–s ohledem na žádost, aby byl Nikos Pappas zbaven imunity, obdrženou dopisem od zástupce generálního prokurátora Nejvyššího soudu Řecké republiky ze dne 7. října 2025, jímž se předala žádost státního zástupce při soudu prvního stupně v Aténách v souvislosti s trestním řízením, jež má být proti němu vedeno, a která byla oznámena na plenárním zasedání dne 12. listopadu 2025,
–s ohledem na to, že se Nikos Pappas dne 15. dubna 2026 vzdal svého práva na vyjádření podle čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,
–s ohledem na články 8 a 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,
–s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. října 2008, 19. března 2010, 6. září 2011, 17. ledna 2013 a 19. prosince 2019 Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C 200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch v. Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C 163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23. rozsudek Soudního dvora ze dne 19. prosince 2019, Junqueras Vies, C-502/19, ECLI:EU:C:2019:1115.,
–s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,
–s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A10‑0128/2026),
A.vzhledem k tomu, že zástupce generálního prokurátora Nejvyššího soudu Řecké republiky předložil žádost státního zástupce při soudu prvního stupně v Aténách o zbavení imunity Nikose Pappase zvoleného v Řecku v souvislosti s údajnými urážkami na internetu a hrozbami, které představují trestné činy podle článku 94, čl. 361 odst. 1 první a druhé věty a čl. 333 odst. 1 první věty řeckého trestního zákoníku;
B.vzhledem k tomu, že podle žádosti se ve stížnosti uvádí, že dne 11. června 2025 Nikos Pappas údajně urážel stěžovatele a vyhrožoval mu prostřednictvím přímých zpráv zasílaných ze svého osobního účtu na Instagramu;
C.vzhledem k tomu, že Nikos Pappas byl zvolen do Evropského parlamentu v evropských volbách v červnu 2024 a v době údajného trestného činu tudíž byl poslancem Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že podle žádosti stížnost na něj pochází ze dne 16. července 2025;
D.vzhledem k tomu, že údajný trestný čin a následná žádost o to, aby byl Nikos Pappas zbaven imunity, nejsou spojeny s jeho názory či hlasováním při výkonu jeho funkce ve smyslu článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie;
E.vzhledem k tomu, že čl. 9 odst. 1 písm. a) Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie stanoví, že v průběhu zasedání Evropského parlamentu jeho členové požívají na území vlastního státu imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu;
F.vzhledem k tomu, že podle článku 62 Ústavy Řecké republiky nesmí být žádný poslanec během svého funkčního období stíhán, zatčen, uvězněn ani podroben jiným opatřením spojeným se zbavením osobní svobody bez souhlasu parlamentu;
G.vzhledem k tomu, že účelem poslanecké imunity stanovené v Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie je chránit Parlament a jeho poslance před soudními řízeními v souvislosti s činností, kterou vykonávají v rámci plnění svých parlamentních povinností a která nemůže být od těchto povinností oddělena;
H.vzhledem k tomu, že podle čl. 5 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu není poslanecká imunita osobní výsadou poslance, nýbrž zárukou nezávislosti Evropského parlamentu jako celku a jeho poslanců;
I.vzhledem k tomu, že Parlament v tomto případu nenalezl důkazy o existenci fumus persecutionis, tedy skutečností nasvědčujících tomu, že soudní řízení bylo zahájeno s úmyslem poškodit politickou činnost Nikose Pappase jako poslance Evropského parlamentu, a tím i nezávislost Parlamentu;
J.vzhledem k tomu, že na jedné straně Evropský parlament nelze považovat za soud a že na straně druhé poslanec nemůže být v rámci řízení o zbavení imunity považován za „obžalovaného“ Rozsudek Tribunálu ze dne 30. dubna 2019, Briois v. Parlament, T-214/18, ECLI:EU:T:2019:266.;