1.poukazuje na význam dodržování základních zásad a hodnot Unie vymezených ve Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“); v rámci procesu udělování absolutoria klade zvláštní důraz na zásadu právního státu podle článku 2 Smlouvy o EU, zásadu řádného finančního řízení podle článku 317 Smlouvy o fungování EU a na boj proti podvodům a ochranu finančních zájmů Unie podle článku 325 Smlouvy o fungování EU;

2.připomíná, že dodržování zásad právního státu a základních práv je předpokladem řádného finančního řízení rozpočtu Unie a že Komise má k dispozici širokou škálu nástrojů k zajištění jejich dodržování; s vážnými obavami bere na vědomí pokračující zhoršování situace, pokud jde o právní stát a systémovou korupci a útoky na základní práva v několika členských státech, což má přímé důsledky pro řádné řízení finančních prostředků Unie; konstatuje, že nedostatek finančních prostředků Unie má znepokojivý dopad na poskytování veřejných služeb; upozorňuje zejména na zhoršující se situaci v Maďarsku, která se vyznačuje rozsáhlou korupcí a pevně etablovanými oligarchickými sítěmi a vyžaduje nepřetržitou pozornost; lituje, že zatímco problémy přetrvávají nebo se zhoršují, tlak Komise na provádění reálných reforem slábne, protože se snižuje objem prostředků, které zůstávají zmrazeny; zdůrazňuje, že Komise musí překročit rámec pouhého monitorování a plně a důsledně využívat dostupné nástroje, které jí ve všech dotčených členských státech umožňují pozastavit či ochránit finanční prostředky Unie v případech, kdy nedostatky v oblasti právního státu ovlivňují řádné finanční řízení; zdůrazňuje, že dodržování zásad právního státu se musí vztahovat na všechny účastníky programů Unie, včetně třetích zemí;

3.opakuje, že při všech činnostech Unie je nanejvýš důležité chránit práva dítěte; vyjadřuje vážné znepokojení nad zjištěními nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise OSN pro Ukrajinu týkajícími se deportace a násilného přesunu ukrajinských dětí do Ruska, jak je doloženo v jejích zprávách; zdůrazňuje, že je třeba, aby Evropská unie v rámci svých pravomocí jednala jako konstruktivní a spolehlivý aktér v mezinárodním právním a institucionálním rámci, přispívala k mnohostrannému úsilí zaměřenému na identifikaci těchto dětí, objasňovala jejich místo pobytu, podporovala vyhledávání rodinných příslušníků a slučování rodin a usnadňovala jejich bezpečný návrat v souladu s mezinárodním právem a nejlepším zájmem dítěte; zdůrazňuje, že politiky a nástroje financování Unie by měly důsledně podporovat mezinárodní spolupráci v oblasti ochrany práv dětí, přístupu k opravným prostředkům, rehabilitace a opětovného začlenění, jakož i odpovědnosti za závažné porušování mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv;

4.vítá skutečnost, že Evropský účetní dvůr (dále jen „Účetní dvůr“) za rozpočtový rok 2024 opět vydal výrok bez výhrad o spolehlivosti účetní závěrky a o legalitě a správnosti příjmů; zároveň vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr byl opět – již pošesté v řadě – nucen vydat záporný výrok ohledně legality a správnosti výdajů z rozpočtu Unie a výrok s výhradou o legalitě a správnosti výdajů z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF);

5.konstatuje, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2024 upozorňuje na několik problémů, které vzbuzují vážné obavy; vítá, že celková míra chyb klesla z 5,6 % za rok 2023 na 3,6 % za rok 2024; zdůrazňuje však, že tento pokles je třeba vykládat obezřetně, neboť nemusí nutně odrážet zlepšení finančního řízení nebo zvýšení účinnosti kontrolních systémů, ale mohl být ovlivněn i kontextovými faktory, například tím, že skončily mimořádné výdaje související s pandemií COVID-19, úroveň plnění rozpočtu byla v roce 2024 mimořádně nízká a provádění VFR na období 2021–2027 se dosud nacházelo v rané fázi; je zejména znepokojen tím, že ačkoli se míra chyb v okruhu „Soudržnost, odolnost a hodnoty“ snížila z 9,3 % na 5,7 %, stále překračuje práh významnosti ve výši 2 %, přičemž Účetní dvůr stále nachází nedostatky v systémech pro kontrolu a odhalování, a to jak na straně Komise, tak na straně členských států; vyjadřuje znepokojení nad tím, že opakující se povaha těchto zjištění může vést k tomu, že současná míra chyb bude v politice soudržnosti považována za normální; v této souvislosti vyjadřuje vážné znepokojení nad návrhy na zavedení nového modelu výdajů v rámci příštího VFR, který by ještě více závisel na kontrolních systémech členských států, přičemž se zdá, že základní příčiny přetrvávající vysoké míry chyb dosud nebyly dostatečně řešeny; připomíná, že politika soudržnosti je i nadále základním nástrojem Unie pro prosazování hospodářské, sociální a územní konvergence a podporu vyváženého rozvoje všech regionů, a zdůrazňuje, že jakákoli budoucí reforma výdajových modelů musí zachovat cíle, předvídatelnost a zvláštní rozpočtový rámec politiky soudržnosti;

6.vyjadřuje hluboké znepokojení nad přetrvávajícími nedostatky v provádění RRF; bere na vědomí, že Účetní dvůr vydal již třetí rok po sobě výrok s výhradou k legalitě a správnosti výdajů z RRF a že odhaduje minimální finanční dopad svých zjištění nad prahem významnosti; zdůrazňuje závažné nedostatky v oblasti auditu a kontroly, které zjistil Účetní dvůr a které nadále narušují jistotu řádného využívání prostředků z RRF; je obzvláště znepokojen značným nedostatkem vyvozování odpovědnosti, který vyplývá z absence spolehlivých a úplných informací o konečných příjemcích finančních prostředků Unie, a to zejména v důsledku výkladu pojmu „konečný příjemce“ v rámci RRF ze strany Komise, který je v rozporu se stávajícími právními předpisy; připomíná, že Parlament v předchozích usneseních o udělení absolutoria opakovaně vyjádřil vážné obavy ohledně RRF, například pokud jde o transparentnost konečných příjemců; domnívá se, že Komise by měla zahájit řízení o nesplnění povinnosti; domnívá se rovněž, že Komise by měla jednat bez zbytečného odkladu a plně uplatňovat své pravomoci strážkyně Smluv vůči členským státům s cílem zajistit, aby občané a zúčastněné strany měli k těmto informacím plný přístup; pokud by tak neučinila, zváží Parlament v rámci svých výsad všechna vhodná opatření, včetně právních kroků, aby zajistil dodržování předpisů;

7.se znepokojením konstatuje, že současná míra čerpání prostředků z fondů soudržnosti je výrazně nižší než míra čerpání v předchozím VFR na období 2014–2020 a současně bylo do konce roku 2024 vyplaceno pouze přibližně 50 % prostředků v rámci RRF, což znamená, že zbývajících 50 % prostředků musí být vyplaceno do konce období provádění RRF v prosinci 2026; je znepokojen tím, že celková částka nesplacených dluhopisů Unie vzrostla na konci roku 2024 na 578,2 miliardy EUR a s obavami bere na vědomí odhady Účetního dvora, podle nichž by tato částka mohla do konce roku 2027 dosáhnout 900 miliard EUR, což významně zatíží budoucí VFR v důsledku souvisejících úrokových plateb a splátek jistiny; konstatuje, že udržitelnost dluhu Unie musí být zohledněna ve všech budoucích rozpočtových rozhodnutích;

8.zdůrazňuje, že transparentnost není abstraktní zásadou řízení, ale základním prvkem účinného kontrolního prostředí; podtrhuje, že neúplná dokumentace, nejednotné registrační postupy nebo využívání neformálních komunikačních kanálů přímo oslabují auditní stopy a brání orgánu příslušnému k udělení absolutoria posoudit legalitu, správnost a řádné finanční řízení; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že v posledních letech je doloženo mnoho příkladů, kdy Komise nedodržela přiměřené standardy transparentnosti, a bere na vědomí rozsudek Tribunálu ve věci T-36/23 Rozsudek Tribunálu ze dne 14. května 2025, Matina Stevi a The New York Times Company v. Evropská komise, T-36/23, ECLI:EU:T:2025:483., Stevi a The New York Times v. Komise; připomíná, že podle nařízení (ES) č. 1049/2001 se textové zprávy odesílané nebo přijímané úředníky Unie považují za dokumenty, pokud se týkají politiky nebo rozhodnutí Unie; zdůrazňuje, že Komise by měla zajistit, aby postupy transparentnosti splňovaly vysoké standardy správy věcí veřejných a bylo tak zaručeno, že orgán příslušný k udělení absolutoria může plně posoudit legalitu, správnost a řádné finanční řízení rozpočtu Unie; konstatuje, že je důležité včas reagovat na žádosti o přístup k dokumentům; vybízí Komisi, aby posílila své postupy s cílem zajistit, aby orgány dohledu mohly plně posuzovat legalitu, správnost a řádné finanční řízení; domnívá se, že neschopnost zajistit řádnou dokumentaci a transparentnost na úrovni vrcholného vedení může oslabit důvěru veřejnosti, institucionální odpovědnost a důvěryhodnost Komise jako strážkyně Smluv; vyzývá vedení Komise, aby zajistilo plné dodržování povinností týkajících se transparentnosti a řádnou registraci veškeré komunikace související s prací, a to i na úrovni funkce předsedy a sboru komisařů, a aby posílilo vnitřní postupy a mechanismy odpovědnosti s cílem zabránit v budoucnu podobným nedostatkům;

9.konstatuje, že bylo zjištěno, že bývalý český premiér se během svého předchozího funkčního období nacházel ve střetu zájmů, což vedlo k pozastavení financování Unie a finanční opravě; bere na vědomí veřejná prohlášení předsedy vlády, v nichž uvádí záměr vzdát se vlastnictví a kontroly obchodních aktiv, na něž mohou být čerpány finanční prostředky Unie, a to vytvořením údajně nevratného svěřenského fondu; připomíná, že je důležité zavést ověřitelná právní opatření, aby se zabránilo jakémukoli riziku, že by prostředky Unie mohly přinášet prospěch soukromým obchodním zájmům osob zastávajících veřejnou funkci; zdůrazňuje, že členské státy by měly zajistit, že budou zavedeny účinné záruky na podporu transparentnosti, zejména pokud jde o zveřejnění informací o skutečných vlastnících, integrity a řádného finančního řízení finančních prostředků EU;

10.zdůrazňuje, že členové Komise musí splňovat nejvyšší standardy bezúhonnosti, nezávislosti a odpovědnosti, a to jak ve svých současných, tak v předchozích funkcích; se znepokojením konstatuje, že v období, kdy byl současný komisař pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat odpovědný za GŘ NEAR jako komisař pro sousedství a rozšíření, zůstalo několik vyšších vedoucích pozic v tomto generálním ředitelství neobsazeno, a konstatuje, že informace, které Komise v tomto ohledu poskytla během výměny názorů s orgánem příslušným k udělení absolutoria, byly nepřesné; zdůrazňuje, že Komise musí zajistit, aby všichni členové sboru komisařů splňovali standardy bezúhonnosti, nezávislosti a profesionálního chování, které jsou nezbytné pro výkon jejich povinností, zejména pokud tyto povinnosti zahrnují správu politicky citlivých portfolií a významných finančních prostředků Unie; domnívá se, že závažná a dlouhodobá selhání v řízení GŘ NEAR, poskytování nepřesných informací Parlamentu v souvislosti s postupem udělování absolutoria a další obavy týkající se výše uvedeného jednání a nezávislosti ukazují, že se jedná o model, který je neslučitelný s normami odpovědnosti, spolehlivosti a řádné správy, které jsou vyžadovány od člena Komise;

11.zdůrazňuje, že Komise musí jednat zcela nestranně a transparentně, což zahrnuje vyloučení střetů zájmů, zajištění jasné odpovědnosti za správu finančních prostředků Unie a dodržování vlastních pokynů v oblasti právního státu; vyzývá Komisi, aby posílila transparentnost a odpovědnost, pokud jde o jmenování a činnost zvláštních poradců, a to systematickým zveřejňováním podrobných informací o kritériích jejich výběru, o jejich mandátu, úkolech, době trvání pracovního poměru, odměňování a prohlášeních o zájmech; zdůrazňuje, že zvláštní poradci mohou mít významný vliv na utváření politik, a proto se na ně musí vztahovat jasné standardy správy, povinnosti pravidelného podávání zpráv a proaktivní zveřejňování informací v souladu se zásadami řádného finančního řízení a čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování EU;

12.zdůrazňuje, že následná opatření Komise nemohou vést k rozšiřování jejích pravomocí nad rámec stanovený Smlouvami;

13.konstatuje, že v posledních letech Účetní dvůr v několika zvláštních zprávách zjistil nedostatky v metodice Komise pro odhad dopadů výdajů Unie na klima, které vedly k systematickému nadhodnocování, protože byly používány systémy označování ex ante založené na očekávaném účinku činností a nezohledňující skutečné výsledky; zdůrazňuje, že omezení stávajících metodik mohou ovlivnit spolehlivost vykazovaných údajů a mohou mít dopad na posouzení výkonnosti prováděné orgánem příslušným k udělení absolutoria; dále konstatuje, že stávající metodiky pro sledování výdajů na klima a biologickou rozmanitost plně nezachycují všechny účinky činností Unie, včetně některých opatření v rámci společné zemědělské politiky; konstatuje, že uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ pomáhá zabránit tomu, aby byla se realizovala opatření, která by byla v rozporu s předpisy; zdůrazňuje, že tato metodická omezení mohou orgánu příslušnému k udělení absolutoria způsobit problémy v oblasti odpovědnosti; zdůrazňuje, že schopnost Parlamentu vykonávat účinnou rozpočtovou kontrolu závisí na transparentních a ověřitelných důkazech o dodržování předpisů a dopadu na životní prostředí na úrovni projektu;

14.připomíná, že přezkum grantových dohod s nevládními organizacemi, který Komise provedla v roce 2024, nezjistil žádné porušení právních předpisů; zdůrazňuje však, že na každého příjemce finančních prostředků Unie, včetně nevládních organizací, by se měly vztahovat důkladné, přiměřené a na posouzení rizik založené požadavky na kontrolu a transparentnost v souladu s právními předpisy a řádným finančním řízením; zdůrazňuje, že rozpočtová kontrola, záruky a požadavky na transparentnost musí být uplatňovány neutrálním a přiměřeným způsobem založeným na důkazech, který zajistí, aby se transparentnost a dohled účinně uplatňovaly na všechny kategorie příjemců a kontrola byla založena na rizicích; zdůrazňuje, že nedostatečná transparentnost podkopává důvěru v postup udělování absolutoria a že účinná kontrola vyžaduje uplatňování stejných standardů na všechny příjemce; bere na vědomí zjištění Účetního dvora uvedená ve zvláštní zprávě 11/2025 „Transparentnost financování EU pro nevládní organizace“;

15.konstatuje, že podle Smluv jsou organizace občanské společnosti legitimními příjemci finančních prostředků Unie a často podporují dosažení cílů Unie; zdůrazňuje, že rozpočtová kontrola, záruky a požadavky na transparentnost musí být uplatňovány neutrálně, přiměřeně a na základě důkazů, s náležitým ohledem na právní jistotu; zdůrazňuje, že selektivní transparentnost může podkopat důvěru v postup udělování absolutoria a že účinná kontrola vyžaduje důsledné uplatňování srovnatelných standardů na všechny příjemce; bere na vědomí pracovní skupinu pro kontrolu, která byla v této souvislosti zřízena v rámci Parlamentu;

16.připomíná klíčovou úlohu organizací občanské společnosti při prosazování demokratických hodnot na podporu dynamické a živé demokratické společnosti, neboť zajišťují pevný základ pro široké pokrytí všech relevantních názorů v různých diskusích, a zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti mohou v souladu s finančním nařízením obdržet podporu z fondů Unie na výkon těchto funkcí, jak je stanoveno v článku 11 Smlouvy o EU;

17.vítá, že vzhledem k naléhavé potřebě posílit obranné schopnosti Unie se od začátku ruské nezákonné útočné války proti Ukrajině zvýšil počet a objem nástrojů financování unijní obrany; domnívá se, že obrana a podpora Ukrajiny musí být v současném geopolitickém kontextu považovány za rozpočtovou prioritu a že na splnění tohoto cíle by měly být přiděleny odpovídající zdroje; zdůrazňuje potřebu komplexního přístupu Unie k financování bezpečnosti a obrany, který by reagoval jak na konvenční vojenské hrozby, tak na nekonvenční hrozby, včetně hybridních hrozeb, jako jsou hrozby související s umělou inteligencí, drony a kybernetickými útoky; domnívá se, že při financování technologií by měly být upřednostněny ty, které poskytují největší operační výhodu; zdůrazňuje, že demokratická odpovědnost, kontrolovatelnost a transparentnost se musí zvyšovat souběžně s výdaji, a zároveň uznává, že legitimní bezpečnostní požadavky mohou omezit zveřejňování některých citlivých informací, aniž by se snížila celková schopnost orgánu příslušného k udělení absolutoria vykonávat účinný dohled; zdůrazňuje, že je třeba dále zlepšit transparentnost financování unijní obrany, mimo jiné zajištěním auditních opatření, která by byla přiměřená citlivosti obranných činností, ale plně zaručovala účinný dohled, a zajištěním toho, aby orgán příslušný k udělení absolutoria mohl vykonávat demokratickou kontrolu všech činností financovaných Unií ve fázi přijímání, navrhování a provádění;

18.zdůrazňuje, že rovnost je základní hodnotou Unie a je zakotvena v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“); připomíná závazek Unie začleňovat genderové hledisko do tvorby politik a vynakládání finančních prostředků Unie, včetně genderového rozpočtování;

19.připomíná dohodu, kterou se zřizuje interinstitucionální orgán pro etické normy pro členy orgánů a poradních institucí uvedených v článku 13 Smlouvy o EU;

20.připomíná, že je důležité zajistit, aby byly finanční prostředky Unie přidělovány a prováděny v plném souladu s finančním nařízením a se základními hodnotami Unie; zdůrazňuje, že je nezbytný náležitý dohled, transparentnost a záruky pro předcházení podvodům, střetům zájmů, korupci, dvojímu financování, praní peněz a zneužívání fondů, a to i ze strany příjemců, jejichž činnost není slučitelná s hodnotami Unie; zdůrazňuje v tomto rámci klíčovou úlohu celé struktury Unie pro boj proti podvodům a vyjadřuje určité obavy ohledně toho, že některé členské státy odmítají spolupracovat s jedním z jejích prvků, zejména s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO);

21.vyzývá Komisi, aby zejména:i)urychleně přehodnotila a řešila zhoršení stavu právního státu a rizika pro rozpočet Unie v Maďarsku a přijala veškerá nezbytná opatření v souladu s nařízením o podmíněnosti a dalšími dostupnými nástroji, včetně úplného pozastavení vyplácení finančních prostředků Unie;ii)důsledně a přesně uplatňovala ustanovení týkající se „konečných příjemců“ obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost Úř. věst. L 57, 18.2.2021, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/241/oj. (nařízení o RRF), a to revizí svých pokynů k RRP, aby komunikovala s členskými státy o správném uplatňování definice „konečných příjemců“, zajistila, aby členské státy shromažďovaly a poskytovaly informace o posledních subjektech, které obdrží finanční prostředky, s výjimkou zprostředkujících subjektů, jako jsou ministerstva nebo řídící orgány, a poskytla tyto informace orgánu příslušnému k udělení absolutoria do uplynutí lhůty pro předložení poslední žádosti o platbu z RRF a zahájila řízení o nesplnění povinnosti, je-li to nutné;iii)zveřejnila seznam konečných příjemců a dodavatelů v rámci všech nástrojů v harmonizovaném, strojově čitelném formátu;iv)zajistila dodržování pravidel Unie pro přístup k dokumentům, včetně textových zpráv, a zároveň uznala, že institucionální komunikace veřejného zájmu by měla být zpřístupněna přiměřeným způsobem a při dodržení právních a bezpečnostních požadavků, aby byl zajištěn demokratický dohled a odpovědnost;v)zajistila, aby v souladu s platnými pravidly a zárukami Unie nebyly přímo ani nepřímo vyplaceny žádné finanční prostředky Unie příjemcům, u nichž byl zjištěn střet zájmů a nebyl prokazatelně a ověřitelně vyřešen, včetně osob, které mají vazby s členy Evropské rady;vi)zajistila, aby všichni komisaři a vyšší úředníci vykonávali své funkce v plném souladu s pravidly Unie týkajícími se integrity, střetu zájmů a řádné správy;vii)odpovídajícím způsobem uplatňovala kontrolní rámec pro výdaje Unie související s cíli v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, včetně přiměřeného ověřovacího mechanismu, včasného vykazování údajů o klimatu na úrovni projektů a transparentní komunikace o dopadech na životní prostředí, v souladu s doporučeními Účetního dvora a s náležitým ohledem na provozní proveditelnost a hospodářskou konkurenceschopnost; zlepšila monitorování a vykazování výsledků nad rámec pouhých výdajových cílů s cílem maximalizovat dopad financování Unie v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti;viii)v souladu s finančním nařízením prověřila všechny potenciálně podvodné nebo neoprávněné příjemce; připomíná význam náležitého dohledu nad financováním Unie se zvláštním důrazem na dodržování základních hodnot Unie a právní povinnost Komise zajistit, aby příjemci tyto hodnoty dodržovali a zdrželi se profesního pochybení;ix)zajistila, aby úřad EPPO měl odpovídající zdroje na vyšetřování případů podvodů souvisejících s financováním Unie, včetně výdajů v rámci RRF, a to vzhledem k rostoucímu počtu vyšetřování a vysokým odhadovaným škodám;x)pokračovala v úsilí vyvíjeném při genderovém rozpočtování a při sledování dopadu rozpočtu Unie na podporu genderové rovnosti;

22.vítá skutečnost, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 20244. Úř. věst. C, C/2025/5409, 8.10.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/5409/oj. dospěl k závěru, že konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie za daný rok je spolehlivá; konstatuje, že Účetní dvůr od roku 2007 každoročně vydává výrok bez výhrad o spolehlivosti účetní závěrky;

23.konstatuje, že ke dni 31. prosince 2024 činila celková pasiva 827,3 miliardy EUR a celková aktiva 518,5 miliardy EUR; konstatuje, že výsledný rozdíl ve výši 308,8 miliardy EUR připadá na zápornou čistou majetkovou pozici, která zahrnuje dluh a tu část výdajů, jež Unii již vznikla do 31. prosince 2024 a která musí být financována z budoucích rozpočtů; dále konstatuje, že záporný hospodářský výsledek za rok 2024 činil 97,2 miliardy EUR, přičemž částky vynaložené na nástroj NextGenerationEU (NGEU) významně přispěly jak k záporné čisté majetkové pozici, tak k hospodářskému výsledku;

24.konstatuje, že na konci roku 2024 činila odhadovaná hodnota vzniklých, ale dosud neuplatněných způsobilých výdajů vůči příjemcům, vykázaných jako výdaje příštích období, 160,7 miliardy EUR (v roce 2023 šlo o 155,2 miliardy EUR), z čehož 7,9 miliardy EUR souvisí s predikovanými výdaji příštích období RRF;

25.vítá závěr Účetního dvora, že aktiva, pasiva, příjmy a výdaje, včetně těch, které souvisejí s NGEU, odhad týkající se procesu vystoupení Spojeného království z EU a dopad ruské útočné války proti Ukrajině jsou v konsolidované roční účetní závěrce zobrazeny věrně;

26.bere na vědomí závěr Účetního dvora, že příjmy nevykazují věcné chyby a že systémy řízení, které zkoumal, byly obecně účinné;

27.vyjadřuje hluboké politování nad záporným výrokem k legalitě a správnosti výdajů z rozpočtu Unie, které Účetní dvůr vydal již šestý rok v řadě; připomíná, že orgán příslušný k udělení absolutoria vývoj nadále pozorně monitoruje a že situaci znovu hodnotí v souvislosti s postupem udělování absolutoria; zdůrazňuje význam pokračujícího a trvalého úsilí řešit základní nedostatky a posílit finanční řízení a kontrolní mechanismy Komise i členských států; bere na vědomí obtíže, s nimiž se potýká orgán příslušný k udělení absolutoria, když Účetní dvůr a Komise používají odlišné právní a metodické definice;

28.vítá snížení odhadu míry chyb provedeného Účetním dvorem na 3,6 % ve výdajích v roce 2024, což představuje snížení o dva procentní body z 5,6 % v roce 2023; se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr nadále zjišťuje značné problémy u úhradových výdajů, které se nejvíce podílejí na celkové míře chyb a jejichž odhadovaná míra chyb činí 5,7 %; konstatuje, že dopady chyb zjištěných Účetním dvorem jsou považovány za významné a všudypřítomné;

29.konstatuje, že odhady Komise týkající se rizika při platbě v roce 2024, které zahrnují všechny okruhy VFR kromě okruhu 3, jsou trvale nižší než intervaly spolehlivosti Účetního dvora, zejména u okruhů 2 a 6, a domnívá se, že to rovněž odráží významné metodické rozdíly a rozdíly související s mandátem obou orgánů;

30.konstatuje, že na rozdíl od Účetního dvora, který musí hlásit všechny chyby bez ohledu na to, zda je možné provést finanční opravu, Komise oznamuje pouze nesrovnalosti, u nichž se domnívá, že je jejich vymáhání právně odůvodněné; připomíná, že v souladu s nařízením o společných ustanoveních Komise považuje za „nesrovnalost“ jakékoli porušení platných právních předpisů vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které má, nebo by mohlo poškodit rozpočet Unie tím, že by byl zatížen neoprávněnými výdaji, zatímco definice „chyby“, kterou používá Účetní dvůr, zahrnuje všechny platby provedené, aniž byly splněny požadované podmínky; opakuje své znepokojení nad tím, že Komise a Účetní dvůr uplatňují s ohledem na své odlišné institucionální úlohy různé právní výklady a metodické definice, což může způsobovat nejasnosti; je znepokojen tím, že Komise může stávající míru chyb systematicky podceňovat; vyjadřuje svou podporu vypracování společné koncepce a metodiky auditu;

31.zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby veřejné orgány účinně vymáhaly částky neoprávněně ušlé v důsledku podvodů, daňových úniků a administrativní roztříštěnosti, což představuje zásadní prvek ochrany veřejných financí; vyzývá Komisi, aby zvýšila transparentnost zveřejňováním jasných každoročních informací o zpětném získávání částek, finančních opravách a konfiskacích souvisejících s výdaji Unie a spoluprací v oblasti prosazování práva, které budou prezentovány jednotným a dostupným způsobem, což podpoří odpovědnost a zároveň zabrání zbytečné administrativní zátěži;

32.vyjadřuje znepokojení ohledně připomínky Účetního dvora, že Komise při svém posuzování skutečnou úroveň rizika v několika oblastech pravděpodobně podhodnocuje; konstatuje, že nedostatky zjištěné v některých řídicích a kontrolních systémech mohou ovlivnit celkovou spolehlivost závěrů auditu; zdůrazňuje, že je třeba zajistit důkladný dohled nad všemi způsoby řízení; vítá záměr Účetního dvora ukončit od roku 2025 praxi výběru auditních vzorků z transakcí, které již byly přezkoumány Komisí nebo vnitrostátními kontrolními orgány, což je změna, která se stala nezbytnou, protože tento přístup, ačkoli se očekávalo, že odhalí jen málo chyb nebo žádné, se opakovaně ukázal jako nespolehlivý; zdůrazňuje, že tato změna vyvolává vážné pochybnosti o účinnosti kontrolních systémů Unie a posiluje dlouhodobé volání Parlamentu po spolehlivých mechanismech kontroly ve všech způsobech řízení;

33.naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila zavádění interoperabilních nástrojů pro boj proti podvodům a vytěžování dat v rámci všech způsobů řízení, které umožní křížové kontroly skutečného vlastnictví, ukazatelů rizika v oblasti zadávání veřejných zakázek a signálů svědčících o dvojím financování; vyzývá Komisi, aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria každoročně podávala zprávu o rozsahu a účinnosti těchto nástrojů, včetně jejich využívání řídicími orgány; opakuje, že je naléhavě nutné povinně využívat nástroje pro vytěžování dat a umělou inteligenci k účinnému boji proti podvodům a nesrovnalostem;

34.zdůrazňuje, že odhadovaná míra chyb ve výdajích Unie, jak je uvedena v prohlášení Účetního dvora o věrohodnosti, odráží platby, které podle hodnocení Účetního dvora nebyly plně v souladu s platnými pravidly a podmínkami; domnívá se, že ačkoli se nejedná o ukazatel podvodů nebo korupce a neznamená to automaticky plýtvání zdroji, upozorňuje to na oblasti, v nichž mohou nápravná opatření posílit řádné uplatňování pravidel a účinnou ochranu finančních zájmů Unie; vyjadřuje politování nad tím, že přetrvávající míra chyb, i když často technické povahy, může podkopat důvěru veřejnosti v řádné finanční řízení rozpočtu Unie;

35.připomíná, že orgán příslušný k udělení absolutoria, jak je stanoveno ve Smlouvách, potřebuje prohlášení Účetního dvora o věrohodnosti týkající se spolehlivosti účetní závěrky a legality a správnosti uskutečněných operací do konce roku, aby mohl rozhodnout o udělení absolutoria za daný rok; konstatuje, že výdajové programy Unie jsou víceleté a že jejich řídicí a kontrolní systémy pokrývají více let, což umožňuje opravy a zpětné získávání prostředků po skončení roku;

36.připomíná, že Komise nese hlavní odpovědnost za předcházení podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie a jejich odhalování; bere na vědomí, že Účetní dvůr musí v souladu se svým mandátem hlásit všechny případy nesrovnalostí zjištěné při své kontrolní činnosti; dále konstatuje, že Účetní dvůr předává úřadu EPPO podezření na trestné činy, které spadají do pravomoci tohoto úřadu, a podezření na podvody, korupci nebo jiné protiprávní činnosti předává Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF); konstatuje, že v roce 2024 Účetní dvůr oznámil úřadu OLAF 19 případů podezření na podvod a souběžně předal 7 z těchto případů úřadu EPPO, což doposud vedlo k šesti vyšetřováním úřadu OLAF a k sedmi vyšetřováním úřadu EPPO; chválí Účetní dvůr za systematické podávání zpráv úřadu OLAF a úřadu EPPO, zejména vzhledem k tomu, že informace pocházející z auditních činností mají vysokou míru spolehlivosti; zdůrazňuje, že všechny případy neoprávněných výdajů, které Účetní dvůr zjistí, by měly být oznámeny úřadu OLAF a úřadu EPPO, přičemž tyto příslušné orgány by měly posoudit, zda se jedná o podvodný záměr, který by vyžadoval další vyšetřování; zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v koordinaci mezi Komisí, úřadem OLAF, úřadem EPPO a Účetním dvorem v souladu s jejich příslušnými mandáty s cílem zajistit včasná a účinná opatření v návaznosti na všechny oznámené případy; opakuje, že Komise by měla těmto orgánům poskytnout dostatečné zdroje, aby byly zaručeny plně účinné kapacity pro přeshraniční vyšetřování a odhalování; připomíná význam plné operační nezávislosti úřadů EPPO a OLAF;

37.konstatuje, že při revizi VFR v polovině období, přijaté v únoru 2024, byla zavedena revidovaná technická úprava, kterou se zvýšil strop prostředků na závazky na rok 2024 ze 186,0 miliardy EUR na 186,8 miliardy EUR a zvýšila se úroveň prostředků na platby o 7,1 miliardy EUR, čímž se konečný rozpočet prostředků na platby zvýšil na 149,7 miliardy EUR, přičemž celkový strop plateb zůstal na úrovni 170,5 miliardy EUR; dále připomíná, že při revizi byla rovněž vytvořena rezerva pro Ukrajinu a Nástroj Evropské unie na podporu oživení (EURI) jako nové zvláštní nástroje, na které se nevztahují stropy VFR;

38.konstatuje, že rozpočtový orgán původně schválil rozpočet Unie na rok 2024 ve výši 189,4 miliardy EUR v prostředcích na závazky; konstatuje, že kvůli pěti opravným rozpočtům přijatým v průběhu roku došlo k čistému navýšení o 5,9 miliardy EUR, takže celkové závazky dosáhly 195,3 miliardy EUR, čímž byl překročen strop VFR ve výši 186,8 miliardy EUR; zdůrazňuje, že to bylo možné díky využití zvláštních nástrojů VFR, které poskytují dodatečné zdroje nad rámec stropů pro řešení nových nebo nepředvídaných potřeb;

39.konstatuje, že čerpání prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů (fondy ESI) na období 2014–2020 dosáhlo pokročilé fáze, přičemž celkové platby dosáhly 475,2 miliardy EUR, což odpovídá 97,0 % z 489,9 miliardy EUR, které jsou v rámci programů k dispozici; vítá skutečnost, že 21 členských států překročilo v programovém období 2014–2020 míru čerpání 95,0 %, což svědčí o silné kapacitě čerpání s tím, jak se toto období blíží ke konci;

40.zdůrazňuje, že kumulativní míry čerpání předložené Komisí na základě předběžného financování a průběžných plateb vyplacených členským státům plně neodrážejí pokrok v provádění projektů na místě, neboť nezachycují celkové částky vyplacené vnitrostátními orgány konečným příjemcům;

41.se znepokojením konstatuje, že navzdory výraznému nárůstu plateb v roce 2024 zůstává čerpání podle nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027 nízké, přičemž v roce 2024 bylo vyplaceno 14,7 miliardy EUR oproti 6,3 miliardy EUR v roce 2023, což je v porovnání s celkovými příděly stále nízké číslo; dále konstatuje, že grantové platby z RRF dosáhly v roce 2024 pouze 55,9 miliardy EUR, tedy přibližně polovinu prognózy Komise z června 2023, což odráží pokračující zpoždění při předkládání a zpracování žádostí o platby;

42.konstatuje, že v roce 2024 Komise předpokládala zrušení závazků ve výši 8,8 miliardy EUR na období 2025–2027, což je nárůst oproti 8,1 miliardy EUR odhadovaným v roce 2023 na období 2024–2027, přičemž tento nárůst je způsoben především programy politiky soudržnosti v rámci stávajícího VFR a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), neboť se v blíží uzávěrka programů na období 2014–2020 v roce 2026; počínaje rokem 2025 jsou kvůli nízkému čerpání v roce 2024 v ohrožení významné částky;

43.se znepokojením konstatuje, že v případě Fondu soudržnosti (FS), Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a ESF+ Komise předpokládá celkové zrušení závazků ve výši 2,7 miliardy EUR, což představuje výrazný nárůst oproti 2,2 miliardy EUR předpokládaným v roce 2023 a téměř sedminásobek 0,4 miliardy EUR předpokládaných v roce 2022, a to navzdory předpokladu výrazného zrychlení čerpání v letech 2026 a 2027; zdůrazňuje, že pokud se nepodaří dosáhnout tohoto zrychleného tempa čerpání, částky, u nichž hrozí zrušení závazku, se dále zvýší;

44.upozorňuje, že různá rizika, která Účetní dvůr zjistil v rozpočtu Unie, včetně zbývajících závazků, mohou ohrozit dosažení cílů Unie; vyzývá Komisi, aby v souladu s doporučeními Účetního dvora jednala proaktivně a zajistila, aby její nástroje zmírňování rizik (například společný rezervní fond) měly dostatečnou kapacitu;

45.konstatuje, že nominální hodnota nesplacených výpůjček Unie na konci roku 2024 dosáhla částky 601,3 miliardy EUR, což odráží využívání kapitálových trhů k financování programů Unie, jako je podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) a NGEU; bere na vědomí, že do roku 2027 by celková výše nesplacených půjček mohla přesáhnout 900 miliard EUR, což je téměř desetinásobek objemu půjček zaznamenaného v roce 2020 před začátkem uplatňování NGEU; konstatuje, že od prosince 2022 uplatňuje Komise diverzifikovanou strategii financování jako svou standardní metodu pro získávání finančních prostředků na kapitálových trzích, a zdůrazňuje význam transparentního podávání zpráv, fiskální odpovědnosti a řádného finančního řízení v souvislosti se zvýšenými výpůjčkami a úrokovými riziky pro zachování fiskální udržitelnosti a zajištění plné odpovědnosti a demokratického dohledu se strany orgánu příslušného k udělení absolutoria;

46.konstatuje, že výdaje na úroky spojené s financováním nevratné podpory v rámci NGEU dosáhly v období 2021–2024 výše 5,4 miliardy EUR, z toho 3,4 miliardy EUR jen v roce 2024, což je téměř o 50,0 % více než původní prognóza ve výši 3,7 miliardy EUR; uvádí, že celkové úrokové výdaje ve stávajícím VFR by se mohly pohybovat mezi 29,0 a 30,4 miliardy EUR, což je přibližně dvojnásobek původního odhadu Komise ve výši 14,9 miliardy EUR; konstatuje, že v publikaci typu „Briefing“ z roku 2024 nazvané „Management of debt liabilities in the EU budget under the post-2027 MFF“ (Řízení dluhových závazků v rozpočtu EU v rámci VFR po roce 2027) https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2024/766173/IPOL_BRI(2024)766173_EN.pdf., kterou si vyžádal Rozpočtový výbor, se odhaduje, že úrokové platby za nevratnou podporu NGEU v příštím VFR by mohly činit 70,9 miliardy EUR a 73,8 miliardy EUR, což podtrhuje dlouhodobý dopad výpůjček NGEU na rozpočet;

47.konstatuje, že expozice rozpočtu Unie se v roce 2024 nadále zvyšovala, což odráží rostoucí objem výpůjčních operací a souvisejících záruk; poukazuje na to, že celková expozice rozpočtu Unie dosáhla na konci roku 2024 výše 342,0 miliardy EUR, což představuje nárůst o 14,8 % ve srovnání s 298,0 miliardy EUR na konci roku 2023; zdůrazňuje, že tento trend podtrhuje význam robustního systému, fiskální odpovědnosti a transparentního podávání zpráv pro zajištění toho, aby Unie byla za všech okolností schopna splácet své dluhové závazky; poukazuje na to, že v souvislosti s rostoucí výší dluhu je zásadní hledání skutečných nových vlastních zdrojů, mají-li být i přes náklady na obsluhu dluhu uspokojeny priority stanovené v budoucích víceletých finančních rámcích;

48.se znepokojením konstatuje, že jak Účetní dvůr zdůraznil ve zvláštní zprávě 18/2025 o rozpočtové flexibilitě EU, návrh VFR na období 2021–2027 předložený Komisí nebyl dostatečně podložen důkladnou identifikací a analýzou potřeb a rizik, které by měl být rozpočet Unie schopen řešit; konstatuje, že ačkoli stávající opatření v oblasti flexibility umožnila Unii reagovat na nově vznikající priority, některé nástroje flexibility byly v prvních letech VFR opakovaně vyčerpány, což omezilo manévrovací prostor pro zbývající období; zdůrazňuje, že rámec flexibility je příliš složitý a chybí jasně definovaná posloupnost aktivace rozpětí pod stropy a zvláštních nástrojů nad nimi; dále konstatuje, že některé nástroje flexibility se překrývají navzájem a s tematickými programy zaměřenými na stejné potřeby, což vede ke zbytečné složitosti finančního řízení a rozhodování;

49.důrazně podporuje doporučení Účetního dvora uvedená v jeho výroční zprávě o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2024 a v souvisejících zvláštních zprávách; vyzývá Komisi, aby je neprodleně provedla a informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o pokroku při jejich provádění;

50.vyzývá Komisi, aby zejména:i)posílila spolehlivost a transparentnost účetního výkaznictví, zejména dalším zlepšením jasnosti prezentace záporných čistých aktiv a výdajů příštích období a zajištěním toho, aby dlouhodobé rozpočtové důsledky výpůjček NGEU byly jasně a systematicky sdělovány rozpočtovému orgánu;ii)přijala veškerá nezbytná opatření k řešení přetrvávajících nedostatků v legalitě a správnosti výdajů, mimo jiné zlepšením a vyjasněním pokynů pro řídicí orgány, pokračujícím úsilím o řešení nedostatků zjištěných v úhradových výdajích a zajištěním jednotného uplatňování nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu v případech, kdy rizika přetrvávají;iii)upravila svou metodiku týkající se rizik při platbě tak, aby zajistila plný soulad mezi svými odhady rizik a kontrolním prostředím, na které se spoléhá;iv)posílila monitorování čerpání prostředků ve sdíleném řízení na období 2021–2027, včetně aktivnějšího sledování nízké míry čerpání, posílené administrativní podpory a cílené technické pomoci členským státům a systematické identifikace strukturálních překážek, které čerpání zpomalují;v)plně využívala všechny dostupné nástroje k zabránění zrušení závazků a k zajištění plného a efektivního čerpání přidělených prostředků;vi)jasně informovala o dopadu očekávaných výdajů na úroky v souvislosti s výpůjčními operacemi Unie, včetně jejich dopadu na rozpočet budoucích VFR, a o udržitelnosti současné diverzifikované strategie financování;vii)přezkoumala a zjednodušila strukturu flexibility rozpočtu Unie pro příští VFR, včetně stanovení jasného pořadí pro využití rozpětí a zvláštních nástrojů, zajištění doplňkovosti mezi nástroji flexibility a posílení transparentnosti a předvídatelnosti při jejich využívání, přičemž bude zajištěn demokratický dohled rozpočtového orgánu;viii)doporučuje, aby do budoucích návrhů VFR Komise začlenila komplexní analýzu potřeb, rizik a schopnosti reakce na krize, což zajistí, aby byly nástroje flexibility dostatečně odůvodněné, náležitě financované a umožňovaly řešit nepředvídané události, aniž by byly předčasně vyčerpány;ix)zajistila, aby struktuře Unie pro boj proti podvodům, zejména úřadu OLAF a úřadu EPPO, byly poskytnuty dostatečné a přiměřené zdroje a aby byla usnadněna úzká spolupráce mezi nimi a Komisí, a to i prostřednictvím včasného předávání případů podezření na podvod a posílení strategií pro předcházení podvodům, zejména u výdajů s vysokým rizikem a rozsáhlých finančních nástrojů;x)zveřejnila jasná a uživatelsky vstřícná shrnutí výkonnosti a výdajů, včetně jednostránkových a interaktivních přehledů se strojově čitelnými datovými soubory;

51.vítá, že celkové důkazní informace auditu i za rozpočtový rok 2024 svědčí o tom, že míra chyb v příjmech nebyla významná; zároveň nadále poukazuje na to, že problémy s nesprávně deklarovaným nebo vůbec nedeklarovaným clem („výpadek cla“) vedou k výpadku vybraného cla z dovozu, což je pro Unii a její členské státy již řadu let problémem;

52.upozorňuje na význam odpovědnosti členských států za výběr daně z přidané hodnoty (DPH) a tradičních vlastních zdrojů (TVZ) pro zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a spravedlivého zdanění na jednotném trhu a pro zaručení spravedlivého rozdělení zátěže spojené s financováním výdajů Unie mezi členské státy; s uspokojením konstatuje, že systémy příjmů zkoumané Účetním dvorem byly obecně účinné; současně naléhavě žádá Komisi, aby zintenzivnila úsilí o zlepšení výběru stávajících vlastních zdrojů, mimo jiné řešením zbývajících nedostatků zjištěných Účetním dvorem, zejména těch, které se týkají dlouhodobě nevyřešených otázek v souvislosti s výhradami k DPH a otevřených případů týkajících se tradičních vlastních zdrojů;

53.zdůrazňuje, že reforma celního systému Unie nepřestává být důležitá jak pro modernizaci vlastních zdrojů, tak pro účinný boj proti organizované trestné činnosti na evropské i vnitrostátní úrovni; bere na vědomí připomínku Účetního dvora týkající se potřebnosti dalšího plánování provádění a uvádění do praxe; zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout dohodnutých reformních prvků včas a koordinovaně;

54.zdůrazňuje, že rychlé přijetí a provedení všech prvků návrhu celní reformy by mělo zůstat klíčovou prioritou; zdůrazňuje, že zřízení Celního úřadu EU a datového centra EU by mělo přispět k posuzování rizik, odhalování podvodů a jednotnému uplatňování celních předpisů v reálném čase a mělo by nahradit roztříštěné vnitrostátní systémy ve prospěch silnější digitalizované celní unie; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby reforma pomohla dosáhnout významného snížení výpadku příjmů z cel a zvýšila účinnost celních kontrol Unie; poukazuje na význam posouzení rizik v reálném čase a digitalizace celních kontrol;

55.oceňuje úsilí úřadů EPPO a OLAF v boji proti organizovanému využívání nedostatků v celních kontrolách Unie; vybízí k dalšímu posílení operační kapacity a odborných znalostí úřadu EPPO potřebných k boji proti vzorcům organizované trestné činnosti, které mají dopad na příjmy a výdaje Unie, mimo jiné prostřednictvím specializace společných úkolů a zlepšení sdílení zpravodajských informací a schopností analýzy rizik;

56.zdůrazňuje význam preventivních a ochranných opatření v boji proti podvodům v oblasti DPH; vybízí k prozkoumání inovativních přístupů, jako je výběr vzorků na základě rizik a statistická extrapolace výsledků kontrol na širší soubory transakcí, a to při plném dodržování právních záruk a proporcionality;

57.vítá návrhy nových vlastních zdrojů předložené Komisí, a to i v rámci balíčku návrhů pro příští VFR, které by měly být schopny pokrýt přinejmenším výdaje spojené s úroky a splátkami výpůjček v rámci nástroje RRF, neboť je třeba zajistit, aby se kvůli těmto výdajům neomezily prostředky Unie dostupné pro běžné výdajové programy Unie; uznává, že pokud by se stávající návrhy neuskutečnily, mohlo by se uvažovat i o jiných zdrojích příjmů, aniž by byla ohrožena fiskální odpovědnost; domnívá se, že v rámci možných řešení by se měl prozkoumat příjmový potenciál daně z digitálních služeb a daně z finančních transakcí;

58.vyzývá Komisi, aby zejména:i)podnikla nezbytné kroky na podporu včasného a účinného provádění celní reformy, včetně zřízení a počátečního fungování Celního úřadu EU a rozvoje, zavedení a údržby celního datového centra EU;ii)posílila celní spolupráci s jinými zeměmi mimo Unii s cílem usnadnit obchod a zlepšit boj proti přeshraničním daňovým a celním podvodům;iii)zintenzivnila úsilí o zlepšení výběru stávajících zdrojů příjmů Unie, včetně příjmů z elektronického obchodu, a to řešením zbývajících nedostatků zjištěných Účetním dvorem, zejména těch, které se týkají dlouhodobě nevyřešených otázek v souvislosti s výhradami k DPH a otevřených případů týkajících se tradičních vlastních zdrojů;iv)pokračovala v práci na zavádění dodatečných nových vlastních zdrojů;v)pokračovala v řešení hlavních problémů spojených s nedostatky v oblasti cel, které pro celní orgány přináší rychlý růst elektronického obchodu; poskytovala odpovídající lidské, technické a finanční zdroje;

59.konstatuje, že rozpočet na programy v rámci okruhu 1 VFR „Jednotný trh, inovace a digitální technologie“ činil 25,9 miliardy EUR (13,5 % rozpočtu Unie) a byl rozdělen takto: 14,9 miliardy EUR (57,6 %) na výzkum, 4,1 miliardy EUR (15,9 %) na dopravu, energetiku a digitální technologie, 3,1 miliardy EUR (11,9 %) na program InvestEU, 2,3 miliardy EUR (8,8 %) na vesmír a 1,5 miliardy EUR (5,8 %) na ostatní oblasti;

60.konstatuje, že Účetní dvůr prověřil 127 operací, které v rámci tohoto okruhu VFR pokrývají celou škálu výdajů; se znepokojením konstatuje, že 32 (25 %) ze 127 operací, které Účetní dvůr prověřoval, obsahovalo chyby; lituje, že na základě 28 vyčíslitelných chyb, které Účetní dvůr zjistil, a dalších chyb zjištěných v operacích okruhu 1 VFR prováděných agenturami Unie, společnými podniky a Evropským inovačním a technologickým institutem odhaduje Účetní dvůr, že úroveň chyb ve výdajích na „jednotný trh, inovace a digitální technologie“ v roce 2024 byla významná a činila 3,2 %; dále konstatuje, že Komise pro tento okruh vypočítala riziko při platbě na 1,6 procentního bodu, což je v dolní polovině odhadu Účetního dvora;

61.bere na vědomí kategorizaci chyb, kterou používá Účetní dvůr, podle níž nezpůsobilé přímé osobní náklady představují 76 % chyb, jiné nezpůsobilé přímé náklady (DPH, cestovní náklady, vybavení) 18 %, nezpůsobilé dílčí dodávky 4 % a nezpůsobilé nepřímé náklady 2 %;

62.se znepokojením bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že výzkum je i nadále vysoce rizikovou výdajovou oblastí, zejména v oblasti osobních nákladů; konstatuje, že Účetní dvůr zjistil vyčíslitelné chyby u 26 z 99 výzkumných a inovačních transakcí, které vybral do vzorku; uznává, že způsob, jakým jsou finanční prostředky vypláceny, má dopad na riziko chyb a na složitá pravidla spojená s úhradovým financováním obecně používaným v oblasti výzkumu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zjednodušit pravidla, jimiž se řídí výzkumné a inovační programy Unie, s cílem snížit riziko chyb a současně usnadnit přístup příjemců, zejména malých a středních podniků, k finančním prostředkům Unie;

63.konstatuje, že Účetní dvůr rovněž zjistil několik problémů v projektech Nástroje pro propojení Evropy (CEF), včetně vykazování nepřímých nákladů, nesrovnalostí mezi vykázanými a skutečnými platbami a postupů zadávání veřejných zakázek, které nejsou v souladu s předpisy, a vyzývá k přísnému dodržování pravidel způsobilosti nákladů a řádnému finančnímu řízení ze strany všech partnerů; dále zdůrazňuje, že v zájmu zvýšení transparentnosti při provádění projektů Nástroje pro propojení Evropy a zvýšení přidané hodnoty EU je třeba k těmto otázkám přihlížet při revizi nadcházejícího nařízení o Nástroji pro propojení Evropy (2028–2034);

64.vítá skutečnost, že Účetní dvůr ve své výroční zprávě za rok 2024 posoudil také informace o výkonnosti okruhu 1 VFR, které byly uvedeny ve výkazech o výkonnosti programu obsažených ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2023 vypracované Komisí; oceňuje celkový závěr Účetního dvora, že koncepce ukazatelů výkonnosti se ve srovnání s programovým obdobím 2014–2020 zlepšila, včetně vyváženosti jednotlivých typů ukazatelů (vstup, výstup, výsledek a dopad) v případě programu Horizont Evropa, Kosmického programu EU a programu InvestEU; se znepokojením konstatuje, že právní předpis týkající se Nástroje pro propojení Evropy (CEF) na období 2021–2027 ukazatele výsledků ani dopadů neobsahuje;

65.je znepokojen tím, že Účetní dvůr zjistil nedostatky ve sledovatelnosti vykázaných výsledků, zejména u programu Horizont 2020; zdůrazňuje, že je důležité ověřovat a zajišťovat sledovatelnost a spolehlivost údajů používaných ke stanovení ukazatelů výkonnosti; konstatuje, že vzhledem k zavedení a rostoucímu využívání zjednodušeného vykazování nákladů a modelů financování, které nejsou spojeny s náklady, je pro účely ochrany finančních zájmů Unie nutné řešit nedostatky ve sledovatelnosti a spolehlivosti údajů o výkonnosti;

66.se znepokojením bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že Komise nemohla u programu InvestEU poskytnout informace na úrovni projektů, protože tento program je prováděn prostřednictvím nepřímého řízení, jež doplňují monitorovací návštěvy; vyjadřuje politování nad odpovědí Komise, že záruční dohody ani nařízení o programu InvestEU nevyžadují, aby prováděcí partneři programu InvestEU vykazovali klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) na úrovni projektů; domnívá se, že základem lepšího vykazování výkonnosti finančních nástrojů prováděných v rámci nepřímého řízení, jako je program InvestEU, by měly být údaje o projektech; zdůrazňuje, že Evropská investiční banka (EIB) jako hlavní prováděcí partner programu InvestEU musí dodržovat nejvyšší standardy transparentnosti a odpovědnosti;

67.je znepokojen tím, že Účetní dvůr zjistil, že pokrok při dosahování cílů u klíčových výkonnostních ukazatelů byl obecně nižší, než jak jej hodnotila Komise; konstatuje, že programy VFR na období 2021–2027 jsou většinou na dobré cestě k dosažení cílů, avšak programy na období 2014–2020 dosáhly svých cílů jen částečně; se znepokojením bere na vědomí závěr Účetního dvora, že u méně než poloviny ukazatelů výkonnosti programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy 2014–2020 bylo zjištěno, že bylo dosaženo výsledků nebo že jsou na dobré cestě; konstatuje, že v případě programu InvestEU nebyl u 50 % ukazatelů uvedených ve výkazech o výkonnosti programu stanoven žádný cíl; uznává odpověď Komise, že vzhledem k charakteru finančních nástrojů, jako je program InvestEU, založenému na trhu a poptávce závisí výkonnost těchto programů na tom, jak jsou přijaty trhem, což omezuje schopnost Komise stanovit předem definované milníky a cíle;

68.připomíná význam, jejž mají programy Unie určené k financování výzkumu a inovací pro vědecký, společenský, hospodářský a technologický rozvoj Unie a pro odpovídající reakci na nové priority a výzvy, snižování nerovností, dosažení ekologické a digitální transformace a snížení energetické závislosti Unie na Rusku; zdůrazňuje, že v zájmu posílení konkurenceschopnosti, vedoucího postavení v oblasti technologií a strategické autonomie Unie a odstranění rozdílů v inovacích oproti globálním konkurentům je nezbytné zvýšit financování výzkumu a inovací a vyvinout v této oblasti větší a cílenější investiční úsilí v kombinaci se snížením administrativní zátěže pro žadatele a lepší mobilizací soukromého kapitálu, a to i s ohledem na relevantní doporučení Draghiho zprávy; připomíná, že Draghiho zpráva zdůrazňuje, že excelence v oblasti výzkumu a inovací má zásadní význam pro konkurenceschopnost Unie a že v rámci systému výzkumu a inovací Unie, včetně programu Horizont Evropa, by mělo existovat jediné výběrové kritérium, a sice excelence; v této souvislosti opakuje svůj postoj, že financování výzkumu a inovací by se mělo i nadále řídit zásadou dosahování vynikajících výsledků a mělo by zůstat založené na zásluhách;

69.konstatuje, že podle následného hodnocení programu Horizont 2020 bude každé euro nákladů spojených s tímto programem mít do roku 2040 přínosy pro společnost v hodnotě pěti eur; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že 74 % návrhů, které nezávislí odborníci vyhodnotili jako kvalitní, nemohlo být financováno z důvodu rozpočtových omezení; konstatuje, že na financování všech kvalitních návrhů by bylo zapotřebí dalších 159 miliard EUR; zdůrazňuje, že má-li se zvýšit udržitelná prosperita a konkurenceschopnost Unie, je důležité zajistit pro výzkum a inovace v Unii dostatečné financování; zdůrazňuje, že na podporu kvalitních výzkumných a inovačních projektů, kterým chybí finanční prostředky, a na posílení regionálních inovačních ekosystémů v celé Unii je důležité plně využívat pečeť excelence a další doplňkové unijní i vnitrostátní nástroje financování, včetně nástrojů v rámci politiky soudržnosti;

70.zdůrazňuje, že pravidla a postupy, jimiž se řídí financování výzkumu a inovací v Unii, je důležité zjednodušit, aby se příjemcům usnadnil přístup k financování a provádění programů; zdůrazňuje, že zjednodušení by měla být navržena tak, aby byla přínosem pro žadatele a příjemce, včetně žadatelů žádajících o podporu poprvé, malých a středních podniků a univerzit, a zároveň by měla v zájmu usnadnění širší účasti a účinného začlenění v celé Unii podporovat menší a flexibilnější konsorcia, modulární projektové struktury a vícefázovou účast; je znepokojen zjištěním Účetního dvora, že navzdory zjednodušením zavedeným v rámci programu Horizont Evropa s cílem usnadnit příjemcům vykazování nákladů neshledal Účetní dvůr, pokud jde o správnost výdajů, mezi programy Horizont 2020 a Horizont Evropa žádné významné rozdíly;

71.bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že Komise provedla většinu svých doporučení z předchozích let; je nicméně znepokojen tím, že v době auditu Účetního dvora nebyl ještě připraven nástroj Personnel Costs Wizard, jehož používání Účetní dvůr důrazně doporučuje, zejména u některých kategorií příjemců, kteří jsou náchylnější k chybám, jako jsou malé a střední podniky a noví účastníci; bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že u pěti ze 34 transakcí programu Horizont Evropa ve vzorku za rok 2024 příjemci buď stále počítali osobní náklady metodou platnou pro program Horizont 2020, anebo se novými pravidly platnými pro program Horizont Evropa plně neřídili; domnívá se, že vývoj a používání nástrojů, jako je Personnel Costs Wizard, by mohlo příjemcům pomoci uplatňovat pro výpočet osobních nákladů, které jsou hlavním zdrojem chyb v rámci okruhu 1 VFR, správná pravidla;

72.konstatuje, že v roce 2024 Komise pokračovala v zavádění zjednodušeného vykazování nákladů, jako jsou paušální částky a jednotkové náklady v programu Horizont Evropa, přičemž v pracovních programech na rok 2024 představuje financování ve formě jednorázových částek 27 % celkového rozpočtu pro výzvy; připomíná objasnění Účetního dvora, že při udělování jednorázových grantů je příjemcům vyplácena za každý dokončený pracovní balíček předem stanovená jednorázová částka bez ohledu na skutečně vzniklé náklady; dále bere na vědomí, že cílem Komise je poskytnout do roku 2027 alespoň 50 % rozpočtu pro výzvy ve zveřejněných pracovních programech ve formě jednorázových částek; je znepokojen tím, že z důvodů vysvětlených v rámečku 5.4 své výroční zprávy nemohl Účetní dvůr u určitého jednorázového grantu, který kontroloval, posoudit, zda bylo zařazení konkrétní položky vybavení do návrhu rozpočtu nezbytné a odůvodněné; vyzývá Komisi, aby v souladu s připomínkami Účetního dvora zajistila, aby budoucí nástroje financování obsahovaly záruky, jež zabrání nadměrným náhradám za vybavení, které ve skutečnosti nebylo pořízeno, ačkoli bylo rozpočtu příslušné jednorázové částky zahrnuto;

73.bere na vědomí, že podle průběžného hodnocení programu Horizont Evropa jednorázové částky příjemcům skutečně zjednodušily situaci, přičemž odhadované úspory se pohybují mezi 14 % a 30 % jejich administrativních nákladů; bere na vědomí závěry hodnocení Komise týkajícího se financování ve formě jednorázových částek v programech Horizont 2020 a Horizont Evropa na období 2018–2024, včetně toho, že příjemci rovněž Komisi sdělili, že by ohledně způsobu kontroly jednorázových grantů uvítali větší jasnost; oceňuje, že Komise v roce 2024 zavedla strategii následné kontroly grantů programu Horizont Evropa, včetně metodiky odborných přezkumů ex post u jednorázových grantů; konstatuje, že Komise ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 zahájila prvních 30 odborných přezkumů programu Horizont Evropa ex post; uznává současně připomínku Účetního dvora, že ačkoli jsou jednorázové částky pro jasně vymezené pracovní balíčky vhodné, při provádění těchto programů by vznikly obtíže v situacích, kdy jsou pracovní balíčky zpožděny, částečně dokončeny nebo jsou některé činnosti stanovené v pracovním balíčku nahrazeny;

74.bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že v oblasti výzkumu došlo k výraznému nárůstu finanční podpory Unie třetím stranám, neboť v rámci grantů programu Horizont 2020 bylo na celé programové období poskytnuto 2,5 miliardy EUR takových prostředků, zatímco do konce roku 2024 bylo v rámci programu Horizont Evropa poskytnuto 5,5 miliardy EUR; je znepokojen zjištěním Účetního dvora, že u devíti z jedenácti transakcí vybraných do vzorku, které se týkaly grantů poskytnutých třetím stranám, byla překročena prahová hodnota financování ve výši 60 000 EUR stanovená v článku 207 finančního nařízení, aniž by byla odchylka řádně odůvodněna v pracovním programu nebo ve výzvě; konstatuje, že podle názoru Komise jsou vyšší částky u některých druhů akcí nezbytně nutné; je znepokojen zjištěním Účetního dvora, že třetí strany nejsou povinny prokazovat účinnost svých kontrol k zajištění správnosti výdajů Unie; souhlasí s Účetním dvorem, že to představuje pro řádné finanční řízení a ochranu finančních zájmů EU značné riziko;

75.konstatuje, že výzkumné a inovační programy Unie, včetně programu Horizont Evropa, podporují vývoj vyspělých technologií pro civilní použití, ale uznává, že některé technologie mohou být spojeny s riziky dvojího užití; domnívá se, že posílení obrany Unie vyžaduje větší podporu výzkumu a inovací v rámci programu Horizont Evropa; poukazuje na to, že vznikající technologie, zejména v oblastech, jako je umělá inteligence, kybernetická bezpečnost a kvantová výpočetní technika, mají značný potenciál přispívat k bezpečnosti a odolnosti Unie; domnívá se, že je proto nutné náležitě podporovat civilní výzkumné a inovační programy a zajistit jejich strategický soulad, případně i tím, že by se v zájmu zajišťování obranných schopností EU umožnilo využívání jejich výsledků pro účely dvojího užití; se znepokojením však bere na vědomí odpověď Komise, že po skončení projektu v současné době nesleduje, zda jsou výsledky projektů výzkumu a inovací financovaných Unií využívány pro dvojí užití nebo vojenské či obranné účely; vyzývá Komisi, aby u projektů v oblasti výzkumu a inovací financovaných Unií s potenciálním dvojím užitím nebo vojenskými či obrannými aplikacemi zajistila v souladu s požadavky Unie náležité monitorování následných opatření; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby financování Unie bylo plně v souladu s hodnotami a závazky Unie podle mezinárodního práva; zároveň zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise posílila následnou kontrolu výsledků výzkumu financovaného Unií, včetně přechodu od těchto výsledků ke komerčnímu využití, a maximalizoval se tak společenský dopad a zajistila přiměřená návratnost investic pro daňové poplatníky;

76.připomíná, že skupině EIB bylo přiděleno 75 % (19,6 miliardy EUR) rozpočtové záruky Unie poskytnuté podle nařízení o Programu InvestEU; připomíná rovněž doporučení orgánu příslušného k udělení absolutoria uvedená v jeho předchozích zprávách o kontrole finančních činností EIB; bere na vědomí nedostatky v odpovědnosti a auditu v souvislosti s operacemi EIB, jak je uvedeno v prohlášení kontaktního výboru CC 1/2025; zdůrazňuje, že je třeba auditní rámec sladit a přizpůsobit rozšířenému mandátu EIB; naléhavě vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala poskytnutí plného přístupu Účetního dvora k auditu činností EIB; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí komplexní informace o kvalitě portfolia EIB a postupech řízení rizik, které umožní smysluplný demokratický dohled nad operacemi EIB; vyzývá Komisi, aby s EIB spolupracovala s cílem poskytovat orgánu příslušnému k udělení absolutoria zprávy o kvalitě portfolia EIB, zajistit, aby profily posuzování rizik u rozsáhlých investic podléhaly nezávislému přezkumu a aby EIB zveřejňovala poznatky získané z případů, kdy vedly významné úvěry k selhání; zdůrazňuje, že důvěra veřejnosti v řádnou správu úvěrů podporovaných Unií závisí na nejvyšších standardech institucionální integrity; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby vyžadovala, aby EIB posílila mechanismy pro předcházení střetům zájmů;

77.upozorňuje na strategický význam výzkumu v oblasti obrany z hlediska větší bezpečnosti a dlouhodobé odolnosti Unie; zdůrazňuje, že výzkum v oblasti obrany a bezpečnosti vyžaduje úzkou a důvěryhodnou spolupráci mezi členskými státy s cílem zajistit nákladově efektivnější a účinnější využívání peněz daňových poplatníků v Unii, zabránit zbytečnému zdvojování a podpořit součinnost; poukazuje na to, že výzkumná činnost v této oblasti nutně zahrnuje velmi citlivé údaje, technologie a informace, které musejí podléhat nejvyšším standardům ochrany před vnějším vměšováním nebo nepřátelskou manipulací; zdůrazňuje v této souvislosti, že je naléhavě nutné vytvořit na úrovni Unie společnou spolehlivou ochrannou strukturu s cílem bojovat proti hybridním hrozbám a chránit kritické znalosti, infrastrukturu a inovační ekosystémy;

78.připomíná, že dne 10. března 2022 rozhodl Evropský parlament o zřízení výboru PEGA, který měl vyšetřit údajné porušení nebo nesprávný úřední postup při uplatňování práva Unie v souvislosti s používáním softwaru Pegasus a rovnocenného sledovacího softwaru, a dne 15. června 2023 přijal v návaznosti na činnost výboru PEGA doporučení Evropského parlamentu Radě a Komisi Přijaté texty: P9_TA(2023)0244. https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2023-0244_CS.html.; vyjadřuje nespokojenost s tím, že Komise v návaznosti na doporučení Parlamentu týkající se používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru dosud nepředložila donucovací opatření ani legislativní kroky; bere na vědomí zprávy ve sdělovacích prostředcích https://www.ftm.eu/articles/spyware-industry-eu-subsidies-surveillance-concers., podle nichž mohly být z finančních prostředků Unie přímo podporovány společnosti zapojené do vývoje, zavádění a vývozu špionážního softwaru ze strany subjektů, jejichž technologie byly spojeny s nezákonným sledováním novinářů, obránců lidských práv a politických činitelů v Unii a ve třetích zemích; bere na vědomí odpověď Komise, že řádné využívání finančních prostředků Unie zajišťují různá smluvní ustanovení, jež vyžadují dodržování platných právních předpisů a hodnot Unie, a že nedodržení těchto povinností může vést k různým smluvním opatřením, včetně pozastavení platnosti smlouvy nebo plateb a vypovězení smlouvy; bere rovněž na vědomí písemnou odpověď Komise, že se domnívá, že zavedla několik opatření k řešení rizika, že se spyware dostane do nesprávných rukou, a ke zvýšení ochrany potenciálních obětí spywaru, včetně evropského aktu o svobodě médií, směrnice o soukromí a elektronických komunikacích, aktu o kybernetické odolnosti a nařízení o dvojím užití, a že se ve svých výročních zprávách o právním státě zabývá i vývojem v oblasti údajného protiprávního používání spywaru;

79.bere na vědomí odpověď Komise Výboru pro rozpočtovou kontrolu, že dotčené společnosti obdržely z rozpočtu Unie od roku 2021 celkem 12,77 milionu EUR; s politováním konstatuje, že Komise poskytla Výboru pro rozpočtovou kontrolu pouze částečné informace o celkové výši finančních prostředků Unie přidělených firmám vyrábějícím spyware nebo intruzivní sledovací software, neboť odpověď, kterou poskytla, se omezuje na informace, které jsou již veřejně dostupné v systému pro finanční transparentnost (FTS), který v současné době zveřejňuje pouze informace o příjemcích a dodavatelích v rámci přímého řízení a o prováděcích partnerech v rámci nepřímého řízení; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že na žádost orgánu příslušného k udělení absolutoria nebyla poskytnuta plná odpověď;

80.zdůrazňuje význam investic Unie do rozvoje vysoce výkonných, udržitelných a účinně propojených transevropských sítí v oblasti dopravy, energetiky a digitálních služeb a konstatuje, že nástroj CEF, jehož výdaje v roce 2024 činily 4,1 miliardy EUR, je jedním z klíčových nástrojů EU pro dosažení těchto cílů;

81.bere na vědomí písemnou odpověď Komise, že od roku 2021 bylo na výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů a související infrastrukturu vynaloženo 12,63 milionu EUR z financování nástroje CEF určeného pro obnovitelnou energii a 187,21 milionu EUR z financování CEF pro dopravu bylo vynaloženo na čerpací stanice; dále konstatuje, že Komise v letech 2021–2024 přidělila na projekty v oblasti e-paliv v rámci Inovačního fondu 791,13 milionu EUR; zdůrazňuje, že je důležité vyčlenit finanční prostředky Unie na podporu řešení, která mají potenciál zajistit dlouhodobou dekarbonizaci a škálovatelnost, a zároveň uplatňovat ve vztahu k novým řešením přístup založený na důkazech, aby se tak zajistilo účinné využívání veřejných zdrojů a maximalizoval se dopad na klima; zdůrazňuje, že je třeba veškeré technologie posuzovat z hlediska jejich účinnosti a škálovatelnosti; vyzývá k opatrnosti při přidělování finančních prostředků Unie na technologie, jejichž úloha je v procesu dekarbonizace nejistá nebo z hlediska dlouhodobého využívání omezená; zdůrazňuje, že dosažení klimatické neutrality do roku 2050 má zásadní význam; poukazuje na to, že je třeba zajistit spolehlivé, cenově dostupné a odolné dodávky energie v Unii; v této souvislosti konstatuje, že Komise by měla podporovat technologicky neutrální přístup k výzkumu a inovacím; vyzývá zejména k podpoře přeshraničních projektů s cílem podpořit skutečně evropská řešení v oblasti dodávek energie, zaručit nákladově efektivní využívání finančních prostředků Unie, posílit vnitřní trh a vytvořit přidanou hodnotu EU; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby byla kritéria financování založena spíše na měřitelných výsledcích snižování emisí než na normativních technologických preferencích;

82.připomíná, že cílem nařízení o digitálních trzích je zajistit v Evropě digitální trhy, které budou spravedlivé a příznivé pro inovace, a zabránit tomu, aby na nich dominoval jediný subjekt na úkor spotřebitelů, konkurentů nebo demokratického dohledu; zdůrazňuje významné negativní dopady, které má dominantní postavení na digitálním trhu na základní práva a šíření manipulace s informacemi a dezinformací, a potřebu společných opatření Unie v těchto oblastech; konstatuje, že v roce 2024 se Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž (GŘ COMP) potýkalo s vážným nedostatkem zaměstnanců, jak se uvádí v jeho výroční zprávě o činnosti za rok 2024; konstatuje, že GŘ COMP přesunulo zaměstnance do oddělení pověřených prosazováním nařízení o digitálních trzích, což způsobilo nedostatek zaměstnanců v jiných odděleních;

83.vyzývá Komisi, aby:i)plně provedla doporučení Účetního dvora týkající se legality a správnosti a podávání zpráv o výkonnosti;ii)zajistila poskytování výrazně vyšších finančních prostředků Unie na výzkum a inovace v souladu se zásadou excelence a kvality;iii)zavedla pro prováděcí partnery, včetně EIB, závazné požadavky, aby podávali zprávy o výkonnosti založené na údajích na úrovni projektu i v případě finančních nástrojů prováděných v rámci nepřímého řízení, jako je InvestEU; požaduje, aby se toto podávání zpráv opíralo o vyváženou kombinaci ukazatelů výstupů, výsledků a dopadů;iv)provedla přezkum zjednodušujících opatření zavedených pro program Horizont Evropa s cílem posoudit, zda příjemcům a žadatelům v rámci projektů skutečně přinášejí zjednodušení, mj. pokud jde o jejich dopad na administrativní zátěž, míru účasti, zeměpisnou vyváženost a jednoduchý přístup nových žadatelů, zejména z regionů s horšími výsledky, a podporují součinnost s ostatními nástroji Unie, včetně politiky soudržnosti a pečeti excelence;v)vyvinula nástroje, jako je Personnel Costs Wizard, které příjemcům pomáhají uplatňovat správná pravidla pro výpočet osobních nákladů, a podporovala jejich používání;vi)vyhodnotila poznatky získané z technických přezkumů ex-post týkajících se grantů v podobě jednorázových částek zahájených v roce 2024 a 2025 a podala o nich zprávu orgánu příslušnému k udělení absolutoria;vii)zajistila, aby budoucí nástroje financování obsahovaly záruky, aby se zabránilo nadměrným náhradám za vybavení, které ve skutečnosti nebylo pořízeno, ačkoli bylo rozpočtu příslušné jednorázové částky zahrnuto;viii)přezkoumala reprezentativní vzorek jednorázových grantů a analyzovala zkušenosti získané při jejich poskytování a metody použité ke stanovení finanční podpory Unie, a to ještě předtím, než by se využívání jednorázových grantů zavedlo i v případě budoucích nástrojů financování;ix)provedla komplexní přezkum financování vývoje, zavádění a vývozu spywaru nebo intruzivního sledovacího softwaru ze strany Unie ve všech způsobech řízení od roku 2021, vypracovala akční plán, který by zabránil zneužívání spywaru v Unii, a předložila je orgánu příslušnému k udělení absolutoria;x)uplatňovala technologicky neutrální přístup k výzkumu a inovacím, mimo jiné podporou přeshraničních projektů, s cílem podpořit dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a přispět k rozvoji odolných dodávek energie v Unii při současném zaručení nákladové efektivnosti, urychlení pokroku při plnění cílů Unie v oblasti klimatu a zvýšení konkurenceschopnosti;xi)prohloubila spolupráci mezi členskými státy v oblasti výzkumu souvisejícího s obranou a bezpečností prostřednictvím programů výzkumu a inovací financovaných Unií a současně podporovala součinnost, zajistila silnou ochranu citlivých údajů a technologií před zahraničním vměšováním a hybridními hrozbami a ve vhodných případech umožnila odpovědné využívání výsledků výzkumu pro účely dvojího užití s cílem podpořit odolnost, obranné schopnosti a strategickou nezávislost Unie;xii)zajistila, aby financování Unie pro výzkum, včetně financování z programu Horizont Evropa a prostřednictvím dohod s partnery mimo Unii, bylo přidělováno v souladu s hodnotami Unie a nepřispívalo k podpoře spywaru nebo intruzivního sledovacího softwaru v souladu s příslušnými doporučeními Parlamentu přijatými dne 15. června 2023 Úř. věst. C, C/2024/494, 23.1.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/494/oj.;

84.poukazuje na úlohu politiky soudržnosti Unie při snižování hospodářských, sociálních a územních rozdílů v rámci EU, jak je stanoveno ve Smlouvách, a při podpoře uplatňování evropského pilíře sociálních práv; trvá na tom, aby byla ve VFR na období po roce 2027 i nadále podporována soudržnost v souladu se zásadami partnerství a víceúrovňové správy a se zapojením místních a regionálních orgánů a příslušných zúčastněných stran; konstatuje, že rozpočet na programy v rámci okruhu 2 VFR „Soudržnost, odolnost a hodnoty“ činil 61,4 miliardy EUR (32,1 % rozpočtu Unie) a byl rozdělen takto: 47,7 % pro EFRR a další regionální operace, 16,4 % pro Evropský sociální fond (ESF), 6,7 % pro FS, 6,6 % pro Erasmus+, 2,2 % pro CEF Doprava, 3,6 % pro Nástroj EU na podporu oživení a 3,1 % pro ostatní programy;

85.konstatuje, že Účetní dvůr prověřil vzorek 223 transakcí, který zahrnuje celou škálu výdajů v rámci okruhu 2 VFR; se znepokojením konstatuje, že Účetním dvorem odhadovaná celková míra chyb v rámci tohoto okruhu v roce 2024 je opět významně vyšší než práh významnosti a činí 5,7 %; připomíná, že míra chyb, kterou uvádí Účetní dvůr, zahrnuje zejména chyby, které členské státy a Komise neodhalily, a svědčí o tom, že míry chyb, které uvádí Komise, jsou podhodnoceny;

86.bere na vědomí kategorizaci chyb zjištěných Účetním dvorem ve výdajích na politiku soudržnosti, podle níž nezpůsobilé náklady představují 49 % chyb, závažné porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek a státní podporu 23 % a nezpůsobilé projekty 18 %; dále konstatuje, že největší podíl chyb (54 %) představují výdaje spojené s EFRR a FS;

87.konstatuje, že Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO) ve své výroční zprávě o činnosti dospělo k celkovému závěru, že i v účetní závěrce za rok 2024 byla zjištěna v případě EFRR/FS významná úroveň neoprávněných výdajů, a to navzdory výsledkům kontrol a opravám, které již byly provedeny na úrovni členských států, a že Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL) dospělo ke stejnému závěru v případě ESF/YEI a FEAD;

88.opakuje své obavy ohledně závěru Účetního dvora v jeho přezkumu 03/2024 „Přehled informací o rámci pro získávání jistoty a o klíčových faktorech vedoucích k chybám ve výdajích na soudržnost v letech 2014–2020“, že Komise ve svých zprávách podhodnocuje míru chyb;

89.je znepokojen přetrvávajícími nedostatky, které Účetní dvůr zaznamenal v práci vnitrostátních auditních orgánů a které jsou patrné z nedostatků zjištěných v balíčcích pro poskytnutí jistoty, přičemž míra zbytkových chyb přesahuje práh významnosti u balíčků pro poskytnutí jistoty, které tvoří více než 60 % celkové hodnoty balíčků pro poskytnutí jistoty, které byly předmětem auditu v roce 2024; se znepokojením upozorňuje na to, že řídicím orgánům se soustavně nedaří účinně předcházet nesrovnalostem ve výdajích vykázaných příjemci nebo je odhalovat, a Komise se tak nemůže na jejich práci v plné míře spoléhat;

90.je znepokojen připomínkou Účetního dvora, že chyby, které Účetní dvůr zjistil, mohly a měly odhalit auditní orgány při provádění kontrol; konstatuje, že v důsledku toho se Komise nemůže v plné míře spoléhat na výsledky jejich práce; se znepokojením upozorňuje na připomínky Účetního dvora, že od roku 2017 podíl balíčků pro poskytnutí jistoty s mírou zbytkových chyb přesahující 2 % v jeho vzorcích neklesl pod 39 % výdajů, což naznačuje, že v práci auditních orgánů přetrvávají nedostatky, které nejsou v rámci činnosti Komise zaměřené na získávání jistoty dostatečně řešeny; oceňuje nicméně, že Komise zahájila akční plán zaměřený na zlepšení kapacity orgánů v oblasti odhalování nedostatků v období 2021–2027;

91.konstatuje, že Účetní dvůr ve svém přezkumu 04/2025 „Budoucnost politiky soudržnosti EU: poučení z minulosti“ připomněl dlouhodobý problém související se složitostí regulačního rámce a skutečnost, že navzdory snahám o zjednodušení pravidel a postupů složitost unijních právních předpisů a souběh vnitrostátních a regionálních požadavků nadále představují značnou administrativní zátěž a přispívají k vysoké míře chyb; připomíná nicméně důležitou úlohu, kterou politika soudržnosti plní při snižování hospodářských, sociálních a územních nerovností a při podpoře konvergence a stability v celé Unii, čímž prokazuje svou přidanou hodnotu pro daňové poplatníky v Unii, přičemž tuto hodnotu lze dále posílit řešením přetrvávajících nedostatků; konstatuje, že ačkoli bylo zavedeno zjednodušené vykazování nákladů, které má snížit povinnosti týkající se podávání zpráv, jeho využití zůstává omezené, zejména u EFRR; připomíná přetrvávající nedostatky v řídicích a kontrolních systémech členských států; vyjadřuje pochybnosti v souvislosti s tím, že má Komise v plánu spoléhat se ve větší míře na vnitrostátní systémy, a zdůrazňuje, že tyto systémy musí být uvedeny do pořádku ještě předtím, než by se v budoucnu v rámci příštího VFR jakýkoli takový model týkající se budoucích výdajů zaváděl; zdůrazňuje, že před zahájením provádění je třeba jasně a závazně vymezit povinnosti Komise i členských států v oblasti dohledu a kontroly; domnívá se, že Komise by se neměla spoléhat pouze na kontrolní systémy členských států, ale měla by definovat vlastní minimální požadavky a kontrolní mechanismy, podobné těm, které jsou stanoveny v případě sdíleného řízení, aby se zabránilo nedodržování vnitrostátních předpisů a předpisů Unie, jak požaduje Účetní dvůr;

92.bere na vědomí zjištění Účetního dvora ve zvláštní zprávě 22/2025 „Finanční opravy v politice soudržnosti“, že Komise neuplatňuje finanční opravy tak, jak by měla, aby chránila rozpočet Unie před neoprávněnými výdaji v politice soudržnosti, a že přestože výdaje na politiku soudržnosti jsou rok co rok zatíženy významným počtem chyb, Komisi trvalo více než deset let, než v září 2025 přijala první finanční opravu týkající se období 2014–2020; poukazuje na to, že právní rámec upravující mechanismus oprav je složitý, že pokyny a kritéria pro posuzování závažných nedostatků nejsou dostatečně jasné a nejsou uplatňovány důsledně a že pro tento postup neexistuje přesně vymezený časový rámec;

93.se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr zjistil nedostatky v plánování a přípravě auditní činnosti orgánů, jako jsou nedostatky v postupech výběru vzorků a neúplné kontrolní seznamy;

94.připomíná, že v návaznosti na žádost o přístup k dokumentům související s udělením absolutoria, která se týkala smluv s 30 hospodářskými subjekty, musela Komise kvůli omezením ve svých interních datových systémech provést rozsáhlou a z hlediska zdrojů náročnou identifikaci, jejímž výsledkem byla identifikace stovek subjektů s podobnými nebo souvisejícími názvy; oceňuje úsilí útvarů Komise o rychlou a transparentní reakci; dále připomíná, že od příštího VFR bude Komise povinna využívat údaje uložené v nástroji pro vytěžování dat a hodnocení rizik Arachne, ze kterého bude čerpat údaje centralizovaná internetová stránka věnovaná transparentnosti, přičemž členské státy budou povinny zajistit automatizovaný přístup k příslušným údajům, což je povinnost, jež bude platit od roku 2027 a ohledně které Komise již zahájila přípravné práce; naléhavě vyzývá Komisi, aby zavedla interoperabilní systém, který by od začátku platnosti nového VFR umožnil evropské sledování finančních prostředků;

95.konstatuje, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě 24/2025 „Finanční nástroje v politice soudržnosti – Revolvingové použití finančních prostředků bylo realizováno částečně“ konstatoval, že ačkoli jednou z výhod finančních nástrojů v politice soudržnosti oproti grantům je to, že prostředky vrácené zpět do finančních nástrojů mohou být použity na podporu dalších konečných příjemců, což vede k efektivnějšímu využívání veřejných financí, jsou vrácené finanční prostředky během období způsobilosti opětovně používány v omezené míře, a to částečně z přijatelných důvodů, jako je dlouhodobá povaha investic; poznamenává, že po uplynutí období způsobilosti jsou vrácené finanční prostředky zpravidla opětovně použity pro účely politiky soudržnosti, ale s určitými omezeními; vyjadřuje politování nad tím, právní rámec upravující povinnost opětovného použití prostředků není dostatečně jasný a jednoznačný a také nad tím, že dohled Komise není v této oblasti dostatečně účinný, což vede k rozdílným postupům řídicích orgánů členských států;

96.je znepokojen připomínkami Účetního dvora, že čerpání fondů politiky soudržnosti (EFRR, FS, ESF+), tj. více než 90 % prostředků v rámci sdíleného řízení podle nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027, bylo i nadále nízké; konstatuje, že když Účetní dvůr porovnal jejich provádění (předběžné financování a průběžné platby) s předchozím programovým obdobím, celková míra čerpání těchto tří fondů byla na konci roku 2024 pouze 5 % oproti 14 % v odpovídajícím okamžiku předchozího VFR (konec roku 2017); zdůrazňuje, že současné programové období je prováděno ve výjimečně náročném kontextu poznamenaném po sobě následujícími krizemi, inflačními tlaky, narušeními dodavatelských řetězců a měnícími se geopolitickými a hospodářskými podmínkami; zároveň bere na vědomí, že programy na období 2021–2027 byly přijaty o sedm měsíců později než programy na programové období 2014–2020 a že míry předběžného financování v rámci programů na období 2014–2020 byly vyšší a byly zúčtovány v jiném okamžiku než v rámci stávajícího VFR; v této souvislosti konstatuje, že míra čerpání ve srovnatelné fázi provádění činila na konci června 2017 u EFRR, FS a ESF+ 3,49 %, což je srovnatelné s mírou na konci roku 2024; se znepokojením konstatuje, že vzhledem k tomu, že konec období způsobilosti pro související výdaje Čl. 63 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060. a lhůta pro výplatu konečného zůstatku jsou pro VFR na období 2021–2027 stanoveny o jeden rok dříve než v předchozím programovém období, tlak na čerpání finančních prostředků Unie se ještě zvýší;

97.vyjadřuje své znepokojení nad tím, že v roce 2024 se prognóza Komise ohledně objemu zrušených závazků na období 2025–2027 zvýšila na 8,8 miliardy EUR ve srovnání s prognózou na stejné období z roku 2023, která činila 8,1 miliardy EUR, a že tento nárůst odhadovaných zrušených závazků byl způsoben zejména programy soudržnosti v rámci stávajícího VFR a EZFRV; konstatuje, že v případě EZFRV se zrušení závazků očekává ve chvíli, kdy budou v roce 2026 končit programy předchozího VFR, zatímco programy soudržnosti pro VFR na období 2021–2027 budou čelit značnému riziku zrušení závazků počínaje rokem 2027;

98.připomíná, že v roce 2024 vstoupilo v platnost několik změn rámce politiky soudržnosti a právního rámce, konkrétně byla zřízena platforma STEP a schválena pomoc RESTORE; zdůrazňuje význam těchto nástrojů pro posílení konkurenceschopnosti Unie a řešení důsledků přírodních katastrof; opakuje však, že neustálé změny rámce politiky soudržnosti vedou k právní nejistotě a nestabilitě a vytvářejí riziko oslabení dlouhodobých strukturálních cílů politiky soudržnosti, které spočívají ve snižování nerovností v celé Unii; zdůrazňuje, že politika soudržnosti potřebuje stabilní regulační rámec, aby příjemce zajišťovala předvídatelnost;

99.znovu vyjadřuje hluboké znepokojení nad nepřiměřeným dopadem, který má ruská útočná válka proti Ukrajině i nadále na východní regiony Unie sousedící s Ruskem a/nebo Běloruskem; upozorňuje na náklady, které tyto regiony nesou v důsledku společné hranice s nepřátelskými sousedními zeměmi, zejména na to, že příslušné členské státy musí směřovat veřejné finanční prostředky do bezpečnosti, obrany a připravenosti, přičemž se potýkají s dramatickým snížením zdrojů v důsledku narušení hospodářských činností, přeshraničního obchodu a dalších výměn; dále je znepokojen ztrátou finanční podpory Unie, kterou utrpěly některé příhraniční regiony v důsledku změn fondů soudržnosti v rámci stávajícího programového období, zejména fondů EFRR původně určených na přeshraniční spolupráci s Ruskem a Běloruskem a finančních prostředků přerozdělených v souvislosti s přezkumem soudržnosti v polovině období v roce 2025;

100.zdůrazňuje, že územní soudržnost vyžaduje posílení místní hospodářské odolnosti prostřednictvím udržitelného cestovního ruchu, ochrany kulturních statků, zaměstnanosti mladých lidí a rozvoje odborných dovedností, mimo jiné v oblasti ekologické obnovy, energetické účinnosti a služeb civilní ochrany; zdůrazňuje význam politiky soudržnosti Unie pro hospodářskou a územní konvergenci a rozvoj v regionech Unie, jakož i pro podporu provádění evropského pilíře sociálních práv; poukazuje na to, že ve venkovských a odlehlých oblastech je třeba zajistit přístup k základním službám, a vyzývá Komisi, aby posoudila, zda výdaje Unie účinně přispívají ke snížení tlaku vylidňování;

101.upozorňuje na to, že některé regiony, včetně středomořských pobřežních a vnitrozemských území, jsou stále více vystaveny rizikům souvisejícím s klimatem, jako jsou bouře, povodně, eroze pobřeží a sucho; zdůrazňuje, že preventivní a adaptační opatření jsou z hlediska nákladů efektivnější než obnova po katastrofě; zdůrazňuje, že je nezbytné uspíšit investice do prevence rizik, bezpečnosti v oblasti vody, stability svahů, řešení inspirovaných přírodou a infrastruktury odolné vůči změně klimatu, včetně udržitelných přístavů, intermodální logistiky, železničního propojení a odolných vodních systémů, snižování úniků, odolného zavlažování a inteligentního hospodaření s vodou, s cílem zajistit rychlé a měřitelné výsledky v oblasti odolnosti, posílit územní odolnost a zajistit účinnost výdajů Unie;

102.zdůrazňuje doporučení Útvaru interního auditu Komise (IAS) v rámci auditu provedeného v roce 2024 týkajícího se procesů získávání jistoty u fondů prováděných v rámci sdíleného řízení, a sice že je třeba aktualizovat jednotnou strategii auditu GŘ REGIO, GŘ EMPL a Generálního ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE), neboť některé prvky nebyly dostatečně jasné nebo nebyly v této fázi programového období dostatečně rozpracovány; bere rovněž na vědomí doporučení útvaru IAS, že GŘ REGIO, které rovněž provádí Fond solidarity EU v rámci sdíleného a nepřímého řízení, musí dále zlepšit jeho koncepci a účinné řízení;

103.konstatuje, že v návaznosti na vytvoření svého rámce C/2024/4618, příloha IV. pro snižování a zpětné získávání prostředků v případech podvodu, korupce a střetu zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, které nebyly členským státem napraveny, Komise provedla první takové snížení dne 8. května 2025, kdy na základě doporučení úřadu OLAF přijala své první prováděcí rozhodnutí, kterým snížila podporu poskytovanou Slovensku o 1,225 milionu EUR v souvislosti s nesrovnalostí, která nebyla napravena; bere však na vědomí zjištění Účetního dvora ve zvláštní zprávě 26/2025, že Komise nemá mechanismus, který by sledoval, zda byly částky, jejichž vrácení nařídily vnitrostátní soudy v návaznosti na trestní řízení, skutečně v plné výši navráceny do rozpočtu Unie;

104.vyjadřuje hluboké znepokojení nad zjištěními uvedenými ve zprávě o právním státu za rok 2025, která se týkají situace v oblasti právního státu v Maďarsku, zejména přetrvávajících a systémových problémů v oblasti soudnictví a sdělovacích prostředků; se znepokojením konstatuje, že se nezlepšila transparentnost přidělování případů u soudů nižších stupňů a že v rámci soudnictví přetrvává nepřiměřený tlak na některé soudce, zejména ve spojitosti s interními diskusemi o klíčových otázkách souvisejících s nezávislostí soudců; stejně tak se znepokojením konstatuje, že provádění národní protikorupční strategie na období 2024–2025 zaostává, přičemž počet odsouzených za korupční trestné činy klesá, nebylo dosaženo žádného pokroku při dosažení výsledků v souvislosti s případy korupce na vysoké úrovni a maďarský Úřad pro prověřování bezúhonnosti neustále informuje o překážkách, jimž čelí při účinném plnění svých úkolů v oblasti dohledu;

105.znovu vyjadřuje vážné znepokojení nad rozhodnutím Komise ze dne 13. prosince 2023, v němž Komise dospěla k závěru, že maďarská vláda splnila požadavky Listiny týkající se nezávislosti soudnictví, a zrušila pozastavení vyplácení finančních prostředků na související programy, v důsledku čehož Maďarsko získalo nárok na přibližně 10,2 miliardy EUR z různých fondů, na něž se vztahuje nařízení o společných ustanoveních; připomíná, že dne 25. března 2024 podal Evropský parlament žalobu k Soudnímu dvoru s cílem přezkoumat zákonnost rozhodnutí Komise a poskytnout právní jistotu při uplatňování mechanismu právního státu; konstatuje, že ačkoli rozsudek Soudního dvora EU dosud nebyl vynesen, generální advokát dne 12. února 2026 navrhl, aby Soudní dvůr zrušil rozhodnutí Komise o zrušení pozastavení vyplácení finančních prostředků Maďarsku;

106.konstatuje, že z prostředků ve výši 19,8 miliardy EUR přidělených podle nařízení o společných ustanoveních, které byly původně zablokovány z důvodu obav týkajících se dodržování základních práv, zůstává v lednu 2026 zablokováno pouze 7,6 miliardy EUR určených pro maďarskou vládu; dále konstatuje, že z částky 6,4 miliardy EUR, která byla původně blokována v rámci nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu z důvodu obav týkajících se právního státu a korupce, byla na konci roku 2024 uvolněna 1 miliarda EUR a na konci roku 2025 1,1 miliardy EUR; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že zatímco situace v oblasti právního státu v Maďarsku se stále zhoršuje a korupce vzkvétá díky etablovaným oligarchickým sítím, objem finančních prostředků Unie, které zůstávají zmrazeny z důvodu obav týkajících se právního státu a korupce, se snižuje, a v důsledku toho nadále slábne tlak Komise na maďarskou vládu, aby provedla reformy;

107.bere na vědomí žádost maďarské vlády z 28. a 29. března 2025 o převod 545 milionů EUR ze dvou programů soudržnosti na nové priority v rámci Platformy strategických technologií pro Evropu (STEP), z toho 395 milionů EUR z finančních prostředků zmrazených z důvodu nesplnění horizontální základní podmínky podle Listiny základních práv; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Komise dne 25. září 2025 schválila změny, které navzdory tomu, že znovu zablokovaly úhrady nových priorit platformy STEP z důvodu nedodržení požadavků Listiny, umožnily maďarské vládě přístup k předběžnému financování ve výši 317,3 milionu EUR; znovu potvrzuje, že přerozdělení nebo přesunutí zmrazených prostředků do jiných programů nebo na jiné cíle by vládám, které nedodržují hodnoty Unie a porušují své povinnosti chránit finanční zájmy Unie, naznačilo, že ztráty lze kompenzovat jinde; připomíná svůj postoj, že by nemělo být možné, aby se finanční prostředky, jejichž vyplácení bylo v souladu s nařízením o podmíněnosti nebo z důvodu nesplnění horizontálních základních podmínek pozastaveno, použily v případě upravených programů nebo k převodu na jiné programy; vyzývá proto Komisi, aby využila svého práva iniciativy a navrhla opatření k odstranění veškerých stávajících mezer v legislativním rámci Unie, které mohou vládám umožňovat, aby převáděly finanční prostředky pozastavené z důvodu porušování jejich povinností v oblasti právního státu nebo Listiny základních práv, a aby zajistila, aby veškeré budoucí nástroje financování byly chráněny před obcházením;

108.konstatuje, že maďarský petrochemický konglomerát MOL Plc, který je veřejně obchodován na burze, je fakticky řízen prostřednictvím tří takzvaných veřejně prospěšných fundací, které jsou spojeny s maďarskou vládou a z nichž každá vlastní 10 % akcií; připomíná, že v prováděcím rozhodnutí Rady (EU) 2022/2506 ze dne 15. prosince 2022 se zakazuje Komisi přijímat nové právní závazky v rámci přímého nebo nepřímého řízení vůči maďarským veřejně prospěšným fundacím a subjektům, které spravují, při plnění rozpočtu Unie; se znepokojením konstatuje, že po přijetí uvedeného rozhodnutí byla mezi Komisí a společností MOL zřejmě uzavřena přinejmenším jedna dohoda o financování; bere na vědomí odpověď Komise, že tuto záležitost prošetřuje, a očekává, že Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria neprodleně poskytne jasné vysvětlení, jak mohl být takový závazek podepsán;

109.konstatuje, že maďarská vláda má obdržet třetí největší příděl v rámci nástroje SAFE ve výši 16,2 miliardy EUR, který je určen na podporu velkých investic do obranného průmyslu; připomíná, že Komise má pravomoc neschválit národní plány investic do obrany v rámci nástroje SAFE, pokud existují obavy týkající se ochrany finančních zájmů Unie; připomíná, že maďarská vláda nedávno prodala kontrolní většinový podíl 75 %+1 ve svém státním podniku působícím v obranném průmyslu společnosti 4iG, která je obecně považována za blízkou vládě; důrazně upozorňuje, že vzhledem k pokračujícímu zhoršování stavu právního státu, přetrvávajícím rizikům korupce a systémovým nedostatkům v oblasti dohledu, jak je popsáno výše, nelze považovat finanční zájmy Unie za dostatečně chráněné, pokud by finanční prostředky z programu SAFE byly maďarské vládě vyplaceny přinejmenším bez stanovení přísných podmínek, které musí být splněny předtím, než dojde k jakékoli výplatě finančních prostředků;

110.se znepokojením zdůrazňuje, že od vydání zprávy o právním státu v roce 2024 Slovensko přijalo řadu novel trestního zákoníku, které byly schváleny v druhé polovině roku 2024, včetně zrušení specializovaných protikorupčních subjektů, Národní kriminální agentury a Úřadu speciální prokuratury, což vedlo k průtahům ve vyšetřováních postoupených jiným orgánům a k výraznému poklesu počtu případů korupce; se znepokojením bere na vědomí plán slovenské vlády nahradit současný úřad pro oznamovatele institucí, jejíž předseda by byl jmenován přímo předsedou parlamentu, což představuje riziko politizace úřadu, přizpůsobení jeho činnosti vládním prioritám, omezení ochrany oznamovatelů a oslabení kontroly toho, jak vláda nakládá s unijními prostředky; zdůrazňuje, že tento vývoj představuje zvýšené a podstatné riziko pro řádné finanční řízení rozpočtu Unie; zdůrazňuje, že nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu se neomezuje pouze na opatření poslední instance, ale umožňuje také včasná opatření s částečným pozastavením, pokud jsou zjištěna porušení zásad právního státu, která představují vážné riziko pro řádné finanční řízení rozpočtu Unie; plně podporuje rozhodnutí Komise a vyzývá ji, aby zahájila první krok v rámci mechanismu podmíněnosti a zahájila v této věci řízení o nesplnění povinnosti;

111.v této souvislosti konstatuje, že v návaznosti na služební cestu Výboru pro rozpočtovou kontrolu do Bratislavy ve dnech 26.–28. května 2025 vedla nepodložená veřejná prohlášení předsedy slovenské vlády a poslanců Národní rady k výhrůžkám vůči vedoucímu mise, což si vyžádalo policejní ochranu; domnívá se, že tyto incidenty dále dokládají zhoršující se prostředí v oblasti právního státu a rizika, která z toho vyplývají pro finanční zájmy Unie;

112.vyjadřuje politování nad tím, že podle analýz, s nimiž přicházejí organizace občanské společnosti, se naprostá většina doporučení ze zprávy o právním státu opakuje z předchozích ročníků; domnívá se, že to vyvolává obavy, zda členské státy berou doporučení dostatečně vážně a zda Komise vyvíjí dostatečný tlak, aby zajistila jejich účinné provádění; zdůrazňuje, že mnohé z nedostatků uvedených ve zprávě o právním státu mají přímý dopad na řádné finanční řízení rozpočtu Unie, a proto považuje z hlediska rozpočtové kontroly za zásadní, aby tato činnost přinášela hmatatelné a měřitelné výsledky; vyzývá proto Komisi, aby doporučení pro jednotlivé země obsažená v jejích výročních zprávách o právním státu přeměnila v konkrétní milníky, kterými by se členské státy systematicky řídily, a aby aktivovala nařízení o podmíněnosti v případech, kdy systematické porušování zásad právního státu zjištěné v rámci pilířů zprávy má dostatečně přímou souvislost s ochranou rozpočtu EU;

113.bere na vědomí odpověď Komise, že generální sekretariát koordinuje používání tří různých nástrojů nařízení o podmíněnosti, zprávy o právním státu a RRF a horizontálních základních podmínek nařízení o společných ustanoveních, tak aby byl zajištěn jednotný postup ve všech programech, nástrojích a členských státech, a že v rámci každého nástroje existuje jeden hlavní útvar pověřený prováděním a do této práce se zapojují i příslušné související útvary; dále bere na vědomí, že Generální ředitelství pro spravedlnost a spotřebitele (GŘ JUST) a generální sekretariát stojí společně v čele úsilí při přípravě zprávy o právním státu, GŘ EMPL vede práci na horizontální základní podmínce spojené s Listinou, GŘ REFORM společně s Generálním ředitelstvím pro hospodářské a finanční záležitosti (GŘ ECFIN) práci na RRF a Generální ředitelství pro rozpočet (GŘ BUDG) práci na nařízení o podmíněnosti; vyzývá Komisi, aby dále vyjasnila úlohu všech činitelů s rozhodovací pravomocí v rámci těchto postupů; zdůrazňuje, že ačkoli na papíře existuje pevný rámec, praktické uplatňování postupů by se mohlo ještě zlepšit; lituje, že Komise v minulosti poskytla pouze minimum informací bez klíčových podrobností a že úplnou dokumentaci nedodala ani poté, co ji o to Parlament požádal; zdůrazňuje, že včasné, komplexní a proaktivní sdílení informací má zásadní význam pro to, aby Parlament mohl účinně vykonávat své rozpočtové a dohledové povinnosti a aby se zachovala důvěra občanů v orgány Unie a důvěryhodnost EU jako celku;

114.lituje, že Komisi trvalo více než dva roky, než zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti Maltě kvůli neuplatňování práva Unie v oblasti online hazardních her; s vážným znepokojením konstatuje, že v důsledku maltské právní úpravy, která brání výkonu platných rozsudků z jiných členských států, se přibližně 100 000 občanů Unie, kteří mají nárok na proplacení ztrát, nemůže domoci nápravy; dále konstatuje, že několik společností provozujících hazardní hry s licencí na Maltě začalo převádět majetek na jiné subjekty, takže hrozí, že tisíce soudních rozhodnutí nebude možné účinně vykonat, i kdyby byly problematické právní předpisy zrušeny; v této souvislosti vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti se zpožděním;

115.připomíná zjištění zvláštní zprávy EÚD o digitalizaci zdravotní péče, v níž EÚD dospěl k závěru, že podpora Unie členským státům je z hlediska podpory digitální transformace systémů zdravotní péče celkově účinná; konstatuje nicméně, že členské státy se při využívání finančních prostředků Unie přidělených pro tento účel potýkají s obtížemi, a vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli Komise sleduje pokrok, jehož členské státy v oblasti digitalizace zdravotní péče dosáhly, nemá dosud komplexní přehled o tom, jak jsou finanční prostředky Unie na podporu těchto činností využívány; vyzývá Komisi, aby v plném rozsahu provedla doporučení EÚD, zejména aby zlepšila pokyny pro členské státy, posílila monitorování finančních prostředků EU využívaných pro digitální zdraví a dohled nad nimi založený na výkonnosti a zajistila, aby investice do digitálního zdraví dodržovaly nejpřísnější normy týkající se ochrany údajů, kybernetické bezpečnosti a interoperability;

116.uznává, že program EU4Health přispívá k Programu InvestEU tím, že se prolíná se zárukou EU, čímž mobilizuje další investice; bere na vědomí zejména příspěvek ve výši 110 milionů EUR plynoucí z navýšení Programu InvestEU na podporu investic EIB do inovativních projektů v oblasti věd o živé přírodě, jež souvisejí s lékařskými protiopatřeními; zdůrazňuje, že mají-li tyto investice přinést silnou evropskou přidanou hodnotu a posílit odolnost zdravotnických systémů EU, je důležité zajistit transparentnost, účinnou koordinaci s vnitrostátními a unijními nástroji financování a široký přístup k členským státům; připomíná, že je důležité investovat do inovací a technologií v lékařství na evropské úrovni a posílit spolupráci mezi výzkumnými institucemi, soukromými zdravotnickými podniky a veřejnými orgány, aby lépe sloužily veřejnému zájmu;

117.vyjadřuje politování nad rozhodnutím Komise, že bude ukončeno udělování grantů na provozní náklady na podporu zdravotnictví, které v roce 2024 představovaly jen o něco více než 1 % rozpočtu programu EU4Health; konstatuje, že tyto změny ovlivnily kontinuitu sledování evropských cílů v oblasti veřejného zdraví; zdůrazňuje význam předvídatelných a stabilních podpůrných mechanismů pro organizace zúčastněných stran a organizace občanské společnosti působící ve zdravotnictví; navrhuje, aby jakékoli budoucí financování bylo založeno na jasných kritériích evropské přidané hodnoty, transparentnosti, politické neutrality a měřitelného dopadu, aby se zajistilo, že zdroje budou směrovány tam, kde přinášejí největší prospěch pacientům a systémům zdravotní péče; zdůrazňuje úlohu zúčastněných stran a subjektů občanské společnosti při plnění cílů a provádění politiky Unie v oblasti zdraví;

118.bere na vědomí, že Komise vyčlenila 8 milionů EUR v roce 2024 a 20,9 milionu EUR v roce 2025 na výzvy k předkládání návrhů na tvorbu obsahu týkajícího se záležitostí Unie konsorcii organizací zpravodajských médií a že tři mediální konsorcia v současné době dostávají finanční prostředky Unie; připomíná, že svobodný, nezávislý a pluralitní tisk je základním kamenem demokratické odpovědnosti; domnívá se, že unijní podpora sdělovacích prostředků může přispívat k posílení plurality sdělovacích prostředků a k informované veřejné diskusi v celé Unii za předpokladu, že budou zavedeny přísné záruky pro zajištění plné redakční nezávislosti a transparentnosti; zdůrazňuje význam transparentnosti, pokud jde o veškerou finanční podporu, včetně grantů, smluv a nepřímého financování poskytovaného mediálním organizacím, a podtrhuje, že tyto informace by měly být snadno dostupné a jasně uváděné;

119.vyjadřuje politování nad tím, že Komise neprovedla v zákonem stanovené lhůtě průběžné hodnocení stěžejních programů Erasmus+, Evropský sbor solidarity a Kreativní Evropa; zdůrazňuje, že hodnocení by měla sloužit jako podklad pro rozhodování ve stávajícím programovém období i v tom budoucím;

120.vyzývá Komisi, aby jednala v souladu s doporučeními Účetního dvora uvedenými v jeho výroční zprávě a zajistila, aby:i)auditní orgány posílily svou kapacitu v oblasti kontroly a odhalování nesrovnalostí tím, že ověří, zda řádně plánují výběr vzorků, zda je prokázáno splnění kritérií způsobilosti a zda vedou řádnou dokumentaci a podporují tak auditní stopu;ii)v případě zjištění systematických nedostatků v operačních programech a zavedení paušální sazby nepoužívaly orgány členských států mechanismus opravy na základě paušální sazby k tomu, aby se vyhýbaly své povinnosti kontrolovat způsobilost výdajů před tím, než je vykážou Komisi, a aby v případě potřeby finanční prostředky jednotlivě vymáhaly;

121.dále Komisi vyzývá, aby:i)se nadále zabývala systémovým problémem, který spočívá v tom, že u výdajů na politiku soudržnosti nejsou odhalovány chyby na úrovni členských států, a aby za tímto účelem účinně prováděla akční plán, který usiluje o zvýšení detekční kapacity na úrovni členských států a Komise;ii)dále posílila pokyny, koordinaci a monitorování s cílem zajistit větší právní jistotu a účinnější opětovné použití prostředků získaných z dřívějších operací ve všech členských státech;iii)úzce spolupracovala s členskými státy, zejména s těmi, které čelí strukturálním nebo kapacitním omezením, a poskytovala jim technickou pomoc a umožňovala administrativní zjednodušení a dostatečnou flexibilitu při provádění s cílem zajistit plné a účinné čerpání finančních prostředků určených na soudržnost;iv)vypracovala metodiku pro měření celkového finančního dopadu vyšetřování úřadů EPPO a OLAF, včetně částek získaných zpět na základě rozhodnutí vnitrostátních soudů v trestních řízeních, a aby získávala od členských států pravidelné informace o zpětně získaných prostředcích a podílu vráceném do rozpočtu Unie, jak doporučil Účetní dvůr;v)propojila doporučení uvedená ve zprávě o právním státu s prováděním konkrétních opatření dotčeným členským státem, aby měla silnější dopad a přispěla k ochraně finančních zájmů Unie, a odkazuje v tomto ohledu na doporučení uvedená v usnesení Parlamentu ze dne 18. června 2025 o zprávě Komise o právním státu za rok 2024;vi)intenzivněji monitorovala horizontální a tematické základní podmínky ve všech členských státech s cílem identifikovat potenciální hrozby pro ochranu rozpočtu Unie a zajistila větší transparentnost a zapojení zúčastněných stran při uplatňování tohoto nástroje;vii)více sladila zprávu o právním státu s nařízením o podmíněnosti a podrobněji informovala o případech porušování zásad právního státu, které lze použít jako podnět k aktivaci opatření podle nařízení o podmíněnosti;viii)uplatnila své právo iniciativy a navrhla opatření k odstranění veškerých stávajících mezer v legislativním rámci Unie, které by mohly vládám umožnit, aby převáděly finanční prostředky pozastavené v souladu s nařízením o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu nebo na základě nesplnění základních horizontálních podmínek, a aby zajistila, že veškeré budoucí nástroje financování budou obsahovat dostatečné záruky proti obcházení;ix)urychleně přehodnotila a řešila zhoršení stavu právního státu a rizika pro rozpočet Unie v Maďarsku a přijala veškerá nezbytná opatření v souladu s nařízením o podmíněnosti a dalšími dostupnými nástroji, včetně úplného pozastavení vyplácení finančních prostředků Unie;x)provedla následné hodnocení finančního dopadu změn politiky soudržnosti na východní příhraniční regiony, zejména finančních prostředků z EFRR původně vyčleněných na přeshraniční spolupráci s Ruskem a Běloruskem, jakož i finančních prostředků přerozdělených v rámci přezkumu soudržnosti v polovině období v roce 2025, které by se zabývalo tím, do jaké míry v nich finanční prostředky Unie původně určené pro regiony, které mají společnou hranici s Ruskem a/nebo Běloruskem, nakonec zůstaly nebo naopak směřovaly jinam, sdílela své hodnocení s orgánem příslušným k udělení absolutoria a urychleně navrhla cílenou finanční podporu pro tyto regiony s cílem čelit nepřiměřenému dopadu ruské útočné války, včetně nápravy ztrát vzniklých v důsledku změn během stávajícího programového období;xi)znovu zvážila přístup jednotného auditu, dokud nebudou vyřešeny nedostatky zjištěné v řídících a auditních orgánech v členských státech;xii)zajistila, aby byly v rámci programu „EU pro zdraví“ udělovány granty na provozní náklady;

122.konstatuje, že rozpočet na programy v rámci okruhu 3 VFR „Přírodní zdroje a životní prostředí“ činil 64,4 miliardy EUR (33,7 % rozpočtu Unie) a byl rozdělen takto: 59,2 % těchto výdajů bylo určeno na Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) – přímé platby (38,1 mld. EUR), dále na EZFRV (15,5 miliardy EUR, 24,0 %), Fond pro spravedlivou transformaci (6,2 miliardy, EUR, 9,5 %), Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) – výdaje související s trhem (2,7 miliardy EUR, 4,1 %), námořní záležitosti a rybolov (1,3 miliardy EUR, 2,0 %), životní prostředí a klima (LIFE) (600 milionů EUR, 0,9 %) a jiné (200 milionů EUR, 0,3 %);

123.zdůrazňuje, že v roce 2024 připadal hlavní podíl (87,3 %) výdajů Unie na okruh „Přírodní zdroje a životní prostředí“ na společnou zemědělskou politiku (SZP); připomíná, že rok 2024 byl druhým rokem provádění SZP na období 2023–2027, ve kterém byl zaveden nový model provádění zahrnující výkonnostní složky, jak bylo dohodnuto s členskými státy ve strategických plánech;

124.konstatuje, že na konci roku 2024 činily platby z EZFRV na období 2023–2027 6,3 miliardy (v roce 2023 to bylo 700 milionů EUR), což představuje míru čerpání ve výši 9,5 % (oproti 1 % v roce 2023); zdůrazňuje, že opožděné platby ohrožují stabilitu příjmů zemědělců; vítá také 32% míru čerpání prostředků z Fondu pro spravedlivou transformaci; se znepokojením konstatuje nízkou míru čerpání prostředků z Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF), která do konce roku 2024 dosáhla pouze 3 %,

125.konstatuje, že Účetní dvůr prověřil vzorek 228 operací, který pokrývá celou škálu výdajů v rámci tohoto okruhu VFR v 19 členských státech a ve Spojeném království; se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr odhaduje míru chyb u této položky na 2,6 % (v roce 2023 to byla 2,2 %); dále konstatuje, že Účetní dvůr zjistil osm vyčíslitelných chyb (tj. chyb s přímým finančním dopadem na rozpočet Unie) v oblasti rozvoje venkova, osm chyb v operacích v rámci ekoschémat, což je nový typ intervence zavedený v rámci SZP na období 2023–2027 na podporu zemědělských postupů, které přispívají k cílům v oblasti klimatu a životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat, tři chyby v přímých platbách s výjimkou ekoschémat, dvě chyby v tržních opatřeních a jednu chybu v transakci v rámci sdíleného řízení u fondu ENRAF; konstatuje, že Účetní dvůr zjistil také 19 dalších problémů s dodržováním předpisů, které neměly žádný finanční dopad na rozpočet Unie;

126.bere na vědomí kategorizaci chyb Účetním dvorem, přičemž 44 % chyb představují administrativní chyby, 28 % chyby týkající se nezpůsobilosti, 16 % nedodržení agroenvironmentálních závazků, klimatických závazků nebo závazků v rámci ekoschématu a 12 % nepřesné informace o plochách nebo zvířatech;

127.vyjadřuje obavy, že Účetní dvůr v případě 13 vyčíslitelných chyb dospěl k závěru, že orgány členských států měly dostatek informací k tomu, aby chybám předešly, odhalily je a napravily ještě před schválením výdajů, a že pokud by orgány členských států řádně využily všechny informace, které měly k dispozici, odhadovaná míra chyb u tohoto okruhu by byla o 2,2 procentního bodu nižší;

128.upozorňuje na potřebu zjednodušení, dalšího rozvoje a podpory digitálních nástrojů a přísnějších kontrol s cílem snížit míru nezpůsobilých výdajů; zdůrazňuje, že je důležité snížit administrativní zátěž zemědělců s cílem posílit řádné finanční řízení;

129.je ujištěn závěrem Účetního dvora, že přímé platby v rámci SZP, s výjimkou ekoschémat, zůstaly v roce 2024 bez významných chyb; bere na vědomí hodnocení Komise, že to potvrzuje důležitou úlohu, kterou hraje integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS) při předcházení a snižování rizika chyb, neboť přímé platby jsou spravovány každým členským státem prostřednictvím systému IACS, který propojuje databáze zemědělských podniků, žádostí o podporu, registrů zvířat a zemědělských ploch;

130.připomíná, že v rámci modelu SZP na období 2023–2027 založeného na výkonnosti členské státy stanoví pravidla, která musí koneční příjemci dodržovat v souladu s obecným rámcem Unie, zatímco Komise se zaměřuje na výsledky v oblasti výkonnosti a fungování systémů, které členské státy zavedly s cílem zajistit dodržování těchto podmínek, a nikoli již na jednotlivé transakce; dále připomíná, že v rámci SZP na období 2023–2027 jsou členské státy proto povinny podávat Komisi zprávy o ukazatelích výstupů a výsledků souvisejících s výkonností politiky, a nikoli o kontrolních statistikách; bere na vědomí připomínku, kterou Účetní dvůr uvedl ve své zvláštní zprávě č. 07/2024 nazvané „Systémy Komise pro zpětné získání neoprávněných výdajů EU“, a sice že zpětné získávání týkající se výdajů na zemědělství bylo poměrně úspěšné, což se částečně připisuje tzv. pravidlu 50/50, které motivovalo členské státy ke zpětnému získávání finančních prostředků; konstatuje, že toto pravidlo nebylo v SZP na období 2023–2027 zachováno a že Účetní dvůr upozorňuje, že by to mohlo vést ke snížení míry zpětného získávání výdajů na zemědělství;

131.bere na vědomí odpovědi Komise Účetnímu dvoru, že se domnívá, že auditorská práce certifikačních orgánů je i nadále klíčovým prvkem ověřování výdajů na SZP v rámci strategických plánů; dále konstatuje, že v rámci SZP na období 2023–2027 jsou členské státy povinny předložit Komisi své balíčky pro poskytnutí jistoty, včetně nových výročních zpráv o výkonnosti a stanoviska certifikačního orgánu a doprovodných zpráv, které Komise následně použije spolu s výsledky vlastních auditních zjištění a zjištění Účetního dvora k vyvození závěru o jistotě ohledně výdajů na SZP; zdůrazňuje, že Komise nevypočítává míru chyb ani riziko při platbě na výdaje v rámci strategických plánů SZP; bere na vědomí vysvětlení Komise, že vzhledem k tomu, že 74,8 % výdajů v okruhu 3 VFR v roce 2024 odpovídá výdajům založeným na výkonnosti v rámci strategických plánů SZP, nelze pro tento okruh, a tudíž ani pro rozpočet Unie jako celek stanovit riziko při platbě;

132.konstatuje, že pro rok 2024 vyhodnotilo Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (GŘ AGRI) 82 % výdajů na SZP na období 2023–2027 jako nízkorizikové, 11 % jako středně rizikové a zbývajících 7 % jako vysoce rizikové; bere na vědomí upřesnění Účetního dvora, že nízkorizikové výdaje odpovídají intervencím, které nejsou ovlivněny potenciálními závažnými nedostatky v příslušných správních systémech, a že většina nízkorizikových výdajů se týká přímých plateb a další podpory, na kterou se vztahuje systém IACS; dále konstatuje, že GŘ AGRI ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2024 spojilo výsledky plateb založených na výkonnosti a plateb založených na souladu a dospělo k závěru, že celkově 77 % výdajů na SZP v roce 2024 představuje nízké riziko (ve srovnání s 69 % výdajů na SZP v roce 2023 a 72 % v roce 2022), 10 % představuje střední riziko a 13 % vysoké riziko;

133.se znepokojením bere na vědomí výhrady uvedené ve výroční zprávě o činnosti GŘ AGRI za rok 2024, konkrétně deset výhrad pro devět členských států k výdajům v systému IACS v rámci strategických plánů SZP z důvodu možných závažných nedostatků zjištěných ve fungování správních systémů, šest výhrad pro pět členských států k výdajům mimo systém IACS v rámci strategických plánů SZP z důvodu možných závažných nedostatků zjištěných ve fungování správních systémů, šest výhrad pro čtyři členské státy k tržním opatřením z důvodu významného výskytu nedostatků, pokud jde o legalitu a správnost uskutečněných operací, přičemž riziková částka činila odhadem 14,92 milionu EUR, jedna výhrada pro jeden členský stát týkající se přímých plateb v rámci programu speciálně zaměřeného na odlehlost a ostrovní charakter (POSEI) z důvodu závažného výskytu nedostatků, pokud jde o legalitu a správnost uskutečněných operací, přičemž riziková částka se odhaduje na 28,83 milionu EUR, 12 výhrad pro deset členských států týkajících se rozvoje venkova z důvodu závažného výskytu nedostatků, pokud jde o legalitu a správnost uskutečněných operací, přičemž riziková částka se odhaduje na 209,80 milionu EUR;

134.vítá, že Účetní dvůr v rámci svého auditu za rok 2024 shromáždil a analyzoval také informace o zavedení výročních zpráv o výkonnosti pro SZP na období 2023–2027; je ujištěn celkovým závěrem Účetního dvora, že výroční zprávy o výkonnosti byly z větší části zavedeny podle plánu a že Účetní dvůr nezjistil žádné problémy s vykazovanými údaji; je ujištěn zjištěním Účetního dvora, že u devíti platebních agentur, které kontroloval, lze konstatovat soulad mezi provedenými platbami a výstupy zaznamenanými v jejich informačních systémech k vypracovávání výročních zpráv o výkonnosti;

135.bere na vědomí zjištění Účetního dvora založené na jeho průzkumu 19 členských států, že systémy platebních agentur pro podávání zpráv o výkonnosti se v roce 2024 stále vyvíjely, přičemž 18 platebních agentur disponovalo automatizovanou tvorbou ukazatelů výkonnosti a dvě používaly manuální nebo částečně automatizovaný přístup k vypracovávání některých klíčových ukazatelů výstupů pro své výroční zprávy o výkonnosti za rok 2024; se znepokojením konstatuje, že v době provádění auditu Účetního dvora nebyly informační systémy používané k vypracovávání výročních zpráv o výkonnosti ještě podrobeny úplnému testování, aby se ověřil jejich soulad s mezinárodními normami bezpečnosti informací (ISO 27001);

136.připomíná, že SZP na období 2023–2027 je strukturálně postavena na deseti klíčových cílech, včetně zajištění ekonomicky udržitelného, spravedlivého a stabilního příjmu pro zemědělce, potravinového zabezpečení a posílení odolnosti zemědělského odvětví; domnívá se, že přímá podpora příjmů v rámci SZP by měla být lépe zacílena na zemědělce, kteří jsou aktivně zapojeni do zemědělské produkce, přičemž je třeba zachovat právní jistotu a zabránit nadměrným administrativním omezením, se zvláštním zaměřením na ty, kteří to nejvíce potřebují, jako jsou rodinné zemědělské podniky, malé zemědělské podniky, zemědělské podniky v oblastech vystavených přírodním omezením nebo jiným specifickým problémům, mladí zemědělci a zemědělkyně; vyzývá Komisi, aby zlepšila účinnost a zacílení zemědělských fondů Unie a zajistila, aby přímou podporu příjmů dostávali pouze aktivní zemědělci, a zároveň aby zajistila proporcionalitu a zachovala důkladné kontroly;

137.bere na vědomí závěry Účetního dvora týkající se unijního financování opatření spojených s bojem proti lesním požárům: zatímco členské státy využívaly unijní finanční prostředky stále častěji k prevenci, Komise neměla úplný přehled o celkové výši prostředků vynaložených na boj s lesními požáry, přičemž monitorování výsledků nebylo dostatečné, což je problém, který má jasné důsledky pro zemědělství a venkovské oblasti; vyzývá Komisi, aby zlepšila slučování výdajů na boj s lesními požáry a zajistila důslednější sledování výsledků a dlouhodobou udržitelnost preventivních opatření;

138.zdůrazňuje, že v souvislosti s rostoucím rizikem přírodních katastrof musí Komise a členské státy zajistit, aby byla preventivní opatření financovaná z unijních prostředků správně zaměřená, aby se zakládala na aktuálním posouzení rizik a přetrvávala nad rámec jednorázových projektů, tak aby investice přinášely pro zemědělské a venkovské komunity trvalé výhody;

139.je znepokojen obviněními z rozsáhlých podvodů poškozujících zemědělské fondy Unie, o nichž média poprvé informovala v únoru 2025 a která se týkala řecké platební a kontrolní agentury pro poradenství a záruční pomoc Společenství (OPEKEPE); připomíná, že úřad EPPO v květnu 2025 zveřejnil tiskovou zprávu, v níž potvrdil, že vede vyšetřování údajného organizovaného podvodu se zemědělskými fondy a korupce, do níž jsou zapojeni veřejní činitelé agentury OPEKEPE; připomíná, že úřad EPPO podle tiskových zpráv předal řeckému parlamentu informace o vyšetřování dvou ministrů, kteří později odstoupili; se znepokojením bere na vědomí tiskovou zprávu úřadu EPPO ze dne 22. října 2025, v níž se vysvětluje, že v průběhu předběžného vyšetřování úřadu EPPO byla identifikována organizovaná zločinecká skupina, která se údajně podílela na systematickém rozsáhlém systému dotačních podvodů a praní špinavých peněz; oceňuje opatření, která bezodkladně přijaly řecké orgány, včetně mimo jiné rozhodnutí o zřízení zvláštní vyšetřovací pracovní skupiny složené z finanční policie a nezávislého úřadu pro veřejné příjmy; v této souvislosti zdůrazňuje, že byl zabaven majetek několika osob podezřelých ze zapojení do údajné trestné činnosti;

140.bere na vědomí, že GŘ AGRI vydalo ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2024 čtyři výhrady týkající se výdajů spravovaných agenturou OPEKEPE; konstatuje, že jedna taková výhrada se týká všech intervencí v systému IACS v rámci strategických plánů SZP, neboť audit dodržování předpisů provedený GŘ AGRI a práce certifikačního subjektu odhalily řadu možných závažných nedostatků v souvislosti s prováděním systému identifikace zemědělských pozemků, jakož i v koncepci a fungování řídícího a kontrolního systému; bere na vědomí další výhradu, která se týkala výdajů, jež nejsou součástí systému IACS, v rámci strategických plánů SZP, které se vztahují na odvětví vína a včelařství, a to z důvodu možných závažných nedostatků v souvislosti s návrhem nebo nastavením systémů, které nezohledňují zásady hospodárnosti, účinnosti a opatření k zamezení dvojího financování; konstatuje, že třetí výhrada k agentuře OPEKEPE se týká programů rozvoje venkova na období 2014–2022, u nichž se odhaduje upravená míra chyb na 7,45 %, a to v důsledku auditů GŘ AGRI v letech 2023 a 2024, které zjistily několik nedostatků týkajících se systému identifikace pozemků, nedostatků v kontrolách na místě prováděných agenturou OPEKEPE, závažné nedostatky, pokud jde o dohled a kontroly místních akčních skupin, postupy pro ověřování případného vytváření umělých podmínek, kontroly dvojího financování a veřejných zakázek a nedostatky v hodnocení přiměřenosti nákladů a ověřování statusu malých a středních podniků; bere na vědomí čtvrtou výhradu týkající se tržních opatření mimo strategické plány SZP, která se vztahuje na organizace producentů ovoce a zeleniny a mimořádná opatření, u nichž se odhaduje upravená míra chyb na 10 % v návaznosti na audit GŘ AGRI v roce 2024, který zjistil nedostatky v administrativních kontrolách a kontrolách na místě, jež mají dopad na mimořádná opatření, a vzhledem k tomu, že na základě posouzení certifikačního orgánu byly provedeny úpravy míry chyb u organizací producentů ovoce a zeleniny a propagace; bere na vědomí, že řecké orgány vypracovaly akční plán, který GŘ AGRI akceptovalo jako dostatečný základ pro nápravu výše uvedených nedostatků; připomíná, že Komise průběžně monitoruje všechna nápravná opatření; trvá na tom, aby Komise informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o provádění akčního plánu a o měřitelném zlepšení výkonnosti kontrol;

141.bere na vědomí písemné odpovědi Komise, že v roce 2023 a znovu v červnu 2024 požádalo GŘ AGRI, aby příslušný řecký orgán uložil přezkum akreditace agentury OPEKEPE; bere na vědomí vysvětlení ve výroční zprávě o činnosti GŘ AGRI, že certifikační subjekt a GŘ AGRI zjistily nedostatky týkající se několika akreditačních kritérií, v důsledku čehož v září 2024 řecké orgány uložily přezkum akreditace agentury OPEKEPE a vypracovaly akreditační akční plán; dále bere na vědomí, že Komise sleduje pokrok v provádění tohoto plánu nápravných opatření; trvá na tom, aby Komise předala orgánu příslušnému k udělení absolutoria nejnovější revidovaný akční plán a jeho posouzení; oceňuje skutečnost, že řecké orgány neprodleně přijaly nápravná opatření s cílem odstranit zjištěné strukturální nedostatky, zvýšit transparentnost příjemců a posílit kontroly a opatření proti podvodům; vítá v této souvislosti reformu, která byla nedávno zavedena právními předpisy a jejímž cílem je převést OPEKEPE v plném rozsahu do působnosti nezávislého úřadu pro veřejné příjmy (AADE);

142.bere na vědomí odpověď Komise, že v červnu 2025 uplatnila finanční opravu ve výši 415 milionů EUR za nedostatky zjištěné v řídícím a kontrolním systému v Řecku v letech 2015–2022 Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2025/1147 ze dne 11. června 2025, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené některými členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L, 2025/1147, 13.6.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2025/1147/oj).; se znepokojením konstatuje, že Komise věděla o závažných nedostatcích týkajících se agentury OPEKEPE přinejmenším od roku 2021, neboť v té době probíhající šetření dodržování předpisů týkající se akreditace bylo již uvedeno ve výroční zprávě o činnosti GŘ AGRI za rok 2021; vyjadřuje politování nad tím, že Komise již dříve nepřijala opatření, aby důkladně prošetřila závažné nedostatky zjištěné v souvislosti s činností agentury OPEKEPE, zmírnila rizika a lépe ochránila rozpočet Unie;

143.vyjadřuje znepokojení nad množstvím nesrovnalostí a obvinění z podvodů v souvislosti s penziony financovanými Unií; bere na vědomí písemné odpovědi Komise, že v programovém období 2014–2022 byly penziony financovány spolu s dalšími typy investic v rámci dílčího opatření pro rozvoj venkova 6.4 (investice na založení a rozvoj nezemědělských činností) a programu Leader; považuje za politováníhodné, že vzhledem k tomu, že členské státy nepodávají Komisi zprávy o počtu a druhu investic podporovaných těmito opatřeními, nemohla Komise poskytnout orgánu příslušnému k udělení absolutoria přehled o projektech týkajících se penzionů financovaných Unií; konstatuje, že audity Komise týkající se opatření pro rozvoj venkova jsou systémové a nehodnotí legalitu a správnost jednotlivých transakcí; bere na vědomí písemnou odpověď Komise, že zjištění týkající se řídícího a kontrolního systému zavedeného členskými státy v souvislosti s penziony byla předložena v souvislosti s Maďarskem, Slovenskem (opatření 6.4) a Řeckem (Leader); domnívá se, že vzhledem k počtu obvinění z podvodů spojených s penziony by Komise měla rovněž sledovat a kontrolovat jednotlivé projekty týkající se penzionů, včetně jejich využívání po skončení doby realizace projektu, a zvážit prodloužení doby životnosti u těchto typů projektů, aby se zabránilo dalšímu zneužívání, a také zavést přísné kontroly střetu zájmů jako nezbytnou podmínku pro přidělování finančních prostředků Unie na výstavbu penzionů;

144.připomíná, že bylo zjištěno, že bývalý český premiér se během svého předchozího funkčního období nacházel ve střetu zájmů, a poukazuje na příslušné usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2018 Přijaté texty, P8_TA(2018)0530.; bere na vědomí písemné odpovědi Komise týkající se opatření přijatých v reakci na střet zájmů, který vyplýval z jeho vlastnictví soukromé holdingové společnosti při výkonu veřejné funkce, a skutečnost, že Komise v březnu 2020 pozastavila platbu na jeden projekt v hodnotě 30 606,96 EUR; konstatuje, že Komise v červnu 2022 uplatnila vůči Česku finanční opravu ve výši 3,3 milionu EUR, z níž část (30 606,96 EUR) se týkala situace střetu zájmů předsedy vlády během jeho mandátu, který skončil v roce 2021 Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/908 ze dne 8. června 2022, kterým se z financování Evropskou unií vylučují některé výdaje vynaložené členskými státy v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 157, 10.6.2022, s. 15, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/908/oj).; trvá na tom, že Komise by měla i nadále sledovat možné střety zájmů, které by mohly ovlivnit finanční prostředky Unie, zejména ve vztahu k osobám zastávajícím volené funkce, a přijmout opatření na ochranu rozpočtu Unie;

145.konstatuje, že po vnitrostátních volbách se v prosinci 2025 v Česku ujala úřadu nová vláda; bere na vědomí veřejná prohlášení předsedy vlády, v nichž uvádí záměr vzdát se vlastnictví a kontroly obchodních aktiv, na něž jsou potenciálně čerpány finanční prostředky Unie, a to vytvořením údajně nezvratné dohody o svěřenství; konstatuje však, že od poloviny ledna 2026 nebyla poskytnuta žádná veřejně dostupná právní dokumentace, která by prokázala skutečné zavedení těchto opatření a jejich provozní záruky, a že český premiér v současné době nadále vlastní Agrofert a další obchodní aktiva, která by mohla potenciálně těžit z finančních prostředků Unie; zdůrazňuje, že k rozptýlení obav ze střetu zájmů nestačí pouhé oznámení, že v budoucnosti budou učiněna určitá opatření; trvá na tom, že jakákoli budoucí ujednání musí zajistit účinnou eliminaci hospodářských zájmů a vlivu v souladu s pravidly Unie o střetu zájmů; vítá nedávné zprávy ve sdělovacích prostředcích, že Komise formálně požádala české orgány o podrobné informace o opatřeních, která byla zavedena s cílem zabránit možným střetům zájmů v souvislosti se společnostmi vlastněnými nebo ovládanými předsedou vlády, a požádala o záruky, že do úplného vyjasnění situace nebudou do společnosti Agrofert směřovat žádné další finanční prostředky Unie;

146.připomíná, že klima a biologická rozmanitost jsou dvě horizontální politické priority rozpočtu Unie na období 2021–2027; konstatuje, že Komise definuje začleňování problematiky klimatu a biologické rozmanitosti jako systematické zohledňování cílů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti při navrhování, přípravě, provádění a hodnocení každého výdajového programu;

147.připomíná, že v interinstitucionální dohodě z roku 2020 byl stanoven závazný cíl 30 % výdajů na ochranu klimatu, ale roční „ambice“ v oblasti výdajů na biologickou rozmanitost představovala pouhých 7,5 % v roce 2025 a 10 % v letech 2026 a 2027; konstatuje, že Komise sleduje výdaje Unie na činnosti související s ochranou klimatu a biologickou rozmanitostí prostřednictvím specializovaných metodik; zdůrazňuje, že metodiky sledování klimatu a biologické rozmanitosti jsou systémy označování ex ante založené na očekávaném vlivu činností a nezohledňují výsledky; připomíná, že začlenění priorit do rozpočtu Unie znamená zohlednění této priority ve všech fázích rozpočtového cyklu; zdůrazňuje proto, že sledování výdajů souvisejících s cíli v oblasti klimatu nebo biologické rozmanitosti je pouze jedním z kroků v komplexním cyklu zeleného rozpočtování, v němž jsou cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti zohledňovány v průběhu celého životního cyklu rozpočtu;

148.konstatuje, že podle metodik sledování klimatu a biologické rozmanitosti Komise vypočítala, že Unie je na dobré cestě splnit svůj cíl 30 % výdajů na klima v období 2021–2027 a cíl 7,5 % výdajů na biologickou rozmanitost pro rok 2025; lituje, že není na cestě k dosažení svého cíle 10 % výdajů na biologickou rozmanitost pro roky 2026 a 2027; konstatuje, že k dosažení cílů v oblasti biologické rozmanitosti chybí v průměru 21,4 miliard EUR ročně EK, 2022, Financování a sledování biologické rozmanitosti: konečná zpráva, Úřad pro publikace Evropské unie, 2022, Lucemburk (https://data.europa.eu/doi/10.2779/950856); zdůrazňuje, že zvýšení rozpočtových prostředků musí být doprovázeno zvýšením účinnosti a lepším monitorováním výsledků v oblasti biologické rozmanitosti, přičemž je třeba zajistit, aby tyto změny nevytvářely nepřiměřenou administrativní zátěž pro zemědělce a místní orgány;

149.je znepokojen tím, že Účetní dvůr v několika auditech zjistil, že příspěvek fondů Unie k cílům v oblasti klimatu byl nejasný a potenciálně nadhodnocený v důsledku nedostatků v metodikách sledování, které používá Komise; připomíná, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě 09/2022 o výdajích v rozpočtu EU na období 2014–2020 souvisejících s klimatem zjistil, že příspěvek rozpočtu Unie na oblast klimatu byl v rámci VFR na období 2014–2020 nadhodnocen o 72 miliard EUR, neboť vykazované výdaje nebyly vždy relevantní pro opatření v oblasti klimatu, a to i v rámci SZP; je si vědom toho, že v reakci na uvedenou zvláštní zprávu zadala Komise studii, jejímž cílem je stanovit vědecky podloženější přístup k vyčíslení vlivu SZP na klima, a domnívá se, že tato studie by měla být zveřejněna; očekává, že v roce 2026 obdrží od Účetního dvora posouzení opatření, která Komise přijala v návaznosti na doporučení Účetního dvora uvedená ve zvláštní zprávě 09/2022;

150.bere na vědomí písemnou odpověď Komise, že od roku 2021 do roku 2023 se emise skleníkových plynů ze zemědělství v Unii snížily o 3 %, zatímco emise v oblasti energetiky a průmyslu se snížily o 16 %; domnívá se, že ke snižování emisí musí spravedlivě přispívat všechny oblasti politiky a činnosti; bere na vědomí zvláštní zprávu Účetního dvora 20/2024 o plánech společné zemědělské politiky a odpověď Komise; bere na vědomí zejména posouzení Účetního dvora, že strategické plány SZP na období 2023–2027 představují ve srovnání s předchozím programovým obdobím zlepšení, a to i pokud jde o aspekty související s klimatem a životním prostředím, nicméně rámec pro monitorování a výkonnost by mohl být ještě posílen; vítá skutečnost, že Účetní dvůr rovněž doporučuje Komisi, aby odhadla příspěvek SZP k cílům Zelené dohody a posílila budoucí rámec SZP pro monitorování s cílem zvýšit jeho přínos k dosahování unijních cílů v oblasti klimatu a životního prostředí; domnívá se, že zlepšení rámce pro monitorování a výkonnost by nemělo vést k další administrativní zátěži pro zemědělce nebo řídicí orgány;

151.bere na vědomí zvláštní zprávu Účetního dvora 14/2024 „Ekologická transformace – nejasný příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost“ a odpověď Komise; bere na vědomí zjištění Účetního dvora, která poukazují na nedostatky a omezení v koncepci a provádění Nástroje pro oživení a odolnost, pokud jde o měření jeho přínosu k dosahování cílů v oblasti klimatu a životního prostředí; konstatuje, že Účetní dvůr zaznamenal, že při sledování výdajů v oblasti klimatu se pracuje ve značné míře s aproximacemi a že některé koeficienty mohly vést k nadhodnocení; vítá, že Účetní dvůr doporučuje, aby Komise více propracovala své metodiky pro odhad výdajů na oblast klimatu v rámci budoucích nástrojů financování a využila zkušeností při koncipování budoucích nástrojů financování na podporu cílů a úkolů v oblasti klimatu a životního prostředí;

152.bere na vědomí zvláštní zprávu Účetního dvora 15/2024 o přizpůsobování se změně klimatu v EU a odpověď Komise; oceňuje závěr Účetního dvora, že celkový rámec EU pro politiku přizpůsobení se změně klimatu je solidní; je znepokojen zjištěním, že členské státy ve svých dokumentech týkajících se vnitrostátních adaptačních strategií někdy používají zastaralé vědecké údaje a že zprávy členských států o přizpůsobování se změně klimatu jsou nedostatečné a mají malou přidanou hodnotu, pokud jde o sledování pokroku; je zklamán zjištěním Účetního dvora, že třetina projektů zařazených do vzorku měla na zvýšení adaptační kapacity malý nebo nulový dopad a že u dvou projektů (ze 36) hrozí, že mohou vést k nevhodnému přizpůsobení; vítá, že Účetní dvůr rovněž doporučuje, aby Komise zlepšila podávání zpráv o přizpůsobení se změně klimatu na základě společných ukazatelů pro měření pokroku a prováděla následná opatření v souvislosti se zjištěnými nedostatky;

153.připomíná, že všechny unijní výdaje musí být v souladu s horizontální zásadou „významně nepoškozovat“ stanovenou v bodě 16 interinstitucionální dohody, podle kterého výdaje Unie nesmí poškozovat šest cílů v oblasti životního prostředí stanovených v článku 17 nařízení o taxonomii Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/852/oj)., a to konkrétně zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, udržitelné využívání a ochranu vodních zdrojů, oběhové hospodářství, prevenci a omezování znečištění a ochranu biologické rozmanitosti; domnívá se, že vzhledem k opakovaným zjištěním Účetního dvora by měly být sledovány a vykazovány také negativní dopady výdajů Unie na životní prostředí;

154.připomíná, že systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) je jednou z klíčových součástí Zelené dohody pro Evropu a jedním z hlavních nástrojů pro dosažení klimatických ambicí Unie; vítá skutečnost, že podle výroční zprávy o činnosti Generálního ředitelství pro oblast klimatu (GŘ CLIMA) za rok 2024 vytvořil systém EU ETS v předchozím roce příjmy ve výši 43,6 miliardy EUR na investice do opatření v oblasti klimatu, z nichž 7,4 miliardy EUR bylo převedeno do Inovačního fondu v rámci EU ETS a Modernizačního fondu a 2,8 miliardy EUR do Nástroje pro oživení a odolnost, který členské státy používají k urychlení přechodu na čistou energii a zvýšení energetické bezpečnosti; bere na vědomí zjištění auditu IAS z roku 2024 týkajícího se provádění a monitorování systému EU ETS, že navzdory velkému pracovnímu zatížení, složitému právnímu rámci a omezeným zdrojům, s nimiž pracují, prokázali pracovníci GŘ CLIMA odhodlání plnit své úkoly a ochotu zlepšit účinnost procesů souvisejících se systémem EU ETS; oceňuje písemné potvrzení Komise, že GŘ CLIMA má v úmyslu řešit většinu doporučení interního auditu do roku 2025 a všechna do poloviny roku 2028;

155.připomíná, že od roku 2010 vzneslo GŘ CLIMA ve všech svých výročních zprávách o činnosti výhradu ohledně reputačních, právních nebo finančních důvodů v souvislosti s bezpečnostními nedostatky zjištěnými v registru Unie pro EU ETS, které byly zachovány i ve výroční zprávě o činnosti za rok 2024; lituje, že od roku 2010 nebyly odstraněny základní nedostatky; je znepokojen písemným vysvětlením Komise, že míra rizika úzce souvisí s hodnotou aktiv, s nimiž se v rámci systému EU ETS nakládá, která se od roku 2017 zdesetinásobila, a dále ji zhoršuje i zhoršující se geopolitický kontext; zdůrazňuje, že ačkoli nelze finanční dopad výhrady za rok 2024 vyčíslit, v době, kdy GŘ CLIMA vydalo výroční zprávu o činnosti za rok 2024, disponoval registr Unie povolenkami v hodnotě přes 200 miliard EUR v běžných cenách;

156.se znepokojením bere na vědomí písemnou odpověď Komise, že vývoj rizikového prostředí byl systémově rychlejší než schopnost Komise zlepšit bezpečnostní opatření; chápe, že podle hodnocení Komise lze bezpečnostní riziko zjištěné v registru Unie pro systém EU ETS vyřešit pouze zvýšením výdajů, a v konečném důsledku externalizací registru Unie; je zděšen, že projednávání návrhu na řešení bezpečnostních nedostatků registru Unie zamrzlo především kvůli nedostupnosti náležitých lidských a finančních zdrojů; se znepokojením bere na vědomí písemnou odpověď Komise, že tyto zdroje by měly pocházet ze zavedení poplatků za služby pro členské státy určených k financování provozu systému EU ETS, avšak Komise se domnívá, že jelikož vhodný právní základ pro zavedení servisního poplatku musí být nejprve navržen ve směrnici o systému ETS, nelze řešení nalézt dříve než v roce 2028; považuje za nezbytné, aby odpovídající zdroje na řešení velkých finančních, právních a reputačních rizik, která s sebou nesou bezpečnostní nedostatky registru Unie, byly poskytnuty neprodleně;

157.připomíná, že demokracie a pluralismus jsou základními hodnotami Unie zakotvenými v článku 2 Smlouvy o EU; dále připomíná, že v souladu s článkem 11 Smlouvy o EU a s cílem zachovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog dávají orgány Unie občanům a reprezentativním sdružením vhodnými prostředky příležitost projevovat a veřejně si vyměňovat názory na všechny oblasti činnosti Unie;

158.uznává význam programu LIFE, jediného samostatného programu Unie pro životní prostředí a opatření v oblasti klimatu, pro podporu ochrany přírody, iniciativ oběhového hospodářství, opatření v oblasti klimatu a přechodu na čistou energii, a obecněji pro podporu udržitelného rozvoje v celé Unii; připomíná, že ustanovení nařízení o programu LIFE, včetně čl. 11 odst. 6, stanoví, že granty na provozní náklady mohou podporovat fungování neziskových subjektů působících v oblasti rozvoje, provádění a prosazování právních předpisů a politiky Unie; zdůrazňuje však, že tyto provozní granty musí být prováděny v přísném souladu s unijními právními a finančními požadavky i požadavky na transparentnost; dále zdůrazňuje význam jasných záruk, které zajistí, aby finanční prostředky Unie byly využívány výhradně na cíle definované v programu; konstatuje, že granty na provozní náklady přidělené nevládním organizacím v rámci programu LIFE představují přibližně 1 % celkového rozpočtu programu; vyzývá Komisi, aby při využívání finančních prostředků Unie, včetně propagačních činností, zajistila důkladné monitorování, plnou odpovědnost a transparentnost;

159.bere na vědomí obavy, které vyjádřili někteří poslanci EP ohledně využívání provozních a akčních grantů programu LIFE některými příjemci, jako jsou organizace občanské společnosti a společnosti; zdůrazňuje význam plné transparentnosti, pokud jde o příjemce i financované činnosti, průběžného monitorování a v případě potřeby dalšího vyjasnění zavedených záruk s cílem zajistit, aby finanční prostředky Unie byly využívány výhradně na cíle definované v programu;

160.konstatuje, že přezkum smluv o financování v rámci postupu udělování absolutoria ukazuje, že činnosti související s ovlivňováním veřejné politiky nebo rozhodování mohou probíhat napříč různými kategoriemi příjemců, včetně nevládních organizací; vyjadřuje znepokojení nad tím, že v některých případech mohou být ve správních radách společností, které na tyto činnosti čerpají finanční prostředky Unie, současně zastoupeni a odměňováni představitelé Unie s rozhodovací pravomocí; zdůrazňuje, že je nutno mít ochranné mechanismy, které zabrání jakýmkoli potenciálním střetům zájmů a zajistí, aby byly finanční prostředky Unie spravovány transparentně a nezávisle na typu příjemce; zdůrazňuje, že je třeba zajistit jednotný dohled a ověřování u všech příjemců, aby byl zaručen soulad s pokyny Komise z roku 2024 týkajícími se činností na podporu rozvoje, provádění, monitorování a prosazování právních předpisů a politiky Unie; vybízí proto k vytvoření standardizovaného procesu přezkumu žádostí o granty na provozní náklady, včetně toho, aby alespoň dva členové Komise nebo zaměstnanci agentur četli a přezkoumávali návrhy žádostí, a k vytvoření standardizovaného souboru pravidel pro výběr externích odborníků do komise hodnotící granty na provozní náklady;

161.vyzývá Komisi, aby:i)ve spolupráci s členskými státy poskytla finanční a lidské zdroje nezbytné k urychlenému vyřešení zbývajících významných bezpečnostních nedostatků zjištěných v unijním registru systému EU ETS;ii)poskytla členským státům podporu při zjednodušování ekoschémat, jak doporučil Účetní dvůr, aniž by se snížily jejich ambice v oblasti životního prostředí;iii)podporovala členské státy při testování a modernizaci informačních systémů používaných k vypracovávání výročních zpráv o výkonnosti, aby se zajistil jejich soulad s platnými mezinárodními normami pro bezpečnost informací;iv)průběžně informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o míře zpětného získávání zemědělských výdajů v rámci SZP na období 2023–2027 a zvážila zavedení nových pobídek pro členské státy ke zpětnému získávání finančních prostředků;v)společně s členskými státy urychlila vyplácení prostředků z EZFRV a mobilizovala opatření ke zvýšení čerpání v případech, kdy přetrvávají zpoždění, a zajistila tak vyváženou podporu ve všech regionech;vi)podporovala členské státy při využívání finančních prostředků cíleně k zavedení hodnotných preventivních opatření (např. k obhospodařování krajiny, zachování protipožárních pásů, obnově znehodnocené půdy, nákupu a dodávkám veterinárních vakcín) a k prosazování a šíření osvědčené praxe a účinných zemědělských projektů ve všech členských státech;vii)zlepšila řádné finanční řízení současné i budoucí SZP tím, že zajistí, aby přímá podpora příjmů byla poskytována pouze aktivním zemědělcům, se zvláštním zaměřením na ty, kteří to nejvíce potřebují, jako jsou rodinné a malé zemědělské podniky, zemědělské podniky v oblastech s přírodními nebo jinými specifickými problémy, mladí zemědělci a ženy;viii)zavedla veškerá možná opatření zaměřená na snížení nepříznivých dopadů dohody mezi EU a Mercosurem na evropské zemědělství a postavení evropských výrobců na trhu a spolehlivě sledovala rozsah i skutečné účinky těchto dopadů;ix)prováděla u projektů penzionů financovaných Unií finanční audity a audity souladu na základě rizik;x)pečlivě sledovala využívání projektů penzionů financovaných Unií po skončení období realizace projektu a zvážila prodloužení doby životnosti těchto typů projektů, aby se zabránilo pokračování zneužívání, a jako podmínku pro přidělování finančních prostředků Unie na výstavbu penzionů zavedla přísné kontroly střetu zájmů;xi)shromáždila od orgánů členských států údaje o počtu projektů penzionů financovaných z rozpočtu Unie od roku 2021 a současně uvedla i případné zjištěné nesrovnalosti a tyto informace poskytla orgánu příslušnému k udělení absolutoria;xii)sledovala možné střety zájmů, které mají vliv na finanční prostředky Unie, a zajistila, aby byly střety zájmů skutečně vyřešeny, a to i v případě členů Evropské rady, a zejména zajistila, aby nebyly přímo ani nepřímo vypláceny žádné finanční prostředky Unie jakýmkoli příjemcům, u nichž byl zjištěn střet zájmů, dokud nebude tento střet zájmů prokazatelně a ověřitelně vyřešen;xiii)sdílela s orgánem příslušným k udělení absolutoria dopis adresovaný českým orgánům s cílem vyjasnit situaci střetu zájmů předsedy vlády a průběžně jej plně informovala o veškerých následných krocích, včetně možného zahájení auditního postupu;xiv)sdílela s orgánem příslušným k udělení absolutoria, v případě potřeby za zvláštních podmínek zachování důvěrnosti, všechny příslušné dokumenty týkající se následných opatření Komise v případě agentury OPEKEPE, včetně aktualizovaného akčního plánu a jeho posouzení Komisí;xv)vyvodila z případu agentury OPEKEPE ponaučení, posílila kontrolní systém zemědělských fondů Unie, odpovídajícím způsobem posílila kontrolní činnosti Komise a podala orgánu příslušnému k udělení absolutoria zprávu o přijatých opatřeních;xvi)zlepšila svou metodiku používanou ke sledování výdajů Unie na činnosti související s klimatem a biologickou rozmanitostí v rámci VFR na období 2021–2027, mj. tím, že se bude zabývat příslušnými doporučeními uvedenými ve zvláštních zprávách Účetního dvora a zlepší monitorování a vykazování skutečných výsledků investic a negativních dopadů výdajů Unie na cíle v oblasti životního prostředí a biologické rozmanitosti;xvii)zajistila, aby byly v příštím VFR zohledněny klimatické a environmentální aspekty;xviii)navrhla zvláštní a podrobný plán k zajištění splnění cíle týkajícího se výdajů v oblasti biologické rozmanitosti stanoveného pro roky 2026 a 2027, podpořila finanční nástroje umožňující překonat nedostatek finančních prostředků a plně prováděla právní předpisy v oblasti životního prostředí a začleňování opatření v oblasti biologické rozmanitosti do klíčových odvětví s cílem dosáhnout politických cílů, a to i s ohledem na poskytování financování pro provádění nařízení o obnově přírody;xix)nadále ověřovala, zda jsou dohody o financování se všemi typy příjemců v souladu s pokyny Komise z května 2024 o financování činností souvisejících s vypracováním, prováděním, monitorováním a prosazováním právních předpisů a politik Unie;xx)účinným předcházením, zjišťováním a řízením střetů zájmů zajistila při uzavírání grantových dohod, zejména s příjemci, kteří zaměstnávají nebo odměňují osoby s rozhodovací pravomocí v Unii, důsledné dodržování článku 61 finančního nařízení;xxi)zajistila, aby všechny grantové dohody, včetně grantů na provozní náklady, dodržovaly nezbytné požadavky týkající se transparentnosti, sledovatelnosti a viditelnosti finančních prostředků;xxii)do svých kontrol a systémů v zájmu odhalení případných porušení začlenila ověřování dodržování hodnot Unie příjemci na základě rizik;

162.konstatuje, že v roce 2024 činil rozpočet na programy v rámci okruhu 4 VFR „Migrace a správa hranic“ 3,4 miliardy EUR (1,8 % výdajů rozpočtu Unie) a byl rozdělen takto: 1,4 miliardy EUR (40,1 %) pro Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), 1,3 miliardy EUR (37,7 %) pro tři decentralizované agentury: Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), Agenturu Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) a Agenturu Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (EU-LISA) a 0,8 miliardy EUR (22,2 %) pro Fond pro integrovanou správu hranic (IBMF), který sestává z Nástroje pro správu hranic a víza (BMVI) a Nástroje pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (CCEI);

163.připomíná, že finanční prostředky z fondu AMIF na období 2014–2020 bylo nutné vyčerpat do června 2024 a konečná účetní závěrka musela být předložena do 31. prosince 2024; bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že v době jeho auditu zbývalo schválit významnou (materiální) část finančních prostředků z fondu AMIF na období 2014–2020 (12 %, tj. 528 milionů EUR) před přijetím konečné účetní závěrky Komisí; bere na vědomí odpověď Komise, že celkové výdaje vykázané členskými státy v období 2014–2020, včetně předložení konečné účetní závěrky, představovaly 94 % prostředků z fondu AMIF;

164.konstatuje, že Účetní dvůr zkoumal vzorek 23 operací, který však podle něj není dost velký na to, aby byl reprezentativní pro výdaje v rámci okruhů 4 a 5 VFR, a proto nemůže v případě těchto okruhů poskytnout samostatný odhad míry chyb; dále konstatuje, že výsledky auditu Účetního dvora ukazují, že výdaje v rámci okruhů 4 a 5 VFR jsou zatíženy chybami v důsledku problémů se způsobilostí a zadáváním veřejných zakázek a chybějícími podklady, a proto jsou považovány za vysoce rizikovou oblast (8 z 23 auditovaných operací bylo zatíženo chybami); je znepokojen tím, že Účetní dvůr zjistil tři vyčíslitelné chyby, které měly finanční dopad na rozpočet Unie, sedm případů nedodržení právních a finančních ustanovení (které neměly přímý finanční dopad na rozpočet Unie) a dvě operace, které nebyly v souladu se zásadami řádného finančního řízení v důsledku nedostatečné ochrany vybavení financovaného Unií a vrácení daně z přidané hodnoty veřejným subjektům nad rámec vzniklých nákladů v rozporu s pokyny Komise; konstatuje, že Komise odhaduje, že v roce 2024 činí u výdajů na migraci a správu hranic riziko při platbě 1,3 %;

165.vítá závěr Účetního dvora, že Komise se plně zabývala dvěma doporučeními, která Účetní dvůr uvedl ve své výroční zprávě za rok 2021, a jedním doporučením uvedeným ve výroční zprávě za rok 2022, která se týkají poskytování dalších pokynů příjemcům opatření Unie a mimořádné pomoci a provádění lépe zacílených kontrol ex ante; oceňuje přijetí revidované kontrolní strategie pro projekty mimořádné pomoci realizované v rámci přímého a nepřímého řízení na Generálním ředitelství pro migraci a vnitřní věci (GŘ HOME) v prosinci 2024;

166.vyjadřuje nespokojenost se skutečností, že Účetní dvůr má i nadále potíže se získáváním dokumentace, již potřebuje k výkonu svého mandátu, od mezinárodních organizací, které provádějí projekty financované Unií; se znepokojením bere na vědomí, že některé mezinárodní organizace omezily přístup Účetního dvora k dokumentům pouze na jejich dočasnou elektronickou konzultaci v prostředí umožňujícím jen čtení, a závěr Účetního dvora, že to svědčí o nedostatečné přesnosti smluvních ujednání Komise s mezinárodními organizacemi; bere na vědomí odpověď Komise, že se domnívá, že stávající smluvní dohody s mezinárodními organizacemi již rámec pro zajištění dostupnosti dokumentů způsobem, jenž umožňuje požadované kontroly, poskytují; lituje, že Komise plně nepřijala doporučení Účetního dvora, aby tento opakující se problém řešila, zejména vzhledem k tomu, že potíže Účetního dvora s auditem mezinárodních organizací, které provádějí projekty financované Unií, přetrvávají od jeho auditu za rozpočtový rok 2018; trvá na tom, že smluvní ujednání Komise s partnery musí Účetnímu dvoru zaručovat plná práva na audit, včetně možnosti stahovat podklady nezbytné pro audit, přezkum, kontrolu kvality a následná opatření a uchovávat je;

167.se znepokojením konstatuje, že ve výroční zprávě o činnosti GŘ HOME za rok 2024 byly uvedeny dvě výhrady k prohlášení o věrohodnosti; konstatuje, že jedna výhrada se týká provádění programů z fondů AMIF a ISF na období 2014–2020 v několika členských státech kvůli závažným nedostatkům v řídících a kontrolních systémech těchto programů, které zjistilo GŘ HOME; dále konstatuje, že další výhrada se týká fondů AMIF, BMVI a ISF na období 2021–2027 v několika členských státech kvůli závažným nedostatkům v řídících a kontrolních systémech těchto programů;

168.konstatuje, že členské státy předložily v roce 2024 své první národní roční účetní závěrky programů AMIF a BMVI na období 2021–2027; dále konstatuje, že Účetní dvůr přezkoumal práci pěti auditních orgánů v souvislosti s jejich výročními kontrolními zprávami a audity výdajů v rámci fondů AMIF a BMVI; vítá závěr Účetního dvora, že auditní orgány vypracovaly a zavedly podrobné a dostatečně kvalitní postupy, které jim umožňují informovat o své práci ve výroční kontrolní zprávě;

169.dále bere na vědomí závěr Účetního dvora, že auditní orgány měly podrobné kontrolní programy a ve svých závěrech vycházely z kontrolních seznamů; se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr rovněž zjistil v práci auditních orgánů určité nedostatky; bere na vědomí, že Komise přijala doporučení Účetního dvora, aby se nedostatky v práci auditních orgánů zabývala;

170.vyjadřuje znepokojení nad tím, že je obtížné získat podrobné a komplexní údaje o výdajích Unie v oblasti vnitřních věcí, zejména v rámci sdíleného řízení členskými státy, což brání řádnému dohledu rozpočtového orgánu a orgánu příslušného k udělení absolutoria; vyzývá v tomto ohledu k rozšíření transparentnosti;

171.vítá přijetí Paktu o migraci a azylu v roce 2014 a připomíná, že jeho provádění je základem nového systému řízení migrace a azylu v EU, který začne v polovině roku 2026 platit ve všech členských státech; dále vítá přidělení dalších 2 miliard EUR na okruh 4 VFR na období 2024–2027 v souvislosti s revizí VFR na období 2021–2027 v polovině období, a to i s cílem umožnit plné provádění nových pravidel Paktu a řešit rostoucí výzvy v oblasti migrace a správy hranic vyplývající ze současného geopolitického kontextu; zdůrazňuje, že je důležité zajistit dostatečné finanční prostředky na jeho účinné provádění, včetně nových řízení na hranicích, a oceňuje proto písemné odpovědi Komise, které potvrzují, že v rámci fondů AMIF a BMVI poskytla na období 2025–2027 další 3 miliardy EUR, mimo jiné na podporu členských států, které přijímají osoby prchající před válkou na Ukrajině;

172.zdůrazňuje, že ostraha vnějších hranic Unie je jedním z pilířů Paktu o migraci a azylu a základní podmínkou fungování schengenského prostoru volného pohybu; uvědomuje si, že projekty financované EU, které podporují ochranu vnějších hranic, slouží ke zmírnění tlaku na ochranu vnitřních hranic, jak uvedl komisař pro rozpočet, boj proti podvodům a veřejnou správu při slyšení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 8. prosince 2025; uvědomuje si, že zatímco celkový počet migrantů nelegálně přicházejících do Unie se v roce 2024 snížil o 38 %, vzorce se na celém kontinentu posunuly a na některých trasách došlo k výraznému nárůstu, zejména na trase přes východní hranice, kde byl v roce 2024 hlášen trojnásobný nárůst případů překročení hranic; konstatuje, že nástroj BMVI může podpořit členské státy v první linii, a zajistit tak, aby měly zdroje na infrastrukturu, zařízení a vybavení nezbytné pro ochranu vnějších hranic Unie, včetně elektronických prostředků pro posílení ochrany hranic a dalších nástrojů pro ostrahu hranic, jak je stanoveno v příloze III nařízení o BMVI;

173.trvá na tom, že Unie musí lépe chránit zranitelné osoby před sítěmi převaděčů a obchodníků s lidmi a řešit hybridní útoky a účelové využívání migrace ze strany třetích zemí nebo nepřátelských nestátních subjektů; konstatuje, že v návaznosti na přijetí sdělení Komise ze dne 11. prosince 2024 COM(2024)0570. přidělila Komise prostřednictvím nástroje BMVI přibližně 520 milionů EUR členským státům sousedícím s Ruskem a Běloruskem s cílem posílit kapacity správy hranic a řešit výzvy související s bezpečností a migrací; zdůrazňuje, že pro účely zabezpečení vnějších hranic EU je především zapotřebí podporovat členské státy v přední linii;

174.vzdává hold památce polského příslušníka pohraniční stráže Mateusze Siteka, který byl zabit dne 6. června 2024 při obraně vnější hranice Unie před hybridním útokem organizovaným běloruským režimem; zdůrazňuje, že ochrana vnějších hranic Unie není abstraktním politickým cílem, ale otázkou života a smrti pro muže a ženy, kteří působí v první linii; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byla členským státům v přední linii, které čelí hybridním hrozbám na vnějších hranicích Unie, poskytnuta odpovídající finanční a operativní podpora;

175.bere na vědomí, že pokračuje úsilí Komise o posílení smysluplné spolupráce s třetími zeměmi původu a tranzitu, zejména se zeměmi sousedícími s Unií, s cílem řešit nelegální migraci u zdroje; zdůrazňuje, že při přidělování finančních prostředků partnerům zapojeným do řízení migrace mimo EU je zapotřebí odpovídající dohled a náležitá péče, aby se zajistilo, aby byla migrace řízena vzájemně prospěšným způsobem a v souladu s evropskou azylovou a migrační strategií, a to i v oblasti základních práv; naléhavě žádá Komisi, aby zvýšila transparentnost a odpovědnost finančních prostředků Unie v oblasti vnitřních věcí ve třetích zemích;

176.připomíná, že solidarita a spravedlivé sdílení odpovědnosti v souladu se Smlouvami jsou základními zásadami migrační a azylové politiky Unie; bere na vědomí úsilí, jež Komise vynakládá k posílení solidarity a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy, zejména ve vztahu k těm, které jsou problémy v oblasti migrace a azylu, včetně účelového využívání migrace, nejvíce postiženy; v této souvislosti zdůrazňuje úlohu fondu AMIF při podpoře členských států v oblasti přijímání, azylového řízení, integračních opatření a přesídlování, včetně osob prchajících před konflikty a humanitárními krizemi; zdůrazňuje, že účinné provádění Paktu o migraci a azylu vyžaduje dostatečné, dobře řízené a včasné financování na podporu solidárních opatření v celé Unii;

177.konstatuje, že v roce 2024 bylo 37,7 % finančních prostředků Unie na migraci a správu hranic přiděleno decentralizovaným agenturám působícím v oblasti migrace a vnitřních věcí; připomíná, že ačkoli jsou decentralizované agentury na Komisi právně a finančně nezávislé, Komise si ponechává odpovědnost za dohled nad jejich činností; připomíná, že řízení migrace musí být prováděno v plném souladu s právem Unie, včetně základních práv; vítá písemné odpovědi Komise, v nichž se zdůrazňuje, že je třeba dále posílit mechanismy monitorování a odpovědnosti, a to i pokud jde o činnosti agentury Frontex;

178.vyzývá Účetní dvůr, aby poskytl odhad míry chyb v okruhu 4 VFR;

179.vyzývá Komisi, aby:i)plně provedla doporučení Účetního dvora, včetně zajištění toho, aby v jeho smluvních ujednáních s mezinárodními organizacemi byla plně respektována práva Účetního dvora na audit;ii)společně s orgány členských států se zabývala systémovými nedostatky souvisejícími s výhradami uvedenými ve výroční zprávě o činnosti GŘ HOME za rok 2024 a případně rovněž zahájila postupy schvalování souladu a vydala inkasní příkazy na částky vyplacené členským státům, které Komise považuje za neoprávněné;iii)nadále sledovala a kontrolovala kroky, které členské státy a agentury Unie požadují k úplnému a včasnému provedení Paktu o migraci a azylu do roku 2026, a podávala Parlamentu zprávy o pokroku při jeho provádění a poskytla mu přístup ke všem příslušným dokumentům s cílem usnadnit účinný demokratický dohled nad procesem provádění;iv)poskytovala členským státům v přední linii podporu pro účely zabezpečení vnějších hranic EU;v)zajištěním podrobných a komplexních údajů zvýšila transparentnost a odpovědnost při plánování a provádění fondů Unie v oblasti vnitřních věcí, mimo jiné pokud jde o finanční prostředky vynaložené ve třetích zemích, a současně ochránila úlohu Parlamentu při zajišťování demokratické kontroly výdajů Unie;vi)prosazovala u fondů Unie v oblasti vnitřních věcí ve třetích zemích transparentní a nezávislé mechanismy monitorování lidských práv;vii)pozorně sledovala opatření v oblasti správy hranic financovaná Unií, zejména s cílem zajistit plný soulad se závazky Unie v oblasti základních práv a zásadou nenavracení;

180.konstatuje, že v roce 2024 činil rozpočet na programy v rámci okruhu 5 VFR „Bezpečnost a obrana“ 2,1 miliardy EUR (1,1 % výdajů rozpočtu Unie) a byl rozdělen takto: 800 milionů EUR (36,9 %) pro Evropský obranný fond (EDF), 300 milionů EUR (15,9 %) na vojenskou mobilitu, 300 milionů EUR (13,3 %) na obranné nástroje a bezpečnou konektivitu Unie; 300 milionů EUR (12,1 %) pro decentralizované agentury, konkrétně Agenturu Evropské unie pro drogy (EUDA), Agenturu Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Agenturu Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), 300 milionů EUR (11,9 %) pro jadernou bezpečnost, vyřazování jaderných zařízení z provozu a jiné a 200 milionů EUR (9,9 %) pro Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF);

181.připomíná, že finanční prostředky z fondu ISF na období 2014–2020 bylo nutné vyčerpat do června 2024 a konečná účetní závěrka musela být předložena do 31. prosince 2024; bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že v době jeho auditu zbývalo schválit významnou (materiální) část finančních prostředků z fondu ISF (16 %, tj. 505 milionů EUR) před přijetím konečné účetní závěrky Komisí; bere na vědomí odpověď Komise, že celkové výdaje vykázané členskými státy v období 2014–2020, včetně předložení konečné účetní závěrky, představovaly 94 % prostředků z fondu ISF;

182.se znepokojením konstatuje, že z důvodů vysvětlených v oddíle o migraci a správě hranic není Účetní dvůr schopen předložit samostatný odhad míry chyb pro okruh 5 VFR „Bezpečnost a obrana“ a že Účetní dvůr na základě výsledků svého auditu považuje výdaje z tohoto okruhu za vysoce rizikové; konstatuje, že komisař pro obranu a vesmír během slyšení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 6. listopadu 2025 objasnil, že výroční zpráva Účetního dvora za rok 2024 neobsahuje žádné chyby zjištěné u obranných projektů; dále konstatuje, že Komise odhaduje, že v roce 2024 činilo riziko při platbě u výdajů na bezpečnost a obranu 0,5 %;

183.připomíná, že od začátku ruské útočné války proti Ukrajině je geopolitická situace v sousedství Unie vysoce nestabilní, což přináší větší výzvy, pokud jde o bezpečnost a obranu, včetně hybridních hrozeb, a tím i větší investiční potřeby v oblasti bezpečnosti, obrany a připravenosti; upozorňuje na skutečnost, že okruh 5 VFR věnovaný bezpečnosti a obraně je nejmenší ze všech okruhů VFR, a vyjadřuje politování nad tím, že současný rozpočet Unie na zajištění bezpečnosti a obrany jejích občanů neodpovídá výzvám, které je třeba v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu řešit; znovu potvrzuje svůj postoj, že Rusko představuje pro Unii a její členské státy hlavní a nejvýznamnější hrozbu; připomíná, že Evropský parlament vyzval Unii a její členské státy, aby zavedly právní rámec, který umožní, aby bylo Rusko zařazeno mezi státy podporující terorismus;

184.připomíná, že obranné schopnosti Unie trpí desítkami let nedostatečných investic a že podle Komise činí v současné době rozdíl ve výdajích na obranu pro příští desetiletí 500 miliard EUR; vítá skutečnost, že vzhledem k naléhavé potřebě posílit obranné schopnosti se od začátku ruské útočné války proti Ukrajině zvýšil počet nástrojů financování obrany Unie; poznamenává, že mezi obranné nástroje Unie patří i mimorozpočtové nástroje, jako je Evropský mírový nástroj (EPF) a Bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE), dočasný nástroj půjček na obranu; dále zdůrazňuje, že kromě programů financování obrany mohou k dvojímu užití sloužit i další programy Unie, zejména složka vojenské mobility Nástroje pro propojení Evropy (CEF) a Program Unie pro bezpečnou konektivitu, který byl zřízen v roce 2023 především s cílem poskytnout členským státům Unie zaručený přístup k vysoce bezpečným, suverénním a globálním službám konektivity; rovněž konstatuje, že po přezkumu v polovině období v září 2025 mohou být prostředky politiky soudržnosti využity také na zlepšení vojenské mobility a rozvoj obranné infrastruktury, zejména ve východních příhraničních regionech;

185.oceňuje písemné odpovědi Komise, v nichž se uznává, že velký počet nástrojů v oblasti obrany vedl k roztříštěnému financování s určitým překrýváním a mezerami; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby byl přístup Unie k financování bezpečnosti a obrany komplexní a dlouhodobý a aby reagoval jak na konvenční vojenské hrozby, tak na nekonvenční hrozby; zdůrazňuje, že je třeba dále zlepšit transparentnost unijního financování obrany, mimo jiné tím, že se zaručí právo Účetního dvora na audit všech nástrojů a zajistí, aby orgán příslušný k udělení absolutoria mohl provádět demokratickou kontrolu všech činností financovaných Unií; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit uživatelskou přívětivost zveřejňovaných informací o unijním financování obrany, aby z nich měli prospěch i žadatelé a příjemci, zejména malé a střední podniky; zdůrazňuje, že by ve všech členských státech měla být usnadněna a podporována účast malých a středních podniků, přičemž by se mělo zajistit, aby tyto podniky měly k projektům financovaným Unií spravedlivý a rovný přístup; vybízí k trvalým investicím do malých a středních podniků a k jejich podpoře;

186.zdůrazňuje, že rychlý nárůst výdajů Unie na obranu a bezpečnost v roce 2024 vyžaduje přiměřená auditní opatření, která Účetnímu dvoru, úřadu OLAF a úřadu EPPO umožní účinný přístup ke všem příslušným dokumentům, včetně projektů s technologiemi dvojího užití; připomíná, že sama Komise uznala, že přístup k utajovaným výstupům může být zpožděn, pokud členské státy zadaly požadavek na utajení, a zdůrazňuje, že v případech, kdy je auditní přístup omezený z řádně odůvodněných důvodů, jako je utajovaná povaha projektů, je třeba v zájmu zajištění plného souladu s požadavky finančního dohledu a řádného řízení finančních prostředků Unie přijmout vhodná opatření a konstruktivní řešení;

187.je hluboce znepokojen rozhodnutím Komise přistoupit k přijetí iniciativy „ReArm Europe“ bez předchozí konzultace s Evropským parlamentem; vyjadřuje politování nad tím, že takové rozhodnutí obchází zásadu institucionální rovnováhy a oslabuje úlohu Parlamentu jako spolunormotvůrce při utváření strategických a rozpočtových priorit; naléhavě vyzývá Komisi, aby se zdržela zavádění významných politických nástrojů, jež mají dopad na finanční a strategickou strukturu Unie, aniž by zajistila plné respektování výsad Parlamentu;

188.připomíná, že obecným cílem fondu EDF je podporovat konkurenceschopnost, účinnost a inovační kapacitu evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB) v celé Unii; konstatuje, že jak je uvedeno v písemných odpovědích Komise, finanční prostředky z EDF ve výši 227,9 milionu EUR byly přiděleny na 20 projektů souvisejících s umělou inteligencí a dalších 171,1 milionu EUR bylo přiděleno na 18 projektů zaměřených na technologie leteckých dronů a 50 projektů zaměřených na to, co lze klasifikovat jako tradiční obranné vybavení, týkající se pozemního, vzdušného a námořního boje, podvodní obrany, protiraketové obrany a zmírňování chemických, biologických, radiologických a jaderných rizik (CBRN), bylo z EDF podpořeno celkovou částkou 1,49 miliardy EUR; konstatuje, že od roku 2021 bylo z EDF vynaloženo na projekty související s umělou inteligencí a technologiemi dronů méně než 400 milionů EUR, a to navzdory skutečnosti, že zkušenosti z probíhajících i nedávných konfliktů naznačují, že kybernetické schopnosti, umělá inteligence a bezpilotní systémy, včetně dronů, mohou hrát v moderní válce stále důležitější úlohu; domnívá se, že při financování technologií by měly být upřednostněny ty, které poskytují největší operační výhodu;

189.bere na vědomí zvláštní zprávu Účetního dvora 04/2025 o vojenské mobilitě v EU a odpovědi Komise; je znepokojen celkovým závěrem Účetního dvora, že druhý akční plán EU o vojenské mobilitě, který byl zveřejněn v listopadu 2022, nebyl postaven na dostatečně pevných základech a že pokrok při plnění jeho cíle, totiž zajištění rychlého a bezproblémového pohybu pracovníků, materiálu a majetku v krátké lhůtě a ve velkém měřítku, je v důsledku nedostatků v koncepci a překážek provádění různý; se znepokojením bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že Komise neprovedla důkladné posouzení celkového financování potřebného k tomu, aby její cíle a úkoly byly dosažitelné; bere na vědomí skutečnost, na niž upozornil Účetní dvůr, totiž že parlamentní dohled nad všemi aktivitami Unie v oblasti vojenské mobility není vždy uskutečnitelný, neboť ne všechny projekty jsou financovány z rozpočtu Unie, jak je tomu v případě Evropské obranné agentury (EDA) nebo PESCO;

190.vyjadřuje znepokojení nad tím, že po třech výzvách k předkládání návrhů uspořádaných v letech 2021, 2022 a 2023 již bylo vyčerpáno celé finanční krytí pro vojenskou mobilitu v rámci nástroje CEF na stávající programové období a odhaduje se, že na řešení 500 hotspotů, které Unie označila za místa, jež vyžadují naléhavou modernizaci, bude zapotřebí investic ve výši nejméně 100 miliard EUR Společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 16. října 2025 nazvané „Zachování míru – Plán obranné připravenosti 2030“ (JOIN(2025)0027).; bere na vědomí písemnou odpověď Komise, že revize nařízení o síti TEN-T v roce 2024 zavedla prvky pro začlenění vojenské mobility do dopravní politiky Unie; dále konstatuje, že Evropská komise a vysoká představitelka přijaly balíček týkající se vojenské mobility z roku 2025; znovu potvrzuje, že je důležité dále posilovat schopnost reakce a účinnost vojenské mobility Unie tím, že se sníží složitost právních předpisů a postupů, posílí harmonizace a zefektivní koordinace s cílem snížit zpoždění a zlepšit operační připravenost;

191.vyzývá Účetní dvůr, aby poskytl odhad míry chyb pro okruh 5 VFR;

192.vyzývá Komisi, aby:i)nadále usilovala o zvýšení transparentnosti výdajů Unie na obranu ve všech příslušných nástrojích, mimo jiné usnadněním auditní činnosti Účetního dvora v souladu s platným právním rámcem a zajištěním toho, aby byl orgán příslušný k udělení absolutoria náležitě informován, a mohl tak vykonávat demokratickou kontrolu činností financovaných Unií ve fázi přijímání, navrhování i provádění;ii)v zájmu umožnění demokratické kontroly předkládala orgánu příslušnému k udělení absolutoria pravidelné konsolidované zprávy o plnění rozpočtu a výkonnosti všech výdajů souvisejících s obranou, které pocházejí z rozpočtu Unie, mimorozpočtových nástrojů i veškerých dalších příslušných nástrojů, jako je vojenská mobilita a programy související s bezpečností;iii)poskytovala Parlamentu systematičtější informace o návazných krocích a zprávy o opatřeních Unie v oblasti obrany a vojenské mobility, jejich provádění a financování, včetně opatření týkajících se spolupráce mezi EU a NATO, EPF, EDA a PESCO;iv)posílila příspěvek EDF ke komplexnímu evropskému obrannému přístupu, a to zvýšením podpory projektů zaměřených na hybridní hrozby, včetně technologií umělé inteligence, kybernetických technologií a dronů;v)dále posílila bezpečnostní a obranná opatření Unie podstatným navýšením dostupných finančních prostředků na zlepšení koridorů dopravní infrastruktury dvojího užití a přijetím opatření k odstranění administrativních, procesních a regulačních překážek přeshraničních vojenských přesunů, mimo jiné harmonizací společného a kolaborativního zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany, jak je uvedeno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2643 ze dne 16. prosince 2025 („nařízení o programu EDIP“), a souvisejících postupů mezi členskými státy s cílem zvýšit interoperabilitu, účinnost a strategickou soudržnost a současně upřednostňovat unijní financování takových projektů, které nejlépe reagují na současné evropské prostředí hrozeb;vi)přijala další opatření k zajištění rovných podmínek pro všechny subjekty obranného průmyslu v celé Unii a zjednodušila přístup k finančním prostředkům Unie, včetně malých a středních podniků a členských států, které jsou vůči vnějším hrozbám nejzranitelnější;

193.konstatuje, že rozpočet na programy v rámci okruhu 6 VFR „Sousedství a svět“ činil 15,4 miliardy EUR (8,0 % rozpočtu Unie bez započtení nástroje RRF) a byl rozdělen takto: 62,4 % na Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa), 15,9 % na humanitární pomoc (HUMA), 14,9 % na předvstupní pomoc (NPP III), 2,7 % na makrofinanční pomoc plus pro Ukrajinu a 4,1 % na další opatření a programy;

194.vítá, že Účetní dvůr v roce 2024 prověřil statisticky reprezentativní vzorek 137 transakcí zahrnující všechny výdaje v rámci tohoto okruhu VFR, což mu poprvé umožnilo vypočítat míru chyb; se znepokojením bere na vědomí odhadovanou míru chyb ve výši 4,9 %, která výrazně překračuje práh významnosti ve výši 2,0 %; dále konstatuje, že 56 ze 137 operací (40,9 %) obsahovalo vyčíslitelné chyby, které mají finanční dopad na rozpočet Unie; konstatuje, že tyto chyby se týkaly nezpůsobilých nákladů, závažných porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, chybějící základní podkladové dokumentace, nezpůsobilých příjemců a výdajů, které nebyly skutečně vynaloženy; domnívá se, že tyto problémy mohou poukazovat na nedostatky ve fungování a spolehlivosti kontrolních systémů;

195.považuje za zarážející, že v deseti případech týkajících se vyčíslitelných chyb měla Komise k dispozici dostatek informací, aby chybě předešla nebo ji odhalila a opravila ještě před schválením výdajů; konstatuje, že kdyby Komise tyto informace účinně využila, snížila by se odhadovaná míra chyb o 1,4 procentního bodu;

196.konstatuje, že stejně jako v předchozích letech se značná část chyb zjištěných Účetním dvorem týkala zakázek realizovaných v rámci nepřímého řízení smluv prováděných organizacemi hodnocenými podle pilířů, včetně mezinárodních institucí; konstatuje, že u těchto zakázek Komise uznala výdaje na základě finančního výkazu a prohlášení řídícího subjektu, přičemž toto prohlášení je osvědčením, které vydává organizace hodnocená podle pilířů a které potvrzuje, že poskytnuté finanční informace jsou úplné, přesné a v souladu s předpisy; se znepokojením konstatuje, že takových smluv se týkalo 26 ze 42 kvantifikovaných chyb zjištěných Účetním dvorem, což přispělo k odhadované míře chyb 3,1 procentními body, a to poukazuje na přetrvávající nedostatky v rámci pro získávání jistoty u nepřímého řízení se subjekty hodnocenými podle pilířů;

197.vyjadřuje znepokojení nad tím, že se Účetní dvůr, navzdory jeho předchozímu doporučení z roku 2020, opět setkal při získávání požadované dokumentace od některých mezinárodních organizací a mezinárodních finančních institucí se zpožděním, což brání včasnému provádění jeho auditní činnosti; konstatuje, že u 19 auditovaných transakcí omezily tyto subjekty přístup k dokumentům pouze na jejich dočasnou elektronickou konzultaci v prostředí umožňujícím jen čtení a neumožnily Účetnímu dvoru uchovávat kopie, což bránilo řádnému plánování, provádění a kontrole kvality auditu; lituje, že navzdory úsilí Komise o vyřešení této otázky prostřednictvím nepřetržité komunikace s dotčenými organizacemi, jak bylo rovněž zdůrazněno ve zprávě o výroční zprávě o EDF za rok 2024, tyto překážky přetrvávají;

198.vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že se v roce 2024 neuskutečnilo žádné monitorování zaměřené na výsledky (ROM), a to z důvodu vypovězení dvou stávajících smluv o poskytování služeb monitorování zaměřeného na výsledky v roce 2025; se znepokojením upozorňuje na skutečnost, že plánované omezené výběrové řízení na novou generaci smluv o monitorování zaměřeném na výsledky v roce 2024 muselo být z důvodu nedostupnosti úvěrů na podpůrné výdaje z nástroje NDICI zrušeno, což donutilo GŘ INTPA spoléhat se na provozní úvěry a připravit pro účely financování monitorování zaměřeného na výsledky samostatné podpůrné opatření NDICI; konstatuje, že v říjnu 2025 bylo znovu zahájeno nové omezené výběrové řízení s odkladnou doložkou, přičemž se očekává, že nová tříletá smlouva o monitorování zaměřeném na výsledky by měla být podepsána až v dubnu 2026; zdůrazňuje, že toto narušení financování a zadávání veřejných zakázek vedlo k tomu, že byl systém monitorování zaměřeného na výsledky od počátku roku 2025 úplně pozastaven, což zpozdilo nezávislé sledování výkonnosti provádění programu a oslabilo celkovou orientaci vnější činnosti na výsledky;

199.konstatuje, že investice EU do pomoci nejméně rozvinutým zemím světa související s obchodem se snížily, přičemž v roce 2022 se do nejméně rozvinutých zemí dostalo pouze 12,0 % toků pomoci na podporu obchodu, zatímco v letech 2010 až 2015 to bylo v průměru 18,0 %; se znepokojením konstatuje, že tyto horší než očekávané výsledky přetrvávají navzdory cíli 25,0 % výdajů pro nejméně rozvinuté země stanovenému v revidované strategii pomoci EU na podporu obchodu z roku 2017; bere na vědomí zjištění Evropského účetního dvora ve zvláštní zprávě 17/2025 nazvané „Pomoc EU na podporu obchodu pro nejméně rozvinuté země“, v níž dospěl k závěru, že pomoc EU na podporu obchodu nesplňuje předpoklady pro dosažení cíle pro rok 2030; vítá, že Komise přijala doporučení Účetního dvora, aby analyzovala základní příčiny tohoto poklesu, a konstatuje, že toto posouzení je plánováno na rok 2026, přičemž zdůrazňuje, že je třeba včas přijmout nápravná opatření, aby se zajistilo, že se pomoc Unie v oblasti obchodu dostane k těm, kteří ji nejvíce potřebují;

200.konstatuje, že rozpočtová podpora, kterou v roce 2024 vykázalo GŘ INTPA a GŘ NEAR zemím mimo Unii, činila 1,56 miliardy EUR; vyjadřuje politování nad tím, že nejsou veřejně dostupné údaje, které by konkrétně označovaly přijímající země, neboť zveřejněné statistiky uvádějí pouze regiony či skupiny zemí; dále vyjadřuje politování nad nedostatečnou transparentností, pokud jde o využívání těchto finančních prostředků a identifikaci konečných příjemců; zdůrazňuje, že rozpočtová podpora by měla být sladěna s potřebami partnerských zemí a strategickými politickými cíli Unie;

201.zdůrazňuje, že pomoc Unie nesmí za žádných okolností, přímo ani nepřímo, financovat terorismus ani žádné činnosti, které by nebyly v souladu s hodnotami zakotvenými v článku 2 Smlouvy o EU, a proto nesmí podporovat žádný subjekt napojený na Hamás nebo jakoukoli jinou teroristickou nebo extremistickou organizaci; připomíná, že za tímto účelem je legitimní a nezbytné jasně identifikovat všechny konečné příjemce pomoci Unie, a to i ve třetích zemích; zdůrazňuje, že je třeba důsledně dohlížet na rozdělování a využívání pomoci, aby se zajistilo, že nedojde k žádnému zneužití finančních prostředků; dále vyzývá, aby se posílily mechanismy náležité péče, monitorování a kontroly s cílem zabránit jakékoli formě ideologické infiltrace do programů financovaných Unií; zdůrazňuje, že protiteroristické záruky a požadavky na transparentnost musí být důsledně uplatňovány, aniž by byly ohroženy humanitární zásady a poskytování životně důležité pomoci;

202.připomíná, že vzdělávání je ústředním pilířem budování míru, soužití a přípravy na vyjednané dvoustátní řešení a klíčovým prostředkem boje proti extremismu, nesnášenlivosti a radikálním ideologiím; připomíná, že finanční pomoc a politická angažovanost Unie by měly podporovat vzdělávání, které prosazuje mír, toleranci a soužití; vítá pokračující spolupráci Komise s Palestinskou správou na reformě učebních osnov a oceňuje hmatatelný pokrok, který byl zaznamenán v roce 2025, včetně probíhající revize a změn učebnic, na nichž pracuje palestinské ministerstvo školství a vysokého školství a jejichž cílem je zajistit soulad s normami UNESCO; konstatuje zejména, že byly provedeny některé revize v případě školního ročníku 12 a komplexnější revize školních ročníků 1–4 a že v prosinci 2024 a říjnu 2025 byly zveřejněny nové učební materiály, které Unie v současné době přezkoumává; připomíná, že je nutné, aby Palestinská správa odstranila veškeré učební materiály, které nejsou v souladu s normami UNESCO, zejména ty materiály, které obsahují antisemitismus, podněcování k násilí, glorifikaci džihádu a mučednictví a odmítavý postoj k mírovému řešení konfliktu; připomíná Komisi, aby svůj přezkum založila na veřejných a ověřitelných důkazech a aby výsledky svých přezkumů zveřejnila;

203.konstatuje, že stejně jako v předchozích letech nebyly žádné finanční prostředky Unie v roce 2024 použity na podporu tvorby palestinských učebnic a že přímá finanční pomoc Unie poskytnutá Palestinské správě prostřednictvím unijního mechanismu PEGASE v rámci balíčku mimořádné podpory na rok 2024 i víceletého komplexního programu pro obnovu a odolnost Palestiny (2025–2027) je důsledně omezena na sledovatelné výdajové položky, jako jsou platy, sociální dávky a nedoplatky nemocnicím; konstatuje, že tato finanční podpora Palestinské správě je částečně spojena s dosažením reforem dohodnutých v ambiciózním rámci reforem s Palestinskou správou v roce 2024, který zahrnuje pokračující a systémový přezkum učebních materiálů; připomíná, že je nezbytné, aby Palestinská správa odstranila všechny vzdělávací materiály a obsah, které nesplňují normy UNESCO, zejména ty, které podporují antisemitismus a obsahují násilí, jimž by palestinské děti neměly být vystaveny; zdůrazňuje, že finanční podpora Unie Palestinské správě v oblasti vzdělávání by měla být poskytována pod podmínkou, že obsah učebnic bude v souladu s normami UNESCO; vyzývá Komisi, aby zajistila, že žádné finanční prostředky Unie nebudou přímo ani nepřímo přidělovány na vzdělávací materiály, které obsahují antisemitské odkazy nebo příklady podněcující k nenávisti a násilí;

204.naléhavě vyzývá Komisi, aby v souvislosti s poskytováním podpory a humanitární pomoci palestinskému obyvatelstvu spolupracovala se spolehlivými partnery na místě s cílem zaručit nepřetržité a bezpečné poskytování humanitární pomoci a zajistit, aby žádné finanční prostředky Unie nebyly přidělovány jednotlivcům nebo organizacím spojeným s teroristickými nebo extremistickými hnutími, která jsou v rozporu se základními hodnotami Unie; připomíná, že se objevily zprávy o tom, že 19 z 13 000 zaměstnanců UNRWA v pásmu Gazy bylo údajně zapojeno do zavrženíhodných teroristických útoků organizace Hamás na Izrael dne 7. října 2023; bere na vědomí reakci OSN na tato obvinění, včetně vyšetřování, která zahájil Úřad OSN pro vnitřní dohled (OIOS) a po nichž bylo v zájmu agentury oficiálně propuštěno 9 zaměstnanců, jakož i doporučení vydaná v rámci zprávy C. Colonnové; konstatuje, že Komise spolupracuje s agenturou UNRWA na posílení procesů neutrality a kontrolních systémů v agentuře v souladu se zjištěními vyšetřování, která vedl Úřad OSN pro vnitřní dohled (OIOS), i na sledování uplatňování akčního plánu, který předložila agentura UNRWA; bere na vědomí hodnocení Komise, že agentura UNRWA je i nadále odhodlána provádět dojednaná doporučení a plnit všechny podmínky dohodnuté s Unií za účelem dalšího financování v roce 2024; vybízí v této souvislosti Komisi, aby se i nadále angažovala a situaci bedlivě sledovala s cílem zajistit, aby financování bylo spojeno se spolehlivými zárukami neutrality, transparentnosti a odpovědnosti;

205.konstatuje, že v období 2019–2024 zůstalo šest z devíti postů vyšších vedoucích pracovníků v GŘ NEAR po delší dobu neobsazených; konstatuje zejména, že místo generálního ředitele zůstalo neobsazeno po dobu 28 měsíců, místo ředitele ředitelství A po dobu 25 měsíců, místo ředitele NEAR B (jižní sousedství) po dobu 48 měsíců, místo ředitele NEAR D (západní Balkán) po dobu 35 měsíců, místo ředitele podpůrné skupiny pro Ukrajinu po dobu 32 měsíců a místo ředitele ředitelství R po dobu 22 měsíců; zdůrazňuje, že v případě těchto dlouhodobě neobsazených míst se jednalo o jedna z politicky nejcitlivějších a operačně nejdůležitějších portfolií, a to i v době ruské invaze na Ukrajinu a teroristického útoku Hamásu proti Izraeli; dále bere na vědomí výsledky průzkumu mezi zaměstnanci GŘ NEAR z dubna 2022, které svědčí o výrazným poklesu důvěry ve vůdčí schopnosti vrcholného vedení;

206.konstatuje, že v letech 2020 až 2023 zajišťovala zástupkyně generálního ředitele GŘ NEAR kromě mnoha dalších funkcí dočasné vedení Skupiny na podporu Ukrajiny; dále konstatuje, že Skupina na podporu Ukrajiny byla v roce 2023 rozpuštěna a portfolia byla přerozdělena do Nástroje pro Ukrajinu a dalších oddělení; konstatuje, že informace, které Komise v tomto ohledu poskytla během výměny názorů s orgánem příslušným k udělení absolutoria, byly nepřesné, a vyzývá Komisi, aby zajistila jasné a přesné podávání zpráv Parlamentu všemi členy Komise;

207.bere na vědomí nedávné vyšetřovací zprávy zveřejněné v říjnu 2025 v několika evropských sdělovacích prostředcích, podle nichž maďarské zpravodajské služby vyvíjely špionážní aktivity v Bruselu, včetně pokusů o nábor maďarských státních příslušníků pracujících v orgánech a institucích Unie; konstatuje, že tyto zprávy se týkají období let 2015 až 2019 a že Komise potvrdila, že tato obvinění prošetřuje interně; očekává, že Komise a příslušné orgány provedou na základě důkazů důkladnou analýzu a vyšetřování a budou Parlament informovat, jakmile bude vyšetřování dokončeno;

208.konstatuje, že komisaři vykonávají významné politické a regulační pravomoci, a jejich chování proto musí odrážet nejpřísnější standardy nezávislosti, transparentnosti, odpovědnosti a etického chování; zdůrazňuje, že přísné dodržování kodexu chování členů Evropské komise má zásadní význam pro zachování integrity, důvěryhodnosti a demokratické legitimity výkonné moci Unie; zdůrazňuje, že plné dodržování kodexu chování je rovněž nezbytné pro předcházení střetům zájmů, zamezení nepatřičnému ovlivňování a zajištění toho, aby rozhodnutí byla přijímána výhradně v evropském zájmu; domnívá se, že závažná a dlouhodobá selhání v řízení GŘ NEAR, poskytování nepřesných informací Parlamentu v souvislosti s postupem udělování absolutoria a další výše nastíněné otázky týkající se chování a nezávislosti v souhrnu utvářejí obraz jednání neslučitelného s normami odpovědnosti, spolehlivosti a řádné správy, které jsou vyžadovány od člena Komise;

209.se znepokojením konstatuje, že financování, které Unie poskytuje Ukrajině, je rozloženo mezi mnoho nástrojů, čímž vzniká roztříštěné a složité finanční prostředí; zdůrazňuje, že neexistence konsolidovaného a transparentního přehledu o tom, jak jsou tyto finanční prostředky, včetně půjček zaručených manévrovacím prostorem VFR, přidělovány a vynakládány, brání účinnému demokratickému dohledu, vyvozování odpovědnosti a schopnosti posoudit celkový dopad podpory Unie;

210.konstatuje, že ukrajinské specializované protikorupční orgány (NABU, SAPO a HACC) pokračují ve vyšetřování, stíhání a vynášení rozsudků v případech vysoce postavených osob, což dokazuje, že nezávislé protikorupční instituce začínají fungovat a že nedávné rezignace obviněných ministrů svědčí o určité míře akceschopnosti a odpovědnosti vlády; zdůrazňuje reformy, které Ukrajina provedla uprostřed plnohodnotné invaze; konstatuje, že pokusy přenést orgány NABU a SAPO pod pravomoc nejvyššího státního zastupitelství mohly ohrozit nezávislost a účinnost protikorupčního rámce; vítá, že v reakci na domácí i mezinárodní tlak bylo od těchto změn rychle upuštěno, ale vyjadřuje znepokojení nad zprávami protikorupčních institucí a občanské společnosti, které upozorňují na výzvy, pokud jde o zachování účinnosti a nezávislosti protikorupčního rámce; vyzývá orgány, aby zabránily zhoršení situace, řešily procesní průtahy a obstrukce v případech vysoce postavených osob a revidovaly promlčecí lhůty v souladu s evropskými normami;

211.bere na vědomí nedávná obvinění z podvodů v ukrajinském odvětví energetiky; zdůrazňuje, že tato obvinění, pokud se potvrdí, poukazují na strukturální nedostatky v systémech řízení, dohledu a vnitřní kontroly; zdůrazňuje, že je třeba budovat důvěru veřejnosti, aby se posílila důvěryhodnost reforem na Ukrajině, a to prostřednictvím posílených systémů zadávání veřejných zakázek a vnitřní kontroly;

212.bere na vědomí, že v zájmu zajištění řádného finančního řízení Nástroje pro Ukrajinu zřídila Komise v červnu 2024 prováděcím rozhodnutím (EU) 2024/1697 specializovanou kontrolní komisi složenou z nezávislých odborníků jmenovaných Komisí; konstatuje, že mandát kontrolní komise spočívá v odhalování systémových nedostatků v řízení a kontrole finančních prostředků nástroje na Ukrajině, včetně nedostatků v oblasti předcházení podvodům, protikorupčních opatření a systémů pro řešení střetu zájmů, a v podávání zpráv v těchto záležitostech přímo Komisi;

213.zdůrazňuje, že nad rámec své funkce v oblasti dohledu může kontrolní komise vydávat ukrajinským orgánům doporučení k řešení finančních nesrovnalostí nebo strukturálních nedostatků při hospodaření s finančními prostředky Unie; zdůrazňuje, že Ukrajina zastoupená ministerstvem hospodářství musí na každé doporučení písemně odpovědět a buď uvést prováděcí opatření, nebo odůvodnit, proč doporučení nebyla provedena; zdůrazňuje, že zjištění kontrolní komise mohou mít významné finanční důsledky; zdůrazňuje, že trvalou finanční podporu Unie musí doprovázet řádné finanční řízení, transparentnost a monitorování výkonnosti, aby se zajistilo účinné využívání finančních prostředků Unie a zachovala důvěryhodnost politiky rozšíření;

214.připomíná, že v rámci Nástroje pro Ukrajinu jsou pravidelné platby podmíněny tím, že Komise ověří provádění ukrajinského plánu oživení a reforem a soustavné dodržování demokratických mechanismů, právního státu a lidských práv; konstatuje, že Komise doposud v pěti případech dospěla k závěru, že jednotlivé reformní kroky v rámci první až páté splátky nebyly provedeny, což vedlo k pozastavení příslušných částek, přičemž v jednom případě již došlo k nápravě; v tomto ohledu považuje za pozitivní přísnou podmíněnost, kterou Komise uplatňuje, a její prokázanou snahu důkladně ověřovat plnění podmínek a zadržovat finanční prostředky v případě nesplnění podmínek;

215.oceňuje, že úřad OLAF poskytuje orgánům cílenou pomoc v boji proti podvodům, a podporuje přistoupení Ukrajiny k Programu Unie pro boj proti podvodům; konstatuje, že rámcová dohoda o nástroji pro Ukrajinu, která vstoupila v platnost v červnu 2024, stanoví právně závazná opatření pro řízení, kontrolu, monitorování, hodnocení, vykazování a audit finančních prostředků a dohled nad prostředky z tohoto nástroje, jakož i opatření k prevenci, vyšetřování a nápravě nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetů zájmů a ustanovení o úloze úřadu OLAF a úloze Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO);

216.vyjadřuje znepokojení nad tím, že z přídělů poskytovaných v rámci nového flexibilního krytí fondu EFSD+ určeného na „podporu investic“ těží země, v nich jsou investice v rámci strategie Global Gateway snáze proveditelné, což je však na úkor toho, že by prioritou měly být nejméně rozvinuté země a země zasažené konfliktem;

217.konstatuje, že navzdory dlouhodobému financování Unie na posílení libyjských hraničních kontrol a kontroly migrace zprávy naznačují, že tato pomoc nadále vzbuzuje vážné operační a humanitární obavy, jakož i obavy v oblasti základních práv a správy, což může Unii vystavit riziku poškození dobré pověsti; zdůrazňuje, že je zapotřebí důsledného monitorování, transparentnosti a mechanismů odpovědnosti, které by zajistily, aby pomoc související s migrací nepřímo nepřispívala k dalšímu zhoršení situace;

218.konstatuje, že Evropská komise počínaje 1. únorem 2025 reorganizovala někdejší Generální ředitelství NEAR a rozdělila jeho pravomoci mezi dvě nově zřízená ředitelství: Generální ředitelství pro rozšíření a východní sousedství (GŘ ENEST), které je odpovědné za kandidátské země a země východního sousedství, a Generální ředitelství pro Blízký východ, severní Afriku a Záliv (GŘ MENA), které nyní rovněž pokrývá oblast Středomoří;

219.konstatuje, že Účetní dvůr za účelem kontroly správnosti operací prověřil vzorek 85 operací, které byly reprezentativní pro celé spektrum výdajů z Evropských rozvojových fondů; dále uvádí, že se jednalo o 16 operací souvisejících s nouzovým svěřenským fondem Evropské unie pro Afriku, 54 operací schválených 14 delegacemi Unie Burundi, Demokratická republika Kongo, Guinea-Bissau, Keňa, Malawi, Mauritánie, Mauricius, Mosambik, Namibie, Nigérie, Sierra Leone, Togo, Uganda, Zambie., 14 operací schválených ústředím Komise a jednu operaci související se svěřenským fondem Bêkou;

220.se znepokojením konstatuje, že ze 85 zkoumaných operací 34 (40,0 %) obsahovalo chyby, oproti 62 (44,3 %) v roce 2022 u téhož počtu operací; dále zdůrazňuje, že Účetní dvůr vyčíslil 27 chyb (52 v roce 2023), na jejichž základě odhadl míru chyb v rozpočtovém roce 2024 na 6,5 % (8,9 % v roce 2023);

221.se znepokojením zdůrazňuje, že tři nejčastější typy chyb zjištěné v rozpočtovém roce 2024 byly: nezpůsobilé výdaje (40,0 %), chybějící základní podkladová dokumentace (32,0 %) a nadměrné zúčtování předběžného financování (14,0 %);

222.s podivem konstatuje, že k 31. prosinci 2024 stále nebyla dokončena úplná účetní uzávěrka 9. Evropského rozvojového fondu na období 2000–2007, a to více než 17 let po zavedení ustanovení o skončení platnosti, přičemž osm smluv stále probíhá, což svědčí o mimořádné složitosti a dlouhé době trvání některých programů ERF;

223.pozitivně hodnotí skutečnost, že Komise to na základě doporučení Účetního dvora uvedeného v jeho výroční zprávě za rok 2023 zlepšila výpočet odhadů souvisejících s oddělením účetních období, neboť systematicky zohledňovala prodloužení doby plnění smluv, ke kterým došlo po skončení vykazovaného období;

224.se znepokojením konstatuje, že stejně jako v předchozích letech některé platby předběžného financování zůstávaly nezúčtovány po neúměrně dlouhou dobu, včetně 446 milionů EUR, které na zúčtování čekaly více než deset let, což z velké části souvisí se svěřenským fondem EU pro infrastrukturu v Africe, jehož dlouhodobé operace vedou k velmi pomalému zúčtování předběžného financování;

225.konstatuje, že očekávané výsledky přezkumu prováděného GŘ INTPA v oblasti jeho kontrolní strategie zahrnují posílení pokynů k účetnímu výkaznictví a k posíleným kontrolám ex ante, aby se zabránilo chybám, včetně nadměrného zúčtování;

226.konstatuje, že prohlášení generálního ředitele o věrohodnosti ve výroční zprávě o činnosti GŘ INTPA za rok 2024 neobsahuje žádné výhrady, čímž pokračuje trend, v rámci něhož generální ředitelství snížilo rozsah výhrad z 16,0 % výdajů v roce 2017 na 1,0 % v roce 2018 a na nulu od roku 2019; dále konstatuje, že GŘ INTPA odhaduje rizikovou částku při platbě na 89,7 milionu EUR (1,1 % výdajů na rok 2024) a rizikovou částku při uzávěrce na 78,6 milionu EUR (0,97 %) a že očekává, že 11,1 milionu EUR (12,4 % rizikové částky při platbě) bude v následujících letech jeho vlastními kontrolami opraveno; konstatuje však, že v případě částky 5,0 milionu EUR, která byla vykázána jako získaná zpět v roce 2024, Účetní dvůr testováním zjistil, že 0,2 milionu EUR nemělo být vykázáno jako realizovaná nápravná kapacita, což vyvolává obavy ohledně spolehlivosti zpráv podávaných tímto GŘ;

227.konstatuje, že GŘ INTPA zadalo v roce 2024 třináctou studii míry zbytkových chyb (RER), která je důležitou součástí prohlášení generálního ředitele o věrohodnosti a informací o správnosti zveřejňovaných ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti; konstatuje, že studie z roku 2024, založená na vzorku 401 operací, odhadla míru zbytkových chyb na 0,48 %, což je již devátý rok po sobě pod prahem významnosti, který Komise stanovila na 2,0 %; připomíná však, že Účetní dvůr opakovaně zjistil metodické nedostatky, které mohou podhodnocovat skutečnou míru zbytkových chyb, zejména pokud jde o zacházení s položkami vysoké hodnoty; konstatuje, že Komise sice počínaje rokem 2025 revidovala metodiku pro stanovení míry zbytkových chyb, aby vyjasnila některé aspekty a omezila spoléhání se na správní kontroly a práci jiných auditorů, ale aktualizovaná metodika i tak umožňuje vyloučit z extrapolace „ojedinělé“ chyby; očekává, že Komise bude revidovanou metodiku důsledně uplatňovat, a se zájmem očekává, až Účetní dvůr ověří její uplatňování v příštím auditním cyklu;

228.připomíná, že nouzový svěřenský fond EU pro Afriku, který byl zřízen za účelem řešení základních příčin vysídlování a nelegální migrace, mobilizoval více než 5 miliard EUR, z toho 88 % z ERF a rozpočtu Unie; vyjadřuje politování nad nedostatkem transparentnosti při řízení a přidělování těchto prostředků a nad tím, že je obtížné ověřit dodržování zásad oficiální rozvojové pomoci, jak zdůraznila zvláštní zpráva Účetního dvora 17/2024; vyzývá k tomu, aby svěřenský fond EU dostatečně podporoval dohodnuté priority; se znepokojením rovněž bere na vědomí zjištění zvláštní zprávy Účetního dvora 20/2025 o podpoře ze strany Komise v boji proti hladu v subsaharské Africe, která odhalila nedostatky v posuzování nákladů a plánování projektů, včetně nedostatečné kontroly rozpočtů a případů nepoužitého nebo nevhodného vybavení; zdůrazňuje, že tyto nedostatky narušují řádné finanční řízení, a vyzývá Komisi, aby posílila analýzu nákladů, plánování zadávání veřejných zakázek a provádění založené na potřebách;

229.vyzývá Komisi, aby:i)posílila preventivní a nápravné kontroly v rámci okruhu 6 tím, že se bude zabývat opakujícími se nedostatky, jako jsou nezpůsobilé výdaje, nesrovnalosti týkající se pravidel při zadávání zakázek, chybějící podkladová dokumentace a výdaje, které nebyly skutečně vynaloženy; vyzývá k přijetí posílených pokynů pro delegace a prováděcí partnery;ii)provedla komplexní přezkum rámce pro získávání jistoty v rámci nepřímého řízení, zejména u organizací hodnocených podle pilířů a mezinárodních finančních institucí;iii)zajistila, aby nová smlouva o monitorování zaměřeném na výsledky (ROM) byla od dubna 2026 uplatňována, neboť přerušení ROM narušuje monitorování výkonnosti a orientaci provádění nástroje NDICI na výsledky; zabránila budoucímu narušení ROM zajištěním stabilního financování a zaručením nepřetržité dostupnosti monitorovacích nástrojů po celé období VFR;iv)zvrátila pokles financování pomoci na podporu obchodu pro nejméně rozvinuté země, neprodleně provedla analýzu plánovanou na rok 2026 a navrhla nápravná opatření, která zajistí, aby zdroje pomoci na podporu obchodu byly přednostně určeny pro země, které to nejvíce potřebují;v)začlenila do legislativního návrhu týkajícího se nového VFR doporučení týkající se záruky pro vnější činnost, která doplňují hodnocení Komise, včetně většího využívání kombinovaných opatření u nejméně rozvinutých zemí, nestabilních zemí nebo zemí postižených konflikty a angažované koordinace se zúčastněnými stranami, jako je občanská společnost;vi)zajistila nestranné a na důkazech založené hodnocení ve zprávách o rozšíření, aby tak politické ohledy nepřevážily nad objektivními kritérii hodnocení;vii)zajistila, aby pomoc Unie určená třetím zemím nebyla poskytována subjektům, které se podílejí na porušování lidských práv, represi nebo úpadku demokracie, a důsledně uplatňovala podmíněnost, včetně pozastavení pomoci v případech, kdy jsou podrývány základní hodnoty Unie; poskytla podrobnou odpověď nastiňující záruky, monitorovací mechanismy a nápravná opatření zavedená za účelem zachování integrity a odpovědnosti v oblasti vnější pomoci Unie;viii)nadále podporovala spolehlivé partnery v humanitární oblastí, spolu s nezávislým dohledem ze strany externích odborníků a Účetního dvora, aby tak byla zajištěna účinná kontrola finančních prostředků Unie a důvěra ve způsob, kterým jsou tyto prostředky využívány;ix)poskytla konsolidovaný a transparentní přehled o veškeré finanční podpoře Unie pro Ukrajinu, včetně grantů, půjček a záruk v rámci různých nástrojů a facilit, aby se posílila demokratická kontrola a zajistila plná odpovědnost;x)pečlivě sledovala závažná obvinění z podvodů na Ukrajině a nadále uplatňovala podmíněnost v případech, kdy budou zjištěna systémová rizika nebo zneužití finančních prostředků; pravidelně informovala Evropský parlament o činnostech a zjištěních kontrolní komise s cílem zajistit řádný parlamentní dohled;xi)podávala zprávy o objemu částek EFSD+ přidělených a smluvně dohodnutých v nejméně rozvinutých zemích a o transparentnosti ohledně toho, jak je dodržována kvóta přídělů v rámci víceletých orientačních programů pro jednotlivé země;xii)podala orgánu příslušnému k udělení absolutoria zprávu o nápravných opatřeních přijatých poté, co GŘ INTPA dokončí přezkum své kontrolní strategie;xiii)urychlila uzavření 9. ERF s tím, že zůstává otevřen 17 let po vypršení platnosti ustanovení o skončení platnosti, a přezkoumala důvody, které přispěly k tomuto dlouho trvajícímu cyklu provádění;xiv)spolupracovala s EIB s cílem zajistit, aby její úvěrové operace v zemích mimo EU byly v souladu s cíli vnější politiky Unie a byly doprovázeny účinnými rámci spolupráce s partnerskými zeměmi;xv)zvýšila transparentnost tím, že bude zveřejňovat přístupné přehledy smluv ve vysoké hodnotě v oblasti vnější činnosti, ukazatele výkonnosti a stav doporučení Účetního dvora;xvi)posílila záruky finanční náležité péče a zadávání veřejných zakázek v rámci strategie Global Gateway;xvii)zajistila, aby prováděcí partneři důsledně dodržovali pravidla viditelnosti a předkládali transparentní informace veřejnosti, přičemž požaduje přísnější následná opatření v případech opakovaného nedodržování pravidel;

230.konstatuje, že okruh 7 VFR s názvem „Evropská veřejná správa“ činil 13,3 miliardy EUR, což představuje 6,9 % výdajů rozpočtu Unie v roce 2024; konstatuje, že Evropská komise vynakládá 8 miliard EUR, což představuje 60,6 % celkové částky; s uspokojením konstatuje, že i pro rok 2024 dospěl Účetní dvůr k závěru, že správní výdaje jsou oblastí výdajů s nízkým rizikem; zdůrazňuje, že Komise by měla bez váhání přijmout opatření v případě problémů, které Účetní dvůr uvedl ve své výroční zprávě za rok 2024 a týkají se plateb za IT služby;

231.nadále kritizuje proces, jehož prostřednictvím se Komise v roce 2023 rozhodla prodat 23 svých kancelářských budov v Bruselu a 17 z nich zpětně pronajmout na období do roku 2029; konstatuje, že rozhodnutí o tomto kroku bylo patrně přijato bez jasného posouzení dopadů všech transakcí; považuje za obzvláště znepokojující, že Komise obdržela pouze jednu nabídku na transakci od belgického státního podniku, který předložil orientační nabídku předtím, než Komise zahájila výzvu k podávání nabídek, a že tato nabídka nesplňovala požadavky výzvy k podávání nabídek týkající se doby platnosti bankovní záruky; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že hodnotící výbor Komise nebyl nezávislý, neboť všichni jeho členové byli podřízení dotčené schvalující osoby; v této souvislosti bere na vědomí nedávnou činnost úřadu EPPO v oblasti shromažďování důkazů v souvislosti s touto transakcí, která dále posiluje vážné pochybnosti ohledně toho, jak bylo k prodeji přistupováno a jak byl řízen;

232.konstatuje, že Komise uvádí, že v období 2021–2024 bylo podáno 54 žádostí o pomoc podle článku 24 služebního řádu a že pouze u 8 z nich bylo zahájeno správní šetření; domnívá se, že tento počet je znepokojivě nízký, neboť znamená, že 85 % žádostí bylo zamítnuto bez jakýchkoli následných opatření; vítá, že bylo posíleno oddělení hlavního důvěrného poradce, a to s ohledem na skutečnost, že během jediného roku požádalo o pomoc v souvislosti s obtěžováním přibližně 300 zaměstnanců Komise; dále konstatuje, že 14 stížností bylo předloženo přímo Úřadu Komise pro vyšetřování a disciplinární opatření (IDOC), přičemž čtyři případy byly po posouzení uzavřeny jako bezpředmětné a dva případy byly po provedení správního šetření uzavřeny bez následných opatření; v předběžném disciplinárním řízení bylo vydáno jedno varování, jedno písemné napomenutí a tři důtky, jeden případ je stále ve fázi předběžného disciplinárního řízení a dva případy jsou v současné době projednávány disciplinární komisí, zatímco dva případy byly nahlášeny přímo úřadu OLAF a oba byly zamítnuty z důvodu nedostatečných důkazů; zdůrazňuje, že na organizaci s více než 30 000 zaměstnanci se tato čísla zdají být velmi nízká, a vyzývá Komisi, aby zlepšila možnosti zaměstnanců, jak v bezpečných podmínkách oznamovat případy obtěžování;

233.konstatuje, že v období 2021–2024 nenahlásili zaměstnanci Komise úřadu OLAF žádný případ, kdy by byl zdroj uznán za oznamovatele (whistleblowera); lituje, že Komise neposkytla informace o tom, zda byly takové případy namísto toho nahlášeny interními hierarchickými kanály nebo generálnímu tajemníkovi ani o kolik případů se jednalo; domnívá se, že vzhledem k absenci komplexních údajů o počtu oznámených případů, použitých kanálech a následných opatřeních přijatých Komisí v jednotlivých případech není možné posoudit, zda je systém oznamování účinný; v této souvislosti konstatuje, že Komise v současné době přezkoumává své pokyny pro oznamování (whistleblowing) s ohledem na judikaturu a praktické zkušenosti s prováděním směrnice (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie v členských státech, a to s cílem co nejvíce tyto pokyny sladit s uvedenou směrnicí;

234.se zájmem konstatuje, že komisař pro rozpočet, boj proti podvodům a veřejnou správu byl ve svém pověřovacím dopise pověřen provedením rozsáhlého přezkumu organizace a chodu Komise; v zásadě souhlasí s tím, že je důležité, aby všechny organizace pravidelně přezkoumávaly, nakolik je jejich organizace a postupy aktuální; zdůrazňuje, že je důležité, aby tento proces zůstal transparentní a aby se do něj plně zapojily příslušné organizace zastupující zaměstnance Komise a další relevantní subjekty, a to i v zájmu toho, aby se posílila důvěra a obecné přijetí výsledku přezkumu všemi zúčastněnými stranami, zejména v případě dotčených zaměstnanců;

235.zdůrazňuje, že transparentnost správy a přístup k informacím a dokumentům jsou klíčovými prvky řádné, odpovědné a demokraticky správy; v tomto ohledu vyjadřuje politování nad tím, že v posledních letech se objevilo mnoho příkladů, kdy Komise nedodržela přiměřené normy transparentnosti; bere na vědomí věc rozsudek Tribunálu ve věci T-36/23, Stevi a The New York Times v. Komise; domnívá se, že neformální výměny nesmí nahrazovat oficiální komunikaci a že veškeré informace týkající se rozhodování nebo pracovních postupů musí být předávány oficiálními kanály při plném dodržování požadavků na transparentnost; zdůrazňuje, že pro důvěryhodnost Komise je důležité, aby zajistila důsledné provádění pokynů týkajících se používání textových zpráv v souvislosti s pracovními postupy; připomíná, že podle nařízení (ES) č. 1049/2001 lze textové zprávy zaslané nebo obdržené úředníky Unie považovat za dokumenty pouze tehdy, týkají-li se politiky nebo rozhodnutí Unie;

236.se znepokojením konstatuje, že v roce 2024 Komise revidovala svá vnitřní pravidla pro přístup veřejnosti k dokumentům; domnívá se, že tyto změny jsou neslučitelné s právem na přístup k dokumentům, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1049/2001; zdůrazňuje, že tato pravidla například stanoví, že se eviduje pouze „obsah, který představuje důležité informace, jež nemají krátkodobý charakter“, a vyžadují automatické mazání textových zpráv; konstatuje, že zákonnost těchto pravidel je v současné době napadena u Evropského soudního dvora;

237.zdůrazňuje, že přístup k dokumentům je jednou z klíčových zásad zajištění transparentnosti veřejné správy; poukazuje na to, že Komise bohužel v mnoha situacích neposkytla odpovědi ve stanovených lhůtách, zejména v případech potvrzujících žádostí, kdy evropský veřejný ochránce práv zjistil systémová a významná zpoždění na straně administrativy Komise; zdůrazňuje, že pro důvěryhodnost Komise je zásadní, aby novináři a široká veřejnost měli přístup k dokumentům v platných lhůtách stanovených právními předpisy; dále zdůrazňuje, že transparentnost vyžaduje nejen včasný přístup, ale také to, aby samotné dokumenty byly sepsány jasným a srozumitelným jazykem, neboť příliš technokratická komunikace by fakticky mohla občanům znemožnit smysluplný přístup k informacím i v případech, kdy jsou dokumenty k dispozici;

238.připomíná, že evropský veřejný ochránce práv zjistil případy nesprávného úředního postupu v souvislosti s několika legislativními návrhy, které Komise předložila v roce 2025; s velkým znepokojením konstatuje, že mezi tyto případy se řadí i první souhrnný balíček (tzv. Omnibus I); zdůrazňuje, že je důležité dodržovat pravidla týkající se zlepšování právní úpravy; upozorňuje na význam spolehlivých, trvalých a právně podložených právních předpisů, které zajistí stabilní a předvídatelné regulační prostředí, a to i s ohledem na posílení jednotného trhu a povzbuzení globální konkurenceschopnosti Unie;

239.vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že se objevila řada obvinění z korupce souvisejících s Komisí, mimo jiné v souvislosti s bývalými členy Komise a vyššími úředníky; konstatuje, že poté, co Úřad evropského veřejného žalobce koncem roku 2024 zahájil trestní vyšetřování obvinění z korupce týkající se vyššího úředníka Komise, a v návaznosti na doporučení vydané úřadem OLAF v roce 2024 zahájila Komise proti tomuto úředníkovi vlastní disciplinární řízení; konstatuje, že Komise nedávno oznámila, že tento postup uzavřela, přičemž zjistila, že dotčený úředník porušil platná pravidla služebního řádu, včetně ustanovení týkajících se střetu zájmů, transparentnosti, přijímání darů a zveřejňování dokumentů; připomíná, že disciplinární řízení vycházelo ze zjištění úřadu OLAF, který zkoumal obvinění, že byly výměnou za dary poskytnuty důvěrné informace týkající se významné letecké dohody se Státem Katar; konstatuje, že vzhledem k tomu, že dotčený vyšší úředník v té době zastával funkci generálního ředitele na Generálním ředitelství Komise pro mobilitu a dopravu, měl značný vliv na proces vyjednávání, a tudíž i na výslednou dohodu o letecké dopravě mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Státem Katar, která byla podepsána dne 18. října 2021; s ohledem na povahu skutečností, které vedly Komisi k zahájení disciplinárního řízení, a na povahu opatření, o nichž rozhodl sbor komisařů ve vztahu k tomuto vyššímu úředníkovi, se domnívá, že by uplatňování této dohody mělo být posouzeno a v případě potřeby pozastaveno;

240.připomíná, že kodex chování členů Evropské komise stanoví pro bývalé členy Komise dvouleté období kontroly profesní činnosti po skončení jejich funkčního období; domnívá se, že je nezbytné zajistit, aby bývalí členové sboru vykonávali po skončení funkčního období pouze činnosti, které jsou v souladu s článkem 245 Smlouvy o fungování EU; připomíná rovněž, že kodex chování stanoví, že komisaři se musí vyvarovat jakékoli činnosti, která by mohla ohrozit jejich nezávislost nebo vnímání nezávislosti, zejména v politicky citlivých obdobích, jako jsou volební kampaně;

241.s vážným znepokojením bere na vědomí nedávno ohlášené výměny mezi zaměstnanci Generálního ředitelství pro obchod a hospodářskou bezpečnost (GŘ TRADE) a zástupci tabákového průmyslu, které naznačují, že zaměstnanci GŘ TRADE mohli jednat ve prospěch jedné společnosti v tomto odvětví tím, že vybízeli třetí země ke zmírnění regulačních omezení a daňových politik týkajících se některých tabákových výrobků; konstatuje, že evropská veřejná ochránkyně práv ve svém rozhodnutí ze dne 19. prosince 2023 dospěla k závěru, že skutečnost, že Komise nezajistila komplexní přístup k transparentnosti při schůzkách s tabákovým průmyslem ve všech odděleních, představuje nesprávný úřední postup; připomíná, že jako smluvní strana Rámcové úmluvy WHO o kontrole tabáku (FCTC) musí Unie chránit své politiky před obchodními a jinými zvláštními zájmy tabákového průmyslu a omezit interakce na to, co je nezbytně nutné pro regulační účely; zdůrazňuje proto, že by neměly být povoleny žádné interakce týkající se politik třetích zemí v oblasti kontroly tabáku; vyjadřuje politování nad tím, že informace o údajně konaných schůzkách nebyly zveřejněny; vyzývá k plnému provedení čl. 5 odst. 3 Rámcové úmluvy o kontrole tabáku a k zajištění toho, aby interakce byly přísně omezeny a byly plně transparentní;

242.vyjadřuje politování nad přetrvávajícími a velmi vážnými technickými, organizačními a procesními nedostatky ve fungování úřadu EPSO v posledních letech, které vedly k vážnému poškození pověsti obecného náborového procesu Unie a měly vážné negativní důsledky pro mnoho uchazečů, kteří investovali jak mnoho času, tak i prostředků do úsilí zúčastnit se výběrových řízení, která byla zrušena, zpožděna nebo vykazovala vážné technické nedostatky; připomíná, že evropská veřejná ochránkyně práv dospěla v několika samostatných šetřeních k závěru, že se úřad EPSO dopustil nesprávného úředního postupu při vyřizování stížností uchazečů, zejména pokud jde o postupy testování na dálku, nedostatky platforem a nedůslednou komunikaci o technických problémech; zdůrazňuje, že tyto nedostatky mohou oslabit atraktivitu, důvěryhodnost a dlouhodobou správní kapacitu orgánů Unie, a proto vyžadují bezodkladná nápravná opatření;

243.naléhavě žádá Komisi a vedení úřadu EPSO, aby vyhodnotily všechny aspekty výběrového řízení, včetně správy, digitální infrastruktury, komunikace s uchazeči a vyřizování jejich stížností, s cílem zajistit, aby se Komise a ostatní orgány Unie mohly na úřad EPSO plně a co nejdříve spolehnout v tom, že bude schopen nalézt a vybrat vysoce kvalifikované a motivované uchazeče pro všechny typy pracovních míst v těchto orgánech; zároveň vyzývá Komisi, aby se zabývala přetrvávající nerovnováhou v zeměpisném zastoupení v rámci jednotlivých útvarů;

244.konstatuje, že celkový rozpočet evropských škol na rok 2024 činil 439,5 milionu EUR, což představuje nárůst o 5,3 % oproti roku 2023; připomíná, že evropské školy jsou financovány především Evropskou komisí, ostatními evropskými orgány, členskými státy a poplatky od rodičů;

245.s uspokojením konstatuje, že ani útvar IAS, ani útvar pro vnitřní kontrolní mechanismy (ICC) nezjistily v roce 2024 při svých auditech a kontrolách zásadní problémy; konstatuje však, že zjištěné nedostatky v oblasti řízení lidských zdrojů a postupech zadávání veřejných zakázek by měly být řešeny přednostně;

246.zdůrazňuje, že Parlament očekává, že Komise poskytne podrobné odpovědi na usnesení o udělení absolutoria před zahájením slyšení o udělení absolutoria za následující rok, která obvykle začínají na začátku listopadu; považuje za politováníhodné, že podrobné odpovědi Komise na konkrétní požadavky Evropského parlamentu uvedené ve zprávě o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2023 obdržel až na začátku prosince 2025; zdůrazňuje, že tato zpoždění snižují účinnost procesu udělování absolutoria, neboť zvyšují pracovní zátěž obou orgánů a oslabují smysl parlamentní kontroly;

247.zdůrazňuje, že pokud příslušný komisař nemůže odpovědět na ústní otázky přímo během slyšení o udělení absolutoria v Parlamentu, měly by být Parlamentu v dohodnuté lhůtě poskytnuty příslušné písemné odpovědi; připomíná, že poskytování včasných a věcných odpovědí je klíčovým prvkem účinné parlamentní kontroly a demokratické odpovědnosti;

248.s uspokojením konstatuje, že většina komisařů dodržuje postup udělování absolutoria a účastní se slyšení v souladu s požadavky Výboru pro rozpočtovou kontrolu; zdůrazňuje, že předsedkyně Komise má jako její nejvyšší představitelka rozhodující úlohu při formulování a provádění všech významných iniciativ a politických návrhů Komise; domnívá se, že z titulu své funkce by se předsedkyně Komise měla aktivně účastnit postupu udělování absolutoria, a v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité, aby se předsedkyně Evropské komise účastnila plenární rozpravy o udělení absolutoria;

249.vyzývá Komisi, aby zejména:i)zajistila, aby veškerá budoucí rozhodnutí týkající se prodeje a zpětného pronájmu budov byla přijímána na základě důkladného posouzení dopadů, aby byla obdržena více než jedna nabídka a aby hodnotící komise nebyly závislé na schvalujících osobách,ii)transparentně navrhla budoucí fáze rozsáhlého přezkumu organizace a chodu Komise a zajistila, aby se do tohoto procesu plně zapojily příslušné organizace zastupující zaměstnance Komise a další relevantní subjekty,iii)poskytla orgánu příslušnému k udělení absolutoria veškeré relevantní informace a dokumentaci týkající se prodeje 23 jejích budov v roce 2023, včetně podrobného popisu všech přijatých procesních kroků, jako je použitá metodika oceňování a posouzení konkurenčních nabídek, a to zcela transparentně a s náležitým ohledem na probíhající vyšetřování úřadu EPPO,iv)zadala externí studii nezávislým odborníkům pod záštitou hlavního důvěrného poradce, v níž by se analyzovalo fungování či nefunkčnost formálního postupu v případě obtěžování a navrhly možnosti jeho zefektivnění,v)poskytla orgánu příslušnému k udělení absolutoria ucelený přehled o případech whistleblowingu za období 2021–2025, na které upozornili zaměstnanci, včetně počtu případů, použitých oznamovacích kanálů (včetně příslušné hierarchie, generálního tajemníka a úřadu OLAF), následných opatření přijatých v každém jednotlivém případě a zaměstnaneckého statusu oznamujících osob,vi)v souvislosti s přezkumem pokynů pro oznamování (whistleblowing) přijala veškerá nezbytná opatření k jejich sladění s normami stanovenými ve směrnici,vii)vypracovala pokyny týkající se používání textových zpráv, pokud jde o pracovní postupy, aby bylo zajištěno, že veškeré informace týkající se rozhodování nebo pracovních postupů byly předávány oficiálními kanály při dodržování veškerých požadavků na transparentnost,viii)revidovala změny svých podrobných pravidel týkajících se uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001, které byly provedeny v roce 2024, a změnila svůj jednací řád, tak aby byl zajištěn plný soulad s tímto nařízením,ix)zajistila včasné a správné vyřizování žádostí o přístup k dokumentům ve všech fázích procesu,x)zajistila předvídatelné, jednotné a nesvévolné uplatňování svých pravidel pro zlepšování právní úpravy tím, že vymezí „naléhavé“ situace, které jsou důvodem k odchýlení se od požadavků stanovených v pravidlech, a v případě schválení odchylek stanovila postup, který by zajistil, aby byly zásady transparentního a inkluzivního legislativního procesu založeného na důkazech dodržovány i v případě naléhavé přípravy legislativních návrhů,xi)zajistila, aby byly v souladu s nejvyššími standardy etického chování dodržovány zásady nezávislosti a bezúhonnosti, jak jsou stanoveny v kodexu chování členů Evropské komise,xii)urychlila kroky k zajištění řádného fungování úřadu EPSO, a poskytla tak orgánům Unie dostatek vysoce kvalifikovaných uchazečů,xiii)ve spolupráci s úřadem EPSO a dalšími orgány Unie zajistila úplné a včasné provedení doporučení veřejné ochránkyně práv týkající se úřadu EPSO, obnovila důvěru ve spravedlnost, dostupnost a spolehlivost výběrových řízení úřadu EPSO a informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o dosaženém pokroku,xiv)i nadále zkoumala všechny možnosti nápravy značné zeměpisné a genderové nerovnováhy v rámci různých kategorií zaměstnanců,xv)přijala v případě veškeré své veřejné komunikace měřitelné normy pro jednoduchý jazyk, vypracovala akční plán ke zlepšení přístupu občanů ke všem svým publikacím ve všech úředních jazycích Unie, mj. k tiskovým zprávám, programovým dokumentům, výročním zprávám a výročním zprávám o činnosti, a informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o jejich uplatňování,xvi)navázala spolupráci se Společným systémem zdravotního pojištění (JSIS), aby bylo zajištěno, že bude poskytovat krytí pro větší počet onemocnění, včetně dalších autoimunitních onemocnění, a proplácet širší škálu vyšetření a léčby,vii)přehodnotila a v případě potřeby pozastavila platnost Dohody o letecké dopravě mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a Státem Katar z roku 2021,xviii)přijala opatření v návaznosti na zjištění veřejné ochránkyně práv a urychleně prošetřila styky mezi zaměstnanci GŘ TRADE a zástupci tabákového průmyslu a o svých zjištěních informovala orgán příslušný k udělení absolutoria;

250.bere na vědomí, že pokud jde o legalitu a správnost výdajů z Nástroje pro oživení a odolnost, vydal Účetní dvůr už třetí rok po sobě stanovisko s výhradami, a to poté, co vyvodil obdobné závěry v letech 2022 a 2023; konstatuje, že v roce 2024 Účetní dvůr vybral vzorek 395 milníků a cílů v rámci 28 grantových plateb, které se vztahují na 53,5 miliardy EUR z celkové částky 59,9 miliardy EUR vyplacené v roce 2024, a přestože Účetní dvůr neuvádí vzhledem ke specifickému výdajovému modelu tohoto nástroje míru chyb, odhaduje, že minimální finanční dopad jeho zjištění přesahuje práh významnosti; se znepokojením konstatuje, že dochází k nárůstu celkového finančního dopadu kvantitativních zjištění; vyjadřuje znepokojení nad tím, že podle závěrů Účetního dvora byla kvantitativní zjištění konstatována u šesti z 28 grantových plateb z Nástroje pro oživení a odolnost provedených v roce 2024 a že pět z těchto plateb bylo zatíženo významnou mírou chyb; bere na vědomí stanovisko Účetního dvora, že výdaje v rámci uvedeného nástroje schválené v účetní závěrce za rok 2024 jsou až na uvedené záležitosti ve všech významných ohledech legální a správné;

251.se znepokojením konstatuje, že Účetní dvůr zjistil, že v pěti platbách nebylo uspokojivě splněno šest milníků; konstatuje, že v těchto případech chybějící prvky představovaly více než minimální přijatelnou odchylku a že Komise přesto přistoupila k provedení příslušných plateb; konstatuje dále, že v jednom ze šesti případů se Komise při předběžném posouzení opírala o údaje a kontroly předložené členským státem, aniž by provedla další zjišťování za účelem ověření jejich spolehlivosti;

252.konstatuje navíc, že Účetní dvůr zjistil v posouzení Komise dalších 12 případů nedostatků, které sice neměly dopad na uspokojivé splnění příslušného milníku nebo cíle, které však odhalily, že Komise neprovedla dostatečné kontroly, aby posoudila spolehlivost údajů a kontrol poskytnutých členskými státy;

253.konstatuje, že v rámci Nástroje pro oživení a odolnost jsou platby Komise členským státům podmíněny uspokojivým plněním dohodnutých milníků a cílů, a nikoli ověřováním souladu jednotlivých výdajů s pravidly Unie a členských států, což ztěžuje posouzení souladu s platnými právními požadavky; konstatuje také, že v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost nejsou specifikována kritéria pro výklad pojmu „uspokojivý“ ve vztahu k plnění milníků a cílů a že v případě kvalitativních kritérií závisí toto posouzení na více úsudcích, což vede k nejrůznějším výkladům toho, zda byly milníky nebo cíle uspokojivě splněny; konstatuje dále, že v důsledku zjištěných případů vágně definovaných milníků nebo cílů zůstávají kritéria pro posuzování jejich plnění i nadále nejasná;

254.konstatuje, že Účetní dvůr zjistil také čtyři případy nejasně definovaných milníků nebo cílů, což uznala ve svém předběžném posouzení i Komise, která je zdokumentovala; konstatuje, že pokud neexistuje jasná definice milníků a cílů, stávají se kritéria pro hodnocení jejich plnění nevyhnutelně také nejasnými, což omezuje spolehlivost a jasnost procesu hodnocení; bere na vědomí, že Komise uznává, že v některých případech mohly být milníky a cíle stanovené v prováděcích rozhodnutích Rady formulovány jasněji;

255.připomíná, že ke splnění supermilníků Nástroje pro oživení a odolnost pro Polsko bylo nutné provést konkrétní reformy v oblasti justice, jednak zrušit kárné kolegium Nejvyššího soudu a nahradit jej nezávislým kolegiem, a jednak zajistit, aby všichni soudci, kterých se rozhodnutí kárného kolegia týkají, měli právo na přezkoumání svého případu novým kolegiem v jasně stanoveném časovém rámci; je znepokojen tím, že polský prezident stále odmítá podepsat zákon o reformách navržených v roce 2025 polskou vládou a přijatých polským parlamentem, které se týkají právního státu a jejichž cílem je provést doporučení Evropské komise ohledně plnění soudních milníků v rámci plánu pro oživení a odolnost; zdůrazňuje, že plnění milníků týkajících se nezávislosti soudnictví v souladu s právem Unie, mj. s judikaturou Soudního dvora EU, má zásadní význam z hlediska zajištění právní jistoty a ochrany rozpočtu Unie;

256.konstatuje, že Účetní dvůr zjistil, že projekty týkající se jednoho milníku a tří cílů ve dvou platbách byly zahájeny před obdobím způsobilosti; konstatuje, že v nařízení je stanoveno, že v rámci Nástroje pro oživení a odolnost mohou být financována pouze opatření zahájená 1. února 2020 a později, není v něm však upřesněno, co se rozumí „zahájením“ opatření; konstatuje, že v lednu 2021 vydala Komise pokyny, v nichž určila, že „zahájení“ opatření chápe jako začátek jeho provádění v praxi v okamžiku, kdy náklady skutečně vzniknou; bere na vědomí názor Účetního dvora, že za zahájení opatření je třeba považovat datum prvního právního závazku (např. smlouvy, objednávky nebo rozhodnutí o financování), neboť to představuje zahájení první činnosti související s opatřením, zatímco Komise považuje za zahájení opatření začátek jeho provádění v praxi v okamžiku vzniku skutečných nákladů; uznává, že existují různé výklady toho, co představuje „zahájení“ opatření v rámci Nástroje pro oživení a odolnost;

257.konstatuje, že nesplacené půjčky Unie se v roce 2024 zvýšily o více než 30 %, což odráží širší využívání kapitálových trhů ze strany Komise k financování rozsáhlých programů, jako je program SURE a NGEU; konstatuje, že do roku 2027 by celková výše nesplacených půjček mohla přesáhnout 900 miliard EUR, což je téměř desetinásobek objemu půjček zaznamenaného v roce 2020 před začátkem uplatňování nástroje NGEU; konstatuje, že od prosince 2022 uplatňuje Komise diverzifikovanou strategii financování jako standardní metodu pro získávání finančních prostředků na kapitálových trzích a že na konci roku 2024 činila nominální hodnota nesplacených půjček Unie 601,3 miliardy EUR, což představuje nárůst oproti 458,5 miliardy EUR v roce 2023; obává se, že rostoucí výše dluhu a s ní spojené zvýšení úrokových nákladů bude mít dlouhodobé důsledky pro fiskální stabilitu Unie, což může vést k větší finanční zátěži a k omezené schopnosti Unie reagovat na budoucí výzvy nebo investovat do klíčových strategických priorit;

258.se znepokojením konstatuje, že roční platby grantů z Nástroje pro oživení a odolnost financované z Nástroje EU na podporu oživení činily v roce 2024 55,9 miliardy EUR a dosáhly tak pouze přibližně poloviny objemu očekávaného Komisí v červnu 2023 (96,0 miliardy EUR), což odráží přetrvávající zpoždění při předkládání a zpracování žádostí o platby; konstatuje však, že ke konci roku došlo ke zvýšené této dynamiky, kdy 15 členských států předložilo v prosinci 2024 žádosti o platbu v celkové výši 58,5 miliardy EUR;

259.konstatuje, že do konce roku 2024 činily platby v rámci Nástroje pro oživení a odolnost 197,5 miliardy EUR z 358,9 miliardy EUR v přislíbených grantech, přičemž do konce roku 2026 zbývalo vyplatit až 161,4 miliardy EUR; konstatuje, že tento značný objem neuhrazených plateb, který jsou soustředěny do posledních dvou let uplatňování tohoto nástroje, zvyšuje riziko překážek při jeho uplatňování a dalšího zpoždění, zejména v členských státech, které se potýkají s omezenými strukturálními kapacitami; zdůrazňuje, že včasné čerpání zbývajících grantů z Nástroje pro oživení a odolnost bude záviset na kvalitě a fázi provádění reforem a investic, stabilitě vnitrostátních řídicích systémů, dostupnosti správní kapacity a technické podpory a na schopnosti Komise účinně zpracovat velké množství žádostí o platby v krátké době;

260.bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že čerpání grantů z Nástroje pro oživení a odolnost bylo nižší, než se očekávalo, zatímco v případě čerpání navýšených prostředků v rámci Nástroje EU na podporu oživení došlo v roce 2024 ke zrychlení; konstatuje, že roční platby grantů z Nástroje pro oživení a odolnost činily v roce 2024 celkem 55,9 miliardy EUR, z čehož 7,9 miliardy EUR bylo financováno z programu REPowerEU a 48,0 miliard EUR z grantů Nástroje EU na podporu oživení, a že roční platby grantů z Nástroje pro oživení a odolnost financovaných z Nástroje EU na podporu oživení byly pouze poloviční oproti tomu, co Komise očekávala v červnu 2023 (96 miliard EUR); zdůrazňuje však, že 15 členských států předložilo v prosinci 2024 žádosti o platbu v celkové výši 58,5 miliardy EUR; konstatuje, že po odečtení plateb, jejichž výše na konci roku 2024 činila 197,5 miliardy EUR, z celkové částky přijatých závazků ve výši 358,9 miliardy EUR zůstává k dispozici 161,4 miliardy EUR grantů z Nástroje pro oživení a odolnost, které mají být vyplaceny do konce roku 2026;

261.se znepokojením bere na vědomí, že Komise ve své zprávě ze dne 8. října 2025 o uplatňování Nástroje pro oživení a odolnost uznala, že tempo jeho uplatňování se mezi členskými státy značně liší, jelikož platby odpovídající více než 65 % jejich celkového finančního krytí v rámci Nástroje pro oživení a odolnost obdrželo pouze šest členských států a více než 50 % svého přídělu obdržely další čtyři členské státy; vyjadřuje znepokojení nad výraznými rozdíly v dosavadním čerpání grantů z tohoto nástroje; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že do lhůty, která uplyne v srpnu 2026, zbývá méně než šest měsíců, je stále naléhavěji nutné, aby členské státy prováděly reformy a investice účinně a včas;

262.vyjadřuje znepokojení nad zjištěními Účetního dvora ve zvláštní zprávě č. 22/2024 o dvojím financování plynoucím z modelu Nástroje pro oživení a odolnost; upozorňuje na to, že vnitrostátní plány členských států mohou obsahovat tzv. „opatření s nulovými náklady“, tj. opatření, u nichž se nepočítá s žádnými náklady, které by měly být financovány z uvedeného nástroje, a v jejichž případě se neprovádějí žádné kontroly dvojího financování, neboť se Komise domnívá, že opatření, na něž nejsou přijímány prostředky z tohoto nástroje, nepředstavují žádné takové riziko; konstatuje, že Účetní dvůr informoval o možných případech dvojího financování v souvislosti s opatřeními v rámci Nástroje pro oživení a odolnost; připomíná, že oznámené zjištění v Chorvatsku se týká takového opatření s nulovými náklady a že se Komise ani členský stát nedomnívají, že by některé finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost byly zdvojeny; zdůrazňuje, že zjištění Účetního dvora odráží odlišný výklad toho, co představuje „financování“ a nikoli skutečné dvojí financování; zdůrazňuje nicméně, že „opatření s nulovými náklady“ a neexistence systematických křížových kontrol vytvářejí strukturální slepá místa, která vyžadují důkladnější monitorování a vedení; vyzývá Komisi, aby i nadále sledovala uplatňování pravidel týkajících se dvojího financování a poskytovala členským státům pokyny k jejich uplatňování, přičemž uznává právní a metodický rámec stanovený v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost;

263.připomíná, že v nařízení je stanoveno, že opatření a činnosti týkající se dříve splněných milníků a cílů nesmějí být zrušeny a že členské státy musejí v prohlášení řídicího subjektu, které přikládají ke svým žádostem o platbu, potvrdit, že je nezrušily; vyjadřuje politování nad tím, že právní rámec Nástroje pro oživení a odolnost neumožňuje Komisi, aby účinně zasáhla proti zrušení těchto opatření a činností po 31. prosinci 2026;

264.zdůrazňuje, že v souladu s čl. 12 odst. 1 dohody o financování a čl. 21 odst. 1 dohody o půjčce Komise „může provádět ověřování, přezkumy, kontroly a audity za účelem provádění plánu RRP, pokud jde o informace a odůvodnění týkající se uspokojivého plnění milníků a cílů v žádosti o platbu“, a že tato ověřování, přezkumy, kontroly a audity mohou být prováděny v době po ukončení uplatňování Nástroje pro oživení a odolnost a mohly by pomoci odhalit případy, kdy informace, na jejichž základě členské státy žádost o platbu předložily, nebyly správné;

265.konstatuje, že v rámci evropského semestru je provádění opatření stanovených ve střednědobých fiskálně-strukturálních plánech každoročně monitorováno a členské státy předkládají Komisi zprávy o dosaženém pokroku; bere na vědomí, že v souladu s pokyny Pokyny C/2024/3975, 21. června 2024. pro členské státy ohledně požadavků na informace pro střednědobé fiskálně-strukturální plány a pro výroční zprávy o pokroku se po dobu uplatňování Nástroje pro oživení a odolnost požaduje, aby tyto zprávy obsahovaly informace o pokroku při provádění všech reforem a investic v rámci plánu pro oživení a odolnost zahrnutých do střednědobých fiskálně-strukturálních plánů; zdůrazňuje, že tyto zprávy mají zásadní význam pro zajištění transparentnosti, odpovědnosti a účinného využívání finančních prostředků Unie, a vyzývá Komisi, aby ověřila, zda členské státy poskytují úplné, včasné a přesné informace v souladu s cíli Nástroje pro oživení a odolnost;

266.konstatuje, že od roku 2021 vydala Komise 20 závěrečných zpráv o auditu týkajících se milníků a cílů, které obsahují 591 doporučení pro 15 členských států; vyjadřuje zvláštní znepokojení nad tím, že u většiny (64 %) ze 136 doporučení týkajících se kritických a velmi důležitých zjištění už plynula lhůta pro jejich provedení stanovená v auditní zprávě; konstatuje, že Komise si je vědoma toho, že tyto průtahy při provádění doporučení ze strany některých členských států se vyskytují u 22 % všech doporučení týkajících se kritických a velmi důležitých zjištění; bere dále na vědomí, že Komise přijala doporučení Soudního dvora analyzovat důvody průtahů při jejich provádění ze strany členských států a že průběžně přezkoumává stav všech dosud neprovedených doporučení; očekává, že se bude naléhavě zabývat průtahy při provádění svých doporučení vyplývajících z následných auditů;

267.připomíná, že Komise pokračovala v přidávání kontrolních milníků poté, co zjistila nedostatky v kontrolních systémech členských států; bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že ačkoli Komise zpřísnila kontrolu veřejných zakázek a státní podpory, kontrolní systémy členských států, které mají zajistit dodržování příslušných pravidel, stále nejsou dostatečně účinné; bere na vědomí nedostatky zjištěné Účetním dvorem, které představují riziko pro ochranu finančních zájmů Unie, ve 22 jednotlivých zadávacích řízeních, včetně nedostatečných kontrol, které mají předcházet střetům zájmů nebo je odhalovat, nedostatků týkajících se zdůvodnění, proč byly použity naléhavé postupy, a nedostatků v odhadu hodnoty veřejné zakázky a doby trvání projektu, které vedou k významným rozdílům mezi zadávací dokumentací a skutečně podepsanými smlouvami; konstatuje, že Komise přezkoumává své pokyny pro členské státy s cílem zlepšit související kontroly na vnitrostátní úrovni; zdůrazňuje, že ačkoli dodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek a státní podporu obecně nemá vliv na správnost plateb z Nástroje pro oživení a odolnost vyplácených Komisí členským státům, mají tato pravidla zásadní význam z hlediska zajištění plného fungování vnitřního trhu; domnívá se proto, že financování musí podléhat dodržování platných pravidel vnitřního trhu; uznává, že komisař pro rozpočet, boj proti podvodům a veřejnou správu během svého slyšení ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 8. prosince 2025 uznal, že jednou ze slabých stránek, která se nesmí opakovat, je skutečnost, že pravidla pro veřejné zakázky a státní podporu nejsou součástí podmínek pro provedení plateb, a že se Komise zavázala tuto situaci v rámci příštího víceletého finančního rámce napravit;

268.bere na vědomí, že Účetní dvůr zjistil u pěti členských států nedostatky v jejich prohlášeních řídicích subjektů, která mají poskytnout jistotu, že informace předložené spolu s žádostmi o platbu jsou úplné, přesné a spolehlivé; bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že pět členských států, včetně Česka, Španělska, Francie, Chorvatska a Slovenska, si bylo při předkládání žádosti o platbu vědomo nedostatečných dokladů o uspokojivém plnění některých milníků a cílů, ale ani jeden z nich ve svém prohlášení řídicích subjektů neuvedl žádnou výhradu, která by poukázala na to, že milník nebo cíl byl v době podání žádosti o platbu splněn pouze částečně;

269.se znepokojením bere na vědomí zjištění Účetního dvora uvedená ve zvláštní zprávě č. 21/2025 „Podpora z Nástroje pro oživení a odolnost pro lepší podnikatelské prostředí“; zdůrazňuje, že reformy stanovené v národních plánech se liší rozsahem, povahou a náročností a nemusejí nutně vést ke strukturálním změnám podnikatelského prostředí; vyjadřuje zklamání také nad tím, že milníky a cíle se obecně omezují na měření právních „výstupů“, většinou přijetí zákonů, a nikoli jejich výsledků, a proto byly platební podmínky splněny ve chvíli, kdy došlo k přijetí zákonů, nikoli až když se projevily jejich účinky; konstatuje, že mnoho reforem bylo plánováno už před Nástrojem pro oživení a odolnost, ale že finanční podpora z tohoto nástroje pomohla zajistit, aby byly reformy skutečně provedeny ve stanovené době;

270.bere na vědomí připomínku Účetního dvora, že pokud jde o závažné nesrovnalosti, které členský stát nenapravil, vznesl generální ředitel GŘ ECFIN výhradu v návaznosti na vysoké riziko zjištěné v jednom členském státě (Česku) v důsledku dvou případů střetu zájmů, u nichž chybí informace o tom, zda Česko v této fázi přijalo nějaká další nápravná opatření a v jejichž případě Komise zatím žádná nápravná opatření nezahájila; konstatuje, že tato výhrada se týká dvou plateb z Nástroje pro oživení a odolnost a že Komise vyhodnotila navíc 22 plateb jako středně rizikové a pět plateb jako platby s nízkým rizikem závažných nesrovnalostí; se znepokojením bere na vědomí názor Účetního dvora, že jelikož kritéria pro posuzování rizik jsou v zásadě v souladu s kritérii používanými členskými státy v oblastech, jako jsou veřejné zakázky a státní podpora, celkové posouzení nemusí plně odrážet úroveň základního rizika;

271.je znepokojen zprávou Účetního dvora, že Komise má k dispozici jen omezené informace o zjištěných podvodech, a zdůrazňuje, že je třeba zlepšit tok informací s cílem zajistit ochranu finančních zájmů Unie, zejména prostřednictvím důkladnějších preventivních opatření; upozorňuje, že na konci roku 2024 se úřad EPPO zabýval 311 aktivními případy souvisejícími s nástrojem NGEU, které se všechny kromě čtyř týkaly Nástroje pro oživení a odolnost, což představuje přibližně 17 % všech aktivních vyšetřování podvodů v oblasti výdajů; konstatuje, že odhadovaná škoda způsobená finančním zájmům Unie činí 2,8 miliardy EUR, což představuje 30 % (2023: 25 %) celkové odhadované škody způsobené všemi podvody týkajícími se výdajů EU; zdůrazňuje však, že úřad EPPO oficiálně oznámil Komisi pouze 75 případů souvisejících s Nástrojem pro oživení a odolnost a že 80 % těchto oznámených případů se týkalo jednoho opatření v jediném členském státě, a to v Itálii; bere rovněž na vědomí zjištění EPPO, že hlavním zdrojem podnětů zůstaly vnitrostátní orgány činné v trestním řízení, na jejichž základě bylo zahájeno 90 % nových vyšetřování; poznamenává dále, že podle zvláštní zprávy Účetního dvora č. 06/2026 o boji proti podvodům v rámci Nástroje pro oživení a odolnost nahlásily členské státy od zavedení tohoto nástroje v roce 2021 do konce roku 2024 generálnímu ředitelství ECFIN 51 případů podezření na podvod; je znepokojen tím, že hlášení od orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, včetně Komise, představují méně než 1 % nových vyšetřování úřadu EPPO, která byla zahájena v roce 2025, což vede k dalším obavám ohledně toho, zda je Komise schopna dohlížet na uplatňování tohoto nástroje; je rovněž znepokojen tím, že vzhledem k tomu, že uplatňování Nástroje pro oživení a odolnost není ani v polovině, očekává úřad EPPO, že počet případů bude nadále růst; zdůrazňuje, že údaje předložené úřadem EPPO potvrzují, že pokud jde o Nástroj pro oživení a odolnost, riziko podvodů zde existuje; poukazuje na to, že tato situace ukazuje, že je nutné dále rozšířit vnitrostátní kapacity v oblasti odhalování a hlášení podvodů, prohloubit spolupráci s úřadem EPPO a Komisí a zvýšit celkovou účinnost a provázanost systémů boje proti podvodům v celé Unii; zdůrazňuje, že ochrana finančních prostředků Unie a peněz daňových poplatníků vyžaduje spolehlivý, koordinovaný a dostatečně financovaný rámec pro boj proti podvodům na úrovni Unie i členských států;

272.vítá reformy provedené Bulharskem a pokrok dosažený v roce 2025, během nichž země obdržela přibližně 31 % z celkových přidělených prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost ve dvou tranších v celkové výši 1,91 miliardy EUR; oceňuje klíčové reformy v oblasti zadávání veřejných zakázek a transparentnosti soudnictví; bere na vědomí, že dne 3. listopadu 2025 přijala Komise prováděcí rozhodnutí o částečném pozastavení vyplacení druhé splátky nevratné podpory Bulharsku, neboť jeden milník týkající se protikorupční reformy nebyl považován za uspokojivě splněný; oceňuje úsilí bulharské vlády o zavedení reforem, jejichž cílem je zajistit politicky nezávislé jmenování protikorupční komise; konstatuje, že v prováděcím rozhodnutí Komise se dále uvádí, že rozhodující úlohu jak při navrhování, tak při jmenování vedení protikorupční komise si ponechalo Národní shromáždění; konstatuje, že Bulharsko má šest měsíců na to, aby přepracovalo legislativní rámec, tak aby splňoval požadovanou prahovou hodnotu; zdůrazňuje, že pozastavení platby by mělo být zrušeno až poté, co Bulharsko přijme nezbytná opatření k zajištění uspokojivého splnění tohoto milníku;

273.bere na vědomí opakovaná zjištění Účetního dvora o nedostatcích u některých vnitrostátních auditních orgánů, pokud jde o rozsah, kvalitu, dokumentaci a podávání zpráv; zdůrazňuje, že je nutné vytvořit jasný rámec odpovědnosti, aby byla zaručena kvalita a důslednost; trvá na tom, aby auditní subjekty v členských státech dodržovaly mezinárodně uznávané normy pro audit; varuje, že pokud tak neučiní, bude to mít negativní vliv na spolehlivost jejich práce a povede to k rizikům, která mohou ohrozit strategii jednotného auditu;

274.vyjadřuje politování nad neúplnými auditními stopami, které Účetní dvůr zaznamenal v případě Nástroje pro oživení a odolnost, což omezuje sledovatelnost a schopnost Parlamentu a Účetního dvora vykonávat kontrolu; zdůrazňuje, že Účetní dvůr musí mít přístup ke všem databázím a informačním systémům Komise používaným ke shromažďování, výměně a sledování údajů mezi Komisí a členskými státy; poukazuje na to, že by měl mít přímý, rychlý přístup k původním údajům zaznamenaným v systému, aniž by byly ze strany vnitrostátních orgánů nebo útvarů Komise předem změněny, agregovány nebo upraveny; zdůrazňuje, že tento přístup má zásadní význam pro zajištění nezávislosti, spolehlivosti a účinnosti auditů a pro zachování transparentnosti a odpovědnosti při plnění rozpočtu Unie;

275.vyjadřuje znepokojení nad tím, že audity Nástroje pro oživení a odolnost a dalších nástrojů založených na výkonnosti se zaměřují spíše na audity systémů než na kontroly skutečně vynaložených výdajů; varuje, že tyto audity systémů nemusejí odhalit základní problémy, které se mohou přelévat a vážně ohrozit řádné finanční řízení rozpočtu Unie a ochranu jejích finančních zájmů; vyzývá Komisi, aby přijala rozhodná nápravná opatření, posílila auditní a akreditační postupy a zajistila, aby se podobné systémové nedostatky nemohly opakovat, a to při dodržení zásady proporcionality, pokud jde o povinnosti týkající se podávání zpráv a dokumentace;

276.domnívá se, že Nástroj pro oživení a odolnost představuje vzhledem ke své velikosti, rychlosti a výjimečnému modelu uplatňování ústavněprávní zkoušku demokratické odpovědnosti; připomíná, že je financován prostřednictvím významných společných evropských půjček, a proto vyžaduje nejvyšší standardy finanční odpovědnosti, transparentnosti a efektivního vynakládání prostředků z hlediska evropských daňových poplatníků; zdůrazňuje, že úloha Parlamentu jako orgánu příslušného k udělení absolutoria má smysl pouze tehdy, pokud je ve všech členských státech zajištěno důsledné a jednotné uplatňování norem transparentnosti, sledovatelnosti, objektivního uplatňování pravidel a ověřování a je-li hodnocení milníků a cílů prováděno zcela objektivně a nepoliticky, což zajišťuje rovné zacházení se všemi členskými státy; domnívá se, že aby byla zaručena demokratická odpovědnost, musí být každý přechod k nástrojům založeným na výkonnosti doprovázen parlamentní kontrolou; odmítá jakýkoli návrh, který by narušil institucionální rovnováhu a oslabil úlohu Parlamentu jako orgánu příslušného k udělení absolutoria;

277.bere na vědomí, že Účetní dvůr posuzoval vnitrostátní systémy pěti členských států za rok 2024, aby zjistil, zda jsou schopny sledovat prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost od vnitrostátního rozpočtu až po konečné příjemce a ještě dále, ale také poskytovat údaje o výdajích vynaložených konečnými příjemci; bere na vědomí zjištění Účetního dvora, že sledovatelnost prostředků z tohoto nástroje není v členských státech systematická a že systémy zavedené ve dvou členských státech nezajišťují systematické shromažďování údajů o výdajích vynaložených konečnými příjemci prostředků z uvedeného nástroje; vyjadřuje politování nad zjištěním Účetního dvora, že navzdory pokynům Komise ohledně metodiky, kterou mají členské státy dodržovat při zveřejňování 100 největších konečných příjemců COM(2024)0474 Příloha 5, Příloha zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění Nástroje pro oživení a odolnost, 10. října 2024. dochází ke značným odlišnostem, pokud jde o druh zveřejňovaných informací; vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že takové nedostatky v oblasti transparentnosti a sledovatelnosti mohou podkopat důvěru veřejnosti a účinnou demokratickou kontrolu výdajů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost; konstatuje rovněž, že dva členské státy uvedly přidělené (tj. uvedené v rozpočtu) nebo vyplacené částky, ale v některých případech pouze do úrovně zprostředkujících subjektů a v některých případech v kombinaci s vnitrostátním financováním, a že jeden členský stát uvedl pouze údaje týkající se opatření s milníky a cíli předloženými k proplacení Komisi, což plně neodráží provádění probíhajících opatření;

278.připomíná, že v čl. 22 odst. 2 písm. d) bodě ii) nařízení (EU) 2021/241 je stanovena povinnost členských států shromažďovat pro účely auditu a kontroly srovnatelné informace o využívání finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost, včetně jmen konečných příjemců, dodavatelů a subdodavatelů a skutečných majitelů; připomíná dále, že ačkoli nařízení neukládá členským státům povinnost shromažďovat a zveřejňovat informace o výdajích vynaložených konečnými příjemci na dosažení milníků nebo cílů, ani poskytovat tyto informace spolu se svými žádostmi o platby z uvedeného nástroje, jsou členské státy povinny zveřejnit tyto informace za 100 „konečných příjemců“, kteří obdrželi z uvedeného nástroje nejvyšší financování; konstatuje, že ve stanovisku Komise, které je uvedeno v jejích pokynech k plánům pro oživení a odolnost, se konečný příjemce popisuje jako „poslední subjekt přijímající finanční prostředky, který není dodavatelem nebo subdodavatelem“; vyjadřuje hluboké znepokojení nad tímto výkladem pojmu „konečný příjemce“ a znovu poukazuje na své stanovisko, že je v rozporu se stávajícími právními předpisy; zdůrazňuje, že očekává, že Komise bude prosazovat dodržování stávajících právních předpisů a využije všech prostředků, které má k dispozici, aby zajistila, aby členské státy poskytovaly úplné a smysluplné seznamy konečných příjemců, s vyloučením pouhých zprostředkujících subjektů, jako jsou ministerstva nebo řídicí orgány; zdůrazňuje, že za účelem zajištění transparentnosti zváží Parlament všechna dostupná opatření, aby si vynutil dodržování příslušných předpisů a aby zabránil podobnému výkladu ustanovení o transparentnosti v jiných finančních nařízeních; domnívá se, že skutečnost, že dosud nebyli smysluplně zveřejněni koneční příjemci, vážně zpochybňuje schopnost Parlamentu informovaně udělovat absolutorium; připomíná, že Parlament v předchozích usneseních o udělení absolutoria opakovaně vyjádřil vážné obavy ohledně Nástroje pro oživení a odolnost, například pokud jde o transparentnost konečných příjemců; zastává názor, že Komise by měla zahájit řízení o nesplnění povinnosti a jednat bez zbytečného odkladu, aby mohla plně uplatnit své pravomoci strážkyně Smluv vůči členským státům s cílem zajistit, aby občané a zúčastněné strany měli k těmto informacím neomezený přístup; pokud by tak neučinila, zváží Parlament v zájmu zajištění dodržování předpisů přijetí veškerých vhodných opatření v rámci svých výsad, včetně právních kroků; zdůrazňuje, že úplné a spolehlivé informace o konečných příjemcích jsou nezbytné k prevenci zneužívání finančních prostředků, odhalování podvodů a zajištění stejných standardů odpovědnosti ve všech členských státech;

279.připomíná Komisi, že musí přísně dodržovat literu a ducha nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a že pokyny nebo jiné interní dokumenty musí přijímat v plném souladu s výsledky jednání spolunormotvůrců; domnívá se, že v případě, kdy Komise přijala v rámci svých pokynů k plánům pro oživení a odolnost ustanovení týkající se výkladu toho, kdo je „konečným příjemcem“, tomu tak nebylo;

280.zdůrazňuje dále, že dne 4. února 2025 členové Výboru pro rozpočtovou kontrolu požádali Komisi za účelem udělení absolutoria podle čl. 319 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby za každý členský stát předložila seznam 100 největších fyzických osob nebo právních subjektů, které jsou příjemci finančních prostředků v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, včetně jejich dodavatelů a subdodavatelů; považuje za nepřijatelné, že požadované údaje poskytlo útvarům Komise pouze šest členských států, přičemž jeden členský stát vyjádřil záměr poskytnout tento seznam v budoucnu, zatímco tři další členské státy uvedly, že údaje nepředloží, a tvrdily, že žádost není v souladu s požadavky na podávání zpráv podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, a zbývajících 17 členských států na žádost Komise nereagovalo;

281.připomíná, že Nástroj pro oživení a odolnost přispěl zásadním způsobem k tomu, že se po pandemii onemocnění COVID-19 předešlo prudkému hospodářskému propadu a sociální krizi, a že byl schopen poskytnout silný nástroj krizové reakce;

282.vyzývá Komisi, aby jednala na základě doporučení Účetního dvora uvedených v jeho výroční zprávě za rok 2024 a zajistila:i)provádění dostatečného testování detailních údajů, aby se zajistila spolehlivost informací dokládajících dodržování požadavků prováděcích rozhodnutí Rady členskými státy při posuzování milníků a cílů, které jsou podloženy především zprávami z monitorování nebo uplatňování Nástroje pro oživení a odolnost, namísto spoléhání se na údaje a kontroly členských států,ii)analýzu důvodů, proč při provádění doporučení souvisejících s kritickými nebo velmi důležitými zjištěními ze strany členských států dochází ke zpoždění, a aby zvážila snížení paušální plateb;

283.dále Komisi vyzývá, aby:i)pečlivě sledovala průběžné plnění milníků a cílů, zejména těch, které se týkají auditu, monitorování a kontroly, a zajistila vhodné sledování stavu plnění nejrůznějších milníků a cílů v různých okamžicích po skončení uplatňování Nástroje pro oživení a odolnost s ohledem na možnosti, které poskytují dohody o financování, dohody o půjčkách a evropský semestr,ii)úzce spolupracovala s členskými státy s cílem zajistit úplné a pečlivé plnění milníků a cílů, zejména těch, které mají strukturální povahu nebo jsou spojeny s doporučeními pro jednotlivé země,iii)zavedla přísnější mechanismy ověřování, aby se zabránilo zařazení už existujících projektů, které nepřinášejí přidanou hodnotu v rámci Nástroje pro oživení a odolnost,iv)zajistila dodržování veškerých milníků v rámci uvedeného nástroje a finanční prostředky uvolnila pouze v případě, že jsou tyto milníky nadále plněny,v)neprodleně uzavřela závaznou interinstitucionální dohodu, která by Účetnímu dvoru zajistila neomezený systematický přístup ke všem příslušným databázím v reálném čase, mj. k databázím Arachne a Fenix,vi)důsledně a správně uplatňovala ustanovení týkající se „konečných příjemců“ obsažená v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, a to na základě revize svých pokynů k plánům pro oživení a odolnost, aby s členskými státy hovořila o správném uplatňování definice „konečných příjemců“, aby zajistila, že členské státy budou shromažďovat a poskytovat informace o posledních subjektech, které finanční prostředky získaly, s výjimkou zprostředkovatelů, jako jsou ministerstva nebo řídicí orgány, a že je do lhůty k vyplacení posledních prostředků z uvedeného nástroje poskytnou orgánu příslušnému k udělení absolutoria, a aby v případě nutnosti zahájila řízení o neplnění povinností,vii)zajistila větší transparentnost Nástroje pro oživení a odolnost prostřednictvím včasného zveřejňování hodnocení Komise, národních zpráv, auditů a opatření na podporu oživení v přístupném a ověřitelném formátu, které by umožnily řádnou kontrolu ze strany Parlamentu, Účetního dvora a občanů; podporovala vícestupňový přístup k informacím – neomezený přístup v reálném čase pro Účetní dvůr, neomezená práva na informace pro Parlament a transparentní přístup veřejnosti v souladu s rozsudky Soudního dvora Evropské unie – a současně zajistila soulad s nařízením GDPR a pravidly EU pro ochranu údajů; zajistila, aby zveřejněné údaje odrážely skutečnou realizaci projektu a jeho výsledky,viii)zajistila konzistentní informace o výkonnosti ve VFR po roce 2027 vytvořením jednotného souboru jasně definovaných oblastí politiky a důsledné metodiky, která by propojila výzvy, cíle, opatření, financování a ukazatele výkonnosti s jednou nebo více oblastmi politiky, mimo jiné prostřednictvím harmonizovaných rámců pro podávání zpráv a měřitelných, srovnatelných ukazatelů ve všech členských státech, což umožní jasné posouzení výsledků, účinnosti a hodnoty financování Unie,ix)důsledně uplatňovala ustanovení nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, včetně ustanovení o pozastavení plateb nebo o zpětném získání vyplacených prostředků, zejména pokud není zajištěna ochrana finančních zájmů Unie,x)nařídila v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, nástrojů soudržnosti a nástrojů v přímém řízení interoperabilní automatizované křížové kontroly a každoročně podávala orgánu příslušnému k udělení absolutoria zprávy o zjištěných případech dvojího financování,xi)úzce spolupracovala s členskými státy, zejména s těmi, které čelí omezeným administrativním kapacitám, a poskytla jim cílenou odbornou pomoc a poradenství s cílem zajistit neomezené a účinné provádění investic a reforem v rámci Nástroje pro oživení a odolnost ve všech členských státech,xii)posílila monitorovací mechanismy a zajistila, aby reformy a investice financované v rámci Nástroje pro oživení a odolnost zůstaly funkční a měly trvalý dopad i po skončení období vyplácení, s cílem chránit finanční zájmy Unie a peníze daňových poplatníků,xiii)navrhla v případě nástrojů a v rámci revize nařízení po roce 2026 povinnost členských států oznamovat podezření na podvody a nesrovnalosti s využitím harmonizované taxonomie, která by byla v souladu se standardy úřadu OLAF/EPPO,xiv)provedla makroekonomické hodnocení s cílem posoudit účinnost a efektivitu podpory, kterou Unie poskytuje členským státům prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost, mj. to, do jaké míry byla podpora poskytnuta včas a zda byla úměrná zamýšleným cílům nástroje, zejména oživení po krizi způsobené pandemií onemocnění COVID-19, a aby poskytla toto své hodnocení orgánu příslušnému k udělení absolutoria,xv)vyzvala k zavedení prediktivních analytických nástrojů fungujících na základě umělé inteligence a schopností strojového učení, které by auditorům umožnily provádět posouzení rizik v reálném čase a účinněji odhalovat anomálie.