1.vítá a podporuje iniciativu Komise, která ve „Vizi pro zemědělství a potraviny“ navrhla vytvořit pracovní skupinu pro chov hospodářských zvířat, jež by měla za úkol určit a vypracovat vhodná politická opatření na podporu chovu hospodářských zvířat a posílení jeho konkurenceschopnosti, namísto univerzální politiky by měla spíše formu cílených a územních řešení a kromě potravinového zabezpečení, odolnosti a zvládání nákaz zvířat by zohledňovala také ochranu klimatu, přírody a zvířat; zdůrazňuje, že rozmanitost živočišné výroby, různé potřeby různých druhů zvířat a rozdílné místní podmínky vyžadují řešení přizpůsobená vnitrostátnímu, regionálnímu nebo ještě nižšímu měřítku; vyzývá Komisi, aby přijala konkrétní opatření pro chov hospodářských zvířat v horských, odlehlých a znevýhodněných oblastech;

2.vyjadřuje znepokojení nad iniciativami nebo legislativními návrhy, které prostřednictvím přímých nebo nepřímých opatření odrazují od chovu hospodářských zvířat; trvá na tom, že by se na živočišnou výrobu neměl vztahovat stejný regulační režim jako na těžký průmysl;

3.vyzývá Komisi, aby po vzoru skupiny na vysoké úrovni pro politiku v oblasti vína ustavila skupinu na vysoké úrovni pro hospodářská zvířata, která by navázala na pracovní skupinu pro chov hospodářských zvířat a do níž by byly zapojeny všechny příslušné zúčastněné strany, včetně zástupců živočišné výroby jednotlivých členských států, akademické obce, veterinárních profesí, reprezentativních sdružení a příslušných organizací zabývajících se zdravím zvířat a zástupců dotčeného odvětví a místních orgánů; poukazuje na to, že složení této skupiny by mělo odrážet rozmanitost území v EU tím, že zajistí vyvážené zastoupení oblastí s různými regionálními podmínkami, včetně oblastí s vysokou koncentrací hospodářských zvířat;

4.domnívá se, že tato skupina na vysoké úrovni, v níž společně zasednou členské státy a zúčastněné strany, by se měla zamyslet nad výzvami živočišné výroby a nabídnout konkrétní a sociální řešení, která by se opírala zejména o provedený výzkum v této oblasti; vyzývá k otevřenému a konstruktivnímu dialogu všech zúčastněných stran s cílem podpořit spolupráci, nalézt praktická řešení a zajistit komunikaci o chovu hospodářských zvířat založenou na faktech; domnívá se, že by se tato řešení měla zabývat zejména přesouváním produkce mimo Evropu, generační obměnou a povzbuzením investic na podporu konkurenceschopnosti chovu hospodářských zvířat;

5.zdůrazňuje, že specifické problémy tohoto odvětví vyžadují koordinovanou, vícerozměrnou politickou reakci, jež plně zohlední hospodářský, environmentální a sociální význam chovu hospodářských zvířat v EU a jejích venkovských oblastech a současně se vyhne hledání kompromisů mezi těmito výzvami; taktéž se domnívá, že tato politická reakce by měla zohlednit i zásluhy tohoto odvětví o soudržnost venkova, potravinové zabezpečení, udržitelné hospodaření s půdou, dobré životní podmínky zvířat a dodávky živočišných bílkovin na trh EU;

6.vyzývá Komisi, aby zemědělcům poskytla stabilní a předvídatelný rámec a za tímto účelem omezila zbytečnou regulační zátěž a zjednodušila předpisy pro chov hospodářských zvířat, zejména pro malé a rodinné zemědělské podniky, a tak podpořila jejich provoz a rozvoj odvětví; zdůrazňuje, že je nutné posoudit kumulativní dopad legislativy EU a zabránit právní nejistotě a administrativní zátěži v důsledku právních předpisů EU a gold-platingu v členských státech;

7.poukazuje na to, že zlepšení sociální, hospodářské a environmentální udržitelnosti živočišné výroby závisí na dlouhodobé vizi, která by se měla zaměřit na širokou škálu provázaných faktorů, včetně cenové a necenové konkurenceschopnosti, schopnosti přizpůsobit se změně klimatu a souvisejícím extrémním povětrnostním událostem, jakož i na problematiku nákaz zvířat; domnívá se, že mezi další důležité faktory patří znečištění živinami, rozvoj a poskytování zpoplatněných ekosystémových služeb, cílená investiční pomoc, podpora dobrých životních podmínek zvířat, pobídky pro inovace a digitalizaci, generační obměna, přístup k podpůrným a poradenským službám a zlepšení životních a pracovních podmínek chovatelů hospodářských zvířat;

8.zdůrazňuje, že zemědělci mají v první řadě zájem o zajištění dobrého zdraví a dobrých životních podmínek svých zvířat, jelikož se jedná o etický i ekonomický imperativ; zdůrazňuje, že dobré životní podmínky zvířat v zemědělských podnicích přímo souvisejí s odbornou kompetencí konkrétního chovatele; v této souvislosti zdůrazňuje význam odborné přípravy a pravidelného dalšího vzdělávání;

9.zdůrazňuje, že pestrost evropských systémů chovu hospodářských zvířat – od volných výběhů, které často zahrnují pastviny s vysokou environmentální hodnotou a ohrožené druhy a plemena hospodářských zvířat, velké specializované a vysoce efektivní zemědělské podniky, smíšenou rostlinnou a živočišnou výrobu, regenerativní a ekologické zemědělství a pastevectví, sezónní přesun dobytka, lesní pastevectví, až po drobný chov zvířat pro osobní potřebu a rozmanitost chovaných plemen – umožňuje zemědělcům nabízet řadu doplňkových produktů a služeb, a tím zlepšuje odolnost celého odvětví živočišné výroby a zároveň vychází vstříc rozmanité poptávce spotřebitelů; vyzývá Komisi, aby rozmanitost systémů produkce podpořila a umožnila;

10.zdůrazňuje, že je třeba zvýšit transparentnost při přidělování finančních prostředků EU nevládním organizacím a jejich využívání, aby se zabránilo riziku zneužití nebo nepatřičného ovlivňování politik EU; vyzývá Komisi, aby vytvořila veřejný rejstřík s uvedením výše a účelu finančních prostředků, které obdržely nevládní organizace; je znepokojen přidělováním finančních prostředků, a to i prostřednictvím Programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE), nevládním organizacím, které lobbují v orgánech EU, zejména v souvislosti s dobrými životními podmínkami zvířat, protože by tím mohly být porušeny zásady dělby moci a loajální spolupráce; vyzývá Komisi, aby přestala financovat nevládní organizace, které provádějí cílený lobbing a vytvářejí zavádějící, militantní a ideologický obraz chovu hospodářských zvířat v Evropě; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všichni příjemci konsolidovaných finančních prostředků zveřejňovali schůzky se zástupci orgánů EU, pokud se snaží ovlivnit politiky EU;

11.konstatuje, že zachování prosperujícího, udržitelného a odolného odvětví živočišné výroby v EU bude přínosem pro celosvětové potravinové zabezpečení, posílí potravinovou soběstačnost a hospodářský růst EU a přispěje k vyvážené a rozmanité evropské stravě díky konzumaci masných výrobků vysoké výživové kvality, které jsou jedinečným zdrojem řady mikroživin a bioaktivních látek, jejichž výživovou hodnotu nelze adekvátně nahradit rostlinnými nebo umělými náhražkami, a že tato skutečnost by se měla promítnout do stravovacích doporučení, která by měla být vypracována na základě důkazů;

12.vzhledem k tomu, že Organizace OSN pro výživu a zemědělství ve zprávě z roku 2023 „Contribution of terrestrial animal source foods to healthy diets for improved nutrition and health outcomes“ (Příspěvek potravin ze suchozemských zvířat ke zdravé stravě v zájmu lepší výživy a zdraví) zdůrazňuje, že potraviny živočišného původu jsou zdrojem vysoce kvalitních bílkovin, které mohou v rostlinné stravě chybět; zdůrazňuje, že tyto potraviny jsou životně důležité pro děti, adolescenty, těhotné a kojící ženy, ženy v reprodukčním věku, starší a chronicky nemocné osoby a že může být obtížně je nahradit rostlinnými alternativami;

13.vyzdvihuje značný význam chovu hospodářských zvířat pro regionální hodnotové řetězce a místní trhy; vyzývá Komisi, aby posoudila sociální a hospodářské dopady dalšího zmenšování sítě regionálních jatek;

14.vyzývá k vyváženému přístupu, který by uznal zásadní úlohu produktů živočišného původu v celosvětové výživě a současně zohlednil význam živočišné výroby pro příjmy zemědělských podniků a hospodářskou stabilitu; připomíná, že živočišná výroba má zásadní roli v oběhovém hospodářství a upcyklaci odpadních toků z potravinářského průmyslu a je důležitá i v mnoha dalších odvětvích, např. v textilním, oděvním, obuvnickém a kožedělném průmyslu, ve stavebnictví a v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu; upozorňuje na to, že je současně nutné řešit různé dopady výrobních systémů na životní prostředí, klima a dobré životní podmínky zvířat;

15.zdůrazňuje, že je nutné i nadále usilovat o potravinové zabezpečení Evropy a současně snížit dopady na životní prostředí na minimum pomocí transparentních a vědecky podložených strategií a inovací;

16.vyzdvihuje, že zlepšení produktivity, odolnosti, účinnosti a udržitelnosti živočišné výroby v EU má zásadní význam pro zvýšení domácí nabídky vysoce kvalitních bílkovin, která bude odpovídat potřebám spotřebitelů v EU a posílí potravinové zabezpečení, zejména v kontextu volatility světového trhu, geopolitického napětí a očekávaného nárůstu celosvětové poptávky po bílkovinách v příštích 30 letech; konstatuje, že EU je stále velmi závislá na dovozu rostlinných bílkovin určených na krmivo od omezeného počtu partnerů, což oslabuje její soběstačnost, a evropský potravinový systém se tak stává citlivým vůči výkyvům na světovém trhu;

17.zdůrazňuje, že udržitelná a diverzifikovaná domácí produkce bílkovin má zásadní význam pro zajištění dostatečného množství bezpečných a kvalitních potravin a krmiv; poukazuje na to, že odvětví živočišných bílkovin může tuto produkci podpořit tím, že odpadní vody z živočišné výroby budou používány jako přírodní hnojiva a vedlejší produkty rostlinné výroby a potravinový odpad ke krmení zvířat, čímž se současně podpoří integrovanější, více oběhový a udržitelnější přístup; s potěšením konstatuje, že Komise ve své Vizi pro zemědělství a potraviny oznámila, že vypracuje komplexní plán pro soběstačnější a udržitelnější systém EU pro bílkoviny, v němž se bude zabývat produkcí, dovozem a spotřebou bílkovin v EU s cílem zajistit dlouhodobou odolnost zemědělsko-potravinářského systému;

18.zdůrazňuje, že je důležité posílit pozici zemědělců v zemědělskopotravinářském řetězci (mimo jiné prostřednictvím družstev a producentských organizací a sdružení), a žádá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly mechanismy, které by zajistily, že ceny placené zemědělcům budou pokrývat alespoň jejich výrobní náklady; připomíná, že klíčem k zajištění hospodářské udržitelnosti zemědělství, náležitému ocenění role zemědělců při zajišťování dodávek potravin v EU a přilákání mladších generací je zajištění korektních, spravedlivých a stabilnějších příjmů, lepších pracovních podmínek, jednoduššího přístupu k úvěrům, udržitelného financování výzkumu a investic do kvalitních hospodářských zvířat;

19.zdůrazňuje, že nestabilní ceny, vysoké výrobní náklady, nadměrná byrokratická zátěž a nedocenění tohoto povolání ve společnosti přispívají k tomu, že zemědělci ukončují činnost a že toto odvětví „stárne“; poukazuje na to, že malé a střední podniky již musí splňovat řadu požadavků, jejichž přínosy rozumně nevyvažují vynaložené náklady; znovu proto zdůrazňuje, že je třeba vytvořit účinné nástroje na podporu příjmů, snížit administrativní zátěž, zjednodušit platné právní předpisy a docílit společenského ocenění zemědělské práce, což jsou klíčové prvky pro zajištění dlouhodobé životaschopnosti živočišné výroby v EU; vyzývá Komisi, aby živočišnou výrobu podpořila a ab přijala příslušnou strategii;

20.poukazuje na to, že investice do zařízení pro chov hospodářských zvířat a renovace těch stávajících s sebou nesou značné náklady a musí být plánovány a realizovány v dlouhodobém horizontu; upozorňuje na skutečnost, že změny právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat mohou vést k tomu, že zařízení pro chov hospodářských zvířat přijdou o vydaná povolení a budou muset být s vysokými náklady renovována již před koncem plánované životnosti; vyzývá Komisi, aby v co největší míře podporovala a podněcovala osvědčené postupy pro udělování povolení v členských státech;

21.zdůrazňuje, že udržitelný chov hospodářských zvířat, zejména v malých a středních zemědělských podnicích, má zásadní význam pro socioekonomickou životaschopnost venkovských oblastí, zejména horských regionů, oblastí s hustou živočišnou výrobou a znevýhodněných regionů, například s trvalými travními porosty, rašeliništi a loukami, kde se často jedná o hlavní, či dokonce jedinou životaschopnou hospodářskou činností, která podporuje produkci, hospodářský růst a udržování krajiny; poukazuje na to, že chov hospodářských zvířat zajišťuje nejen zaměstnanost na venkově a brání jeho vylidňování, ale přispívá také k aktivnímu obhospodařování půdy, prevenci požárů a zachování biologické rozmanitosti a kulturního a krajinného dědictví; zdůrazňuje, že chov hospodářských zvířat v mnoha regionech hraje nenahraditelnou úlohu z hlediska územní soudržnosti a zachování živých komunit; upozorňuje na to, že extenzivní pastevectví představuje účinný způsob, jak zemědělce odměnit za poskytované ekosystémové služby;

22.vyzývá Komisi, aby zavedla plán, který bude podporovat nové technologie, inovativní krmiva a zlepšení genetické hodnoty stád s cílem posílit investice do veřejného a soukromého výzkumu šlechtění a genetiky zvířat, podpořit šíření osvědčených postupů namísto nových rozsáhlých změn velikosti stád, které by oslabily potravinovou soběstačnost a potravinové zabezpečení Evropy, a optimalizovat produkci a účinnost;  zdůrazňuje, že šlechtění zvířat je důležitou metodou ke zlepšení produktivity, efektivity a zdraví zvířat; vyzdvihuje skutečnost, že EU je lídrem ve výzkumu a inovacích v oblasti šlechtění a genetiky zvířat;

23.požaduje plán na ochranu genofondů různých ohrožených tradičních plemen, na podporu místních druhů a chovu rustikálních plemen, která jsou lépe přizpůsobena místnímu klimatu, a na šíření osvědčených postupů při současném zachování genetické rozmanitosti; zdůrazňuje, že je třeba zachovat podporu podle článku 27 nařízení Komise (EU) 2022/2472 Nařízení Komise (EU) 2022/2472 ze dne 14. prosince 2022, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 327, 21.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2472/oj). na podporu genetického pokroku v živočišné výrobě; zdůrazňuje naléhavou potřebu podporovat výzkum, inovace a zavádění postupů založených na důkazech, které zlepšují udržitelnost chovu hospodářských zvířat ve všech environmentálních, sociálních a ekonomických rozměrech, včetně cílených investic do genetického výzkumu, výživové účinnosti a selekce pro dlouhodobé produkční vlastnosti, a potřebu stimulovat a financovat výzkum a inovace v oblastech s vysokou hustotou živočišné výroby s cílem snížit dopad na životní prostředí a zároveň prosazovat vysoké standardy dobrých životních podmínek zvířat a posilovat integrované a odolné dodavatelské řetězce živočišné výroby; konstatuje, že genetické zlepšení s řádným řízením a inovacemi může snížit emise a poskytnout udržitelnou alternativu k náhlé restrukturalizaci, která ohrožuje životaschopnost zemědělských podniků a potravinovou soběstačnost EU;

24.bere na vědomí, že ve Vizi Komise pro zemědělství a potraviny se poukazuje na to, že SZP zůstává zásadní pro podporu příjmů zemědělců a že přímé platby SZP hrají nadále klíčovou úlohu při podpoře a stabilizaci příjmů v zemědělství na úrovni zemědělských podniků; zdůrazňuje důležitost ochrany přímé podpory příjmů a všech programů, které jsou v současnosti financovány ze SZP, protože odvětví živočišné výroby a souběžné produkce jsou velkými příjemci prostředků z prvního pilíře současné SZP (přímé platby, platby vázané na hovězí, telecí, ovčí a kozí maso) i druhého pilíře, zejména prostřednictvím podpory investic, plateb na přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti a agroenvironmentálních a klimatických závazků; konstatuje, že hospodářská životaschopnost a nedostatečná generační obměna jsou pro mnoho podniků výzvou, která vyžaduje zvláštní pozornost a dotace související s produkcí, a zdůrazňuje význam vázaných plateb pro aktivní zemědělce; požaduje vyhrazený a silný rozpočet pro SZP v příštím víceletém finančním rámci a konstatuje, že tento rozpočet musí být účelově vázán a zachován alespoň na úrovni stávajícího rozpočtu SZP v reálných hodnotách, přičemž je třeba rovněž zohlednit inflaci;

25.zdůrazňuje klíčovou úlohu družstev vzhledem k tomu, že živočišné produkty rychle podléhají zkáze, a k vysokým transakčním nákladům, a vyzývá Komisi, aby je podporovala při zvyšování odolnosti, posilování postavení výrobců, zhodnocování druhotných produktů a při generační obměně a aby prosazovala oběhové přístupy; požaduje, aby byla podpora v rámci SZP přizpůsobena podmínkám zemědělských podniků, zejména malých a rodinných zemědělských podniků, a aby v odvětví živočišné výroby byla možnost plateb na zvíře; zdůrazňuje potřebu posílit hospodářskou životaschopnost zemědělců prostřednictvím diverzifikace a nástrojů řízení rizik s cílem zlepšit konkurenceschopnost, ziskovost a dlouhodobou odolnost;

26.konstatuje, že zemědělci čelí rostoucím a rozmanitým rizikům, jako jsou nepředvídatelné trhy, změna klimatu a související extrémní povětrnostní jevy, nákazy zvířat, geopolitické napětí a nejisté dopady obchodních dohod; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby v rámci SZP po roce 2027 posílila nástroje krizového řízení a zvýšila rezervu pro případ krizí v zemědělství a aby ji spojila s vytvořením nových zvláštních finančních nástrojů financovaných mimo SZP, protože tato opatření jsou nezbytná pro lepší řešení hospodářských ztrát a dodatečných nákladů, kterým čelí zemědělci v EU, a pro zajištění větší stability pro ně;

27.vyzývá Komisi, aby navázala na stávající podporu ze SZP s cílem posílit finanční a sociálně-ekonomické mechanismy; trvá na tom, že platby v rámci SZP mají nadále zásadní význam pro kontinuitu příjmů z chovu hospodářských zvířat, zejména pro podniky specializující se na produkci hovězího, skopového a kozího masa a mléčných výrobků a pro podniky poskytující environmentální služby prostřednictvím extenzivní pastvy; zdůrazňuje potřebu přechodného období po roce 2027, které by umožnilo přizpůsobit se novým pravidlům; vítá začlenění nákupu skotu, ovcí a koz s vysokou genetickou hodnotou do souhrnného balíčku SZP mezi způsobilé výdaje v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova; vyzývá Komisi, aby toto ustanovení rozšířila na prasata s vysokou genetickou hodnotou určená k chovu vzhledem k jejich významu z hlediska konkurenceschopnosti a odolnosti evropského odvětví živočišné výroby; zdůrazňuje, že je třeba zachovat alespoň stejnou úroveň ambicí v SZP po roce 2027; v neposlední řadě vyzývá Komisi, aby uznala specifické potřeby chovatelů hospodářských zvířat v hustě osídlených oblastech a poskytla odpovídající podporu v rámci SZP, přičemž konstatuje, že vyvážený regionální rozvoj lze posílit zachováním počtu zemědělských podniků a místní infrastruktury, jako jsou jatka, výrobny krmiv a zpracovatelská zařízení;

28.vyzývá k podpoře extenzivního chovu hospodářských zvířat založeného na využívání travnatých porostů, zejména v rámci SZP;

29.zdůrazňuje potřebu zastavit a zvrátit dekapitalizaci odvětví živočišné výroby a zajistit plnou reciprocitu norem EU pro veškeré dovážené výrobky; vyzývá Komisi, aby vypracovala konkrétní strategie k zajištění rovných podmínek a většího souladu mezi její politikou v oblasti obchodu a v oblasti udržitelnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby lépe zohledňovaly specifika zemědělského odvětví, zajistily plnou reciprocitu norem EU zahrnutím recipročních doložek při uzavírání obchodních dohod a aby ve všech obchodních dohodách chránily evropské zemědělství, produkci potravin a veřejné zdraví; v této souvislosti trvá na tom, aby mezinárodní obchodní dohody neměly negativní dopad na evropské zemědělství a zaručovaly reciprocitu a aby nepředstavovaly žádná rizika pro veřejné zdraví; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné přizpůsobit tržní intervence aktualizací referenčních cen pro ochranné doložky v souladu s novými tržními podmínkami a nástroji řízení;

30.zdůrazňuje, že i chovatelé hospodářských zvířat by měli mít možnost využívat dodatečné příjmy z uhlíkového zemědělství; v této souvislosti požaduje postupný odklon od stávajícího systému zaměřeného na předepsané postupy a předem udělené správní povolení k rámci pro řízení emisí založenému na výsledcích, přičemž chovatelům hospodářských zvířat by mělo být umožněno rozhodovat o tom, které metody a technologie použijí, čímž by byla zachována svoboda podnikání a zajištěna odpovědnost za plnění těchto cílů;

31.naléhavě vyzývá Komisi, aby přezkoumala předpisy o zpracování masa, jako je technologie používaná při kontrole masa, a harmonizaci minimálních pokynů pro hodnocení obsahu masa, které v současné době omezují plné využití jatečně upravených těl zvířat, s cílem zvýšit transparentnost dodavatelského řetězce a zajistit vyšší příjmy zemědělců;

32.konstatuje, že systémy chovu hospodářských zvířat by mohly využívat zejména postupy a technologie, které lze použít ke zlepšení zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a k dosažení zvýšení efektivity, včetně například nízkonákladových systémů, obousměrných systémů a precizního chovu hospodářských zvířat, a využívat nové digitální technologie, které zlepšují řízení zvířat a systémů, zpracování údajů a sledovatelnost; žádá Komisi, aby podala zprávu o osvědčených postupech v oblasti udržitelnosti hospodářských zvířat a navrhla konkrétní opatření na podporu inovací, efektivity a odolnosti tohoto odvětví, včetně lepšího využívání stávajících společných databází a genových bank základních plemen s cílem umožnit chovatelům, kteří si to přejí, pokračovat ve šlechtění určitých starých druhů; zdůrazňuje rozdíly v digitálních dovednostech mezi venkovskými a městskými oblastmi; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že zemědělci budou mít z digitální transformace prospěch;

33.zdůrazňuje, že úsilí o zvýšení produktivity zvířat nebo dosažení cílů v oblasti klimatu nesmí být na úkor zdraví a dobrých životních podmínek zvířat;

34.vybízí k rozvoji politik, které podporují rodinné zemědělské podniky a mladé a nové zemědělce při udržování a zlepšování udržitelné živočišné výroby a drobné živočišné výroby jako prostředku obživy a potravinového zabezpečení; poukazuje na to, že je proto nezbytné podporovat zemědělce v jejich etablování prostřednictvím silných a specializovaných finančních nástrojů, aby byli schopni lépe čelit finančním tlakům; trvá na významu kolektivních struktur, jako jsou družstva vlastněná a řízená zemědělci a organizace producentů;

35.zdůrazňuje, že je třeba posílit podporu nejvzdálenějších regionů, kde strukturální a zeměpisné podmínky vedou k mnohem vyšším zemědělským nákladům; vyzývá Komisi, aby v příštím víceletém finančním rámci aktualizovala financování programu POSEI tak, aby odráželo inflaci od roku 2007; konstatuje, že indexace sama o sobě nestačí k řešení rostoucích nákladů na výrobu, dopravu a dodávky; zdůrazňuje, že dostatečné financování programu POSEI je nezbytné pro udržení zemědělství, zajištění životaschopnosti zemědělských podniků a zachování hospodářské, sociální a územní soudržnosti EU v souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU;

36.vyzývá Komisi, aby uznala specifické potřeby a problémy, kterým čelí chovatelé hospodářských zvířat v horských a znevýhodněných oblastech, včetně ostrovních, vnitrozemských, odlehlých a nejvzdálenějších regionů, a aby zajistila odpovídající podporu prostřednictvím SZP, zejména prostřednictvím vázané podpory, odvětvových intervencí a cílených opatření pro rozvoj venkova; zdůrazňuje, že zachování chovu hospodářských zvířat v odlehlých a znevýhodněných oblastech přispívá k environmentální udržitelnosti tím, že zabraňuje opouštění půdy, podporuje biologickou rozmanitost a zachovává tradiční krajinu, podporuje příjmy zemědělců a živobytí na venkově a pomáhá znovu osídlit venkovské oblasti; zdůrazňuje, že je důležité zajistit aktivní účast zástupců nejvzdálenějších regionů v rámci skupiny na vysoké úrovni, protože specifické geografické, sociálně-ekonomické a produkční charakteristiky těchto regionů představují vlastní výzvy, které vyžadují zvláštní pozornost při procesu tvorby politik EU;

37.zdůrazňuje nutnost celosvětové spolupráce a předávání inovativní znalostí v zájmu podpory udržitelných systémů chovu hospodářských zvířat, zejména z evropských regionů s vysoce účinnými systémy chovu hospodářských zvířat, a to v důsledku rychlého růstu populace a urbanizace;

38.naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby investovaly do vzdělávání, odborné přípravy a infrastruktury, které zemědělcům umožní zavádět v živočišné výrobě postupy, jež jsou udržitelnější, efektivnější a lepší pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat, včetně digitalizace, aplikovaného výzkumu, přenosu znalostí a školení v oblasti inovativních nástrojů a technologií pro včasnou detekci a prevenci epizootických onemocnění, jako jsou systémy sledování zdraví hospodářských zvířat; zdůrazňuje v tomto ohledu význam nezávislých poradenských služeb a vyzývá členské státy, aby plně využívaly SZP k řádnému financování těchto služeb;

39.požaduje jednodušší pravidla pro dobré životní podmínky zvířat, která se zaměří spíše na pomoc zemědělcům prostřednictvím vzdělávání a podpory než na metody zaměřené na prosazování;

40.naléhavě žádá Komisi, aby předložila své závěry o vývoji systému označování dobrých životních podmínek zvířat, který by zaručil přiměřené a jednotné informace pro spotřebitele, čímž by se předešlo rizikům pro vnitřní trh způsobeným šířením místních systémů dobrých životních podmínek zvířat;

41.poukazuje na to, že vzhledem k tomu, že pouze 12 % zemědělských podniků v EU provozují osoby mladší 40 let, ohrožuje nedostatek mladých zemědělců ekonomickou životaschopnost, generační kontinuitu a budoucí udržitelnost evropského odvětví chovu hospodářských zvířat; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zlepšila účinnost podpory pro začínající podniky při překonávání překážek vstupu do odvětví živočišné výroby, včetně vysokých nákladů na zahájení činnosti; zdůrazňuje, že je obtížné přilákat mladé zemědělce do odvětví živočišné výroby, které trpí nedostatečnou atraktivitou kvůli náročné povaze práce, jako je dlouhá pracovní doba, omezené příležitosti vzít si volno a nedostatek náhradních služeb, a že je třeba zohlednit rostoucí počet žen pracujících v chovech hospodářských zvířat podporou opatření a příležitostí zohledňujících rovnost žen a mužů;

42.vítá strategii generační obnovy, kterou vypracovala Komise; vyzývá Komisi, aby poskytla doporučení a přezkoumala řešení pro odstranění hlavních překážek bránících mladým chovatelům hospodářských zvířat v zakládání podniků, zejména vysokých počátečních investic do infrastruktury, obtíží s přístupem k půdě, a to zejména v důsledku rozdílů mezi členskými státy, omezeného přístupu k úvěrům, nedostatku pracovních sil, problémů souvisejících s řízením rizik, prevencí a kontrolou nákaz zvířat a byrokratické zátěže;

43.vyzývá Komisi, aby zvážila možnost poskytovat mladým zemědělcům více přímých plateb; dále zdůrazňuje, že je třeba vytvořit vhodné podmínky pro důstojný odchod do důchodu; zdůrazňuje, že usnadnění přístupu k úvěrům a půdě, zejména v členských státech s vysokými cenami půdy, zvýšení investic do kvality hospodářských zvířat a zlepšení služeb ve venkovských oblastech jsou základními podmínkami pro přilákání a udržení nové generace zemědělců; zdůrazňuje, že doporučení členským státům, aby vyčlenily 6 % rozpočtu SZP na generační obměnu, není dostatečně závazné, aby zaručilo dostačující podporu mladým zemědělcům;

44.vítá strategie EU pro biohospodářství, kterou představila Komise; vyzývá Komisi, aby uznala úlohu inovativního chovu hospodářských zvířat při podpoře oběhovosti a aby plně uvolnila potenciál výroby energie, zejména bioplynu a biometanu, využití digestátu jako biologického hnojiva a zhodnocování vedlejších produktů živočišné výroby prostřednictvím odvětví zpracování uhynulých zvířat s cílem poskytnout chovatelům hospodářských zvířat další zdroje příjmů; zdůrazňuje, že zejména oblasti s vysokou hustotou hospodářských zvířat hrají v biohospodářství důležitou roli, protože jejich blízkost k městským oblastem a krátké vzdálenosti umožňují oběhovou spolupráci při zvyšování objemu lidského odpadu a zpracování toků zemědělského odpadu;

45.vyzývá Komisi a členské státy, aby určily odpovídající a dlouhodobé možnosti financování preventivních opatření a kompenzací pro zemědělce, které mohou mimo jiné zahrnovat SZP, a to nejen v případě ztrát a nákladů vzniklých v důsledku útoků velkých šelem, ale také v případě zmírňujících opatření, včetně poradenských služeb, sdílení znalostí a odborné přípravy zemědělců v oblasti koexistence pasoucích se hospodářských zvířat a velkých šelem;

46.zdůrazňuje, že cílená změna směrnice o stanovištích Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1992/43/oj). s cílem sladit právní předpisy EU s aktualizovanou úrovní ochrany vlka podle Bernské úmluvy má zajistit větší flexibilitu při řízení populací vlků v celé EU a minimalizovat sociálně-ekonomické dopady; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit vysokou přeshraniční mobilitu druhů a skutečnost, že stav ochrany různých populací téhož druhu se může v jednotlivých regionech lišit; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále zintenzivnily přeshraniční spolupráci v těchto otázkách;

47.uznává zásadní úlohu chovu hospodářských zvířat, zejména systémů založených na spásání travních porostů, v udržování oběhových zemědělských systémů, zlepšování ekosystémových služeb a poskytování klimatických a environmentálních služeb prostřednictvím ukládání uhlíku, zlepšování kvality vody a zdraví půdy, ochrany biologické rozmanitosti, poskytování stanovišť pro faunu a flóru, udržování rozmanité a otevřené krajiny, zejména v horských oblastech, a využívání okrajových pozemků, které nemohou produkovat potraviny pro lidi; zdůrazňuje, že monogastrické druhy, jako je drůbež a prasata, mohou dále posílit oběhovost tím, že se do jejich krmiva začlení produkty z odpadních toků, a také recyklací biomasy, zatímco jejich hnůj je cenným zdrojem přírodních hnojiv pro rostlinnou výrobu; zdůrazňuje, že výrazné snížení počtu stád může tyto funkce ekosystému ohrozit;

48.vyzývá Komisi, aby navrhla nástroje pro posílení úlohy živočišné výroby při udržování travních porostů důležitých pro životní prostředí a klimatickou stabilitu prostřednictvím efektivnějších zemědělských systémů, pro zlepšení udržitelnosti systémů chovu hospodářských zvířat zvýšením jejich efektivity a pro zajištění vyšších příjmů pracovníků v živočišné výrobě;

49.zdůrazňuje, že je důležité začlenit hospodářská zvířata do modelů udržitelného zemědělství, včetně smíšených zemědělských systémů, a současně zajistit vyvážené toky živin a minimalizovat konkurenci v oblasti zdrojů; zdůrazňuje význam efektivního využívání hospodářských zvířat pro vyvážení udržitelnosti a potravinových potřeb a vyzdvihuje přínosy rotační a společné pastvy pro produktivitu krmiv, ukládání uhlíku, kvalitu půdy, biologickou rozmanitost a odolnost vůči suchu; zdůrazňuje potřebu zvýšit povědomí o environmentálních přínosech dobře chovaných zvířat;

50.vyzývá Komisi, aby rozšířila možnosti členských států podporovat zemědělce při ochraně krajiny prostřednictvím SZP a zároveň omezila regulační překážky bránící plnému využívání pastvin a zajistila větší ochranu zemědělské půdy EU před záborem půdy, degradací a konkurenčním nezemědělským využitím;

51.podtrhuje, že v případě zemědělských systémů je důležité propojit rostlinnou výrobu s chovem zvířat, aby se usnadnila recyklace živin upřednostněním organických hnojiv před syntetickými, snížila spotřeba chemických látek a zvýšila úrodnost půdy a biologická rozmanitost;

52.vyzývá Komisi, aby s ohledem na strategický význam výroby konvenčních hnojiv v EU pro evropskou konkurenceschopnost podpořila používání zvířecích hnojiv u některých plodin a urychlila schvalování a zavádění alternativních hnojiv, jako jsou digestát a materiály RENURE, a posílila tak recyklaci živin, snížila závislost na syntetických hnojivech dovážených ze třetích zemí a podpořila oběhovost v rámci systémů chovu hospodářských zvířat; uznává strategickou roli odvětví živočišné výroby při snižování závislosti na syntetických vstupech a konstatuje, že větší využívání digestátu i materiálů RENURE přispívá nejen k oběhovému hospodářství, ale také k dekarbonizaci hospodářství EU snížením emisí skleníkových plynů, podporou výroby energie z obnovitelných zdrojů a snižováním závislosti EU na dovážených fosilních palivech;

53.vítá návrh Komise na cílenou revizi směrnice o dusičnanech Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1991/676/oj). s cílem umožnit používání hnojiv RENURE nad limit stanovený pro používání statkových hnojiv a uvést ji do souladu s nejnovějšími vědeckými důkazy a inovativními postupy hnojení, včetně používání statkových hnojiv, s cílem podpořit oběhové hospodaření s živinami a zároveň nadále chránit kvalitu vody; odkazuje na nedávné studie o přínosech a neutrálním dopadu výjimek udělených členským státům na kvalitu vody;

54.vyzývá Komisi, aby vzhledem k rostoucím nákladům na hnojiva zajistila spravedlivé ceny nebo náležitou kompenzaci pro chovatele;

55.vyzývá Komisi, aby v souladu s cíli EU v oblasti klimatu a energetiky investovala do inovací a infrastruktury, které umožní širší využívání hnojiv na bázi statkového hnojiva a bioplynu pocházejícího z chovu hospodářských zvířat;

56.vyzývá Komisi, aby přehodnotila způsob, jakým jsou zemědělské produkty, vedlejší produkty a zbytkové produkty klasifikovány jako odpad, s cílem usnadnit jejich využití jako komodit; zdůrazňuje, že hospodářská zvířata jsou nepostradatelným prvkem oběhového hospodářství spojeného se zemědělským odvětvím, a podtrhuje potřebu lepšího uznání přínosu chovu hospodářských zvířat k biohospodářství prostřednictvím komplexnějšího přístupu ke koloběhu živin a uhlíku ve všech oblastech potravinářské i nepotravinářské výroby; vyzývá Komisi, aby ve svém přístupu k odvětví živočišné výroby vycházela z výsledků výzkumu a usnadnila výzkum v oblasti vývoje oběhových krmiv; vyzývá Komisi, aby přezkoumala předpisy týkající se vedlejších produktů živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě, s cílem zjednodušit používání produktů s nízkým rizikem, jako je vlna;

57.varuje před univerzálními politikami zaměřenými na rozsáhlé snižování stavů hospodářských zvířat, které by mohly prohloubit zhoršování životního prostředí a ohrozit odolnost potravinového systému; konstatuje zejména, že snížení počtu přežvýkavců by mohlo vést ke změně využívání půdy, která by měla negativní dopady, včetně opouštění půdy, rozšíření lesních ploch, ztráty biologické rozmanitosti a zvýšení rizika požárů;

58.vyzývá ke zvýšení investic do výzkumu a inovací s cílem optimalizovat postupy rostlinné výroby a chovu hospodářských zvířat a snížit ekologickou stopu hospodářských zvířat, včetně šlechtění rostlin a zvířat, krmení, pastvy a statkového hnojiva a technik obhospodařování polí, které zlepšují výsledky v oblasti udržitelnosti;

59.zdůrazňuje význam strategie, která zohledňuje celý zemědělský cyklus, podporuje optimální plánování střídání plodin, maximalizuje využití orné půdy a zlepšuje a přizpůsobuje složení krmiv pěstovaných zemědělci, počínaje odrůdami rostlin, které umožňují snížení emisí; zdůrazňuje význam obnovení podnikatelské svobody v zemědělství, což zemědělcům umožní vyvíjet a volit systémy větrání, ustájení a krmení, které jsou přizpůsobeny jejich specifickým podmínkám a nejlépe vyhovují jejich výrobním systémům;

60.naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily transparentní vytváření regulačních rámců týkajících se hospodářských zvířat, jejichž základem budou spolehlivé vědecké poznatky, s plným zapojením zúčastněných stran, zejména zemědělců a organizací chovatelů hospodářských zvířat, a s dlouhodobými scénáři, které umožní postupné přizpůsobování se; doporučuje, aby byl rozhodovací proces podpořen skutečnými veřejnými konzultacemi, podrobnými studiemi dopadů a mechanismy průběžné zpětné vazby s cílem zajistit účinné a místně akceptované provádění;

61.požaduje, aby byl poskytnut větší politický prostor pro usnadnění přístupu založeného na cílech, a to prostřednictvím referenčního srovnávání na úrovni zemědělských podniků namísto opatření shora dolů, což znamená, že by zemědělci měli mít možnost svobodně si vybrat, která opatření přijmou, pokud přispívají ke stanoveným cílům;

62.vyzývá Komisi, aby navrhla nástroje pro posílení úlohy živočišné výroby při udržování environmentálně a klimaticky cenných travních porostů prostřednictvím extenzivnějších systémů zemědělství a pro zlepšení udržitelnosti intenzivních systémů;

63.zdůrazňuje, že rozvoj politik v oblasti chovu hospodářských zvířat se musí pevně opírat o nejpřísnější vědecké standardy, které zajistí vyvážené a komplexní pochopení přínosu a výzev pojících se s živočišnou výrobou;

64.vyzdvihuje význam transparentní, přístupné a na důkazech založené vědecké komunikace vyvracející neúmyslně nesprávné informace a ideologické předsudky ve veřejných debatách o hospodářských zvířatech a produkci a spotřebě masa; v této souvislosti poukazuje na to, že Světová zdravotnická organizace podporuje konzumaci živočišných bílkovin jako součást úplné a vyvážené stravy;

65.zdůrazňuje, že politická rozhodnutí a společenské vnímání by měly být založeny na spolehlivých vědeckých důkazech odrážejících rozmanitost výrobních systémů, jejich příspěvek k lidské výživě, venkovskému hospodářství a environmentální udržitelnosti, čímž se podpoří pozitivnější obraz odvětví živočišné výroby, a že za tímto účelem je nezbytné posílit dialog mezi vědou, tvůrci politik, výrobci a spotřebiteli podporou informovaného, vyváženého a nepolarizovaného přístupu k úloze chovu hospodářských zvířat v evropské společnosti; zdůrazňuje, že je důležité informovat spotřebitele o výhodách konzumace živočišných bílkovin v rámci úplné a vyvážené stravy;

66.vítá návrh Komise znovu otevřít otázku názvů masa používaných k označování masa a masných částí s cílem chránit produkty živočišného původu a zakázat jejich používání k označování produktů jiného než živočišného původu a domnívá se, že toto ustanovení by se mělo vztahovat na produkty získané z buněčných kultur a hybridní produkty sestávající ze směsi živočišných a rostlinných bílkovin; připomíná, že taková ochrana existuje i pro mléčné výrobky; zdůrazňuje, že jasné, spravedlivé a transparentní označování je nezbytné k poskytování a posilování skutečné transparentnosti pro spotřebitele a k podpoře kvality živočišných produktů EU, mimo jiné zdůrazněním jejich uznávaných značek a krátkých dodavatelských řetězců;

67.naléhavě vyzývá tvůrce politik na všech úrovních, aby při vypracovávání výživových doporučení dodržovali fakticky podložené normy a plně uznali výživový, kulturní a hospodářský význam masa, mléčných výrobků a vajec, přičemž rovněž zohledňuje cenovou dostupnost a skutečný příjem bílkovin z živočišných produktů v různých regionech;

68.vyzývá Komisi, aby revidovala nařízení (EU) č. 1169/2011 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/1169/oj). a zavedla povinné označování původu všech výrobků obsahujících maso uváděných na trh EU, které by jasně uvádělo původ z EU a mimo EU, i když maso netvoří hlavní složku; vyzývá Komisi, aby posoudila proveditelnost zavedení povinného uvádění země původu masa, pokud se používá jako složka zpracovaných produktů;

69.vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s vědci předložila studie o účincích potravinových náhražek; varuje před nekritickou propagací výživově a environmentálně nevhodných potravinových náhražek jako náhrady tradičních potravin živočišného původu, včetně potravin, které neposkytují stejné bioaktivní sloučeniny nebo základní mikroživiny nacházející se v přírodním mase ze zdravých zvířat chovaných ve vysoce kvalitních systémech, a zejména varuje před jejich začleněním do potravinových košů pro děti a mladé lidi ve školách; konstatuje, že tradiční potraviny živočišného původu spolu s potravinami rostlinného původu mohou přispět k vyvážené a výživné stravě;

70.požaduje, aby Komise před předložením nových legislativních návrhů týkajících se zemědělského odvětví provedla komplexní posouzení dopadů založené na nejnovějších vědeckých důkazech a řádně konzultovala všechny příslušné zúčastněné strany;

71.vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucím tlakem na prosazování tzv. syntetických potravin, jako jsou laboratorně vyráběné bílkoviny, aniž by byly předloženy přesvědčivé vědecké důkazy o jejich bezpečnosti, průmyslové životaschopnosti nebo prospěšnosti pro životní prostředí; zdůrazňuje, že před navržením jakéhokoli nového regulačního rámce pro nové potravinářské technologie je třeba provést řádné posouzení dopadů založené na vědeckých důkazech a zohlednit všechny aspekty týkající se bezpečnosti, dopadu na životní prostředí, dopadu na trh a ochrany spotřebitelů, mimo jiné prostřednictvím jasného a vhodného označování;

72.zdůrazňuje ekologickou úlohu přežvýkavců a výživovou hodnotu přírodního masa a zdůrazňuje, že výroba syntetických potravin je do značné míry závislá na vysoce průmyslových a energeticky náročných procesech, které vyžadují značné množství chemických vstupů, což je v rozporu se zásadami udržitelnosti, které prosazuje EU; poukazuje na to, že syntetické potraviny nejsou v současné době životaschopným řešením ani bezpečnou alternativou k tradiční zemědělsko-potravinářské výrobě a že jejich podpora by mohla ohrozit tisíce rodinných farem; vyzývá Komisi, aby provedla důkladné a nezávislé posouzení syntetických potravinářských výrobků, pokud jde o zdravotní, environmentální a socioekonomické dopady, spolu s obavami o ochranu spotřebitele a dopady na tradiční zemědělství a živočišnou výrobu; vyzývá k tomu, aby se stávající regulační rámce jasně zaměřily na ochranu spotřebitelů, evropských výrobců a venkovských oblastí;

73.vyzdvihuje zásadní úlohu odvětví živočišné výroby při přispívání k potravinovému zabezpečení, vytváření pracovních míst, zachování a podpoře místního rozvoje a hospodářské stability v celé EU; uznává širší úlohu hospodářských zvířat nejen jako poskytovatele potravin a environmentálních služeb, ale také jako klíčového motivačního faktoru k sociální odpovědnosti, důstojným pracovním podmínkám a rozvoji venkova; vyzdvihuje význam ukazatele výsledku SZP (I.24) „Příspěvek k tvorbě pracovních míst ve venkovských oblastech“, který upozorňuje na úlohu chovu hospodářských zvířat, zejména rodinných a malých podniků;

74.zdůrazňuje, že bez odpovídajícího financování bude toto odvětví pro mladé lidi stále méně atraktivní, což může vést nejen ke ztrátě pracovních míst, ale také ke snížení výživové a sociální konkurenceschopnosti EU;

75.poukazuje na to, že je důležité uznat a ocenit zásadní úlohu žen v zemědělských podnicích s chovem hospodářských zvířat, kde kromě své každodenní zemědělské práce často přebírají odpovědnost za řízení a mezigenerační předávání znalostí; v této souvislosti zdůrazňuje, že rodinné zemědělství, v němž hrají hlavní roli ženy a rodina, je základem evropské živočišné výroby a mělo by být podporováno specifickými politikami, které uznávají jeho hospodářský, sociální a kulturní význam; domnívá se proto, že evropské veřejné politiky musí účinněji zohledňovat genderové hledisko a prosazovat cílená opatření na podporu žen v zemědělství, zajišťovat rovné příležitosti, viditelnost jejich přínosu a lepší přístup k odborné přípravě, financování a zastoupení v rozhodovacích procesech;

76.zdůrazňuje zásadní úlohu zemědělství a živočišné výroby při poskytování sociálních výhod komunitám, pokud jde o udržování volného prostoru, vzdělávání a poskytování péče lidem se specifickými potřebami formou „zelené péče“ v zemědělských podnicích; zdůrazňuje, že je třeba zachovat zemědělskou a živočišnou výrobu ve všech regionech EU a konkrétně usnadnit tyto formy „zelené péče“ a dostatečně odměňovat zemědělce za jejich práci;

77.zdůrazňuje význam duševního zdraví a pohody zemědělců a požaduje, aby byla do budoucích nástrojů SZP zahrnuta opatření na psychologickou podporu, zjednodušení administrativy, rovnováha mezi pracovním a soukromým životem a opatření proti izolaci;

78.zdůrazňuje, že nákazy zvířat mají významné socioekonomické a environmentální důsledky, jakož i důsledky pro dobré životní podmínky zvířat, na úrovni zemědělských podniků, na nižší než vnitrostátní úrovni a vnitrostátní i regionální úrovni; podtrhuje, že jejich dopad na živočišnou výrobu bude dále zhoršován nárůstem teplot, rychlosti větru a stále častějšími extrémními výkyvy počasí v EU související se změnou klimatu, což je třeba řešit;

79.zdůrazňuje, že je třeba posílit monitorování a preventivní opatření, aby se zabránilo přenosu nákaz zvířat v rámci EU ze zemí EU i ze třetích zemí, a vyzývá k systematickému posuzování zranitelnosti v oblasti biologické bezpečnosti v EU se zaměřením na způsoby vstupu známých a nových nákaz;

80.zdůrazňuje, že v EU může mít jakékoli selhání v prevenci nebo tlumení nákaz zvířat v jednom členském státě okamžité důsledky pro ostatní členské státy a tato problematika vyžaduje koordinovanou reakci; podtrhuje proto význam a nákladovou efektivitu prevence, zejména pokud jde o očkování, včasného odhalování, připravenosti, vhodné výměny informací a koordinace mezi členskými státy a nástroje finančních kompenzací pro zemědělce, kteří utrpěli přímé a nepřímé ztráty v důsledku uplatňování zdravotních opatření;

81.vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly zdroje nezbytné k provádění účinných a účelných programů prevence a kontroly, včetně finanční, veterinární, technické a administrativní podpory, a výzkumu genetické selekce zvířat se zvýšenou odolností vůči nově se objevujícím chorobám;

82.zdůrazňuje, že je důležité přijmout včasná a účinná opatření ke kontrole šíření nákaz zvířat; vyzývá Komisi, aby posílila zvláštní mechanismus rychlého varování a reakce, který by se aktivoval v případě podezření na výskyt nebo potvrzení ohniska nákazy zvířat, aby se zajistila výměna informací o epizootologické situaci mezi vnitrostátními orgány a Komisí v reálném čase, usnadnila koordinace hodnocení rizik a kontrolní opatření mezi členskými státy a zajistila odpovídající komunikace se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, zejména se zemědělci a spotřebiteli;

83.vítá skutečnost, že do roku 2023 již EU dosáhla poloviny svého cíle pro rok 2030, kterým je 50 % snížení prodeje a používání antimikrobiálních látek ve veterinárním lékařství v roce 2023; zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v tomto úsilí a vypracovat koordinovaný přístup EU k prevenci a odhalování chorob zvířat s včasným monitorováním, očkováním a opatřeními biologické bezpečnosti, aby se zabránilo nárůstu chorob zvířat, který by mohl ohrozit dosažení cíle snížení antimikrobiálních látek;

84.vyzdvihuje význam vývoje pokročilých diagnostických nástrojů, prediktivního modelování a dekontaminačních technik; vyzývá Komisi, aby zvážila další posílení přísných veterinárních norem EU s cílem chránit chov hospodářských zvířat, včetně ustanovení o omezení nebo vyloučení populací volně žijících zvířat, které představují riziko infekční nákazy, a o cíleném očkování zvířat, je-li to nezbytné, jako doplňku odpovědné selekce a chovu hospodářských zvířat, což může pomoci snížit výskyt endemických a nově se objevujících nákaz;

85.vyzývá Komisi, aby uznala úlohu a podpořila odvětví veterinárních léčiv v jeho úsilí o zavedení biotechnologií z laboratoří do zemědělských podniků, a to urychlením a zefektivněním regulačních procesů, financováním a rozšiřováním biotechnologií pro zdraví zvířat, informováním zemědělců a široké veřejnosti o jejich přínosech, zvyšováním kvalifikace a rekvalifikací pracovníků a podporou shromažďování údajů a využívání umělé inteligence v zemědělských podnicích a v odvětví zdraví zvířat;

86.vyzývá Komisi, aby zlepšila monitorování a podávání zpráv o těchto přímých i nepřímých nákladech, a zvýšila tak účinnost a rychlost podpůrných opatření EU a členských států; v této souvislosti připomíná, že FAO vyvinula nový nástroj OutCosT (OUTbreak COSting Tool), který umožňuje zemím vyhodnotit finanční zátěž spojenou s výskytem nákaz zvířat a opatřeními k jejich tlumení;

87.podporuje výzvu skupiny členských států adresovanou Komisi, aby přizpůsobila přístup EU k řešení nákaz zvířat tím, že se jako preventivní opatření a součást širšího souboru nástrojů bude používat očkování, kdykoli to bude možné, a to v závislosti na druhu a nákaze;

88.zdůrazňuje však, že očkování je ještě účinnější, pokud je doplněno opatřeními biologické bezpečnosti a monitorování; zdůrazňuje, že v zájmu dlouhodobé ochrany je třeba očkovací opatření kombinovat s programy genetické selekce na imunologickou odolnost, zejména u původních plemen a ve zranitelných oblastech; podtrhuje, že úsilí v této oblasti je třeba zintenzivnit a podpořit prostřednictvím dostupných a cenově přijatelných vakcín, vhodným přizpůsobením opatření biologické bezpečnosti míře rizika a dalším a účelovým financováním pro postižené zemědělce ve všech členských státech v rámci SZP po roce 2027;

89.zdůrazňuje význam koordinovaného přístupu ke zdraví zvířat, který zahrnuje proaktivní investice do výzkumu, monitorovacích systémů, vývoje očkovacích látek a možností léčby známých i nově se objevujících nákaz; uznává vývoj rozlišování infikovaných a očkovaných zvířat, tzv. DIVA-vakcín, které umožňují rozlišit zvířata, která byla infikována patogenem, od zvířat, která proti němu byla očkována; vyzývá proto Komisi, aby zohlednila nejnovější vědecký vývoj a revidovala nařízení (EU) 2016/429 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/429/oj). s cílem vytvořit novou kategorii zdravotního stavu nazvanou „bez nákazy s očkováním“; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím programu Horizont Evropa podpořila investice do výzkumu a vývoje DIVA-vakcín a urychlila jejich používání mezi zemědělci;

90.vyzývá Komisi, aby podporovala investice do biologické bezpečnosti v zemědělských podnicích prostřednictvím navýšení finančních prostředků, a to i mimo SZP; vyzývá dále Komisi, aby posílila opatření pro zdraví zvířat v odvětví zemědělství EU prostřednictvím koordinace výzkumu, společného nákupu, vytváření zásob a dodávek veterinárních očkovacích látek, nových antigenů. diagnostických činidel a imunologických veterinárních léčivých přípravků na úrovni EU prostřednictvím mechanismu připravenosti a včasného odhalování a podporou vývoje těchto produktů v EU; vyzývá Komisi, aby pro tento mechanismus zajistila dostatečné finanční prostředky;

91.podporuje vytváření strategických zásob, aby bylo možné rychleji reagovat v případě nových epidemií; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zavést centralizovaný a harmonizovaný systém databanky pro očkování zvířat napříč členskými státy; poukazuje na to, že takový systém by zlepšil sledovatelnost, zlepšil monitorování nákaz, podpořil včasnou reakci na propuknutí nákaz a přispěl k celkové účinnosti politik EU v oblasti zdraví zvířat a bezpečnosti potravin; konstatuje, že komplexní databanka očkování by usnadnila přeshraniční spolupráci, zajistila dodržování norem EU a poskytla cenné poznatky pro rozvoj politiky, výzkum a udržitelné řízení zdraví hospodářských zvířat;

92.podporuje výzkum nových technologií pro inaktivaci virů v potravinářských výrobcích, jako je například vysokotlaké zpracování, které se ukázalo jako slibná metoda pro zachování bezpečnosti a kvality potravin; zdůrazňuje význam specifické výživy zvířat a složení krmiv pro prevenci šíření některých nákaz a zlepšení celkového zdraví a odolnosti zvířat;

93.naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly regiony a spolupracovaly s regionálními orgány a konzultovaly se zemědělci na vytváření a provádění plánů prevence, očkování a zmírňování rizik těchto nákaz, a zároveň aby v co nejvyšší míře zabraňovaly usmrcování zvířat z důvodů nákaz;

94.vyzývá k větší spolupráci mezi EU, zúčastněnými stranami z odvětví a mezinárodními partnery, která by zajistila efektivní přidělování zdrojů a sdílení znalostí s cílem zlepšit řízení a prevenci nákaz;

95.vyzývá Komisi, aby zvýšila finanční prostředky EU na programy eradikace a kontroly v členských státech EU; doporučuje zavést komplexní systémy hospodářské podpory, včetně systémů kompenzací, které by pokrývaly celý dodavatelský řetězec, aby se zajistilo, že všechny postižené strany, zejména chovatelé hospodářských zvířat, obdrží odpovídající pomoc; zdůrazňuje, že v případě výskytu závažných nákaz zvířat, které způsobí značné hospodářské ztráty, je třeba poskytnout urychlenou finanční pomoc, aby se snížila nejistota a zachovala hospodářská kontinuita; vyzývá členské státy, aby zefektivnily posuzování žádostí o podporu, odstranily zbytečné administrativní překážky a stanovily jasné lhůty pro vyplacení podpory, což pomůže zemědělcům lépe plánovat a stabilizuje jejich činnost;

96.vítá návrh Komise obsažený v balíčku o zjednodušení a zlepšení konkurenceschopnosti SZP z roku 2025, který má posílit schopnost SZP poskytovat finanční a provozní podporu zemědělcům postiženým přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo nákazami zvířat zavedením dvou dodatečných krizových plateb, které by členské státy mohly mobilizovat v rámci fondů pro rozvoj venkova; domnívá se, že budoucí SZP musí také aktivně podporovat schopnost zemědělců vyrovnat se s šířením nákaz zvířat a epidemií, zejména tím, že stanoví podstatně vyšší rozpočet na nástroje krizového řízení a na rezervu v případě krize v zemědělství, kterou lze rychle a účinně aktivovat na podporu postižených zemědělců;

97.vyzývá členské státy, aby tuto iniciativu podpořily dalším rozvojem systémů řízení rizik, přizpůsobených krizovým situacím způsobeným nákazami zvířat, včetně usnadnění přístupu k systémům pojištění a vzájemných fondů; vyzývá Komisi, aby navrhla vytvoření nového evropského zajišťovacího nástroje, který by umožnil pokrýt rizika spojená s novými epizootickými nákazami a zajistil, že všechny zemědělské podniky měly přístup k vhodným pojistným smlouvám na ochranu proti těmto epizootickým hrozbám;

98.vyzývá Komisi, aby posoudila možnost zřízení Evropského fondu pro zdraví zvířat, který by poskytoval rychlou a spravedlivou podporu v případě výskytu ohnisek nákazy; zdůrazňuje, že s ohledem na rizika, která představují různé nákazy zvířat, je nezbytné vyčlenit finanční prostředky na genetické zlepšování zvířat s cílem vytvořit plemena, která budou odolnější vůči nákazám, a posílit tak potravinové zabezpečení EU tváří v tvář potenciálním zdravotním krizím;

99.naléhavě vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s mezinárodními obchodními partnery zajistila, že budou přijaty regionalizované zákazy obchodu a uznávané způsoby inaktivace, jako je vaření a dlouhé zrání, čímž se sníží zbytečné hospodářské škody v odvětví živočišné výroby v EU;

100.naléhavě také vyzývá Komisi, aby v některých konkrétních případech zhodnotila proveditelnost mechanismu rozdělení založeného na postupech řízení biologické bezpečnosti a šlechtění a posoudila jeho použitelnost v mezinárodním kontextu a společně s nejspolehlivějšími obchodními partnery;

101.naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila rizika vyplývající z rostoucího počtu volně žijících kopytníků a jejich důsledky pro zdraví zvířat, veřejné zdraví a biologickou rozmanitost. považuje v tomto ohledu za nezbytné zavést horizontální opatření zaměřená na odpovídající řízení tohoto přemnožení;

102.zdůrazňuje, že odvětví živočišné výroby v EU je obzvláště zranitelné vůči různým otřesům, včetně zdravotních krizí, extrémních klimatických jevů, kolísání cen a narušení dodavatelských řetězců, jakož i rostoucí konkurenci ze třetích zemí, jejichž produkty ne vždy splňují vysoké normy EU v oblasti životního prostředí, dobrých životních podmínek zvířat, zdraví a bezpečnosti potravin, což vysvětluje obavy ohledně nedostatečné reciprocity a nekalé celosvětové hospodářské soutěže; zdůrazňuje proto, že je třeba zajistit spravedlivé podmínky hospodářské soutěže na mezinárodním trhu, aby byla chráněna hospodářská životaschopnost evropských podniků a zaručeny vzájemné normy v obchodních dohodách; žádá proto, aby byla při uzavírání obchodních dohod zohledněna zranitelnost tohoto odvětví;

103.vyzývá k vytvoření zvláštního nástroje v rámci dalšího víceletého finančního rámce, který by byl zaměřen na podporu zemědělských odvětví, včetně odvětví živočišné výroby, která by byla narušena nebo vyžadovala úpravy v důsledku stávajících obchodních dohod.

104.poukazuje na to, že v situaci, kdy spotřeba živočišných produktů, a zejména masa v EU v nejlepším případě stagnuje, ale celosvětová poptávka po živočišných bílkovinách poroste, je třeba uznat hospodářský význam vývozu a postavení EU jako světového lídra v oblasti zemědělství šetrného ke klimatu a zvířatům a vývozu znalostí, technologií a postupů pro přechod k udržitelnosti na světové trhy, přičemž by měla být zajištěna potravinová nezávislost EU; zdůrazňuje, že by to mohlo podpořit výzkum, inovace, investice a zaměstnanost; zdůrazňuje, že v této souvislosti se investice do zlepšení kvality hospodářských zvířat a genetické sledovatelnosti stávají nezbytnými pro uspokojení celosvětové poptávky po živočišných produktech s vysokou výživovou hodnotou;

105.vyjadřuje politování nad skutečností, že naši obchodní partneři ne vždy sdílejí ambiciózní normy a cíle EU v oblasti zdraví, dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a dalších aspektů udržitelnosti; trvá na tom, že chovatelé v EU mají nerovné podmínky vůči producentům ze zemí mimo EU, a to jak na mezinárodních trzích, tak na vnitřním trhu EU;

106.konstatuje, že všechny potraviny dovážené na trh EU musí splňovat příslušné normy EU týkající se konečných produktů, které se použijí bez ohledu na to, zda je produkt vyroben v tuzemsku nebo je dovezen, nicméně požadavky na způsob výroby výrobků (označované jako „metody výroby a zpracování“) se však na dovážené výrobky obvykle nevztahují;

107.souhlasí s tím, že podle závěrů Komise o uplatňování zdravotních a environmentálních norem EU na dovážené zemědělské a zemědělsko-potravinářské produkty existuje politický prostor k uplatňování zdravotních, environmentálních požadavků a požadavků na dobré životní podmínky zvířat na metody výroby a zpracování u dovážených výrobků způsobem, který je slučitelný s pravidly WTO; uznává, že před uplatněním norem týkajících se produkce na dovoz je vždy nutné provést individuální posouzení, jak je uvedeno ve zprávě Komise;

108.vyzývá Komisi, aby zajistila větší soudržnost mezi svou obchodní politikou a politikou udržitelnosti tím, že do všech sjednaných obchodních dohod zahrne ve všech fázích výroby prostřednictvím doložek reciprocitu environmentálních norem, norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a veterinárních norem, aby se zajistilo, že dovážené výrobky, které nesplňují normy EU, nebudou uváděny na trh EU; vyzývá Komisi, aby zajistila a posílila řádnou a přísnou kontrolu dovozu s cílem chránit domácí výrobce a spotřebitele EU;

109.vyzývá Komisi, aby posílila řádně financovanou propagační politiku EU a zvýšila rozpočet na zemědělské produkty EU, včetně produktů živočišného původu, a aby zajistila trvalou podporu zeměpisných označení v mezinárodním obchodu jako klíčového pilíře kvality, sledovatelnosti a rozvoje venkova; zdůrazňuje, že odvětví živočišné výroby je zodpovědné za významný podíl evropských zeměpisných označení, včetně produktů, jako jsou sýry, uzeniny, šunky a čerstvé maso, které jsou výsledkem zkušeností předávaných z generace na generaci a výrobních postupů úzce spjatých s jejich regiony původu;

110.zdůrazňuje, že tato označení kvality nejen prezentují práci výrobců, ale také chrání tradiční postupy, podporují rozmanitost evropské gastronomie a pomáhají zachovat kulturní identitu míst produkce; dále vyzdvihuje význam jasného a přesného označování, které zlepší sledovatelnost výrobků a ochrání spotřebitele před zavádějícími marketingovými praktikami, a to jak mimo EU, tak v rámci EU, jako je používání „evropsky znějících“ nebo napodobujících názvů, které nepravdivě naznačují, že výrobky jsou místního nebo unijního původu či kvality;

111.vyzývá Komisi, aby dále podporovala zemědělce v jejich úsilí o dodržování norem EU, aby se zabránilo ztrátě konkurenceschopnosti a následnému přesunu výroby z EU do zemí mimo EU s méně přísnými normami v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a nižšími produkčními a sociálními normami, a aby zajistila, že výrobci budou mít přístup k financování zlepšování genetiky hospodářských zvířat, aby se konkurenceschopnost posilovala prostřednictvím kvality, spíše než kvantity;

112.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi;