1.zdůrazňuje, že jak je stanoveno ve finančním nařízení, nástroje založené na výkonnosti musí dodržovat zásady legality, správnosti, hospodárnosti, účinnosti a účelnosti a že zjednodušení by nikdy nemělo být na úkor řádného finančního řízení a transparentnosti; požaduje přiměřené kontroly založené na posouzení rizik a trvá na tom, že ukazatele pro nástroje založené na výkonnosti by měly zachycovat hmatatelné výsledky a přidanou hodnotu EU, a nikoli pouze předem definované výstupy; zdůrazňuje, že pokud jsou tyto nástroje správně navrženy, mohou posílit zaměření na výsledky, reformy a konkurenceschopnost;

2.konstatuje, že Nástroj pro oživení a odolnost je svým zaměřením na vyplácení prostředků na základě uspokojivého splnění milníků a cílů prvním významným nástrojem na úrovni EU založeným na výkonnosti, který je postaven výhradně na financování, které není spojeno s náklady; dále konstatuje, že model Nástroje pro oživení a odolnost byl použit i v jiných finančních nástrojích, jako je Nástroj pro Ukrajinu a Nástroj pro západní Balkán; je znepokojen návrhy Komise, aby byl podobný model použit v příštím víceletém finančním rámci (VFR) u většiny programů financování EU, včetně okruhu 1; konstatuje, že Nástroj pro oživení a odolnost podnítil do jisté míry některé vnitrostátní investice a reformy;

3.zdůrazňuje, že je důležité vyvodit poučení z kritických nedostatků, které odhalil centralizovaný model provádění Nástroje pro oživení a odolnost založený na výkonnosti, jak uznaly EÚD a Komise, včetně snížené odpovědnosti a omezeného dohledu nad dodržováním pravidel a předpisů na úrovni EU; zdůrazňuje, že transparentnost, pokud jde o konečné příjemce, musí být zajištěna prostřednictvím jednotného a interoperabilního celounijního systému podávání zpráv přístupného Komisi, EÚD, úřadu EPPO a Parlamentu; zdůrazňuje, že přidanou hodnotu EU lze posílit zvýšením počtu přeshraničních projektů a zajištěním dostatečných rozhodovacích pravomocí subjektů na nižší než celostátní úrovni, zejména místních a regionálních orgánů, při navrhování a provádění tohoto nástroje;

4.domnívá se, že ačkoli má být Nástroj pro oživení a odolnost nástrojem založeným na výkonnosti, při jeho provádění jsou často upřednostňovány výstupy před výsledky; vyjadřuje politování nad tím, že vágně definované milníky a cíle, které kladou důraz především na vstupy a výstupy, a nikoli na výsledky, mohou ohrozit dosažení cílů Nástroje pro oživení a odolnost; domnívá se, že budoucí nástroje založené na výkonnosti by měly stanovit konkrétnější klíčové ukazatele výkonnosti a zajistit, aby investice byly v souladu s cíli nástroje, měly pozitivní dopad a přinášely EU jasnou přidanou hodnotu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že budoucí nástroje založené na výkonnosti budou ve všech členských státech harmonizovány, budou koncipovány transparentně a budou stabilní v čase, aby se podpořila soudržnost, odpovědnost a dlouhodobá účinnost;

5.zdůrazňuje, že při spoléhání se na odhady nákladů ex ante bez ověření skutečných výdajů hrozí, že vznikne strukturální nedostatek v oblasti vyvozování odpovědnosti, omezí se možnost posoudit efektivnost nákladů, a budou tak oslabeny zásady hospodárnosti a účinnosti; poukazuje na to, že je nezbytné zavést ověřovací mechanismy založené na rizicích a významnosti s jasně definovanými prahovými hodnotami pro povinné kontroly; vyzývá Komisi, aby do budoucích nástrojů založených na výkonnosti systematicky začleňovala vytěžování údajů, nástroje křížové kontroly a analytické metody s cílem odhalovat nesrovnalosti a rizika korupce a střetů zájmů;

6.je krajně znepokojen návrhy Komise na všeobecné využívání financování, které není spojeno s náklady, v příštím VFR a zdůrazňuje důležitost zavedení odpovídajících záruk k zajištění řádného finančního řízení při čerpání finančních prostředků Unie; poukazuje na to, že tento významný posun směrem k využívání financování, které není spojeno s náklady, je třeba pečlivě posoudit a vzít při tom v úvahu nedostatky zjištěné v předchozích nebo stávajících nástrojích založených na výkonnosti, a zdůrazňuje nezbytnost provedení komplexního hodnocení Nástroje pro oživení a odolnost;

7.vyjadřuje znepokojení nad rostoucím dluhovým zatížením EU a výpůjčními náklady; konstatuje, že podle odhadu výroční zprávy EÚD za rok 2024 by nesplacené výpůjčky EU mohly do roku 2027 přesáhnout 900 miliard EUR, což je téměř desetinásobek úrovně z roku 2020 před zavedením souboru opatření na podporu oživení NextGenerationEU (NGEU); varuje, že rostoucí výpůjční náklady představují riziko pro budoucí rozpočty a omezují fiskální prostor pro nové priority;

8.tvrdí, že všeobecné využívání financování, které není spojeno s náklady, sice potenciálně snižuje administrativní zátěž, ale zároveň zvyšuje riziko nesrovnalostí, dvojího financování a podvodů, čímž se snižuje transparentnost a sledovatelnost finančních prostředků EU; zdůrazňuje, že nedostatečná vazba na náklady může vést k financování neživotaschopných projektů, které mají pouze splnit milníky, místo aby byly ekonomicky výhodné; zdůrazňuje kontrolní úlohu Parlamentu při dohledu nad plněním rozpočtu EU, zejména jeho pravomoc udělovat absolutorium; vyzývá k zajištění důkladné správy a řízení v příštím VFR, aby Parlament mohl plně vykonávat svou úlohu orgánu příslušného k udělení absolutoria;

9.bere na vědomí, že návrh VFR na období 2028–2034, předkládaný Komisí, obsahuje aspekty týkající se právního státu, a požaduje jednotný, soudržný a komplexní rámec napříč všemi programy financování EU, který by spadal pod nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu; dále vyzývá k tomu, aby jakékoli uplatňování financování, které není spojeno s náklady, bylo plně slučitelné s uvedeným nařízením;

10.se znepokojením konstatuje, že na konci roku 2024 se úřad EPPO zabýval 311 aktivními případy souvisejícími s nástrojem NGEU, z nichž všechny kromě čtyř se týkaly Nástroje pro oživení a odolnost, což představuje přibližně 17 % všech aktivních vyšetřování podvodů v oblasti výdajů a nárůst přibližně o 51 % oproti roku 2023, pokud jde o případy v souvislosti s NGEU; dále konstatuje, že odhadovaná škoda na finančních zájmech EU činí 2,8 miliardy EUR, což představuje 30 % (oproti 25 % v roce 2023) celkové odhadované škody vyplývající ze všech podvodů v oblasti výdajů EU; zdůrazňuje, že počet případů hlášených orgány EU zůstává nízký, což vyvolává další obavy ohledně schopnosti Komise účinně dohlížet na provádění Nástroje pro oživení a odolnost; připomíná, že z 27 členských států EU spolupracuje v rámci úřadu EPPO v současné době 24 států;

11.vyjadřuje znepokojení nad tím, že nástroje založené na výkonnosti využívající financování, které není spojeno s náklady, se zaměřují spíše na audity systémů než na kontroly skutečně vynaložených výdajů; varuje, že tyto audity systémů nemusí odhalit základní problémy, které se mohou přelévat a vážně ohrozit řádné finanční řízení rozpočtu Unie a ochranu finančních zájmů Unie; domnívá se, že i v rámci stávající finanční architektury a modelu čerpání finančních prostředků EU vykazovaly kontrolní systémy několika členských států systémové nedostatky, což vedlo k tomu, že se nepodařilo odhalit podvody nebo jiné nesrovnalosti a zabránit jim, například v případě OPEKEPE v Řecku nebo v případech týkajících se fondů pro rozvoj venkova na Slovensku, jakož i v dalších nedávných případech v několika členských státech, což dokazuje potřebu posílit dohled EU; vyzývá proto Komisi, aby přijala rozhodná nápravná opatření, posílila auditní a akreditační postupy a zajistila, aby se podobné systémové nedostatky nemohly opakovat, a to při dodržení zásady proporcionality, pokud jde o povinnosti týkající se podávání zpráv a dokumentace;

12.se znepokojením konstatuje, že v právních předpisech upravujících nástroje založené na výkonnosti, jako je Nástroj pro oživení a odolnost, a v návrzích Komise na VFR na období 2028–2034 chybí jasné normy a prahové hodnoty pro případy, kdy jsou vnitrostátní řídicí a kontrolní systémy považovány za nedostatečné nebo nespolehlivé, což vede k tomu, že jsou nápravná opatření nebo pozastavení ponechána na volném uvážení;

13.zdůrazňuje, že všeobecné využívání financování, které není spojeno s náklady, vyžaduje, aby EÚD a vnitrostátní auditní orgány výrazně upravily svou činnost a přešly k odlišnému přístupu k auditu; varuje, že takový posun, aniž by byla zajištěna připravenost auditních orgánů, bude představovat značné výzvy a mohl by vytvořit strukturální nedostatek v auditní stopě a mít vážné důsledky jak pro řádné finanční řízení rozpočtu Unie, tak pro postup udělování absolutoria;

14.vyjadřuje politování nad neúplnými auditními stopami, které EÚD zaznamenal v rámci nástrojů založených na výkonnosti, jako je Nástroj pro oživení a odolnost, což oslabuje sledovatelnost a omezuje schopnost Parlamentu a EÚD vykonávat kontrolu;

15.zdůrazňuje, že přílišné spoléhání se na vnitrostátní orgány a externí auditory bez silných záruk a podrobných pokynů Komise, technické pomoci a specializovaného školení o metodice auditu výkonnosti vede k tomu, že hrozí různost kvality a nezávislosti kontrol, což vystavuje EU reputačnímu riziku; zdůrazňuje, že podpora vnitrostátních auditních orgánů přispěje k lepší kvalitě a větší soudržnosti;

16.zdůrazňuje, že čerpání nebo vyplácení finančních prostředků není z definice ukazatelem úspěšnosti; vyjadřuje politování nad tím, že v posledních změnách národních plánů pro oživení a odolnost vedlo zaměření na čerpání finančních prostředků ke snížení původně plánovaných ambicí, zejména v souvislosti s reformami;

17.připomíná, že auditní subjekty v členských státech musí dodržovat mezinárodně uznávané normy pro audit; varuje, že pokud tak neučiní, oslabí to spolehlivost jejich práce a vyvstávají tím rizika pro strategii jednotného auditu; bere na vědomí opakovaná zjištění EÚD o nedostatcích některých vnitrostátních auditních orgánů, pokud jde o rozsah, kvalitu, dokumentaci a podávání zpráv; zdůrazňuje potřebu jasného rámce odpovědností, aby byla zaručena kvalita a soudržnost;

18.zdůrazňuje, že nejednotné informační a datové systémy v členských státech zvyšují riziko chyb, nesrovnalostí, dvojího financování, zpoždění a nejednotného podávání zpráv; připomíná, že v zájmu zajištění plné sledovatelnosti finančních prostředků EU Parlament v souvislosti s přepracováním finančního nařízení opakovaně vyzýval k vytvoření jednotného, integrovaného a interoperabilního informačního a monitorovacího systému, včetně jednotného nástroje pro vytěžování údajů a hodnocení rizik, který by vycházel mimo jiné ze stávajících nástrojů a databází; vyjadřuje však politování nad tím, že členské státy odmítají zavést povinné používání tohoto systému od začátku platnosti příštího VFR; vítá pokračující úsilí Komise o vytvoření takového interoperabilního systému na základě nástroje ARACHNE a naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby tento systém plně využívaly; zdůrazňuje, že účinnost jakéhokoli nového modelu financování závisí na spolehlivosti a ucelenosti podkladových údajů a monitorovacích nástrojů; poukazuje na to, že je důležité vytvořit takový interoperabilní systém, který by byl v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj).; podtrhuje, že takový systém musí poskytovat přesné a včasné informace, minimalizovat falešně pozitivní výsledky a spolehlivě fungovat;

19.zdůrazňuje, že do sdíleného řízení v příštím VFR musejí být na základě víceúrovňového přístupu k řízení zapojeny regionální a místní orgány a zúčastněné strany, a to i v případě nástrojů založených na výkonnosti, jak ve fázi navrhování, rozhodování a plánování, tak ve fázi jejich zavádění a realizace, aby se zajistila přidaná hodnota přeshraničních projektů pro EU a aby byl kladen důraz spíše na měřitelné výsledky než na výstupy;

20.konstatuje, že kombinování grantů a finančních nástrojů v rámcích založených na výkonnosti vede k větší složitosti a zvyšuje riziko dvojího financování, nesrovnalostí, podvodů, nadměrné kompenzace nákladů a slabých řetězců odpovědnosti; poukazuje zejména na to, že pokud financování není spojeno s náklady, vede absence ověřování nákladů k dalšímu zvyšování rizika překrývání mezi různými zdroji financování a k obtížnému zajištění řádného finančního řízení;

21.zdůrazňuje, že monitorování založené na výkonnosti nemusí vést nutně k nižší administrativní zátěži, jelikož slabé systémy ověřování mohou vytvářet skryté náklady, aniž by byla zaručena větší jistota; vyzývá Komisi, aby zjednodušila ukazatele výkonnosti a šablony pro podávání zpráv, odstranila nadbytečné žádosti o údaje a řešila problém zbytečně složitých žádostí o platby; domnívá se, že případný přechod k využívání takových modelů provádění programů, které by byly založeny na výkonnosti, vyžaduje budování kapacit na úrovni EU a v členských státech, jelikož se potřeby v oblasti monitorování, kontroly a auditu v případě takových modelů liší od potřeb v případě nástrojů založených na úhradě způsobilých nákladů;

22.varuje, že v současném geopolitickém kontextu a vzhledem k vyššímu rozpočtovému tlaku hrozí, že stále častější využívání nástrojů založených na výkonnosti bez toho, že by se řešily nedostatky zjištěné v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, mimo jiné na základě důslednější parlamentní kontroly, povede k posunu institucionální rovnováhy ve prospěch diskreční pravomoci výkonné moci a k odklonu od demokratické odpovědnosti; trvá na tom, že součástí jakéhokoli modelu řízení v případě nástrojů založených na výkonnosti musí být za rovných podmínek Parlament i Rada; odmítá jakýkoli návrh, který by narušil institucionální rovnováhu a omezil úlohu Parlamentu jakožto rozpočtového orgánu a orgánu příslušného k udělení absolutoria;

23.domnívá se, že v případě nástrojů založených na výkonnosti by neměl být jako obecná metoda realizace nebo úhrady mezi členskými státy a příjemci používán model financování, které není spojeno s náklady, s výjimkou menších příjemců, kteří realizují projekty pod určitou finanční prahovou hodnotou, což jim umožňuje použít jednodušší systém realizace, ale zároveň zajišťuje propracovaný kontrolní rámec; zdůrazňuje zejména, že rozsáhlé komplexní projekty by měly být i nadále založeny na nákladech, jelikož jejich rozsah, doba trvání a víceúrovňové financování vyžadují podrobné finanční výkazy a ověřitelné údaje o výdajích, aby bylo zajištěno jejich řádné monitorování a odpovědnost; poukazuje na to, že je důležité zavést mechanismus zpětného získávání prostředků v případech, kdy dojde k významným odchylkám mezi předběžnými odhady nákladů a následnými kontrolami, zejména pokud jsou náklady na realizované projekty nižší, než se původně odhadovalo; zdůrazňuje, že tyto úpravy musejí odrážet skutečné výdaje, aby byla zajištěna finanční integrita, efektivita nákladů a odpovědnost; vyzývá k dalšímu rozšířenému využívání jednorázových částek a jednoduššího vykazování nákladů, zejména u menších nebo středních investic, jako účinných a přiměřených nástrojů ke snížení administrativní zátěže, zvýšení dostupnosti pro menší příjemce a zachování odpovědnosti a sledovatelnosti při využívání finančních prostředků Unie;

24.trvá na tom, že zjednodušený rozpočet musí vést rovněž k transparentnímu rozpočtu; naléhavě vyzývá Komisi, aby veřejnosti poskytla přístup k procesním informacím, mj. pokud jde o metodiku odhadu nákladů, a aby Parlamentu zajistila přístup k odhadovaným nákladům na plány národního a regionálního partnerství;

25.vyzývá k vytvoření jednotného systému odpovědnosti, který by umožnil sledovat příspěvky z rozpočtu EU na konkrétní projekty a jejich skutečné konečné příjemce, včetně dodavatelů a subdodavatelů, ale i skutečné majitele; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byly projekty financované Evropskou unií pro občany viditelné; poukazuje na to, že je nezbytné propojit platby s dosahováním ucelených, jasně definovaných milníků a plněním cílů, aby byl zajištěn větší soulad mezi reformami a investicemi; zdůrazňuje, že je důležité zavést sytém následného hodnocení, který by byl založen na cílech dosažených pomocí jednotlivých nástrojů, měřených podle jejich ukazatelů výkonnosti;

26.poukazuje na to, že financování ze strany Unie by mělo být poskytováno pouze na opatření přímo spojená s konkrétními ověřitelnými projekty, které vykazují hmatatelný pokrok, dosahují měřitelných výsledků, přispívají k cílům politiky Unie a mohou být účinně monitorovány a kontrolovány a které by podléhaly transparentnímu vykazování, mj. pokud jde o efektivitu nákladů a požadavky na jejich viditelnost;

27.vyzývá Komisi, aby nezaváděla složité nebo spekulativní metodiky odhadu nákladů, které by mohly omezit transparentnost a srovnatelnost mezi členskými státy; namísto toho naléhavě vyzývá k vypracování a širšímu využívání harmonizovaných a ověřitelných možností jednoduššího vykazování nákladů, které by zajistily jasnost, snížily administrativní zátěž a zachovaly přiměřenou úroveň odpovědnosti;

28.vyzývá jednak k zavedení jednoznačných kritérií souladu, s cílem zjistit, kdy nástroje založené na výkonnosti dosahují plánovaných výstupů nebo výsledků, a jednak k používání jednotných definic ve všech členských státech;

29.vyzývá k pravidelnému posuzování skutečných nákladů vzniklých při používání nástrojů založených na výkonnosti oproti odhadům nákladů, které vypracovaly členské státy, aby se zabránilo nesrovnalostem; domnívá se, že toto posuzování by mělo vést k automatickému zahájení kontrol a auditů v případech, kdy existují významné rozdíly mezi skutečnými a odhadovanými náklady;

30.trvá na tom, že při veškerém používání modelu financování, které není spojeno s náklady, je nutné zajistit korelaci mezi žádostmi o platby a dosahováním milníků a cílů na jedné straně a realizací konkrétních projektů na straně druhé; zdůrazňuje, že bez této korelace je vážně ohrožena možnost sledování finančních prostředků Unie;

31.vyzývá k vytvoření jednotného, integrovaného a interoperabilního informačního a monitorovacího systému, včetně jednotného nástroje pro vytěžování údajů a hodnocení rizik; trvá na tom, že podmínkou přístupu k finančním prostředkům Unie v příštím VFR musí být používání tohoto nového interoperabilního systému; požaduje, aby Komise vytvořila veřejně přístupné přehledy, které by občanům umožnily posoudit hodnotu vytvořenou financováním ze strany EU; vyzývá Komisi, aby zavedla pokročilé nástroje pro analýzu dat a nástroje založené na umělé inteligenci s cílem zlepšit za účelem ochrany finančních zájmů Unie sledování výkonnosti, hodnocení a podávání zpráv, snížit manuální zátěž, zefektivnit proces podávání zpráv a zabránit dvojímu financování a dalším rizikům;

32.požaduje, aby Komise stanovila a zveřejnila jasné prahové hodnoty pro nápravná opatření, včetně míry závažnosti případných pochybení, s cílem zaručit rovné zacházení a důsledné prosazování předpisů;

33.trvá na tom, že dosahování milníků a plnění cílů musí Komise hodnotit s přihlédnutím k údajům, které jí poskytují členské státy, a že se přitom musí řídit transparentní a standardizovanou metodikou, přičemž musí předložit bodové hodnocení a podložené odůvodnění veškerých odchylek nad zákonnou prahovou hodnotou; vyzývá k tomu, aby bylo veškeré toto hodnocení zpřístupněno Parlamentu a EÚD;

34.požaduje větší transparentnost při uplatňování nástrojů založených na výkonnosti, která vyžaduje včasné zveřejňování všech hodnocení Komise, zpráv členských států, shrnutí auditů a opatření k vymáhání finančních prostředků, a to ve formátu, který by byl přístupný, srovnatelný, ověřitelný a uživatelsky vstřícný, aby se zajistila možnost kontroly využívání finančních prostředků Unie ze strany Parlamentu, EÚD i občanů; zdůrazňuje, že přístup k informacím by měl fungovat jako kaskáda, kdy by měl EÚD v návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie neomezený přístup k příslušným údajům v reálném čase, Parlament neomezené právo klást otázky a požadovat informace a občané přiměřený transparentní přístup k informacím; připomíná, že veškerá opatření v oblasti transparentnosti musejí být v souladu s požadavky na ochranu údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů a dalších příslušných právních předpisů Unie; zdůrazňuje, že veřejně dostupné údaje musejí přesně odrážet skutečnou realizaci projektů a dosažený pokrok, a nikoli plánované závazky nebo platby provedené výhradně za účelem dosažení milníků a splnění cílů v rámci vnitrostátních plánů, a poskytovat tak skutečný přehled o výsledcích dosažených v praxi;

35.poukazuje na to, že EÚD musí mít přístup ke všem databázím a informačním systémům Komise používaným ke shromažďování, výměně a sledování údajů mezi Komisí a členskými státy; zdůrazňuje, že EÚD by měl mít přímý a rychlý přístup k původním údajům zaznamenaným v systému, aniž by došlo k jejich předchozí změně, sloučení nebo úpravě ze strany vnitrostátních orgánů nebo útvarů Komise; poukazuje na to, že tento přístup má zásadní význam pro zajištění nezávislosti, spolehlivosti a účinnosti auditů a pro zachování transparentnosti a odpovědnosti při plnění rozpočtu Unie;

36.vyzývá ke zlepšení při podávání zpráv o nástrojích založených na výkonnosti, tak aby zahrnovaly údaje na úrovni projektů, podobně jako je tomu v případě údajů v rámci politiky soudržnosti, a aby v nich byly uvedeny informace o zeměpisném rozložení financování a opatřeních na nižší než celostátní úrovni;

37.vyzývá ke zlepšení auditních stop tím, že se bude vyžadovat systematická dokumentace ověřovacích kroků a zajistí se, aby záznamy byly úplné a přístupné, s možností kontroly jak na úrovni EU, tak na úrovni členských států;

38.požaduje, aby Komise zavedla spolehlivé záruky, které by zajistily důslednou, nezávislou a kvalitní auditní činnost ve všech členských státech, mj. prostřednictvím podrobných metodických pokynů, trvalé odborné pomoci v případech, kdy auditní orgány vykazují přetrvávající nedostatky, a specializovaných školení o standardech auditu výkonnosti; trvá na tom, že spoléhání se na vnitrostátní orgány a externí auditory musí být podmíněno dodržováním těchto záruk, aby se zabránilo kolísavé úrovni kvality; vyzývá členské státy, aby zavedly záruky, které by zajistily nezávislost vnitrostátních kontrolních orgánů na politických a správních orgánech odpovědných za správu fondů;

39.vyzývá k zavedení prediktivních analytických nástrojů založených na umělé inteligenci a schopností strojového učení, které by auditorům umožnily provádět posuzování rizik v reálném čase, účinněji odhalovat anomálie a provádět audity optimálního vynakládání prostředků a cílené kontroly v případech, kdy EÚD opakovaně zjistí nesrovnalosti; zdůrazňuje, že je důležité využívat automatizované nástroje pro vytěžování dat a umělou inteligenci k vyhledávání anomálií a zároveň se vyhnout tomu, aby měli příjemci, kteří dodržují předpisy, stanoveny další oznamovací povinnosti; připomíná, že tyto technologie umělé inteligence musejí být používány zcela v souladu s pravidly EU pro ochranu osobních údajů a musejí být podpořeny komplexním proškolením vnitrostátních kontrolních orgánů;

40.požaduje, aby Komise posílila záruky pro finanční nástroje, včetně přísnějších stropů týkajících se poplatků za správu, transparentních pravidel pro přímé přidělování finančních prostředků a kontrol, které by zabránily dvojímu financování a porušování pravidel státní podpory; požaduje, aby stropy týkající se poplatků za správu, zejména při přímém přidělování finančních prostředků správcům fondů u kapitálových nebo kvazikapitálových produktů, nesnižovaly nákladovou efektivitu podpory Unie, zejména v případě nevelkého objemu operací;

41.opakuje, že je třeba zvýšit transparentnost rozšířením modelu srovnávacího přehledu v rámci Nástroje pro oživení na všechny nástroje založené na výkonnosti, zlepšit včasné podávání zpráv členských států a jejich srovnatelnost a zajistit přístup veřejnosti, sledovatelnost a odpovědnost; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila úplnou interoperabilitu unijních a vnitrostátních datových systémů, omezila manuální vstupy, zlepšila kvalitu údajů a umožnila jejich sledování v reálném čase až na úroveň konečných příjemců; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly údaje o skutečných konečných příjemcích finančních prostředků z nástrojů založených na výkonnosti, včetně dodavatelů a subdodavatelů, v reálném čase k dispozici auditním orgánům a orgánům příslušným k udělení absolutoria a také Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům;

42.trvá na tom, že je nutné neomezeně respektovat výsady Parlamentu jakožto normotvůrce, rozpočtového orgánu a orgánu příslušného k udělení absolutoria a že mu musí být umožněn přístup ke všem údajům, které potřebuje k výkonu své funkce;

43.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.