

110.zdůrazňuje, že mechanismus řízení nenahradí ztrátu legislativních nebo rozpočtových pravomocí Parlamentu; zdůrazňuje, že roční rozpočet by měl odrážet politické priority a plány dohodnuté spolunormotvůrci; trvá na tom, že řádná správa a řízení rozpočtu a zachování výsad rozpočtového orgánu jsou základními předpoklady pro zajištění větší smysluplnosti ročního rozpočtového procesu a že jakýkoli mechanismus řízení může fungovat pouze tehdy, pokud jsou položeny elementární základy;

111.odmítá jakoukoli úpravu, která by omezovala svobodu rozpočtového orgánu činit samostatná rozhodnutí o rozpočtových prioritách a přidělování prostředků; důrazně odmítá jakýkoli mechanismus, který by Komisi umožnil předurčovat rozpočtová rozhodnutí prostřednictvím technických posouzení; kategoricky odmítá možnost, aby Evropská rada ovlivňovala roční rozpočtový proces prostřednictvím závěrů ze svých zasedání, což by bylo jasným porušením ustanovení Smluv a což by narušilo zavedenou institucionální rovnováhu při rozhodování o rozpočtu; připomíná, že možnost zrušit rozpočtové rezervy je ve finančním nařízení již stanovena; vyzývá Komisi k systematické koordinaci s rozpočtovým orgánem před přijetím jakýchkoli dobrovolných závazků týkajících se využití zabudované flexibility, a žádá, aby jakékoli uvolnění prostředků bylo schváleno rozhodnutím rozpočtového orgánu;

112.se znepokojením konstatuje, že Komise navrhuje zvýšit v interinstitucionální dohodě (IIA) odchylku od orientačních částek v odvětvových právních předpisech ze současných 15 % na 20 % COM(2025)0572.; zdůrazňuje, že toto navrhované navýšení spolu se sloučením programů a podstatně vyššími rozpočty na jednotlivé programy by vytvořilo značný potenciál pro změny bez zapojení spolunormotvůrců; vyjadřuje vážné výhrady ke kumulativnímu účinku těchto změn na demokratický dohled a rovnováhu institucionálních pravomocí; domnívá se, že takové rozšíření flexibility výkonné moci podkopává výsady rozpočtového orgánu; žádá proto, aby byla maximální odchylka od orientačních částek za celou dobu trvání programů omezena na 5 %, aniž by bylo dotčeno uplatňování příslušných ustanovení nařízení o VFR a IIA, což zajistí, že veškerá podstatná přerozdělení rozpočtových prostředků budou podléhat řádné demokratické kontrole a rozhodnutí spolunormotvůrců; trvá na tom, že tento snížený práh by zachoval nezbytnou provozní flexibilitu i zásadní úlohu Parlamentu v rozpočtovém dohledu;

113.zdůrazňuje, že je důležité udržovat pravidelný interinstitucionální dialog o vlastních zdrojích, a vyzývá k častějším setkáním;

114.navrhuje zahrnout zvláštní přílohu o spolupráci týkající se režimu podmíněnosti; rovněž je přesvědčen, že pravidelný dialog mezi všemi třemi orgány o současném stavu ochrany rozpočtu EU s ohledem na právní stát by byl účinným způsobem, jak koordinaci souboru nástrojů na podporu právního státu zlepšit;

115.znovu potvrzuje pevné odhodlání Parlamentu zavést nové vlastní zdroje s cílem zajistit udržitelné a předvídatelné dlouhodobé financování rozpočtu EU; opakuje, že rozpočet Unie potřebuje udržitelné a odolné příjmy, které by měly odpovídat výdajové straně, aby byla zajištěna rozpočtová stabilita, účinnost a fiskální kázeň a Unie tak mohla naplňovat své potřeby a priority;

116.opakuje svou dlouhodobou výzvu k zavedení nových skutečných vlastních zdrojů, a to nejen pro splácení dluhu v rámci nástroje NGEU, ale také pro financování ambicióznějších politik Unie; je nadále přesvědčen, že je nezbytné zavést nové skutečné vlastní zdroje pro financování rozpočtu Unie; připomíná, že bez nových zdrojů bude finanční zátěž nevyhnutelně dopadat na členské státy prostřednictvím zvýšených příspěvků založených na HND; domnívá se proto, že základní podmínkou ambiciózního VFR na období 2028–2034 je zavedení skutečných nových toků příjmů ve výši nejméně 60 miliard EUR ročně;

117.je velmi znepokojen tím, že od roku 2020 nedošlo v Radě k žádnému pokroku v reformě systému vlastních zdrojů; zdůrazňuje, že skutečné nové vlastní zdroje jsou v době rozpočtových omezení nezbytnou odpovědí na potřebu financování dlouhodobých a nových politik Unie a nezbytných investic v EU;

118.znovu opakuje svou dlouhodobou výhradu, že sestavování rozpočtu a vyjednávání o rozpočtu na základě zásady „spravedlivé návratnosti“ nevyhnutelně povede ke snížení evropské přidané hodnoty, neboť to oslabuje motivaci ke sdíleným investicím do společných a evropských veřejných statků; zároveň uznává výhody vlastního zdroje založeného na HND, neboť skýtá spolehlivou vyrovnávací funkci; vyzývá Radu a členské státy, aby neprodlužovaly žádná paušální snížení a aby vytvořily spravedlivou celkovou rozpočtovou rovnováhu pro všechny tím, že se zaměří na synergie a evropskou přidanou hodnotu v duchu solidarity a umožní větší transparentnost;

119.připomíná, že rozhodnutí o vlastních zdrojích vyžaduje jednomyslnost v Radě, konzultaci s Parlamentem a ratifikaci všemi členskými státy; zdůrazňuje, že jakýkoli soubor nových vlastních zdrojů musí být vnímán jako spravedlivý, aby se zabránilo situacím, kdy využívání těchto toků příjmů nepřiměřeně penalizuje některé členské státy;

120.domnívá se, že vzhledem k bezprecedentním výzvám, které v příštím období VFR vyžadují výrazné navýšení investic v mnoha oblastech politiky, je třeba rozšířit, posílit, diverzifikovat a modernizovat příjmovou základnu rozpočtu EU, přičemž je třeba vše řádně odůvodnit; trvá na tom, že za tímto účelem by měly být stávající vlastní zdroje upraveny a navýšeny a že by měly být neprodleně zavedeny nové vlastní zdroje; domnívá se rovněž, že nedílnou součástí skladby zdrojů příjmů by měly být jiné příjmy než vlastní zdroje a že řádně definované výpůjční a úvěrové operace, jejichž následné podmíněné závazky jsou bezpečně kryty manévrovacím prostorem v rámci stropů vlastních zdrojů, by měly zůstat možností, kterou lze použít v nouzi, přinejmenším v době nepředvídaných krizí;

121.připomíná právní povinnost a politickou odpovědnost za včasné splacení dluhu NGEU; opakuje svůj postoj, že splácení dluhu NGEU by mělo být i nadále řízeno obezřetně a pružně, a to pokud možno i prostřednictvím refinancování, aby se minimalizoval tlak na VFR a jeho programy na období 2028–2034;

122.vítá úsilí Komise o určení nových vlastních zdrojů a navržení určitých kalibrací tradičních vlastních zdrojů, jako jsou cla, s cílem posílit finanční autonomii Unie a snížit závislost na příspěvcích členských států a zajistit tak budoucí financování rozpočtu Unie; podporuje přístup založený na širším souboru zdrojů navržený Komisí, který představuje realistickou cestu k zajištění potřebné podpory v Radě; bere na vědomí různé druhy navrhovaných vlastních zdrojů; důrazně však upozorňuje na to, že každý soubor nových vlastních zdrojů musí být přijat současně s příštím VFR a musí generovat stabilní a dostatečný tok příjmů ve výši nejméně cca 60 miliard EUR ročně, neboť tyto prostředky jsou nezbytné pro zajištění stabilního splácení výpůjček v rámci NGEU, splnění závazků Unie a financování společných investic do evropských veřejných statků; vyzývá Radu, aby urychleně dosáhla dohody o nových vlastních zdrojích a zajistila tak dlouhodobou rozpočtovou jistotu;

123.požaduje, aby v případě, že Rada některé prvky navrženého souboru zdrojů zruší, zacelila vzniklou mezeru zvýšením sazeb u jiných zdrojů nebo jiným zdrojem; zdůrazňuje, že nové zdroje by neměly oslabovat konkurenceschopnost malých a středních podniků ani konkurenceschopnost EU jako celku; domnívá se, že by při hledání možných řešení měl být prozkoumán příjmový potenciál mimo jiné poplatku za digitální služby zaměřeného na velké digitální platformy, poplatku za hazardní a sázkové služby online, rozšíření mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a poplatku založeného na jednotné sazbě uplatňované na kapitálové zisky z kryptoaktiv, pokud by jiné navrhované vlastní zdroje nezískaly podporu členských států, aby byla zajištěna daňová spravedlnost a úroveň příjmů, která odpovídá potřebám;

124.domnívá se, že společné výpůjčky představují schůdnou možnost, která Unii umožňuje rychle reagovat na neočekávaný vývoj a usnadňuje včasné financování politik EU s jasnou evropskou přidanou hodnotou; zdůrazňuje, že tato možnost by měla být v plném souladu se strategickými prioritami EU, pokud jde o evropské veřejné statky, nebo by měla usnadnit investice do přeshraničních nebo celoevropských projektů, které podporují růstový potenciál EU;

125.poukazuje na důležitost nového typu krizového mechanismu navrženého Komisí, který je založen na mimořádných výpůjčkách zajištěných dodatečným manévrovacím prostorem v rámci stropu vlastních zdrojů a zakotven v trvale vynikajícím úvěrovém ratingu rozpočtu EU; konstatuje, že tento nástroj vymezený dodatečným vyhrazeným manévrovacím prostorem je časově ohraničený, řídí se předem definovanými kritérii a je omezen co do účelu, rozsahu a velikosti; dále konstatuje, že tento nástroj umožní Unii uvolnit až 395 miliard EUR ve formě půjček členským státům, pokud v období 2028–2034 nastanou závažné krize, závažné obtíže nebo závažné riziko jejich vzniku; vyjadřuje uspokojení nad tím, že navrhovaný mechanismus by nebyl založen na článku 122 Smlouvy o fungování EU, který odsouvá Parlament na vedlejší kolej, jako v předchozích případech, nýbrž na nařízení Rady podle čl. 311 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, které vyžaduje souhlas Parlamentu a zajišťuje tak institucionální rovnováhu a procesní odpovědnost;

126.domnívá se, že tento mechanismus může být dalším nástrojem na úrovni EU, který umožní rychle a účinně reagovat na rostoucí potřeby, jak opakovaně navrhuje Mario Draghi, i na nepředvídatelný vývoj; vyzývá Komisi a členské státy, aby k financování a provádění budoucích strategických investic EU využily zkušeností získaných z nástroje NGEU;

127.prohlašuje, že schválí pouze dlouhodobý rozpočet s odpovídajícími a udržitelnými příjmy, který bude schopen naplňovat potřeby Unie v měnícím se světě;

128.žádá Komisi, aby zohlednila následující změny:

návrh nařízení Rady by měl být změněn takto:

129.zdůrazňuje, že v návaznosti na jednání o nařízení o novém VFR a na jeho přijetí by měl být návrh interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení změněn takto:

130.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.