1.bere na vědomí zprávu Komise o kontrole uplatňování práva EU za rok 2023;

2.s politováním konstatuje, že Komise nezveřejnila výroční zprávu o kontrole uplatňování práva EU za rok 2024, a porušila tak praxi, která byla zavedena před 40 lety – v roce 1983; zdůrazňuje, že pravidelná každoroční kontrola uplatňování práva EU je zásadním nástrojem, který Komise používá v souladu s čl. 17 odst. 1 SEU k plnění své úlohy strážkyně Smluv, protože umožňuje zajistit a kontrolovat správné uplatňování a prosazování práva EU ve všech členských státech a transparentním způsobem přístupným pro všechny sledovat pokrok dosažený v této oblasti; domnívá se, že výroční zpráva o kontrole uplatňování práva EU je klíčovým nástrojem, který umožňuje kontrolu správného provádění práva EU v právu členských států a jeho uplatňování a zajišťuje institucionální rovnováhu, jak je stanoveno ve Smlouvách; zdůrazňuje, že Parlament musí být neustále informován a že se na tyto zprávy spoléhá jako spolutvůrce právních předpisů, ale i při provádění politické kontroly Komise podle čl. 14 odst. 1 SEU, aby zajistil řádné uplatňování výsad ze strany Komise; zdůrazňuje, že je důležité zajistit každoroční kontrolu uplatňování práva EU v jednotlivých zemích, aby se zabránilo porušování základních práv a zásad právního státu v důsledku jeho nedodržování; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost svobodě projevu, pluralitě sdělovacích prostředků, rovnosti a zákazu diskriminace, jejichž porušení by mohlo mít přímý dopad na důvěru občanů v EU; domnívá se, že transparentní a přístupné podávání zpráv přispívá k informování občanů o uplatňování právních předpisů EU a omezuje prostor pro zavádějící informace o fungování Unie; se znepokojením konstatuje, že vnitrostátní ústavní a nejvyšší soudy v některých členských státech podkopávají zavedenou doktrínu přednosti práva EU; zdůrazňuje, že tento vývoj by měl vždy vést k urychleným opatřením Komise v oblasti prosazování práva, včetně zahájení řízení o neplnění povinností;

3.bere na vědomí přechod Komise k novému cyklu podávání zpráv o kontrole uplatňování práva EU, jehož součástí jsou výroční zprávy každého komisaře o dosažení pokroku při zjednodušování, uplatňování a prosazování práva EU a souhrnná výroční zpráva o zjednodušování, uplatňování a prosazování práva EU; vítá výroční souhrnnou zprávu za rok 2025 a výroční zprávy komisařů o dosaženém pokroku za rok 2025, které se vztahují na období od 1. ledna do 31. července, jako cenný zdroj věcných informací o stavu uplatňování práva EU ve všech odvětvích a všech členských státech; konstatuje, že zprávy mají přehlednou strukturu; s politováním však konstatuje, že se analýza přespříliš zabývá dosaženými výsledky a málo pozornosti je v ní věnováno přetrvávajícím problémům a systémovým nedostatkům při prosazování práva EU; konstatuje, že nedostatečné srovnávací údaje a ukazatele zaměřené na výsledky vedou k omezením při posuzování skutečného pokroku v průběhu času; zdůrazňuje, že výroční souhrnná zpráva musí jít nad rámec popisné činnosti a poskytovat věcné a kritické posouzení systémových problémů a nedostatků při uplatňování a prosazování právních předpisů EU, včetně jasného a transparentního zjišťování nedostatků a kroků plánovaných k jejich řešení; vyzývá Komisi, aby v budoucích souhrnných zprávách zajistila jednotný postup a aby kapitoly týkající se zjednodušení právních předpisů byly vyváženy analýzou jejich uplatňování a prosazování; vyzývá Komisi, aby překročila rámec formální, procedurální kontroly zaměřené pouze na provádění směrnic v právu členských států; zdůrazňuje, že kontrola by měla zachycovat skutečnou účinnost práva EU při dosahování jejích cílů; žádá Komisi, aby zveřejnila metodiku použitou při vypracovávání souhrnných zpráv s cílem zajistit transparentnost a účinnou parlamentní kontrolu; poukazuje na význam dobré spolupráce mezi orgány, zejména prostřednictvím trvalého strukturovaného dialogu mezi Komisí a Parlamentem, s cílem zajistit neomezenou transparentnost a dostupnost a zvýšit důvěryhodnost a užitečnost zpráv pro tvůrce politiky a občany;

4.vyzývá k transparentnější spolupráci mezi Komisí, Parlamentem a Radou při uplatňování a prosazování práva EU, mimo jiné prostřednictvím pravidelného strukturovaného dialogu, systematické výměny údajů a včasného předávání příslušných dokumentů Parlamentu v souladu s interinstitucionální dohodou o zdokonalení tvorby právních předpisů;

5.vyjadřuje politování nad nedostatkem informací o základních politických prioritách EU ve výroční zprávě Komise o kontrole uplatňování práva EU za rok 2023, ale i v její souhrnné zprávě o zjednodušování, provádění a prosazování práva EU;

6.zdůrazňuje, že je třeba posílit mechanismy předběžné kontroly, které by zajistily, aby byly legislativní návrhy plně v souladu s rozdělením pravomocí stanoveným ve Smlouvách, tak aby se zabránilo situacím, kdy mohou být akty, které byly přijaty řádným legislativním postupem a schváleny členskými státy, z důvodu právního základu nebo pravomocí následně, a to i částečně zrušeny; poukazuje na to, že větší právní kontrola ve všech fázích legislativního procesu má zásadní význam pro zajištění stability, předvídatelnosti a důvěryhodnosti právních předpisů EU; zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise zajistila systematické kontroly dodržování předpisů s cílem zabránit tomu, aby právní předpisy EU zasahovaly do oblastí vyloučených z pravomoci EU, zejména v citlivých oblastech;

7.vyzývá Komisi, aby zveřejnila výroční zprávu o transparentnosti věnovanou konkrétně cyklu kontroly, zjednodušování a prosazování právních předpisů, v níž by podrobně popsala metodické změny, zdroje údajů, problémy, s nimiž se setkala, a konzultace se zúčastněnými stranami a vnitrostátními správními orgány;

8.všímá si, že se v souhrnné zprávě Komise za rok 2025 a v dostupných zprávách o pokroku dosaženém v jednotlivých odvětvích objevují zmínky o dialogu vedeném před zahájením řízení o nesplnění povinnosti (dříve znám pod názvem „pilotní postup EU“), o jeho současném fungování a o jeho úloze při hledání včasného řešení problémů předtím, než je zahájeno formální řízení o neplnění povinností; domnívá se však, že tyto zmínky by měly být podrobnější;

9.zdůrazňuje, že petice, které Parlament obdržel, představují zásadní nástroj ke zjišťování nedostatků při uplatňování právních předpisů EU, včetně jejich systémového nebo strukturálního porušování v členských státech; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zajistila zohledňování informací a zjištění vyplývajících z petic a jejich začleňování do svých postupů při prosazování právních předpisů a kontrole; vyzývá Komisi zejména k tomu, aby poskytla podrobné statistické údaje o počtu petic, kterými se Komise dále zabývala, včetně petic, které vedly k dalšímu šetření prostřednictvím pilotních postupů EU nebo řízení o neplnění povinností;

10.vyjadřuje znepokojení nad pravidelnou absencí posouzení dopadů, které by bylo přiloženo k legislativním návrhům, zejména k legislativním návrhům, jež by mohly mít významný dopad na základní práva; zdůrazňuje, že posuzování dopadů právních předpisů EU přispívá k jejich kvalitě, a usnadňuje tak jejich uplatňování, ale vede i k větší transparentnosti a odpovědnosti orgánů EU; poukazuje na to, že při vypracovávání posouzení dopadů je důležité konzultovat příslušné zúčastněné strany a organizace občanské společnosti;

11.doporučuje, aby Komise do sledování toho, jak je uplatňováno právo EU, rozsáhle zapojila zúčastněné strany, organizace občanské společnosti a nezávislé odborníky a plně využila jejich odborné znalosti a obeznámenost s uplatňováním unijního práva na místní úrovni;

12.znovu zdůrazňuje, že dodržování zásad právního státu je jedním ze základních předpokladů účinného a jednotného uplatňování práva EU ve všech členských státech, a uznává zásadní význam vymáhání práva pro ochranu základních práv; upozorňuje na to, že řádné a jednotné používání práva EU v oblasti svobody, bezpečnosti a práva je zcela nezbytné pro zaručení základních práv, vzájemné důvěry a právního státu v celé EU; se znepokojením bere na vědomí chronické nedostatky v provádění a uplatňování klíčových právních nástrojů; rozhodně podporuje mechanismus podmíněnosti dodržováním zásad právního státu a vyzývá Komisi, aby jej uplatňovala důsledně, objektivně a transparentně; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné důkladněji ověřovat, zda členské státy dodržují základní hodnoty EU, konkrétně zásady právního státu a demokracie a lidská práva, jak je stanoveno v článku 2 Smlouvy o EU; upozorňuje na to, že mechanismus podle článku 7 Smlouvy o EU představuje základní nástroj prosazování práva v případě zřejmého nebezpečí, že by některý členský stát mohl porušit uvedené hodnoty, nebo v případě jejich vážného porušení; zdůrazňuje, že zásady právního státu jsou závazné nejen pro členské státy, ale i pro orgány a instituce EU, které by se měly zodpovídat za dodržování Smluv;

13.oceňuje úsilí Komise o posílení rámcového rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_framw/2008/913/oj. a nařízení o digitálních službách Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj)., čímž se snaží zajistit důraznou právní a institucionální ochranu před nenávistnými výroky, diskriminací a násilím v reálném životě i na internetu;

14.vyzývá justiční a donucovací orgány k intenzivnější přeshraniční spolupráci, aby bylo možné účinně potírat závažnou trestnou činnost, korupci a terorismus; podporuje větší digitalizaci justičních nástrojů, včetně plného zavedení systému e-Evidence a vytvoření digitální infrastruktury e-CODEX; zdůrazňuje, že je důležité posílit úlohu a provozní kapacity Úřadu evropského veřejného žalobce;

15.zdůrazňuje, že když Komise prosazuje ochranu základních práv podle Listiny základních práv, která jsou totožná s právy zaručenými Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, měla by řádně zohledňovat judikaturu Evropského soudu pro lidská práva;

16.vyzdvihuje strategická poručení uvedená ve zprávě Maria Draghiho a ve zprávě Enrica Letty a zdůrazňuje, že jsou relevantní pro posílení prováděcí kapacity EU, modernizaci jednotného trhu a zaručení soudržnější správy práva EU, která bude ve všech oblastech politik klást důraz na výsledky;

17.vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že se Komise zdráhá zahájit řízení o nesplnění povinností u Soudního dvora Evropské unie i v případech, kdy se jedná o jasné a opakované porušování práva EU; apeluje na Komisi coby strážkyni Smluv, aby plně využívala všechny dostupné nástroje prosazování práva EU a nevyhýbala se ani podávání žalob, které jsou jedním ze základních donucovacích nástrojů, které slouží k zajištění dodržování práva EU a zachování jeho autority; s politováním konstatuje, že řízení o nesplnění povinnosti jsou stále zahajována selektivně kvůli tomu, že Komise upřednostňuje porušení, která podle jejího názoru mají největší dopad na veřejné a obchodní zájmy Sdělení Komise ze dne 11. února 2025 „Evropa jednodušší a rychlejší: Sdělení o provádění a zjednodušování“ (COM(2025)0047)., a vyjadřuje znepokojení nad tím, že na případná porušení práva EU systematicky nereaguje přijetím donucovacích opatření; vyzdvihuje význam účinného sledování a preventivních opatření, aby občané nenesli náklady plynoucí z neúplného provedení právních předpisů EU ve vnitrostátním právu nebo z jejich nesprávného uplatňování členskými státy;

18.vytýká Komisi netransparentní používání kritérií, podle nichž upřednostňuje určité donucovací kroky před jinými; vyzývá Komisi, aby přijala a zveřejnila transparentní a objektivní kritéria pro případy nesplnění povinnosti, zejména pokud jde o výběr a upřednostňování případů, které se týkají závažného nebo systémového porušování základních práv, zásad právního státu nebo pravidel, kterými se řídí vnitřní trh; trvá na tom, že je nutné v celém řízení zvýšit transparentnost, mimo jiné zlepšit přístup veřejnosti k informacím o statusu, povaze a rozsahu zahájených řízení a o jejich výsledcích a o vstupech veřejnosti, a sice jak o obdržených, tak zohledněných informacích, zejména v počáteční fázi řízení o nesplnění povinnosti; vyzývá Komisi, aby aktivně a průběžně podávala zprávy o případech, kdy přijala opatření v návaznosti na podezření z vážného nesplnění povinnosti, a o případech, kdy se rozhodla, že neučiní žádné kroky;

19.vyjadřuje politování nad tím, řízení o nesplnění povinnosti často není zahájeno v případě nesplnění rozsudku Soudního dvora EU; vyzývá Komisi, aby v uvedených případech důsledně zahajovala řízení o nesplnění povinnosti a mimo jiné požadovala zaplacení jednorázové částky nebo penále, zejména pokud dotčený členský stát systematicky porušuje právo EU nebo opakovaně nedodržel rozsudek Soudního dvora EU;

20.zdůrazňuje, že stížnosti na údajné porušení práva EU členskými státy, které podávají občané, právníci nebo organizace občanské společnosti, jsou důležitým zdrojem informací o vymáhání práva EU; naléhá na Komisi, aby zajistila, že po obdržení stížnosti budou podniknuty náležité kroky, mimo jiné že v relevantních případech bude včas zahájeno řízení o nesplnění povinnosti nebo že bude podavatel jasně informován o důvodech, proč toto řízení zahájeno nebude; dále zdůrazňuje, že je důležité občanům poskytnout další možnosti, jak ohlásit nesprávný úřední postup orgánu či instituce EU nebo podvod, posílit finanční prostředky a personál úřadu Evropského veřejného ochránce práv a Evropského úřadu pro boj proti podvodům a zefektivnit mechanismus pro předkládání petic Evropskému parlamentu;

21.konstatuje, že Parlament obdržel několik petic, ve kterých se upozorňuje na vážné obavy ohledně pohlavního zneužívání dětí, zejména na internetu, a obecněji na opakované nebo systémové nedostatky při provádění práva EU týkajícího se ochrany dětí; zdůrazňuje, že v letech 2023 a 2025 zahájila Komise řízení o nesplnění povinnosti proti 18 členským státům kvůli nesprávnému provedení směrnice 2011/93/EU o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/93/oj)., z nichž bylo uzavřeno osm případů; vyzývá Komisi, aby upřednostnila prosazování práva v této oblasti a zajistila rychlé a účinné návazné sledování v případě petic, v nichž zaznívá obvinění z porušování předpisů, a to vzhledem ke zvláštní zranitelnosti dětí; vybízí v této souvislosti Komisi, aby využila všech dostupných procesních a právních prostředků k zajištění plného a účinného provádění právních předpisů EU zaměřených na prevenci pohlavního zneužívání dětí a na boj proti němu;

22.se znepokojením si všímá, že v některých členských státech je ohroženo používání řízení o předběžné otázce, včetně pravomoci soudců požádat o rozhodnutí o předběžné otázce; zdůrazňuje, že takové překážky v dotčených členských státech oslabují řádné uplatňování práva EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby plně využívala všechny relevantní nástroje k zajištění plného souladu s řízením o předběžné otázce;

23.naléhá na Komisi, aby účinně využívala fázi před zahájením řízení k tomu, aby dotčený členský stát začal co nejrychleji plnit povinnosti vyplývající z práva EU; důrazně Komisi vyzývá, aby stanovila lhůtu pro dialog před zahájením řízení o nesplnění povinnosti (který byl dříve znám pod označením pilotní řízení EU) s cílem zajistit rychlé vyřešení a vymáhání; doporučuje, aby v zájmu odpovědnosti a rychlého urovnání byly o těchto neformálních dialozích poskytovány podrobnější a snáze dostupné informace, včetně očekávaného časového plánu a výsledků;

24.vybízí Komisi a členské státy, aby posílily strukturovanou spolupráci a mechanismy včasného varování, které pomáhají odhalovat problémy s prováděním právních předpisů EU ve vnitrostátním právu nebo s jeho uplatňováním dříve, než je nutné zahájit formální řízení o neplnění povinnosti; důrazně vyzývá členské státy, aby se striktně řídily časovými lhůtami pro provedení právních předpisů EU ve svém právu, dodržovaly pokyny Komise a aktivně a plně se zapojily do dialogu o uplatňování předpisů a aby Komisi včas informovaly o potenciálních překážkách a problémech s prováděním a uplatňováním práva EU, aby se zabránilo prodlevám, chybám a případným postihům; žádá, aby byla v tomto ohledu poskytnuta další podpora pro budování administrativních a technických kapacit členských států; s politováním konstatuje, že některé členské státy buď informují o problémech s prováděním právních předpisů EU ve svém právu anebo s jejich uplatňováním příliš pozdě nebo vůbec, což vede k prodlevám, které mají negativní důsledky pro občany a podniky v EU; připomíná, že členské státy se účastní legislativního procesu prostřednictvím Rady, která je spolutvůrcem právních předpisů; zdůrazňuje, že nedostatečné vymáhání unijních právních předpisů zhoršuje vnímání EU ze strany občanů i její schopnost dosahovat výsledků;

25.s uspokojením bere na vědomí, že byl zaveden nový nástroj, a sice dialog o provádění, který má členské státy podpořit při dodržování právních předpisů EU; zdůrazňuje, že je důležité stanovit jasný, transparentní a inkluzivní postup pro určení, výběr a zapojení zúčastněných stran do těchto dialogů napříč členskými státy EU; se znepokojením konstatuje, že účast regionálních a místních orgánů v těchto dialozích zůstává omezená; zdůrazňuje, že smysluplné zapojení zúčastněných stran má zásadní význam pro zvýšení kvality, legitimity a účinnosti úsilí o uplatňování právních předpisů;

26.bere na vědomí, že podle srovnávacího přehledu výsledků v oblasti jednotného trhu bývá provedení směrnic o vnitřním trhu v EU opožděno v průměru o 11,9 měsíce, což znamená, že členským státům trvá průměrně o téměř celý rok déle, než je předepsaná lhůta, aby směrnice EU provedly ve vnitrostátním právu;

27.se znepokojením poukazuje na skutečnost, že mnohé evropské legislativní akty obsahují odkazy na technické normy či akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, které jsou v okamžiku přijetí základního aktu stále ve fázi konceptu, takže je pro členské státy obtížné tyto akty plně provést ve stanovené lhůtě;

28.se znepokojením bere na vědomí omezení nové platformy Europa pro uplatňování předpisů EU, která byla spuštěna v dubnu 2025 a v níž mají být centrálně shromažďovány informace o donucovacích opatřeních Komise, případech nesplnění povinnosti, provádění směrnic ve vnitrostátním právu a dialogu před zahájením řízení o nesplnění povinnosti (dříve pilotní řízení EU); poukazuje na to, že platforma má sice velký potenciál, ale v současné době ji tvoří především tabulky s údaji, a proto by měla být zlepšena tak, aby transparentně poskytovala základní informace o probíhajících či skončených postupech a nabízela kompletní kvalitativní analýzy předkládaných údajů; konstatuje, že informace zveřejňované na platformě jsou primárně organizovány členskými státy, což skýtá obecný přehled o jejich úsilí vynakládaném na uplatňování předpisů; vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje struktura, která by vycházela z právních aktů a umožňovala rychleji pochopit, v jaké fázi uplatňování se předpis nachází, související problémy a obtíže členských států s uplatňováním legislativních aktů; domnívá se, že takový analytický přístup by výrazněji zlepšil transparentnost a usnadnil posuzování uplatňování napříč EU, které by se více opíralo o fakta; vyzývá Komisi, aby platformu a její obsah zefektivnila, tak aby umožňovala transparentní a snadné provádění řady úkonů, včetně porovnávání a vyvozování závěrů v určitých případech, a stala se užitečným nástrojem zákonodárců, právníků a občanů, kteří si přejí získat informace o tom, jak je právo EU dodržováno v praxi;

29.zdůrazňuje, že pro zajištění odpovědnosti a získání důvěry veřejnosti má zásadní význam transparentní a včasné zveřejňování údajů o provádění právních předpisů EU ve vnitrostátním právu a o případech nesplnění povinnosti; vyzývá Komisi, aby tyto údaje zpřístupňovala v otevřeném a uživatelsky vstřícném formátu a usnadnila jejich porovnávání mezi členskými státy a různými oblastmi politik; vyzývá Komisi, aby zajistila nezbytnou transparentnost všech nástrojů a databází, které jsou používány ke sledování uplatňování právních předpisů EU, mimo jiné aby zveřejňovala metodické poznámky, kritéria pro shromažďování údajů a vysvětlení k ukazatelům; zdůrazňuje, že transparentnost má zásadní význam pro smysluplný dohled vykonávaný občany, výzkumnými pracovníky a orgány a institucemi EU;

30.zdůrazňuje, že je nutné transparentněji poskytovat informace občanům a podnikům o jejich právech zaručených právními předpisy EU a o dostupných mechanismech v případě jejich porušení; vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily viditelnost a dostupnost postupů pro podávání stížností, mimo jiné pomocí digitálních nástrojů a mnohojazyčných informačních portálů;

31.naléhavě vyzývá Komisi, aby intenzivněji a modernějšími metodami sledovala uplatňování nařízení vzhledem k jejich rostoucímu významu jakožto hlavního legislativního nástroje; bere na vědomí problémy s používáním nařízení, jak dokládají nedostatky v údajích předkládaných Komisí, zejména pokud jde o jejich úplnost, přístupnost a důslednost; žádá Komisi, aby informovala o tom, jak své monitorovací činnosti a postupy přizpůsobila uplatňování nařízení a doporučením, která v této souvislosti vydala ve své zprávě o hodnocení pracovních metod Komise pro kontrolu uplatňování práva EU;

32.doporučuje, aby byla ukázněněji a omezeněji používána sekundární legislativa, konkrétně akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty, a aby byly za tímto účelem konkrétně vymezeny nepodstatné prvky právních předpisů nebo omezena působnost těchto aktů na skutečně technické aspekty, které jsou nezbytné pro uplatňování primární legislativy; zdůrazňuje, že sekundární legislativa musí být přijímána transparentními postupy s jasnými harmonogramy, které spolunormotvůrcům poskytnou dostatek času na smysluplnou a účinnou kontrolu, a musí být zveřejňována včas, aby se zúčastněné strany mohly připravit na dodržování jejích ustanovení, a dále poukazuje na to, že taková opatření by měla být, je-li to možné, předkládána s předstihem nebo současně se vstupem primární legislativy v platnost, aby se zajistila právní jistota a vymahatelnost;

33.je pevně přesvědčen o tom, že soudní orgány členských států a EU mají zásadní podíl na vytváření solidní judikatury, a tak na zachování právní jistoty v celé společnosti a na celém trhu EU; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité nejen zachovat nezávislost soudnictví, ale také vyčlenit značné finanční a lidské zdroje pro soudní orgány;

34.upozorňuje na to, že v některých členských státech s federálním uspořádáním nebo se silnými pravomocemi regionů, je pro provedení právních předpisů EU ve vnitrostátním právu zapotřebí více legislativních postupů na více správních úrovních;

35.vyzdvihuje význam zintenzivnění přeshraniční spolupráce soudních a donucovacích orgánů pro účinné potírání závažné trestné činnosti, korupce a terorismu, zejména posílením úlohy a provozní kapacity Úřadu evropského veřejného žalobce;

36.v zájmu rychlejšího a důvěryhodného rozhodování soudních orgánů podporuje další digitalizaci justičních nástrojů, jako jsou systémy e-Evidence a e-CODEX, a to zejména v přeshraničních postupech;

37.zdůrazňuje, že zjednodušování právních předpisů EU nesmí být spojeno s deregulací; zdůrazňuje, že Komise ve svém úsilí o zjednodušení právních předpisů, v jehož rámci spojuje do balíčků různé legislativní akty, by v žádném případě neměla postupovat automaticky a že je povinna v nezbytných případech provádět rozsáhlá posouzení dopadů a vést smysluplné konzultace se zúčastněnými stranami; poukazuje na to, že zjednodušení právních textů a postupů může zvýšit jasnost, právní jistotu a administrativní efektivitu; opakuje, že kvalitní, jasné a kompaktní právní předpisy EU jsou zásadním předpokladem jejich účinného, správného a jednotného provedení v právu členských států způsobem, který zachová základní politické cíle a záruky; zdůrazňuje, že v rámci toto zjednodušování je nutné snížit technickou složitost, zabránit překrývání právních předpisů, sladit definice a postupy zavedené akty, které upravují související oblasti, a zaručit technicky proveditelné uplatňování ve vnitrostátním právu; poukazuje na to, že je důležité zajistit soudržnost legislativních nástrojů, aby nedocházelo ke zdvojování a rozporům, které brání účinnému uplatňování právních předpisů; zdůrazňuje, že snížení administrativní zátěže je pevně spjato se zajištěním přístupnosti, čehož lze účinně dosáhnout pomocí vhodně koncipovaných digitálních nástrojů, které mohou jednoduše využívat všichni uživatelé bez výjimky;

38.konstatuje, že v roce 2023 bylo 59 ze 130 řádných legislativních postupů zveřejněno bez posouzení dopadů a v roce 2024 bylo bez posouzení dopadů zveřejněno 26 z 31 řádných legislativních postupů; se znepokojením dále konstatuje, že Komise v období od 1. prosince 2024 do 26. září 2025 zveřejnila 80 řádných legislativních postupů, z nichž pouze 18 se opíralo o celkem 12 posouzení dopadů; požaduje, aby byla posouzení dopadů prováděna u všech aktů; vyjadřuje politování nad tím, že tomu tak u několika politicky citlivých návrhů v minulosti nebylo;

39.bere na vědomí cíle v oblasti snižování zátěže stanovené Komisí v jejím pracovním programu na rok 2025; vítá plány Komise provádět zátěžové testy a kontroly skutečného stavu právních předpisů EU s cílem zajistit, aby účinně plnily své politické cíle; v této souvislosti připomíná význam systematického hodnocení právních předpisů pro tvorbu politik založenou na důkazech, jak je stanoveno v souboru nástrojů Komise pro zlepšování právní úpravy; naléhavě vyzývá k tomu, aby byly jmenovanému komisaři poskytnuty nezbytné pravomoci, zdroje a analytické nástroje k vedení tohoto úsilí a k zajištění toho, aby všechny legislativní akty byly přiměřené, vymahatelné a vhodné pro daný účel;

40.zdůrazňuje případy legislativních aktů, které nebyly nikdy uplatněny; vyzývá Komisi, aby tyto případy pravidelně sledovala, posuzovala důvody tohoto nedostatečného uplatňování, rozhodla, zda je třeba akty zjednodušit, a předložila návrhy na jejich změnu;

41.připomíná, že tvorba právních předpisů EU je založena na interinstitucionální rovnováze mezi spolunormotvůrci a společném závazku transparentně spolupracovat v průběhu celého legislativního cyklu; konstatuje, že je to třeba zohledňovat při stanovování nebo přezkumu víceletých priorit a v každoročním společném prohlášení o ročních interinstitucionálních prioritách; důrazně kritizuje nedávný postup Komise, která bez dostatečného odůvodnění stáhla legislativní návrhy, zejména ty, které již byly předmětem třístranných jednání, neboť takové kroky podkopávají důvěryhodnost interinstitucionální spolupráce a demokratickou odpovědnost; připomíná, že každý záměr Komise stáhnout projednávané legislativní akty, které byly oznámeny v jejích ročních pracovních programech, musí být náležitě odůvodněn a podložen, aby bylo možné řádně konzultovat se spolunormotvůrci EU; konstatuje, že nedostatek řádných konzultací ohrožuje vyvážený výkon výsad orgánů EU, vytváří právní nejistotu pro podniky a podkopává důvěru obyčejných lidí v tvorbu právních předpisů EU; vyzývá proto Komisi, aby plně zapojila Evropský parlament a Radu v rané fázi stažení a v průběhu celého postupu a aby před případným stažením provedla důkladné posouzení dopadů založené na důkazech a komplexně zvážila přínosy a náklady, včetně nákladů na nedodržování předpisů a nečinnost;

42.doporučuje, aby Komise předložila právní předpisy ke kodifikaci minimálních norem pro správní postupy ve všech členských státech v souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 22. listopadu 2023 obsahujícím doporučení Komisi o digitalizaci a správním právu; zdůrazňuje, že tyto právní předpisy by měly podporovat spravedlnost, transparentnost a digitalizaci ve veřejné správě EU, včetně záruk odpovědného využívání umělé inteligence při rozhodování;

43.vyzývá k výraznému zjednodušení administrativních povinností příjemců finančních prostředků EU s cílem zajistit řádné a účinné využívání finančních prostředků EU, zejména prostřednictvím širšího využívání modelů podávání zpráv založených na výsledcích, omezení zdvojování auditních postupů a jasného právního rozlišování mezi neúmyslnými chybami a záměrnými podvody; vyjadřuje politování nad tím, že do konce roku 2023 byla členským státům vyplacena pouze přibližně třetina celkových finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost, přičemž sedm členských států neobdrželo do konce roku 2023 žádné finanční prostředky za uspokojivé splnění milníků a cílů z Nástroje pro oživení a odolnost, protože vlády dohodnutých milníků nedosáhly Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva 13/2024: „Čerpání finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost – Postupuje se zpožděním a přetrvávají rizika pro dokončení opatření, a tudíž dosažení cílů nástroje“, Úřad pro publikace Evropské unie, 2024.; zdůrazňuje, že nadměrná administrativní zátěž, jakož i problémy se správní kapacitou a složitými pravidly na vnitrostátní úrovni oslabují přístup k financování EU a důvěryhodnost podpůrných politik EU;

44.naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila proveditelnost sloučení stávajících a připravovaných právních předpisů v digitální oblasti, včetně rámců kybernetické bezpečnosti, do jednotného a soudržného souboru digitálních pravidel; doporučuje, aby takový nástroj obsahoval harmonizované definice, jednotné povinnosti podávání zpráv a jasné pokyny pro veřejné i soukromé subjekty s cílem zlepšit právní soudržnost a dodržování předpisů na celém jednotném digitálním trhu;

45.konstatuje, že v oblasti obchodu má v případě legislativních aktů s odloženými daty použitelnosti prvořadý význam stanovení jasných dat použitelnosti; připomíná, že pokyny Komise potřebné pro účinné a jednotné provádění těchto aktů by měly přinést jasnost a právní jistotu a neměly by oslabovat samotnou podstatu a účel základního aktu; vyjadřuje v této souvislosti hluboké politování nad negativním dopadem, který mají pro hospodářské subjekty EU a její mezinárodní partnery opakovaná zpoždění a nejasnosti, pokud jde o data použitelnosti a období postupného zavádění podle právních předpisů EU a mezinárodních dohod, jichž je EU smluvní stranou, což se projevuje mimo jiné oslabením důvěryhodnosti EU na globální scéně;

46.v oblasti zaměstnanosti vítá rozsudek Soudního dvora Evropské unie Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 11. listopadu 2025 Dánsko v. Evropský parlament a Rada, věc C-19/23, ECLI:EU:C:2025:865;, který do značné míry potvrdil platnost směrnice o přiměřených minimálních mzdách Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii (Úř. věst. L 275, 25.10.2022, s. 33, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2022/2041/oj).; vyzývá členské státy, které tuto směrnici dosud neprovedly do svých vnitrostátních právních systémů ve stanovené lhůtě, aby tak neprodleně učinily; naléhavě vyzývá Komisi, aby byla i nadále ostražitá a přijala veškerá vhodná opatření k zajištění úplného a včasného provedení a účinného uplatňování směrnice; podporuje zapojení Komise do dialogů před zahájením řízení o nesplnění povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které usnadňuje vnitrostátní legislativní změny zaměřené na posílení a harmonizaci minimálních úrovní ochrany pracovníků, čímž chrání práva pracovníků a přispívá k rovným podmínkám v celé EU; vyjadřuje politování nad tím, že několik členských států provedlo některé směrnice ve svých vnitrostátních právních předpisech pouze částečně;

47.vítá přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí; vyzývá Komisi, aby každoročně zveřejňovala přehledy provádění pro každý členský stát a oblast politiky se strojově čitelnými a srovnatelnými ukazateli a metadaty o stavu případu, které budou integrovat datové soubory Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské agentury pro chemické látky a umožní analýzu trendů a referenční srovnávání; poukazuje na to, že podle přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí v roce 2025 činí náklady na neprovedení právních předpisů EU v oblasti životního prostředí 180 miliard EUR ročně, přičemž odstranění nedostatků v provádění by vyžadovalo 122 miliard EUR ročně, což dokazuje, že účinné provádění představuje spíše zdravou investici než náklady; zdůrazňuje, že ke dni 2. dubna 2025 probíhalo 309 řízení o nesplnění povinnosti v oblasti environmentálních právních předpisů, z nichž 45 % se týkalo znečištění a vody, 24 % nakládání s odpady, 24 % přírody a biologické rozmanitosti a 7 % správy; vyzývá členské státy, aby posílily své správní kapacity pro povolování, kontroly a monitorování, přijaly digitální nástroje pro povolování a prosazování a zajistily otevřené údaje o životním prostředí pro tvorbu politik založenou na důkazech a občanský dohled; se znepokojením konstatuje, že šíření a vrstvení prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci může narušovat právní jasnost a včasné dodržování předpisů ze strany správních orgánů a odpovědných subjektů; zdůrazňuje, že zjednodušení by mělo zvýšit jasnost a jistotu, aniž by došlo ke snížení norem ochrany životního prostředí; vyzývá Komisi, aby ke zjednodušujícím iniciativám připojila posouzení dopadů na dodržování předpisů a pokyny pro odborníky z praxe; naléhavě vyzývá ke sladění financování EU s prioritami provádění tím, že bude vyčleněna podpora na odstranění nedostatků v dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí zjištěných v přezkumu a že budou postupně zrušeny dotace škodlivé pro životní prostředí; vyzývá Komisi, aby zvážila přiměřené a cílené podmínky v případech, kdy přetrvávající nedodržování předpisů ohrožuje cíle EU;

48.vítá skutečnost, že Komise zahájila dialogy před zahájením řízení o nesplnění povinnosti s členskými státy, zejména s těmi, které včas nepředložily aktualizované návrhy vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030, vyjadřuje však politování nad tím, že chybí podrobné harmonogramy pro dodržování předpisů a následná opatření ze strany členských států; zdůrazňuje, že je důležité zefektivnit provádění právních předpisů EU v oblasti klimatu a životního prostředí, včetně balíčku „Fit for 55“ a Zelené dohody pro Evropu; vyzývá k integrovanému monitorování, lepším mechanismům prosazování a užšímu sladění cílů EU v oblasti klimatu s vnitrostátními strategiemi s cílem zajistit včasné a soudržné plnění závazků EU v oblasti životního prostředí;

49.konstatuje, že včasné a účinné provádění nedávno přijatých právních předpisů, včetně přepracovaného znění směrnice o energetické účinnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 ze dne 13. září 2023 o energetické účinnosti a o změně nařízení (EU) 2023/955 (Úř. věst. L 231, 20.9.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2023/1791/oj)., směrnice o obnovitelných zdrojích energie Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652 (Úř. věst. L, 2023/2413, 31.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2023/2413/oj)., balíčku o uspořádání trhu s elektřinou a směrnice o energetické náročnosti budov Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1275 ze dne 24. dubna 2024 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L, 2024/1275, 8.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1275/oj)., má zásadní význam pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, jakož i pro zajištění dokončení plně integrované a propojené energetické unie v souladu s nařízením (EU) 2022/869, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, mění nařízení (ES) č. 715/2009, (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943 a směrnice 2009/73/ES a (EU) 2019/944 a zrušuje nařízení (EU) č. 347/2013 (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 45, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/869/oj)., včetně jeho nadcházející revize, a nařízením (EU) 2018/1999 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1999/oj).; zdůrazňuje, že přetrvávající překážky, jako jsou zdlouhavé a složité administrativní postupy, nedostatečná digitalizace, chybějící správní kapacita povolovacích a regulačních orgánů a nejednotné nebo opožděné provádění ze strany členských států, nadále brání jednotnému uplatňování právních předpisů EU v oblasti energetiky, zpožďují modernizaci energetické infrastruktury a propojení a brání účinnému fungování vnitřního trhu s energií;

50.vyjadřuje politování nad tím, že prosazování právních předpisů v oblasti energetiky i nadále představuje významný podíl řízení o nesplnění povinnosti, zejména kvůli neúplnému nebo nesprávnému provedení právních předpisů EU ve vnitrostátním právu; zdůrazňuje, že nedostatky v provádění ustanovení týkajících se energetické infrastruktury a propojení podle nařízení (EU) 2022/869 a nařízení (EU) 2018/1999 dále zpožďují integraci vnitrostátních energetických systémů a ohrožují dosažení cílů EU v oblasti energetiky a klimatu; vyzývá Komisi, aby zajistila soudržnější přístup mezi řízeními o nesplnění povinnosti, monitorováním podle nařízení (EU) 2018/1999 a technickou podporou poskytovanou prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu s cílem řešit případy nesouladu, které vyplývají z nedostatečné správní kapacity nebo nedostatečné právní jasnosti; vybízí Komisi, aby upřednostňovala donucovací a poradenská opatření, která usnadní včasné dokončení projektů společného zájmu a další přeshraniční infrastruktury nezbytné pro dokončení vnitřního trhu s energií a energetické unie;

51.naléhavě vyzývá členské státy, aby plně a správně provedly a uplatňovaly rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV a akt o digitálních službách, a vyzývá Komisi, aby pokračovala v řízeních o nesplnění povinnosti v případech systematického nedodržování předpisů; vítá zejména zřízení nového oddělení Komise, které se zabývá prováděním a prosazováním aktu o digitálních službách, což by mělo umožnit přijetí konkrétních opatření ve vztahu k velmi velkým platformám, které nedodržují právní předpisy, jakož i náležitá následná opatření týkající se spolupráce mezi Komisí a vnitrostátními koordinátory digitálních služeb;

52.zdůrazňuje skutečnost, že v oblasti zemědělství představuje největší podíl rozpočtu EU společná zemědělská politika (SZP) s 31 % celkových výdajů na období 2021–2027; upozorňuje, že je zásadní, aby byly právní předpisy EU a kontrolní systémy SZP účinně prováděny a prosazovány jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni, aby se zajistilo, že finanční zájmy EU a jejích občanů budou účinně chráněny před jakýmkoli zneužitím finančních prostředků EU, které by mohlo mít nepříznivý dopad na zemědělce a veřejný obraz této politiky; poukazuje na to, že v některých členských státech dochází k zabírání půdy a zneužívání dotací v důsledku porušování práva EU, korupčních praktik nebo zapojení organizované trestné činnosti; zdůrazňuje, že k boji proti tomuto zneužívání je zapotřebí správné provádění právních předpisů EU spolu s účinnými monitorovacími a kontrolními opatřeními; v této souvislosti poukazuje na nedostatečnou transparentnost a přístup veřejnosti k údajům o rozdělování zemědělských dotací; vyjadřuje znepokojení nad tím, že soudní spolupráci navzdory četným právním nástrojům zavedeným v oblasti vymáhání majetku stále brání značné rozdíly mezi vnitrostátními právními systémy a nedostatek harmonizovaných předpisů; zdůrazňuje, že finanční nařízení EU Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj)., zejména článek 61, musí být dodržováno a prosazováno ve všech členských státech a musí se uplatňovat na všechny platby z fondů EU, včetně přímých plateb pro zemědělství;

53.v oblasti audiovizuální a mediální politiky a kultury připomíná význam včasného a účinného provádění regulačních nástrojů, zejména Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1083 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu a mění směrnice 2010/13/EU (Evropský akt o svobodě médií), (Úř. věst. L, 2024/1083, 17.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1083/oj)., jako prostředku k zajištění udržitelného, pluralitního a odolného mediálního ekosystému schopného bojovat proti dezinformacím; zdůrazňuje, že je nezbytné provádět finanční nástroje v rámci jejich ročních programových období způsobem, který je v souladu s kritérii stanovenými v nařízení (EU) 2021/818 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 34, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/818/oj)., zejména pokud jde o program Kreativní Evropa na období 2021–2027, jehož hlavním posláním je podporovat kulturní odvětví a chránit nezávislost a uměleckou svobodu tvůrců; vyzývá Komisi, aby provedla komplexní a vyvážené hodnocení směrnice o audiovizuálních mediálních službách Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2018/1808/oj)., která je hlavním nástrojem regulace audiovizuálního a mediálního obsahu v EU;

54.vyzývá Komisi, aby zajistila jednotné uplatňování a účinné prosazování pravidel vnitřního trhu ve všech odvětvích; vyjadřuje vážné znepokojení nad nátlakovými praktikami odkupu, které jsou ukládány evropským tvůrcům, zejména pokud jde o smlouvy založené na zahraničních právních předpisech a jurisdikcích, které mohou obcházet normy EU týkající se vhodné a přiměřené odměny; naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila zvláštní legislativní návrh, který stanoví záruky, jež zabrání takovému obcházení a zajistí, aby se evropští tvůrci mohli účinně odvolávat na svá práva zakotvená v právních předpisech EU a prosazovat je;

55.se znepokojením bere na vědomí přetrvávající nedostatky v provádění a uplatňování klíčových právních nástrojů týkajících se azylu, migrace, ochrany údajů, justiční spolupráce a prosazování práva;

56.konstatuje, že nejsou podávány zprávy o uplatňování strategie EU pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025, o jejích opatřeních v boji proti diskriminaci, mimo jiné prostřednictvím aktu EU o přístupnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/882/oj)., ani o strategii EU pro mládež; připomíná svůj závazek dosáhnout do roku 2030 cílů evropského pilíře sociálních práv pro silnou sociální Evropu, která je spravedlivá, inkluzivní a plná příležitostí; vyzývá Komisi, aby ve svých budoucích zprávách věnovala zvláštní kapitoly provádění těchto důležitých oblastí politiky; doporučuje, aby do své tvorby politiky zahrnula podrobné informace o boji proti trestným činům z nenávisti, o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a o systematickém ověřování dopadů na mladé lidi;

57.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.