1.vítá pokrok, kterého se v rámci jednotného mechanismu dohledu (SSM) a jednotného mechanismu pro řešení krizí (SRM) podařilo dosáhnout v uplynulém desetiletí; vyzývá k úplnému a rychlému dokončení bankovní unie a k pokračování práce na vytvoření jejího třetího pilíře, evropského systému pojištění vkladů a opatření k prohloubení integrace trhu a usnadnění účinného oběhu kapitálu a likvidity v rámci bankovních skupin; zdůrazňuje, že bankovní unie musí podporovat inkluzivnější, konkurenceschopnější a udržitelnější finanční systém, který bude v souladu se sociální soudržností a souběžnou transformací;

2.vyzývá Komisi, aby upřednostnila dokončení bankovní unie a unie úspor a investic; zdůrazňuje jejich význam pro občany, malé a střední podniky a reálnou ekonomiku, neboť podporují odolnost, udržitelnou prosperitu, kvalitní pracovní místa a finanční stabilitu; zdůrazňuje skutečnost, že integrovanější bankovní unie podpoří růst a konkurenceschopnost evropských bank; zdůrazňuje, že je zapotřebí silný a spolehlivý rámec, který bude založen na jasných pravidlech a povinnostech a který zabrání bankovní panice, prohloubí finanční stabilitu a konkurenceschopnost a posílí bankovní sektor EU; zdůrazňuje, že dokončení unie kapitálových trhů spolu s rozvojem bankovní unie pomůže vytvořit lepší podmínky pro financování evropského hospodářství, a to jak pro domácnosti, tak pro podniky, které jsou stále do značné míry závislé na bankovních úvěrech, pokud jde o investice a tvorbu pracovních míst, a zároveň se tak přispěje k odolnosti evropského hospodářství;

3.upozorňuje na propastné rozdíly v úrokových sazbách pro domácnosti a malé a střední podniky v jednotlivých členských státech vybízí Komisi, aby zvážila, zda není třeba přijmout opatření ke zlepšení přístupu všech občanů a podniků, zejména malých a středních podniků, k tolik potřebnému kapitálu za spravedlivé a konkurenceschopné sazby;

4.zdůrazňuje úlohu bankovního sektoru při financování souběžné transformace; zdůrazňuje úsilí o zjednodušení rámce EU pro udržitelné financování s cílem zajistit soudržnost, omezit zdvojování činností a sladit povinnosti v oblasti bankovnictví, zveřejňování informací a řízení rizik; upozorňuje na doporučení Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění stanovit vyšší kapitálové požadavky pro uvízlá aktiva;

5.s politováním konstatuje, že v retailovém bankovnictví stále existují překážky pro poskytování přeshraničních služeb; vyzdvihuje potenciál integrované bankovní unie pro posílení hospodářské soutěže a rozšíření možnosti volby pro spotřebitele v oblasti retailového bankovnictví, a to i díky lepším možnostem poskytování přeshraničních retailových bankovních služeb;

6.bere na vědomí pokrok, jehož bylo dosaženo v jednáních o digitálním euru, která probíhala on-line i off-line; vítá potenciál digitálního eura doplnit a zachovat hotovost a zároveň posílit finanční suverenitu a autonomii EU a přispět k finanční inkluzivitě; oceňuje, že Rada v prosinci 2025 formulovala svůj postoj ve věci digitálního eura a považuje za zásadní, aby Parlament co nejdříve finalizoval svůj vlastní postoj;

7.domnívá se, že posun směrem k genderové vyváženosti ve finančních institucích, zejména v jejich vedení, je jen omezený; zdůrazňuje, že rozmanitost ve vedení a lepší přístup k financování pro podniky vedené ženami13 Evropský institut pro rovnost žen a mužů, „Gender in entrepreneurship“ (Gender v podnikání), 2017, s. 5-6. zlepšují správu, inovace a hospodářskou výkonnost; vyzývá finanční instituce, zúčastněné strany, Komisi a členské státy, aby přijaly účinné strategie rozmanitosti, monitorovaly genderové rozdíly a začlenily genderovou rovnost do rámců dohledu a investic, a zajistily tak přístup ke kapitálu pro všechny v celé EU; připomíná, že postojem Parlamentu je prosazovat a upřednostňovat genderově vyvážené užší seznamy budoucích kandidátů; zdůrazňuje, že je důležité zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů na všech úrovních řízení v orgánech a institucích EU, které jsou odpovědné za bankovní unii;

8.konstatuje, že po zvýšení sazeb ECB se v EU výrazně zlepšila ziskovost a odolnost bank14 Maneely, M./Ratnovski, L., „Bank Profits and Bank Taxes in the EU“ (Zisky a zdanění bank v EU), MMF, červenec 2024. a v roce 2025 zůstala vysoká; zdůrazňuje, že tato ziskovost a odolnost může podpořit zásadní investice do hospodářství a financování domácností a podniků, zejména malých a středních podniků a start-upů, jakož i mladých odborníků; poukazuje na význam bank při podpoře malých a středních podniků a místních ekonomik a vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byla jakákoli regulace i nadále citlivá vůči rizikům; trvá na tom, že úvěrové instituce čerpající státní podporu musí dodržovat obezřetnostní pravidla pro vyplácení dividend, zpětný odkup akcií a pohyblivé složky odměny;

9.zdůrazňuje, že řádné fungování a důvěryhodnost bankovní unie závisí rovněž na důsledném dodržování a účinném prosazování právních předpisů EU na ochranu spotřebitele v bankovním sektoru; poukazuje na to, že úvěrové instituce nesmí používat nespravedlivé smluvní podmínky a obchodní praktiky, zejména v oblasti hypoték a retailových úvěrů; zdůrazňuje skutečnost, že spotřebitelům, včetně vypůjčovatelů, musí být poskytnuta účinná ochrana, právní jistota a přístup k účinným opravným prostředkům; vyzývá členské státy a příslušné orgány, aby zajistily přísný dohled a vymahatelnost práva pro případ porušení pravidel; dále vyzdvihuje nutnost zajistit odpovídající ochranu hlavního bydliště, zejména v případě zranitelných domácností, s přihlédnutím k velikosti bydliště a k tomu, zda vypůjčovatelé již splatili podstatnou část svého úvěru, např. 50 % původního úvěru;

10.vítá úlohu orgánu AMLA při posilování boje EU proti praní peněz a financování terorismu; vyzývá k důslednému provádění, posílené spolupráci, sdílení informací a koordinovanému prosazování v celé EU; zdůrazňuje potřebu účinné spolupráce mezi orgánem AMLA a evropskými dozorovými orgány a orgány obezřetnostního dohledu; zdůrazňuje, že je třeba, aby orgán AMLA při své činnosti v oblasti dohledu a regulace dodržoval zásadu proporcionality a koordinace;

11.zdůrazňuje skutečnost, že pro dohled a stabilitu má zásadní význam důkladné, přiměřené, konzistentní a včasné účetní výkaznictví; zdůrazňuje význam právní jistoty, předvídatelnosti a stability pro bankovní sektor a skutečnost, že zjednodušení nesmí oslabit obezřetnostní normy, normy odolnosti, ochrany spotřebitele nebo stability; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí další opatření, která podpoří digitalizaci a zjednodušení při současném zachování těchto norem; apeluje na vytvoření vyváženějšího a integrovanějšího přístupu, včetně centralizovaného datového centra, které díky standardizovaným definicím, slovníku a úložišti omezí zbytečnou složitost, zabrání zdvojování činností, zlepší kvalitu údajů a zároveň zachová pevnost rámce bankovní unie;

12.bere na vědomí institucionální a regulační pokrok, který posílil odolnost bank v eurozóně; konstatuje, že stále přetrvávají závažné překážky, které brání využití plného potenciálu jednotného trhu EU v oblasti finančních služeb; vyzývá Komisi, členské státy a orgány EU, aby sladily své ambice s konkrétními kroky k dokončení unie úspor a investic a jednotného trhu a podpořily zjednodušení a konkurenceschopnost; vyzývá Komisi, aby ve své zprávě o konkurenceschopnosti bankovního sektoru EU za rok 2026 navrhla smysluplná opatření zaměřená na zvýšení konkurenceschopnosti bank v EU a zároveň zachovala zásadní úlohu bank při financování investic nezbytných k uskutečnění ekologické a digitální transformace Unie;

13.zdůrazňuje, že vzhledem k přetrvávající geopolitické nejistotě, potenciálně nadhodnoceným akciovým trhům a nedávným případům otřesů ve Spojených státech, k nimž došlo po netransparentním poskytování úvěrů v nebankovním sektoru (soukromých úvěrů), by orgány dohledu měly zachovat výhled do budoucna a dostatečně sledovat rizika a banky by měly udržovat odpovídající kapitálové rezervy a zajistit svou operativní odolnost; poukazuje v této souvislosti na to, že je třeba zlepšit dohled nad nebankovními finančními zprostředkovateli a zvýšit jejich odolnost; zdůrazňuje, že obezřetný dohled dnes může chránit daňové poplatníky, vkladatele a reálnou ekonomiku před budoucími ztrátami;

14.konstatuje, že souhrnný poměr kmenového kapitálu tier 1 (CET1) bank v rámci jednotného mechanismu dohledu dosáhl ve 2. čtvrtletí 2025 úrovně 16,12 %, přičemž návratnost vlastního kapitálu činila 10,11 %, zatímco objem úvěrů v selhání se snížil na 2,22 % a objem úvěrů stupně 2 činil 9,59 %15 ECB, „Statistika bankovního dohledu – druhé čtvrtletí 2025“.; zdůrazňuje, že je třeba sledovat úvěrové riziko a zároveň udržovat dostatečný kapitál a likviditu, aby byl bankovní sektor odolný; zdůrazňuje, že pokrok v oblasti opatření ke snížení rizik nešel ruku v ruce s odpovídajícím pokrokem v oblasti sdílení rizik;

15.upozorňuje na nepříznivé makroekonomické podmínky a geopolitické překážky, které by mohly vést ke zhoršení kvality aktiv;

16.poukazuje na rostoucí expozici bank nebankovním finančním zprostředkovatelům, což s sebou nese potenciální rizika, od rizik týkajících se likvidity až po rizika týkající se protistran, a vyzývá ke komplexnímu evropskému dohledu nad sektorem nebankovních finančních zprostředkovatelů; zdůrazňuje skutečnost, že mezinárodní a evropské orgány opakovaně poukazují na riziko vyplývající z nebankovního finančního sektoru, zejména kvůli jeho většímu propojení s tradičním bankovním sektorem; podporuje zátěžové testy v rámci celého systému s cílem posoudit základní odolnost trhu; naléhavě vyzývá Komisi, aby prozkoumala nedostatky v souboru nástrojů dohledu, včetně likvidity a systémových rizik, a aby případně navrhla opatření na ochranu finanční stability;

17.vítá dokončení a provedení rámce Basel III, který posílí odolnost v EU; konstatuje, že jiné jurisdikce prosazují méně ambiciózní program jejich uplatňování; poukazuje na přetrvávající nejasnosti ohledně zavádění standardů Basel III v některých dalších jurisdikcích; připomíná, že jednotný mechanismus dohledu opakovaně uvedl, že provádění zásadního přezkumu obchodního portfolia by posílilo odolnost bank v EU a neohrozilo jejich konkurenceschopnost; vyzývá Komisi, aby přezkoumala rozhodnutí o rovnocennosti s jurisdikcemi, které tyto standardy neuplatňují;

18.bere na vědomí publikaci ECB16 Behn, M. & Reghezza, A., „Capital requirements: a pillar or a burden for banks competitiveness?“ (Kapitálové požadavky: pilíř nebo zátěž pro konkurenceschopnost bank?), ECB Occasional Paper Series, č. 376, Frankfurt 2025. , v níž se uvádí, že vysoké kapitálové požadavky neomezují konkurenceschopnost bank, ale spíše zajišťují jejich odolnost a jejich schopnost financovat ekonomiku v průběhu celého cyklu;

19.s politováním konstatuje, že rostoucí měrou dochází k uzavírání bankovních poboček, což se dotýká zranitelných a okrajových komunit; připomíná práva občanů na přístup k základním finančním službám; poukazuje na úlohu menších bank, pokud jde o přístup domácností a malých podniků ke službám; zdůrazňuje skutečnost, že rozmanitost bankovních obchodních modelů zvyšuje odolnost finančního systému; bere na vědomí význam digitalizace a umělé inteligence z hlediska zvyšování účinnosti bankovního sektoru; se znepokojením však konstatuje, že dochází ke ztrátě pracovních míst v souvislosti s umělou inteligencí; vyzývá úvěrové instituce, aby zavedly rekvalifikační politiku a zajistily lidský dohled nad automatizovanými rozhodnutími; zdůrazňuje, že je třeba zajistit kvalitu pracovních míst, spravedlivé podmínky a rovný přístup k bankovnictví;

20.uznává specifická rizika, která kryptoaktiva představují, a zároveň uznává příležitosti, které nabízejí, jako jsou stablecoiny denominované v eurech; vyzývá k důslednému dohledu nad kryptoaktivy, který bude vstřícný k inovacím, ale zároveň zajistí, že inovace budou sloužit veřejnosti; vyzývá orgány EU a vnitrostátní orgány, aby monitorovaly expozice, řešily rizika, potíraly spekulativní chování, bojovaly proti finančním trestným činům a chránily spotřebitele; zdůrazňuje význam celosvětových norem v této oblasti;

21.vyzývá Komisi, orgán EBA a příslušné vnitrostátní orgány v rámci bankovní unie, aby zajistily přísné, důsledné a přesné provádění a prosazování nařízení o trzích kryptoaktiv17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 40, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1114/oj. coby nezbytného doplňku rámce pro finanční stabilitu Unie založeného na bankách;

22.bere na vědomí nejistotu, která pro banky v EU vyplývá z víceemisních stablecoinů třetích zemí; zdůrazňuje potenciální regulatorní arbitráž mezi jurisdikcemi, která by mohla vést k bankovní panice v EU a vedlejším účinkům;

23.chválí reformu krizového řízení a pojištění vkladů za to, že zajistila soudržné krizové řízení a pojištění vkladů, posílení stability, ochranu úspor a daňových poplatníků a že zajistila lepší využívání veřejných prostředků k řešení krizí bank, pokud je to ve veřejném zájmu v rámci jasného regulačního rámce; zdůrazňuje, že je třeba, aby menší a střední banky byly flexibilní a aby příslušné orgány měly k dispozici účinné nástroje, údaje a rozhodovací mechanismy s cílem zajistit odolnou a sociálně odpovědnou bankovní unii a umožnit jim účinně reagovat na úpadky bank a poskytovat nezbytné záruky zaštítěné regulačním rámcem, který podporuje rozvoj bank a přispívá k odolné a finančně stabilní bankovní unii;

24.vítá předběžnou dohodu mezi Parlamentem a Radou ze dne 19. listopadu 2025 o směrnici, kterou se harmonizují některé aspekty insolvenčního práva, neboť další sladění insolvenčních právních předpisů a restrukturalizačních postupů by mohlo podpořit dokončení bankovní unie;

25.zdůrazňuje, že v souladu s fiskální odpovědností a tržní disciplínou by v případě krizových situací bank měli v první řadě nést odpovědnost akcionáři, věřitelé nebo mechanismy financované odvětvím, zatímco veřejné prostředky by měly být použity až jako poslední možnost, protože při řešení krizí bank se nesmíme spoléhat na peníze daňových poplatníků; zdůrazňuje potřebu nepřetržitého a účinného dohledu nad dodržováním obezřetnostních pravidel a pravidel pro řešení krizí, která zajišťují důvěryhodnost a účinné provádění nástrojů v případě krizových situací bank;

26.připomíná, že dostatečný minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (MREL) představuje základ důvěryhodného rámce pro řešení krizí a poskytuje orgánům nezbytnou při volbě vhodných strategií řešení v krizových situacích;

27.připomíná, že banky musí v průběhu řešení krize pokračovat v poskytování základních služeb; zdůrazňuje potřebu jasného a předvídatelného rámce, který chrání vkladatele a podporuje menší klienty a podniky, včetně malých a středních podniků;

28.vítá Jednotný fond pro řešení krizí jakožto plně sdílenou záchrannou síť financovanou odvětvím; opakuje výzvu k úplné ratifikaci dohody, kterou se mění Smlouva o zřízení Evropského mechanismu stability (ESM) s cílem posílit důvěryhodnost, způsobilost k řešení krize a odolnost eurozóny; vyzdvihuje cíl ochrany daňových poplatníků v případě řešení krize a připomíná, že nad rámec dohodnutého společného jištění nesmí sanace bank v krizi vyžadovat žádné další zdroje daňových poplatníků;

29.připomíná, že politika nulové rizikové váhy u veřejného dluhu by mohla být problémem, který by bylo třeba řešit v souladu s mezinárodními standardy;

30.znovu potvrzuje, že je pevně odhodlán dále rozvíjet evropský systém pojištění vkladů jakožto třetí pilíř bankovní unie; připomíná, že návrh evropského systému pojištění vkladů byl předložen v roce 2015; zdůrazňuje, že společný systém ochrany vkladů je nezbytný k zajištění stejné ochrany vkladatelů v celé Unii, k dalšímu posílení finanční stability a k výraznému omezení zbývajících vazeb mezi bankami a státy; zdůrazňuje, že příspěvky do evropského systému pojištění vkladů by měly zohledňovat rizikový profil každého zúčastněného odvětví; zdůrazňuje rovněž, že je nutné důsledně uplatňovat stávající pravidla, aby banky v EU mohly efektivně financovat podniky v celé EU a zvyšovat svou konkurenceschopnost;

31.vítá přijetí balíčku krizového řízení a pojištění vkladů jakožto pozitivní krok, který posiluje vnitrostátní systémy pojištění vkladů, upevňuje důvěru v bankovní sektor a zlepšuje provozní a právní podmínky pro postupný a důvěryhodný přechod ke společné unijní ochraně vkladatelů a daňových poplatníků; připomíná postoj Hospodářského a měnového výboru Parlamentu z roku 2024 ke zřízení evropského systému pojištění vkladů; důrazně vyzývá Radu, aby v jednáních pokročila; vyzývá nového předsedu Euroskupiny, aby co nejdříve obnovil diskuse na toto téma;

32.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, Evropské centrální bance, Jednotnému výboru pro řešení krizí a Evropskému orgánu pro bankovnictví.