1.vítá kladný výrok Účetního dvora o spolehlivosti účetní závěrky úřadu EPPO za rok končící 31. prosincem 2024 a o legalitě a správnosti souvisejících příjmů a plateb;

2.uznává význam úřadu EPPO s ohledem na ochranu finančních zájmů Unie a zejména rozpočtu Unie; připomíná silnou podporu, kterou Parlament vyslovil v souvislosti se zřízením úřadu EPPO, a vyjadřuje uznání práci, kterou tento úřad vykonává při vyšetřování a stíhání trestných činů, jako jsou podvody, korupce a závažné přeshraniční podvody v oblasti DPH; připomíná ústřední úlohu EPPO při ochraně finančních zájmů Unie a zdůrazňuje, že je základním kamenem rámce Unie pro boj proti podvodům a širšího systému správy založeného na integritě, odpovědnosti, transparentnosti a řádném finančním řízení;

3.zdůrazňuje jedinečnou úlohu úřadu EPPO v oblasti vymáhání práva v Unii jakožto orgánu působícího jako veřejný žalobce a připomíná, že vzhledem ke své povaze je úřad EPPO povinen vyšetřovat všechny záležitosti, které spadají do jeho příslušnosti, pokud se o nich dozví; připomíná, že podle výroční zprávy úřadu EPPO se úřad EPPO do konce roku 2024 zabýval 6 547 oznámeními o trestné činnosti (o 56 % více než v roce 2023) a vedl 2 666 aktivních vyšetřování (přibližně o 38 % více než v roce 2023) s odhadovanou škodou ve výši 24,8 miliardy EUR (19,27 miliardy EUR v roce 2023 a 14,1 miliardy EUR v roce 2022) a že soudci vydali příkazy k zajištění v hodnotě 2,42 miliardy EUR (ve srovnání s 1,5 miliardy EUR v roce 2023); zdůrazňuje, že neustále rostoucí částky potvrzují, že zdroje by měly odpovídat operativním potřebám s cílem posílit nezávislost úřadu EPPO; vyzývá proto Komisi, aby urychleně vyčlenila nezbytné zdroje, které úřadu EPPO umožní plnit své povinnosti a zajistit pokrok a včasné uzavření vyšetřování, včetně vyšetřování týkajícího se nákupu očkovací látky proti COVID-19 v Unii, které bylo zahájeno v roce 2022 a stále probíhá, a to při dodržení pravidel důvěrnosti, kdy nebyly zveřejněny podrobnosti s cílem chránit integritu tohoto řízení; připomíná, že musí existovat rovnováha mezi transparentností na jedné straně a presumpcí neviny a respektováním probíhajícího soudního řízení na straně druhé; vybízí úřad EPPO, aby vedl jasnou komunikaci s veřejností, je-li to právně přípustné; zdůrazňuje, že lidské a finanční zdroje přidělené úřadu EPPO na vysoce složité případy se značným dopadem na rozpočet a pověst musí zajistit pečlivý postup vyšetřování a odpovědné informování o jejich stavu a závěru, a to při plném dodržování právních omezení;

4.konstatuje, že celkový konečný rozpočet přidělený úřadu EPPO na rok 2024 činil 76 382 368 EUR, což je výrazný nárůst oproti 65,9 milionu EUR přiděleným v roce 2023 a 51,2 milionu EUR přiděleným v roce 2022;

5.poukazuje na to, že původní rozpočet na rok 2024 (ve výši 71 888 321 EUR) schválený rozpočtovým orgánem Unie byl o 24 % nižší než rozpočet požadovaný úřadem EPPO v jeho odhadu příjmů a výdajů na rok 2024, i když byl ve srovnání s předchozím rokem vyšší o 9 %; konstatuje, že v roce 2024 byly přijaty dva opravné rozpočty a že na žádost úřadu EPPO z února 2024 byl rozpočet v červnu 2024 navýšen o 3 600 000 EUR, přičemž finanční a lidské zdroje byly určeny na pokrytí zvýšených nákladů spojených se zapojením Polska a Švédska do úřadu EPPO; zdůrazňuje skutečnost, že toto navýšení mělo pokrýt platy dodatečných evropských pověřených žalobců, kteří měli být jmenováni v Polsku a ve Švédsku, a zaměstnanců, kteří měli být přijati, a související provozní výdaje, ale že část těchto dodatečných prostředků byla přidělena zaměstnancům ústředí na přípravu projektu autonomie v oblasti informačních technologií v důsledku ukončení poskytování IT služeb ze strany Komise; konstatuje, že druhým opravným rozpočtem se zvýšil v listopadu 2024 objem prostředků o 894 047 EUR vyčleněných na návrh rozpočtového orgánu Unie, a to na pokrytí vysoké úrovně valorizace platů v roce 2024, a že vzhledem k tomu, že úřad EPPO již vyčlenil část svého prvního opravného rozpočtu na předvídanou vyšší než původně očekávanou valorizaci platů, byly druhé dodatečně poskytnuté prostředky přesunuty na výdaje související s bezpečností; domnívá se, že tato opakující se závislost na opravných rozpočtech zdůrazňuje potřebu realističtějšího přístupu k sestavování předběžného rozpočtu a včasnější a strukturovanější spolupráce s úřadem EPPO během ročního rozpočtového procesu;

6.konstatuje, že v roce 2024 byly schváleny tři rozpočtové převody v souladu s článkem 26 finančních pravidel úřadu EPPO, které umožňují evropskému nejvyššímu žalobci na návrh vypracovaný správním ředitelem převádět prostředky z jedné hlavy do druhé až do výše 10 % prostředků na daný rozpočtový rok a z jedné kapitoly do druhé nebo v rámci každé kapitoly bez omezení; konstatuje, že celková čistá hodnota těchto převodů činila 3,2 milionu EUR ve srovnání s 1,2 milionu EUR v roce 2023 a že tyto převody byly nutné pro vytvoření programu autonomie v oblasti informačních technologií, požadovanou regularizací služeb osobní ochrany v rámci dohody o úrovni služeb (SLA) s Generálním ředitelstvím Komise pro lidské zdroje a bezpečnost, a s ohledem a změny ve valorizaci odměn, aby se zohlednila vyšší než původně očekávaná indexace platů, která dosáhla 7,2 % ve srovnání s původním rozpočtovým předpokladem 3,4 %;

7.uznává, že odhadnout jakékoli rozpočtové potřeby související s činnostmi úřadu EPPO je i nadále velmi obtížné vzhledem ke specifičnosti činností tohoto úřadu, která souvisí s nepředvídatelnou úrovní odhalování podvodů a s velkou rozmanitostí jeho případů; je si vědom toho, že úřad EPPO nemá žádnou pravomoc, pokud jde o vedení stíhání, a že nemá žádné páky, pokud jde o zdroje a procesní omezení vnitrostátních systémů, na nichž je při vyšetřovacích činnostech závislý; konstatuje, že neexistence fixní korelace mezi počtem vyšetřování a náklady, které jsou s nimi spojeny, rovněž brání prognóze výdajů, ale připomíná, že zdroje Unie, které je třeba chránit, se navyšují a složitost regulačního rámce upravujícího jejich využívání ztěžuje vyšetřování, a to nejen pokud jde o Nástroj pro oživení a odolnost (RRF) a jeho bezprecedentní režim provádění, ale také o vysoký objem výdajů; domnívá se, že z této situace vyplývá potřeba dodatečného přidělení zdrojů na financování činností úřadu EPPO, a opakuje, že je třeba, aby úřad EPPO měl k dispozici dostatečné zdroje pro řádné plnění svého mandátu; domnívá se, že vzhledem k této nepředvídatelnosti by bylo namístě vytvořit zvláštní rozpočtový nouzový mechanismus, který by úřadu EPPO umožnil účinně reagovat na náhlý nárůst pracovní zátěže, aniž by byla dotčena skutečnost, že je nutné sestavovat realistický předběžný rozpočet, který bude odrážet trendy v pracovní zátěži;

8.bere na vědomí, že rok 2024 byl pro úřad EPPO obtížný, protože se musel vypořádat s nárůstem pracovní zátěže ve 22 zúčastněných členských státech, zvládnout rozšíření o Polsko a Švédsko a současně dosáhnout nezávislosti na Komisi v oblasti informačních technologií; konstatuje, že v roce 2024 požádal úřad EPPO o 45 míst v plánu pracovních míst pro autonomii v oblasti informačních technologií a později o 37 míst v opravném rozpočtu, ale obě žádosti byly zamítnuty; konstatuje, že zejména nedostatek dodatečných zdrojů přidělených na dosažení autonomie v oblasti informačních technologií vedl k nutnosti přesměrovat do odvětví informačních technologií zaměstnance, kteří byli původně určeni na podporu operací, a využít služeb dodavatelů, kteří poskytují své služby přímo v prostorách úřadu; domnívá se, že je i nadále zásadní přidělovat finanční prostředky tak, aby se zajistila plná autonomie úřadu EPPO v oblasti IT a silná kybernetická bezpečnost, a zabránilo se tak provozním narušením; zdůrazňuje, že pokračující závislost na externích dodavatelích a skutečnost, že zaměstnanci původně určení na podporu operací byli v důsledku nedostatku pracovních míst v plánu pracovních míst na dosažení autonomie v oblasti IT přesměrováni na úkoly v této oblasti, může ohrozit vyšetřovací kapacitu úřadu EPPO a dlouhodobou institucionální odolnost; vyzývá rozpočtový orgán, aby v zájmu zachování účinnosti vyšetřování a kybernetické bezpečnosti zajistil, aby měl úřad EPPO specializované a udržitelné personální obsazení, které mu umožní digitální autonomii;

9.poukazuje na to, že míra plnění rozpočtu v rozpočtovém roce 2024 činila 98,5 %, což je více než očekávaný ukazatel výkonnosti ve výši 95 % a odpovídá předchozím rokům (99,6 % v roce 2023 a 98,1 % v roce 2022); oceňuje, že úřad EPPO již druhým rokem po sobě nevrátil rozpočtovému orgánu Unie žádné finanční prostředky, což svědčí o spolehlivé absorpční kapacitě přiděleného rozpočtu; poukazuje na to, že v roce 2024 dosáhla celková míra plnění plateb 86,4 % konečného rozpočtu úřadu EPPO, přičemž průměrná doba do provedení platby činila 16,7 dne, a to díky lepšímu využívání elektronické fakturace, což je zlepšení oproti předchozím letům (v roce 2023 činila míra plnění 85,3 %, přičemž průměrná doba do zaplacení činila 17 dnů, a v roce 2022 činila míra plnění 76,6 %, přičemž průměrná doba do zaplacení činila 23,8 dne); konstatuje, že procentní podíl opožděných plateb zůstal stabilní a velmi nízký (0,85 % z celkového počtu plateb v roce 2024 oproti 0,86 % v roce 2023, neboli 1,09 % z celkové výše plateb v roce 2024, ve srovnání s 1,08 % v roce 2023);

10.konstatuje, že v souladu s předchozími roky a se strategií, která upřednostňuje provozní výdaje související s vyšetřováním, stíháním a bezpečnostními opatřeními, vyčlenil v roce 2024 úřad EPPO 44,6 % svého rozpočtu na operativní činnosti (ve srovnání se 43 % v roce 2023 a 41 % v roce 2022), přičemž hlavními nákladovými faktory byly odměny pro evropské pověřené žalobce, dále pak operativní činnosti v oblasti informačních a komunikačních technologií (19 %), jako je údržba a vývoj systému správy případů úřadu EPPO (CMS) a jazykové služby (10 %); konstatuje, že rozpočet úřadu EPPO byl čerpán zejména na výdaje na dočasné zaměstnance (33,6 %, 25 671 160 EUR, oproti 32,2 % v roce 2023) a odměny pro evropské pověřené žalobce (23,9 %, 18 252 391 EUR, oproti 22,1 % v roce 2023), dále na náklady na jazykové služby (4,6 %, 3 491 000 EUR, oproti 6,2 % v roce 2023) a na provozní hardware a software IKT (4,5 %, 3 426 711 EUR, oproti 5,5 % v roce 2023);

11.konstatuje, že v roce 2024 byla oznámena účast Polska a Švédska a že rozpočtu na rok 2024 se tato skutečnost dotkla pouze částečně, a to proto, že přijímání dvou evropských žalobců a několika evropských pověřených žalobců probíhalo postupně; připomíná, že v rámci navýšení rozpočtu na rok 2024, které schválil rozpočtový orgán Unie, bylo poskytnuto 20 dodatečných pracovních míst pro ústředí a dodatečné evropské pověřené žalobce s ohledem na předvídané zapojení Polska a Švédska do úřadu EPPO;

12.konstatuje, že náklady na operační mise se v roce 2024 dále mírně zvýšily a dosáhly 1 292 000 EUR (oproti 1 175 000 EUR v roce 2023 a 980 000 EUR v roce 2022) a bylo na ně vyčleněno přibližně 3,7 % celkových provozních prostředků (34,1 milionu EUR), celkově to však odpovídá rostoucí intenzitě vyšetřování a z hlediska hodnoty jsou tyto náklady stabilní; bere na vědomí, že došlo ke snížení celkových cestovních výdajů, že úřad EPPO prosazuje využívání videokonferenčních zařízení jako nákladově efektivní a bezpečné alternativy ke služebním cestám zaměstnanců a že účast na on-line schůzích je běžnou praxí v rámci interní koordinace a výměny informací s orgány členských států a partnery Unie, nicméně služební cesty zůstávají v kontextu operačních činností a soudnictví nezbytnou praxí, a to pokud jde o zajištění konzistentního přístupu v rámci úřadu EPPO, odbornou přípravu či zvyšování informovanosti zúčastněných stran;

13.připomíná, že podle článku 107 nařízení (EU) 2017/1939 překladatelské služby potřebné pro administrativní fungování úřadu EPPO na centrální úrovni zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie, ale že naléhavé záležitosti a účel vyšetřování umožňují, aby o postupech překladu rozhodovali evropští pověření žalobci v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy; konstatuje, že v roce 2024 se náklady na překladatelské a tlumočnické služby snížily na 3 491 000 EUR, což odpovídá 10 % provozních prostředků (oproti 4 086 500 EUR, což odpovídalo 14 % v roce 2023); konstatuje, že 88,8 % dokumentů v systému CMS bylo přeloženo strojově (o 8,8 % více než ukazatel výkonnosti), a oceňuje úsilí úřadu EPPO o zvýšení nákladové efektivity svých překladatelských služeb;

14.konstatuje, že v roce 2024 vyhlásil úřad EPPO 15 výběrových řízení a zadal 9 zakázek (4 řízení byla zrušena) a že 2 řízení stále probíhala, přičemž 12 řízení bylo jednacích; konstatuje intenzivní využívání rámcových smluv úřadu EPPO, v důsledku čehož úřad v roce 2024 podepsal 288 zvláštních smluv v rámci stávajících rámcových smluv (oproti 234 v roce 2023) v celkové hodnotě více než 13 milionů EUR (oproti 11 milionům EUR v roce 2023), přičemž žádná smlouva nebyla uzavřena v jednacím řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení; poznamenává, že v roce 2024 bylo přibližně 65 % zakázek zadaných přímo úřadem EPPO zadáno malým a středním podnikům, z nichž všechny kromě tří byly z téhož členského státu; bere na vědomí, že úřad EPPO vyvinul vlastní nákupní kapacitu, spravoval vlastní specifické zakázky při provádění stávajících rámcových smluv a souběžně pokračoval v činnosti prostřednictvím dohod o poskytování služeb s ostatními orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a připojením se k interinstitucionálním smlouvám s různými tržními hospodářskými subjekty; oceňuje, že v roce 2024 byla všechna zadávací řízení a činnosti řízení zakázek úřadu EPPO prováděny s využitím digitálních IT nástrojů, což je v souladu s cílem stanoveným v ukazateli výkonnosti; připomíná, že využívání interinstitucionálních rámcových smluv umožňuje maximalizovat úspory z rozsahu, zajistit řádné finanční řízení na jedné straně a kompenzovat nedostatek dostupných lidských zdrojů na straně druhé;

15.oceňuje pozitivní vývoj u přenosů prostředků z předchozího období (2023), které dosáhly výše 9 392 990 EUR, tj. 14,2 % (oproti 10 969 680 EUR, tj. 24,4 %, v roce 2022), z nichž bylo vyčerpáno 96,9 % (oproti 84,8 % v roce 2023 a 90,8 % v roce 2022) a zrušeno bylo pouze 3,1 % (oproti 15,2 % v roce 2023 a 9,2 % v roce 2022); konstatuje, že přenesené prostředky na platby z roku 2024 do roku 2025 činily 9 200 802 EUR, což je relativně stabilní částka ve srovnání s výše uvedenými částkami z let 2023 až 2024; konstatuje, že přenosy byly způsobeny zejména prostředky vyčleněnými ke konci roku na provozní digitální investice a neuhrazenými částkami na základě smluv s externími poskytovateli služeb;

16.opakuje, že legislativní finanční výkaz (LFS) z roku 2017 již není vhodný pro daný účel; zdůrazňuje, že současný LFS brání úřadu EPPO provést přezkum rozpočtu v polovině období a musí tak čekat až do samého konce procesu schvalování rozpočtu, aby měl jasno o výši zdrojů, které může v následujícím roce čerpat; zdůrazňuje, že to omezuje schopnost úřadu EPPO předjímat přípravné činnosti v oblasti čerpání rozpočtu a zejména to ovlivňuje včasné zahájení náboru zaměstnanců, což zpožďuje pokrok směrem k plnému obsazení postů a ovlivňuje celkovou absorpční kapacitu úřadu EPPO a v podstatě brání vypracování komplexní personální strategie, která by nebyla výsledkem každoročních rozpočtových jednání; upozorňuje, že při vývoji inovativního organizačního modelu, jakým je model úřadu EPPO, je zásadní dosažení maximální flexibility; je přesvědčen, že revize LFS má být provedena bez ohledu na změnu mandátu úřadu EPPO, a to nejpozději v rámci revize nařízení (EU) 2017/1939, v souvislosti s níž Komise již zahájila hodnocení;

17.oceňuje neustálé posilování administrativní kapacity úřadu EPPO, díky čemuž se postupně řeší počáteční nedostatky vyplývající z přístupu úřadu EPPO k omezení jiných než provozních výdajů na podpůrné služby na základní úrovni; trvá na tom, že rozpočtové a lidské zdroje přidělené úřadu EPPO by měly být přiměřené, aby umožňovaly účinné a úspěšné plnění jeho mandátu a běžné provádění souvisejících administrativních postupů; připomíná, že má-li být úřad EPPO schopen účinně bojovat proti organizované trestné činnosti v oblasti DPH, chránit finanční zájmy Unie a prosazovat zásady právního státu, což jsou klíčové priority Unie, je naprosto nezbytné poskytnout dodatečné finanční prostředky a posílit jeho personální obsazení; znovu vyzývá Komisi, aby v úzké spolupráci s úřadem EPPO přezkoumala jeho rozpočtový rámec a nalezla odpovídající způsoby, jak jej v jeho práci podpořit; připomíná, že v návrhu na změnu č. 1/2022 se Komise zavázala předložit Parlamentu do konce roku 2023 posouzení personální situace a že to bylo zdůrazněno v bodě 5 usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. dubna 2024 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 3 týkajícím se posílení Úřadu evropského veřejného žalobce v návaznosti na přistoupení Polska a očekávanou účast Švédska; vyjadřuje politování nad tím, že ač Komise takové posouzení nepředložila a ani v souvislosti s posouzením personální situace s úřadem EPPO nekonzultovala ani nekomunikovala, žádosti úřadu EPPO neschválila a nevedla dialog o aktualizovaném posouzení skutečných potřeb; vyzývá Komisi, aby z důvodu rostoucího počtu složitých případů vyčlenila dodatečné zdroje, a zdůrazňuje, že tyto zdroje by neměly záviset na revizi nařízení (EU) 2017/1939 ani revizi mandátu úřadu EPPO, ale spíše na významu boje proti organizované trestné činnosti a ochrany finančních zájmů Unie v příštím víceletém finančním rámci (VFR);

18.opakuje, že rozpočtové a lidské zdroje přidělené úřadu EPPO jsou vzhledem k jeho rychle narůstající pracovní zátěži i nadále strukturálně nedostatečné, zejména pokud jde o případy související s nástrojem RRF a přeshraniční podvody v oblasti DPH, což poškozuje vnitřní trh a spravedlivou hospodářskou soutěž; naléhavě vyzývá Komisi, aby zahájila dialog s úřadem EPPO s cílem předložit posouzení personální situace oznámené v návrhu na změnu č. 1/2022, pokud jde o sladění potřebných zdrojů s provozními požadavky; zdůrazňuje, že je třeba provést revizi zastaralého legislativního finančního výkazu z roku 2017 tak, aby odrážel ukazatele skutečné pracovní zátěže, a že tato revize nemůže být vzhledem k nárůstu finančních zájmů Unie, o které je třeba chránit, podmíněna změnou mandátu; vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila aktualizované posouzení personální situace a financování, které bude vypracováno v úzké spolupráci s úřadem EPPO a založeno na měřitelných ukazatelích pracovní zátěže a složitosti případů; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby budoucí rozpočtové návrhy vycházely z aktualizovaných ukazatelů pracovní zátěže, a nikoli ze zastaralých předpokladů;

19.zdůrazňuje, že modus operandi zločineckých organizací má stále více nadnárodní rozměr a je založen na opakovaném využívání složitých podnikových struktur používaných jako zástěrka a netransparentních právních nástrojů využívaných ve více jurisdikcích s nestejnou úrovní prosazování práva Unie; upozorňuje na skutečnost, že strategie organizovaného zločinu je zaměřena na podvodné odklánění finančních prostředků Unie a skrývání výnosů z trestné činnosti prostřednictvím transakcí určených k praní peněz, které mají dopad na legální ekonomiku a projevují se také jako rozsáhlé přeshraniční podvody v oblasti DPH; poukazuje na to, že se při těchto zločinných praktikách systematicky využívá roztříštěnosti právních předpisů a procesních asymetrií mezi členskými státy, jakož i omezení, která vyplývají z vnitrostátního zaměření donucovacích a soudních orgánů; v tomto konkrétním ohledu zdůrazňuje přidanou hodnotu činností úřadu EPPO, které umožňují zaplnit mezeru vytvořenou nekoordinovanými vnitrostátními iniciativami a jež představují nejúčinnější nástroj k narušení nadnárodní trestné činnosti a k zásahu na ochranu finančních zájmů Unie a vnitřního trhu; žádá, aby byla přijata konkrétní opatření k posílení operativní účinnosti vyšetřování úřadu EPPO, a zejména aby se řešily strukturální překážky, které nadále brání přeshraničnímu vyšetřování; zdůrazňuje potřebu minimální úrovně procesní harmonizace mezi zúčastněnými členskými státy v oblastech, které přímo ovlivňují práci evropských pověřených žalobců, včetně přístupu k důkazům, lhůt pro soudní povolení a pravidel upravujících vyšetřovací opatření; naléhavě vyzývá členské státy, aby úřadu EPPO umožnily přímý a bezpečný přístup ke klíčovým vnitrostátním databázím, jako jsou celní systémy, daňové rejstříky a registry skutečných majitelů, a zároveň zajistily plný soulad s požadavky na ochranu údajů;

20.bere na vědomí závěry a doporučení Účetního dvora v jeho přezkumu 02/2025 „Orientace na výkonnost, vyvozování odpovědnosti a transparentnost – poučení z nedostatků nástroje RRF“ https://www.eca.europa.eu/ECAPublications/RV-2025-02/RV-2025-02_CS.pdf; vyzývá k účelovému navýšení finančních prostředků v rámci příštího VFR, aby bylo zajištěno, že úřad EPPO bude moci i nadále plnit své cíle a povinnosti s ohledem na větší složitost finančních nástrojů, v jejímž důsledku mohou být finanční prostředky Unie vystaveny vyššímu riziku podvodu a chyb při řízení;

21.konstatuje, že v roce 2024 byly náklady související s ustanoveními čl. 91 odst. 6 nařízení (EU) 2017/1939 (mimořádně nákladné úkony prováděné vnitrostátními orgány a hrazené úřadem EPPO) i nadále marginální (0,1 % provozního rozpočtu ve srovnání s 0,4 % v roce 2023); bere na vědomí, že v roce 2023 byla podepsána první dohoda o financování v rámci pilotního projektu na úhradu pohledávek podle čl. 91 odst. 6 nařízení (EU) 2017/1939 na pokrytí nákladů na úkony prováděné na vnitrostátní úrovni jménem úřadu EPPO a že Účetní dvůr provedl audit této položky v roce 2023 a uznal ji za legální a správnou; domnívá se, že toto ustanovení nabízí úřadu EPPO možnost účinně zasáhnout v případech nadnárodního vyšetřování, kdy by členský stát mohl váhat s nasazením svých zdrojů, a to s ohledem na nevyvážený výsledek analýzy nákladů a přínosů; vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jak by se využití této možnosti členskými státy a úřadem EPPO mohlo stát ze strategického hlediska účinnější, a poskytla úřadu EPPO za tímto účelem nezbytné zdroje;

22.je si vědom toho, že kolegium je odpovědné za obecný dohled nad činnostmi úřadu EPPO a za přijímání rozhodnutí o strategických otázkách a že v roce 2024 se sešlo 20krát a přijalo 70 rozhodnutí; je přesvědčen, že rozhodnutí kolegia zajišťují soudržnost, účinnost a jednotnost politiky úřadu EPPO v oblasti trestního stíhání ve všech zúčastněných členských státech; vítá rozhodnutí kolegia přijatá v roce 2024 o pracovních ujednáních, která stanoví metody spolupráce s Parlamentem, Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a revidované přílohy dohody s Komisí; konstatuje, že kolegium rovněž změnilo pravidla týkající se ostatních zaměstnanců, kteří jsou Úřadu evropského veřejného žalobce k dispozici, ale nejsou jeho zaměstnanci (národní asistenti evropských pověřených žalobců, NEDPA), a zavedlo příspěvek na bydlení pro některé kategorie zaměstnanců, kteří bydlí v Lucemburku; konstatuje, že kolegium jmenovalo evropské pověřené žalobce v Rakousku, Belgii, Bulharsku, Francii, Německu, Řecku, Itálii, Nizozemsku, Polsku a Švédsku, vybralo členy etické komise a členy disciplinární komise pro evropské veřejné žalobce a prozatímní správní ředitelku; bere na vědomí rozhodnutí kolegia v roce 2024 týkající se rozpočtových záležitostí, jako je přijetí jednotného programového dokumentu úřadu EPPO na období 2024–2026, konečné účetní závěrky za rozpočtový rok 2023, konsolidované výroční zprávy o činnosti úřadu EPPO za rok 2023, jednotného programového dokumentu na období 2025–2027, rozpočtu na rok 2025 a příslušného rozhodnutí o financování na rok 2025 a opravného rozpočtu a jednotného programového dokumentu; kolegium rovněž přijalo bezpečnostní pravidla platná pro digitální komunikační a informační systémy úřadu EPPO a bezpečnostní strategii na období 2024–2028;

23.konstatuje, že v roce 2024 se konalo 491 zasedání stálých komor, jejichž úkolem bylo sledovat a řídit vyšetřování a stíhání vedená evropskými pověřenými žalobci, kterým byly případy přiděleny náhodně ihned po registraci, a zajišťovat koordinaci vyšetřování a stíhání v přeshraničních věcech, soudržnost, účinnost a jednotnost politiky úřadu EPPO v oblasti trestního stíhání ve všech zúčastněných členských státech prováděním rozhodnutí přijatých kolegiem;

24.domnívá se, že uplatňované systémy vnitřní kontroly jsou celkově účinné; bere na vědomí, že byly stanoveny klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) pro sledování provádění ročních a víceletých pracovních programů jednou za čtvrt roku; bere na vědomí, že hodnocení rámce vnitřní kontroly za rok 2024 potvrdilo měřitelný pokrok v zavádění vnitřních kontrol a že hodnocení rizik pro rok 2025 bylo provedeno prostřednictvím specializovaných workshopů na provozní a správní úrovni, jejichž výstupem byla aktualizace politiky řízení rizik schválená kolegiem dne 26. února 2025;

25.trvá na tom, že Útvar interního auditu Komise (IAS) a útvar interního auditu úřadu EPPO (IAC) by měly koordinovat své činnosti s cílem poskytovat úřadu EPPO poradenství a pomáhat mu při zavádění jeho hlavních klíčových procesů a dosahování jeho cílů; konstatuje, že v roce 2024 se neuskutečnily žádné společné poradní iniciativy mezi útvary IAS a IAC; vítá, že po jmenování nového vedoucího útvaru IAC v září 2024 se úsilí zaměřilo na opatření navazující na předchozí auditní doporučení, na vypracování standardních operačních postupů útvaru IAC a na přípravu a předložení strategického plánu auditů na období 2025–2027 ke schválení kolegiu;

26.připomíná, že v roce 2023 zahájil útvar IAS omezený přezkum základních prvků prohlášení o věrohodnosti úřadu EPPO, který byl dokončen v roce 2024; konstatuje, že pozornost byla věnována všem doporučením, což vedlo k dalšímu zlepšení rámce věrohodnosti a procesů řízení, včetně formalizace postupů, zlepšení dokumentace a digitalizace procesů plánování a programování, zdokonalení rámce vnitřní kontroly a posílení přístupu k řízení rizik; konstatuje, že útvar IAS od listopadu 2024 do konce ledna 2025 prováděl poradní činnost v oblasti IT za účelem dosažení autonomie úřadu EPPO v oblasti informačních technologií a že závěrečná zpráva o poradní činnosti byla vydána na konci roku 2024; konstatuje, že v roce 2024 nadále probíhalo pravidelné monitorování doporučení vyplývajících z externích a interních auditů a požadavků souvisejících s udělováním absolutoria;

27.bere na vědomí, že úřad EPPO pokračoval v úsilí o zavedení systému pro sledování zvyšování efektivity a úspor nákladů, a konstatuje, že v roce 2024 zahájil revizi postupů strategického a operativního plánování a monitorování (s cílem zvýšit schopnost přispívat ke strategickému zaměření činností úřadu EPPO a dosáhnout trvale vysoké míry provádění nebo čerpání dostupných zdrojů) a zavedl střednědobé strategické plánování lidských zdrojů, které umožní lepší plnění plánu pracovních míst a řešení nedostatku zaměstnanců prostřednictvím náboru nebo profesního růstu; poznamenává, že v tomto ohledu úřad EPPO rovněž začal pracovat na konkrétnějších rámcích popisu práce, aby uvedl do souladu zaměstnance se strategií a přispěl k udržení vysoké angažovanosti zaměstnanců;

28.konstatuje, že ze srovnávání lidských zdrojů úřadu EPPO provedeného útvarem IAC vyplynulo, že zaměstnanci úřadu se řídí stejnými zásadami jako v jiných organizacích; všímá si, že porovnání lidských zdrojů, které má úřad EPPO k dispozici, se souborem dalších subjektů Unie a vnitrostátních státních zastupitelství na základě standardizovaného souboru pilířů umožnilo zjistit nedostatky v přidělování zaměstnanců ve srovnání s jinými institucemi Unie; bere na vědomí, že tento model byl použit jako referenční pro rozpočtové žádosti úřadu EPPO, ale pouze pokud jde o administrativní a podpůrné funkce, protože jedinečná povaha hlavních činností úřadu EPPO brání tomu, aby se použil jako konkrétní referenční model pro operativní oblast úřadu EPPO;

29.oceňuje úsilí úřadu EPPO o zlepšení prostředí vnitřní kontroly; připomíná, že v roce 2024 byl stanoven soubor norem chování, postupů a struktur; vyzývá úřad EPPO, aby co nejdříve uzavřel dosud nevyřešené otázky týkající se politiky střetu zájmů, politiky vzdělávání a rozvoje, politiky vnitřní mobility, politiky řízení zranitelnosti a záplat (patchů), postupů plánování výměny klíčových pracovníků a postupů při odchodu z funkce;

30.bere na vědomí, že sebehodnocení vnitřních kontrol v roce 2024 vycházelo z posouzení ukazatelů vnitřní kontroly a zavedení strategie úřadu EPPO proti podvodům na období 2023–2025, z výsledků politiky řízení rizik úřadu EPPO a kontrol ex post; oceňuje, že pokud jde o hodnocení složek vnitřní kontroly, ze 71 kritérií dodržování předpisů je 55 (77 %) plně zavedeno, zatímco 15 (22 %) je zavedeno částečně a vyžaduje další rozvoj a pouze v případě jednoho kritéria (1 %) dosud nebylo zaznamenáno podstatné provádění; konstatuje, že mezi 11 otevřenými zjištěními je 10 bodů, které vyplývají z předchozích hodnocení, zatímco 1 představuje nový problém zjištěný v roce 2024, přičemž čtyři nedostatky zdůrazněné v hodnocení z roku 2023 byly zcela odstraněny;

31.schvaluje pokračující úsilí úřadu EPPO o zlepšení kontroly rizik a proaktivní řešení stávajících i vznikajících rizik; je přesvědčen, že kontrolní činnosti úřadu EPPO poskytují dostatečnou míru jistoty ohledně zmírňování rizik, a konstatuje, že v roce 2024 uspořádal pracovník vnitřní kontroly řadu praktických seminářů s příslušnými vedoucími pracovníky s cílem posoudit rizika, včetně vznikajících rizik a rizik souvisejících s podvody, což vedlo k identifikaci nových vznikajících rizik, zejména v oblasti digitálních služeb, bezpečnosti a operativních činností, jež odrážejí měnící se prostředí v této oblasti;

32.bere na vědomí, že strategie úřadu EPPO proti podvodům na období 2023–2025, aktualizovaná v roce 2023 podle požadavků stanovených nařízením (EU) 2017/1939 a finančních pravidel úřadu EPPO, je provázána s akčním plánem, který je součástí prostředí vnitřní kontroly úřadu EPPO, je každoročně monitorována a v roce 2024 byla přezkoumána; konstatuje, že v roce 2024 se provádění zaměřilo na zvyšování informovanosti a bylo uspořádáno 17 školení o etickém rámci úřadu EPPO, jeho strategii boje proti podvodům a kodexu řádné správní praxe orgánů, díky čemuž se zajistila široká účast zaměstnanců; vítá přijetí postupu pro případ oznamování (whistleblowingu), k němuž došlo na počátku roku 2025; poznamenává, že do doby, než bude přijata komplexní politika střetu zájmů, zůstávají v platnosti povinnosti a postupy pro podávání příslušných prohlášení pro vedoucí pracovníky a zaměstnance zapojené do postupů schvalování finančních transakcí, zadávání veřejných zakázek a náboru zaměstnanců; vyzývá k urychlenému přijetí komplexní politiky v oblasti střetů zájmů, aby byla zajištěna důvěra veřejnosti v rámec integrity úřadu EPPO;

33.konstatuje, že pokud jde o vyšetřovací funkce a funkce v oblasti trestního stíhání, úřad EPPO přepracoval zavedené interní postupy na podporu svých vyšetřování, mimo jiné v tom smyslu, že vyvinul nástroje pro zlepšení účinnosti zpracování informací a konektivity s více partnery, vyvinul specializovaný software, zlepšil kvalitu překladatelských služeb a snížil potřebu lidského překladu a související náklady, prozkoumal způsoby, jakými lze využít umělou inteligenci k lepší správě velkého množství informací, které zpracovává, a posoudil je jak z technického, tak z právního a etického hlediska; v tomto ohledu oceňuje úsilí úřadu EPPO při stanovování klíčových ukazatelů výkonnosti souvisejících s jeho zvláštním modelem fungování; vítá iniciativy ke zlepšení podávání zpráv o výsledcích a zdůrazňuje, že včasné, přesné a transparentní podávání zpráv Parlamentu je zásadní pro prokazování dopadu opatření úřadu EPPO na ochranu finančních zájmů Unie; trvá na tom, že je třeba i nadále podávat zprávy o zajištěných, zabavených a nakonec i zpětně získaných částkách do rozpočtu Unie, jehož ochrana je v konečném důsledku smyslem existence struktury Unie pro boj proti podvodům, jejíž je úřad EPPO důležitou součástí;

34.chápe, že monitorování a následná opatření, včetně podávání zpráv o výsledcích zpětného získávání prostředků, nespadají do působnosti úřadu EPPO a vyžadují zdroje a zvláštní výsady; znovu vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu struktury pro boj proti podvodům stanovila nejvhodnější prvky pro zajištění nepřetržitého toku údajů a informací, které umožní řádnou analýzu; zdůrazňuje, že k identifikaci vzorců podvodů a k tomu, aby výsledky vyšetřování úřadu EPPO měly hmatatelnější dopad, je zapotřebí posílený monitorovací systém a podrobnější údaje, které by byly rozčleněny podle typu přečinu, oblasti zájmu nebo zeměpisné oblasti;

35.bere na vědomí, že úřad EPPO přijal plán kontinuity činností; vybízí úřad EPPO, aby přijal také digitální strategii a politiku správy zranitelností a záplat (tzv. patch management) (obě se v současné době vypracovávají); konstatuje, že úřad EPPO stále pokračuje ve vývoji klíčových ukazatelů výkonnosti, které dosud nejsou stanoveny pro konkrétní oblast, a v práci na strukturovaném hodnocení míry tolerance rizik;

36.zdůrazňuje prudký a trvalý nárůst počtu oznámení o trestných činech podaných úřadu EPPO, který k 31. prosinci 2024 dosáhl 6 547 (o 56 % více než v roce 2023, kdy jich bylo 4 187), což vedlo k zahájení 1 504 vyšetřování (o téměř 10 % více než v roce 2023, kdy úřad EPPO zahájil 1 371 vyšetřování, což je o 58 % více než v roce 2022); konstatuje, že k tomuto nárůstu přispěla především oznámení od soukromých subjektů (4 623, což je o 85 % více než v roce 2023 a výrazně nad rozmezím, které stanoví příslušný ukazatel výkonnosti) a od vnitrostátních orgánů (1 760, což je o 12 % více než v roce 2023); vyjadřuje politování nad tím, že od orgánů, institucí a jiných subjektů Unie obdržel úřad EPPO v roce 2024 pouze 113 oznámení o trestných činech (108 v roce 2023), z toho nejvíce (59) od úřadu OLAF (72 v roce 2023); tvrdí, že v porovnání s rostoucím trendem nesrovnalostí a podvodů úroveň odhalování stále není optimální, což naznačuje, že nedošlo k výraznému zlepšení, pokud jde o odhalování a oznamování;

37.zdůrazňuje, že k 31. prosinci 2024 vedl úřad EPPO 2 666 aktivních vyšetřování (přibližně o 38 % více než v roce 2023, kdy jich bylo 1 927) a že podíl přeshraničních případů týkajících se více zemí zůstal prakticky stejný (29 % v roce 2024 a 28 % v roce 2023);

38.zdůrazňuje rostoucí odhad škod, které by podle úřadu EPPO měly na konci roku 2024 dosahovat 24,8 miliardy EUR (19,27 miliardy EUR v roce 2023 oproti 14,1 miliardy EUR v roce 2022 a 5,4 miliardy EUR v roce 2021), z čehož 53 % se má týkat podvodů v oblasti DPH (13,15 miliardy EUR);

39.zdůrazňuje rostoucí úroveň výkonnosti úřadu EPPO, což potvrzuje rostoucí počet obžalob (205 v roce 2024 oproti 139 v roce 2023, 87 v roce 2022 a 5 v roce 2021) a obdržených příkazů k zajištění (v roce 2024 na 2,42 miliardy EUR oproti 1,5 miliardy EUR v roce 2023, 359,1 milionu EUR v roce 2022 a 147 milionům EUR v roce 2021); vyjadřuje politování nad tím, že neexistence jasného a vymahatelného rámce pro monitorování a vykazování konfiskovaných a zpětně získaných částek nadále brání úplnému posouzení rozpočtového dopadu vyšetřování úřadu EPPO; opakuje svou výzvu k přijetí legislativních a rozpočtových řešení, která zajistí, aby částky získané zpět na základě vyšetřování vedených úřadem EPPO byly účinně vysledovány, nahlášeny a vráceny do rozpočtu Unie; konstatuje, že v roce 2024 bylo 102 trestních věcí ukončeno odsuzujícím rozsudkem (48 případů v roce 2023 oproti 20 případům v roce 2022); vyjadřuje politování nad tím, že kvůli absenci jasného regulačního rámce nebyl úřad EPPO schopen poskytnout aktualizované a spolehlivé údaje o konfiskacích za rok 2024 (připomíná, že v roce 2023 bylo zabaveno 60 milionů EUR oproti 2 milionům EUR v roce 2022);

40.vyjadřuje znepokojení nad počtem zahájených vyšetřování týkajících se provádění nástroje RRF; zdůrazňuje, že do konce roku 2024 se úřad EPPO zabýval 311 aktivními případy souvisejícími s nástrojem NextGenerationEU, z nichž 307 se týkalo nástroje RRF (233 na konci roku 2023), což odpovídá přibližně 17 % všech aktivních vyšetřování podvodů v oblasti výdajů a odhadované škodě na finančních zájmech Unie ve výši 2,8 miliardy EUR (to odpovídá 30 % celkové odhadované škody v souvislosti s podvody v oblasti výdajů ve srovnání s 25 % v roce 2023); konstatuje, že při vyšetřováních prováděných úřadem EPPO, jež souvisí s podvody v rámci nástroje RRF, vysvítají značné odlišnosti mezi členskými státy, které odrážejí rozdíly v přidělování finančních prostředků, schopnostech odhalování trestné činnosti a různorodé povaze páchaných podvodů; vyjadřuje znepokojení nad tím, že členské státy nemají povinnost hlásit Komisi případy týkající se nástroje RRF prostřednictvím systému řízení nesrovnalostí (IMS), což brání strukturovanému monitorování a analýze rizik, pokud jde o případy související s nástrojem RRF; zdůrazňuje, že pro zlepšení strukturovaného podávání zpráv je důležitá spolupráce mezi vnitrostátními orgány, úřadem EPPO a Komisí; je znepokojen tím, že případy oznámené ze strany unijních orgánů a institucí, včetně Komise, nepředstavují ani 3 %, což vyvolává další obavy ohledně schopnosti Komise dohlížet na nástroj RRF; vyzývá Komisi, aby tyto nedostatky neprodleně řešila a aby ve spolupráci s úřadem EPPO zlepšila interoperabilitu systémů podávání zpráv a vyjasnila úlohy s cílem zajistit důkladné monitorování nesrovnalostí souvisejících s nástrojem RRF;

41.opakuje, že pracovní zátěž úřadu EPPO, která byla původně podhodnocena, se výrazně navýšila a očekává se, že bude i nadále narůstat, zejména v souvislosti s případy týkajícími se nástroje RRF; je srozuměn s tím, že úřad EPPO sděluje členským státům, Komisi a pracovní skupině na podporu oživení a odolnosti vzorce trestné činnosti zjištěné při vyšetřování s cílem posílit prevenci a odhalování trestných činů a zmírnit riziko podvodů; konstatuje, že ačkoli se vyšetřované případy týkají různých odvětví a iniciativ, které souvisejí konkrétně s nástrojem RRF, společným znakem je zapojení organizovaného zločinu pokaždé, když se vytvoří podvodný systém ve velkém měřítku a zajišťuje vysoký protiprávní zisk;

42.konstatuje, že přibližně 6 % trestných činů vyšetřovaných úřadem EPPO do konce roku 2024 se týkalo účasti ve zločinecké organizaci, která se ve své trestné činnosti zaměřuje na trestné činy podle směrnice (EU) 2017/1371 (trestné činy související s ochranou finančních zájmů Evropské unie); opakuje, že jedinou možností, jak účinně bojovat proti tomuto podvodnému jednání a zajistit dosažení cílů nástroje RRF a politik Unie jako celku, je posílená spolupráce mezi jednotlivými složkami struktury pro boj proti podvodům; je přesvědčen, že finanční zájmy Unie lze chránit pouze společným koordinovaným uplatňováním soudních a správních opatření, a opakuje svou výzvu Komisi, aby poskytla úřadu EPPO odpovídající podporu v otázce, jak podporovat přijímání nápravných opatření, která budou následovat po nezávislém vyšetřování a stíhání trestných činů týkajících se nástroje RRF ze strany úřadu EPPO; vyzývá k posílenému koordinačnímu rámci zahrnujícímu úřad EPPO, Komisi a členské státy, jehož cílem bude posílit vyšetřování a prevenci podvodů v rámci nástroje RRF, zajistit systematická opatření navazující na vyšetřování úřadu EPPO a zlepšit výměnu příslušných informací; vyzývá Komisi, aby o výsledku své činnosti průběžně informovala rozpočtový orgán Unie;

43.konstatuje, že v roce 2024 přetrvával rostoucí trend počtu zaměstnanců, který na konci roku 2024 dosáhl celkového počtu 258 (z 58 v roce 2020 na 122 v roce 2021, 217 v roce 2022 a 238 na konci roku 2023), přičemž jde o nárůst o něco vyšší než 9,5 %; chválí vysokou obsazenost, která se pohybuje kolem 96 % (na konci roku 2023 činila asi 93 %) u všech kategorií s výjimkou vyslaných národních odborníků, kde činí 83 %; konstatuje, že v roce 2024 zůstal počet externích poskytovatelů služeb (32) a poskytovatelů pracujících v rámci úřadu EPPO (10) téměř nezměněn (oproti 34, resp. 9 v roce 2023);

44.oceňuje, že se v roce 2024 zlepšily administrativní kapacity úřadu EPPO v oblasti náboru zaměstnanců a že probíhal dohled nad 50 výběrovými řízeními (v roce 2023 proběhlo 24 výběrových řízení) a nastoupilo 47 nových zaměstnanců (oproti 45 v roce 2023), 6 vyslaných národních odborníků a 6 stážistů; uznává náročné podmínky náboru v Lucembursku, které souvisejí s vysokými životními náklady, zejména při přijímání pracovníků nižších platových tříd, u nichž úřad EPPO zdůrazňuje malý počet uchazečů, vysokou míru odmítnutí nabídek předložených úspěšným uchazečům a chronicky velmi omezený počet vhodných adeptů s malou nabídkou specializovaných dovedností; zdůrazňuje, že menší atraktivita těchto pozic by mohla být i důsledkem omezenějších možností práce na dálku ve srovnání s nabídkou jiných zaměstnavatelů; opakuje svou výzvu, aby úřad EPPO a Komise určily další opatření, která by mohla zvýšit atraktivitu úřadu EPPO pro vysoce kvalifikované odborníky s mezinárodními zkušenostmi;

45.je si vědom toho, že úřad EPPO ve svém plánu pracovních míst do konce roku 2024 požadoval 419 pracovních míst a že místo toho mu bylo přiděleno 289 pracovních míst; zdůrazňuje, že v roce 2025 bylo požadováno 513 pracovních míst a že opět bylo přiděleno pouze 307 míst, čímž se zvyšuje rozdíl mezi potřebnými a přidělenými zdroji; souhlasí s úřadem EPPO, že bez požadovaného navýšení počtu zaměstnanců se výrazně sníží schopnost úřadu účinně plnit svůj mandát v souladu s očekáváním občanů Unie, počet nevyřízených případů bude nadále narůstat, výkon spravedlnosti v případech podvodů poškozujících finanční zájmy Unie se bude zpožďovat a boj proti organizovaným zločineckým skupinám, které rozkrádají veřejné finance a poškozují evropské hospodářství, bude mnohem méně účinný; bere na vědomí připomínky úřadu EPPO k narůstající tendenci kumulování kreditů pracovní doby ze strany zaměstnanců v důsledku omezených zdrojů a zvýšené individuální pracovní zátěže, což potenciálně vytváří rizika, pokud jde o individuální odolnost i potenciální zvýšenou fluktuaci; zdůrazňuje proto, že je nezbytné, aby měl úřad EPPO k dispozici odpovídající personální a rozpočtové zdroje odpovídající úkolům, které mu byly svěřeny;

46.oceňuje skutečnost, že přidělování zaměstnanců v rámci úřadu EPPO je zaměřeno na maximalizaci výkonnosti, a konstatuje, že do konce roku 2024 bylo ze 412 pracovních míst 319 vyčleněno na operativní činnosti, tj. více než 77 % (oproti 80 % v roce 2023), a to ve srovnání s 18 % vyčleněnými na administrativní úkoly (oproti 14 % v roce 2023), což je v souladu s přístupem úřadu EPPO spočívajícím v upřednostňování operativních činností; konstatuje však, že se zvýšil podíl zaměstnanců, kteří byli vyčleněni na administrativní a podpůrné úkoly; bere na vědomí, že je to především důsledek nedávné změny politiky Komise, jako je ukončení poskytování IT služeb, což vedlo k tomu, že úřad EPPO musel řešit nejdůležitější úkoly s využitím vlastních zaměstnanců, kteří byli proto zařazeni na jiné než operativní pozice;

47.trvá na tom, že kvůli výhledům týkajícím se pracovní zátěže bude úřad EPPO potřebovat další zdroje; poukazuje na to, že neustále rostoucí počet případů souvisejících s nástrojem RRF a podvody v oblasti DPH a složitost vyšetřování zahrnujících přeshraniční operace organizovaného zločinu budou znamenat rostoucí pracovní zátěž také pro administrativní a centrální podpůrné funkce, které jsou nedílnou součástí činností úřadu EPPO; je znepokojen rizikem podcenění potřeb úřadu EPPO a přeceňování jeho schopnosti účinně reagovat na rostoucí požadavky;

48.poznamenává, že do prosince 2024 činil podíl zaměstnanců, kteří dobrovolně odešli z úřadu EPPO (od začátku roku), 2,8 %, což znamená omezenou fluktuaci 6 zaměstnanců v roce 2024 (ve srovnání s 11 zaměstnanci v roce 2023, tj. 4,62 %), která souvisí zejména s rozhodnutím zainteresovaných zaměstnanců přejít do jiných subjektů Unie, ať už místních, nebo zahraničních, které nabízejí lepší podmínky zaměstnání; konstatuje, že dostatečnou pozornost věnovanou dobrým pracovním podmínkám zaměstnanců potvrzuje i řada iniciativ plánovaných na rok 2024 (a následně z velké části realizovaných v roce 2025), které se týkají zavedení příspěvku na bydlení, vzdělávání a profesního rozvoje, což úřadu umožňuje nabízet konkurenceschopnější balíček odpovídající tomu, co nabízejí ostatní instituce v Lucembursku; upozorňuje, že počet dlouhodobých nemocenských dovolených je rovněž velmi omezený;

49.konstatuje, že v roce 2024 bylo zahájeno vypracovávání politiky dobrých pracovních podmínek s cílem dále zvýšit spokojenost zaměstnanců v práci a podpořit faktory ochrany zdraví; v této souvislosti vítá dohodu s psychosociální službou Komise o umožnění bezplatných psychosociálních konzultací s odborníky různého zaměření pro všechny zaměstnance úřadu EPPO; oceňuje další iniciativy úřadu EPPO na podporu dobrých pracovních podmínek zaměstnanců, jako jsou interní a externí výběrová řízení, která v roce 2024 umožnila 10 zaměstnancům využít interní kariérní postup, a revizi podmínek zaměstnání, které byly nakonec na konci roku 2024 změněny tak, aby zaměstnanci úřadu EPPO mohli získat zaměstnání na dobu neurčitou dříve, než tomu bylo v minulosti;

50.poukazuje na to, že koncem roku 2023 byly v úřadu EPPO aktualizovány nové pokyny týkající se pojmu místa práce na dálku, které v roce 2024 přinesly zaměstnancům větší autonomii; konstatuje, že od té doby probíhá dialog se zaměstnanci, který však v roce 2024 nevyústil v žádnou další úpravu; připomíná, že úřad EPPO využívá pružnou pracovní dobu a standardní systém práce z domova (jeden den práce na dálku týdně jako základ a nejvýše tři dny týdně), který je možné v případě závažných zdravotních nebo rodinných překážek rozšířit; konstatuje, že stávající rámec zahrnuje rovněž 10 dnů práce mimo místo zaměstnání v daném roce, které nesmí být spojeny s jinými typy volna; trvá na tom, že současné pracovní podmínky úřadu EPPO umožňují zaměstnancům využívat digitální řešení, poskytují značnou autonomii při řízení pracovních postupů, usnadňují sladění soukromého a pracovního života a podporují týmovou morálku a ducha, přičemž posouzení dopadu v těchto oblastech bylo provedeno prostřednictvím setrvalé interakce se zaměstnanci a výborem zaměstnanců (včetně sledování a revizí obecně);

51.s uspokojením konstatuje, že v letech 2024 a 2025 bylo dosaženo přiměřené genderové vyváženosti ve vedoucích pozicích (4 ženy, 5 mužů) jmenováním osob nedostatečně zastoupeného pohlaví do pozic ve středním a vyšším managementu; z hlediska zeměpisné vyváženosti konstatuje, že je v úřadu v různé míře zastoupeno 26 státních příslušností zemí EU, přičemž některé státní příslušnosti jsou zastoupeny více než jiné; vyzývá úřad EPPO, aby dokončil svou strategii týkající se rozmanitosti a začleňování, o jejímž provádění bylo rozhodnuto v roce 2023;

52.bere na vědomí, že přední linii úřadu EPPO tvoří evropští pověření žalobci, kteří pracují na decentralizované úrovni ve 24 různých členských státech; konstatuje, že od 31. prosince 2024 se kanceláře evropských pověřených žalobců nacházely ve 44 městech ve 22 členských státech; konstatuje, že do konce roku 2024 měl úřad EPPO 166 jmenovaných evropských pověřených žalobců, přičemž je třeba vzít v úvahu, že v prosinci 2024 bylo jmenováno deset evropských pověřených žalobců, a to ze Švédska (2) a Polska (8), kteří však operativní činnost zahájili až v lednu 2025; připomíná, že je důležité zajistit plnou nezávislost evropských pověřených žalobců prostřednictvím objektivního jmenovacího řízení založeného na kvalitách kandidátů v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2017/1939 a zásadou procesní autonomie členských států;

53.zdůrazňuje, že úřad EPPO si vytkl za cíl, že do konce roku 2024 bude mít jmenováno celkem 172 evropských pověřených žalobců, aniž by se zohlednila jakákoli další potřeba vyplývající z rozšíření o Polsko a Švédsko; připomíná, že rozpočtový orgán Unie souhlasil se zvýšením počtu evropských pověřených žalobců ze 140 na 166 pouze s výhradou, že 24 evropských pověřených žalobců bude přiděleno Polsku a 2 Švédsku; zdůrazňuje, že rozpočtový orgán Unie nadále poskytoval prostředky na úhradu odměn pro evropské pověřené žalobce ve výši 80 % platu ve třídě AD 9 (namísto 100 % platu ve třídě AD 9), jak rozhodl úřad EPPO, aby se tato pozice stala atraktivnější pro zkušenější žalobce, kteří mají dostatečné a dlouhodobé odborné zkušenosti, díky nimž jsou schopni řešit složité případy, jimiž se úřad EPPO zabývá; bere na vědomí, že kvůli finančnímu omezení vyplývajícímu z tohoto rozdílu, pokud jde o přidělené zdroje, byl úřad EPPO do konce roku 2024 schopen jmenovat kromě 2 evropských pověřených žalobců ve Švédsku pouze 8 evropských pověřených žalobců v Polsku (namísto potřebných 24 evropských pověřených žalobců) a 156 evropských pověřených žalobců v ostatních zbývajících členských státech; konstatuje, že zpomalení procesu přijímání dalších evropských pověřených žalobců negativně ovlivňuje schopnost úřadu EPPO řídit rostoucí počet vyšetřování a stíhání; dále konstatuje, že kvůli nedostatku finančních prostředků musel úřad rovněž snížit nebo odložit investice do systému řízení případů, což mu zabránilo zlepšit svou schopnost řídit přeshraniční vyšetřování; vyzývá Komisi, aby s ohledem na rostoucí pracovní zátěž a citlivost projednávaných případů přehodnotila situaci a informovala Parlament o výsledcích a možných řešeních, jak tento finanční rozdíl pokrýt;

54.trvá na tom, že jmenování evropských pověřených žalobců je sdílenou odpovědností úřadu EPPO a členských států, neboť zatímco evropské žalobce navrhují členské státy a poté je jmenuje Rada, evropské pověřené žalobce navrhují členské státy a jmenuje je kolegium; vybízí členské státy, aby v tomto ohledu přispěly k plné nezávislosti evropských pověřených žalobců a úřadu EPPO; konstatuje, že úřad EPPO usiluje o zlepšení pracovního statusu evropských pověřených žalobců, aby se tato pozice stala atraktivnější, například aby se odměna evropských pověřených žalobců vyrovnala odměně úředníků Unie se stejnou úrovní odpovědnosti (AD9), a nikoli 80 % platu úředníků Unie, jak Komise původně rozhodla, a to s ohledem na skutečnost, že kariérní postup evropských pověřených žalobců v jejich vnitrostátních systémech zůstává nejasný a že v řadě případů vnitrostátní plat nejzkušenějších vnitrostátních státních zástupců byl vyšší než plat nabízený pro pozici evropského veřejného žalobce, což nutí úřad EPPO k zásahu za účelem provedení čl. 16 odst. 1 pracovního řádu evropských pověřených žalobců, v němž se stanoví, že v případě celkové čisté odměny nižší než vnitrostátní plat se poskytne dorovnávací částka, aby se zajistilo, že odměna dosahuje výše vnitrostátního platu; opakuje svou výzvu k zajištění jasného kariérního postupu pro evropské pověřené žalobce a příznivější správní kázně v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění; trvá na vytvoření zvláštního statusu evropských pověřených žalobců v souladu s povahou jejich soudní funkce a vyzývá Komisi, aby v souladu s tím navrhla změny nařízení (EU) 2017/1939 v souvislosti s jeho nadcházející revizí, která se bude týkat i otázky absence sociálního a zdravotního pojištění pro evropské pověřené žalobce, kterou dosud nevyřešily všechny členské státy prostřednictvím legislativních nebo správních opatření, i když je jejich přijetí podle nařízení (EU) 2017/1939 povinné;

55.bere na vědomí, že v roce 2024 dal úřad EPPO přednost provedení interního průzkumu spokojenosti zaměstnanců před využitím nákladného externího poskytovatele podle stávající rámcové smlouvy, ale lituje, že nebyl zapojen výbor zaměstnanců, což by bylo vhodnější; konstatuje, že zaměstnanci v průzkumu opakovaně upozorňovali na opakující se problémy, které se týkaly především rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a výkladu dostupnosti práce na dálku ze zahraničí z rodinných nebo osobních důvodů; konstatuje, že úřad EPPO označuje svou přísnou disciplínu v rámci práce na dálku za jednu z možných překážek náboru, a vybízí úřad EPPO, aby dále zkoumal alternativy, které by – aniž by byla dotčena účinnost pracovních metod a zpochybněna kultura organizace – mohly nabídnout větší míru autonomie, která by následně mohla přinést vyšší míru spokojenosti zaměstnanců;

56.konstatuje, že v průběhu roku 2024 úřad EPPO zaznamenal 1 504 vyjádření zájmu o programy odborné přípravy, přičemž 851 z nich bylo úspěšně dokončeno, což představuje celkem 13 984 hodin školení, což odpovídá 1 865 dnům odborné přípravy pro interní i externí kurzy; konstatuje, že v oblasti specializovaného externího vzdělávání v právních a správních záležitostech úřad EPPO zaznamenal 42 vyjádření zájmu o programy odborné přípravy, 22 jich probíhalo a 17 bylo úspěšně dokončeno, což představuje 992 hodin, tj. 132 dnů, odborné přípravy;

57.konstatuje, že i v roce 2024 byly strategie odborné přípravy úřadu EPPO v souladu s posláním úřadu EPPO a byly s ohledem na toto poslání relevantní, neboť se zaměřovaly na provozní (provozní semináře a další školení) a administrativní (odborná příprava v souladu s dohodami o úrovni služeb, v oblasti digitálních služeb, v oblasti bezpečnosti a v mnoha dalších různého charakteru) oblasti podle potřeb organizace; bere na vědomí, že v roce 2024 byla odborná příprava zaměřena na oblasti, jako je bezpečnost, zabezpečení (informační bezpečnost a obecné povědomí o bezpečnosti IKT), etika, udržitelnost (zelené veřejné zakázky a klimatická rizika) a na zvyšování digitálních dovedností (relevantní také v souvislosti s přípravou na projekt autonomie v oblasti informačních technologií úřadu EPPO, kterého bude v konečném důsledku dosaženo v roce 2025); vítá přístup úřadu EPPO k tomu, jak přizpůsobit obsah nabídky odborné přípravy důsledně úloze, odpovědnosti a úrovni cílové skupiny, a to prostřednictvím krátkých informačních schůzek poskytovaných konkrétním týmům na základě ad hoc žádostí se zaměřením na vymezené otázky (např. role důvěrných poradců);

58.konstatuje, že zaměstnanci byli řádně informováni o možnostech odborné přípravy prostřednictvím intranetu úřadu EPPO, kde se nabízí i obsah pro nové zaměstnance a další uživatelsky přívětivé zdroje; oceňuje, že nabídka odborné přípravy v roce 2024 se setkala s kladným přijetím a že například do konce roku 2024 se 86,2 % zaměstnanců úřadu EPPO (statutárních zaměstnanců, vyslaných národních odborníků a smluvních partnerů intra muros) zúčastnilo odborné přípravy o politice boje proti podvodům, zatímco v případě opatření proti obtěžování a whistleblowingu se v roce 2024 uskutečnila dvě obecná školení o souvisejícím obsahu určená pro zaměstnance obecně (34 a 16 účastníků) a jedno pro vedoucí pracovníky (9 účastníků) a členy kolegia (6 účastníků);

59.vítá, že v roce 2024 nebyl zaznamenán žádný případ vyhoření; konstatuje, že úřad EPPO podpořil opatření, jejichž cílem je kompenzovat neustále se zvyšující pracovní zátěž, aby se snížilo riziko vyhoření; konstatuje však, že v roce 2024 nebylo provedeno žádné posouzení rozložení pracovní zátěže mezi různé týmy a zaměstnance;

60.bere na vědomí, že v roce 2024 uspořádal úřad EPPO informační schůzky o boji proti obtěžování pro zaměstnance, vedoucí pracovníky a kolegium a že tyto schůzky byly na požádání ad hoc organizovány pro konkrétní týmy a konkrétní oddělení a jejich obsah byl přizpůsoben potřebám jednotlivých skupin; oceňuje, že v roce 2024 byl zahájen postup projevení zájmu o služby důvěrných poradců, který vyústil k volbě (ve spolupráci s výborem zaměstnanců) poradců v prvním čtvrtletí roku 2025; poznamenává, že v roce 2024 byl v rámci úřadu EPPO nahlášen první případ obtěžování;

61.konstatuje, že v návaznosti na vyvození pozitivních závěrů z pilotního projektu provedeného v roce 2023 byla vypracována a v roce 2024 schválena politika stáží a v témže roce se uskutečnil jejich první cyklus; konstatuje, že v roce 2024 bylo v úřadu EPPO uvítáno 8 stážistů, kteří pracovali – jak je definováno v politice stáží – v časovém režimu, který je vázán na pracovní dobu jednoho ze statutárních zaměstnanců úřadu EPPO, v tomto případě podle ustanovení rozhodnutí Komise C(2022)1788 ze dne 24. března 2022 o pracovní době a smíšeném pracovním režimu; oceňuje, že všichni stážisté úřadu EPPO pobírají měsíční příjem (formou grantu); zdůrazňuje, že vysoké životní náklady v Lucembursku představují pro potenciální stážisty významnou překážku;

62. bere na vědomí, že povšechně je postupně vytvářen etický rámec úřadu EPPO; chápe, že omezené lidské zdroje neumožnily jeho dokončení v roce 2024; naléhavě žádá, aby byly dokončeny přípravné práce na přijetí komplexní politiky střetu zájmů, která je nezbytná ke konsolidaci a zlepšení stávajících pravidel a k lepšímu zahrnutí všech relevantních situací do jediného uceleného dokumentu;

63.oceňuje, že na základě požadavků Parlamentu se specializovaný program odborné přípravy o etickém rámci úřadu EPPO stal povinným pro všechny osoby zastávající funkce v úřadu, včetně evropských žalobců a evropských pověřených žalobců, a že v roce 2024 bylo dosaženo očekávané vysoké míry účasti;

64.konstatuje, že v roce 2024 bylo v rámci provádění strategie boje proti podvodům na období 2023–2025, která byla přijata 1. března 2023 a jejímž cílem je bojovat proti podvodům na všech úrovních organizace, a to i interně, uspořádáno celkem 17 informativních setkání o etickém rámci úřadu EPPO, strategii boje proti podvodům a kodexu řádného chování správních orgánů, přičemž cíle jsou provázány se zvláštním akčním plánem a klíčovými ukazateli výkonnosti, které jsou součástí prostředí vnitřní kontroly úřadu EPPO, které každoročně sleduje pracovník vnitřní kontroly; poznamenává, že pro vedoucí pracovníky a zaměstnance zapojené do postupů schvalování finančních transakcí, zadávání veřejných zakázek a náboru zaměstnanců jsou zavedena pravidla střetu zájmů a postupy pro jejich oznamování; konstatuje, že se každoročně provádí specializované posouzení rizika podvodů s cílem identifikovat a řešit potenciální rizika, včetně střetu zájmů; oceňuje skutečnost, že Pokyny pro zaměstnance EPPO týkající se externích aktivit a úkolů se vztahují na všechny aktivity zaměstnanců, které nesouvisejí s koníčky nebo volným časem, ale jsou v jakémkoliv ohledu relevantní a nespadají do působnosti úřadu EPPO;

65.opakuje své výzvy k zavedení důkladnější politiky otáčivých dveří, která by měla zahrnovat prodlouženou čekací lhůtu po skončení funkce v délce nejméně dvou let pro vyšší úředníky úřadu EPPO předtím, než mohou nastoupit do zaměstnání v soukromém sektoru, zejména pokud souvisí s oblastmi vyšetřování úřadu EPPO; trvá na tom, aby úřad EPPO každoročně přezkoumal dodržování těchto omezení po skončení pracovního poměru; připomíná, že předcházení efektu otáčivých dveří má být zahrnuto do celkového etického rámce úřadu EPPO;

66.vítá opatření, která úřad EPPO přijal v návaznosti na poslední usnesení Parlamentu o udělení absolutoria, v němž se požaduje, aby přijal zvláštní postup pro whistleblowing a ochranu před odvetnými opatřeními, a začlenil tak do služebního řádu příslušná prováděcí pravidla přijatá kolegiem (rozhodnutí kolegia 2021/077, kterým se stanoví pokyny pro whistleblowing v rámci úřadu EPPO), a doplnil čl. 45 odst. 12 finančních pravidel úřadu EPPO (kterým se stanoví opatření, jež mají být za daných okolností přijata), s cílem zajistit bezpečnost a ochranu na pracovišti; je srozuměn s tím, že v průběhu roku 2024 byl vypracován a na začátku roku 2025 schválen zvláštní postup pro whistleblowing a ochranu před odvetnými opatřeními; vybízí úřad EPPO, aby vedl intenzivní interní dialog o whistleblowingu s důvěrnými poradci a zapojil do něj v záležitostech, kdy je to nezbytné, asistenty NEDPA; zdůrazňuje, že účinné provádění postupů whistleblowingu a boje proti odvetným opatřením má zásadní význam pro ochranu vnitřní integrity a důvěryhodnosti úřadu EPPO; vyzývá úřad EPPO, aby orgán příslušný k udělení absolutoria informoval o praktickém fungování těchto záruk, včetně informovanosti zaměstnanců a důvěry v systém;

67.trvá na tom, že interní rámec integrity úřadu EPPO je zásadní pro to, aby byl úřad zvnějšku vnímán jako nezávislý a samostatný; je přesvědčen, že povinným zveřejněním všech finančních zájmů a externích aktivit vedoucích pracovníků, včetně členů kolegia, se sníží riziko nepatřičného ovlivňování a že pravidelná kontrola těchto prohlášení umožní předem odhalit veškerá případná nezjištěná rizika; oceňuje ochotu úřadu EPPO hledat účinné způsoby, jak tohoto cíle dosáhnout, a to s náležitým přihlédnutím k citlivosti a specifičnosti funkce veřejného žalobce;

68.konstatuje, že transparentnost má zásadní význam při interakci úřadu EPPO s vnějšími subjekty; oceňuje, že úřad EPPO je otevřený možnostem, jak dále zvýšit transparentnost svých interakcí s externími subjekty, s náležitým ohledem na citlivost a specifičnost funkce veřejného žalobce, včetně soudního přezkumu, a nutnost chránit nezávislost úřadu; zastává názor, že vytvoření povinného veřejného rejstříku všech schůzek mezi úředníky úřadu EPPO a zástupci třetích stran, včetně lobbistů, a to i v případě, že se podílejí na propagačních činnostech souvisejících s politickými prioritami, a zástupci vlád členských států by přispělo k posílení důvěry veřejnosti v nezávislost úřadu EPPO a jeho schopnost zahájit okamžité vyšetřování jakéhokoli případu zneužití veřejných prostředků, a to tak, aby se zabránilo jakýmkoli případům, že bude ovlivňování vnímáno jako nepatřičné;

69. vyjadřuje politování nad tím, že nebyly podniknuty žádné další kroky v souvislosti s výzvami Parlamentu adresovanými Komisi, aby přehodnotila rozhodnutí Generálního ředitelství pro digitální služby (dále jen „GŘ pro digitální služby“, dříve DIGIT) ukončit poskytování služeb digitálního pracoviště pro úřad EPPO; oceňuje rozhodnutí Komise dočasně prodloužit poskytování IT služeb do června 2025, aby se usnadnil přechod, ale lituje, že konečným výsledkem je situace, jejíž finanční životaschopnost je přinejmenším sporná a která je z hlediska výkonnosti neoptimální; opakuje své úvahy o argumentech týkajících se bezpečnosti a důvěrnosti a o čistě finančních aspektech, protože outsourcing by se jevil mnohem nákladnější než interní řešení, pokud by se sečetly zdroje potřebné k řešení složitých administrativních aspektů a k přizpůsobení se decentralizovanému uspořádání úřadu EPPO s evropskými pověřenými žalobci a asistenty NEDPA na několika místech v Unii;

70.zdůrazňuje, že ačkoli úřad EPPO dosáhl dostatečné autonomie v oblasti informačních technologií až v roce 2025, přípravné práce v roce 2024 umožnily uskutečnit nejvýznamnější investice do digitalizace v historii úřadu a že k dosažení autonomie v oblasti informačních technologií a aby zabránil nepříznivým dopadům na provozní činnosti, musel úřad EPPO zavést řadu opatření; připomíná, že i když Komise poskytla úřadu EPPO technickou podporu při přechodu na autonomii v oblasti informačních technologií, z rozpočtového hlediska musel úřad tak jako tak přesunout zdroje z operativních činností na informační technologie a Komise nesouhlasila s tím, že mu tyto výdaje nahradí; v této souvislosti připomíná, že na konci února 2024 byla zamítnuta žádost úřadu EPPO o opravný rozpočet na rok 2024 (ve výši přibližně 3 milionů EUR a 37 pracovních míst v plánu pracovních míst) a že toto zamítnutí následovalo poté, co Komise zamítla návrh, který byl předložen v lednu 2023 a který se týkal poskytnutí 45 dodatečných pracovních míst v plánu pracovních míst, aby se zaplnila mezera vzniklá v důsledku ukončení činnosti GŘ pro digitální služby;

71.poukazuje na to, že v roce 2024 činil provozní rozpočet úřadu EPPO na IKT 6,61 milionu EUR, což představuje 19 % celkového provozního rozpočtu (ve srovnání s 4,7 milionu EUR v roce 2023 a 5,6 milionu EUR v roce 2022); konstatuje, že nárůst v absolutních číslech odráží významné přípravné práce, které byly podniknuty v souvislosti s autonomií v oblasti informačních technologií, včetně posílení interních kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti, řízení IT služeb a monitorování infrastruktury, jakož i technického přechodu služeb, které dříve poskytovalo GŘ pro digitální služby; konstatuje, že tyto investice byly strategicky zaměřeny na zajištění kontinuity, nezávislosti a bezpečnosti digitálního prostředí úřadu EPPO a položení nezbytných základů pro úspěšné dosažení autonomie v oblasti informačních technologií v červnu 2025; zdůrazňuje, že i když podíl výdajů na IT v rámci provozního rozpočtu zůstal stabilní, rok 2024 se vyznačoval rozhodujícím soustředěním úsilí a zdrojů na přípravu přechodu úřadu EPPO na úplnou digitální nezávislost;

72.chápe, že i po jejím dosažení v roce 2025 úřad EPPO zdůrazňuje, že podpora autonomie v oblasti informačních technologií vyžaduje další lidské a finanční zdroje, které dosud nebyly přiděleny z důvodu omezení daných celkovými dostupnými rozpočtovými zdroji v dotčených položkách; vyzývá Komisi, aby přehodnotila své rozhodnutí a přidělila další zdroje, aby nebyla ohrožena účinnost a právní správnost operací úřadu EPPO;

73.konstatuje, že v roce 2024 úřad EPPO v oblasti IT průběžně pracoval na dvou hlavních projektech programu autonomie v oblasti informačních technologií a programu týkajícího se CMS, přičemž cílem prvního z nich bylo poskytnout kompletní katalog administrativních IT služeb spravovaných v plném rozsahu interně a cílem druhého bylo pokročit v rozvoji digitalizace v hlavní oblasti činnosti, tj. vyšetřování a trestního stíhání; je přesvědčen, že řešení spočívající v najímání dodavatelů intra muros pro realizaci těchto projektů nabízí okamžitou provozní kontinuitu, ale nemělo by být chápáno jako konečné řešení pro úřad EPPO s ohledem na mimořádně citlivou povahu jeho činností a potřebu zajistit kontinuitu a spolehlivost jeho digitálních služeb, jakož i co nejvyšší úroveň bezpečnosti jeho IT infrastruktury, systémů a zařízení; opakuje své obavy ohledně rizika nedostatečného vnímání citlivosti této otázky ze strany Komise, které se projevuje povrchním posouzením problému, což by mohlo mít nepříznivý dopad na operativní činnost úřadu EPPO a představovat potenciální riziko pro dobré jméno Unie v případě, že by to vedlo k oslabení operativní kapacity úřadu EPPO;

74.připomíná, že složitost IT infrastruktury úřadu EPPO vyplývá z jeho decentralizované struktury, která každému evropskému pověřenému žalobci ukládá povinnost používat jak vnitrostátní systém CMS, tak systém CMS úřadu EPPO, což jsou různé databáze, které se řídí různými přístupovými právy; připomíná, že zpracování a výměna informací mezi ústředím evropských pověřených žalobců a úřadem EPPO vyžaduje digitalizaci spisu ze strany evropských pověřených žalobců, kteří jsou povinni používat vnitrostátní digitální nástroje v souladu s vnitrostátními právními předpisy, ale jsou rovněž povinni zohlednit potřebu mít tyto digitální dokumenty ve formátech kompatibilních s ústředním systémem úřadu EPPO a se systémy používanými ostatními evropskými pověřenými žalobci, kteří jsou partnery při vyšetřování případů;

75.trvá na tom, že integrace systému CMS úřadu EPPO a vnitrostátních systémů správy případů je nezbytná pro zvýšení účinnosti vyšetřování a je třeba o ni usilovat v souvislosti s revizí nařízení (EU) 2017/1939; předpokládá, že taková integrace bude vyžadovat společnou soudržnou úroveň digitalizace ve všech zúčastněných členských státech, aby bylo možné vytvořit digitální pracovní prostředí, které bude zabezpečeno na stejné úrovni jako ústředí úřadu EPPO, přičemž by bylo třeba plně respektovat vnitrostátní právní řády; připomíná, že v rozpočtovém odhadu a prognóze by měly být zohledněny nedílné společné náklady členských států a Unie; oceňuje úlohu a přínos asistentů NEDPA při účinném využívání systémů a vkládání vstupních informací a navrhuje zvážit, zda jim při příležitosti revize nařízení (EU) 2017/1939 nepřidělit zvláštní status; zdůrazňuje, že jakákoli budoucí integrace by měla být založena na vyváženém sdílení odpovědnosti mezi Unií a členskými státy;

76.považuje za zásadní zmírnit rizika pro strukturální IT integritu úřadu EPPO vyplývající z agresivních praktik sdružení organizovaného zločinu vyšetřovaných a stíhaných úřadem EPPO, která často agresivně reagují na zásahy úřadu EPPO s cílem narušit jejich trestnou činnost; oceňuje, že v roce 2024 byly formálně schváleny a přijaty celková vylepšená bezpečnostní strategie a globální rámec politiky bezpečnosti informací, který byl navržen v roce 2023; zdůrazňuje, že fyzická a digitální bezpečnost a jejich řízení jsou nezbytným faktorem umožňujícím provozní nezávislost a efektivitu úřadu EPPO, což vyžaduje zdroje, jako jsou ty, které byly vynaloženy na vytvoření specializovaného útvaru pro řešení kybernetické a fyzické bezpečnosti;

77.zdůrazňuje, že od úřadu EPPO se požaduje, aby se zabýval stále větším počtem případů s využitím špičkových technologií a digitálních kriminologických metodik, a proto potřebuje moderní vybavení a IT systémy, aby mohl do vyšetřovacích postupů a analýz zapojit pokročilé technologie, které často používají zločinecké sítě disponující pokročilými dovednostmi;

78.konstatuje, že v operativních oblastech úřad EPPO uplatňuje velkou opatrnost, pokud jde o využívání umělé inteligence, a souhlasí s tím, že umělá inteligence sice může pomoci při zpracování dat, ale vyhodnocování důkazů a rozhodování o trestním stíhání zůstává výhradně v kompetenci lidí; vítá tento přístup jako zásadní pro ochranu základních práv, právní jistoty a odpovědnosti; zdůrazňuje, že úřad EPPO nevnímá umělou inteligenci jako nástroj, který je schopen snížit počet potřebných zaměstnanců, ale spíše jako podpůrný nástroj, která pomáhá zvládat rostoucí pracovní zátěž; podporuje cílené investice do nástrojů v oblasti AI za předpokladu, že jejich použití zůstane úměrné a podřízené lidskému dohledu, stejně jako cílené investice do odborné přípravy v téže oblasti, přičemž související rozpočtové dopady by měly být kompenzovány zvýšením efektivity překladatelských a dalších podpůrných procesů; vyzývá úřad EPPO, aby poskytl zaměstnancům pokyny, jak tyto nástroje používat, a to se zvláštním zaměřením na typické postupy, které jsou nedílnou součástí zvláštního mandátu úřadu EPPO;

79.je si vědom toho, že případy úřadu EPPO a jeho související spisy a důkazy jsou předávány úřadu a evidovány v jakémkoli jazyce Unie a že každý případ může obsahovat stovky až tisíce hromadně obdržených dokumentů, které je třeba přeložit do pracovních jazyků pro účely analýzy a vyšetřování případu, zatímco zprávy a rozhodnutí úřadu EPPO vydané v angličtině musí být přeloženy zpět do jazyka oznamujícího členského státu aby mohly být postoupeny vnitrostátním soudům; bere na vědomí, že tento proces se provádí pomocí strojového překladu, který zajišťuje středisko CDT – Centre de Traduction; uvádí, že náklady na služby elektronického překladu v roce 2024 činily 1 051 000 EUR za nástroje strojového překladu a 2 308 452 EUR za překlad pořízený člověkem Tento údaj nezahrnuje tlumočnické služby, které jsou zajišťovány na základě dohody o úrovni služeb uzavřené s Generálním ředitelstvím pro tlumočení (GŘ pro tlumočení) Komise nebo v případě, že GŘ pro tlumočení odmítne nebo není schopno požadovanou službu zajistit, prostřednictvím najímání externích pracovníků dostupných na trhu (ad hoc výjimky z finančních pravidel). Náklady vynaložené v roce 2024 činí celkem 22 536 EUR a 9 360 EUR v rámci dohody o úrovni služeb uzavřené s GŘ pro tlumočení a zbytek v rámci ad hoc nákupů služeb.; žádá úřad EPPO, aby prozkoumal možnosti lepšího využití těchto služeb strojového překladu, které zatím nevyužívají podporu umělé inteligence, ale jsou založeny na souborech slovníkových údajů poskytovaných službou eTranslation GŘ pro digitální služby a každoročně aktualizovaných;

80.opětovně podporuje úřad EPPO v jeho žádosti o zdroje na ochranu jeho kybernetické bezpečnosti a vyzývá k urychlenému zavedení solidní strategie kybernetické bezpečnosti s cílem zajistit integritu operací a údajů úřadu EPPO;

81.konstatuje, že digitální strategie úřadu EPPO a politika správy zranitelností a záplat (patchů) procházejí v současné době vývojem a že stávající služby zajišťují posouzení zranitelností a nástroj pro automatické skenování a oznamování pro klíčové prostředí systému CMS; vyzývá úřad EPPO, aby upřednostnil opatření, která jsou zásadní pro zajištění bezpečného pracovního prostředí, kontinuity činností a ochrany příslušných informací;

82.vítá nepřetržitý dialog mezi pověřencem pro ochranu osobních údajů úřadu EPPO a kontaktním místem evropského inspektora ochrany údajů pro úřad EPPO a jejich pravidelné dvoustranné schůze; vybízí kolegium, jehož rozhodnutí doplňují platný právní rámec Nařízení (EU) 2017/1939 (tzv. nařízení o úřadu EPPO) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj)., aby se společně s evropským inspektorem ochrany údajů podílelo na pravidelné revizi stávajících postupů a praktik s ohledem na potřebu zajistit využitelnost osobních údajů pro vyšetřování a stíhání a současně zajistit jejich ochranu;

83.konstatuje, že nájemní smlouva, na jejímž základě lucemburské orgány bezplatně poskytují budovu, v níž v současné době sídlí úřad EPPO, nebyla v roce 2024 změněna a že úřad EPPO v roce 2024 platil stejný roční poplatek za služby ve výši 716 724 EUR jako v roce 2023, a to bez dalších nákladů;

84.upozorňuje, že úřad EPPO v současné době obývá deset pater ve věžové budově a čtyři patra v přístavbě budovy Tower B (TOB); je si vědom toho, že hostitelský stát od počátku roku 2025 rekonstruuje dalších sedm podlaží, která budou postupně předána úřadu EPPO v průběhu 4. čtvrtletí 2025; bere na vědomí, že díky novým podlažím bude možné překonat současný nedostatek prostor a sjednotit a účinně rozložit služby úřadu EPPO v rámci areálu; připomíná povahu činností úřadu EPPO a jejich důvěrnost, a proto vítá přidělení individuálního pracovního prostoru každému zaměstnanci v kancelářích pro jednu, dvě nebo tři osoby; oceňuje již existující opatření k zajištění přístupnosti úřadů osobám s omezenou schopností pohybu a orientace nebo jiným zdravotním postižením;

85. je si vědom toho, že úřad EPPO využívá část budovy, kterou hostitelský stát poskytuje bezplatně, a že parametry životního prostředí jsou řízeny vnitrostátními orgány v souladu s místními požadavky na ochranu životního prostředí; vítá opatření, která lucemburské orgány přijaly na podporu úřadu EPPO při prosazování řízení životního prostředí a jejichž výsledkem je instalace 20 dobíjecích stanic pro elektromobily v podzemních garážích a výměna vnitřního osvětlení za energeticky úsporné a fasádních žaluzií v celém areálu ústředí úřadu EPPO s cílem zvýšit energetickou účinnost budovy; konstatuje, že ve všech podlažích byla instalována zařízení na filtraci vody, což snižuje využívání plastových lahví; všímá si, že ústředí úřadu EPPO je začleněno do lucemburské sítě bezplatné veřejné dopravy, a je tedy snadno dostupné dopravními prostředky s nízkým dopadem na životní prostředí, a to bez jakýchkoli nákladů pro zaměstnance a návštěvníky, a že součástí podzemního parkoviště je i vyhrazená zóna pro parkování jízdních kol;

86.konstatuje, že úřad EPPO se řídí rozhodnutím Komise C(2025) 2495 – Pokyny ke služebním cestám a schválenému cestování, přičemž bere v úvahu nejen ekologické možnosti cestování pro zaměstnance na služebních cestách, ale také systematické posuzování nutnosti služebních cest s ohledem na proveditelnost online schůzí;

87. opakuje, že v rámci struktury určené k ochraně finančních zájmů Unie lze hlavní úlohu úřadu EPPO účinně plnit pouze prostřednictvím intenzivní spolupráce a koordinace s ostatními subjekty, které plní doplňkové úkoly; zdůrazňuje, že úřad EPPO působí ve složitém a různorodém prostředí, kde je jeho nezávislost stejně důležitá jako jeho schopnost vytvářet synergie s partnery a ochota komunikovat s příslušnými zúčastněnými stranami;

88.je si vědom úsilí úřadu EPPO, pokud jde o účinnou spolupráci s Europolem, úřadem OLAF a Eurojustem, která probíhá v souladu s mandátem každé organizace prostřednictvím pravidelných setkání na řídící a technické úrovni a prostřednictvím postupů „vyhledávání shody“, které se používají pro obousměrnou výměnu informací a k zamezení zdvojování činností; lituje však omezeného objemu operativní spolupráce mezi úřadem OLAF a úřadem EPPO, což potvrzuje stále nízký počet případů vedených úřadem EPPO a podporovaných úřadem OLAF (4 případy v roce 2023 a 5 případů v roce 2024) ve srovnání s objemem případů, v souvislosti s nimiž úřad EPPO v roce 2024 získal podporu od Eurojustu (25) a Europolu (83); konstatuje, že spolupráce s Europolem trpí omezeními vyplývajícími z vnitrostátního trestního práva procesního a z dostupnosti údajů v držení úřadu EPPO; domnívá se, že další zlepšení spolupráce s Europolem by umožnilo synergie a optimalizaci zdrojů, aniž by byla dotčena naléhavá potřeba úřadu EPPO rozvíjet interní analytickou platformu, která je i nadále klíčová pro rychlou interpretaci údajů shromážděných během vyšetřování a pro stanovení operačních strategií v přeshraničních případech, jež vyžadují přístup k celému systému CMS úřadu EPPO; vyzývá všechny strany, aby prozkoumaly vhodné způsoby, jak vytvořit synergie, posílit spolupráci na operativní úrovni, zabránit zdvojování úkolů a lépe využít stávající analytické kapacity; vítá zřízení specializovaných pracovních skupin pro Komisí ohlášenou revizi struktury pro boj proti podvodům a očekává, že debaty, do nichž se zapojí všechny složky struktury pro boj proti podvodům, přinesou hmatatelná zlepšení, pokud jde o způsob jejich spolupráce a koordinace činností, která má Komise předložit do konce roku 2026;

89.bere na vědomí dobrou spolupráci úřadu EPPO s Účetním dvorem, evropským inspektorem ochrany údajů a evropským veřejným ochráncem práv v roce 2024; konstatuje, že evropský veřejný ochránce práv zahájil jedno šetření na základě stížnosti podané občanem, který se zúčastnil jistého výběrového řízení v roce 2024, a že v případě této stížnosti bylo shledáno, že není podložena žádnými důkazy a že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany úřadu EPPO;

90.domnívá se, že revize regulačních rámců úřadů OLAF a EPPO nabízí příležitost přehodnotit mnoho aspektů jejich spolupráce s ohledem na zkušenosti získané během těchto let operativní činnosti; zdůrazňuje, že zkušenosti získané při zavádění vzájemně se doplňujících vyšetřování (na návrh úřadu OLAF) a podpůrných vyšetřování (o něž požádal úřad EPPO) nabízí vhodný soubor informací, na nichž lze stavět při změně nastavení modalit spolupráce; zdůrazňuje, že ze stejných provozních zkušeností vyplývá potřeba většího odhalování a lepšího podávání zpráv; konstatuje, že v roce 2024 se v Parlamentu konala první mezinárodní schůze mezi žalobci úřadu EPPO a vyšetřovateli úřadu OLAF; je přesvědčen, že ji lze považovat za pilotní projekt pro praxi výměny, která by se měla stát pravidelnou za předpokladu, že budou k dispozici finanční zdroje; opakuje, že odpovídajícího dialogu a spolupráce mezi jednotlivými složkami struktury Unie pro boj proti podvodům lze dosáhnout pouze vytvořením povinného interinstitucionálního fóra, na němž lze řešit a projednávat strategické otázky s cílem optimalizovat využívání zdrojů a dosáhnout hmatatelných výsledků;

91.konstatuje, že podvody v oblasti DPH se staly strukturální slabinou vnitřního trhu a že navzdory opakovanému výskytu standardizovaných karuselových podvodů jsou vnitrostátní daňové orgány schopny odhalit a potírat pouze malé části zločineckých sítí; zdůrazňuje jedinečnou hodnotu operací úřadu EPPO, díky nimž je možné rekonstruovat složité protiprávní operace a nezákonné finanční toky a přijímat opatření spočívající v zabavení a zmrazení příslušného majetku; vyzývá Komisi, aby dále navrhla všechny změny právních předpisů, které jsou nezbytné k řešení stavu, jenž brání účinnosti boje proti podvodům v oblasti DPH a omezuje možnosti synergií mezi vnitrostátními orgány a orgány EU;

92.zdůrazňuje, že přístup k údajům a sdílení informací jsou zásadními prvky všech opatření proti podvodům a že na jejich uspokojivém provedení závisí úspěšnost ochrany rozpočtu Unie; připomíná doporučení Účetního dvora vyjádřená v jeho zvláštní zprávě 24/2015 o boji s podvody v oblasti DPH a ve zvláštní zprávě Účetního dvora 08/2025 „Podvody na dani z přidané hodnoty při dovozu – Při používání zjednodušených celních postupů nejsou dostatečně chráněny finanční zájmy EU“ a vítá v tomto ohledu návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 904/2010, pokud jde o přístup Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) k informacím o dani z přidané hodnoty na úrovni Unie, jejž Komise předložila dne 14. listopadu 2025 https://www.eca.europa.eu/ECAPublications/SR-2025-08/SR-2025-08_CS.pdf; zdůrazňuje, že je důležité, aby úřady a agentury EPPO, OLAF, Eurojust a Europol v plném rozsahu a účinně sdílely údaje, a že zřízení společné pracovní skupiny by umožnilo dohlížet na integraci údajů a efektivitu správy případů mezi těmito orgány;

93.podporuje výzvu úřadu EPPO ke zvýšenému úsilí o zajištění mnohem větší a lepší analytické kapacity na úrovni Unie, aby bylo možné plně využít obrovské množství údajů shromážděných při vyšetřováních vedených úřadem EPPO, a souhlasí s tím, že pokrok v tomto směru by výrazně zlepšil boj proti organizované trestné činnosti v Unii; konstatuje, že objem shromážděných důkazů, které jsou předmětem analýzy, exponenciálně roste souběžně s rostoucím počtem případů vyšetřovaných úřadem EPPO; poukazuje na to, že velká část těchto informací se týká organizovaného zločinu a praní špinavých peněz a široké škály nezákonných činností, které jsou s nimi propojeny jakožto související trestné činy, jejichž vyšetřování nespadá do působnosti a pravomocí úřadu EPPO; poznamenává, že podobná situace nastala i po vyšetřování ve věci Admiral, kdy analýza části z nejméně 638 TB zabavených digitálních dat odhalila souvislosti s obchodováním s drogami, nelegálním hazardem, prostitucí a dalšími skutečnostmi, což vedlo k zahájení dalších trestních řízení ze strany státních zastupitelství za činy, které nesouvisejí s ochranou finančních zájmů Evropské unie; poznamenává, že podobná situace nastala i v případě vyšetřování ve věci Midas, které vedlo k odhalení složitého zločineckého ekosystému, vybaveného schránkovými společnostmi, bílými koni, smyšlenými identitami a kryptokomunikací za účelem organizování další trestné činnosti, včetně obchodování s drogami a zbraněmi a financování terorismu, u něhož analýza části z nejméně 418 TB digitálních dat vedla k předložení třinácti trestních oznámení vnitrostátním orgánům odpovědným za vyšetřování těchto trestných činů, které nesouvisejí s ochranou finančních zájmů Evropské unie;

94.vítá zřízení vnitřního mechanismu, který zajistí, aby úřad EPPO účinně využíval zdroje, včas a důsledně předával oznámení v souladu s čl. 103 odst. 2 nařízení (EU) 2017/1939, která jsou podstatná pro správní vymáhání a preventivní opatření, a revizi pracovního ujednání s Komisí u příležitosti třetího každoročního přezkumu spolupráce mezi úřadem EPPO a Komisí na vysoké úrovni v říjnu 2024; věří, že tato opatření povedou k účinnějším opatřením na ochranu finančních zájmů Unie; naopak zdůrazňuje prudký nárůst počtu oznámení Komisi, který následoval po zavedení nových opatření v letech 2024 a 2025 (+147 %, resp. +85 % ve srovnání s rokem 2022); poukazuje však na to, že k tomu, aby byl úřad EPPO schopen účinně monitorovat své případy a zajišťovat stálý přísun informací Komisi, které budou sloužit jako podklad pro přijímání správních opatření, je třeba dále rozvíjet systém CMS a analytickou kapacitu úřadu EPPO, což v podmínkách strukturálního nedostatku finančních prostředků není možné; lituje, že navzdory jasným údajům EPPO o finančních potřebách poskytla Komise v návrhu na změnu č. 1/2024 pouze tři místa v plánu pracovních míst a jedno místo smluvního zaměstnance, což není dostatečné; podporuje budoucí žádosti úřadu EPPO o zdroje, které jsou nezbytné pro navrácení částek dotčených podvody do rozpočtu Unie; vyzývá Komisi, aby maximalizovala správní vymáhání částek za účelem jejich navrácení do rozpočtu Unie a zároveň zachovávala důvěrnost a řádný průběh vyšetřovacích úkonů;

95.je si vědom toho, že vymáhání finančních prostředků vnitrostátními orgány je i nadále v gesci Komise, jak je uvedeno v pověřovacím dopise pro komisaře pro rozpočet, boj proti podvodům a veřejnou správu, a zdůrazňuje, že úřad EPPO zatím nemá mandát k tomu, aby proces vymáhání monitoroval; opakuje svou výzvu členským státům, aby posílily spolupráci v oblasti vymáhání a včas informovaly Komisi i úřad EPPO o pravomocných propadnutích majetku; trvá na tom, že je třeba provést revizi příslušných nařízení, aby se vyjasnila úloha úřadu EPPO v procesu vymáhání;

96.bere na vědomí, že vyšetřování vedená úřadem EPPO mohou být zahájena pouze tehdy, pokud se informace dostanou k žalobcům, a očekává, že členské státy splní právní povinnosti a oznámí úřadu EPPO všechny relevantní případy; se znepokojením konstatuje, že v roce 2024 přetrvávaly spory o příslušnost a systémové překážky ve vztahu k vyšetřování vedeným úřadem EPPO, včetně případů vyvolávajících obavy ohledně právního státu; v této souvislosti připomíná veřejné prohlášení úřadu EPPO o rozhodnutí o kompetenčním sporu v Chorvatsku; vyzývá Komisi, aby se těmito překážkami systematicky zabývala v rámci své odpovědnosti za zajištění souladu s právem Unie a ochrany finančních zájmů Unie; se znepokojením konstatuje, že některé členské státy označily trestné činy poškozující finanční zájmy Unie za vnitrostátní případy a odmítly uznat příslušnost úřadu EPPO; vyjadřuje své obavy z možného negativního dopadu těchto sporů o příslušnost na vyšetřování, ze ztráty důkazů nebo z jejich opožděného shromažďování; vyzývá Komisi, aby shromažďovala a vyhodnocovala informace o případech sporů o příslušnost s cílem získat relevantní údaje pro účely revize nařízení (EU) 2017/1939;

97.konstatuje, že navzdory tomu, že příslušnost úřadu EPPO je jasně vymezena v čl. 22 odst. 1 a 2 a v článku 23 nařízení (EU) 2017/1939, byly v roce 2024 znovu nastoleny otázky ohledně rozdělení příslušnosti mezi vnitrostátní orgány a evropské pověřené žalobce; zdůrazňuje, že tyto případy by měly být projednány v souladu s čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) 2017/1939, který je postupuje vnitrostátnímu justičnímu orgánu příslušnému k rozhodování ve věcech sporů o příslušnost mezi vnitrostátními státními zastupitelstvími, a to za podmínky, že jeho rozhodnutí může být předmětem předběžné otázky předložené Soudnímu dvoru, jak stanoví čl. 42 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2017/1939, který vychází z článku 267 SFEU; opakuje, že vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech nemůže být rozhodnutí vnitrostátního orgánu ve sporu o příslušnost předmětem předběžné otázky předložené Soudnímu dvoru, je současná situace právně nejasná; vybízí členské státy, aby v případě pochybností o příslušnosti úřadu EPPO předložily Soudnímu dvoru předběžnou otázku podle článku 267 SFEU a čl. 42 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2017/1939;

98.konstatuje, že v roce 2024 úřad EPPO zavedl a uhradil příslušné náklady na „Akademii úřadu EPPO“, která ve spolupráci s Guardia di Finanza v Itálii uspořádala dva mezinárodní dvoutýdenní kurzy na místě pro 49 vyšetřovatelů; konstatuje, že v některých členských státech se uskutečnila specializovaná školení pro příslušníky donucovacích orgánů v oblastech trestné činnosti spadající do mandátu úřadu EPPO; vyzývá Komisi, aby podpořila tento cenný vzdělávací projekt a zajistila jeho financování; poznamenává, že v roce 2024 zahájili evropští žalobci a evropští pověření žalobci další osvětové akce na decentralizované a centrální úrovni pro vnitrostátní zúčastněné strany, přičemž mnohokrát se jich účastnily delegace z oblasti soudnictví, státního zastupitelství a donucovacích orgánů;

99.znovu vyjadřuje své znepokojení nad rostoucím počtem případů týkajících se nástroje RRF, které nejsou rozloženy jednotně mezi členské státy, kterým již byly vyplaceny významné částky; zdůrazňuje, že nerovnoměrné rozložení případů může být důsledkem nestejné přiměřenosti řídicích a kontrolních systémů členských států nebo neoptimální účinnosti snah o odhalování podvodů a netransparentních postupů při oznamování; připomíná, že zdroje nástroje RRF pocházejí z rozpočtu Unie a že jejich ochrana spadá do příslušnosti úřadu EPPO, a proto vyzývá Komisi a další orgány a instituce Unie, aby zvýšily úsilí o odhalování a aby úřad EPPO informovaly o každé relevantní situaci, která s tímto souvisí;

100.poukazuje na to, že velký počet aktivních případů týkajících se finančních prostředků z nástroje RRF se v budoucnu pravděpodobně zvýší s nárůstem intenzity vyplácení prostředků v souvislosti s blížícím se datem konce provádění, a považuje za zásadní zintenzivnit spolupráci a koordinaci mezi příslušnými orgány, zejména s pracovní skupinou na podporu oživení a odolnosti, s cílem posílit monitorovací a kontrolní mechanismus prostřednictvím analýzy případů podvodů vyšetřovaných úřadem EPPO a odhalit případné nedostatky v kontrole nebo vzorce podvodů, které mohly vzniknout v důsledku přehlédnutí nebo opomenutí, a zakročit proti nim prostřednictvím opatření na snižování a zpětné získávání finančních prostředků zavedených v příloze IV pokynů Komise k plánům pro oživení a odolnost přijatých dne 22. července 2024;

101.oceňuje souhlas kolegia s pracovními ujednáními o spolupráci s protikorupční komisí Seychel a nejvyšším státním zastupitelstvím Andorrského knížectví a s uzavřením memorand o porozumění s místopředsednictvím Světové banky pro integritu a Iberoamerickým sdružením státních zástupců; vítá podpis pracovního ujednání s Parlamentem v listopadu 2024, které stanoví jasná ustanovení o spolupráci za účelem ochrany finančních zájmů Unie, a souhlas kolegia s pracovním ujednáním s ESVČ a s revizí příloh dohody s Komisí a se zahájením jednání o pracovním ujednání s Evropskou centrální bankou rovněž v roce 2024;

102.bere na vědomí intenzivní činnost, kterou úřad EPPO provádí s cílem zajistit účinnost svých vyšetřování v mezinárodním měřítku a v souvislosti se třetími zeměmi; je si vědom toho, že úřad EPPO je členem nebo pozorovatelem několika mezinárodních sítí a organizací, jako jsou Egmontská skupina, síť GlobE, pracovní skupina OECD proti úplatkářství, síť Carin, síť Nadal, síť EACN/EPAC, Evropská justiční síť, Výbor expertů pro fungování evropských úmluv o spolupráci v trestních věcech (PC-OC) a další; konstatuje, že úřad EPPO podepsal pracovní ujednání s mnoha partnery; bere na vědomí, že úřad EPPO má potíže účinně zasahovat, pokud neexistuje jasný právní základ, a oceňuje, že v srpnu 2023 předal Komisi seznam třetích zemí považovaných za prioritní pro uzavření dohod, které by mohly usnadnit spolupráci; vyzývá Komisi, aby žádosti úřadu EPPO řádně zohlednila;

103.konstatuje, že úřad EPPO se nadále spoléhal na interinstitucionální smlouvy a dvoustranné dohody o úrovni služeb a na konci roku 2024 měl 86 aktivních členství v interinstitucionálních rámcových smlouvách a 23 dohod o úrovni služeb nebo jiných dohod s veřejnou správou Unie s cílem nakupovat zboží a služby za nižší cenu nebo maximalizovat rozpočtové úspory díky platným smluvním nástrojům v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

104.velmi vítá zapojení Polska a Švédska do úřadu EPPO; konstatuje, že Dánsko nadále uplatňuje výjimku ze zapojení do úřadu EPPO podle protokolů č. 21 a 22 Smlouvy o fungování EU; je si vědom toho, že na základě prvotního vyjádření irské vlády o její možné účasti na posílené spolupráci zřídil úřad EPPO zvláštní pracovní skupinu složenou ze zástupců příslušných útvarů úřadu, která se zabývá všemi aspekty této účasti a provází vnitrostátní orgány tímto procesem; konstatuje, že na žádost tohoto členského státu již bylo uspořádáno několik neformálních setkání, na nichž bylo vysvětleno fungování úřadu EPPO; připomíná však, že v roce 2024 neproběhla žádná oficiální výměna názorů s irskou meziresortní pracovní skupinou, která byla zřízena za účelem posouzení možného budoucího zapojení Irska do úřadu EPPO; naléhavě vyzývá Komisi, úřad EPPO a irské orgány, aby znovu navázaly konstruktivní dialog a nalezly účinný způsob, jak dosáhnout dalšího pokroku;

105.hluboce lituje toho, že Maďarsko je jediným zbývajícím členským státem, který se dosud nepřipojil k úřadu EPPO, přestože tomu nebrání žádná právní ani ústavní překážka; naléhavě vyzývá maďarskou vládu, aby se Maďarsko k úřadu EPPO bez dalších prodlev připojilo; domnívá se, že pokračující neúčast lze vykládat pouze jako záměrný pokus o ochranu korupce a zneužívání finančních prostředků Unie před nezávislou evropskou kontrolou; domnívá se, že přistoupení země k Úřadu evropského veřejného žalobce by konečně představovalo reakci na dlouhodobé a legitimní požadavky občanské společnosti a občanů na posílení právních záruk proti podvodům, korupci a dalším závažným pochybením a na obnovení důvěry v ochranu finančních zájmů Unie, které jsou v současné době oslabovány přetrvávajícími nedostatky v prosazování pravidel, jež oslabují pozitivní dopad politik Unie zaměřených na podporu růstu, soudržnosti a dobrých životních podmínek u maďarských občanů, malých a středních podniků a místních a regionálních orgánů;

106.připomíná několik pokusů maďarské vlády o systematickou špionáž vůči zaměstnancům Evropské komise a úřadu OLAF;

107.zdůrazňuje, že v případě jakékoliv nedostatečné spolupráce s úřadem EPPO ze strany kteréhokoli členského státu vznikají imunity a výsady, které oslabují ochranu finančních zájmů Unie, čímž se tato ochrana stává nerovnoměrnou a neúčinnou, a naléhavě vyzývá Komisi, aby zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti každému členskému státu, který systematicky klade překážky vyšetřováním vedeným úřadem EPPO; vyzývá Komisi, aby při uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Uniet (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/2092/oj). zvážila, že neúčast na činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce může představovat potenciální hrozbu pro finanční zájmy Unie, a vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala úroveň spolupráce členských států s Úřadem evropského veřejného žalobce; v tomto duchu vyjadřuje silně politování nad případy, které byly oznámeny v roce 2024, kdy bylo vládami členských států vyšetřovatelům úřadů OLAF a EPPO při výkonu jejich činnosti na místě vyhrožováno; zdůrazňuje, že takové situace podkopávají zásady právního státu, představují závažné porušení vzájemné důvěry a loajální spolupráce mezi členskými státy a orgány Unie a oslabují činnost Unie, a vyzývá k zavedení účinných preventivních a ochranných opatření na ochranu zaměstnanců vyslaných do situací, které je vystavují riziku;

108.zdůrazňuje, že činnosti úřadu EPPO musejí přispívat k ochraně finančních zájmů Unie a že podle očekávání budou mít za následek zpětné získání částek vyplacených z rozpočtu Unie, které nebyly v důsledku trestné činnosti použity k zamýšlenému účelu; poznamenává, že proces propadnutí majetku, který umožňuje vymáhání těchto částek, je v gesci vnitrostátních orgánů a že příslušné propadlé částky nebo hodnota majetku, které jsou výsledkem opatření přijatých evropskými pověřenými žalobci v členských státech, by se měly vrátit do rozpočtu Unie po odečtení nákladů, které vznikly orgánům členských států při provádění těchto opatření v souladu s článkem 38 nařízení (EU) 2017/1939, který se týká majetku nebo výnosů, s nimiž se má nakládat v souladu s platným vnitrostátním právem, aniž by byla dotčena práva Unie nebo jiných obětí na náhradu škody, která jim vznikla; připomíná, že parlamentní Výbor pro rozpočtovou kontrolu navrhl, aby potenciální příjmy plynoucí ze zabavení a propadnutí majetku byly v rozpočtu Unie zaúčtovány jako účelově nevázané příjmy v rámci samostatné rozpočtové položky vytvořené rozpočtovou změnou; oceňuje závazek úřadu EPPO spolupracovat s Komisí na podpoře veškerého úsilí, jehož cílem je zajistit provádění výše uvedených opatření; považuje za nezbytné změnit článek 38, aby bylo možné jeho účinné provádění a monitorování, a zajistit tak ochranu rozpočtu Unie a vyzývá Komisi, aby s příslušnými vnitrostátními orgány uzavřela nezbytná ujednání, která by umožnila, aby tyto částky byly zahrnuty do rozpočtu Unie, a aby navrhla nezbytná legislativní řešení k jeho účinnému prosazování;

109.zdůrazňuje význam sledování a systematického podávání zpráv o monitorování v souvislosti s vyšetřováním a trestním stíháním se zvláštním zřetelem na přijatá finanční opatření (propadnutí a zpětné získávání prostředků), aby bylo možné lépe pochopit dopad činností úřadu EPPO; konstatuje, že úřad EPPO a Komise spolupracují na zefektivnění své komunikace a jejím vylepšení v souvislosti s možným přijetím opatření na zpětné získání rozpočtových prostředků Unie dotčených finančními trestnými činy; trvá na tom, že Komise má být úřadu EPPO nápomocna při monitorování a následné kontrole činností úřadu, aby se zabránilo odklonu omezených zdrojů úřadu od úkolů v oblasti vyšetřování a stíhání; je přesvědčen, že parlamentní kontrola správních opatření navazujících na trestní vyšetřování vedená úřadem je zásadním příspěvkem ke zlepšení účinnosti struktury Unie pro boj proti podvodům; vybízí Komisi, jakož i všechny složky struktury pro boj proti podvodům, aby našly účinný a efektivní způsob monitorování prováděných opatření a podaly zprávu o jejich konečném výsledku;

110.zdůrazňuje zásadní úlohu vymáhání majetku a jeho odrazující účinek na organizovanou trestnou činnost; konstatuje, že účast úřadu EPPO v mezinárodních sítích by měla zvýšit účinnost operací vymáhání majetku; opakuje, že včasné a účinné vyšetřování a stíhání finančních trestných činů může přinést rozpočtu Unie i rozpočtům členských států významné úspory;

111.oceňuje mnohá zlepšení v interní a externí komunikaci úřadu EPPO v roce 2024, zejména informační schůzky o boji proti obtěžování a whistleblowingu a další iniciativy na zvýšení povědomí o etickém rámci úřadu EPPO, který se stále vyvíjí; vítá příspěvek k výměně názorů v Parlamentu v rámci rozprav v různých výborech Parlamentu, a to především ze strany evropského nejvyššího žalobce (Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výbor pro rozpočtovou kontrolu, Hospodářský a měnový výbor, Podvýbor pro daňové otázky);

112.konstatuje, že zdroje úřadu EPPO určené na komunikaci jsou omezené a že s ohledem na potřebu zavést digitální autonomii tohoto úřadu je správa jeho internetových stránek řešena interně, takže poté, co GŘ pro digitální služby tuto službu přestane poskytovat, bude nutné přidělit dodatečné zdroje; konstatuje, že rozpočet na komunikaci s veřejností a propagační činnosti v roce 2024 činil 235 382 EUR a že byl celý vyčerpán, zejména na pořízení licencí na monitorování sdělovacích prostředků a na další komunikační iniciativy a překlady publikací;

113.konstatuje, že strategie úřadu EPPO v oblasti sociálních sítí je koncipována tak, aby účinně oslovovala různé cílové skupiny, včetně novinářů, zúčastněných stran z řad institucí, odborníků v oblasti práva a jeho prosazování, akademické obce a široké veřejnosti, a to tak, že přizpůsobuje sdělení jejich potřebám; připomíná, že hlavním účelem přítomnosti úřadu EPPO na sociálních sítích je budování důvěry prostřednictvím většího zviditelnění; opakuje svou výzvu úřadu EPPO, aby se usilovně snažil najít co nejlepší rovnováhu mezi transparentností a veřejným zájmem na jedné straně a zachováním důvěrnosti a řádným průběhem vyšetřování na straně druhé a aby zajistil neutralitu komunikace o své činnosti; vybízí úřad EPPO, aby ve svých sděleních ujišťoval o operačním rozměru hodnot a zásad Unie, které jsou zakotveny v jeho nezávislosti a dodržování právních předpisů a jsou uplatňovány transparentně a ohleduplně; konstatuje, že účinná komunikace úřadu EPPO přispívá k posílení pověsti institucí mezi občany a ke zvýšení povědomí daňových poplatníků o složitosti a významu ochrany finančních zájmů Unie;

114.zdůrazňuje, že snaha úřadu EPPO předávat správné a srozumitelné informace o složitých případech, které jsou předmětem stíhání, může být silným podnětem pro občany Unie, aby úřadu EPPO oznamovali případná pochybení, a přispět k většímu zapojení občanské společnosti; oceňuje odhodlání úřadu EPPO dosáhnout toho, aby novináři, občané a akademická obec lépe porozuměli činnosti úřadu, prostřednictvím mediálních brífinků v různých členských státech, studijních návštěv, konferencí a pravidelných aktualizací a průběžných zpráv, které informují všechny cílové skupiny o práci a dopadu úřadu EPPO; chápe, že kvůli citlivosti vyšetřovaných případů a nutnosti dodržovat presumpci neviny mnoha stran zapojených do případů vedených úřadem EPPO musí být tiskové zprávy přesné a k šíření informací může dojít pouze po předchozím a předběžném ověření u žalobců a v souladu s právními požadavky, a to případně prostřednictvím e-mailu, on-line platforem a sociálních sítí; konstatuje, že díky přímé komunikaci prostřednictvím sociálních sítí se eliminuje interpretace třetí stranou a usnadní se věcně správné a transparentní předávání sdělení ze strany úřadu EPPO;

115.je přesvědčen, že lepší strategická komunikace by měla být doplněna lepší přístupností, pokud jde o možnosti podávání zpráv, a vítá, že úřad EPPO propaguje možnost podávání zpráv ve formě úvodního popisu na všech účtech úřadu na sociálních sítích, a požaduje, aby tento postup úřad ve vhodných případech začlenil do každé standardní prezentace pro externí cílové skupiny a návštěvníky a na konferencích nebo v projevech;

116.vítá rozhodnutí nepřijmout právní předpis, o němž hlasoval ukrajinský parlament, Nejvyšší rada Ukrajiny, v červenci 2025 a který by oslabil účinnost opatření ukrajinské specializované protikorupční prokuratury (SAPO) a národního protikorupčního úřadu (NABU), zejména s ohledem na nedávné případy korupce na vysoké úrovni, o nichž informovaly sdělovací prostředky a které zdůrazňují potřebu preventivního a obezřetného přístupu při projednávání trestných činů souvisejících s korupcí a význam ukrajinského úsilí o účinné prosazování cílů v oblasti transparentnosti;

117.je si vědom toho, že úřad EPPO podepsal tři pracovní ujednání s ukrajinskou generální prokuraturou (PGO), národním protikorupčním úřadem (NABU) a specializovanou protikorupční prokuraturou, a to s cílem usnadnit spolupráci na příslušných vyšetřováních na základě stávajícího právního rámce; konstatuje, že v roce 2024 uspořádal úřad EPPO ve svých prostorách čtyři školení ukrajinských státních zástupců a vyšetřovatelů z úřadu NABU; připomíná, že za určitých okolností se působnost úřadu EPPO může rozšířit na finanční prostředky Unie, i když jsou použity ve třetích zemích, a může se vztahovat i na obcházení sankcí Unie, pokud spadají do stávajícího mandátu úřadu EPPO a zahrnují možné poškození finančních zájmů Unie v důsledku vyhýbání se celním nebo daňovým povinnostem; je si vědom toho, že odhalování a oznamování podvodů příslušnými orgány zůstává skutečně zásadním předpokladem pro jakoukoli další spolupráci a že výměna odborných znalostí zahájená nabídkou školení ukrajinským orgánům dále pomůže v jejich úsilí o odhalování možných podvodů týkajících se finančních prostředků Unie; oceňuje, že úřad EPPO je připraven zintenzivnit spolupráci tím, že s ukrajinskými orgány vytvoří specializované pracovní skupiny, které budou v případě potřeby koordinovat vyšetřování s ohledem na objem a rozsah oznámené trestné činnosti;

118.konstatuje, že rostoucí objem finanční podpory poskytované Unií Ukrajině, a to i v rámci Nástroje pro Ukrajinu, pravděpodobně v nadcházejících letech přinese úřadu EPPO další požadavky na vyšetřování; zdůrazňuje, že je důležité se na tyto výzvy připravit prostřednictvím odpovídajícího personálního obsazení, bezpečné digitální infrastruktury a posílených rámců spolupráce s cílem chránit finanční zájmy Unie a zároveň účinně podporovat Ukrajinu.