P10_TA(2026)0156Finanční gramotnost a vzestup „finfluencerů“ v kontextu unie úspor a investicUsnesení Evropského parlamentu ze dne 30. dubna 2026 o finanční gramotnosti a vzestupu „finfluencerů“ v kontextu unie úspor a investic (2025/2209(INI))Evropský parlament,

–s ohledem na zprávu skupiny G20/OECD INFE (Mezinárodní síť pro finanční vzdělávání Organizace pro hospodářskou spolupráci rozvoje) o finanční gramotnosti dospělých v zemích skupiny G20, která byla zveřejněna dne 8. července 2017,

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu1 Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2018/1808/oj.,

–s ohledem na rámec finančních kompetencí EU/OECD INFE pro dospělé v Evropské unii zveřejněný dne 11. ledna 2022,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách)2 Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj.,

–s ohledem na tematickou zprávu Společného výboru evropských orgánů dohledu o vnitrostátních iniciativách finančního vzdělávání v oblasti digitalizace se zaměřením na kybernetickou bezpečnost a podvody, která byla zveřejněna dne 12. ledna 2023,

–s ohledem na dokument analytického střediska Bruegel o stavu finančních znalostí v Evropské unii, který byl zveřejněn v únoru 2024;

–s ohledem na bleskový průzkum Eurobarometr č. 525 o monitorování úrovně finanční gramotnosti v EU, který Komise zveřejnila v červenci 2023,

–s ohledem na rámec finančních kompetencí EU/OECD pro děti a mládež v Evropské unii zveřejněný dne 2. října 2023,

–s ohledem na dokument Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy ze dne 6. února 2024 s názvem „Upozornění – pro osoby zveřejňující investiční doporučení na sociálních médiích“,

–s ohledem na závěry Rady ze dne 14. května 2024 o finanční gramotnosti,

–s ohledem na publikaci OECD nazvanou „Výsledky šetření PISA 2022: Jaká je úroveň finanční inteligence studentů?“, která byla zveřejněna dne 27. června 2024,

–s ohledem na závěrečné zprávy výboru Mezinárodní organizace sdružující komise pro cenné papíry (IOSCO) nazvané „Finfluenceři“, „Online iniciativy v oblasti obchodních praktik – kopírování obchodů, zrcadlení obchodů, sociální obchodování“ a „Praktiky digitálního zapojení“ zveřejněné v květnu 2025,

–s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k finanční gramotnosti a vzdělávání Evropanů, které bylo přijato dne 17. července 2025,

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. září 2025 o strategii EU v oblasti finanční gramotnosti (COM(2025)0681),

–s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–s ohledem na stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání,

–s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A10-0082/2026),

A.vzhledem k tomu, že finanční gramotnost je nezbytnou životní dovedností a základním nástrojem, který občanům umožňuje lépe spravovat osobní a rodinné rozpočty a zapojit se do produktivních investic a podnikání, což vede k informovaným a správným rozhodnutím o úsporách, plánech pro důchodový věk a dalším cílech a investicích; vzhledem k tomu, že finanční gramotnost má zásadní význam pro předcházení podvodům, zavádějícím informacím a nadměrnému zadlužení, a proto musí zahrnovat důkladné znalosti v oblasti digitálních financí, kybernetické bezpečnosti a identifikace finančních podvodů na internetu; vzhledem k tomu, že zásadní úlohu by v tomto ohledu měly hrát veřejné instituce, zejména nezávislé regulační orgány, a občanská společnost;

B.vzhledem k tomu, že dostupnost finančního systému by se zlepšila, pokud by právní rámec, kterým se evropský finanční systém řídí, nebyl tak přehnaně komplexní;

C.vzhledem k tomu, že finanční gramotnost umožňuje lidem porozumět dluhům, finančním trhům, daním a pojištění jako nástroji řízení rizik, což jim pomáhá řídit finanční rizika, činit informovaná rozhodnutí a plánovat důchod; vzhledem k tomu, že pochopení fungování peněz by nemělo být něčím výjimečným, ale nezbytnou podmínkou osobní finanční svobody; vzhledem k tomu, že je prokázáno, že existuje souvislost mezi vyšší úrovní finanční gramotnosti a větším finančním začleněním; vzhledem k tomu, že finanční gramotnost je koncept zaměřený na výsledky, který měří finanční povědomí, znalosti, dovednosti, postoje a chování nezbytné k přijímání správných finančních rozhodnutí a v konečném důsledku k dosažení finančního blahobytu;

D.vzhledem k tomu, že vyšší úroveň finanční gramotnosti může občany motivovat k účinnějším úsporám, rozumnějším investicím a aktivní účasti na kapitálových trzích, a tím podpořit inkluzivní růst a inovace ve všech členských státech, přispět k makroekonomické stabilitě a snížit nerovnosti;

E.vzhledem k tomu, že bleskový průzkum Eurobarometr o finanční gramotnosti v EU, který Komise provedla v roce 2023, ukázal, že je třeba zlepšit finanční gramotnost v Evropě, neboť pouze 18 % občanů EU vykazuje vysokou úroveň finanční gramotnosti, ačkoli v tomto ohledu existují značné rozdíly mezi jednotlivými členskými státy – procento občanů s vysokou úrovní finanční gramotnosti se pohybuje od 11 % ve dvou zemích po více než 25 %, což je však výsledek zaznamenaný pouze ve čtyřech zemích;

F.vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometr téměř polovina dospělých nemá dostatečné nouzové úspory na pokrytí tříměsíčních životních nákladů, zatímco 16 % nemá žádné nouzové úspory; vzhledem k tomu, že tyto faktory spolu s vysokou mírou využívání spotřebitelských úvěrů v některých regionech zvyšují riziko předlužení, oslabují schopnost domácností reagovat na nenadálé události a mohou mít nepříznivý vliv na hospodářskou a sociální soudržnost a schopnost směřovat úspory do produktivních investic v reálné ekonomice;

G.vzhledem k tomu, že podle průzkumu Eurobarometr z roku 2023 je pouze 38 % respondentů v EU přesvědčeno, že investiční poradenství, které dostávají od své banky, pojistitele nebo finančního poradce, je v jejich nejlepším zájmu, zatímco 45 % mu nedůvěřuje;

H.vzhledem k tomu, že z nedávných unijních průzkumů víme, že v průměru v celé EU dokáže každý druhý dospělý správně odpovědět alespoň na tři z pěti základních otázek týkajících se finančních znalostí, což poukazuje na přetrvávající nedostatky v porozumění inflaci, složenému úročení, pojmu rizik a výnosů a diverzifikaci; vzhledem k tomu, že k těmto průzkumům je třeba přihlížet při určování klíčových finančních dovedností a případných dalších kroků;

I.vzhledem k tomu, že globální průzkum Global Retain Investor Outlook ukazuje, že finanční znalosti negativně koreluje s finanční nestabilitou v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, což ukazuje, že u jednotlivců, kteří mají větší finanční znalosti, je větší pravděpodobnost, že budou mít přiměřené prostředky pro důchodové zabezpečení;

J.vzhledem k tomu, že nedostatečná finanční gramotnost neúměrně postihuje ženy, mladé lidi, starší osoby, osoby s nižšími příjmy nebo omezeným formálním vzděláním a nejzranitelnější skupiny ve společnosti;

K.vzhledem k tomu, že lepší finanční gramotnost přispívá k sociálnímu začleňování, pomáhá snižovat nerovnost a podporuje zranitelné nebo marginalizované skupiny a posiluje jejich postavení;

L.vzhledem k tomu, že účast retailových investorů na kapitálových trzích je v jednotlivých členských státech stále nerovnoměrná a že vyšší finanční gramotnost souvisí s vyšší finanční odolností a využíváním investic;

M.vzhledem k tomu, že studie ukazují, že investoři generace Z (tj. lidé narození v letech 1997–2012) využívají k získávání informací o investování a finančních otázkách převážně sociální média, vyhledávání na internetu a osobní kontakty; vzhledem k tomu, že jak uvádí globální průzkum Global Retail Investor Outlook z roku 2024, stala se dominantním zdrojem informací pro mladé generace sociální média;

N.vzhledem k tomu, že digitální transformace rozšiřuje přístup k spořicím a investičním produktům, ale také zvyšuje expozici občanů agresivním marketingovým strategiím a podvodům na internetu, což z digitalizace činí příležitost i riziko;

O.vzhledem k tomu, že politika EU v oblasti finanční gramotnosti bude úspěšná pouze tehdy, bude-li doprovázena snadno dostupnými finančními nástroji přiměřenými rizikům;

P.vzhledem k tomu, že při mobilizaci škol, občanské společnosti a průmyslu v členských státech se ukázalo, že velmi účinné jsou platformy spolupráce veřejného a soukromého sektoru a celoevropské iniciativy;

Q.vzhledem k tomu, že finanční gramotnost podnikatelů a malých a středních podniků je zásadním, ale nedostatečně měřeným aspektem odolnosti a konkurenceschopnosti EU, který vyžaduje specializované monitorování a personalizované programy;

R.vzhledem k tomu, že spotřebitelská agenda Komise do roku 2030 klade digitální spravedlnost, prosazování předpisů a přeshraniční přístup k retailovým finančním službám jako jádro konkurenceschopnosti, a zahrnuje také provádění strategie EU v oblasti finanční gramotnosti a zavádění spořicích a investičních účtů;

S.vzhledem k tomu, že spotřebitelská agenda do roku 2030 navrhuje přijetí aktu o digitální spravedlnosti, který by se zabýval temnými vzorci, návykovým designem a problematickými praktikami influencerů, přičemž by byla posílena ochrana nezletilých; vzhledem k tomu, že program zahrnuje vyhlášení akčního plánu EU proti podvodům na internetu, jehož cílem je zlepšit preventivní opatření, zefektivnit donucovací opatření a posílit podporu obětí podvodů, a doplnit tak prosazování aktu o digitálních službách;

T.vzhledem k tomu, že sociální média jsou stále častěji využívána k šíření, sdílení a komentování informací o finančních trzích a investičních strategiích a produktech, a že v této souvislosti vytváří úloha finančních influencerů (tzv. finfluencerů) nové příležitosti v oblasti komunikační činnosti a začleňování, ale může rovněž přinášet rizika, jako je střet zájmů, klamavá reklama, zavádějící informace nebo podvodná komunikace, čímž vzniká reálné riziko nevhodných investic;

U.vzhledem k tomu, že nárůst sofistikovaných finančních podvodů na internetu, které jsou založeny na zneužívání nových technologií a umělé inteligence, musí být považován za výzvu k posílení digitální finanční gramotnosti s cílem zajistit, aby spotřebitelé nejen porozuměli základním finančním pojmům, ale také věděli, jak se chránit ve stále složitějším, rychlém a snadno přístupném digitálním prostředí; vzhledem k tomu, že finanční podvody, byť by se jednalo jen o pokusy, narušují důvěru ve finanční systém a připomínají nám, že on-line platformy a vyhledávače nesou zvláštní odpovědnost za identifikaci a zmírnění rizik investičních podvodů na internetu;

V.vzhledem k tomu, že pokud jde o poskytování informací o finančních záležitostech svým příjemcům, vykonávají finfluenceři v některých případech podobnou činnost jako poskytovatelé mediálních služeb, aniž by však dodržovali regulační nebo samoregulační nástroje týkající se norem transparentnosti a kvality obchodních sdělení nebo přesnosti, důvěryhodnosti nebo pravdivosti poskytovaného obsahu;

W.vzhledem k tomu, že zatímco některé členské státy začaly klasifikovat influencery, včetně finfluencerů, jako audiovizuální služby na vyžádání podle směrnice o audiovizuálních mediálních službách, celkové legislativní prostředí týkající se influencerů se různých zemích EU liší;

X.vzhledem k tomu, že důvěryhodnost, inkluzivita a transparentnost digitálních komunikací ze strany finfluencerů jsou klíčovými podmínkami pro zajištění důvěry veřejnosti v jejich práci;

Y.vzhledem k tomu, že digitální média malého formátu jsou stále častěji využívána jako primární zdroj finančních informací, ačkoli bývají uváděna bez kontextu a obsahují neověřené údaje;

Z.vzhledem k tomu, že vytváření pobídek ke zvýšení účasti na maloobchodním trhu má zásadní význam pro pokrok při vytváření unie úspor a investic a pro zlepšení dlouhodobého finančního zabezpečení a prosperity pro všechny Evropany a zároveň pro snížení nerovností;

Finanční gramotnost jako společné úsilí a sdílená odpovědnost

1.vychází z toho, že podpora finanční gramotnosti a provádění programů a iniciativ v oblasti finanční gramotnosti v celé Evropě je klíčovou a horizontální prioritou EU a jejích členských států a důležitou podmínkou pro zaručení rovných finančních příležitostí pro její občany, neboť současná nízká úroveň finanční gramotnosti oslabuje konkurenceschopnost EU, prohlubuje nerovnosti a brání retailovým investicím do reálné ekonomiky a její produktivity, poškozuje mezigenerační spravedlnost, připravuje podniky, zejména malé a střední podniky, o dobře informovanou investorskou základnu a vážně ohrožuje odolnost, dobré životní podmínky a nezávislost domácností a zároveň snižuje schopnost retailových investic plně těžit z kapitálových trhů a zvyšuje zranitelnost občanů vůči podvodům a klamavé reklamě;

2.zdůrazňuje, že lepší finanční gramotnost a porozumění finančnímu sektoru a finančním institucím nepřímo přispívají k finanční stabilitě; zdůrazňuje, že pokud se zlepší finanční gramotnost, budou občané schopni činit informovanější rozhodnutí o svých výdajích, úsporách, důchodech, investicích a finančním plánování do budoucna, což přispěje k ekonomickému zabezpečení;

3.potvrzuje, že zlepšení finanční gramotnosti podpoří růst v EU a pomůže posílit soukromé investice a doplnit specializovanou investiční strategii podpořenou udržitelným veřejným financováním s cílem směrovat nezbytné investice ke zvýšení produktivity EU, podpořit ekologickou a digitální transformaci, posílit bezpečnost a průmyslovou suverenitu EU a vytvářet kvalitní pracovní místa;

4.vybízí členské státy, aby aktualizovaly doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení3 Doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1). a označily v něm finanční gramotnost za nezávislou klíčovou kompetenci;

5.domnívá se, že opatření přijatá na úrovni členských států, jsou-li dobře koordinována s Komisí, se ukázala jako nejúčinnější při podpoře účasti retailových investorů na kapitálových trzích, a to i prostřednictvím důchodových systémů; domnívá se, že pokud budou mít retailoví investoři lepší finanční gramotnost a budou se moci lépe rozhodovat o tom, jak a kde alokovat své úspory, zvýší se jejich účast na trhu;

6.zdůrazňuje, že ačkoli primárním nástrojem pro přímé řešení problematiky finanční gramotnosti je finanční vzdělávání, musí být doplněno nezbytnou regulační ochranou a proaktivními opatřeními ze strany sektoru finančních služeb, včetně ochrany spotřebitele a prevence podvodů;

7.zdůrazňuje rostoucí digitalizaci finančního sektoru a potřebu, aby se digitální dovednosti staly nezbytnou součástí nebo doplňkem finančního vzdělávání; v této souvislosti upozorňuje na nutnost důsledné aktualizace nástrojů finančního vzdělávání s ohledem na digitální pokrok;

8.vybízí členské státy, aby do školních osnov i mimoškolních aktivit začlenily věkově uzpůsobené projekty v oblasti finanční gramotnosti ve všech stádiích formálního vzdělávání jako doplněk digitálního vzdělávání a souběžně s formálními programy a zároveň aby prosazovaly iniciativy na podporu učitelů; podporuje vytvoření sítí pro vzdělávání učitelů podporovaných EU, které by podporovaly jednotné a vysoce kvalitní metody výuky finanční gramotnosti v celé Unii a vycházely z osvědčených postupů členských států; poukazuje na to, že členské státy, které začleňují finanční vzdělávání do vnitrostátních učebních osnov, patří mezi státy s nejlepšími výsledky v průzkumech finanční gramotnosti EU;

9.vybízí členské státy, aby prováděly vzdělávací iniciativy vhodné pro všechny fáze života a podporovaly tak celoživotní učení; bere na vědomí, že podpora zapojení do iniciativ zaměřených na finanční gramotnost musí být sladěna s důležitými životními mezníky, jako je dokončení jednotlivých úrovní formálního vzdělávání, nákup první nemovitosti nebo blížící se odchod do důchodu, aby se maximalizoval dopad těchto iniciativ;

10.zdůrazňuje, že při podpoře opatření nebo iniciativ v oblasti finančního vzdělávání je důležité dodržovat zásady nezávislosti a transparentnosti;

11.navrhuje vytvořit evropský rámec pokročilých finančních kompetencí pro dospělé, který by byl rozšířením stávajícího společného rámce o moduly týkající se osobního finančního plánování, porovnávání produktů, rizik a diverzifikace a udržitelného investování a o vnitrostátní vzdělávací platformy;

12.vyzývá členské státy, aby prostřednictvím vhodných politických opatření podporovaly finanční vzdělávání na pracovišti, celoživotní učení a programy finančního blahobytu s cílem zlepšit informované rozhodování, zejména pokud jde o důchody, střednědobé a dlouhodobé spoření a investice, doplňkové důchodové zabezpečení a sestavování osobních rozpočtů; v této souvislosti poukazuje na důležitou úlohu občanské společnosti, zejména organizací retailových investorů, a příslušných sociálních partnerů při podpoře a provádění těchto opatření, jakož i potřebu účinné komunikace s občany o jejich důchodech a očekávaných příjmech;

13.vyzývá členské státy, aby se zapojily do testů finanční gramotnosti mládeže v rámci Programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) a aby zavedly pravidelné průzkumy pro dospělé; opakuje, že finanční gramotnost je koncepce založená na výsledcích a že vnitrostátní strategie by měly mít jasné a měřitelné ukazatele pokroku, přičemž vychází ze souboru nástrojů OECD/INFE pro měření finanční gramotnosti a finančního začleňování4 OECD, OECD/INFE Toolkit for Measuring Financial Literacy and Financial Inclusion 2022, OECD Publishing, Paříž, 2022.; konstatuje dále, že stanovení cílů a výsledků by navíc mělo podpořit národní odpovědnost za strategie; doporučuje Komisi a členským státům, aby do strategií finanční gramotnosti začlenily určitou míru flexibility, aby je bylo možné upravovat na základě výsledků hodnocení účinnosti;

14.opakuje, že jsou zapotřebí personalizované iniciativy zaměřené na místní společenství, a odmítá přístup jediného univerzálního řešení; poznamenává, že tyto iniciativy by měly vycházet z vnitrostátních opatření a odrážet různé úrovně finanční gramotnosti v různých souvislostech, což by pomohlo zvýšit finanční znalosti v širším měřítku a důsledněji; poukazuje na situaci žen, mladých lidí, starších osob, osob se zdravotním postižením a osob z venkovských oblastí a zdůrazňuje, že je třeba mobilizovat sociální partnery, odbory, organizace retailových investorů, obchodní komory, odvětví finančních technologií, sítě malých a středních podniků a hnutí občanské společnosti, jakož i odvětví finančních služeb, ve společném úsilí reagovat na tyto specifické potřeby a rozvíjet konkrétní projekty, které budou co nejblíže občanům a komunitám, zejména občanům, kteří jsou méně finančně gramotní, a jsou proto více vystaveni finančním otřesům a snáze podlehnou finančním podvodům; vyzývá k provádění specializovaných a cílených programů pro nejzranitelnější skupiny, včetně těch, které nejsou součástí formálního vzdělávání;

15.konstatuje, že mladým lidem jsou finanční služby a reklama na ně prezentovány a nabízeny v ještě ranějším věku prostřednictvím různých kanálů, zejména sociálních sítí, což ukazuje, že finanční gramotnost je třeba podporovat již od raného věku;

16.upozorňuje na potřebu cíleného vzdělávání v oblasti finančních podvodů na internetu, včetně pyramidových schémat, praktik „pump-and-dump“ a podvodných investičních komunit; zdůrazňuje, že vzhledem k rozsáhlé finanční zranitelnosti je třeba zvýšit povědomí o rizicích spojených se zadlužeností;

17.požaduje opatření na posílení finanční gramotnosti a podnikatelských dovedností lidí, kteří začínají podnikat, se zvláštním důrazem na podnikatele ze znevýhodněného prostředí, včetně těch, kteří nejsou součástí tradičního vzdělávacího systému;

18.vybízí členské státy, aby umožnily a podporovaly systémy mikrocertifikátů pro zprostředkovatele vzdělávání dospělých (vedoucí komunit, sociální pracovníky, zástupce odborů);

19.vyzývá Komisi, aby rozšířila akce programu Erasmus+ v oblasti vzdělávání dospělých a příslušné části programu Digitální Evropa, a pomohla tak členským státům vytvářet kurzy digitální a finanční gramotnosti uzpůsobené dané věkové skupině a zajistí, aby starší občané a další zranitelní dospělí mohli bezpečně používat internetové bankovnictví, mobilní platby a digitální komunikační kanály;

20.zdůrazňuje, že ženy jsou i nadále neúměrně postiženy nízkou úrovní finanční gramotnosti, neboť 60 % Evropanů, kteří mají nízkou finanční gramotnost, jsou ženy; zdůrazňuje proto, že je nutné odstranit rozdíly ve finanční gramotnosti i v odměňování žen a mužů, aby se posílilo ekonomické postavení žen a ženy se mohly plně zapojit do společnosti; vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily ženám přístup k nástrojům, zdrojům a příležitostem, které jsou nezbytné pro jejich úspěch, zejména v odvětvích, kde jsou stále nedostatečně zastoupeny;

21.konstatuje, že finanční vzdělávání studentů a mladých dospělých rovněž zlepšuje finanční znalosti osob v jejich nejbližším okolí, což je dokladem toho, že finanční vzdělávání zaměřené na mladé lidí může mít značný multiplikační efekt;

22.zdůrazňuje, že finanční gramotnost vyžaduje finanční přístup, a vyzývá proto příslušné vnitrostátní a evropské orgány, zejména orgány dohledu, aby prosazovaly stávající právní předpisy s cílem zajistit, aby finanční nástroje dostupné na trhu byly snadno přístupné, přiměřené rizikům a daňově atraktivní a aby veškeré nezbytné informace o jejich podmínkách byly poskytovány transparentním a srozumitelným způsobem;

23.uvědomuje si, že stávající právní rámec pro finanční služby je navzdory úsilí o zlepšení v oblasti transparentnosti, ochrany a informační povinnosti často příliš složitý na to, aby podporoval skutečně informovaná rozhodnutí průměrné osoby; uznává, že je důležité zajistit, aby občané EU rozuměli finančním produktům, a zdůrazňuje, že iniciativy v oblasti finančního vzdělávání nemohou nahradit silné rámce na ochranu investorů;

24.zdůrazňuje význam a přidanou hodnotu veřejné podpory, zejména prostřednictvím vhodných daňových politik, pro iniciativy v oblasti finanční gramotnosti, které podporují poskytovatelé finančních služeb a zainteresované subjekty z odvětví;

25.bere na vědomí, že klíčovými aktéry komplexního přístupu ke zvyšování finanční gramotnosti v EU jsou unijní podniky, které rovněž významně přispívají k finančnímu zdraví občanů;

26.zdůrazňuje, že v kontextu unijních a vnitrostátních iniciativ na podporu finanční gramotnosti by měly být upřednostňovány iniciativy zaměřené na regiony, které se vyznačují nízkým hospodářským růstem, nízkou úrovní úspor a značnými dluhy vzniklými v důsledku spotřebitelských úvěrů a v nichž jsou domácnosti více ohroženy nadměrným zadlužením;

27.zdůrazňuje, že posílení finanční gramotnosti není možné bez lepšího přístupu občanů k finančním prostředkům; vyzývá k vytvoření přístupnějších finančních nástrojů pro všechny občany, zejména pro ty, kteří hledají příležitost pro své první investice; požaduje prosazování stávajících právních předpisů s cílem zajistit, aby finanční nástroje byly snadno dostupné a občanům byly o nich poskytovány potřebné informace transparentním a srozumitelným způsobem; v této souvislosti vítá návrh Komise na zavedení spořicího a investičního účtu jako podpůrného opatření k vytvoření lepších finančních příležitostí pro občany, kteří chtějí investovat, a požaduje, aby tyto nástroje byly k dispozici ve všech členských státech jako součást rámce zaměřeného na vytvoření investiční kultury v EU;

28.navrhuje vytvoření dobrovolné celoevropské sítě zúčastněných stran a příslušných orgánů na vnitrostátní i evropské úrovni, která by rozvíjela konkrétní průřezová a komplexní řešení ke zvyšování úrovně finanční gramotnosti a přinesla by dlouhodobé změny chování v oblastech, jako je sestavování rozpočtu, spoření a výběr vhodných produktů, včetně výzkumu stávajících mezer ve znalostech; zdůrazňuje, že tato síť musí zůstat technickým a nepolitickým nástrojem s transparentním řízením, přičemž je třeba se vyvarovat vytváření nových trvalých byrokratických struktur; zdůrazňuje, že za tímto účelem je třeba omezit na minimum využívání nákladných externích konzultací, aby byly dostupné zdroje určeny především na služby a projekty zaměřené přímo na občany;

29.oceňuje, že se Komise zavázala pořádat pravidelné semináře s cílem podpořit podobnou celoevropskou síť a komunitu odborníků na finanční gramotnost ze soukromého sektoru a neziskových organizací; zdůrazňuje, že osvědčené postupy, kodexy chování a hlavní zásady v oblasti finanční gramotnosti by neměly být vytvářeny izolovaně; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby uvažovala o tom, že by do této komunity dočasně nebo trvale zapojila vládní agentury a příslušné vnitrostátní orgány;

30.zdůrazňuje, že investice do finanční gramotnosti přinášejí vysokou návratnost v kontextu hospodářského růstu a posílení individuálních, podnikových a veřejných financí; vítá proto pilotní projekt finanční gramotnosti, který byl nedávno schválen v rámci rozpočtu EU na rok 2026;

31.zdůrazňuje, že všechny strategie na úrovni členských států i EU by měly být vypracovány a prováděny v koordinaci s veřejnými orgány, občanskými organizacemi, univerzitami, odborovými svazy a soukromými zúčastněnými stranami; zdůrazňuje, že opatření vypracovaná vnitrostátními vládami a Komisí by měla zohledňovat úlohu účastníků trhu;

32.vyzývá členské státy, aby do svých strategií finančního začleňování začlenily ukazatele finanční gramotnosti a aby podporovaly úspory a soukromé investice prostřednictvím inovativních právních a správních nástrojů;

33.vyzývá Radu, aby vydala doporučení, které stanoví společné zásady a minimální standardy pro finanční vzdělávání založené na přístupu partnerství veřejného a soukromého sektoru; navrhuje, aby evropská referenční úroveň pro shromažďování osvědčených postupů, studií a nástrojů systematicky zahrnovala příspěvky univerzit, organizací občanské společnosti, think-tanků a finančních institucí, které již podporují úspěšné iniciativy;

Finanční gramotnost jako základní kámen unie úspor a investic

34.vítá sdělení Komise ze dne 30. září 2025 o strategii EU v oblasti finanční gramotnosti a bere na vědomí její čtyři pilíře, přičemž zdůrazňuje, že na takto důležitou iniciativu je třeba ve vhodných případech co nejdříve navázat konkrétními opatřeními;

35.vítá záměr Komise uspořádat rozsáhlou komunikační kampaň a kampaň v sociálních médiích o finanční gramotnosti, o níž hovoří ve strategii EU pro finanční gramotnost; domnívá se, že tato kampaň by probíhat soustavně, měla by být mnohojazyčná a měla by probíhat ve všech státech Unie, měla by být vypracována ve spolupráci s vnitrostátními orgány, provozovateli veřejnoprávního vysílání, kulturními sítěmi a nezávislými organizacemi pro ověřování faktů a jejím cílem by mělo být vyvracet finanční dezinformace, podporovat bezpečné chování na internetu a upozorňovat občany, zejména mladé a starší osoby, na převládající finanční podvody; je přesvědčen, že příslušné vnitrostátní orgány by měly provádět cílenou osvětu prostřednictvím sociálních sítí i tradičních médií s cílem posílit informovanost a zlepšit finanční gramotnost;

36.připomíná, že Evropská rada vyzvala k urychlenému přijetí opatření na podporu finančních znalostí ve společnosti, počínaje školami; zdůrazňuje, že nová strategie EU pro finanční gramotnost a opatření v ní stanovená mají výrazně zlepšit úroveň finančního vzdělávání v celé Evropě a měla by být využita jako nástroj na podporu hospodářského růstu, konkurenceschopnosti, finanční rovnosti a rovných příležitostí;

37.konstatuje, že strategie Komise pro finanční gramotnost, která je součástí unie úspor a investic, se zaměřuje na konkurenceschopnost a uvolňování úspor a investic, zdůrazňuje však, že by měla rovněž zahrnovat podporu rovných příležitostí a posílení finančního postavení všech občanů; vyzývá ke konkrétním opatřením, která by občanům, zejména nejzranitelnějším skupinám, umožnila budovat, spravovat a zvyšovat jejich bohatství; důrazně žádá, aby se k finanční gramotnosti přistupovalo komplexně a aby byla využívána jako nástroj na podporu hospodářského růstu, konkurenceschopnosti, finanční rovnosti a rovných příležitostí;

38.zdůrazňuje, že je důležité založit vnitrostátní a evropské strategie finanční gramotnosti na relevantních důkazech a analýzách přizpůsobených specifickým charakteristikám každé jurisdikce; připomíná, že finanční gramotnost je třeba systematicky monitorovat a vyhodnocovat, aby bylo možné poskytovat srovnatelné údaje pro posouzení pokroku v průběhu času, a zdůrazňuje, že je nezbytné poučit se z osvědčených postupů v jednotlivých členských státech;

39.vyzývá Komisi, aby zahrnula podnikání do oblasti působnosti strategie finanční gramotnosti a do souboru nástrojů pro členské státy, aby byla posílena koordinace v tomto ohledu;

40.podporuje cíl vypracovat akční plán EU proti finančním podvodům na internetu a připomíná, že je třeba řešit vysokou míru finančních podvodů pomocí řádných preventivních a zmírňujících opatření na regulační, dohledové a správní úrovni;

41.zdůrazňuje, že je třeba zaměřit úsilí na důchodovou gramotnost s cílem přispět k důchodovému zabezpečení občanů EU a zaručit, aby si občané EU byli vědomi významu veřejných zákonných důchodů, zaměstnaneckých důchodů a doplňkových osobních důchodů; připomíná význam pojistných a penzijních produktů jako spořících kanálů, které jsou přínosné jak pro finanční zdraví a bezpečnost občanů, tak pro konkurenceschopné kapitálové trhy a podporují rozvoj unie úspor a investic;

42.vyzývá Komisi a evropské orgány dohledu, aby udržovaly, rozšiřovaly a pravidelně aktualizovaly přístupné úložiště unijních a vnitrostátních iniciativ v oblasti finančního vzdělávání s možností vyhledávání, jak je uvedeno ve sdělení Komise, včetně osvědčených postupů týkajících se programů na pracovišti, projektů zaměřených na zapojení mládeže a komunitních strategií na podporu šíření dobrých příkladů z členských států; zdůrazňuje, že toto úložiště by mělo být založeno na stávajících platformách a infrastruktuře a mělo by co nejvíce využívat stávající vnitrostátní a soukromé zdroje, aby se zabránilo zdvojování práce, které by představovalo větší zátěž pro rozpočet EU; zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na kvalitu a srovnatelnost dostupných informací; trvá na tom, že toto úložiště musí mít zvláštní oddíl věnovaný zdrojům pro kybernetickou bezpečnost a prevenci podvodů, vytvořený ve spolupráci s vnitrostátními agenturami pro kybernetickou bezpečnost; zdůrazňuje, že úložiště by mělo rovněž zahrnovat inovativní a osvědčené iniciativy ze zemí mimo EU, které by mohly sloužit jako plány pro opatření EU, přičemž by zůstalo nákladově efektivní a nevytvářelo by zbytečnou dodatečnou administrativní zátěž pro zúčastněné strany;

43.zdůrazňuje, že projekty v oblasti finanční gramotnosti, které jsou financovány nebo spolufinancovány Evropskou unií nebo je provádějí veřejné orgány, by měly být doprovázeny spolehlivými nástroji pro hodnocení, případně hodnocení ex post nebo dotazníků určených k posouzení rozvoje finančních znalostí u příjemců vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti a rozsahu, v jakém se změnily jejich finanční zvyklosti;

44.vyzývá Komisi, aby do konce roku 2027 podala zprávu o realizaci a účinnosti strategie v oblasti finanční gramotnosti – případně rozčleněnou podle jednotlivých členských států a cílových oblastí –, včetně výsledků sítě velvyslanců, navrhovaného kodexu chování a celounijní komunikační kampaně, a aby v případě potřeby navrhla další opatření; vyzývá Komisi, aby tato zjištění předložila Parlamentu; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu každé tři roky zveřejňovala zprávu o pokroku nebo průzkum Eurobarometr o finanční gramotnosti;

45.uznává, že finanční gramotnost lze získat z mnoha zdrojů a že existence více přístupů je přínosná; také si uvědomuje, že lidé již zkoumají možnosti retailového investování prostřednictvím snadno použitelných produktů, jako jsou burzovně obchodovatelné fondy, často prostřednictvím online portálů nebo digitálních aplikací; zdůrazňuje, že větší účast retailových investorů na finančních trzích je přínosem pro společnost i pro finanční zabezpečení jednotlivců, pokud se rozhodují informovaně; vítá, že mezi evropskými občany dochází k posunu směrem ke kultuře investování mezi, k němuž částečně přispívají média a online zapojení, a vyzývá k jeho urychlení;

46.vítá závazek Komise pokročit směrem ke zjednodušení právních předpisů a očekává, že její úsilí v tomto ohledu povede k tomu, že finanční produkty budou méně složité, a zároveň budou zajištěny vysoké standardy ochrany investorů; žádá Komisi, aby v souvislosti s případnými iniciativami v oblasti bankovnictví, finančních trhů nebo regulačních rámců pro pojišťovnictví uplatňovala zásady své strategie finanční gramotnosti a stejně tak i zásady proporcionality, subsidiarity a analýzy založené na důkazech s cílem učinit finanční produkty transparentnějšími a srozumitelnějšími pro koncové uživatele, aniž by byly ohroženy stávající normy ochrany spotřebitelů a investorů; dále považuje za důležité zohlednit tyto zásady v plánovaném vzdělávacím balíčku, s nímž se počítá v pracovním programu Komise na rok 2026;

47.zdůrazňuje, že je třeba zajistit systematickou politickou soudržnost mezi finanční gramotností, pravidly na ochranu retailových investorů, evropským plánem pro spořicí a investiční účty, dalšími iniciativami v rámci unie úspor a investic a nařízeními o bankovnictví a finančním trhu, aby byla zaručena ochrana spotřebitelů a zaručena nabídka transparentních, rizikově přiměřených, ale snadno dostupných finančních produktů pro občany;

48.zdůrazňuje, že finanční gramotnost musí zahrnovat také dovednosti v oblasti kybernetické bezpečnosti, včetně rozpoznávání phishingu, podvodů na internetu a podvodů vytvářených umělou inteligencí, a vyzývá Komisi, aby propojila své strategie v oblasti finanční gramotnosti a kybernetické bezpečnosti prostřednictvím koordinovaných kampaní pro zvyšování povědomí veřejnosti;

49.podporuje každoroční vyhlášení „Evropského dne finančního vzdělávání“, který by podpořil probíhající iniciativy na zvyšování povědomí v návaznosti na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Finanční gramotnost a finanční vzdělávání evropských občanů“ ze dne 16. července 2025;

50.opakuje svou výzvu k systematickému zajištění soudržnosti s legislativními nástroji nad rámec finančních služeb a bankovního sektoru a zdůrazňuje, že je třeba dbát na to, aby byly otázky finanční gramotnosti zohledněny v souvislosti s budoucím aktem o digitální spravedlnosti a prosazováním aktu o digitálních službách, aby povinnosti online platforem a pravidla spotřebitelského práva podporovaly výsledky finanční gramotnosti a bezpečné cesty digitálních investic;

51.poukazuje na to, že digitální revoluce, kterou přinesla umělá inteligence, nabízí příležitost spojit finanční vzdělávání s digitální gramotností a pomocí umělé inteligence a různých digitálních nástrojů personalizovat finanční vzdělávání; vyzývá Komisi, aby ve zprávě předložené Parlamentu prozkoumala potenciál a omezení umělé inteligence při podpoře finanční gramotnosti, včetně personalizovaných vzdělávacích nástrojů založených na umělé inteligenci přizpůsobených různým potřebám uživatelů, a aby využívala technologie umělé inteligence k odhalování podvodů, včetně podvodů typu deepfake, a dalších hrozeb vytvářených umělou inteligencí;

52.zdůrazňuje, že umělá inteligence může podpořit rozšiřování cenově dostupného finančního poradenství, umožnit automatickou tvorbu personalizovaného portfolia, rozšířit programy finančního vzdělávání a podpořit poskytování pobídek uzpůsobených konkrétní situaci, které podporují chování optimalizované pro dosažení finančních cílů jednotlivců; upozorňuje, že nástroje umělé inteligence mohou také znamenat významná rizika v závislosti na tom, jak je finfluenceři používají; vyzývá Komisi, aby pečlivě zvážila, jak v tomto ohledu řešit dopad umělé inteligence a zmírnit potenciální rizika, včetně rizik souvisejících s používáním osobních údajů;

53.vybízí Komisi, aby začlenila vnitrostátní srovnávací systémy pro spořicí a investiční účty do srovnávacího mechanismu EU, který by obsahoval kalkulátory všech poplatků a vizuální vysvětlivky týkající se mimo jiné rizik/výnosů, složeného úročení, inflace a poplatků;

54.v této souvislosti opakuje, že přenositelnost spořicích a investičních účtů mezi poskytovateli a přes hranice je důležitá pro splnění cílů unie úspor a investic a pro zvýšení finančního povědomí a gramotnosti; v této souvislosti chápe, že přenositelnost spořicích a investičních účtů EU by měla být nízkonákladová a neměla by vést ke zdanitelným plněním;

55.vyzývá Komisi, aby důkladně posoudila možnost vypracování komplexní zprávy s cílem určit potřebu a přidanou hodnotu možných cílených legislativních iniciativ, jejichž cílem bude zjednodušit základní právní předpisy a upravit je tak, aby odpovídaly politickým cílům, které spočívají ve zvýšení finanční, digitální, datové a mediální gramotnosti;

56.poukazuje na to, že iniciativy a obsah v oblasti finanční gramotnosti mají rovněž význam při řešení problematiky vlivu investic, které jsou založeny na normách sociální odpovědnosti podniků, zejména environmentálních a sociálních normách a normách v oblasti správy a řízení, na reálnou ekonomiku a jejich širší hodnotu pro společnost;

57.poukazuje na to, že projekty v oblasti finanční gramotnosti, digitálního vlivu a ochrany retailových investorů v rámci programu Horizont Evropa mohou mít velkou přidanou hodnotu, pokud jde o potřebou přilákat do EU globální talenty v oblasti behaviorálního financování;

58.zdůrazňuje, že je důležité začlenit do iniciativ finančního vzdělávání komplexní, fakticky podložené informace o kryptoaktivech;

Odpovědnost finfluencerů a digitalizace za zvyšování finanční gramotnosti v Evropě

59.zdůrazňuje rostoucí úlohu finfluencerů jako zprostředkovatelů důležitých finančních informací, kteří se často zaměřují na mladé a dříve poněkud zanedbávané publikum; bere na vědomí jejich potenciál zvyšovat finanční gramotnost, ale připomíná, že musí dodržovat stávající pravidla finanční propagace a ochrany spotřebitele a že mají větší odpovědnost vůči svému publiku; poukazuje na rostoucí význam finfluencerů jako hlavních nástrojů obchodní komunikace o finančních nebo investičních službách pro určité skupiny;

60.chápe, že sociální média průběžně poskytují veřejnosti informace přístupnou formou, a zdůrazňuje, že cílem všech iniciativ v oblasti finanční gramotnosti by měla být podpora zodpovědného a přístupného sdílení znalostí, nikoli omezování kreativity nebo dosahu uvedených finfluencerů;

61.opakuje, že existuje výrazný rozdíl mezi finfluencery, kteří působí transparentně, tj. těmi, kteří oznamují střet zájmů a poskytují vzdělávací obsah, a jednotlivci, kteří využívají finanční vzdělávání jako kouřovou clonu, jednají podvodně nebo se zlým úmyslem, propagují nepovolené produkty nebo poskytují nekvalifikované poradenství, včetně zasílání zpráv přímo lidem nebo zasílání odkazů na skupinová sdělení, k propagaci spekulativních produktů a sázek nebo služeb hazardních her, často v rozporu s pravidly EU o klamavé reklamě a ochraně spotřebitele; uznává, že někteří z těchto finfluencerů se ve své činnosti snaží jen přilákat pozornost, což může vést k propagaci vysoce rizikových spekulativních produktů nevhodných pro retailové investory, což vyžaduje zvláštní přístup ze strany vnitrostátních orgánů a orgánů EU; poukazuje proto na to, že je zapotřebí účinné přeshraniční prosazování příslušných předpisů EU, a v této souvislosti vyzdvihuje důležitou úlohu sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele;

62.vybízí komunitu finfluencerů, aby absolvovali finanční školení, které jim umožní vytvářet nezávislý obsah a ověřovat pravdivost informací; vybízí členské státy, aby finfluencerům nabízely školení o právních povinnostech a základech finančního vzdělávání, které by poskytovaly veřejné orgány a akreditovaní poskytovatelé;

63.konstatuje, že ačkoli finanční poradci podléhají přísným regulačním požadavkům, finfluencer může de facto působit jako „online poradce“, ale v současné době nepodléhá žádnému zvláštnímu regulačnímu rámci, což ponechává prostor pro klamavé praktiky; v této souvislosti konstatuje, že změny by byly zavedeny navrhovanou směrnicí, kterou se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU, 2014/65/EU a (EU) 2016/97, pokud jde o pravidla EU na ochranu retailových investorů (souhrnná směrnice o strategii pro retailové investice), jejímž cílem je řešit rizika, která pro retailové investory představují finfluenceři, a to uložením povinností finfluencerům a společnostem poskytujícím finanční služby, které využívají jejich služeb; upozorňuje však, že někteří finfluenceři nejsou spolupracovníky povolených finančních institucí ani nenabízejí povolené finanční produkty nebo poradenství, a proto nespadají do působnosti dohledu příslušných orgánů;

64.vybízí Komisi, aby se v připravovaném evropském kodexu chování pro soukromé a neziskové organizace výslovně zabývala finančními influencery a platformami, které hostí finanční obsah, a to zejména prostřednictvím dobrovolné pečeti pro tvůrce, kteří dodržují předpisy, s cílem stanovit společné minimální požadavky na transparentnost, řešení střetů zájmů a kvalitu poskytovaných informací; zdůrazňuje význam povinností a etických norem jak pro finfluencery, tak i pro značky, které s nimi spolupracují, vzhledem k jejich možnému dopadu na finanční prosperitu jejich publika;

65.podle stávajícího regulačního rámce musí finanční zprostředkovatelé dodržovat ustanovení zaměřená na dosažení vysoké úrovně ochrany investorů. dále konstatuje, že nedílnou součástí tohoto úsilí jsou povinná opatření – a odpovídající investice – zaměřená na zlepšení technických odborných znalostí finančních poradců; konstatuje, že dosažená dohoda o aktualizované strategii pro retailové investice zavede požadavek písemné dohody mezi finfluencery a investičními podniky, čímž se zvýší transparentnost a ochrana retailových investorů;

66.zdůrazňuje, že je třeba vytvořit jasný a účinný rámec, který by příslušným vnitrostátním orgánům umožnil monitorovat finfluencery a provádět nad nimi dohled, aby byli spotřebitelé chráněni před dezinformacemi a střetem zájmů a byla zachována důvěra v online finanční vzdělávání;

67.vyzývá on-line platformy, aby spotřebitele transparentním způsobem informovaly o rizicích spojených s rizikovějšími finančními nástroji, například prostřednictvím varování před riziky, a aby zavedly nástroje pro propagaci založenou na zásadě „know-your-promotion“ s cílem označovat komerční obsah; doporučuje zavedení rychlých a efektivních vzdělávacích nástrojů, které jsou součástí sponzorovaného obsahu, jsou v souladu s kompetenčními rámci EU/OECD a odkazují na důvěryhodné veřejné zdroje;

68.zdůrazňuje význam účinného dohledu a prosazování evropského rámce, zejména aktu o digitálních službách a směrnice o audiovizuálních mediálních službách, v souvislosti s obchodními sděleními s cílem zajistit chránit prosperitu spotřebitelů a snížit riziko finanční újmy online;

69.vyzývá platformy, aby i nadále podporovaly významné a legitimní vzdělávací kanály v oblasti finanční gramotnosti, a znovu zdůrazňuje odpovědnost platforem za identifikaci a zmírňování rizik zavádějícího obsahu a online podvodů, mimo jiné prostřednictvím inovativních prvků v oblasti označování obchodních sdělení, varování před riziky a zrychlených postupů oznamování a přijímání opatření proti nezákonnému nebo jednoznačně škodlivému obsahu, jejichž zavádění je důležité; upozorňuje na to, že je důležité zachovat regulační rámec, který bude pružný a schopný zohlednit nové trendy na finančních trzích, a zajistit, aby regulační reakce držely krok s vývojem v reálném světě, včetně vývoje spojeného se sociálními médii a finfluencery;

70.vyzývá platformy, aby zdokonalily identifikaci a zpracování obsahu, který by mohl podporovat pyramidové hry nebo jiné potenciálně klamavé praktiky zaměřené na nezkušené retailové investory; zdůrazňuje, že je třeba, aby platformy rychle a povinně zasahovaly, kdykoli je třeba odstranit zavádějící nebo podvodný obsah, což bude mít jasné důsledky pro influencery, kteří se na těchto činnostech podílejí;

71.zdůrazňuje, že jsou zapotřebí vzdělávací programy pro finfluencery s cílem zajistit, aby plně porozuměli platným právním rámcům, etickým normám, povinnostem v oblasti transparentnosti a zveřejňování informací, a že je důležité jasně a vyváženě informovat o přínosech i rizicích produktů nebo služeb, které propagují; vyzývá dále členské státy, aby podporovaly odborné vzdělávání finfluencerů v oblasti právních předpisů a etických norem, které musí dodržovat při propagaci finančních produktů;

72.zdůrazňuje sociální odpovědnost finfluencerů vzhledem k tomu, že jsou schopni lépe oslovit novou veřejnost a přispívat k zvyšování úrovně finanční gramotnosti; vyzývá proto tyto digitální aktéry, aby přispěli k vytvoření evropské finanční strategie a účastnili se akcí a iniciativ podporovaných Komisí nebo členskými státy a zároveň aby se řídili nejvyššími standardy nezávislosti a transparentnosti a dodržovali pravidla objektivní finanční reklamy;

73.prohlašuje, že je připraven pomoci vyhodnotit přidanou hodnotu pokynů EU týkajících se komunikace finfluencerů, vzhledem k potenciálně negativnímu dopadu reklamy na rizikové produkty a neověřeného nebo zavádějícího poradenství, které někteří aktéři propagují, aniž by byla řádně vyvozena odpovědnost;

74.upozorňuje na skutečnost, že pokud finfluenceři sdílejí na sociálních médiích názory týkající se hodnoty nebo ceny finančního nástroje nebo doporučují investiční strategie, a to i pro vzdělávací účely, mohou zveřejňovat investiční doporučení spadající do oblasti působnosti nařízení o zneužívání trhu5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/596/oj).; upozorňuje na to, že některá veřejná sdělení zveřejněná na sociálních sítích mohou představovat riziko zneužití trhu, tj. manipulace s trhem, obchodování zasvěcených osob a nezákonné zveřejňování důvěrných informací6 Varování „pro osoby zveřejňující investiční doporučení na sociálních sítích“ vydané Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy dne 6. února 2024.;

75.naléhavě vyzývá Evropský orgán pro cenné papíry a trhy a vnitrostátní orgány, aby vydaly praktické pokyny k tomu, kdy se příspěvky na sociálních sítích považují za investiční doporučení podle pravidel EU o zneužívání trhu, a objasnily povinnosti zveřejňování informací;

76.konstatuje, že stále častěji dochází k využívání finančního obsahu vytvořeného umělou inteligencí, a vyzývá k zavedení norem pro zveřejňování informace, že obsah je vytvořen umělou inteligencí, příslušných vodoznaků v souladu s aktem o umělé inteligenci7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění nařízení (ES) č. 300/2008, (EU) č. 167/2013, (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 a (EU) 2019/2144 a směrnice 2014/90/EU, (EU) 2016/797 a (EU) 2020/1828 (akt o umělé inteligenci) (Úř. věst. L, 2024/1689, 12.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1689/oj). a odvětvovými pokyny pro používání umělé inteligence v retailových investičních službách;

77.vyzývá Komisi, aby plně prosazovala digitální pravidla Unie, zejména akt o digitálních službách, a zajistila tak, že online platformy převezmou plnou odpovědnost za zmírnění rizik a ochranu spotřebitelů před podvody na internetu a finančními podvody, včetně podvodů typu deepfake generovaných umělou inteligencí; dále vyzývá Komisi, členské státy a evropské orgány dohledu, aby posílily kapacity pro monitorování a včasné odhalování, včetně využívání pokročilých analytických nástrojů, s cílem lépe chránit investory a zachovat důvěru ve finanční trh, neboť důvěra veřejnosti je klíčová pro budování finanční gramotnosti a uvolnění soukromých investic;

78.připomíná, že členské státy mají podle směrnice o audiovizuálních mediálních službách povinnost podporovat a přijímat opatření pro rozvoj dovedností v oblasti mediální gramotnosti a podávat v této věci zprávy Komisi; vybízí vnitrostátní regulační orgány pro sdělovací prostředky, aby při uplatňování svých opatření zaměřených na rozvoj dovedností v oblasti mediální gramotnosti zahrnovaly témata týkající se finanční gramotnosti a finfluencerů;

79.vyzývá Evropský sbor pro mediální služby a Evropský sbor pro digitální služby, aby poskytly další pokyny k možným opatřením zaměřeným na zvýšení digitální a mediální gramotnosti, včetně činností souvisejících s finfluencery, a aby průběžně přijímaly koordinovaná opatření určená k minimalizaci rizika, že se uživatelé stanou oběťmi finančních podvodů nebo skrytých obchodních sdělení souvisejících s finančními nebo investičními službami;

80.navrhuje, aby Komise uspořádala celoevropský summit za účasti finfluencerů, zástupců finančních služeb a finančních technologií, spotřebitelských skupin a regulačních orgánů, na němž by se diskutovalo o osvědčených postupech pro zlepšování internetové finanční gramotnosti a prozkoumaly vhodné, přiměřené přístupy (jako je samoregulace nebo dobrovolné standardy) k zajištění přesnosti digitálního finančního obsahu; doporučuje, aby se navrhovaného summitu zúčastnily organizace občanské společnosti, odbory, sdružení spotřebitelů, pedagogové a institucionální zainteresované subjekty;

81.Vyzývá Komisi a vlády členských států, aby spolupracovaly s finfluencery na vytváření podložených, odpovědných a poutavých informačních kampaní ve sdělovacích prostředcích o příležitostech, které nabízí účast retailových investorů na finančních trzích, a aby atraktivním způsobem zvyšovaly finanční gramotnost s cílem vybudovat v EU kulturu investic;

82.zdůrazňuje, že využití digitalizace a umělé inteligence může přinést významnou přidanou hodnotu při zviditelňování investičních příležitostí, konkurence a transparentnosti, a to mimo jiné poskytováním nástrojů pro zvyšování finanční gramotnosti, srovnávání poplatků a produktů a personalizovaného hodnocení výnosů na základě tržních dat v reálném čase;

° °

83.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.