1.naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby respektovaly a prosazovaly hodnoty EU zakotvené v článku 2 Smlouvy o EU; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby plnila své povinnosti, jako je systematické provádění důkladných posouzení dopadů na základní práva při přípravě a předkládání legislativních návrhů, zahájení řízení o nesplnění povinnosti, je-li to zapotřebí, a využívání zrychlených řízení pouze v nezbytně nutných případech;

2.vyzývá Komisi, aby výroční zprávy o uplatňování Listiny posílila tím, že poskytne celounijní přehled o jejím uplatňování v rámci EU, včetně posouzení, jak jsou dodržována ustanovení Listiny, dále včetně doporučení členským státům a jasnějších navazujících opatření ke zjištěným problémům v oblasti základních práv;

3.vyjadřuje znepokojení nad tím, že rozdílné vnitrostátní výklady vedou k nedostatečnému uplatňování některých ustanovení Listiny, jak upozornila zpráva agentury FRA o základních právech za rok 2025; vyzývá Komisi, aby přijala účinná opatření k zajištění plného a jednotného uplatňování Listiny v celé EU, a členské státy, které tak dosud neučinily, aby určily vnitrostátní kontaktní místa s cílem zajistit, aby vnitrostátní právní předpisy, politiky a projekty financované EU byly plně v souladu s Listinou; domnívá se, že orgány EU by měly důrazněji odsoudit porušování základních práv a stejně důrazně vyzvat členské státy, aby přijaly nezbytná opatření k jejich řešení; vyzývá ke zlepšení osvětových kampaní na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, a to i ve spolupráci s agenturou FRA, s cílem umožnit jednotlivcům, aby plně chápali a uplatňovali svá práva;

4.oceňuje úlohu agentury FRA při monitorování situace v oblasti základních práv v EU, při podpoře tvůrců politik, kterým poskytuje údaje, analýzy a poradenství, a při zajišťování toho, aby byla základní práva dodržována a prosazována ve stávajících a budoucích právních předpisech a politikách EU; zdůrazňuje potřebu zajistit agentuře FRA větší lidské a finanční zdroje, aby mohla plně a účinně plnit úkoly, které jí byly svěřeny;

5.vyzývá Komisi, aby i nadále zvyšovala účinnost a soudržnost stávajících nástrojů, včetně mechanismů monitorování a hodnocení; uznává klíčovou úlohu horizontálních základních podmínek v nařízení o společných ustanoveních Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/1060/oj). při zajišťování systematického uplatňování Listiny a slaďování programů Unie jak s Listinou, tak s hodnotami EU zakotvenými v článku 2 Smlouvy o EU; zdůrazňuje, že je třeba zajistit větší transparentnost a zapojení zúčastněných stran;

6.opakuje, že úpadek demokracie, útoky na nezávislost soudnictví a ohrožení občanského prostoru nejsou ojedinělými incidenty, ale součástí systémového oslabování právního státu v několika členských státech, jak potvrzuje zpráva agentury FRA o základních právech za rok 2025 a zpráva Komise o právním státu za rok 2025; zdůrazňuje, že tyto trendy podkopávají vzájemnou důvěru mezi členskými státy a řádné fungování vnitřního trhu;

7.se znepokojením bere na vědomí rostoucí politické vměšování do soudnictví, šikanování soudců a státních zástupců a využívání disciplinárních řízení k umlčení nezávislých soudních hlasů, jak zdokumentovala agentura FRA a Rada Evropy; připomíná, že částečné nebo symbolické reformy v několika členských státech, jako např. v Maďarsku, nemohou nahradit skutečné dodržování nezávislosti soudnictví, účinné protikorupční záruky a respektování občanské společnosti; zdůrazňuje, že tyto prvky jsou neoddělitelně spjaty s ochranou základních práv, včetně práva na účinnou právní ochranu, rovnost před zákonem a přístup ke spravedlnosti, jak je zakotveno v článcích 20 a 47 Listiny;

8.znovu vyzývá Komisi a Radu, aby okamžitě zahájily jednání s Parlamentem o mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva v podobě interinstitucionální dohody zahrnující všechny hodnoty Unie zakotvené v článku 2 Smlouvy o EU, včetně stálého politického cyklu mezi orgány EU, který by integroval všechny stávající nástroje, včetně postupu podle článku 7 Smlouvy o EU, postupu pro posílení právního státu, zprávy o právním státu, nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu, nařízení o společných ustanoveních a řízení o nesplnění povinnosti, do jediného, vymahatelného rámce;

9.vyzývá Komisi, aby systematicky používala a důsledně prosazovala nařízení o podmíněnosti dodržováním zásad právního státu a zajistila, aby finanční prostředky EU nepřispívaly k porušování hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o EU;

10.vyzývá orgány EU, aby zahájily dialog s Radou Evropy a vládami členských států s cílem zajistit, aby ochrana základních lidských práv byla i nadále účinná; připomíná, že každé omezení výkonu práv a svobod uznaných Listinou musí být stanoveno zákonem a respektovat podstatu těchto práv a svobod;

11.naléhavě vyzývá členské státy, zejména ty, které mají značný počet neprovedených rozsudků ESLP, aby urychlily jejich provádění a zavedly transparentní vnitrostátní monitorovací mechanismy s cílem zajistit jejich dodržování; vyzývá Komisi a Radu, aby posílily spolupráci s Radou Evropy při podpoře účinného výkonu těchto rozsudků;

12.vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že Maďarsko pokračuje v systémovém porušování hodnot zakotvených v článku 2 Smlouvy o EU, přestože se na tuto zemi od roku 2018 vztahuje postup podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU, ovšem bez hmatatelného pokroku; zdůrazňuje, že toto pokračující oslabování demokratických standardů a základních práv ohrožuje důvěryhodnost Unie jako společenství hodnot; vyjadřuje politování nad záměrným oslabováním nezávislosti soudnictví, plurality sdělovacích prostředků a akademické svobody, zneužíváním mimořádných pravomocí a útoky na občanskou společnost a osoby LGBTIQ+; konstatuje, že zpráva Komise o právním státu za rok 2025 a zpráva agentury FRA o základních právech za rok 2025 potvrzují další zhoršení z hlediska systému brzd a protivah, rozšířenou korupci a nedodržování rozsudků SDEU a ESLP; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily postup podle čl. 7 odst. 2 Smlouvy o EU; vyzývá Radu, aby přijala doporučení pro jednotlivé země, včetně jasných lhůt a měřitelných referenčních hodnot;

13.připomíná, že využívání diskreční pravomoci by mělo být kontrolováno soudními nebo jinými nezávislými přezkumy; vyzývá členské státy, aby zavedly mechanismy pro prevenci, nápravu a postihování zneužívání diskreční pravomoci a aby svá rozhodnutí řádně odůvodnily, zejména pokud se dotýkají práv jednotlivců;

14.připomíná, že podle norem OSN pro prosazování práva se donucovací orgány musí nejprve pokusit použít nenásilné prostředky https://www.ohchr.org/sites/default/files/Documents/Publications/training5Add1en.pdf.; vyzývá v této souvislosti členské státy, aby dodržovaly normy OSN pro prosazování práva; připomíná, že donucovací orgány nesou plnou odpovědnost za plnění svých povinností; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby vyšetřování jakýchkoli údajných případů nepřiměřeného použití síly a diskriminačního zacházení ze strany donucovacích orgánů bylo transparentní, nezávislé a účinné; vyzývá Komisi, aby na základě standardů, doporučení a hlavních zásad OSN zavedla celounijní pokyny pro transparentní, nezávislý a důsledný výběr, testování a zkušební postupy, pokud jde o zbraně používané příslušníky donucovacích orgánů; vyzývá členské státy, aby shromažďovaly údaje o jakémkoli použití síly a o jeho příčinách a důsledcích;

15.je hluboce znepokojen rostoucí mírou korupce zaznamenanou v některých členských státech a výskytem případů korupce týkajících se vysoce postavených úředních osob a politiků; naléhavě vyzývá členské státy, aby bojovaly proti korupci a plně dodržovaly doporučení skupiny GRECO, včetně doporučení vzešlých z jejího pátého kola hodnocení osob s nejvyššími výkonnými funkcemi a donucovacích orgánů, a doporučení vydaná dalšími příslušnými mezinárodními a evropskými orgány, včetně Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), jakož i doporučení vyplývající z protikorupčních úmluv OSN a Rady Evropy;

16.pozitivně vnímá směrnici o boji proti korupci a vyzývá k zajištění jejího účinného, včasného a ambiciózního provádění s cílem posílit boj proti korupci;

17.vyzývá členské státy, aby zajistily transparentnost veřejných výdajů a politického financování a chránily oznamovatele, kteří odhalují korupci ve veřejných institucích a soukromém sektoru;

18.vyzývá Komisi, aby provedla komplexní posouzení provádění směrnice o ochraně oznamovatelů a přijala nezbytná opatření k zajištění jejího úplného a správného provedení ve vnitrostátním právu;

19.vyjadřuje vážné znepokojení nad zhoršením situace v oblasti svobody sdělovacích prostředků a bezpečnosti novinářů a aktérů v oblasti sdělovacích aktérů v několika členských státech, zejména v těch, které se v žebříčku světového indexu svobody tisku za rok 2025 umístily na nejnižším místě, a nad rostoucím tlakem a útoky na redakční nezávislost a novinářskou integritu a politickým vměšováním v těchto oblastech;

20.připomíná, že svoboda a pluralita sdělovacích prostředků, včetně kvalitních, udržitelně a transparentně financovaných a nezávislých zpravodajských médií, tradičních i digitálních, jakož i nezávislí a investigativní novináři, ověřovatelé faktů a výzkumní pracovníci a silné nezávislé veřejnoprávní sdělovacích prostředky, mají zásadní význam pro demokracii a jsou zárukou proti zneužívání moci a nejlepším prostředkem boje proti dezinformacím;

21.odsuzuje represivní strategie uplatňované vládami některých členských států, jako je používání strategických soudních řízení proti účasti veřejnosti a očerňujících kampaní, rostoucí vliv oligarchů napojených na vlády, sílící koncentraci vlastnictví sdělovacích prostředků, která může mít dopad na pluralitu sdělovacích prostředků a redakční nezávislost v celé EU, a státní kontrolu nad veřejnými sdělovacími prostředky, občanskou společností a akademickými institucemi, což jsou všechno jevy, které vedou k autocenzuře a stále většímu úpadku sdělovacích prostředků a akademické svobody;

22.vyjadřuje politování nad tím, že vysoce postavené úřední osoby v některých členských státech stále častěji omezují komunikaci s klíčovými sdělovacími prostředky; zdůrazňuje, že takovéto kroky omezují svobodu sdělovacích prostředků a snižují transparentnost a mohou přispívat k šíření manipulativních dezinformací ve veřejném prostoru; zdůrazňuje, že úřední osoby mají zvláštní odpovědnost při komunikaci s veřejností; zdůrazňuje, že šíření dezinformací nebo veřejné útoky na novináře ze strany úředních osob jsou rostoucím problémem, který se podílí na utváření prostředí benevolentního k propagandě, polarizaci, nenávistným verbálním projevům a dokonce i trestným činům z nenávisti; naléhavě vyzývá všechny veřejné činitele, aby uznali a převzali svou odpovědnost v oblasti komunikace s veřejností a aby zajistili, že jejich projev bude vždy uctivý, věcný a profesionální;

23.vyjadřuje politování nad systémovými selháními při vyšetřování a stíhání trestných činů proti novinářům v několika členských státech; zdůrazňuje, že jsou naléhavě třeba silnější záruky a pevné právní rámce, které novináře ochrání; zdůrazňuje, že pokud trestné činy odhalené novináři nejsou vyšetřovány a stíhány, vystavuje je to zvýšenému riziku hrozeb a násilí; naléhavě vyzývá vnitrostátní orgány, aby ukončily beztrestnost prostřednictvím důkladného a transparentního vyšetřování a stíhání; vzdává hold Jánu Kuciakovi, Daphne Caruanové Galiziové a Giorgosovi Karaivazovi a oceňuje jejich zásadní práci v oblasti investigativní žurnalistiky; vyzývá příslušné orgány, aby zajistily, že spravedlnosti bude konečně učiněno zadost;

24.důrazně odsuzuje všechny formy násilí, výhrůžky, zastrašování a sledování namířené proti novinářům, jakož i obtěžování a kriminalizaci novinářů kvůli jejich práci; vyzývá ke zrušení trestného činu pomluvy; zdůrazňuje, že terčem útoků jsou zejména novinářky a že je tato skutečnost znepokojující; poukazuje na to, že takové prostředí nepřátelsky naladěné vůči novinářské práci by mohlo vést k autocenzuře nebo odrazovat jednotlivce od toho, aby si zvolili povolání novináře;

25.vyzývá Komisi, členské státy a kandidátské a potenciální kandidátské země, aby zajistily okamžitou a účinnou bezpečnost a ochranu novinářů, zejména investigativních novinářů a pracovníků ve sdělovacích prostředcích, včetně těch, kteří bojují proti korupci na nejvyšších úrovních veřejné správy;

26.vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly svobodné, nezávislé a pluralitní sdělovací prostředky; zdůrazňuje, že je třeba zajistit silnou právní ochranu veřejnoprávních sdělovacích prostředků, zaručit jejich redakční nezávislost a stabilní financování a chránit je před politickým vlivem a vměšováním, aby mohly účinně a nestranně sloužit veřejnému zájmu; vyzývá Komisi, aby vývoj této situace v celé EU pečlivě sledovala a řešila přetrvávající problémy;

27.připomíná několik případů, kdy došlo na základě falešných obvinění k zadržení novinářů s občanstvím EU, kteří plnili svou povinnost v neunijních, mj. v kandidátských zemích; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v souladu s doporučením Komise (EU) 2022/758 vynaložily větší snahu o pomoc s propuštěním těchto svévolně zadržovaných novinářů a s jejich návratem; vyzývá Komisi, aby věnovala obzvláštní pozornost případům bezdůvodného zadržování novinářů v kandidátských zemích, včetně Turecka, a soudnímu řízení vedenému proti švédskému novináři Joakimu Medinovi;

28.naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila plné a správné provádění evropského aktu o svobodě médií; dále naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily rychlé a řádné provedení směrnice proti strategickým soudním řízením proti účasti veřejnosti a přijaly účinná opatření k ukončení všech případů strategických řízení proti účasti veřejnosti v celé EU;

29.vyzývá členské státy, aby se řídily doporučením platformy Rady Evropy pro bezpečnost novinářů, které se týká posílení ochrany novinářů v exilu, včetně záruk proti zneužívání červeného oběžníku Interpolu;

30.připomíná, že 16 členských států EU se nedávno zavázalo k posílení podpory integrity informací a nezávislých sdělovacích prostředků; bere na vědomí, že několik členských států přijalo zvláštní akční plány a podniklo kroky k vytvoření specializovaných podpůrných struktur k zajištění bezpečnosti novinářů;

31.poukazuje stále výraznější trend, kterým je manipulace voleb v EU ze strany domácích i zahraničních aktérů; vyzývá Komisi, aby pravidelně prováděla zvláštní analýzu nástrojů, které mají členské státy k dispozici a které používají v boji proti dezinformacím a zahraničnímu vměšování v souvislosti s volebními procesy, neboť tyto hrozby ohrožují základní práva, mimo jiné pokud jde o právo přijímat a šířit informace, demokratickou účast a svobodné a spravedlivé volby;

32.vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že veškerá opatření přijímaná k ochraně EU před zahraničním vměšováním a manipulací s informacemi musí zahrnovat pevné a důrazné záruky ochrany základních práv, mimo jiné svobody projevu; bere na vědomí mechanismus „štít pro demokracii“, který nově navrhla Komise, a vyjadřuje svůj záměr konstruktivně se zapojit do jeho dalšího rozvoje;

33.vyzývá Komisi, aby posoudila, zda jsou omezující opatření EU uložená vůči několika akademickým pracovníkům, vědcům a analytikům v souladu s požadavky přiměřenosti a nezbytnosti podle práva EU a článku 11 Listiny a zda jsou navržena tak, aby minimalizovala svůj dopad na hospodářská, sociální a kulturní práva; připomíná, že musí být zaručeno právo být vyslechnut https://www.ohchr.org/en/press-releases/2026/01/european-union-restrictive-measures-against-academics-negatively-impact.;

34.vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily účinné provádění a prosazování nařízení o digitálních službách, aktu o umělé inteligenci Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění nařízení (ES) č. 300/2008, (EU) č. 167/2013, (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 a (EU) 2019/2144 a směrnice 2014/90/EU, (EU) 2016/797 a (EU) 2020/1828 (akt o umělé inteligenci) (Úř. věst. L, 2024/1689, 12.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1689/oj). a nařízení o transparentnosti a cílení politické reklamy Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/900 ze dne 13. března 2024 o transparentnosti a cílení politické reklamy (Úř. věst. L, 2024/900, 20.3.2024, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2024/900/oj)., včetně zajištění odpovídajících lidských a technických zdrojů na ochranu integrity budoucích voleb v EU;

35.uznává důležitou úlohu digitálních technologií při podpoře přístupu k informacím a demokratické účasti; zdůrazňuje, že obchodní model platforem sociálních médií založený na mikrocílení může stimulovat návykové chování a vést ke zvyšování dosahu rozvratného obsahu, což má závažné důsledky pro základní práva, jako jsou práva dítěte, právo na ochranu osobních údajů, rovnost a nediskriminace; zdůrazňuje, že platformy sociálních médií jsou často využívány jako prostředek zahraničního vměšování a hybridních útoků, a to vzhledem ke svým zesíleným účinkům na sociální soudržnost a demokratické procesy; zdůrazňuje, že tyto výzvy je třeba řešit jako součást ekosystému širší odolnosti EU;

36.vyzývá Komisi, aby posílila povinnosti velmi velkých online platforem a velmi velkých internetových vyhledávačů v oblasti posuzování a zmírňování rizik a aby zajistila účinná následná opatření; naléhavě vyzývá Komisi, aby v době, kdy čelí pokusům o oslabení nařízení o digitálních službách, zůstala pevná a pokračovala v probíhajících vyšetřováních velkých online platforem;

37.zdůrazňuje výzvy, které představují chatboty generativní umělé inteligence, včetně potenciálu těchto systémů způsobovat prostřednictvím svých interakcí kognitivní újmu; domnívá se, že se nové technologie, včetně systémů umělé inteligence, musí řídit zásadami transparentnosti, vysvětlitelnosti, spravedlnosti a odpovědnosti a musí zajišťovat odpovídající záruky v algoritmických systémech, jako je provádění nezávislých posouzení dopadů, s cílem zabránit tomu, aby prohlubovaly diskriminaci a stávající nerovnosti; sdílí názor generálního tajemníka OSN, že by algoritmy neměly být tím, kdo výlučně určuje informace, k nimž mají lidé přístup, a že technologické společnosti by měly zajistit, aby jejich algoritmy a systémy doporučující obsah byly navrženy a používány způsobem, který neoslabuje základní práva a demokratické hodnoty;

38.připomíná, že podle článku 27 nařízení o digitálních službách musí poskytovatelé online platforem ve svých podmínkách stanovit hlavní parametry, které jsou v jejich doporučovacích systémech používány, veškeré možnosti, které mají uživatelé k dispozici ke změně nebo ovlivnění těchto parametrů, a vysvětlení, proč je danému uživateli navržen určitý obsah; naléhavě vyzývá online zprostředkovatele, aby ukončili praktiky, které záměrně využívají polarizaci za účelem zisku;

39.zdůrazňuje negativní dopady, které mohou mít on-line platformy na základní práva a duševní zdraví dětí; zdůrazňuje, že je třeba v internetovém prostředí chránit děti, a vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala, zda stávající právní rámce mohou tyto obavy účinně řešit, přičemž je třeba se obzvláště zaměřit na to, aby byl při tomto posuzování zajištěn velký důraz na práva dětí a základní práva; poukazuje na to, že připravovaný akt o digitální spravedlnosti musí účinně chránit dětí na internetu a zaručit jejich práva; dále vyzývá Komisi, aby dětem zajistila vysokou úroveň soukromí, bezpečnosti a ochrany a lépe je chránila před škodlivým a nezákonným obsahem a před reklamou založenou na profilování;

40.vítá oznámení prvního celounijního šetření dopadů sociálních médií na kvalitu života a vyzývá Komisi, aby tento proces urychlila;

41.vyzývá k větším investicím do mediální a digitální gramotnosti, neboť se jedná o nejúčinnější ochranu před manipulací; naléhavě vyzývá členské státy, aby do školních a vysokoškolských osnov zahrnuly mediální a digitální gramotnost, občanskou výchovu, evropské dějiny, dodržování základních práv, kritické myšlení a podporu účasti veřejnosti a uznaly je jako prvky kriticky důležité pro smysluplnou účast na demokratickém životě a účinný výkon základních práv, včetně svobody projevu a práva na informace; zdůrazňuje, že je třeba souběžně pracovat na zvyšování informovanosti o tom, jak bojovat proti dezinformacím, a na podpoře digitální gramotnosti; požaduje koordinovanou strategii EU v oblasti mediální a digitální gramotnosti s projekty, které přinesou hmatatelné výsledky s významným rozsahem v celé EU;

42.vyjadřuje politování nad stále rozšířenější praxí státního sledování nezávislých sdělovacích prostředků a novinářů prováděného zpravodajskými službami; důrazně odsuzuje pokusy některých vlád prezentovat nezávislé sdělovací prostředky a novináře jako hybné síly radikalizace nebo omezit jejich práci tím, že je označí za hrozbu pro společnost nebo národní bezpečnost;

43.opakuje, že sledování musí být prováděno v souladu se zákonem, sloužit legitimnímu cíli a musí být nezbytné a přiměřené vzhledem k hrozbě, kterou představuje pro základní práva a demokracii; vyjadřuje politování nad tím, že právní rámec některých členských států neposkytuje přesné, účinné a komplexní záruky týkající se povolování a provádění opatření týkajících se sledování a případných opravných mechanismů proti takovýmto opatřením; zdůrazňuje, že veškerá opatření související se sledováním musí podléhat odpovídajícímu soudnímu přezkumu a účinnému dohledu; je znepokojen případy neodůvodněného odvolávání se na „národní bezpečnost“, které slouží jako odůvodnění pro zavádění a používání špionážního softwaru a pro zajištění absolutního utajení a vyhýbání se vyvozování odpovědnosti; vítá prohlášení Komise, v němž v souladu s judikaturou SDEU uvádí, že pouhý odkaz na národní bezpečnost nelze vykládat jako neomezenou výjimku z uplatňování práva EU a je třeba vyžadovat jasné odůvodnění; vyzývá Komisi, aby na toto prohlášení navázala opatřeními v případech, kdy existují známky porušení předpisů; domnívá se, že v demokratické a transparentní společnosti, která dodržuje zásady právního státu, by takovéto sledování ve jménu národní bezpečnosti mělo být výjimkou, nikoliv pravidlem;

44.připomíná svou výzvu členským státům Zejména se jedná o Řecko, Kypr, Itálii, Maďarsko, Polsko a Španělsko., aby se řídily doporučeními výboru PEGA a Benátské komise, které poskytují důležité pokyny pro zajištění dodržování základních práv a zásad právního státu a demokratického dohledu; zdůrazňuje potřebu plné odpovědnosti a transparentnosti ve všech případech intruzivního sledování; naléhavě vyzývá Komisi, aby reagovala na rostoucí hrozby, které představují špionážní technologie; vyzývá k účinnému soudnímu dohledu, aby se zajistilo, že sledování nebude nikdy použito proti novinářům, aktivistům nebo politickým oponentům;

45.naléhavě vyzývá k tomu, aby bylo dokončeno přistoupení EU k EÚLP; připomíná, že SDEU ve svém posudku 2/13 identifikoval řadu právních překážek přistoupení, a zdůraznil, že je důležité tyto překážky řešit s cílem umožnit včasné a úspěšné přistoupení EU; zdůrazňuje, že tento krok je zásadně důležitý pro sladění právního rámce EU s nejvyššími standardy ochrany lidských práv;

46.připomíná, že nový legislativní rámec stanovený v Paktu EU o migraci a azylu stanoví revidovaná pravidla pro azylová řízení, správu hranic a solidaritu; poukazuje na to, že jeho účinné provedení vyžaduje plné dodržování základních práv; zdůrazňuje, že dodržování základních práv musí být i nadále pečlivě monitorováno;

47.vyzývá EU a členské státy, zejména jejich příslušné orgány, aby ve svých migračních politikách dodržovaly mezinárodní povinnosti a závazky v oblasti lidských práv, podporovaly rychlé vyšetřování, pečlivě sledovaly dopad těchto politik na základní práva, a to jak v kontextu stávajících právních rámců, tak při vypracovávání budoucích právních předpisů, a aby se zdržely přijímání migračních politik, které prohlubují nerovnost a vyloučení; vybízí EU a členské státy, aby zohlednily situaci a specifické potřeby zranitelných skupin; vyzývá k vytvoření mechanismu pro sledování dodržování těchto povinností.

48.vyzývá členské státy, aby plně a včas prováděly Pakt o migraci a azylu; zdůrazňuje, že je třeba dodržet lhůtu pro jeho provedení; se znepokojením konstatuje, že některé členské státy nejsou připraveny na to, aby lhůtu pro provedení dodržely, a to i pokud jde o ustanovení týkající se základních práv, a vybízí k trvalé podpoře a spolupráci s cílem zajistit plné provedení paktu; poukazuje na to, že mezinárodní právo potvrzuje, že žádat o azyl není protiprávním činem, a proto nikoho nelze svévolně zadržovat pouze proto, že je žadatelem o azyl; připomíná, že zadržování žadatelů o azyl musí být krajním opatřením v případech, kdy nelze účinně uplatnit mírnější donucovací opatření; zdůrazňuje, že jakékoli zadržování žadatelů o azyl musí být výjimečné, nezbytné a přiměřené a může být nařízeno pouze na základě individuálního posouzení z konkrétních důvodů stanovených právními předpisy EU;

49.důrazně odsuzuje porušování základních práv na hranicích, špatné zacházení a používání násilí ze strany vnitrostátních orgánů, jako jsou donucovací orgány a pohraniční stráž; konstatuje, že tyto praktiky často nejsou hlášeny a vyšetřovány; dále konstatuje, že několik členských států nadále čelí značnému operačnímu tlaku na svých vnějších hranicích; zdůrazňuje, že tyto výzvy vyžadují koordinovanou evropskou reakci, včetně zjednodušených a účinných postupů, v plném souladu s platným unijním a mezinárodním právním rámcem;

50.opakuje, že podle mezinárodního mořského práva je povinností pomáhat osobám v tísni, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly stálé a koordinované pátrací a záchranné operace s rychlým vyloděním; dále vyzývá členské státy, aby přijaly veškerá možná opatření k záchraně životů lidí ohrožených na moři; vyzývá rovněž k zajištění toho, aby pátrací a záchranné operace mohly probíhat v souladu s právem EU a mezinárodním právem a aby tyto operace byly pokud možno koordinovány mezi příslušnými aktéry, včetně orgánů členských států, příslušných agentur EU a relevantních nevládních subjektů;

51.připomíná, že článek 46 nařízení o Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1896/oj). může být aktivován v případech potenciálního porušování základních práv; vyzývá agenturu, aby proaktivně plně využívala všechny nástroje, které má k dispozici, zejména možnost aktivovat článek 46 v případě potenciálního porušení základních práv;

52.naléhavě vyzývá členské státy, aby řádně zohlednily doporučení komisaře Rady Evropy pro lidská práva, která uvedl ve své zprávě nazvané „Protecting the Defenders: Ending repression of human rights defenders assisting refugees, asylum seekers and migrants in Europe“ https://rm.coe.int/recommendation-protecting-the-defenders-ending-repression-of-human-rig/1680ae9b1c. (Ochrana obránců lidských práv: ukončení represí vůči obráncům lidských práv, kteří pomáhají uprchlíkům, žadatelům o azyl a migrantům v Evropě); zdůrazňuje, že je důležité vést veřejnou diskusi založenou na respektování lidské důstojnosti, a zároveň význam uvážlivé veřejné diskuse o migraci a azylu založené na faktech; důrazně odsuzuje opakující se protiuprchlickou a protipřistěhovaleckou rétoriku;

53.důrazně odsuzuje zhoršení situace v oblasti práv žen a LGBTIQ+ osob v několika členských státech; vyzývá Komisi a členské státy, aby chránily a podporovaly genderovou rovnost a základní práva, mimo jiné řešením dezinformací a organizovaných kampaní, které se snaží tato práva omezit, a aby přijaly nezbytná opatření k podpoře genderového zastoupení;

54.naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření zaměřená na hnutí bojující proti rovnosti žen a mužů a právům, včetně hnutí namířených proti LGBTIQ+ osobám, a aby provedly hloubkový výzkum, monitorování a analýzu dopadu těchto hnutí s cílem lépe porozumět jejich strategiím, pokud jde o jejich akce, koordinaci a financování; zdůrazňuje, že tyto poznatky mají zásadní význam pro ochranu inkluzivní a tolerantní Evropy založené na hodnotách zakotvených v článku 2 Smlouvy o EU;

55.naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že v nadcházejícím VFR nebudou k dispozici žádné finanční prostředky EU pro skupiny bojující proti genderu a právům, jejichž cílem je zvrátit významný pokrok v oblasti práv žen a práv LGBTIQ+ osob, ani pro žádné skupiny nebo projekty, které nerespektují hodnoty EU a základní práva uvedená v Listině; naléhavě vyzývá Komisi, aby v členských státech pečlivě sledovala čerpání finančních prostředků poskytnutých v rámci sdíleného řízení, které jsou určeny na prosazování genderové rovnosti a podporu občanské společnosti, mj. ženských nevládních organizací, s cílem zajistit, aby výzvy k předkládání návrhů související se získáním těchto finančních prostředků nebyly záměrně pozastavovány nebo rušeny;

56.vyjadřuje vážné znepokojení nad sílícími útoky na komunitu LGBTIQ+ a její základní práva v některých členských státech; zdůrazňuje, že tyto útoky porušují právo na nediskriminaci, právo na rovnost před zákonem a právo na rovnocennou ochranu před zákonem bez diskriminace; vyzývá EU a členské státy, aby bojovaly proti všem formám násilí a diskriminace vůči LGBTIQ+ osobám a řešily rozdíly v ochraně vyplývající z nejednotného provádění ochranných opatření v jednotlivých členských státech; vítá novou Strategii pro rovnost LGBTIQ+ osob na období 2026–2030 a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily její rychlé provádění; vyzývá členské státy, aby obnovily nebo přijaly nové vnitrostátní akční plány nebo strategie pro LGBTIQ+ osoby, které doplní iniciativy EU o účinná vnitrostátní opatření;

57.zdůrazňuje, že neexistence postupů právního uznání genderové identity představuje porušení základních práv; odsuzuje konverzní praktiky, zejména praktiky, jejichž cílem je změnit, utlumit nebo potlačit něčí sexuální orientaci, genderovou identitu nebo genderové vyjádření, neboť se jedná o porušování základních práv, a naléhavě vyzývá Komisi, aby proti těmto praktikám bojovala prostřednictvím konkrétních opatření; dále v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi, aby v návaznosti na evropskou občanskou iniciativu „Zákaz konverzních praktik v Evropské unii“ předložila návrh právního aktu o zákazu konverzních praktik ve všech členských státech;

58.je hluboce znepokojen diskriminačními opatřeními zavedenými v některých členských státech pod záminkou boje proti „propagandě LGBTIQ+“, která přispívají ke znepokojivému nárůstu trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů vůči LGBTIQ+ osobám; upozorňuje na negativní dopad těchto opatření na svobodu projevu a svobodu sdružování; zdůrazňuje, že tato opatření podporují diskriminaci a jsou v rozporu s právem EU; vyzdvihuje význam práva LGBTIQ+ osob na sebeurčení a příslušnou související judikaturu;

59.vyzývá všechny členské státy, aby v souladu s právem EU, Listinou a judikaturou SDEU a ESLP chránily práva LGBTIQ+ osob; dále naléhavě vyzývá Komisi, aby řešila přetrvávající neprovedení rozsudků SDEU týkajících se základních práv LGBTIQ+ osob a aby v této věci využila všechny mechanismy, které má k dispozici;

60.připomíná, že v několika členských státech přetrvávají právní překážky bránící přeshraničnímu uznávání partnerství, rodičovství a sňatků osob stejného pohlaví; varuje, že tyto praktiky nejen brání volnému pohybu LGBTIQ+ rodin v rámci EU, ale také porušují zásadu nediskriminace před zákonem, a upozorňuje na absenci jednotné ochrany LGBTIQ+ osob v rámci všech členských států; vyzývá členské státy, které tak dosud neučinily, aby začaly právně uznávat partnerství osob stejného pohlaví; vyzývá Komisi, aby přepracovala směrnici 2004/38/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2004/38/oj). tak, aby zahrnovala výslovné přeshraniční uznávání práv týkajících se soukromého a rodinného života; zdůrazňuje, že všechny děti jsou si před zákonem rovny a členské státy musí jednat v nejlepším zájmu dětí;

61.připomíná mandát Parlamentu týkající se nařízení o rodičovství, který podporuje uznávání rodičovství v celé EU bez ohledu na typ rodiny; vyzývá členské státy, aby urychleně přijaly nařízení o rodičovství, které přinese právní jistotu rodičům a dětem v celé EU a zajistí, aby rodičovství určené jedním členským státem EU bylo automaticky uznáno v celé EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila plné dodržování práva na volný pohyb osob, práv dítěte, práva pobytu a práva na sloučení rodiny v rámci EU, což všem občanům umožní požívat rovných práv a plně je uplatňovat;

62.oceňuje Plán EU pro práva žen a k němu připojené prohlášení o zásadách pro společnost založenou na genderové rovnosti; vyjadřuje však politování nad absencí významných finančních závazků; je znepokojen nedostatečnou úrovní ambicí, pokud jde o ochranu a podporu Unie rovnosti;

63.zdůrazňuje, že genderově podmíněné násilí na internetu i mimo něj je závažným a všudypřítomným trestným činem, který vážně porušuje základní práva a zásadu rovnosti před zákonem; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly účinná opatření proti všem formám genderově podmíněného násilí na internetu i mimo něj;

64.je znepokojen tím, že formy a vzorce genderově podmíněného kybernetického násilí se stále vyvíjejí; upozorňuje na to, že mezi nejrozšířenější formy kybernetického násilí patří sdílení intimních materiálů bez souhlasu a nenávistné verbální projevy; upozorňuje, že je třeba vypracovat opatření k řešení a potírání posilování misogynních hodnot, pokud jde o genderovou rovnost a práva žen; zdůrazňuje, že je třeba hlouběji porozumět fenoménu „incelů“ a jejich ideologii, a poukazuje na význam prevence prostřednictvím aktivnějších politik boje proti tomuto jevu a jeho narativům;

65.naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily stále větší potenciální újmu a odrazující účinek, které mohou mít nové technologie, včetně umělé inteligence, na oběti, a aby zavedly preventivní a podpůrná opatření; naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala opatření proti všudypřítomnému násilí na internetu zaměřenému na ženy, které se stává stále větší překážkou účasti žen na veřejném životě a jejich rovného zastoupení; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby plně a řádně provedly příslušné právní předpisy, zejména směrnici o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1385 ze dne 14. května 2024 o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Úř. věst. L, 2024/1385, 24.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1385/oj). a nařízení o digitálních službách;

66.důrazně odsuzuje šíření trestných činů z nenávisti a nenávistných verbálních projevů, mimo jiné na sociálních sítích; zdůrazňuje, že tyto činy představují vážnou hrozbu pro demokracii, právní stát a základní práva; upozorňuje na rizika, která pro demokratickou diskusi a základní práva představuje situace, kdy jsou svoboda projevu a svoboda informací zneužívány protidemokratickým hnutími a politiky k legitimizaci nenávistných verbálních projevů, dezinformací a zastrašování novinářů a menšin, a důrazně takovéto jednání odsuzuje; zdůrazňuje, že svoboda projevu musí být uplatňována v mezích zákona a v souladu s článkem 11 Listiny a nelze ji zneužívat jako záminku k oslabování demokracie a základních práv;

67.naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření k boji proti nenávistným verbálním projevům a zločinům z nenávisti páchaným na internetu i mimo něj, zejména v případech, kdy takové jednání může přerůst v násilí, mj. v genderově podmíněné násilí; zdůrazňuje dále, že je důležité přijmout právní předpisy EU pro boj proti trestným činům z nenávisti a nenávistným verbálním projevům, mj. z důvodu, jako je genderová identita a sexuální orientace; vybízí Komisi, aby navázala na strategii pro rovnost osob LGBTIQ+ na období 2026–2030; vítá iniciativu Komise rozšířit seznam trestných činů EU uvedený v čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti, přičemž zdůrazňuje, že je nutné zajistit důraznou trestněprávní reakci EU na tyto projevy a trestné činy;

68.naléhavě vyzývá Radu, aby rozšířila stávající seznam „trestných činů EU“ podle čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, tak aby zahrnoval nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti; vyzývá Radu, aby v tomto směru aktivovala překlenovací ustanovení; vyzývá Komisi, aby byla připravena zahájit druhou fázi postupu a navrhnout směrnici zaměřenou na boj proti nenávistným projevům a trestným činům z nenávisti, a to jak na internetu, tak i mimo něj, a aby přihlédla k postoji Parlamentu v této věci https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2024-0044_CS.html.;

69.zdůrazňuje, že absence sexuálního a reprodukčního zdraví a práv nebo odepření přístupu k nim, mj. k bezpečnému a legálnímu umělému přerušení těhotenství, je jednou z forem genderově podmíněného násilí a představuje porušování lidských a základních práv; naléhavě vyzývá Komisi, aby aktivně usilovala o zajištění široké dostupnosti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; opakuje svou výzvu, aby bylo právo na bezpečné a legální umělé přerušení těhotenství zahrnuto do Listiny;

70.naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila řádné kroky v návaznosti na evropskou občanskou iniciativu „My Voice, My Choice: za bezpečné a přístupné interrupce“ a aby předložila návrh finančního mechanismu na podporu členských států, které jsou ochotny poskytovat bezpečné služby v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně bezpečného a legálního umělého přerušení těhotenství, všem osobám v EU, které k těmto službám stále nemají přístup;

71.poukazuje na to, že stále neexistuje definice znásilnění na základě absence souhlasu, která by platila v celé EU; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby se v právních předpisech ani v praxi nepředpokládalo, že souhlas je udělen, pokud neexistuje fyzický odpor proti sexuálnímu chování, bez ohledu na to, zda pachatel hrozil použitím fyzického násilí či jej použil, nebo proto, že je oběť s pachatelem v intimním nebo manželském vztahu; vyzývá dále naléhavě všechny členské státy, které tak ještě neučinily, aby v souladu s Istanbulskou úmluvou a vyvíjejícími se mezinárodními standardy definovaly ve svých právních předpisech znásilnění na základě absence svobodně uděleného souhlasu; žádá Komisi, aby předložila návrh na takovou definici na úrovni EU; opakuje, že sexuální násilí, včetně znásilnění, je závažným porušením lidských práv a lidské důstojnosti;

72.připomíná řadu dokumentů, které byly zveřejněny v souvislosti s odsouzeným pachatelem sexuálně motivovaných trestných činů Jeffreyim Epsteinem a které poukazují na to, že bylo spácháno velké množství trestných činů a že v důsledku toho existuje velká skupina neznámých pachatelů; konstatuje, že je řádně doloženo, že Epstein měl síť, která zasahuje hluboko do mocenských kruhů v celé Evropě, včetně královských rodin, špičkových diplomatů a politiků; odsuzuje skutečnost, že se zatím nezjistilo, kolik členů této sítě vědělo o existujícím obchodování s lidmi, sexuálním vykořisťování dětí, podvodech a finančních trestných činech, kolik se jich těchto činů účastnilo a kteří to byli; zdůrazňuje, že nejenže je velmi znepokojivé, že tyto osoby jsou stále na svobodě, ale také, že nedostatek odpovědnosti oslabuje právní stát a důvěru veřejnosti v demokratické instituce; poukazuje na to, že případy s přeshraničními prvky v rámci EU by se měly řešit na úrovni Unie; vyslovuje pochybnosti nad tím, že je EU schopna vyšetřovat komplikované případy přeshraničních trestných činů páchaných společenskou elitou, zabránit jim a bojovat proti nim; naléhavě vyzývá Komisi, aby bez odkladu pověřila odborné centrum prevence kriminality EU (Europol), aby spolu s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a s orgány členských států vyšetřilo a analyzovalo povahu této trestné činnosti a zjistilo, kdo za ni nese odpovědnost;

73.naléhavě vyzývá členské státy, aby ve svých právních předpisech formálně uznaly femicidu jako samostatný genderově podmíněný trestný čin, aby přijaly komplexní strategii pro předcházení tomuto trestnému činu a boj proti němu a prosazovaly ji, aby zajistily účinné vyšetřování a stíhání všech takových případů a aby zajistily specializované azylové domy, poradenství a mechanismy odškodnění pro příbuzné obětí;

74.co nejdůrazněji odsuzuje používání znásilňování a dalších forem sexuálního násilí jako válečné zbraně a připomíná, že takové jednání může podle mezinárodního práva představovat válečný zločin nebo zločin proti lidskosti; naléhavě vyzývá k intenzivnějšímu úsilí o dokumentaci těchto zločinů a zdůrazňuje, že je důležité zajistit obětem sexuálního násilí, včetně obětí znásilnění ve válce, přístup k bezpečnému a legálnímu umělému přerušení těhotenství;

75.vyzývá všechny členské státy, aby ratifikovaly Istanbulskou úmluvu; vyjadřuje hluboké znepokojení nad členskými státy, které ji dosud neratifikovaly, a nad tím, že od ní některé státy odstoupily; zdůrazňuje, že se jedná o výsledek dlouhodobé dezinformační kampaně týkající se působnosti a cílů této úmluvy, kterou vedou protidemokratické sily v celé EU;

76.připomíná, že zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení stanovený v článku 4 Listiny a v článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech je absolutní, neexistují z něj výjimky a vztahuje se bez omezení na všechny osoby, včetně osob zbavených osobní svobody; naléhavě vyzývá členské státy, aby zaručily možnost neomezených návštěv ze strany Evropského výboru pro zabránění mučení a v rámci vnitrostátních preventivních mechanismů ve všech vazebních zařízeních a neomezené plnění jejich doporučení;

77.se znepokojením konstatuje, že v některých členských státech je vyšetřovací vazba využívána nadměrně nebo bez dostatečného odůvodnění; naléhavě vyzývá členské státy k zajištění toho, aby se zbavení svobody před soudním řízením používalo pouze jako poslední možnost, v plném souladu s normami Evropské úmluvy o lidských právech a s presumpcí neviny a aby zpřísnily soudní dohled a pravidelný přezkum rozhodnutí o zadržení;

78.důrazně odsuzuje systematickou přeplněnost, nedostatečnou lékařskou péči a nezákonné prodlužování vyšetřovací vazby; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily úplné dodržování Pravidel Nelsona Mandely, Úmluvy OSN proti mučení a jejího opčního protokolu a evropských vězeňských pravidel a zlepšily vazební podmínky ve všech věznicích, přijaly preventivní a rehabilitační opatření, mj. v zařízeních pro nezletilé, řešily problém přeplněnosti, zajistily přístup ke zdravotní péči a službám v oblasti duševního zdraví a přijaly důslednější opatření k prevenci sebevražd; zdůrazňuje, že ochrana lidské důstojnosti je měřítkem demokratické síly společnosti;

79.vyzývá Komisi, aby v souladu s povinností EU chránit hodnoty zakotvené v článku 2 Smlouvy o EU řešila případy závažného porušování práv ve věznicích;

80.připomíná, že podle čl. 11 odst. 2 Smlouvy o EU musejí unijní orgány udržovat s organizacemi občanské společnosti a reprezentativními sdruženími otevřený, transparentní a strukturovaný dialog; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily účinné konzultační postupy v souladu s normami řádné veřejné správy, aby prosazovaly angažovanost a skutečnou účast občanů a organizací občanské společnosti na tvorbě politiky, a to i v záležitostech týkajících se ochrany a prosazování základních práv, a aby podporovaly jejich schopnost podílet se na politice EU a zároveň zajistily transparentnost a neomezené dodržování platných pravidel;

81.vyzývá Komisi a členské státy, aby pro organizace občanské společnosti zajistily udržitelné, flexibilní a dostupné financování a přístup ke spravedlnosti;

82.vítá návrh Komise v souvislosti s příštím VFR, který má umožnit přerozdělení zmrazených finančních prostředků organizacím občanské společnosti, a zdůrazňuje, že je třeba zaručit, aby bylo možné na základě části těchto zdrojů podpořit organizace, které usilují o prosazování základních práv a dalších hodnot EU v těch členských státech, v nichž byly tyto finanční prostředky zmrazeny; připomíná význam programu Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV) z hlediska ochrany a prosazování práv a hodnot zakotvených ve Smlouvách, v Listině a v příslušných mezinárodních úmluvách o lidských právech, zejména pokud jde o podporu organizací občanské společnosti a občanské a demokratické účasti, s cílem zachovat otevřenou, demokratickou, rovnou a inkluzivní společnost založenou na právech a dále ji rozvíjet; domnívá se, že nový program AgoraEU musí poskytovat záruky, které budou mít alespoň tutéž míru ambicí jako program CERV;

83.oceňuje strategii EU pro občanskou společnost, kterou zveřejnila Komise; oceňuje dále, že se tato strategie zaměřuje na organizace občanské společnosti a obránce lidských práv a zahrnuje opatření, jako je prohloubení účinné a smysluplné spolupráce s občanskou společností, zajištění otevřeného, bezpečného a příznivého občanského prostoru na základě podpory a ochrany, včetně snížení administrativní zátěže organizací občanské společnosti na místě, a podpora těchto organizací prostřednictvím odpovídajícího, trvalého a transparentního financování; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila neomezené provádění strategie a aby ve svých zprávách o stavu právního státu systematicky sledovala situaci týkající se občanského prostoru;

84.vyjadřuje hluboké znepokojení nad neustále se zmenšujícím občanským prostorem a stále častějším pronásledováním organizací občanské společnosti a obránců lidských práv v několika členských státech, zejména organizací a osob, které jsou činné v oblastech, jako je boj proti rasismu, klimatická spravedlnost, práva osob LGBTIQ+, práva žen a migrace; konstatuje, že tyto skupiny čelí celé řadě hrozeb, včetně právních a finančních omezení, pozastavení financování, očerňujících kampaní, zastrašování a kriminalizace; vyjadřuje politování nad tím, že omezování svobody shromažďování, projevu a sdružování často neúměrně postihuje určité skupiny nebo se neúměrně zaměřuje na určitá témata;

85.zdůrazňuje, že právo na pokojné shromažďování, svoboda sdružování a projevu a svoboda umění a věd jsou základními právy chráněnými mezinárodním a unijním právem a mají zásadní význam pro demokracii; poukazuje na to, že svoboda sdružování, kterou zaručuje článek 12 Listiny a článek 11 Evropské úmluvy o lidských právech, je základním kamenem demokratické společnosti;

86.odsuzuje kriminalizaci humanitárních pracovníků a aktivistů; vybízí členské státy, aby zajistily, aby nebyla humanitární pomoc poskytovaná zranitelným osobám kriminalizována; připomíná, že právní předpisy EU musejí být v souladu s evropskými a mezinárodními standardy v oblasti lidských práv, a vyzývá Komisi a členské státy, aby řešily situace, kdy tomu tak není;

87.se znepokojením konstatuje, že několik členských států a kandidátských a potenciálních kandidátských zemí uložilo humanitárním pracovníkům a aktivistům nepřiměřená opatření; důrazně odsuzuje využívání „zákonů o zahraničních agentech“, které umlčují projevy nesouhlasu, zaměřují se na organizace občanské společnosti a omezují jejich působení, což má odrazující účinek na občanskou společnost a obránce lidských práv; odsuzuje nepřiměřená opatření v některých členských státech proti pokojným demonstracím, včetně preventivních zákazů, používání nepřiměřené síly a zadržování demonstrantů, což má odrazující účinky; vyzývá členské státy, aby proti osobám, které se účastní pokojných demonstrací, nepodnikaly nepřiměřené právní kroky;

88.naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily možnost uplatňování práva na pokojné shromažďování a aby nenavrhovaly a neuplatňovaly opatření, která by mohla mít odrazující účinek na občanský prostor, se znepokojením konstatuje, že k takovým pokusům už v některých členských státech dochází, a vyzývá je, aby umožnily zdravou diskuzi o všech otázkách veřejného zájmu; odsuzuje veškeré praktiky, které mají odrazující účinek na pokojné demonstrace, jako je používání nepřiměřené síly, sledování a šikanování ze strany justice;

89.vyzývá Komisi, aby v EU vytvořila mechanismus rychlé reakce na podporu ohrožených organizací občanské společnosti a obránců lidských práv, kteří chrání a prosazují hodnoty EU; vyzývá Komisi, aby vytvořila evropský index občanského prostoru, který by se používal ke sledování prostředí příznivého pro občanskou společnost a ke každoročnímu podávání příslušných zpráv; dále vyzývá k zajištění transparentnosti financování všech aktérů uvedených v rejstříku transparentnosti EU;

90.naléhavě vyzývá členské státy, aby uplatňovaly doporučení Komise (EU) 2022/758 o ochraně novinářů a obránců lidských práv, kteří se podílejí na účasti veřejnosti Doporučení Komise (EU) 2022/758 ze dne 27. dubna 2022 o ochraně novinářů a obránců lidských práv, kteří se podílejí na účasti veřejnosti, před zjevně neopodstatněnými nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategické žaloby proti účasti veřejnosti“) (Úř. věst. L 138, 17.5.2022, s. 30, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reco/2022/758/oj?eliuri=eli%3Areco%3A2022%3A758%3Aoj&locale=cs).,

91.připomíná, že ve Smlouvách o EU a v Listině je stanoven mandát a odpovědnost EU, pokud jde o boj proti diskriminaci a o prosazování rovného zacházení se všemi; vyzývá Komisi, aby se zabývala nedostatky rámce EU proti diskriminaci, a naléhavě vyzývá členské státy, aby uplatňovaly právní předpisy EU proti diskriminaci bez omezení a správně;

92.vítá rozhodnutí Komise zvrátit stažení navrhované horizontální směrnice proti diskriminaci; opakuje svou výzvu k neprodlenému odblokování jednání o této směrnici v Radě a naléhavě vyzývá členské státy, aby v této věci dosáhly shody;

93.je si vědom existence strukturálního rasismu v EU, který je výsledkem stereotypů podporovaných v rámci veřejného diskurzu a který vede k diskriminaci menšin ve všech oblastech jejich života, a odsuzuje jej; je vážně znepokojen individuálními, strukturálními a institucionálními formami rasismu a xenofobie v EU a rostoucí diskriminací Arabů https://fra.europa.eu/sites/default/files/fra_uploads/fra-2017-eu-midis-ii-main-results_en.pdf., Evropanů černé barvy pleti https://fra.europa.eu/en/publication/2026/antisemitism-overview., osob asijského původu https://fra.europa.eu/en/publication/2024/being-muslim-eu., Židů https://fra.europa.eu/en/publication/2025/roma-survey-2024., muslimů https://infocuria.curia.europa.eu/tabs/document?source=document&text=&docid=300973&pageIndex=0&doclang=EN&mode=req&dir=&occ=first∂=1&cid=900537. a Romů https://fra.europa.eu/en/publication/2025/roma-survey-2024.; naléhavě vyzývá členské státy, aby bojovaly proti diskriminaci na všech úrovních;

94.zdůrazňuje, že je třeba bojovat proti všem formám diskriminace před zákonem; je znepokojen tím, že některé členské státy nedosáhly dostatečného pokroku při přijímání a uplatňování právních předpisů v oblasti rovnosti a zákazu diskriminace; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory existujícím právním předpisům EU, jako je směrnice 2000/78/ES o rovném zacházení Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2000/78/oj)., přetrvávají v právních rámcích a v uplatňování právních předpisů a jejich prosazování mezery, takže oběti jsou ponechány bez odpovídající právní pomoci; připomíná, že v právním rámci členských států musí být zakotvena zásada rovného zacházení v rámci jejich právního systému a zajištěn účinný přístup všech osob ke spravedlnosti; vyzývá Komisi, aby v případě nedodržování těchto zásad jednala;

95.zdůrazňuje, že přístup k finančním prostředkům EU by měl být podmíněn úplným dodržováním základních práv, včetně zásady zákazu diskriminace, a vyzývá k transparentnímu vyčlenění prostředků s cílem zaručit dlouhodobou podporu pro organizace občanské společnosti zaměřené na lidská práva a rovnost;

96.naléhavě vyzývá členské státy, především Maďarsko, aby přezkoumaly veškeré zákony a opatření, které diskriminují osoby LGBTIQ+ a duhové rodiny; vyzývá Maďarsko, aby zajistilo, aby nebyly vnitrostátní ústavní a legislativní rámce zneužívány k oslabení nadřazenosti práva EU nebo ke stigmatizaci menšin pod záminkou „národní identity“; důrazně odsuzuje pokračující uplatňování tzv. zákona o ochraně dětí v Maďarsku, který představuje přímou diskriminaci v rozporu s články 7, 11, 21 a 24 Listiny https://infocuria.curia.europa.eu/tabs/document?source=document&text=&docid=300973&pageIndex=0&doclang=EN&mode=req&dir=&occ=first&part=1&cid=900537.; vyzývá Komisi, aby urychleně posoudila slučitelnost maďarského zákona o ochraně místní identity s právem EU, zejména se směrnicí o rasové rovnosti a s Listinou;

97.vyzývá Komisi, aby v případě, že se zjistí, že došlo k porušení práv, přijala veškerá nezbytná opatření, včetně zahájení řízení o nesplnění povinnosti; vyzývá členské státy, aby zajistily, aby byla místní politika v oblasti bydlení a pobytu zcela v souladu se zásadami rovnosti a zákazu diskriminace a nevedla k etnické nebo socioekonomické segregaci;

98.zdůrazňuje, že přednost práva EU je základním kamenem fungování Unie a dodržování zásad právního státu ve všech členských státech, k čemuž se všechny členské státy po přistoupení zavazují; naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby dodržovaly stávající judikaturu Soudního dvora Evropské unie a Evropského soudu pro lidská práva; vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala, jak členské státy provádějí jejich rozsudky, a aby věnovala zvláštní pozornost rozsudkům týkajícím se zákazu diskriminace, genderové rovnosti a práv menšin;

99.vyzývá Komisi, aby předložila novou ambiciózní strategii týkající se rovnosti a boje proti rasismu pro nadcházející roky, která by obsahovala také doporučení Parlamentu, tak aby bylo možné komplexně řešit otázku diskriminace ze všech důvodů a ve všech oblastech života; zdůrazňuje, že je třeba zajistit komplexní a koordinovaný přístup ke všem stávajícím a budoucím strategiím, rámcům a akčním plánům s cílem maximalizovat jejich součinné působení a zajistit jejich ucelené uplatňování;

100.vyzývá všechny členské státy, aby přijaly a plně provedly vnitrostátní akční plány proti rasismu nebo strategie s náročnými normami, mj. jasnými cíli, harmonogramy a rozpočty; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s občanskou společností zajistila mechanismy pravidelného monitorování;

101.zdůrazňuje, že se státními příslušníky třetích zemí v EU se musí zacházet nediskriminačním způsobem; poukazuje na to, že podle mezinárodního i unijního práva, mj. v souladu se zásadou nenavracení, mají státní příslušníci třetích zemí právo požádat o mezinárodní ochranu; vyzývá členské státy, aby dodržovaly zásady právního státu a základních práv zakotvených v Listině a uplatňovaly právní předpisy přijaté spolutvůrci právních předpisů; zdůrazňuje, že rozhodnutí Evropského soudního dvora a Evropského soudu pro lidská práva jsou závazná;

102.vyzývá Komisi a členské státy, aby zakázaly profilování na základě rasového původu a další diskriminační praktiky, a to i na hranicích, aby vyčlenily značné zdroje na iniciativy v oblasti začleňování a prosazování práva a aby vytvořily nezávislé mechanismy monitorování, odpovědnosti a podávání stížností; vyzývá Komisi, aby s cílem zabránit algoritmické diskriminaci zavedla závazné posuzování jejího dopadu na lidská práva a rovnost; vyzývá dále Komisi a členské státy, aby se zabývaly neúměrným vystavením rasizovaných komunit znečištění, zhoršování životního prostředí a rizikům spojeným s klimatem;

103.vyzývá členské státy, aby v souladu s Pařížskými zásadami OSN zřídily vnitrostátní instituce pro lidská práva, zaručily jejich nezávislost a schopnost účinně plnit svěřené úkoly a poskytly ochranu před politickým vměšováním;

104.vyzývá členské státy, aby neomezeně uplatňovaly směrnici (EU) 2024/1500 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1500 ze dne 14. května 2024 o standardech pro orgány pro rovné zacházení v oblasti rovného zacházení se ženami a muži a rovných příležitostí pro ženy a muže v otázkách zaměstnání a povolání a o změně směrnic 2006/54/ES a 2010/41/EU (Úř. věst. L, 2024/1500, 29.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1500/oj). a směrnici (EU) 2024/1499 Směrnice Rady (EU) 2024/1499 ze dne 7. května 2024 o standardech pro orgány pro rovné zacházení v oblasti rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, rovného zacházení s osobami v otázkách zaměstnání a povolání bez ohledu na jejich náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci, rovného zacházení se ženami a muži v otázkách sociálního zabezpečení a v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování a o změně směrnic 2000/43/ES a 2004/113/ES (Úř. věst. L, 2024/1499, 29.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1499/oj)., v nichž jsou stanoveny minimální standardy pro orgány pro rovné zacházení; naléhavě vyzývá k přijetí konkrétních opatření, která by zaručila nezávislost orgánů pro rovné zacházení a zajistila jejich efektivitu při prosazování rovnosti; vybízí k podpoře organizací občanské společnosti při vypracovávání a šíření vzdělávacích iniciativ s cílem zajistit jejich široký dosah a dostupnost;

105.vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly účinná ucelená opatření proti antisemitismu, xenofobii, rasismu, misogynii, homofobii, transfobii a veškerým dalším formám předsudků, nesnášenlivosti, diskriminace a zločinům z nenávisti; vyzývá dále EU i členské státy, aby trvale usilovaly o monitorování, prevenci a stíhání souvisejících trestných činů z nenávisti a o ochranu menšin;

106.se znepokojením bere na vědomí zjištění Agentury pro základní práva, která naznačují, že v celé Unii dochází k významnému nárůstu antisemitismu, a to i na internetu, ve veřejném prostoru a v rámci místních komunit; zdůrazňuje, že mnoho Židů uvádí, že se setkávají s překážkami, které jim brání v otevřeném vyjadřování své identity, a nadále čelí obavám o svou bezpečnost; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily mechanismy prevence a nahlašování incidentů a podpory obětí, urychlily realizaci strategie EU zaměřené na boj proti antisemitismu a zajistily neomezené vymáhání právních předpisů EU a členských států a aby v případě potřeby posílily vzdělávání, zvyšování povědomí o dané problematice a bezpečnostní opatření; důrazně odsuzuje vzestup antisemitismu v celé EU;

107.je znepokojen tím, že určitá politická opatření přijatá v některých členských státech vedou k diskriminaci určitých skupin, včetně skupin definovaných podle rasy, barvy pleti, etnického původu, jazyka, náboženského vyznání, zdravotního postižení nebo sexuální orientace; odsuzuje skutečnost, že účinky těchto opatření zahrnují diskriminační právní a donucovací postupy, ale i delegitimizaci – a v některých případech kriminalizaci nebo pokus o kriminalizaci – politických, náboženských a jiných forem diskurzu; vyzývá členské státy, aby se zdržely takových praktik a nepřijímaly opatření a právní předpisy, které by mohly vést v případě těchto komunit k uvedeným důsledkům;

108.důrazně odsuzuje veškeré formy diskriminace a nepřátelství vůči náboženským komunitám, včetně islamofobie, a veškeré další formy diskriminace a rasismu v celé EU, včetně násilných činů, zastrašování, nenávistných verbálních projevů a zobrazování nenávistných symbolů na veřejných prostranstvích; vyzývá členské státy a kandidátské země, aby příslušníkům všech menšin zajistily rovnost před zákonem;

109.vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly diskriminací a sociálním vyloučením, kterým čelí ohrožené skupiny, včetně Romů, a aby zajistily účinné uplatňování strategického rámce EU pro rovnost, začlenění a účast Romů; naléhavě vyzývá členské státy, aby provedly rozsudky Evropského soudu pro lidská práva týkající se práv Romů, a Komisi, aby na jejich provedení dohlížela;

110.vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti diskriminaci osob se zdravotním postižením a podporovaly jejich plné začlenění a zapojení do společnosti; vyzývá dále EU a členské státy, aby se řídily doporučeními Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením s cílem ukončit diskriminaci všech osob se zdravotním postižením a zajistit jim rovné požívání základních práv a plné zapojení do všech oblastí společnosti https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CRPD%2FC%2FEUR%2FCO%2F2-3&Lang=en.;

111.odsuzuje všechny formy násilí a nátlaku vůči osobám se zdravotním postižením, zejména nucenou sterilizaci, která představuje závažné porušení lidské důstojnosti a tělesné integrity; vyzývá Komisi a členské státy, aby nucenou sterilizaci na základě zdravotního postižení nebo právní způsobilosti bez výjimky kriminalizovaly a aby obětem poskytly odškodnění; vyzývá k přijetí akčního plánu EU pro rovnost a intersekcionalitu; naléhavě vyzývá k uznání a začlenění národních znakových jazyků jako součásti jazykové rozmanitosti EU;

112.vyzývá k posílení platformy EU pro osoby se zdravotním postižením jako stálého participativního mechanismu pro politický dialog s organizacemi osob se zdravotním postižením; žádá Komisi, aby zachovala transparentní rámec pro monitorování strategie EU pro práva osob se zdravotním postižením na období 2021–2030 s každoročním veřejným podáváním zpráv a smysluplným zapojením občanské společnosti; zdůrazňuje, že orgány EU musejí jít příkladem a zajistit přístupnost, inkluzivní nábor a výrazný nárůst počtu zaměstnanců se zdravotním postižením ve správě EU; podporuje realizaci akčního plánu pro osoby se zdravotním postižením v rámci vnější činnosti EU, který by zajistil, aby v souladu s článkem 32 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením došlo k úplnému začlenění práv těchto osob do rozvojových a humanitárních programů;

113.vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly finanční prostředky EU určené na podporu sociálního začleňování a na zlepšení životní úrovně – včetně přístupu k finančně dostupnému bydlení, kvalitnímu vzdělání, sociálnímu zabezpečení a zdravotní péči – využívány účinně a transparentně; vyjadřuje znepokojení nad nedávnými případy jejich zneužití;

114.naléhavě vyzývá Komisi, aby posílila monitorování, audit a přímé zapojení komunit s cílem zaručit, že se každé euro dostane ke svým zamýšleným příjemcům a přispěje ke skutečnému zlepšení životních podmínek znevýhodněných a marginalizovaných skupin, mj. etnických menšin a osob, na které dopadá ekologická a digitální transformace; vyzývá členské státy, aby zajistily dodržování Evropské sociální charty a evropského pilíře sociálních práv; vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala jejich uplatňování a v případě nedostatků přijala příslušná opatření;

115.vyjadřuje znepokojení nad tím, že bydlení je považováno za komoditu; vyzývá ke zlepšení přístupu k sociálnímu a cenově dostupnému bydlení a k přijetí dlouhodobých strategií bydlení založených na právech, které by se zaměřily také na prevenci bezdomovectví; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byla v připravovaném akčním plánu EU pro cenově dostupné bydlení upřednostněna přístupnost, cenová dostupnost a energetická účinnost, a aby zvážila zřízení zvláštního fondu;

116.zdůrazňuje, že je důležité zajistit přístup ke spravedlnosti, transparentnost a účast na řešení záležitostí týkajících se životního prostředí; požaduje, aby byla do politiky Unie začleněna opatření zaměřená na dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí a na zlepšení jeho kvality, jak je zakotveno v článku 37 Listiny; opakuje svou výzvu, aby bylo v Listině uznáno právo na zdravé životní prostředí; naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby přijaly okamžitá opatření k boji proti změně klimatu; opakovaně vyzývá Komisi, aby rozšířila mandát Úřadu evropského veřejného žalobce, tak aby zahrnoval trestné činy proti životnímu prostředí;

117.připomíná, že chudoba představuje porušení lidské důstojnosti a neumožňuje neomezené uplatňování základních práv, jak jsou uznána v Listině základních práv a v článku 9 Smlouvy o fungování EU; zdůrazňuje, že boj proti chudobě proto musí být ústřední prioritou EU a všech členských států; vyzývá k tomu, aby v souladu s evropským pilířem sociálních práv a cíli udržitelného rozvoje OSN (cílem udržitelného rozvoje č. 1) byly cíle zaměřené na vymýcení chudoby začleněny na základě přístupu prosazujícímu začleňování do relevantní hospodářské, sociální a environmentální politiky EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby v příštím strategickém cyklu EU zakotvila vymýcení chudoby jako horizontální cíl a aby zavedla jasné mechanismy správy a monitorování;

118.opakuje, že předpokladem pro důstojný život je možnost dosáhnout na přiměřený příjem; v návaznosti na návrh Komise týkající se doporučení Rady o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění konstatuje, že směrnice o přiměřeném minimálním příjmu by mohla přispět k dosažení cíle, kterým je snížit do roku 2030 ve všech členských státech chudobu alespoň o polovinu;

119.vyzývá Komisi, aby s cílem vymýtit chudobu do roku 2035 vypracovala evropskou strategii boje proti chudobě, která by obsahovala měřitelné průběžné cíle; naléhavě vyzývá Komisi, aby s cílem sledovat provádění a koordinaci připravované strategie EU pro boj proti chudobě a sledovat vícerozměrnou chudobu a nerovnost ve všech členských státech vytvořila pracovní skupinu EU pro boj proti chudobě; vyzývá ke strukturované účasti osob žijících v chudobě a organizací, které je zastupují;

120.zdůrazňuje, že chudoba se prolíná s pohlavím, věkem, zdravotním postižením, etnickým původem, migračním statusem a znevýhodněním venkovských oblastí a určitých regionů; vyzývá k přijetí cílených opatření proti chudobě; poukazuje na to, že boj proti chudobě z vícera důvodů vyžaduje kombinaci opatření, včetně antidiskriminační politiky, kvalitního zaměstnání, cenově dostupných služeb a opatření ke zvýšení zaměstnatelnosti příslušných osob;

121.je si vědom toho, že smysluplná účast osob žijících v chudobě má zásadní význam pro demokratickou legitimitu opatření zaměřených na boj proti chudobě a jejich účinnost; vyzývá k tomu, aby byly v zájmu většího začlenění do společnosti vytvořeny na úrovni EU a členských států stálé struktury pro dialog s organizacemi občanské společnosti a sociálními partnery;

122.připomíná, že základy projektu EU zahrnovaly dobré životní podmínky lidí jako jeden z pilířů, a domnívá se, že bez ohledu na veškeré geopolitické, bezpečnostní a socioekonomické výzvy nemůže EU ignorovat sociální rozměr a otázku základních práv, na nichž je založena; žádá Komisi, aby v rámci všech stávajících a nadcházejících politických opatření EU řádně zohlednila otázku dobrých životních podmínek občanů, včetně těch nejzranitelnějších, a aby do svého programu politické bezpečnosti zahrnula potravinové a zdravotní zabezpečení;

123.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.