1.bere na vědomí stabilní finanční výkonnost a konsolidovaný výsledek skupiny EIB v roce 2024 ve výši 3,38 miliardy EUR; zdůrazňuje, že prvořadým cílem správy a řízení EIB musí i nadále být zachování úvěrového ratingu AAA; zdůrazňuje, že rating AAA, který EIB obdržela, je jejím strategickým aktivem, které jí umožňuje zajistit příznivé podmínky financování; zdůrazňuje, že úspěch je nadále a v ještě větším rozsahu třeba měřit prokazatelnými hospodářskými výsledky a výsledky prováděných politik, nikoli pouze podepsaným objemem; mimoto zdůrazňuje, že finanční výkonnost by měla být rovněž měřena na základě prokázané adicionality politik, efektivnosti nákladů a měřitelných výsledků; připomíná, že zjednodušené postupy by měly být pravidelně podrobovány nezávislému přezkumu;

2.se znepokojením konstatuje, že podíl plateb po splatnosti o více než 90 dnů se ztrojnásobil a ke konci roku 2024 činil 281,3 milionu EUR a představoval 0,06 % celkového úvěrového portfolia (ve srovnání s 82,4 milionu EUR, resp. 0,02 % ke konci roku 2023), a jakkoli uznává, že toto číslo zůstává z hlediska norem v bankovnictví velmi nízké, žádá EIB, aby vysvětlila, jaké důvody k vedly k jeho nárůstu, a aby podala zprávu o přijatých nápravných opatřeních; zdůrazňuje, že jakýkoli nárůst nevýkonných expozic musí být pečlivě sledován, aby byla zajištěna finanční stabilita a úvěrová bonita EIB; zdůrazňuje, že tento nárůst nevýkonných expozic a plateb po splatnosti výrazně převyšuje 2% nárůst celkového úvěrového portfolia;

3.konstatuje, že v roce 2024 EIB schválila 38 operací v rámci Programu InvestEU, při nichž využila záruku EU ve výši 1,7 miliardy EUR; trvá na tom, že při podávání zpráv musí být ukazatele založené na vstupech doplněny ukazateli založenými na dopadu, které prokazují skutečné hospodářské výsledky, a je nutné provést posouzení adicionality a ex post analýzu možného vytěsnění, a to i u operací prováděných prostřednictvím finančních zprostředkovatelů; vyzývá k přístupu sestavování rozpočtu podle výkonnosti, v jehož rámci se přidělování kapitálu a strategické priority hodnotí na základě prokázané účinnosti, návratnosti investic, skutečné efektivnosti nákladů a dodržování předem stanovených procentních cílů;

4.zdůrazňuje, že Program InvestEU by měl být hodnocen rovněž podle kvality svých intervencí a jejich měřitelného dopadu, a nikoli jen podle množství poskytnutých finančních prostředků; připomíná, že v současné době pro posuzování výsledků projektů financovaných v rámci Programu InvestEU neexistují žádné ověřitelné rámce měření;

5.konstatuje, že roztříštěné a složité financování EU vede k neefektivitě; zdůrazňuje, že pro obnovení konkurenceschopnosti je nezbytné snížit byrokracii a že zjednodušení by mělo zmírnit administrativní zátěž tak, aby to nemělo negativní dopad na auditní záznamy, transparentnost a kontroly v rámci boje proti podvodům; bere na vědomí úsilí EIB o zjednodušení posuzování v zájmu rychlejšího poskytování financování; vyzývá EIB, aby každoročně zveřejňovala klíčové ukazatele výkonnosti týkající se schvalování a aby prokázala měřitelné snížení administrativní zátěže pro žadatele, zejména MSP a společnosti se střední tržní kapitalizací;

6.vítá probíhající hodnocení rámce EIB pro měření adicionality a dopadu a bere na vědomí, že výsledky se očekávají v první polovině roku 2026; vyzývá EIB a Komisi, aby zavedly společnou metodiku adicionality ex post pro operace podporované ze strany EU a aby pravidelně podávaly zprávy o dopadech na úrovni portfolia a odvětví;

7.vyzývá EIB, aby všechny nízkouhlíkové projekty, včetně jaderných projektů, hodnotila na základě objektivních a transparentních kritérií, včetně uhlíkové náročnosti během životního cyklu, stability sítě a nákladové efektivnosti, a aby uplatňovala technologickou neutralitu a zároveň se zaměřovala na strategické přeshraniční projekty s cílem zvýšit evropskou přidanou hodnotu; konstatuje, že EIB v roce 2024 investovala více než 27 miliard EUR do transformace a bezpečnosti energetiky, včetně obnovitelných zdrojů energie, sítí a skladování; vyzývá EIB, aby kladla důraz na energetickou účinnost a nákladovou efektivnost, a to při plném respektování práva členských států určovat svou skladbu zdrojů energie;

8.je znepokojen nepřiměřenými požadavky na podávání zpráv o environmentálních, sociálních a správních aspektech, které jsou kladeny na příjemce úvěrů od EIB; varuje, že nadměrné povinnosti týkající se zveřejňování informací odrazují evropské podniky od realizace ekonomicky životaschopných projektů a vytvářejí pro tyto podniky konkurenční nevýhody; vyzývá EIB, aby své požadavky na podávání zpráv o environmentálních, sociálních a správních aspektech přezkoumala s cílem zajistit proporcionalitu;

9.vyzdvihuje význam příspěvku skupiny EIB k míru, obraně a bezpečnosti v Evropě, jak je uvedeno v bílé knize o budoucnosti evropské obrany 2030, a to prostřednictvím podpory iniciativ na zvýšení strategické autonomie a odolnosti Unie, posílení obranného průmyslu EU, zlepšení infrastruktury pro zajištění kybernetické bezpečnosti a podpory inovací v oblasti kritických obranných technologií poskytováním finančních prostředků a získáváním soukromých investic;

10.bere na vědomí rozhodnutí správní rady EIB ze dne 21. března 2025 rozšířit kritéria způsobilosti skupiny EIB u investic do bezpečnosti a obrany a omezit vyloučené činnosti v souladu s návrhy schválenými vedoucími představiteli EU na zasedání Evropské rady dne 6. března 2025;

11.vítá pokračující a významnější úlohu EIB při posilování bezpečnosti Evropy prostřednictvím cílených investic do obranné i civilní infrastruktury v souladu s širšími cíli EU, kterými jsou podpora inovací a zvýšení bezpečnosti Unie; zdůrazňuje, že EIB by měla i nadále investovat do bezpečné Evropy a podporovat evropskou technologickou a průmyslovou základnu obrany a produkty, služby a technologie, které posilují evropské kapacity, výzkum a vývoj a inovace v oblasti obrany; vyzývá k další úpravě rozsahu způsobilých investic tak, aby naplňovaly ambiciózní cíl přispívat k obraně a bezpečnosti Evropy;

12.bere na vědomí výrazné navýšení financování EIB v oblasti bezpečnosti a obrany z 0,5 miliardy EUR v roce 2023 na 1,04 miliardy EUR v roce 2024 a další navýšení v roce 2025; poukazuje na to, že současná Strategická evropská bezpečnostní iniciativa EIB ve výši 8 miliard EUR bude začleněna do trvalého průřezového cíle veřejné politiky, který doplní stávající cíle veřejné politiky, přičemž budou zrušeny předem stanovené stropy pro financování bezpečnosti a bude umožněna vyšší a flexibilní podpora v souladu s prioritami Rady; žádá, aby byla vypracovávána a předkládána Parlamentu zvláštní příloha výročních zpráv, jež bude věnována bezpečnostním a obranným operacím a bude zahrnovat adicionalitu, rychlost provádění, záruky při zadávání veřejných zakázek, kontroly integrity a ujednání o sdílení rizik;

13.vyzývá EIB, aby dále posilovala synergie s investicemi do obrany financovanými z rozpočtu EU a aby tyto investice lépe sladila s celounijními iniciativami; apeluje na EIB, aby zajistila, že její investice budou doplňovat širší cíle obranné politiky EU a přispívat k dosažení úspor z rozsahu v oblasti evropských obranných kapacit;

14.bere na vědomí výrazné rozšíření podpory EIB pro bezpečnostní a obranné operace; zdůrazňuje, že jakékoli případné rozšíření podpory EIB v oblasti bezpečnosti a obrany musí podléhat důsledné transparentnosti, odpovědnosti a zárukám v oblasti lidských práv, jasným kritériím pro vyloučení, monitorování konečného užití a pravidelnému podávání zpráv Parlamentu;

15.vyzývá EIB, aby určila překážky bránící investicím do obrany a ochrany hranic, které by zvýšily odolnost a bezpečnost Unie, a to při zajištění souladu s právem EU a demokratického dohledu; zdůrazňuje, že odstranění překážek má zásadní význam, má-li být v oblasti bezpečnosti dosaženo hmatatelných výsledků; připomíná, že veškeré finanční prostředky, které EIB přiděluje prostřednictvím Programu InvestEU a dalších finančních nástrojů na obranné účely a na investice do kritických technologií, musí plně respektovat zájmy členských států v oblasti národní bezpečnosti; zdůrazňuje, že příslušné auditní útvary a subjekty orgánů EU by měly provádět důkladné a průběžné auditní kontroly u třetích subjektů a v třetích zemích, které jsou příjemci finančních prostředků EU a uskutečňují investice a projekty v oblasti obrany, aby bylo zajištěno transparentní využívání finančních prostředků EU; zdůrazňuje, že výsledek těchto investic a projektů nesmí ohrozit zájmy členských států v oblasti národní bezpečnosti; vyzývá EIB, aby se více zaměřila na posílení regionální bezpečnosti a odolnosti; vyzdvihuje důležitou úlohu, kterou může EIB hrát při vytváření infrastruktury na podporu regionální bezpečnosti a těsnější spolupráce mezi členskými státy v energetických a obranných záležitostech;

16.vítá úzkou a strukturovanou spolupráci s Inovačním fondem NATO, která si klade za cíl zajistit součinnost a zabránit zdvojování úsilí, zejména v oblasti rozšiřování technologií, kde není dostatek soukromého kapitálu;

17.připomíná, že problémy v oblasti bydlení lze efektivněji řešit na místní nebo celostátní úrovni; bere na vědomí úsilí skupiny EIB o zajištění evropské přidané hodnoty při řešení výzev v oblasti bydlení na místní a celostátní úrovni podporou rozšiřitelných řešení, která doplňují vnitrostátní úsilí a přinášejí měřitelné výsledky; uznává, že investice do infrastruktury bydlení v méně rozvinutých regionech jsou plně v souladu s mandátem EIB a s cílem EIB zakotveným ve Smlouvě, kterým je podpora hospodářské, sociální a územní soudržnosti kladením důrazu na méně rozvinuté regiony;

18.bere na vědomí akční plán skupiny EIB pro cenově dostupné a udržitelné bydlení a její příslib investic v tomto odvětví; vítá závazek skupiny EIB zvýšit investice do sociální infrastruktury, včetně sociálního a cenově dostupného bydlení, jak je stanoveno v jejích strategických prioritách na období 2024–2027 a operačním plánu na období 2026–2028; bere na vědomí potenciál cílené podpory EIB na renovaci stávajícího bytového fondu s cílem zlepšit energetickou účinnost, pokud tyto operace prokáží adicionalitu a nákladovou efektivitu;

19.připomíná, že je třeba zajistit adicionalitu a doplňkovost s dalšími veřejnými prostředky a komerčními věřiteli a zároveň zajistit provádění evropského pilíře sociálních práv, a to i v oblasti vzdělávání, a zdůrazňuje, že zapojení EIB by mělo být omezeno na projekty s prokazatelnou nákladovou efektivitou, jako je přeshraniční výzkumná infrastruktura nebo programy dovedností, které řeší mezery na trhu práce v celé EU; trvá na tom, že financování EIB nesmí nahrazovat vnitrostátní rozpočty na vzdělávání;

20.zdůrazňuje, že EIB se musí zaměřit na skutečná selhání trhu a financovat projekty, které by samotný soukromý sektor nefinancoval nebo by je financoval za méně příznivých podmínek; upozorňuje, že investice EIB nesmí nahrazovat soukromý kapitál ani opakující se vnitrostátní rozpočtové výdaje; trvá na tom, že je nezbytné zachovat konkurenční tržní prostředí;

21.poukazuje na zásadní úlohu velkých podniků EU v hospodářské struktuře EU, zejména těch, které působí v klíčových odvětvích, jako je energetika, obrana a infrastruktura; vyzývá k vyváženému přístupu, který zajistí, že EIB bude i nadále podporovat velké podniky EU při zajišťování investičního kapitálu pro významné projekty a iniciativy v oblasti výzkumu a vývoje, a tím zvýší globální konkurenceschopnost a ekonomickou svrchovanost EU;

22.vybízí EIB, aby i nadále plnila svou úlohu při zlepšování přístupu MSP, starupů a scaleupů k financování, čímž se zvýší dlouhodobá konkurenceschopnost EU, neboť tyto podniky často čelí překážkám v přístupu k financování tradičních finančních institucí, a při poskytování cíleného financování, aby měly dostatek zdrojů k růstu a prosperitě; vítá soustavné rozšiřování počtu partnerských institucí a vybízí k pokračování tohoto trendu, aby bylo dosaženo širokého zeměpisného a odvětvového pokrytí; vyzývá EIB, aby zvýšila podíl financování zaměřeného na investice zvyšující konkurenceschopnost, zejména ve strategických odvětvích, jako je vyspělá výroba, digitální technologie a energetická odolnost;

23.bere na vědomí závěry EÚD uvedené ve zvláštní zprávě 07/2025, které potvrzují důležitost podpory z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), ale také to, že nebyla dostatečně prokázána její adicionalita a že Komise neověřila, zda prostředky EFSI nevytěsňují soukromé investice; zdůrazňuje, že stejné připomínky by mohly být vzneseny i v souvislosti s operacemi EIB v rámci Programu InvestEU; zdůrazňuje rizika vytěsňování soukromých investic, např. umělým snižováním rizikových přirážek, zejména na trzích, jako je energie z obnovitelných zdrojů, což oslabuje cenové signály, jimiž se řídí efektivní investování, a mohlo by být vnímáno jako forma environmentálních dezinformací; žádá, aby byla prováděna posouzení vytěsňování soukromých investic ex post;

24.konstatuje, že úvěry EIB s sebou někdy nesou vyšší administrativní zátěž než komerční půjčky; varuje, že nadměrné požadavky na podávání zpráv snižují atraktivitu financování EIB pro soukromý sektor a mohou podniky odrazovat od realizace ekonomicky životaschopných projektů; vyzývá EIB, aby zveřejnila plány k omezení překážek; vyzývá Komisi a EIB, aby posoudily, jak zrychlit poskytování financování ze strany EIB a zjednodušit mandáty pro financování a požadavky na podávání zpráv, aniž by byly ohroženy auditní standardy; žádá EIB, aby s ohledem na iniciativy skupiny EIB v oblasti digitalizace a rychlejšího poskytování financování podávala zprávy o prokázaných tržních mezerách a výsledcích ex post a o zjednodušení administrativy, doby zpracování a zátěže spojené s dokumentací;

25.zdůrazňuje, že podávání zpráv založené na objemu měří výstupy, nikoli výsledky; vyzývá EIB, aby nadále používala a ještě rozšířila ukazatele zaměřené na výsledky, jako je množství emisí CO2, jimž bylo zamezeno, nebo počet vytvořených dlouhodobých pracovních míst v soukromém sektoru na investované euro; žádá, aby se porovnávaly srovnatelné intervence;

26.zdůrazňuje, že podávání zpráv o klimatu a udržitelnosti musí vycházet z ověřitelných výstupů a výsledků (včetně snížení emisí, zvýšení odolnosti a pákového efektu) a musí být podpořeno soudržnou metodikou pro portfolio a nezávislým hodnocením;

27.bere na vědomí rekordní financování soudržnosti skupinou EIB v roce 2024 ve výši 38,3 miliardy EUR, což představuje 48 % celkového financování EU; vyzývá EIB, aby zveřejňovala údaje o dopadu na jednotlivé regiony a umožnila tak účinnou kontrolu;

28.vyzývá EIB, aby zvýšila transparentnost, pokud jde o její průřezové cíle, a to tím, že bude jasně rozlišovat mezi cíli stanovenými v nařízeních EU a cíli iniciovanými samotnou EIB; požaduje podrobný rozpis toho, jak jednotlivé cíle soutěží o zdroje; varuje, že z důvodu neustálé kumulace překrývajících se cílů začleňování hrozí vytvoření matematicky nemožného složení portfolia; vyzývá EIB, aby transparentně informovala o kompromisech mezi vzájemně si konkurujícími cíli politik; opakuje, že cíle začleňování by měly být hodnoceny z hlediska jejich skutečného dopadu; konstatuje, že vzhledem k současné geopolitické situaci a bezpečnostním výzvám, kterým Evropa čelí, by měly být navýšeny investice do obrany a bezpečnosti, včetně podpory infrastruktury na ochranu vnějších hranic;

29.vyzývá EIB a EIF, aby podporovaly investice do kybernetické bezpečnosti, dohledu a digitálních technologií s cílem zvýšit odolnost Evropy a zároveň posílit stávající mechanismy spolupráce a chránit základní služby;

30.trvá na tom, aby se na půjčky mimo EU vztahovaly spolehlivé záruky v oblasti transparentnosti, ochrany před podvody, dodržování sankcí, lidských práv a právního státu a aby zohledňovaly spolupráci v souvislosti s dohodami o návratu a byly v souladu s cíli vnější politiky EU; požaduje přísnější kontroly ex ante a ex post, mj. sledovatelnost konečných příjemců, a rozhodná opatření proti korupci, větší nebo ekvivalentní transparentnost, posouzení dopadu ex ante a úplnou odpovědnost vůči veřejnosti u všech operací EIB mimo EU;

31.vítá přijetí Nástroje pro Ukrajinu v roce 2024, který navazuje na iniciativu EIB EU pro Ukrajinu a zavádí mechanismus podpory založený na rozpočtových zdrojích EU; vybízí členské státy, aby zajistily, že této zemi bude i nadále poskytována řádná podpora v souladu s jejími potřebami; vyzývá EIB, aby zajistila transparentnost a sledovatelnost svých projektů na Ukrajině; upozorňuje na důležitost posílení správní a auditní kapacity ukrajinských orgánů pověřených prováděním, monitorováním a kontrolou financovaných opatření;

32.všímá si, že od začátku ruské válečné agrese vyplatila EIB Ukrajině 2,3 miliardy EUR na pomoc při mimořádných událostech a podporu projektů; bere na vědomí, že expozice EIB plynoucí z vyplacených prostředků na Ukrajině je kryta převážně zárukami EU v rámci vnějšího zápůjčního mandátu EU4 Na konci roku 2024 činila celková expozice plynoucí z vyplacených prostředků 3 227,1 milionu EUR (oproti 3 144,3 milionu EUR na konci roku 2023) a z této částky je 3 068,1 milionu EUR (95 %) kryto komplexními zárukami EU, 146,6 milionu EUR (5 %) je kryto zárukami EU za politická rizika a 12,4 milionu EUR je kryto v rámci mandátů ke sdílení rizika (oproti 2 962,7 milionu EUR, tj. 94 %, resp. 166,8 milionu EUR, tj. 5 %, a 14,8 milionu EUR, tj. 1 %, na konci roku 2023).; zdůrazňuje, že podpora EIB poskytnutá soukromému sektoru umožnila ukrajinským bankám pokračovat v poskytování úvěrů reálné ekonomice; konstatuje, že do konce roku 2024 poskytla EIB finanční záruky na expozice vůči protistranám na Ukrajině ve výši 500,5 milionu EUR, které byly rovněž plně kryté zárukami EU; poznamenává, že EIB je stále přítomna na místě na Ukrajině a její kancelář v Kyjevě je postupně znovu personálně obsazována; opakuje svou výzvu EIB, aby rozpočtovému orgánu a příslušným kontrolním orgánům pravidelně poskytovala podrobné informace o vyplácení a čerpání finančních prostředků krytých zárukami EU;

33.konstatuje, že v roce 2024 byla skupina EIB vybrána jako jeden z hlavních prováděcích partnerů Investičního rámce pro Ukrajinu, který je součástí Nástroje pro Ukrajinu, v jehož rámci EU v období 2024–2027 přidělí 50 miliard EUR na financování ukrajinského státního rozpočtu, stimulaci investic a poskytování technické podpory; konstatuje, že tento rámec se skládá ze záruk a grantů pro evropské a další rozvojové finanční instituce a že nejméně 2 miliardy EUR z dostupné podpory jsou určeny na podporu půjček EIB veřejnému sektoru;

34.připomíná, že EIB je odhodlána předcházet podvodům a korupci při provádění projektů skupiny EIB na Ukrajině a řešit je; vítá ujednání EIB o spolupráci s ukrajinskými orgány pro boj proti korupci a pro vyšetřování a vyzývá EIB, aby do své zprávy pro Parlament zahrnula informace o zárukách integrity, mechanismech zmírňování rizika podvodů a zpětného vymáhání prostředků u operací spojených s Ukrajinou a zároveň zajistila provozní bezpečnost a důvěrnost; opakuje svou výzvu k zajištění toho, aby poskytování finanční pomoci bylo doprovázeno účinnými mechanismy dohledu, a trvá na tom, že v případě projektů, kterým byla poskytnuta podpora nebo pomoc, by EIB měla mít možnost neustále a bez omezení jasně dohlížet na všechny své investice mimo EU;

35.bere na vědomí, že správní rada EIB přijala strategický plán EIB Global, dále bere na vědomí roli EIB v Global Gateway a partnerství EIB s Týmem Evropa a partnery z OSN v zájmu dosažení maximálního dopadu v terénu; vyzývá EIB a členské státy, aby posílily roli evropských podpůrných bank a dalších mezinárodních finančních institucí, a pomohly tak mobilizovat další veřejné a soukromé investice; žádá EIB, aby se ve svých projektech mimo EU také zaměřila na naprosto zásadně důležité veřejné služby,

36.uznává, že Ukrajina se brání proti protiprávní agresi Ruska a že je třeba v co největší míře pokračovat v protikorupčním úsilí, ale zároveň zohlednit tyto mimořádné okolnosti; zdůrazňuje, že pro zachování důvěry daňových poplatníků a zajištění pokračující veřejné podpory Ukrajině jsou nezbytná spolehlivá opatření proti podvodům a korupci; vyzývá EIB, aby zajistila, že finanční prostředky z Nástroje pro Ukrajinu budou podléhat přísným auditním standardům; trvá na tom, že EIB by měla mít neomezený dohled nad všemi svými investicemi mimo EU;

37.vyzývá EIB, aby ve všech dohodách se zprostředkovateli, partnerskými institucemi a prováděcími subjekty, zejména u všech svých aktivit mimo EU, zajistila účinná přístupová práva pro EÚD, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) a dostupnost auditních stop až po úroveň konečných příjemců, je-li to proveditelné, v souladu s pravidly EU pro ochranu finančních zájmů EU;

38.konstatuje, že stávající míra odpovědnosti skupiny EIB je výsledkem toho, že EIB funguje v duálním režimu, kdy operace financované z rozpočtu EU jsou nepřímo kontrolovány Komisí a EÚD a Parlamentem v rámci jeho rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu EU, zatímco operace financované z vlastních zdrojů EIB pocházejících od členských států – více než tři čtvrtiny operací EIB – povětšinou spadají mimo systematický externí audit a kontrolu vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu; všímá si také, že EIB nepodléhá žádnému vnějšímu bankovnímu dohledu, na rozdíl od Evropské centrální banky, na kterou dohlíží jednotný mechanismus dohledu;

39.konstatuje, že EIB má komplexní interní strukturu odpovědnosti a externího auditora, který zajišťuje dohled nad operacemi a účetním systémem EIB; souhlasí s tím, že tato struktura je obecně v souladu s mezinárodní praxí; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že tradiční role EIB se rozšiřuje a roste využívání složitých finančních nástrojů a kombinovaných operací, transparentnost a zveřejňování informací ze strany EIB jsou často zpochybňovány, její etický rámec není optimální, podávání zpráv Parlamentu je příležitostné, spolupráce s evropskou veřejnou ochránkyní práv se posunula a role EÚD je omezena stávajícími pravidly a prováděcími opatřeními; zdůrazňuje, že je třeba, aby EIB přijala konkrétní opatření k řešení této situace, v souladu s předchozími výzvami v usneseních Parlamentu a připraveností k dialogu a spolupráci, kterou vyjádřil evropský rozpočtový orgán a orgán příslušný k udělení absolutoria;

40.připomíná zjištění obsažená v prohlášení Kontaktního výboru CC 1/2025, která formálně označila kritické nedostatky v externím veřejném auditu EIB; všímá si paradoxu, že mandát EIB a rozpočtové záruky EU se rozšiřují, ale pravomoci v oblasti auditu zůstávají omezené; vyzývá EIB, aby do tohoto procesu aktivně zapojovala vnitrostátní nejvyšší kontrolní orgány, a tak zajistila odpovědnost u operací, které v současné době nepodléhají EÚD, a zaručila spolehlivou odpovědnost a dohled, mj. prostřednictvím pravidelného sdílení informací o rizikových oblastech a opatření navazujících na doporučení po auditu; opakuje, že je třeba změnit Smlouvy, aby byl EÚD při výkonu jeho mandátu poskytnut plný a neomezený přístup ke všem operacím EIB, a tak se demokratická odpovědnost vyrovnala vyvíjející se finanční expozici EIB;

41.vyjadřuje znepokojení nad úpadkem společnosti Northvolt, AB, výrobce baterií, který dne 12. března 2025 vyhlásil ve Švédsku úpadek, a to poté, co využil rozsáhlého úvěrového balíčku EIB ve výši o něco více než 942,6 milionu EUR, který byl podepsán v roce 2020 v rámci dluhového financování získaného na rozšíření gigatovárny; konstatuje, že podobná rizika zřejmě existují u podobných velkých projektů, jako je Stegra (H2 Green Steel); vyzývá ke zveřejnění posouzení rizik EIB a hodnocení po operacích, včetně hodnocení finanční expozice a adekvátnosti indikátorů včasného varování, jakmile to probíhající procesy umožní; požaduje přezkoumání zkušeností získaných z případu Northvolt; vyzývá Komisi a správní radu EIB, aby vytvořily mechanismy pro včasné odhalení systémových rizik ve stěžejních investicích, aby se předešlo opakování podobných situací; žádá EIB, aby zveřejnila profily posouzení rizik u těchto a dalších podobných projektů, včetně rizik v oblasti správy, koncentrace a technologií, a to způsobem, který je vhodně agregovaný, ale respektuje důvěrnost; znovu vyzývá EIB, aby poskytla podrobné informace o hodnotícím a rozhodovacím procesu, který probíhal před investicí do společnosti Northvolt AB, a aby vysvětlila, jak je možné, že tak zásadní projekt selhal navzdory tvrzení EIB, že provádí odpovídající a průběžnou kontrolu příjemců své finanční podpory;

42.vyzývá EIB, aby zavedla zvýšené zátěžové testování a limity koncentrace rizik pro velké strategické projekty a aby podala Parlamentu zprávu o souhrnné expozici vůči vysoce rizikovým jednotlivým dlužníkům;

43.vyzývá EIB, aby systematicky vyhodnocovala a veřejně informovala o výskytu opožděných plateb a úpadku příjemců v celém svém úvěrovém portfoliu; trvá na tom, že toto hodnocení by mělo zahrnovat analýzu hlavních příčin s cílem určit, zda selhání vyplývají z nedostatečné náležité péče, vnějších otřesů nebo systémových problémů v metodikách výběru projektů; zdůrazňuje, že transparentní podávání zpráv má zásadní význam pro posouzení efektivnosti nákladů a pro zachování důvěry daňových poplatníků;

44.důrazně trvá na posílení prevence střetu zájmů s ohledem na nedávné případy efektu otáčivých dveří a doporučení evropské veřejné ochránkyně práv; požaduje revizi kodexu chování s cílem prosadit přísnější přechodná období po skončení funkce pro viceprezidenty EIB, zmocnit výbor pro etiku a compliance k ukládání opatření ke zmírnění rizik a stanovit jasnější pravidla pro podíl viceprezidentů EIB na rozhodnutích týkajících se jejich zemí původu; upozorňuje na nedávno zveřejněné informace, podle nichž od roku 2019 údajně došlo k pěti případům efektu otáčivých dveří u bývalých členů rozhodovacích orgánů EIB, včetně případu, kdy byl bývalý viceprezident EIB jmenován členem správní rady subjektu, pro který předtím podepsal půjčku EIB; konstatuje, že přechodné období po skončení funkce bylo prodlouženo na 24 měsíců; připomíná, že členové řídícího výboru by měli informovat výbor pro etiku a compliance a co nejrychleji požádat o schválení veškerých jednání týkajících se budoucího zaměstnání; sdílí názor evropské veřejné ochránkyně práv, že úloha výboru EIB pro etiku a compliance by měla být posílena; připomíná, že zmírňující opatření, jako je vyčlenění prostředků a přechodné období po skončení funkce, by měla být vnímána jako nezpochybnitelná;

45.se znepokojením bere na vědomí existenci uniklého interního auditu EIB, podle nějž je třeba ustanovení o střetu zájmů „významně zlepšit“, mimo jiné proto, že nepokrývají zjevné a potenciální střety; poukazuje na to, že prohlášení o zájmech řídících a auditních orgánů EIB a EIF nejsou v souladu s ostatními mnohostrannými rozvojovými bankami a Evropskou centrální bankou a je třeba to neprodleně napravit; upozorňuje na nedostatečnou autoritu, nezávislost a rozsah funkcí EIB a EIF v oblasti dodržování etických zásad a rizika, která představuje složité podávání zpráv odhalujících citlivé osobní údaje; naléhavě vyzývá EIB, aby svá pravidla sladila s etickou sítí mnohostranných organizací a podala zprávu o přijatých následných opatřeních;

46.je si vědom toho, že nařízení (ES) č. 1049/20015 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2001/1049/oj). se na EIB formálně nevztahuje a že politika EIB v oblasti transparentnosti, založená na „presumpci zpřístupnění“, má fungovat odděleně od tohoto nařízení, ale být s ním v souladu; vyzývá EIB, aby v souvislosti s přezkumem své politiky transparentnosti v roce 2026 omezila výjimky z presumpce zpřístupnění na nezbytně nutné a odůvodněné případy; vyzývá EIB, aby zveřejňovala podrobnější zápisy ze schůzí své správní rady, včetně záznamů o hlasování a odůvodnění týkajících se projektů, přičemž v nezbytně nutných případech bude respektovat legitimní důvěrnost;

47.bere na vědomí rostoucí počet případů, které řeší mechanismus EIB pro vyřizování stížností (113 případů v roce 2024, 104 v roce 2023 a 97 v roce 2022); zdůrazňuje, že mechanismus vyřizování stížností je stále autoreferenčním postupem řešení sporů, který je plně začleněn do struktury EIB na úkor své nezávislosti a jehož zjištění podléhají přezkumu a schválení stejnými řídícími strukturami, které má mechanismus kontrolovat; konstatuje, že jmenování probíhá interně bez vnějšího dohledu; vyjadřuje politování nad tím, že mechanismus neinformuje správní radu o jednotlivých případech, ale pouze o souhrnných shrnutích v pololetních zprávách; vyzývá EIB, aby mechanismus pro vyřizování stížností reformovala tak, aby byla zajištěna jeho skutečná nezávislost a vnější odpovědnost;

48.bere na vědomí zvýšenou pracovní zátěž vyšetřovacího oddělení (IG/IN) v roce 2024 (244 nových obvinění, z nichž 49 bylo postoupeno úřadům OLAF a EPPO); vyjadřuje politování nad tím, že ve výroční zprávě oddělení IG/IN stále chybí odpovídající informace o finančním rozsahu, dotčených fondech a mandátech, typech projektů, zmírňujících opatřeních a dotčených členských státech; znovu vyzývá generálního inspektora EIB a vedoucího oddělení IG/IN, aby zlepšili kvalitu údajů a spolupracovali s Parlamentem na lepší ochraně dotčených finančních zájmů a usilovali o náležitou rovnováhu mezi transparentností a důvěrností; zdůrazňuje, že tyto zprávy by měly zahrnovat analýzu hlavních příčin s cílem určit, zda selhání vyplývají z nedostatečné náležité péče, vnějších faktorů nebo systémových problémů při výběru projektů;

49.vítá spolupráci skupiny EIB s úřadem OLAF, úřadem EPPO a Europolem a bere na vědomí 29 případů postoupených úřadu OLAF a 20 případů postoupených úřadu EPPO v roce 2024; vítá zájem EIB o získání přístupu k nástroji Komise pro hodnocení rizik ARACHNE; vyzývá Komisi, aby tento přístup neprodleně umožnila, aby se posílilo odhalování a prevence podvodů ve všech operacích EIB;

50.se znepokojením konstatuje, že autonomní systém EIB pro vylučování a systém Komise pro včasné odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů nejsou plně rovnocenné a nefungují na základě automatické reciprocity; vyzývá EIB, aby svou politiku pro vylučování plně sladila se systémem Komise pro včasné odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, pokud jde o standardy rozhodování, výsledky a opravné prostředky, včetně systematického vzájemného uznávání rozhodnutí o vyloučení, pokud je to z právního hlediska možné; znovu vyzývá skupinu EIB a Komisi, aby spolupracovaly na identifikaci potenciálních nedostatků a navrhly nápravná opatření, včetně zrychleného postupu pro vymáhání rozhodnutí EIB o vyloučení prostřednictvím systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů;

51.vítá program EIB pro dodržování sankcí a vyzývá k pravidelnému podávání zpráv o kontrolách dodržování sankcí a zárukách proti jejich obcházení u operací financovaných EIB; vyzývá skupinu EIB, aby zlepšila postupy kontrol u kapitálových investic prováděných skrze finanční zprostředkovatele, včetně fondů rizikového kapitálu;

52.bere na vědomí, že dne 10. června 2024 zveřejnila EIB přílohu XII svého služebního řádu nazvanou „Rámec pro uznávání odborových svazů v Evropské investiční bance“; všímá si pokračujících snah EIB, pokud jde o dobré podmínky zaměstnanců, včetně duševního zdraví, a rovné příležitosti; vyzývá EIB, aby posílila politiku rozmanitosti a začleňování, včetně opatření zaměřených na začleňování osob se zdravotním postižením a rovné příležitosti; upozorňuje na důležitost spravedlivého zeměpisného zastoupení a genderové vyváženosti při náboru a ve vedoucích pozicích a současně potvrzuje, že hlavním kritériem by měl být výběr na základě zásluh, a žádá EIB, aby podala zprávu o zeměpisném a genderovém zastoupení na všech úrovních;

53.připomíná význam ochrany oznamovatelů a silných protikorupčních rámců;

54.bere na vědomí, že hlavní příslušné auditní úkoly jsou svěřeny výboru EIB pro audit; domnívá se, že zapojení kvalifikovaných externích zástupců do specifických úkolů výboru pro audit by mohlo zvýšit objektivitu jeho analýz;

55.konstatuje, že transparentnost a přístup k informacím se v posledních letech zlepšily, např. snaha o zlepšení dokumentace rozhodování, včetně případného uvedení požadované většiny; všímá si, že zveřejňování informací na úrovni projektů a sledovatelnost jsou i nadále nerovnoměrné, zejména u operací zahrnujících finanční zprostředkovatele a složité záruční struktury; vyzývá EIB, aby lépe sladila své vnitřní ukazatele s celounijními standardy udržitelnosti (například napravením nesouladu mezi ukazatelem EIB pro opatření v oblasti klimatu a ukazatelem EU pro zelená aktiva); připomíná, že náležité podávání zpráv je nezbytným předpokladem transparentnosti, a vyjadřuje politování nad tím, že podávání zpráv Parlamentu závisí na dobrovolných a příležitostných vystoupeních prezidentky EIB, a to buď na plenárním zasedání, nebo na schůzce s výborem s odvětvovými pravomocemi;

56.bere na vědomí zjištění indexu transparentnosti rozvojových finančních institucí z roku 2025, z nichž vyplývá, že EIB dosahuje nižšího skóre než jiné mnohostranné rozvojové banky, jako je Světová banka, Asijská rozvojová banka a Africká rozvojová banka, pokud jde o celkové ukazatele transparentnosti; uznává však významné silné stránky EIB uvedené ve zprávě „Behind the Billions“6 Publish What You Fund, ‘Behind the Billions: Tracking the missing pieces of MDB climate finance data’, listopad 2025. z listopadu 2025, která označuje zveřejňování informací EIB za „osvědčený postup“ pro zajištění téměř úplné sledovatelnosti jejího financování opatření v oblasti klimatu; zdůrazňuje, že EIB by nyní měla využít svého prokázaného vedoucího postavení v oblasti pokrytí dat k poskytnutí podrobných údajů o dopadu a standardizovaných metodik potřebných k ověření účinnosti a efektivnosti svých investic;

57.je si vědom toho, že na půjčky EIB se nevztahují stejné povinnosti týkající se viditelnosti jako na granty; žádá však EIB, aby zajistila, aby platné smluvní a právní rámce u všech projektů financovaných s podporou EIB zajišťovaly transparentnost a jasně uváděly, že jsou financovány s podporou občanů členských států, aby se zvýšilo povědomí veřejnosti o hmatatelných přínosech evropských investic a posílila důvěra daňových poplatníků ve využívání veřejných zdrojů;

58.opakuje svůj postoj, že je důležité v plném rozsahu provádět politiku v oblasti daňových podvodů, úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem; vítá testování nového nástroje pro hodnocení rizika v oblasti daňové integrity v roce 2024 s cílem posoudit daňová rizika v projektech a se zájmem očekává posouzení provádění v rámci celé skupiny v roce 2025; trvá na své výzvě, aby se EIB zdržela financování příjemců nebo finančních zprostředkovatelů, u nichž bylo zjištěno nebo u nichž existuje vysoké riziko, že jsou zapojeni do nekalých daňových praktik, a zdůrazňuje, že dvojí zdanění přeshraničních investic a složité daňové prostředí omezují investice;

59.vyjadřuje politování nad zpožděním EIB při zajišťování opatření navazujících na výroční zprávu Parlamentu o kontrole jejích finančních činností za rok 20237 Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. května 2025 o kontrole finanční činnosti Evropské investiční banky – výroční zpráva za rok 2023 (Úř. věst. C, C/2026/574, 24.2.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/574/oj)., tradičně poskytovaných v souladu s praxí zavedenou v předchozích letech; zdůrazňuje, že strukturovanější a předvídatelnější spolupráce by byla přínosná pro obě strany; trvá na tom, že pro navázání takové spolupráce v oblasti výměny informací, slyšení a následných opatření, jež by formálně ustavila postupy, které již byly ve velké míře společně s EIB zavedeny, je nezbytné memorandum o porozumění nebo interinstitucionální dohoda; vítá skutečnost, že EIB prohlásila, že je připravena zapojit se do dialogu s cílem zajistit, aby spolupráce byla založena na předvídatelných institucionálních závazcích spíše než na neformálních ujednáních; opakuje svou výzvu, aby byla tato ujednání rychle finalizována; vyzývá k prozkoumání dalších způsobů, jak zlepšit koordinaci mezi Parlamentem, vnitrostátními parlamenty a nejvyššími kontrolními orgány a posílit dialog s občanskou společností a akademickou obcí, což by vedlo k větší transparentnosti;

60.naléhavě vyzývá EIB, aby včas přijala opatření v návaznosti na doporučení vydaná Parlamentem a podala zprávu o dosažených výsledcích a o dopadu opatření přijatých k provádění jejích priorit a politik EU, zejména pokud jde o:a)dopad (ekonomický, environmentální a sociální) její investiční strategie a výsledky, jichž bylo dosaženo s cílem přispět k vyváženému a stabilnímu rozvoji vnitřního trhu v zájmu EU;b)opatření přijatá k lepšímu předcházení střetům zájmů, podvodům, korupci a jiným možným formám pochybení a boji proti nim;c)nová opatření k posílení transparentnosti;d)opatření na posílení podpory malých a středních podniků a způsobilých hospodářských subjektů při provádění politik EU;

61.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi, a žádá Radu a správní radu EIB, aby uspořádaly rozpravu o výše uvedených postojích Parlamentu.