1.zdůrazňuje, že EU by měla i nadále stát v čele agendy mezinárodní správy oceánů, neboť má jedinečné postavení vzhledem k velikosti své námořní oblasti, geostrategickému postavení nejvzdálenějších regionů ve všech oceánech, svému historickému vedoucímu postavení, hospodářskému významu a váze a vedoucímu postavení v oblasti práva a regulace; připomíná, že EU má největší výlučnou ekonomickou zónu na světě a je již nyní jedním z průkopníků v oblasti udržitelného řízení, ochrany, zachování a obnovy svých mořských stanovišť a zdrojů pro budoucí generace;

2.zdůrazňuje, že oceán je geopolitickým a hospodářským aktivem, které má zásadní význam pro konkurenceschopnost a kulturní identitu Evropy, a že diplomacie v oblasti oceánů je součástí mezinárodní správy oceánů; domnívá se, že tato skutečnost by se neměla omezovat pouze na geopolitické nebo bezpečnostní přístupy, ale měla by rovněž zohledňovat obecnou správu a řízení oceánů, které odrážejí environmentální, hospodářský, kulturní, sociální a územní rozměr moře a význam moře pro rybářské komunity a komunity pobřežních, ostrovních a nejvzdálenějších regionů;

3.vyzývá k začlenění diplomacie v oblasti oceánů do vnější činnosti EU, včetně rozvojové a společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie s cílem bránit námořní řád založený na pravidlech prostřednictvím mnohostranné spolupráce v souladu s Úmluvou OSN o mořském právu; konstatuje, že posílená spolupráce mezi členskými státy a agenturami EU, zejména Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost, Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu, Evropskou agenturou pro životní prostředí a Agenturou EU pro kosmický program, by pomohla zajistit udržitelné využívání mořských zdrojů, podpořit environmentální, hospodářské a sociální normy EU, zejména v mezinárodních organizacích, včetně FAO, Mezinárodní organizace práce a WTO, a bojovat proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu prostřednictvím přísnějších kontrol neregulovaného dovozu rybolovných produktů a přísnějších podmínek pro přístup do výlučných ekonomických zón;

4.zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti stínovým flotilám, pirátství, zastrašování a nepřátelským nebo násilným konáním zemí mimo EU, kterým jsou vystaveni rybáři a námořní infrastruktura EU, a to prostřednictvím zvláštních opatření, jako jsou námořní mise, satelitní sledování s využitím programu Copernicus a námořní drony; vyzývá k posílení vojenských, nevojenských a námořních misí EU za účelem sledování nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, nelegálního obchodování a stínových flotil a kontroly bezpečnosti plavidel; připomíná, že nelegální obchodování a stínové flotily zvyšují riziko závažných případů znečištění a ohrožují pobřežní oblasti a jejich obyvatelstvo; navrhuje vytvoření nouzového a nápravného nástroje EU, který by pomáhal při reakci na ekologické havárie spojené s těmito operacemi a při jejich nápravě;

5.vítá cíl Evropského paktu pro oceány vypracovat integrovanou strategii, která sjednotí námořní politiky a vytvoří soudržnost napříč odvětvími, mimo jiné začleněním diplomacie v oblasti oceánů, modré ekonomiky, environmentální odpovědnosti, ochrany, průmyslové námořní strategie, rybolovu a produkce akvakultury, námořní bezpečnosti, obchodu a rozvojové politiky; zdůrazňuje, že díky kombinaci rozmístění námořních sil, ostrahy infrastruktury, pojištění a opatření ke stabilizaci trhu, posílené kybernetické obrany a důsledného vymáhání práva může EU udržet bezpečné a spolehlivé obchodní cesty a loviště, a tím posílit svou důvěryhodnost a vedoucí postavení v globálním řádu založeném na pravidlech; vyzývá k tomu, aby byly na úrovni EU pravidelně pořádány „summity oceánů“, kterých by se účastnili všichni příslušní ministři, Parlament a Komise, s cílem sledovat provádění Evropského paktu pro oceány a rozvíjet silnou a dynamickou mezinárodní správu oceánů a diplomacii v oblasti oceánů, které přispějí k širší agendě EU v oblasti oceánů a ke globálnímu řádu založenému na pravidlech;

6.vítá Nový pakt pro Středomoří jako stěžejní iniciativu na posílení míru, stability a prosperity v regionu; bere na vědomí zejména důraz na podporu a zlepšování právních rámců týkajících se regionálních organizací pro řízení rybolovu a boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu ve Středomoří prostřednictvím budování kapacit, sledování, kontroly a dohledu; bere rovněž na vědomí cíl pomoci mobilizovat rozsáhlé regionální projekty, které vytvářejí příležitosti pro lidi a podniky; zdůrazňuje, že rybářské loďstvo ve Středomoří se skládá převážně z malých plavidel, která tvoří přibližně 80 % celkového loďstva EU v regionu, a že spolu s loďstvem sousedních zemí již nyní čelí mnoha výzvám, které ovlivňují atraktivitu a socioekonomickou udržitelnost odvětví; uznává, že je důležité podporovat regionální spolupráci v oblasti námořní bezpečnosti, ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje modré ekonomiky; vyzývá Komisi, aby v úzkém partnerství s Unií pro Středomoří a dalšími regionálními subjekty upřednostnila provádění tohoto paktu a využila zkušeností a osvědčených postupů z předchozích iniciativ tohoto typu, aby zajistila hmatatelné přínosy pro pobřežní komunity, se zvláštním zaměřením na mladé lidi, ženy, malé podniky, ekosystémy, potravinovou soběstačnost a hospodářskou odolnost v celé přímořské oblasti a přidružené oblasti Černého moře;

7.vyzývá Komisi, aby plně využila důraznou mezinárodní správu oceánů a diplomatickou činnost v oblasti oceánů jako strategický nástroj k prosazování společných cílů a strategických zájmů EU prostřednictvím své účasti v regionálních organizacích pro řízení rybolovu a sítě dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu se zvláštním důrazem na udržitelnou správu, a tím na zajištění skutečně rovných podmínek, dodržování pravidel a spravedlivé hospodářské soutěže mezi rybáři z EU a ze zemí mimo EU, a zároveň zdůrazňuje, že je třeba, aby si EU zachovala rybářské loďstvo, které může využívat nová rybolovná práva získaná rozšířením dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu, a přispět tak k zajištění potravinové soběstačnosti EU a zároveň k odolnosti místní ekonomiky a udržitelnému řízení zdrojů;

8. vítá oznámení nové generace dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu, jak je uvedeno v Evropském paktu pro oceány, které jsou v souladu s regionálními strategiemi EU pro Afriku a indicko-tichomořský region; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby tyto dohody respektovaly vědecké poznatky a lidská práva a zároveň dále prohlubovaly dvoustrannou spolupráci s partnerskými zeměmi a posilovaly společný postup na mezinárodních fórech, jako jsou regionální organizace pro řízení rybolovu, a aby rovněž posilovaly celosvětové vedoucí postavení EU při podpoře partnerství v oblasti udržitelného rybolovu; zdůrazňuje, že tato nová generace dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu by rovněž měla poskytnout příležitost ke zlepšení udržitelnosti loďstva, snížení tlaku na populace lovené ve velmi vysoké míře, diverzifikaci původu produktů rybolovu a snížení závislosti EU na produktech rybolovu ze zemí mimo EU; vyzývá Komisi, aby přijala komunikační strategii s celosvětovým rozměrem s cílem prosadit své ambice a vedoucí postavení;

9.vyzývá k tomu, aby byla věnována pozornost dohodám, které nejsou uplatňovány, a to buď zahájením jednání, která by dohody aktivovala, nebo jejich ukončení, aby hospodářské subjekty EU mohly využít jiná ujednání v souladu s platnými pravidly EU, jako jsou přímá povolení; zdůrazňuje, že Dohoda WTO o subvencích na rybolov z roku 2022 výslovně vylučuje dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu ze své oblasti působnosti;

10.dále vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí, zejména prostřednictvím své činnosti v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu, sítě dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a memorand o porozumění, s cílem zajistit větší transparentnost a odpovědnost všech zemí provozujících rybolov, zejména těch, které nedodržují stejně přísné sociální a bezpečnostní normy a normy udržitelnosti jako loďstva EU, a aby zajistila, že tyto země budou dodržovat normy, které chrání pracovníky v souladu s úmluvami Mezinárodní organizace práce, poskytovat podrobné informace o činnosti svých loďstev, podávat přesné zprávy o svých úlovcích a dodržovat opatření pro zachování a řízení zdrojů;

11.vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly provádění dobrovolných pokynů FAO pro udržitelný drobný rybolov, chránily vlastnická práva drobných rybářů a jejich přístup k rybolovným zdrojům a zajistily účast drobných rybářů na rozhodnutích, která se jich týkají;

12.vyzývá Komisi, aby spolu s partnerskými zeměmi ve Středomoří prozkoumala způsoby, jak podpořit a harmonizovat sdílené řízení mořských zdrojů a rovné podmínky, pokud jde o pravidla a kontroly, regionální stabilitu a bezpečnost, s cílem zajistit dlouhodobou hospodářskou budoucnost hospodářských subjektů, například prohloubením spolupráce v regionálních organizacích pro řízení rybolovu nebo uzavřením dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu;

13.zdůrazňuje, že dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu musí zaručit spravedlivé a nediskriminační zacházení s plavidly EU, přičemž poplatky za přístup a podmínky přístupu musí být přiměřené, transparentní a v souladu se zásadou rovných podmínek; zdůrazňuje, že na všechna plavidla působící ve výlučných ekonomických zónách partnerských zemí by se měly vztahovat stejné finanční a technické požadavky jako na plavidla EU, například prostřednictvím zrcadlově uplatňovaných opatření; vyzývá k posílení ustanovení o zákazu diskriminace v budoucích protokolech k dohodám o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu s cílem zabránit partnerským zemím v poskytování výhodnějších podmínek – finančních nebo technických – jiným zahraničním loďstvům; zdůrazňuje potřebu účinného monitorování a prosazování těchto ustanovení a konstatuje, že v současné době v hodnoceních Komise chybí podrobné informace o jejich provádění a účinnosti; vyzývá proto Komisi, aby do budoucích zpráv o hodnocení dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu systematicky začleňovala komplexní analýzu a údaje o tomto aspektu;

14.vyzývá Komisi a členské státy, aby se v zájmu zlepšení provádění nařízení o nezákonném, nehlášeném a neregulovaném rybolovu Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2008/1005/oj). zabývaly nedostatečnou transparentností v odvětvích rybolovu v zemích mimo EU, která je důsledkem např. používání výhodných vlajek, střídání vlajek, složitých podnikových struktur a nedostatku veřejných informací o skutečných majitelích; dále zdůrazňuje, že je důležité zabránit tomu, aby loďstvo EU bylo nahrazeno méně udržitelným loďstvem ze zemí mimo EU;

15.domnívá se, že je důležité, aby se při jednáních upřednostňovala přítomnost EU a přístup plavidel plujících pod vlajkou EU k lovištím; domnívá se, že s ohledem na dodávky potravin, jejich kontrolu a udržitelnost je vhodnější, aby plavidla plula pod vlajkami členských států EU, neboť tak přispívají ke strategické autonomii EU v oblasti potravinového zabezpečení;

16.uznává strategický význam společných podniků v oblasti rybolovu jako vhodného modelu spolupráce mezi EU a třetími zeměmi; zdůrazňuje skutečnost, že tyto systémy vytvářejí hospodářskou a sociální hodnotu jak v rámci EU, tak v zemích mimo EU, a zároveň zajišťují dodávky vysoce kvalitních a udržitelně ulovených mořských bílkovin spotřebitelům v EU, pomáhají podporovat odpovědný rybolov, spravedlivou zaměstnanost a udržitelný růst a přímo přispívají k několika cílům udržitelného rozvoje, jakož i k cílům EU v oblasti správy oceánů;

17.s uspokojením bere na vědomí společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 24. června 2022 o agendě EU v oblasti mezinárodní správy oceánů a nedávné přijetí Evropského paktu pro oceány Komisí, jehož provádění musí být podpořeno nezbytnými finančními prostředky, které zahrnují 1 miliardu EUR přislíbenou na třetí konferenci OSN o oceánech na dobrovolné závazky chránit mořskou biologickou rozmanitost a posílit rozvoj udržitelné modré ekonomiky; vítá začlenění Evropského paktu pro oceány do Kompasu konkurenceschopnosti EU jako jednoho ze strategických prvků pro dlouhodobý hospodářský růst EU, zároveň však vyjadřuje politování nad skutečností, že přístup k těmto finančním prostředkům může být příčinou konkurence mezi námořními odvětvími;

18.vyzývá EU, aby podpořila příslušné zúčastněné strany při vytváření evropské aliance námořního odvětví, která by začleňovala rybolov, akvakulturu, lodní stavitelství, lodní dopravu, strategické investice a technologie, a zároveň uznávala vzájemnou závislost všech námořních odvětví, pokud jde o konkurenceschopnost, zaměstnanost, energetickou a digitální transformaci a udržitelné využívání mořských a vodních zdrojů;

19.vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby výrazně zvýšila investice do odborné přípravy diplomatů Evropské unie v souvislosti s tématikou oceánů, a to se zvláštním důrazem na posílení odborných znalostí v oblasti správy moří a oceánů v rámci delegací a zastoupení EU v zemích mimo EU, zejména v pobřežních zemích; zdůrazňuje, že je třeba, aby lépe porozuměli investicím, operacím a výzvám modré ekonomiky EU v rámci příslušných oblastí působnosti a v souladu se strategií Global Gateway; vyzývá k zapojení ESVČ do prosazování strategického významu Evropského paktu pro oceány na základě podpory nebo pokynů příslušných generálních ředitelství Komise, včetně Generálního ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE);

20.vyzývá Komisi, aby v rámci probíhajícího hodnocení společné rybářské politiky předložila řešení ke snížení administrativní zátěže a zjednodušení administrativních postupů prostřednictvím souhrnného balíčku a aby urychlila postupy pro projekty, které posilují potravinové zabezpečení a potravinovou soběstačnost; domnívá se, že ukázkový příklad výnosného odvětví posiluje společné standardy udržitelnosti a připravuje půdu pro rozvoj těchto standardů na celém světě;

21.zdůrazňuje, že zásadními kroky pro zachování udržitelného, odolného a konkurenceschopného odvětví akvakultury je přijetí opatření, jako je například zjednodušení přístupu k pozemním a pobřežním oblastem, v úzké spolupráci s Evropskou investiční bankou a regionálními a místními orgány; zdůrazňuje, že revidovaná SRP nebo nová společná politika v oblasti akvakultury by měla pomoci zlepšit potravinové zabezpečení a soběstačnost tím, že zajistí stabilní dodávky mořských plodů pro spotřebitele v EU;

22.zdůrazňuje, že rybolov a akvakultura jsou strategickým aktivem pro potravinové zabezpečení, svrchovanost a rozvoj venkova v pobřežních oblastech; naléhavě vyzývá Komisi, aby plně začlenila produkci potravin z rybolovu a vodních organismů do širších strategií EU v oblasti potravinového zabezpečení, výživy a udržitelnosti; trvá na tom, že všechny tři pilíře udržitelnosti SRP by měly být rozvíjeny stejně a žádný z nich by neměl ohrozit životaschopnost ostatních; vyzývá EU a členské státy, aby prohloubily spolupráci v rámci udržitelné modré ekonomiky mezi rybáři a dalšími aktéry v námořní oblasti v záležitostech, jako je územní plánování námořních prostor, zavádění energie z obnovitelných zdrojů, organizace dodavatelského řetězce mořských plodů, oběhové hospodářství a diverzifikace, a aby uznaly širší identitu a úlohu rybářů jako strážců mořského prostředí a hnací síly místního rozvoje v pobřežních komunitách;

23.naléhavě vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila strukturální a environmentální faktory a trendy ovlivňující dlouhodobou udržitelnost, konkurenceschopnost, závislost a ziskovost rybolovu, akvakultury a subjektů zabývajících se prvotním prodejem a zpracováním, zejména v ostrovních a nejvzdálenějších regionech; navrhuje, aby byla vypracována opatření k řešení těchto faktorů a trendů prostřednictvím konkrétních a okamžitých kroků, jež zabrání postupnému zániku rybolovných činností v EU;

24.poukazuje na to, že je třeba učinit odvětví rybolovu a akvakultury EU atraktivním a konkurenceschopným ve srovnání s globálními konkurenty; vyzývá Komisi, aby zajistila, že se všechny členské státy a příslušné zainteresované strany zaváží k rychlému zavedení systému CATCH pro všechny produkty rybolovu a akvakultury dovážené do EU, a aby podporovala dobrovolné uplatňování tohoto systému třetími zeměmi;

25.vyzývá k přijetí cílených opatření, jež zajistí generační obměnu a zvýší atraktivitu pracovního uplatnění v rybářském odvětví, a to i pro ženy, zajištěním udržitelného řízení a obnovy rybích populací, investic do moderních, bezpečných a digitalizovaných rybářských loďstev, aniž by se zvýšila jejich rybolovná kapacita, programů odborné přípravy, bezpečnosti na moři, rozvoje odborného vzdělávání, zejména v oblasti údržby námořních dronů a dálkově ovládaných robotů, prevence nemocí z povolání i jiných nemocí, iniciativ v oblasti prevence rizik a lepších pracovních podmínek;

26.připomíná, že ostrovní a nejvzdálenější regiony čelí trvalým přírodním a zeměpisným omezením, která mají dopad na konkurenceschopnost jejich rybářských loďstev a ostrovních ekonomik; vyzývá k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost investicím a opatřením, financování a podpoře například v oblasti dekarbonizace, obnovy a modernizace rybářského loďstva a zlepšení infrastruktury, zejména v nejvzdálenějších regionech, s cílem zvýšit atraktivitu, zajistit generační obměnu a budoucnost odvětví rybolovu v těchto regionech a přispět k udržitelnému místnímu rozvoji; žádá Komisi, aby více dbala na zapojení nejvzdálenějších regionů do partnerství EU v oblasti rybolovu se zeměmi mimo EU, zejména se sousedními zeměmi nebo regiony, například v podobě infrastruktury, loďstva nebo odvětvové podpory, aby nedocházelo k nekalé soutěže mezi rybáři v nejvzdálenějších regionech a rybáři v sousedních zemích mimo EU, jejichž plavidla se obnovují;

27.vyzývá Komisi a členské státy, aby zvyšovaly informovanost spotřebitelů a podporovaly transparentnost a sledovatelnost tím, že zajistí poskytování podrobných informací o původu, kvalitě a udržitelnosti výrobků z mořských plodů, a to i v digitální podobě; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby mořské plody a mořské produkty z EU a dovážené do EU splňovaly podobné environmentální a sociální normy a normy v oblasti sledovatelnosti, udržitelnosti a dobrých životních podmínek zvířat, které musí být prosazovány prostřednictvím účinného monitorování a sankcí v souladu s pravidly WTO a budoucími recipročními doložkami;

28.vyzývá k přijetí opatření v rámci úsilí o dekarbonizaci a v souvislosti s obnovou a modernizací loďstva, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat situaci a potřebám rybářského loďstva v nejvzdálenějších regionech a na ostrovech; poukazuje na to, že v nedávno zveřejněné studii Parlamentu Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce Strukturální politika a politika soudržnosti, „The future of the EU fishing fleet – First assessment of Member States“, listopad 2024. je navrženo, aby se u budoucích nástrojů na podporu rybolovu uvažovalo o méně omezujících podmínkách pro podporu prvního pořízení rybářského plavidla, obnovu nebo výměnu motoru a zlepšení plavidel vyžadujících dodatečnou tonáž, a zároveň aby tyto nástroje uplatňovaly omezení s cílem zabránit nadměrné kapacitě nebo nadměrnému rybolovu na úrovni jednotlivých segmentů nebo celého vnitrostátního loďstva; vyzývá proto Komisi, aby se touto otázkou zabývala při hodnocení a zjednodušování zbytečných regulačních překážek v rámci SRP a Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF);

29.vítá vedoucí úlohu EU v mezinárodní správě oceánů, zejména díky její roli při vytváření koalice 47 zemí s vysokými ambicemi pro zachování biologické rozmanitosti v oblastech mimo soudní pravomoc jednotlivých členů; vítá skutečnost, že v rámci Úmluvy OSN o mořském právu vstoupila v platnost Úmluva o volném moři s cílem zajistit účinné zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti moří v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, aby byla zajištěna účinná ochrana a udržitelná správa volného moře; upozorňuje na nutnost toho, aby nový rámec fungoval koordinovaně se stávajícími mezinárodními orgány, včetně regionálních organizací pro řízení rybolovu, FAO a Mezinárodní námořní organizace, a SRP a doplňoval je; zdůrazňuje, že tato úmluva by měla být uplatňována a příslušná směrnice provedena ve vnitrostátním právu v souladu s pravomocemi těchto orgánů a členských států a s acquis EU;

30.vítá potvrzení toho, že nepřijetí, neprovedení nebo nevymáhání opatření pro řízení rybolovu – ať již v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu, nebo v rámci dvoustranných a mnohostranných dohod – nyní podle práva EU představuje nespolupráci; žádá v této souvislosti Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy využila všech dostupných nástrojů k zajištění spolupráce zemí mimo EU, včetně nařízení (EU) č. 1026/2012 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1026/2012 ze dne 25. října 2012 o některých opatřeních za účelem zachování populací ryb ve vztahu k zemím, které umožňují neudržitelný rybolov (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 34, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/1026/oj)., které stanoví rámec pro určení a přijetí opatření vůči zemím mimo EU, jež nespolupracují a umožňují neudržitelný rybolov některé populace společného zájmu Unie;

31.uznává význam zásady předběžné opatrnosti, pokud jde o mezinárodní moratorium na hlubokomořskou těžbu, jako záležitosti globální environmentální odpovědnosti, která by mohla ovlivnit správu oceánů a rybolov; v této souvislosti zdůrazňuje, že na projekty hlubokomořské těžby je důležité uplatňovat zásadu předběžné opatrnosti, dokud nebudou dostatečně prozkoumány a známy jejich dopady na mořské prostředí a biologickou rozmanitost; trvá na tom, že EU se musí i nadále aktivně podílet na celosvětovém úsilí v oblasti průzkumu hlubokomořských oblastí a zároveň stanovit nejvyšší standardy pro udržitelné řízení zdrojů; vítá preventivní pozastavení hlubokomořské těžby, jak prosazuje Komise; vyzývá proto členské státy, aby tento přístup podporovaly, a to i prostřednictvím Mezinárodního úřadu pro mořské dno, dokud nebude k dispozici komplexní vědecký výzkum a poznatky o dopadu hlubokomořské těžby a nebude možné prokázat, že tyto činnosti lze provádět, aniž by došlo ke ztrátě biologické rozmanitosti nebo poškození ekosystému;

32.vyzývá k podpoře mezinárodního moratoria na hlubokomořskou těžbu a připomíná EU a jejím členským státům jako členům Mezinárodního úřadu pro mořské dno jejich právní povinnost stanovenou v Úmluvě OSN o mořském právu reagovat vhodnými opatřeními na veškeré pokusy o obcházení Mezinárodního úřadu pro mořské dno jako příslušného mezinárodního orgánu pro regulaci hlubokomořské těžby mimo jurisdikci jednotlivých států, neboť takové praktiky by mohly mít dopad na mezinárodní správu oceánů;

33.vyzývá Komisi a členské státy, aby tlačily na dodržování mezinárodního moratoria Mezinárodní velrybářské komise a mezinárodních orgánů na lov velryb a velkých kytovců všemi zeměmi a regiony, a žádá, aby stávající výjimky nebyly zneužívány k prosazování obchodních cílů;

34.zdůrazňuje, že před vymezením jakékoli chráněné mořské oblasti musí proběhnout úplné posouzení dopadů a účinné konzultace s dotčenými zúčastněnými stranami a musí být stanoveny jasné cíle a účinná opatření v oblasti sledování, kontroly a dohledu založená na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích a poradenství; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit tři pilíře udržitelného rozvoje, které musí jít ruku v ruce se strategickou autonomií EU, a že je třeba mít na zřeteli význam rybářů a pobřežních komunit pro soudržnost EU;

35.připomíná, že je třeba věnovat zvláštní pozornost arktické oblasti v souladu se strategií pro Arktidu z roku 2021, a vyjadřuje podporu zejména úsilí směřujícímu k vytvoření dvou nových chráněných mořských oblastí ve východní Antarktidě a ve Weddellově moři v Jižním oceánu; bere na vědomí posouzení dopadů a nesouhlas s návrhy chráněné mořské oblasti, které vyjádřili někteří členové Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě; vyzývá k aktivnímu prosazování těchto chráněných mořských oblastí jako součásti nutné reakce na rostoucí a potenciálně neudržitelné ambice dalších globálních aktérů v těchto regionech a vybízí ke zvýšení dvoustranného a mnohostranného úsilí o zajištění podpory pro zřizování nových chráněných mořských oblastí;

36.vyjadřuje znepokojení nad nárůstem a koncentrací úlovků krunýřovky krilové v Jižním oceánu některými zeměmi mimo EU v posledním desetiletí a nad souvisejícími hrozbami pro antarktické ekosystémy;

37.vyzývá Komisi, aby podpořila pětileté moratorium na lov krunýřovky krilové v Jižním oceánu;

38.zdůrazňuje, že páteří rozhodování při mezinárodní správě oceánů musí zůstat vědecké důkazy, které musí sloužit jako společná měna při mnohostranných jednáních a podporovat udržitelnou správu v oblasti rybolovu a akvakultury; dále zdůrazňuje, že je třeba investovat do vědeckých panelů, které poskytují důkazy, na nichž jsou tato rozhodnutí založena, a poskytovat jim součinnost;

39.připomíná význam EU jako světového lídra při provádění Kchun-mingsko-montrealského globálního rámce pro biologickou rozmanitost, který uznává význam dalších účinných opatření na ochranu jednotlivých území jako přístup doplňující chráněné mořské oblasti; zdůrazňuje, že je důležité zařadit opatření na ochranu jednotlivých území, aby bylo dosaženo cíle ochrany 30 % oceánů ve světě do roku 2030, pokud tato opatření splňují příslušná kritéria;

40.podporuje závazek přijatý v Evropském paktu pro oceány vytvořit celoevropskou Iniciativu pro pozorování oceánů jako základ pro lepší pochopení a řízení mořských ekosystémů; podporuje vytvoření evropské hlubokomořské observatoře v Atlantiku a rovněž vytvoření celosvětové sítě observatoří, které budou sdílet údaje a podporovat mobilitu mezi vědci; vyzývá k posílení spolupráce v rámci EU v oblasti výzkumu a inovací, aby se zlepšila vědecká spolupráce a mobilita v námořní oblasti a aby si EU upevnila vedoucí postavení EU v oblasti mořských studií; vyzývá EU, aby s ohledem na slábnoucí úsilí některých globálních partnerů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů zvýšila své úsilí a závazek k vědecké spolupráci ve prospěch zachování mořských a pobřežních ekosystémů; zdůrazňuje, že je třeba poskytnout odpovídající finanční podporu;

41.vyzývá Komisi, aby v rámci Evropského paktu pro oceány zahájila zvláštní iniciativu „čisté Baltské moře“, která by se zabývala specifickými environmentálními a bezpečnostními problémy Baltského moře; zdůrazňuje, že mořská pánev je i nadále silně zasažena eutrofizací, znečištěním a přítomností nebezpečných pozůstatků válek, včetně munice, chemických látek a dalších kontaminujících látek na mořském dně;

42.zdůrazňuje odpovědnost EU za zachování své vedoucí úlohy na mezinárodních fórech prosazováním multilateralismu, spoluprací se všemi příslušnými partnery v oblasti udržitelnosti rybolovu a správy oceánů, včetně Spojených států a Číny, a stanovením celosvětových norem pro udržitelnost moří a spravedlivou hospodářskou soutěž; dále zdůrazňuje důležitou úlohu poradních sborů, jako je poradní sbor pro dálkový rybolov, při poskytování doporučení Komisi ohledně tvorby a provádění politik; poukazuje na to, že je důležité, aby byla jejich doporučení při rozhodování řádně zohledňována;

43.vítá skutečnost, že vstoupila v platnost Dohoda OSN o subvencích na rybolov; zdůrazňuje, že tato dohoda je milníkem v odstraňování škodlivých dotací na rybolov, které přispívají k nadměrnému rybolovu a nadměrné kapacitě, čímž podporuje rovné podmínky a udržitelnou správu mořských zdrojů na celém světě; vybízí Komisi, aby na tento úspěch navázala prostřednictvím diplomacie v oblasti oceánů a aby proaktivně spolupracovala se zeměmi mimo EU, zejména s největšími rybářskými zeměmi, a prosazovala ratifikaci a účinné provádění této dohody a probíhající jednání s cílem shodnout se na dalších krocích a naplňovat globální závazky v oblasti udržitelného, transparentního a spravedlivého řízení rybolovu;

44.zdůrazňuje, že zásadní význam pro dosažení konkurenceschopnosti v oblasti rybolovu a akvakultury mají dobře vedené regionální organizace pro řízení rybolovu, které usilují o účinná mnohostranná jednání vedoucí k pevným společným pravidlům a skutečnému dodržování těchto pravidel, což podtrhuje význam investic do kapacit těchto regionálních organizací pro řízení rybolovu, spolupráce s agenturami OSN a posílení diplomacie EU na těchto fórech; zdůrazňuje, že EU stále dostatečně nevyužívá orgány regionálních organizací pro řízení rybolovu zabývající se dodržováním předpisů, a vyzývá proto Komisi, aby na nedodržování předpisů ze strany zemí mimo EU výbory regionálních organizací pro řízení rybolovu příslušné pro oblast dodržování předpisů upozorňovala a řešila je ve spolupráci s nimi;

45.vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily celní kontroly většími pravomocemi a plně využívaly novou celní agenturu EU na ochranu rybářů před obchodníky s drogami a migranty a před dalšími nezákonnými činnostmi, které ohrožují bezpečnost rybářů a regionální stabilitu; připomíná, že zajištění sledovatelnosti produktů z mořských plodů, účinného dodržování norem udržitelnosti a vzájemnosti se zeměmi mimo EU v oblasti produktů rybolovu a akvakultury chrání rybáře před nezákonnými činnostmi a zachovává důvěru spotřebitelů; zdůrazňuje, že zločinecké sítě, které při své činnosti využívají odvětví rybolovu, oslabují udržitelnost správy oceánů, narušují místní ekonomiky a ohrožují živobytí v pobřežních regionech; zdůrazňuje, že účinný boj proti organizované trestné činnosti v oblasti rybolovu přispěje k bezpečnější a odolnější oceánské ekonomice;

46.vítá dlouhodobá ujednání mezi EU a Spojeným královstvím, jež umožňují plný reciproční přístup do rybolovných vod do 30. června 2038; žádá Komisi, aby pozorně sledovala opatření přijatá Spojeným královstvím, s cílem chránit zájmy EU a jejích provozovatelů a občanů a aby se i nadále důrazně stavěla proti jakýmkoli jednostranným rozhodnutím, která by fakticky omezila přístup rybářů EU do vod Spojeného království, jako jsou rozhodnutí týkající se uplatňování nebo plánovaného vymezení chráněných mořských oblastí a zákazu rybolovu smačkovitých, a aby využila mechanismy dohody o obchodu a spolupráci k nápravě případné ztráty rybolovných práv; vyzývá Komisi, aby rovněž zajistila dlouhodobá a stabilní ujednání o rybolovu mezi EU a Spojeným královstvím po roce 2038;

47.vyzývá EU, aby zintenzivnila spolupráci s Norskem prostřednictvím kulatého stolu na vysoké úrovni pro dialog o rybolovu a oceánech s cílem uzavřít nevyřešené otázky, jako je dluh Norska vůči EU týkající se kvót na lov tresky obecné z roku 2021, a zajistit spravedlivé a rovné podmínky pro unijní i norské rybáře; vyzývá Komisi, aby vynaložila veškeré úsilí na dosažení komplexní dohody o sdílených populacích s pobřežními státy s cílem zabránit nadměrnému rybolovu těchto populací a zaručit rybářům EU spravedlivá a udržitelná rybolovná práva; vyzývá Komisi, aby využila všech možností, jež nabízí nařízení (EU) č. 1026/2012, pokud jde o země, které umožňují neudržitelný rybolov, včetně sankcí;

48.zdůrazňuje, že EU by měla využít svou tržní sílu jako strategický nástroj k obraně svých zájmů a podpoře udržitelnosti; zdůrazňuje, že přístup na trh EU musí být podmíněn dodržováním norem EU, což zajistí, aby mořské plody dovážené do EU nepocházely z nelegálních nebo neudržitelných zdrojů nebo z činností spojených s porušováním lidských práv;

49.zdůrazňuje dlouhodobé vztahy EU s Grónskem v otázkách souvisejících s rybolovem a poukazuje na to, že je důležité prohloubit vztahy ve prospěch rybářů EU a přijmout společná opatření k zajištění udržitelného řízení rybích populací v severním Atlantiku;

50.vyzývá Komisi, aby zajistila řádné a úplné provádění pravidel EU týkajících se zemí mimo EU, které umožňují neudržitelný rybolov, zajistila větší právní jasnost ohledně neudržitelných rybolovných postupů a aktivovala donucovací opatření EU podle práva EU, včetně obchodních omezení, jako je zákaz dovozu, s cílem zlepšit schopnost EU řešit neudržitelné praktiky, zejména ty, jež mají dopad na populace malých pelagických druhů, jako je makrela obecná, a zajistit soulad mezi cíli obchodní politiky a diplomatické činnosti v oblasti oceánů; zdůrazňuje, že mnohé z těchto praktik jsou již dobře známy, ale stávající donucovací opatření je dostatečně neřeší;

51.naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila monitorovací, kontrolní a donucovací mechanismy týkající se ruských rybolovných činností a obchodních toků s mořskými plody, včetně překládek a zpětného vývozu přes země mimo EU; vyzývá k dalším omezením dovozu produktů rybolovu z Ruska; vyzývá k zavedení přísných požadavků na sledovatelnost a koordinovaných inspekcí a k zabránění vstupu ryb ulovených nebo zpracovaných ruskými provozovateli na trh EU;

52.zdůrazňuje, že je důležité zajistit soulad mezi normami, jež se vztahují na výrobce v EU, a normami uplatňovanými na dovážené produkty, zejména v souvislosti se stávajícími nebo budoucími obchodními dohodami mezi EU a jejími obchodními partnery, například zavedením zrcadlových opatření; vyzývá proto Komisi, aby pokračovala v posuzování vhodnosti autonomních celních kvót s ohledem na jejich dopad na odvětví rybolovu v EU a aby je v případě potřeby upravila; opakuje svou výzvu, aby se s konzervovanými rybami a mořskými plody při obchodních jednáních zacházelo jako s „citlivými produkty“; vyzývá orgány EU, aby byly obezřetné a posílily kontroly, které zajistí, aby žádné produkty, na jejichž vývoz se uplatňují autonomní celní kvóty, nepocházely z nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu;

53.vyzývá Komisi, aby zajistila, že cíle SRP budou plně začleněny do postoje EU na všech mezinárodních fórech, jako je Úmluva o biologické rozmanitosti nebo Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, kde se projednávají otázky týkající se biologických mořských zdrojů, včetně rybolovných;

54.důrazně trvá na tom, že je třeba vyčlenit značné finanční prostředky na správu oceánů a diplomacii, zejména s cílem zachovat strategické odvětví rybolovu a zajistit, aby EU dokázala plnit své globální závazky, posílit svou strategickou úlohu a podpořit budoucí odolnost pobřežních komunit; se znepokojením konstatuje, že v návrzích příštího víceletého finančního rámce se uvádí, že na období 2028–2034 budou na rybolov a akvakulturu vyčleněny pouze 2 miliardy EUR, což představuje sotva třetinu předchozí garantované úrovně financování;

55.vyzývá Komisi, aby ve víceletém finančním rámci na období po roce 2028 zaručila odpovídající úroveň financování výdajů souvisejících s rybolovem, jako jsou cíle, na něž se v současné době vztahuje ENRAF; poukazuje na to, že je důležité, aby finanční prostředky EU zůstaly silným nástrojem na podporu generační obměny, genderové rovnosti, potravinového zabezpečení, modernizace loďstva a socioekonomické udržitelnosti;

56.zdůrazňuje klíčovou úlohu drobného rybolovu pro zachování místních ekonomik a komunit na celém světě; zdůrazňuje, že má-li EU zlepšit svou strategickou a potravinovou autonomii, je nezbytné obnovit populace EU a vytvořit podmínky pro dlouhodobou odolnost a konkurenceschopnost EU, a proto je třeba, aby bylo odvětví drobného rybolovu EU odpovídajícím způsobem podporováno jak ze strany EU, tak ze strany členských států;

57.konstatuje, že veškerá diplomacie obnáší nákladnou projekční kapacitu, a proto by bylo vhodné vytvořit zvláštní finanční nástroj pro rybolov v ostrovních a nejvzdálenějších regionech, například obnovením programu speciálně zaměřeného na odlehlost a ostrovní charakter (POSEI – Rybolov), který byl začleněn do ENRAF, s cílem podpořit toto odvětví při překonávání zeměpisných a strukturálních omezení a zajistit dlouhodobou životaschopnost místních rybářských komunit; zdůrazňuje, že je důležité zajistit využívání stávajících nástrojů, jako je služba monitorování mořského prostředí v rámci programu Copernicus, a nových schopností nebo technologií, jako jsou drony;

58.vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že rybáři a další aktéři v modré ekonomice budou mít účinný a jednodušší přístup k finančním nástrojům s minimálními vyčleněnými finančními prostředky, jako je Evropský fond pro konkurenceschopnost, který podporuje investice do udržitelné modré ekonomiky, a Nástroj EU pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, který je základem správy oceánů a diplomatické činnosti v oblasti oceánů a úsilí v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, jakož i k financování v rámci dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a k doplňkovým zdrojům financování, jako je Fond pro spravedlivou transformaci, REPowerEU, Horizont Evropa a Evropská investiční banka; důrazně vyzývá Komisi, aby zaručila dostatečnou správní a právní stabilitu pro soukromé investice s cílem podpořit rozvoj námořních odvětví;

59.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.