1.konstatuje, že dopravní propojení je předpokladem svobody pohybu zakotvené ve Smlouvách; zdůrazňuje, že silné propojení je nezbytné pro vyvážení cestovního ruchu a rozšíření jeho přínosů do nedostatečně navštěvovaných oblastí, zmírnění tlaku na příliš navštěvovaná místa a podporu oživení místních ekonomik; vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly přístupné, cenově dostupné a spolehlivé dopravní propojení za základní službu, na níž je založena svoboda pohybu, protože bez svoboda pohybu se neobejde bez dopravních prostředků; zasazuje se o to, aby byly stanoveny jasné, měřitelné a pravidelně aktualizované referenční hodnoty pro posuzování přístupnosti, cenové dostupnosti a kvality udržitelných způsobů cestování, včetně pokroku směrem k bezbariérové mobilitě podporující začlenění osob se zdravotním postižením a omezenou schopností pohybu, pro odlehlé, nejvzdálenější, venkovské, okrajové, řídce osídlené a ostrovní regiony se zvláštním zřetelem na malé ostrovy; zdůrazňuje, že tato kritéria jsou zásadní pro zajištění celoročního dopravního propojení, podporu místních komunit a malých a středních podniků a pro zajištění dlouhodobé odolnosti regionů závislých na cestovním ruchu; dále zdůrazňuje význam referenčních hodnot, které Komisi a členské státy podpoří při upřednostňování investice do infrastruktury související s cestovním ruchem, jejichž cílem je posílit územní soudržnost, rozdělit turistické toky a zmírnit tlak na příliš navštěvovaná místa;

2.upozorňuje na to, že velcí dopravci a hlavní digitální platformy nepřiměřeně ovlivňují vývoj na trhu, mají dopad na volbu spotřebitelů a vystavují destinace a podniky v pohostinství strukturálním rizikům; vyzývá Komisi, aby provedla studii zaměřenou na závislost cestovního ruchu na dominantních subjektech, které mají v odvětví dopravy a cestovního ruchu, včetně pohostinství, významné postavení na trhu, posoudila hrozby pro konektivitu, spravedlivé stanovování cen, spravedlivé podmínky pro všechny podnikatele, pracovní podmínky, kontinuitu služeb a dlouhodobou odolnost destinací, a sto se zvláštním zřetelem na strukturální rizika ve venkovských, odlehlých a ostrovních regionech; dále vyzývá Komisi, aby v rámci studie posoudila opatření k řešení koncentrace trhu a nepřiměřené personalizace cen, k posílení transparentnosti, spravedlivé hospodářské soutěže a ochrany spotřebitelů a ke zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků a místních provozovatelů, a to případně i prostřednictvím vhodných právních, regulačních a finančních opatření;

3.považuje dobře fungující dopravní spojení za základ udržitelného, konkurenceschopného a odolného odvětví cestovního ruchu EU, což zmírní tlak na přetížené destinace, jež fungují na hranici své kapacity nebo ji překračují, a zároveň otevře přístup k méně známým a nově vznikajícím destinacím a přesměruje do nich návštěvníky a spravedlivěji rozdělí ekonomické přínosy; vyzývá ke zlepšení propojení a dostupnosti, zejména v odlehlých a nedostatečně obsluhovaných regionech EU, včetně ostrovů, aby se podpořil růst podporující začlenění prostřednictvím udržitelného cestování a povzbudilo se očištění od sezónních vlivu a regionální rozvoj;

4.zároveň konstatuje, že mnoho nově vznikajících destinací – od nejvzdálenějších území až po venkovská jádra, horské komunity a ostrovní regiony – se potýká s jedinečnými problémy v oblasti propojení, a zdůrazňuje, že strategie EU pro udržitelný cestovní ruch musí určit přizpůsobené podpůrné mechanismy, které budou odrážet jejich specifické profily a zranitelnost, zejména s cílem posílit letecké, námořní a pozemní spojení, které udržuje propojené; trvá na tom, aby každé rozšíření propojení bylo doprovázeno kvalitní infrastrukturou a spolehlivými službami, které destinacím umožní zvládnout nové nebo diverzifikované turistické toky, aniž by byla ohrožena přístupnost nebo cenová dostupnost pro obyvatele, zejména ve výše uvedených zranitelných regionech;

5.vyzývá k prozkoumání potenciálu širšího zavádění závazků veřejné služby, včetně multimodálních konfigurací a přeshraničních nočních vlaků, kterých by mohli využívat obyvatelé i návštěvníci zejména v odlehlých a nejvzdálenějších regionech, pobřežních oblastech a ostrovech, a zdůrazňuje význam jejich úlohy při posilování územní a sociální soudržnosti;

6.zdůrazňuje ústřední úlohu dokončených hlavních, rozšířených hlavních a globálních transevropských dopravních sítí (TEN-T), doplněných řadou udržitelných možností dopravních služeb, při dosahování vyváženějšího územního rozložení cestovního ruchu v rámci EU, včetně podpory mimosezónního cestovního ruchu; zdůrazňuje, že upřednostňování přeshraničních projektů v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF) bylo klíčové pro dosažení pokroku v oblasti sítě TEN-T, a vyzývá k tomu, aby byl v rámci příštího VFR vyčleněn solidní rozpočet na CEF s cílem podpořit udržitelný, přístupný a propojený evropský dopravní systém, který je stejně důležitý i pro cestovní ruch ve všech regionech EU;

7.vítá příležitosti, které představují legislativní návrhy příštího VFR na období 2028–2034 k posílení podpory EU pro udržitelný, konkurenceschopný a odolný cestovní ruch; zdůrazňuje zejména ustanovení navrhovaného nařízení o plánech národního a regionálního partnerství Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. července 2025, kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost na období 2028–2034 a mění nařízení (EU) 2023/955 a nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 (COM(2025)0565)., která uznávají udržitelné služby cestovního ruchu jako specifický cíl a otevírají možnosti pro investice do digitální transformace, přístupů oběhového hospodářství, udržitelné mobility, zvyšování kvalifikace a dovedností pracovní síly, diverzifikace cestovního ruchu, přizpůsobení se klimatu a destinačního managementu; uznává, že navrhované nařízení o zřízení Evropského fondu pro konkurenceschopnost COM(2025)0555. vytváří vyhlídky na podporu udržitelného cestovního ruchu prostřednictvím čistého přechodu, dekarbonizace průmyslu a opatření pro konkurenceschopnost malých a středních podniků; bere však na vědomí, že nový návrh VFR opět neobsahuje program EU a samostatnou rozpočtovou položku pro udržitelný cestovní ruch, a konstatuje, že dostupnost finančních prostředků EU na rozvoj sekundárních a kapilárních dopravních sítí, které jsou nezbytné pro podporu udržitelného rozvoje odvětví cestovního ruchu, diverzifikaci turistických toků a podporu dostupnosti odlehlých, okrajových, nejvzdálenějších a ostrovních regionů, zůstává nejasná; trvá na tom, že by příští VFR neměl marginalizovat značný počet regionů ani omezovat financování projektů začleněných do globální sítě, aby se zabránilo územním rozdílům a zachovala se sociální a územní soudržnost EU; je znepokojen tím, že nejvzdálenější regiony čelí sníženému spolufinancování, přestože jsou velmi vzdálené od kontinentu a potřebují bezpečné propojení a udržitelné investice; dále opakuje, že ostrovy a nejvzdálenější regiony EU, které čelí silnějšímu konkurenčnímu tlaku ze strany regionů mimo EU, mají zásadní význam pro regionální ekonomiku cestovního ruchu v EU a měly by obdržet dostatečné finanční prostředky z nástroje CEF a dalších fondů, aby se zlepšila infrastruktura propojení, přilákali návštěvníci a zajistilo se, aby jejich růst byl stále udržitelnější a aby zůstaly konkurenceschopné;

8.znovu potvrzuje, že vyčlenění finančních prostředků EU na udržitelný cestovní ruch by mohlo přinést značné výnosy, neboť by zvýšilo odolnost tohoto odvětví, podpořilo jeho ekologickou a digitální transformaci v souladu s politickými prioritami EU a podpořilo udržitelný a vyvážený růst podporující začlenění, jakož i dlouhodobou konkurenceschopnost ve všech evropských destinacích, včetně posílení územní a sociální soudržnosti v okrajových, nejvzdálenějších a ostrovních regionech; zdůrazňuje, že zřízení takové rozpočtové položky je nezbytné pro zajištění účinného provádění budoucí strategie EU pro udržitelný cestovní ruch; vyzývá k aktualizaci a revizi příručky o finančních prostředcích EU na cestovní ruch s ohledem na příští VFR;

9.vyzývá, aby strategie EU pro udržitelný cestovní ruch spolu s příštím VFR upřednostnila a určila jasné mechanismy financování na podporu přechodu k modelům udržitelného cestovního ruchu v regionech postižených sezónností, změnou klimatu, demografickým tlakem, trvalým nebo intenzivním tlakem návštěvníků, sníženou atraktivitou, vysokou odvětvovou specializací a degradací majetku a v malých a středních a nově vznikajících destinacích s vysokým hostitelským potenciálem; zdůrazňuje, že takové financování by mělo podporovat pilotní projekty, budování kapacit a strukturální transformaci, přičemž prioritou by měla být udržitelná infrastruktura, čisté propojení, územní diverzifikace a vzdělávací programy, které posilují místní talenty a pomáhají pracovníkům přizpůsobit se novým dovednostem a potřebám trhu;

10.vyzývá k tomu, aby byla do dopravní politiky EU začleněna udržitelná mobilita v cestovním ruchu, včetně investic do propojení v úseku „posledního kilometru“ – včetně veřejné dopravy a aktivní mobility a udržitelných a cenově dostupných řešení městské mobility – ve prospěch návštěvníků i obyvatel; vyzývá Komisi, aby zajistila cílenou podporu využívání vozidel s nízkými a nulovými emisemi v cestovním ruchu – například prostřednictvím pobídek k pronájmu elektromobilů a dobíjecí infrastruktury – zejména v ostrovních, venkovských, hornatých a nejvzdálenějších regionech, čímž by se podpořila zelená mobilita a snížila environmentální stopa návštěvníků; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila propagaci stávající platformy EU pro cestovní ruch a usnadnila výměnu úspěšných modelů řízení návštěvnosti a osvědčených postupů mezi destinacemi;

11.připomíná, že rychlost tohoto přechodu závisí na odpovídající infrastruktuře pro dobíjení v destinacích, včetně řešení rychlého nabíjení, aby bylo možné uspokojit potřeby podniků, provozní potřeby a potřeby osobní dopravy, a zdůrazňuje, že cílená finanční podpora EU podložená jasnými referenčními hodnotami je nezbytná pro rozšíření bezemisních zdrojů energie v celém ekosystému cestovního ruchu a pro zajištění toho, aby dekarbonizace mobility podporovala cíle v oblasti klimatu a udržitelný destinační management; dále zdůrazňuje potřebu zajistit odpovídající logistickou infrastrukturu a intermodální spojení na podporu dodavatelských řetězců cestovního ruchu a místních hospodářských ekosystémů;

12.vyzývá k větší finanční podpoře EU na posílení služeb veřejné dopravy, aby se staly více multimodální, dostupnější, spolehlivější, flexibilnější a lépe přizpůsobené územním podmínkám, zejména v ostrovních a odlehlých oblastech; zdůrazňuje, že tyto služby by měly zajistit odpovídající přístup pro obyvatele a zároveň posílit propojení komunit, sociální začlenění a dostupnost turistických destinací; navrhuje, aby Komise v případech, kdy se stávající opatření ukáží jako nedostatečná k řešení přetrvávajících strukturálních nevýhod, navrhla další nástroje, které by vyrovnaly strukturální nevýhody, jimž čelí občané a podniky v okrajových, ostrovních, izolovaných a nejvzdálenějších regionech a zajistily spravedlivý přístup a dlouhodobou životaschopnost a soudržnost těchto regionů;

13.uznává cykloturistiku jako strategické evropské odvětví, což se odráží v Evropské deklaraci o cyklistice, v níž má EU v celosvětovém měřítku vedoucí postavení; zdůrazňuje význam iniciativ, jako je EuroVelo – evropská síť dálkových cykloturistických tras – pro rozvoj cestovního ruchu zaměřeného na cestování; vyzývá k pobídkám a investicím na podporu těchto iniciativ a k posílení jejich významných hospodářských přínosů napříč regiony, včetně venkovských, okrajových a přeshraničních oblastí; zdůrazňuje, že tyto iniciativy podporují možnosti udržitelné mobility, posilují místní komunity a malé a střední podniky a posilují sociální a geografické začlenění; vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále podporovaly rozvoj a rozšiřování evropských dálkových cykloturistických tras, modernizaci cyklistické infrastruktury a větší bezpečnosti cyklistů na silnicích, a to i prostřednictvím specializovaných finančních nástrojů a úzké spolupráce s regionálními a místními orgány;

14.zdůrazňuje zásadní úlohu námořních spojení v ostrovních, pobřežních a okrajových regionech, kde představují základní služby pro obyvatele i turisty; zdůrazňuje význam závazků veřejné služby, moderních vozových parků a inteligentního plánování jízdních řádů, které vyváží potřeby místní mobility s turistickými toky a pomohou snížit sezónní zátěž; vyzývá EU, aby i nadále podporovala prostředky udržitelné dopravy, jako jsou trajekty využívající uhlíkově neutrální paliva a baterie a elektrické a hybridní trajekty s technologiemi pro napájení elektřinou z pevniny, doplněné opatřeními na podporu hybridních elektrických letadel, a to především v případě ostrovů a nejvzdálenějších a okrajových území, za předpokladu, že u nich bude doložena technologická a ekonomická životaschopnost a budou podpořené přiměřenými opatřeními pro provozovatele a území, která jsou silně závislá na leteckém a námořním spojení;

15.naléhavě vyzývá Komisi, aby v návaznosti na studii posuzující výhody a nevýhody možného vzájemného uznávání licencí pro provozovatele rekreačních plavidel předložila regulační opatření, které by umožnilo mobilitu přibližně 48 milionů evropských jachtařů a podpořilo rozvoj námořní turistiky a modré ekonomiky;

16.zdůrazňuje, že vnitrozemská vodní turistika a aktivity v blízkosti vodních ploch, jako je cyklistika, pěší turistika, gastronomie a kulturní zážitky, umožňují návštěvníkům poznávat místní dědictví a krajinu způsobem šetrným k životnímu prostředí; vyzývá k větším investicím do evropských řek a kanálů s cílem chránit biologickou rozmanitost a posílit odolnost vodních systémů a upozorňuje na jejich významný potenciál pro udržitelný cestovní ruch a vyváženější rozdělení turistických toků v jednotlivých regionech;

17.považuje železnici za základní kámen udržitelného cestovního ruchu a životaschopnou alternativu k více znečišťujícím druhům dopravy; vyzývá ke zvýšení investic do celé železniční infrastruktury EU – zejména do přeshraničních úseků a úseků, které mají zásadní význam pro mezinárodní propojení – a k posílení podpory sekundárních a kapilárních sítí, aby byla zajištěna dostupnost odlehlých a okrajových regionů; připomíná, že železnice může být na ostrovech rozvíjena jako udržitelný druh dopravy a jako způsob zajištění multimodálního propojení, který podporuje přeshraniční projekty i železniční iniciativy v ostrovních regionech;

18.znovu potvrzuje, že je třeba, aby se intermodalita stala strategickou prioritou, a podporuje přímé spojení mezi letišti, železničními stanicemi a přístavy, přičemž uznává, že železniční spojení a intermodální terminály jsou stejně důležité i pro dodávky zboží a služeb, které také podporují turistické destinace; dále s cílem zvýšit flexibilitu cestování a atraktivitu železničního odvětví vyzývá ke zjednodušení prodeje železničních jízdenek, k rychlému zavedení jednotného integrovaného systému prodeje jízdenek zahrnujícího železniční, leteckou a námořní dopravu, k jasnějšímu informování cestujících a ke zjednodušení způsobů přeshraničních rezervací;

19.vítá vizi vysokorychlostní železniční sítě, která by zajistila efektní dopravní spojení mezi evropskými městy, a mohla tak sloužit jako alternativa k letům na krátké vzdálenosti, přičemž by zároveň rozšířila cestovní ruch do okrajových regionů, mimo tradiční turistické destinace; upozorňuje však, že je třeba ještě vyřešit různé technické překážky, například v souvislosti s rozdíly mezi některými národními/regionálními rozchody a evropským standardním rozchodem; dále za klíčový přínos pro diverzifikaci cestovního ruchu považuje noční vlaky, které umožňují rozvoj hůře dostupných turistických destinací a podpořit udržitelnější způsoby cestovního ruchu, jako je venkovská a kulturní turistika a ekoturistika;

20.připomíná rostoucí význam historické a památkové železniční turistiky jako inovativního prostředku na podporu udržitelného cestování a obohacení kulturních zážitků na místní a regionální úrovni při současném zachování kulturního a přírodního dědictví a zlepšení železniční infrastruktury; zdůrazňuje, že obnova a na cestovní ruch orientované využití nepoužívaných nebo nedostatečně využívaných tradičních železničních tratí a kolejových vozidel může přispět k obnově turistických destinací, ochraně přírodní krajiny a místního životního prostředí, jakož i k vytvoření nových turistických příležitostí, které zvýší zážitky návštěvníků a zároveň podpoří ochranu a udržitelný rozvoj místních a regionálních oblastí; vyzývá k poskytnutí finančních prostředků EU na obnovu, transformaci a modernizaci kolejových vozidel a dopravní infrastruktury – včetně železnic, silnic a cyklostezek – sloužící turistickým destinacím s cílem podpořit historické, kulturní a udržitelné trasy;

21.uznává, že doprava i cestovní ruch silně ovlivňují energetické potřeby turistických destinací EU; vyzývá k zahrnutí cestovního ruchu a všech druhů dopravy – železniční, silniční, námořní a letecké – do budoucích energetických politik a opatření EU na podporu destinací při jejich udržitelné transformaci a řešení jejich specifických potřeb v oblasti infrastruktury; vyzývá Komisi, aby posílila podporu energetické infrastruktury v odvětví cestovního ruchu, a členské státy, aby začlenily energetické potřeby tohoto odvětví do svých vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu;

22.vítá investiční plán pro udržitelnou dopravu (STIP) a očekává, že podnítí investice do udržitelných paliv pro leteckou a lodní dopravu, včetně stávající flotily rekreačních plavidel, které patří mezi těžko dekarbonizovatelná odvětví; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že cestu k nulovým čistým emisím, zejména přechod na udržitelná paliva, nebudou doprovázet žádné skryté náklady, nadměrná byrokracie, nespravedlivé příplatky za leteckou dopravu, které zvyšují ceny letenek pro turisty, místní obyvatele a malé a střední podniky, ani přenášení nepřiměřených provozních nákladů nebo zátěže v oblasti infrastruktury v nejvzdálenějších, ostrovních nebo odlehlých regionech; varuje před zaváděním nových fiskálních opatření, jako je daň z pohonných hmot, která by mohla ohrozit dopravní propojení, cenovou dostupnost a konkurenceschopnost odvětví cestovního ruchu;

23.zdůrazňuje skutečnost, že ekologické daně z cestovního ruchu (ekologické daně) by místním komunitám mohly přinést hmatatelné výsledky díky financování projektů na podporu obyvatel a životního prostředí; konstatuje, že řada měst a regionů již takové ekologické daně zavedla s pozitivními výsledky, které by se měly analyzovat a případně použít jako příklady osvědčených postupů; vyzývá Komisi, aby tyto příklady zahrnula do své připravované strategie pro udržitelný cestovní ruch, a nabídla tak členským státům a regionům další pokyny na podporu investic do udržitelného cestovního ruchu, což přispěje k vyváženému územnímu rozvoji a sdílené prosperitě;

24.považuje odvětví výletních lodí za důležité evropské odvětví, na němž je založeno odvětví stavby a oprav lodí, ve kterém si EU udržuje světové prvenství, a zároveň si je vědom výzev souvisejících s udržitelností v některých destinacích; vyzývá k zavedení systémů pobídek a investic, které spojí využívání pobřežních dodávek elektřiny a pobyty v přístavech přes noc nebo po delší dobu, zejména ve velkých přístavech pro výletní plavby; podporuje pokračující dialog s tímto odvětvím, aby se zajistilo, že zastávky v přístavech a delší pobyty přispějí k vytváření místních hodnot, udržitelné mobilitě a snížení přetížení; zdůrazňuje, že je třeba podporovat udržitelné řízení výletní činnosti a dopravy, aby se zajistila rovnováha mezi ekonomickými přínosy a ekologickou integritou destinací a posílením dobrých životních podmínek místních komunit;

25.domnívá se, že v této souvislosti by lepší destinační management měl brát v potaz všechny příjezdy plavidel do přístavů; dále zdůrazňuje potřebu vyváženého a přiměřeného rozdělení pravidelných příjezdů prostřednictvím systémů přidělování kotvišť, aby se snížil tlak na destinace ve špičce a maximalizoval se místní hospodářský přínos při minimalizaci dopadů na životní prostředí v destinacích; dále upozorňuje na potřebu vypracovat metodiku pro výpočet územní kapacity destinací, které přijímají návštěvníky výletních lodí; v této souvislosti zdůrazňuje zásadní úlohu organizací destinačního managementu spolu s místními orgány a zúčastněnými stranami při řízení návštěvnických toků a zajištění toho, aby cestovní ruch přispíval k udržitelnému místnímu rozvoji; doporučuje, aby Komise shromáždila příklady osvědčených postupů, které by sloužily jako vzor pro ostatní odvětví v celé EU, a navázala tak na iniciativy, jako je její zpráva z roku 2023 nazvaná „„Osvědčené postupy pro udržitelný cestovní ruch v odvětví výletních plaveb“, s cílem podpořit udržitelnost a konkurenceschopnost cestovního ruchu;

26.zdůrazňuje, že je třeba zajistit cestujícím ve všech druzích dopravy, a to i v případě komplexních multimodálních cest, silná a vymahatelná práva, aby si Evropa zachovala konkurenční výhodu v celosvětovém cestovním ruchu, a současně podporovat inovace, konkurenceschopnost a investice v odvětví dopravy; je si vědom stále větších očekávání cestujících, pokud jde o spolehlivost, transparentnost a ochranu během narušení cesty a zpoždění, zejména pokud jejich cesty zahrnují více druhů dopravy nebo služeb různých provozovatelů; vyzdvihuje v této souvislosti, že je třeba vypracovat strategii EU pro „hladký“ pro účinnou přepravu turistů, která by zkrátila čekací doby, duplicitní postupy a administrativní překážky, a současně dosáhla pokroku v interoperabilitě jízdenek a cestovních dokladů a zefektivnila hraniční kontroly; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné zajistit odpovídající práva pro cestující se zdravotním postižením a s omezenou schopností pohybu, a to především v zájmu posílení inkluzivity a sociální spravedlnosti, ale také pro posílení postavení Evropy jako poskytovatele dostupných a vysoce kvalitních služeb cestovního ruchu a dopravy, což následně posílí konkurenceschopnost evropského cestovního ruchu;

27.upozorňuje na to, že nevyvážený cestovní ruch může nadměrně zatížit jednotlivá místa, poškodit místní komunity a obyvatele a snížit environmentální a kulturní přitažlivost Evropy; zdůrazňuje naopak, že pokud je dobře naplánován, má naopak obrovský potenciál přinášet prospěch všem, posilovat sociální soudržnost, chránit kulturní dědictví a vytvářet kvalitní pracovní místa; opakuje, že cestovní ruch jako nedílná součást průmyslové strategie EU vyžaduje účinné řízení, a to i na úrovni destinací, a koordinované politické kroky ke strategickému rozdělení poptávky mezi zavedené a nově vznikající destinace; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby přijaly opatření, například podpořily poptávku mimo sezónu; vyzývá členské státy, aby podporovaly diverzifikaci a propagaci méně frekventovaných destinací a aktivit, a zdůrazňuje, že toto úsilí by mělo být podpořeno plánováním založeným na datech a iniciativami na zvyšování povědomí, aby si Evropa zachovala postavení přední světové destinace;

28.je přesvědčen, že odolnost odvětví při zvládání různých výzev vyžaduje jasnou strategii, dobře definované cíle a participativní, na důkazech založenou tvorbu politiky a právních předpisů; vítá v této souvislosti snahu Komise připravit první strategii EU pro udržitelný cestovní ruch a uznává její potenciál poskytnout členským státům, regionům a zúčastněným stranám v tomto odvětví komplexní rámec pro utváření udržitelnějšího, inovativnějšího, vyváženějšího a inkluzivnějšího modelu cestovního ruchu; domnívá se, že strategie by měla nově definovat úlohu cestovního ruchu nad rámec jeho bezprostředního hospodářského dopadu a uznat jeho přínos ke sdílené prosperitě, sociální soudržnosti a vyváženému regionálnímu rozvoji; souběžně s touto strategií vyzývá k vypracování prováděcího plánu, který posoudí potřeby a různé úrovně propojení jednotlivých turistických regionů a destinací a upřednostní turistickou infrastrukturu ve zranitelných destinacích; zdůrazňuje, že tento plán by měl být podpořen vhodným programem financování, jasným harmonogramem a důkladným procesem hodnocení s cílem zajistit soudržnou a spravedlivou transformaci Evropy;

29.zdůrazňuje, že k tomu, aby Evropa uspěla ve stále konkurenčnějším prostředí globálního cestovního ruchu, potřebuje silnější koordinaci na úrovni EU a investice, které zvýší její mezinárodní viditelnost; vyzývá k vytvoření soudržného rámce „Destinace Evropa“ jakožto součásti strategie EU pro udržitelný cestovní ruch, který doplní vnitrostátní a regionální strategie, posílí celosvětovou přitažlivost Evropy a poskytne ucelený a vysoce kvalitní dojem z kontinentu a zároveň oslaví místní excelenci, čímž podpoří transformaci Evropy tak, aby se do roku 2030 stala globální modelovou destinací;

30.vyzývá ke zřízení specializovaného generálního ředitelství pro udržitelný cestovní ruch v rámci Komise;

31.zdůrazňuje, že průřezová povaha tohoto odvětví musí být odpovídajícím způsobem zohledněna ve všech příslušných politikách EU, přičemž by musí být sladěny právní předpisy pro dopravu, regionální rozvoj a rozvoj venkova, digitalizaci, konkurenceschopnost, zaměstnanost a vzdělávání a přístup k dostupnému bydlení, které budou těžit ze zkušeností z těchto oblastí;

32.zdůrazňuje význam strukturovaných modelů víceúrovňové správy, které systematicky zapojují místní a regionální orgány, organizace destinačního managementu a soukromé zúčastněné strany a zajišťují soudržné a inkluzivní strategie cestovního ruchu; zdůrazňuje, že tyto organizace destinačního managementu mají strategickou výhodu, neboť díky své místní přítomnosti mohou rozšiřovat svůj dosah a budovat partnerství se všemi příslušnými zúčastněnými stranami v ekosystému cestovního ruchu včetně malých a středních podniků; zdůrazňuje skutečnost, že mnoho malých a venkovských destinací nemá dostatečnou administrativní a analytickou kapacitu pro navrhování a provádění strategií udržitelného cestovního ruchu a mohla by pro ně být prospěšná cílená podpora EU s cílem posílit jejich schopnosti řízení destinací; dále vyzývá členské státy, aby posílily úlohu organizací destinačního managementu prostřednictvím finanční podpory, technických kapacit, koordinace jejich činností a zvyšování kvalifikace pracovníků potřebných pro účinné řízení destinačního managementu;

33.poukazuje na to, že strukturované modely víceúrovňové řízení cestovního ruchu by se měly posílit prostřednictvím vypracování a pravidelné aktualizace plánů řízení destinací, které by koordinovaly organizace destinačního managementu ve spolupráci s regionálními a místními veřejnými orgány, zúčastněnými stranami v oblasti cestovního ruchu a obyvateli, což by zajistilo soudržné a inkluzivní přístupy a organizacím destinačního managementu umožnilo koordinovat a propagovat diverzifikované místní produkty cestovního ruchu; zdůrazňuje, že plány řízení destinací by měly být založeny na jasných ukazatelích udržitelnosti a případně na posouzení únosnosti, což zajistí plánování založené na důkazech a dlouhodobou konkurenceschopnost;

34.konstatuje, že přijetí širšího regionálního pohledu na cestovní ruch může zlepšit soudržnost plánování dopravy a cestovního ruchu, snížit roztříštěnost politik a podpořit větší spravedlnost, integraci a spolupráci napříč oblastmi s různou úrovní intenzity cestovního ruchu; zdůrazňuje klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů při vytváření strategií udržitelného cestovního ruchu, rozvoji tematických kulturních tras, propagaci místní identity, ochraně kulturního a nehmotného dědictví a podpoře iniciativ cestovního ruchu vedených komunitami; zároveň zdůrazňuje, že je důležité integrovat cestovní ruch s regionální reindustrializací a strategiemi inteligentní specializace a zajistit, aby cestovní ruch diverzifikovanou výrobní základnu podporoval a doplňoval, a nikoli ji nahrazoval;

35.upozorňuje na zvláštní zranitelnost destinací s intenzivním cestovním ruchem, kde se stále více projevuje odcizení obyvatel, přetížená infrastruktura, rostoucí dopady na životní prostředí a ohrožení místní kultury a dědictví; podporuje zviditelnění méně navštěvovaných regionů a rozvoj regionálních center cestovního ruchu vycházejících z kulturního dědictví, gastronomie, přírody a místních kulturních aktivit s cílem posílit místní excelenci a podpořit udržitelný model růstu, který přesahuje přesycenou nabídku slunce a pláží; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby financovaly iniciativy zaměřené na oživení historických vesnic a propagaci tradičních místních produktů, včetně rozvoje zelených stezek a dalších přírodních stezek a vytvoření označení uznávajícího mimořádné prostředí venkovského a přírodního cestovního ruchu, podobně jako značka „modrá vlajka“ v případě pláží;

36.konstatuje, že cestování na krátké vzdálenosti s nízkými a nulovými emisemi posiluje regionální soudržnost tím, že udržuje hodnotu na místní úrovni a posiluje cestovní ruch, který je založený na malých a středních podnicích a zakotvený v komunitách ve vnitrozemských a zemědělských regionech; zdůrazňuje, že blízký cestovní ruch ulevuje tlaku na přeplněné destinace a udržuje celoroční hospodářské činnosti, pracovní stabilitu a demografickou odolnost v řídce osídlených regionech; zdůrazňuje, že je třeba posílit krátké turistické okruhy, které spojují návštěvníky s mikroproducenty, jako jsou minipivovary, malí výrobci vína, řemeslníci a kulturní sdružení; v této souvislosti podporuje vytváření a uznávání tematických místních sítí na úrovni EU s cílem propagovat místní a regionální dědictví a posílit kulturní a regenerační cestovní ruch; upozorňuje na úlohu interaktivních digitálních nástrojů a tematických digitálních platforem, tematických interaktivních map a kalendářů akcí při zviditelňování a prezentaci místní excelence;

37.zdůrazňuje pozitivní úlohu fondů soudržnosti a rozvojových fondů pro investice do cestovního ruchu, kultury a zemědělství a potravinářství; poznamenává, že regionům, které tyto prostředky využívají, by se mělo pomoci s přijetím metodik cestovního ruchu, které propojují plánování a realizaci; vyzývá k větší podpoře EU pro agroturistiku a iniciativy „od zemědělce ke spotřebiteli“ a „od pole až po vidličku“, které vytvářejí skutečné hodnotové řetězce a autentické turistické zážitky; zdůrazňuje, že tyto modely posilují venkovské hospodářství, podporují místní výrobce, diverzifikují nabídku cestovního ruchu a přispívají k udržitelnému a kvalitnímu cestovnímu ruchu v celé EU;

38.uznává potenciál sportovní, aktivní a outdoorové turistiky přispívat k regionálnímu rozvoji, podporovat zdravý životní styl a zmírňovat sezónnost a vyzývá k systematičtějšímu začleňování sportovní infrastruktury do rámce cestovního ruchu; zdůrazňuje zároveň příležitosti, které nabízí zdravotní, lázeňský a lékařský cestovní ruch, zejména ve stárnoucí společnosti, a vyzývá k rozvoji norem kvality a přeshraniční spolupráce v tomto rostoucím odvětví; zdůrazňuje v této souvislosti, že je třeba zvýšit povědomí o začleňování a přístupnosti v cestovním ruchu, zlepšit nabídku a zviditelnit přístupné služby a rozvíjet nabídky cestovního ruchu tak, aby z nich měli prospěch jak obyvatelé, tak návštěvníci, zejména starší lidé a osoby se zdravotním postižením;

39.opakuje, že odvětví pohostinství tvoří ústřední pilíř evropského ekosystému cestovního ruchu a kulturní struktury, který je úzce spjat s místními malými a středními podniky, kulturními institucemi a regionálními trhy práce, a zdůrazňuje zásadní úlohu evropských restaurací, kaváren a barů – převážně mikropodniků a rodinných podniků – při vytváření pracovních míst všech úrovní dovedností a při zachování místní identity a kulturního dědictví; vyzývá k politikám, které podporují podniky v pohostinství, aby hostům nabízely vysoce kvalitních zážitky, posilovaly kulturní živost, zlepšovaly kvalitu pracovních míst v tomto odvětví a vytvářely udržitelnou a dlouhodobou hodnotu pro evropské destinace;

40.vítá nařízení o krátkodobých pronájmech ubytování Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1028 ze dne 11. dubna 2024o shromažďování a sdílení údajů týkajících se služeb v oblasti krátkodobých pronájmů ubytování a o změně nařízení (EU) 2018/1724 (Úř. věst. L, 2024/1028, 29.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1028/oj)., použitelné ve všech členských státech od 20. května 2026, jako správný krok směrem k účinnějšímu řízení destinací; vyjadřuje však znepokojení nad neregulovaným nárůstem krátkodobých pronájmů a jejich dopadem na bydlení, zejména na cenovou dostupnost pro místní obyvatele a nezbytné pracovníky, na sociální soudržnost, včetně vytlačování obyvatel a komunit z jejich dlouhodobého místa v místním životě a správě, a na městské a základní služby, což přímo ovlivňuje život místních obyvatel; připomíná, že v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve spojených věcech C-724/18 a C-727/18 Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 22. září 2020, Cali Apartments SCI a HX v. Procureur général près la cour d’appel de Paris a Ville de Paris, spojené věci C-724/18 a C-727/18, ECLI:EU:C:2020:743. bylo uvedeno, že regulace krátkodobých pronájmů na celostátní, regionální nebo místní úrovni může být odůvodněna legitimním veřejným zájmem za předpokladu, že přijatá opatření jsou nezbytná, přiměřená a úměrná; vyzývá Komisi, aby urychleně navrhla právní předpisy, které vytvoří soudržný, na datech založený a udržitelný rámec EU pro krátkodobé pronájmy, stanoví normy pro poskytování služeb a vymezí jasné kategorie hostitelů a umožní členským státům, včetně regionálních a místních orgánů, uplatňovat v oblastech, kde panuje krize v oblasti bydlení, přiměřená opatření založená na důkazech, jako jsou noční omezení, vydávání povolení, kompenzace a zónování, a připomíná, že politika bydlení je primárně v pravomoci členských států;

41.opakuje, že cestovní ruch by měl být nahlížen jako strategická příležitost založená na udržitelném soužití návštěvníků a obyvatel; věří, že krátkodobé pronájmy založené na svém původním předpokladu osobní vazby mezi hostitelem a hostem, mohou podpořit místní zapojení do cestovního ruchu a umožnit autentičtější zážitky; upozorňuje, že povolení využívat domy k cestovnímu ruchu může rodinám přinést dodatečný příjem a může pomoci financovat energeticky účinné renovace; zdůrazňuje však, že z toho, co začalo jako model ekonomiky sdílení, se stále více stává komercializované odvětví, jemuž nyní do značné míry dominují komerční hostitelé, kteří spravují více nemovitostí a často nepodléhají povinnostem srovnatelným s povinnostmi tradičních poskytovatelů ubytování; požaduje jasné rozlišení mezi komerčními a nekomerčními krátkodobými pronájmy; zdůrazňuje, že veškerá regulační opatření by měla zůstat přiměřená, přizpůsobená místním podmínkám a zohledňovat místní ekonomiku cestovního ruchu a komunity, přičemž členským státům, regionům a místním orgánům by měla být poskytnuta flexibilita při navrhování a provádění opatření přizpůsobených jejich specifickým místním podmínkám a trhům s bydlením;

42.zdůrazňuje, že je třeba zavést důkladné mechanismy prosazování, které zajistí, aby na digitálních platformách byly uváděny pouze krátkodobé pronájmy splňující předpisy, jelikož tyto platformy hrají na trhu s krátkodobými pronájmy ústřední roli, a aby nelegální krátkodobé pronájmy, které orgány zjistí, byly neprodleně odstraněny; dále zdůrazňuje, že pro platformy jsou zásadní jasné povinnosti náležité péče, včetně ověřování registračních čísel, podpořené posílenými kontrolními mechanismy, které zabrání podvodným nebo neplatným registracím, a účinnými mechanismy oznamování a přijímání opatření a odstraňování, které zajistí rychlé odstranění neplatných nabídek krátkodobých pronájmů; zdůrazňuje, že nový legislativní rámec by měl rovněž poskytovat spolehlivé mechanismy na podporu prosazování a dodržování vnitrostátních nebo místních pravidel zaměřených na řízení nabídky krátkodobých pronájmů, včetně účinného uplatňování nočních omezení nebo jiných opatření, jako jsou požadavky na snižování hluku;

43.poukazuje v této souvislosti na to, že v turistických destinacích s určitými strukturálními a geografickými omezeními, jako jsou ostrovy, nejvzdálenější regiony a některé pobřežní oblasti, tlak trhu související s cestovním ruchem spolu s nedostatečným množstvím dostupného a veřejného bydlení prohlubuje krizi bydlení; vyzývá k přijetí opatření politiky soudržnosti přizpůsobených těmto specifickým podmínkám v souladu s články 174 a 349 Smlouvy o fungování Evropské unie;

44.bere na vědomí stávající omezení ekoznačky EU; je si vědom toho, že v evropském odvětví cestovního ruchu by se měl uplatňovat jednotný přístup k označování udržitelnosti, což umožní vytvoření jednotného a transparentního rámce, který bude hybatelem udržitelného rozvoje, vzájemného učení a budování kapacit, posílí důvěru spotřebitelů a zvýší konkurenceschopnost, účinnost a globální viditelnost úsilí, které vynakládají evropské podniky v oblasti cestovního ruchu a destinace, díky čemuž je Evropa světovou referencí pro udržitelný cestovní ruch; zdůrazňuje, že harmonizace neznamená používání jediného certifikátu, ale spíše používání společné metodiky pro přezkum a stanovení jasných norem nebo kritérií; zdůrazňuje význam akreditované certifikace nezávislou třetí stranou, aby se zajistilo, že tvrzení o udržitelnosti jsou podložená, v souladu s regulačním rámcem EU, včetně směrnice o posílení postavení spotřebitelů Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/825 ze dne 28. února 2024, kterou se mění směrnice 2005/29/ES a 2011/83/EU, pokud jde o posílení postavení spotřebitelů v rámci zelené transformace prostřednictvím lepší ochrany před nekalými praktikami a prostřednictvím poskytování lepších informací (Úř. věst. L, 2024/825, 6.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/825/oj).; důrazně vyzývá k tomu, aby se v zájmu udržitelné transformace založené na důkladném posouzení dopadů a konzultacích se zúčastněnými stranami toto úsilí rozšířilo i na další segmenty hodnotového řetězce cestovního ruchu, včetně společností provozujících výletní plavby, cestovních kanceláří, služeb zajišťujících setkávání, pobídky, konference a výstavy, provozovatelů atrakcí, poskytovatelů stravovacích a pohostinských služeb, destinací a cestovního ruchu vstřícného k místním komunitám, který zapojuje místní obyvatele; zároveň zdůrazňuje, že značka udržitelnosti platná v celé EU by měla zůstat dobrovolná, přiměřená, nákladově efektivní, pro malé a střední podniky snadno použitelná a podporovaná školením a finančními pobídkami, aby se zabránilo nadměrné administrativní zátěži pro malé podniky v oblasti cestovního ruchu;

45.vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly přechod cestovního ruchu na model oběhového hospodářství tím, že budou prosazovat opatření, která zlepší účinnost hospodaření s vodou, energií a odpady, omezí nadměrnou spotřebu, zabrání degradaci přírodních stanovišť, ochrání biologickou rozmanitost a minimalizují ekologickou stopu činností cestovního ruchu v destinacích, a to na základě rozhodování založeného na datech; současně vyzývá Komisi, aby zvýšila podporu inovací zaměřených na snížení plýtvání potravinami a zohlednila ji v příslušných programech; dále naléhavě vyzývá k podpoře krátkých dodavatelských řetězců v pohostinství tím, že se usnadní přístup na trh mikropodnikům, malým a středním podnikům, včetně malých zemědělských podniků a řemeslníků;

46.uznává, že odvětví cestovního ruchu podniká významné kroky ke snížení své ekologické stopy, včetně postupného vyřazování jednorázových lahví na vodu, zlepšování energeticky účinného osvětlení a systémů pro úsporu vody, prodlužování životnosti nábytku prostřednictvím oprav a opětovného použití a snižování plýtvání potravinami, přičemž pevný legislativní rámec poskytuje nedávná právní úprava EU, jako je směrnice o plastech na jedno použití a nařízení o obalech a obalových odpadech Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/40 ze dne 19. prosince 2024 o obalech a obalových odpadech, o změně nařízení (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2019/904 a o zrušení směrnice 94/62/ES (Úř. věst. L, 2025/40, 22.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/40/oj)., která se stále ještě provádí; vyzývá Komisi, aby vypracovala studii, která by identifikovala a posoudila nedostatky směrnice o plastech na jedno použití ve vztahu k cestovnímu ruchu a pohostinství a navrhla opatření, která by tyto nedostatky řešila, a to i tím, že by poskytla tomuto odvětví podporu provádění a pobídky, aby se pokud možno urychlilo postupné ukončení používání plastů na jedno použití v odvětví cestovního ruchu a pohostinství v EU, která zajistí realistický časový rámec a která budou podpořena posouzením dopadů, vědeckými údaji a konzultacemi se zúčastněnými stranami a současně zajistí, aby malý provozovatelům nevznikaly nepřiměřené náklady;

47.vyzývá Komisi a členské státy, aby přešly od reaktivního k proaktivnímu řízení rozvoje cestovního ruchu podporovanému větším sdílením údajů a aby shromažďovaly, analyzovaly a využívaly údaje pro řízení destinací a podávání zpráv o udržitelnosti s důrazem na to, že tento přechod pomůže zajistit udržitelný a vysoce kvalitní cestovní ruch; zdůrazňuje, že koordinovaná výměna údajů na všech úrovních umožňuje monitorování v reálném čase a inteligentní předvídání, což destinacím umožňuje řídit návštěvnické toky na kulturní a přírodní zajímavosti, předcházet přeplněnosti, řídit zdroje, podporovat snahu o omezení sezónnosti a flexibilně se přizpůsobit změnám; upozorňuje na skutečnost, že hrozí, že rychlý vývoj generativní umělé inteligence odmění velké a technologicky vyspělé hráče na trhu cestovního ruchu, a zároveň prohloubí stávající nerovnosti a zanechá mnoho destinací a malých a středních podniků pozadu, pokud podpora a budování kapacit nebudou držet krok; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby poskytla cílené financování a pokyny týkající se finančních nástrojů pro malé a střední podniky s cílem podpořit využívání dat, digitalizace a umělé inteligence v odvětví cestovního ruchu;

48.vyzývá k systémovému přístupu k cestovnímu ruchu, který by nahradil roztříštěnou tržní nebo produktovou logiku integrovanými modely řízení; podporuje vytvoření komplexních měřítek, která by zahrnovala mimo jiné tvorbu kvalitních pracovních míst, podmínky zaměstnanosti, dobrých životních podmínek místních komunit, účinné využívání zdrojů, zhoršování životního prostředí a emise uhlíku, a to na základě celosvětově přijatelných metodik výpočtu, aby se podpořila transparentní tvorba politik, řídily odpovědné investice a umožnila srovnatelnost údajů v různých destinacích; vítá vypracování celosvětově uznávaného a harmonizovaného souboru ukazatelů udržitelného cestovního ruchu na úrovni destinací a konstatuje, že tuto metodiku nyní testuje Evropské centrum kompetencí na podporu správy údajů v inteligentních destinacích (D3HUB) za přispění 40 evropských organizací destinačního managementu a systému ukazatelů evropského cestovního ruchu (ETIS); trvá na tom, že přístup k ukazatelům udržitelného cestovního ruchu na úrovni EU by měl být plně slučitelný se stávajícími rámci, jako je statistický rámec pro měření udržitelnosti cestovního ruchu nebo metodický rámec satelitního účtu cestovního ruchu, a měl by umožnit účinnou standardizaci a srovnávání a zajistit zjednodušené postupy podávání zpráv, které sníží administrativní nároky na podniky cestovního ruchu;

49.zdůrazňuje, že víceúrovňová správa zaměřená na data má zásadní význam pro dosahování udržitelnosti a účinné řešení nepředvídatelných krizí, jako jsou pandemie a jiné krize související se zdravím, geopolitické otřesy, extrémní klimatické a přírodní události, narušení způsobené lidmi nebo technologiemi a hospodářské útlumy, a také rostoucích strukturálních krizí, jako je demografický pokles, vylidňování a nedostatek bydlení; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit nákladní dopravu a logistiku v nástrojích krizové připravenosti s ohledem na jejich zásadní význam při zajišťování kontinuity služeb cestovního ruchu a dodavatelských řetězců; se znepokojením bere na vědomí, že neochota zúčastněných stran sdílet údaje – plynoucí z výhrad ohledně technologie, svrchovanosti v oblasti dat, důvěry, právních rizik a nákladů – zpomaluje zavádění společného evropského datového prostoru pro cestovní ruch; poukazuje na přehled ukazatelů EU v oblasti cestovního ruchu a platformu D3HUB jako na přesvědčivé příklady toho, jak mohou souhrnné poznatky na úrovni EU sloužit jako vodítko pro přijímání opatření na místní úrovni a přispívat k zachovávání dodavatelských řetězců cestovního ruchu v dobách nejistoty; připomíná, že tyto mechanismy zajišťují, aby organizace destinačního managementu a malé a střední podniky měly zjednodušený přístup k interoperabilním údajům na podporu rozhodování založeného na důkazech, a tím posilovaly a chránily odolnost celých svých hodnotových řetězců; dále vyzdvihuje přínos iniciativy D3HUB, která pomáhá turistickým destinacím strategicky využívat data, zdůrazňuje, že tato iniciativa má zásadní význam pro posílení správy založené na datech a pro přípravu odvětví na digitální transformaci, a vyzývá Komisi, aby zajistila její pokračování i po roce 2026 v souladu se strategickými cíli EU;

50.vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily centralizovanou platformu založenou a ověřitelných datech pro mapování závažných událostí v celé EU, které mohou vyvolat místní narušení, zejména ve zranitelných regionech, a aby vytvořily specializovaný mechanismus krizového řízení v cestovním ruchu s cílem posílit připravenost, prevenci a odolnost vůči budoucím krizím; dále vyzývá Komisi, aby tento mechanismus propojila s pokročilými nástroji krizové připravenosti a opatřeními rychlé reakce, včetně systémů včasného varování, pohotovostního plánování, strategické dopravní infrastruktury a koridorů a cílené podpory prostřednictvím flexibilních postupů, a zvýšila tak odolnost a bezpečnost cestovního ruchu;

51.konstatuje, že povědomí o technologiích a životním prostředí napomáhá posunu od pasivního pozorování k cíleným, personalizovaným a odpovědným krokům; upozorňuje na potenciál systémů doporučení vytvářejících itinerář pro rozvoj komunitně vedeného pomalého cestovního ruchu, jako je cyklistika nebo turistika, který je přínosem pro místní malé a střední podniky, komunity, místní výrobce, včetně těch uznávaných zeměpisnými označeními, i kulturu a produkty; trvá však na tom, že má-li být tento potenciál využit, musí toto odvětví začlenit do hodnotového řetězce cestovního ruchu vedle velkých korporací také místní skupiny a občany, například prostřednictví odborné podpory používání digitálních nástrojů, což by mohlo být provedeno zavedením rad s více zúčastněnými stranami s konzultační a poradní úlohou v oblasti licencí, únosnosti, limitů a plánování a diverzifikací jejich nabídky, aby se snížila závislost na trhu a sezóně; vyzývá členské státy, aby podporovaly školní vzdělávací iniciativy a širší osvětové kampaně s cílem zvýšit povědomí o udržitelném cestovním ruchu;

52.zdůrazňuje, že páteří ekonomiky cestovního ruchu v Evropě je kvalifikovaná a hodnotná kvalitní pracovní síla; konstatuje, že strukturální problémy, jako jsou nízké mzdy v některých odvětvích cestovního ruchu, neformální zaměstnávání, práce na částečný úvazek a práce načerno, sezónnost, omezená odborná příprava a někdy i špatné pracovní podmínky, nadále prohlubují nedostatek pracovních sil a dovedností v cestovním ruchu, který dále zhoršuje přetrvávající genderovou nerovnost, neboť ženy představují většinu pracovní síly v cestovním ruchu a převažují v málo placených, náročných a dočasných zaměstnáních; uznává, že v některých členských státech došlo k pokroku ve zlepšování pracovních podmínek, úpravy pracovní doby a odměňování, a to i prostřednictvím aktualizovaných kolektivních smluv po pandemii COVID-19; vyzývá však k dalšímu rozvoji trhu práce v cestovním ruchu, který by byl založen na kvalitních pracovních místech, spravedlivých mzdách, spolehlivé sociální ochraně a celoroční zaměstnanosti, a to i mimo sezónu; zároveň upozorňuje na význam placeného školení během pracovní doby a na důležitost rozšíření těchto možností na sezónní pracovníky mimo sezónu;

53.upozorňuje na neustále rostoucí poptávku po flexibilní a odolné pracovní síle vybavené digitálními a ekologickými dovednostmi, která umožní zavádět inovativních řešení, jež vyvažují hospodářský růst s péčí o životní prostředí; zdůrazňuje, že digitální a ekologická transformace nabízejí příležitosti k vytvoření lepších, bezpečnějších a odolnějších pracovních míst v hodnotových řetězcích cestovního ruchu, a naléhavě žádá, aby byly tyto příležitosti plně využity, mimo jiné prostřednictvím spolupráce s regionálními a místními orgány při vytváření specializovaných vzdělávacích programů pro odborníky v cestovním ruchu;

54.vyzývá ke koordinovanému celoevropskému programu zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovní síly v cestovním ruchu v souladu s Paktem pro dovednosti s cílem řešit nedostatek pracovních sil, zlepšit pracovní podmínky, překonat překážky mobility, reagovat na měnící se požadavky na dovednosti a posílit dlouhodobou přitažlivost a konkurenceschopnost odvětví, což zajistí trvalou hodnotu evropských destinací a podpoří evropský způsob života; navrhuje, aby byl v úzké spolupráci se sociálními partnery navržen průkaz dovedností v oblasti cestovního ruchu, který by byl uznáván ve všech členských státech a odvětvích cestovního ruchu a který by dokládal akreditovanou odbornou přípravu, odbornou kvalifikaci a odbornou praxi; navrhuje, aby byla odborná příprava poskytována a spolufinancována prostřednictvím programů EU, včetně Evropského sociálního fondu plus, programu Erasmus+, programu jednotného trhu a programu Digitální Evropa;

55.zdůrazňuje, že zvyšování kvalifikace a rekvalifikace musí jít ruku v ruce s oceňováním každé role – od lidských vazeb, které jsou nezbytné pro poskytování vysoce kvalitních a kulturně laděných služeb, až po fyzicky náročné role, které zajišťují mnoho služeb cestovního ruchu – a zajistit, aby se žádný z těchto aspektů neztratil, když se odvětví přesouvá k modelům více řízeným digitálními technologiemi; konstatuje, že jak měkké dovednosti, tak fyzická práce zůstávají z ekonomického a politického hlediska nedoceněné, často postrádají formální uznání, odbornou přípravu nebo odměnu srovnatelnou s technickými nebo manažerskými pozicemi; požaduje, aby tyto dovednosti a role byly náležitě uznány, oceněny a odměněny, neboť je to nezbytné pro zvýšení kvality pracovních míst, podporu genderové rovnosti a zajištění toho, aby byl v rámci evropského modelu cestovního ruchu plně uznáván a rozvíjen lidský rozměr cestovního ruchu;

56.podporuje posílení spolupráce mezi podniky cestovního ruchu, poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy a veřejnými orgány s cílem podpořit kvalitní vzdělávací programy a učňovskou přípravu a řešit budoucí poptávku po dovednostech; vyzdvihuje význam cílených iniciativ, jako jsou učební osnovy přizpůsobené danému odvětví, jasné kariérní cesty a mentorské programy, které posilují přitažlivost kariéry v pohostinství pro mladé lidi a pomohou vybudovat silnější a kvalifikovanější pracovní sílu v tomto odvětví; trvá na tom, že tyto iniciativy v oblasti odborné přípravy musí vést ke kvalitním výsledkům v oblasti zaměstnanosti, včetně dlouhodobých smluv a skutečných příležitostí kariérního postupu a zvyšování mezd;

57.zdůrazňuje, že kultura, která je těsně spjata s naším způsobem života, je základem přitažlivosti Evropy pro turisty a naší národní i evropské identity; připomíná, že tato kulturní struktura zahrnuje kromě mnoha jiných prvků také udržitelné tradice, archeologické dědictví a místní jazyky, jejichž zachování odráží skutečný respekt k regionální a národní identitě a kontinuitě místních společenství; vítá úsilí některých členských států o navracení kulturních děl a artefaktů do míst jejich původu; vyzdvihuje nový strategický rámec Kulturní kompas pro Evropu jako klíčový nástroj pro posílení kulturního rozměru politik EU; vyzývá Komisi, aby vzhledem k rozmanité a bohaté nabídce cestovního ruchu v EU postavila pobídky EU, jako jsou DiscoverEU, Evropská hlavní města kultury a označení „Evropské dědictví“, do popředí propagace destinace Evropa v rámci nové strategie udržitelného cestovního ruchu;

58.oceňuje zásadní úlohu profesionálních kulturních pracovníků, místních organizací a dobrovolníků jako strážců evropského kulturního dědictví, jejichž práce sahá od údržby a zachování památek až po zapojení veřejnosti prostřednictvím práce s veřejností a prohlídek s průvodcem; zdůrazňuje jejich úlohu při posilování jedinečnosti a atraktivity Evropy jako světové turistické destinace; konstatuje, že nejisté pracovní podmínky a nedostatečná odměna často neodpovídají hodnotě jejich přínosu k ochraně a předávání evropského kulturního dědictví, což může být ještě zhoršeno rostoucím konkurenčním tlakem ze strany služeb založených na platformách, které snižují ceny kulturních prohlídek a průvodcovských služeb prostřednictvím spropitného a poplatků za připojení;

59.oceňuje v této souvislosti pozoruhodné nasazení dobrovolníků, kteří o kulturní památky v Evropě pečují ve svém cenném volném čase, a to i o dovolené; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy navrhla pokyny, které by motivovaly a umožnily jednotlivcům zapojit se do dobrovolnické činnosti v oblasti kultury, a to i prostřednictvím podpůrných opatření, která usnadní účast a podpoří uznávání dobrovolníků v oblasti kultury v celé EU; zdůrazňuje, že podpora dobrovolnické činnosti v oblasti kultury posiluje cíle Evropského roku dovedností a stávající programy EU, jako je Erasmus+, tím, že podporuje mezigenerační učení, výměnu dovedností a hlubší zapojení do kulturního života; zdůrazňuje, že dlouhodobým cílem je profesionalizace a vyzývá k zavedení programu „Passion-to-Profession“ (vášeň pro práci“), který by umožňoval odbornou přípravu, certifikaci a spravedlivé odměňování a který by byl spolufinancován z programů Erasmus+ a Kreativní Evropa a Evropský sociální fond plus, aby ti, kdo udržují naši identitu, mohli rozvíjet životaschopnou kariéru podle svého výběru; zdůrazňuje, že tento systém by měl zůstat dobrovolný a kulturní dovolená by nikdy neměla být vázána na pracovní závazky; vybízí členské státy, aby podporovaly dobrovolnickou činnost tak, aby obohacovala kulturní život a doplňovala profesionální zaměstnání v kultuře, a nikoli jej nahrazovala;

60.zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby v rámci příštího VFR byly k dispozici finanční prostředky EU na nehmotné dědictví, a poskytnout tak přímou podporu iniciativám, které chrání a prezentují kulturní tradice – od námořních praktik, jako je plavba, až po místní jazyky a řemeslnou výrobu, včetně zeměpisných označení – a zajišťují jejich mezigenerační přenos a posilují zapojení komunit do udržitelného a odpovědného cestovního ruchu; zdůrazňuje, že je důležité zajistit spravedlivé uznání pro ty, kdo investují do kulturního dědictví a dovedností, a zdůrazňuje, že stejně tak je třeba oceňovat iniciativy v oblasti cestovního ruchu vedené původními obyvateli a komunitami, jež uchovávají znalosti předků, chrání biologickou rozmanitost a podporují autentické zážitky respektující kulturu, které umožňují zachovat místní zdroje obživy; žádá dále, aby financování EU podporovalo sdružení výrobců, která chtějí získat zeměpisné označení podle v nařízení (EU) 2023/2411 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2411 ze dne 18. října 2023 o ochraně zeměpisných označení řemeslných a průmyslových výrobků a o změně nařízení (EU) 2017/1001 a (EU) 2019/1753 (Úř. věst. L, 2023/2411, 27.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2411/oj)., tím, že se uzná jako klíčový prostředek k posílení řemeslného dědictví území;

61.zdůrazňuje, že projekty financované EU by měly podporovat předávání znalostí napříč oblastmi a odvětvími a využívat strategický potenciál cestovního ruchu k ochraně nehmotného dědictví a k posílení jeho sociálních a ekonomických přínosů pro místní komunity s rovnoměrnějším územním rozložením a spravedlivějším přiznáváním hodnoty v celém hodnotovém řetězci cestovního ruchu; dále upozorňuje, že financování by mělo upřednostňovat projekty, které podporují územní soudržnost, zejména v regionech, kde je nehmotné dědictví nejvíce ohroženo a kde cestovní ruch v oblasti kultury může podpořit místní rozvoj a udržení obyvatelstva; zdůrazňuje úlohu partnerství veřejného a soukromého sektoru při posilování schopnosti cestovního ruchu chránit, propagovat a zhodnocovat kulturní dědictví a vyzývá k prohloubení spolupráce mezi orgány, průmyslem a komunitními aktéry s cílem maximalizovat udržitelné výsledky;

62.vyzývá k tomu, aby byly Parlamentu každoročně předkládány zprávy o pokroku na cestě k udržitelnému cestovnímu ruchu, které by vycházely z operativního zavádění přehledu ukazatelů EU v oblasti cestovního ruchu a měřitelných ukazatelů týkajících se životního prostředí, dopravního propojení, připravenosti infrastruktury, kvalitního zaměstnání a dobrých životních podmínek místních komunit a které by byly podkladem pro rozhodnutí o financování a budoucí reformy;

63.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.