1.uvědomuje si, že umělá inteligence může urychlit vývoz z EU i dovoz do EU, zejména pro malé a střední podniky, tím, že sníží překážky vstupu na trh a náklady na dodržování předpisů, a umožní tak firmám dosáhnout na trhy, které dříve přesahovaly jejich možnosti, za předpokladu, že malé a střední podniky mají spravedlivý přístup k infrastruktuře umělé inteligence; vyzývá Komisi, aby integrovala důvěryhodné poradenské služby v oblasti umělé inteligence do portálu Access2Markets a jednotného vstupního místa za účelem usnadnění orientace v tarifech, pravidlech původu a regulačních požadavcích; vyzývá Komisi, aby upřednostnila nástroje umělé inteligence vstřícné vůči malým a středním podnikům a zajistila, aby digitální řešení pro dodržování předpisů zůstala jednoduchá, cenově dostupná a přístupná;

2.konstatuje, že umělá inteligence může pomoci omezit zpoždění a snížit náklady v rámci dodavatelských řetězců EU tím, že zlepší plánování a koordinaci; vyzývá Komisi, aby prosadila bezpapírový obchod a podpořila sdílení spolehlivých informací mezi hospodářskými subjekty a úřady; vyzývá k investicím do logistiky založené na umělé inteligenci, která by zmírnila úzká místa v přístavech a koridorech, a k podpoře ekologičtější logistiky prostřednictvím inteligentnějšího směrování a údržby; vyzývá Komisi, aby podporovala řešení umělé inteligence s otevřeným zdrojovým kódem, která přispívají k posílení hospodářské soutěže a snižují závislost na poskytovatelích mimo EU; zdůrazňuje, že digitalizace a logistika využívající umělou inteligenci by měly vést k vyšší produktivitě, efektivitě a lepšímu řízení dodavatelského řetězce, nižším obchodním nákladům a snížení administrativní zátěže;

3.bere na vědomí potenciální úlohu umělé inteligence při posilování celních kontrol v podmínkách nadměrné kapacity trhu a omezení lidských kontrol, s ohledem na výzvy způsobené přílivem zboží, zejména malých zásilek pocházejících z Číny; vyzývá Komisi, aby poskytla zdroje a dovednosti orgánům dozoru nad trhem a celním orgánům, a to i prostřednictvím posílené spolupráce mezi členskými státy v rámci celního datového centra EU, s cílem zajistit, aby využívání umělé inteligence zvýšilo donucovací kapacitu a sdílení údajů mezi orgány; vyzývá Komisi, aby prozkoumala potenciál umělé inteligence, pokud jde o dodržování právních předpisů EU u dováženého zboží, zlepšení sledovatelnosti dovážených výrobků v reálném čase a celní kontroly dovážených výrobků a dohled nad trhem, zavedení bezpečných a specializovaných nástrojů umělé inteligence pro systematickou analýzu údajů týkajících se malých zásilek nebo zajištění sledovatelnosti výrobků v celém dodavatelském řetězci s cílem bojovat proti padělanému zboží, celním podvodům, nekalým obchodním praktikám a obcházení sankcí uložených EU; zdůrazňuje, že tyto systémy umělé inteligence by představovaly kritickou infrastrukturu, a proto by měly zůstat nezávislé a svrchované; vyzývá Komisi, aby zajistila, že tyto nástroje budou důsledně v souladu s příslušnými právními předpisy EU;

4.konstatuje, že umělá inteligence může být pro společnosti, celní orgány a orgány dozoru nad trhem užitečným nástrojem k prosazování ochrany lidských práv tím, že usnadňuje účinné provádění a dodržování pravidel EU, jako je směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 ze dne 13. června 2024 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 a nařízení (EU) 2023/2859 (Úř. věst. L, 2024/1760, 5.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1760/oj)., nařízení o odlesňování Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 ze dne 31. května 2023 o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 206, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1115/oj). nebo nařízení EU o nucené práci Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3015 ze dne 27. listopadu 2024 o zákazu produktů pocházejících z nucené práce na trhu Unie a o změně směrnice (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L, 2024/3015, 12.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/3015/oj)., a k prosazování ochrany spotřebitelů tím, že usnadňuje účinné provádění a dodržování pravidel EU, jako je registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), označení CE a nařízení o obecné bezpečnosti výrobků Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 ze dne 10. května 2023 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS (Úř. věst. L 135, 23.5.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/988/oj).;

5.uznává, že konkurenceschopnost Evropy v obchodu se zbožím bude stále více záviset na zvyšování produktivity a kvality s využitím umělé inteligence ve strategických průmyslových hodnotových řetězcích, včetně zpracovatelského průmyslu, automobilového průmyslu, farmaceutického průmyslu a energetických technologií; vyzývá Komisi, aby tyto zájmy systematicky promítala do obchodních jednání tím, že zajistí účinný přístup na trh, spolehlivé mechanismy v oblasti necelních překážek a vymahatelná ustanovení, která zachovají rovné podmínky tím, že zabrání nekalé soutěži a narušením souvisejícím s technologiemi, přičemž uznává právo EU na regulaci;

6.uznává, že umělá inteligence mění podobu obchodu s digitálně poskytovanými službami tím, že z odborných znalostí činí komoditu, což vyžaduje další úsilí k zachování komparativní výhody Evropy, kterou dosud měla, v oblasti profesionálních, technických a obchodních služeb s vysokou hodnotou; zdůrazňuje, že reakce na zesílenou globální konkurenci v oblasti obchodu se službami vyžaduje mobilizaci investic a zlepšení přístupu k financování, s níž počítají Draghiho i Lettova zpráva; naléhavě vyzývá Komisi, aby zmobilizovala obchodní a investiční partnerství s cílem přilákat kapitál a talenty a posílit evropské společnosti;

7.uznává, že umělá inteligence má potenciál měnit práci a trhy práce na celém světě; varuje před riziky přesunu pracovníků v důsledku automatizace, obchodu se službami založenými na umělé inteligenci a prohlubujícího se nedostatku kvalifikovaných pracovníků v EU; zdůrazňuje proto potřebu přijmout strategie, aby bylo možné tyto změny předvídat a přizpůsobit jim odpovídajícím způsobem pracovní sílu; konstatuje, že vývoj a zavádění modelů a systémů umělé inteligence má negativní důsledky pro životní prostředí, včetně zvýšené poptávky po elektřině a spotřeby vody; vyzývá Komisi, aby v rámci posouzení dopadů dohod o volném obchodu analyzovala, která odvětví mohou být dotčena umělou inteligencí, a aby posoudila dopad používání umělé inteligence na práva pracovníků a na životní prostředí;

8.varuje, že digitální propast představuje riziko vyloučení partnerů ze zemí globálního Jihu z příležitostí k růstu založených na umělé inteligenci a zvyšuje závislost na dovážených modelech; zdůrazňuje, že spolupráce podporující využívání nástrojů umělé inteligence v rozvojových zemích by měla posílit mnohostranný obchodní systém a být podporována prostřednictvím rámce WTO; vyzývá Komisi, aby využila ustanovení o digitálním začleňování v kapitolách o obchodu a udržitelném rozvoji a dohodách o digitálním obchodu k podpoře zavádění umělé inteligence a zvyšování produktivity, jakož i k podpoře inkluzivní a důvěryhodné umělé inteligence prostřednictvím specializovaných programů mezinárodní spolupráce a iniciativ zaměřených na budování kapacit v rámci stávajících nástrojů EU, včetně programů odborné přípravy a přístupu k digitální infrastruktuře a infrastruktuře umělé inteligence; vyzývá Komisi, aby se při budování kapacit strategie Global Gateway zaměřila na etické ekosystémy umělé inteligence s otevřeným zdrojem a místní kapacity a podpořila tak odolné a vzájemně výhodné obchodní a investiční vztahy;

9.konstatuje, že řešení v oblasti umělé inteligence s otevřeným zdrojovým kódem tím, že umožňují transparentní opětovné použití a nezávislé testování, nabízejí významné výhody, včetně snížení nákladů a zlepšení ochrany údajů prostřednictvím místního zavádění, přispívají ke zvýšení zdravé hospodářské soutěže v oblasti umělé inteligence a snížení závislosti na poskytovatelích ze zemí mimo EU a zároveň podporují kontrolovatelná, místně přizpůsobená řešení umělé inteligence, která jsou vyvíjena společně s partnery z globálního Jihu; zdůrazňuje, že začlenění této spolupráce do obchodní politiky EU a digitálních partnerství může diverzifikovat partnerství, snížit závislost na několika málo proprietárních ekosystémech a posílit dlouhodobé geopolitické vazby; vyzývá Komisi, aby podporovala řešení umělé inteligence s otevřeným zdrojovým kódem, která přispívají ke snižování závislosti na poskytovatelích mimo EU; zdůrazňuje, že spolupráce s otevřeným zdrojovým kódem by měla zahrnovat projekty týkající se umělé inteligence pro veřejné blaho, jako je boj proti změně klimatu, podpora přechodu na čistou energii a zlepšení zdravotní péče a potravinového zabezpečení;

10.poukazuje na strategickou úlohu digitálních partnerství a rad pro obchod a technologie s podobně smýšlejícími partnery, kteří sdílejí demokratické hodnoty, vysoké standardy správy věcí veřejných a závazek k otevřenému obchodu při prosazování přístupu EU k umělé inteligenci, který je založen na hodnotách, zaměřen na člověka a zohledňuje rizika; vyzývá k většímu zapojení Parlamentu do rad pro obchod a technologie; vyzývá Komisi k provádění mezinárodní digitální strategie prostřednictvím koordinovaných postojů v rámci skupin G7, G20, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Organizace spojených národů a strukturované spolupráce mezi regulačními orgány s cílem dosáhnout celosvětového sblížení vysokých norem v oblasti bezpečnosti umělé inteligence a ochrany základních práv;

11.zdůrazňuje, že je třeba bránit a podporovat, zejména na mnohostranných fórech, model umělé inteligence EU zaměřený na člověka jako mezinárodní normu a akt o umělé inteligenci jako referenční hodnotu, která může pomoci sladit normy transparentnosti a bezpečnosti a zároveň zachovat otevřený a předvídatelný obchod; vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci v oblasti norem pro umělou inteligenci, technologických inovací a bezpečných dodavatelských řetězců s důvěryhodnými partnery a podobně smýšlejícími zeměmi, a to i prostřednictvím dvoustranných partnerství a mnohostranných fór, přičemž by měla upřednostňovat partnery, kteří prosazují demokratické hodnoty a mezinárodní řád založený na pravidlech; konstatuje, že pokročilé systémy umělé inteligence vytvářejí přeshraniční výzvy, a vyzývá Komisi, aby usilovala o globální minimální úroveň ochrany před nejzávažnějšími riziky jako základ pro interoperabilní a důvěryhodnou správu, zejména prostřednictvím mezinárodních iniciativ, jako je globální partnerství pro umělou inteligenci, zásady OECD v oblasti umělé inteligence a etický rámec UNESCO pro umělou inteligenci;

12.zdůrazňuje, že nad rámec globální minimální úrovně ochrany je zapotřebí koalice podobně smýšlejících partnerů, kteří sdílejí přístup EU zaměřený na člověka, aby bylo možné rychleji pokročit v zavádění vysokých standardů bezpečnosti, transparentnosti, odpovědnosti a základních práv v oblasti umělé inteligence, zejména prostřednictvím strukturovaného regulačního dialogu s cílem řešit spory, vyměňovat si osvědčené postupy a přizpůsobit závazky s ohledem na technologický vývoj; vyzývá Komisi, aby sbližování právních předpisů v oblasti vysokých norem v oblasti bezpečnosti a základních práv spojila s konkrétními kroky na podporu budování kapacit, včetně společných investic do bezpečných a cenově dostupných výpočetních a testovacích kapacit, partnerství v oblasti talentů a dovedností s cílem snížit strategickou závislost a vytvořit důvěryhodné modely provádění, k nimž se mohou partnerské země připojit, a posílit tak důvěryhodnou umělou inteligenci jako základ otevřeného a odolného digitálního obchodu;

13.zdůrazňuje, že pro obchod založený na umělé inteligenci jsou nezbytné zákonné a bezpečné datové toky; připomíná, že je třeba, aby dohody EU o digitálním obchodu byly v souladu s horizontálními ustanoveními Komise o přeshraničních tocích údajů a ochraně osobních údajů a soukromí v hlavě o digitálním obchodu obchodních dohod EU, která Unii umožňují zahrnout do obchodních dohod opatření na usnadnění přeshraničních datových toků při zachování základních práv fyzických osob na ochranu údajů a soukromí, a zdůrazňuje, že by měly zahrnovat zvláštní ustanovení o regulační spolupráci v oblasti umělé inteligence, která usnadní vzájemné porozumění regulačním přístupům, a vyzývá Komisi, aby tato ustanovení zahrnula do všech budoucích kapitol a dohod o digitálním obchodu; znovu potvrzuje, že minimálními požadavky pro předávání osobních údajů v rámci EU jsou záruky, které splňují požadavky nařízení GDPR nebo rovnocenných norem; vyzývá k tomu, aby dohody o digitálním obchodu chránily regulační autonomii a zachovaly technický přístup, který regulační orgány potřebují k prosazování aktu o umělé inteligenci a k zajištění transparentnosti, kontrolovatelnosti, spravedlnosti, bezpečnosti a odpovědnosti systémů umělé inteligence, a zároveň zajistily, aby občanská společnost a nezávislí výzkumní pracovníci měli přístup ke zdrojovému kódu a algoritmům systémů;

14.připomíná závazek EU k mnohostrannému obchodnímu systému založenému na pravidlech; zdůrazňuje, že WTO by měla významně přispět k vytvoření robustního, bezpečného, inkluzivního a důvěryhodného rámce pro správu umělé inteligence v oblasti obchodu, mimo jiné zřízením specializované pracovní skupiny WTO pro umělou inteligenci, která by usnadňovala dialog, sdílení znalostí a spolupráci mezi členy v oblasti právních předpisů a politik týkajících se umělé inteligence; zdůrazňuje, že vyvážená pravidla o elektronickém obchodu mají zásadní význam pro uvolnění potenciálu obchodu založeného na umělé inteligenci; vyzývá Komisi, aby zajistila, že jakýkoli text WTO o elektronickém obchodu zajistí politický prostor pro demokratickou správu umělé inteligence, včetně vymahatelných záruk pro pracovníky a spotřebitele; vyzývá Komisi, aby v rámci WTO pokračovala v diskusích o umělé inteligenci a obchodu a podporovala celosvětovou spolupráci, která usnadňuje důvěryhodné datové toky a digitální obchod, jakož i přístup ke službám a nástrojům využívajícím umělou inteligenci, zejména v rozvojových zemích;

15.varuje, že kvůli rozdílným režimům dodržování právních předpisů v oblasti umělé inteligence hrozí roztříštění trhů a zvýšení obchodních nákladů; zdůrazňuje úlohu mezinárodní spolupráce při předcházení roztříštěnosti právních předpisů; vyzývá Komisi, aby využila mezinárodní normy a technické překážky obchodu a mechanismy transparentnosti WTO jako nástroje pro zamezení tomu, aby se rozdíly v oblasti regulace staly neodůvodněnou překážkou obchodu, a aby zároveň zachovala a využila rámec EU pro správu umělé inteligence k usnadnění důvěryhodného digitálního obchodu a podpoře globálních rovných podmínek pro důvěryhodnou umělou inteligenci;

16.zdůrazňuje, že bezpečný přístup k pokročilým polovodičům a cenově dostupnému výpočetnímu výkonu je základem technologické suverenity a konkurenceschopnosti EU; konstatuje, že existuje riziko, že akt o čipech a agenda pro továrny na umělou inteligenci nebudou splněny kvůli roztříštěnosti a omezenému rozsahu; vyzývá Komisi, aby urychlila jejich provádění, prosazovala svou diplomacii v oblasti surovin a využívala obchodní dohody, rámcové dohody a dohody o partnerství s důvěryhodnými partnery k diverzifikaci dodavatelských řetězců a snížení strategických závislostí; v této souvislosti uznává zásadní úlohu vyspělých ekosystémů výroby čipů v ekonomikách podobně smýšlejících partnerů, při podpoře globální výpočetní kapacity v oblasti umělé inteligence, a podporuje prohlubování spolupráce s těmito partnery v oblasti odolnosti dodavatelského řetězce polovodičů; dále zdůrazňuje, že je naléhavě nutné posílit evropskou výrobu pokročilých polovodičů, zejména podporou evropských iniciativ, jako je navrhovaná revize aktu o čipech (akt o čipech 2.0); vyzývá Komisi, aby měla jasnější strategii, jak by se EU mohla rozvíjet jako klíčový hráč v ekosystému umělé inteligence, a aby do obchodních dohod začlenila přísná ustanovení s cílem zajistit spravedlivý přístup ke kritickým technologiím a surovinám;

17.považuje strategická partnerství o odolnosti dodavatelského řetězce kritických nerostných surovin za potenciálně významné nástroje směrem k další koordinaci se spojenci ohledně přístupu ke vstupům kritickým pro umělou inteligenci, včetně prvků vzácných zemin a pokročilých polovodičových materiálů; trvá na tom, že zapojení EU musí být podmíněno souladem s referenčními hodnotami aktu o kritických surovinách a cíli otevřené strategické autonomie EU, přičemž je třeba spíše snižovat zranitelnost než přesouvat závislosti; vyzývá Komisi, aby zajistila, že veškeré vícestranné obchodní nástroje, které z takových partnerství vzejdou, včetně minimálních cen nebo mechanismů odběru, budou v souladu se závazky WTO a budou sloužit zájmům EU; vyzývá k posílení dialogu a spolupráce mezi důvěryhodnými partnery za účelem ochrany mezinárodních obchodních toků a posílení integrity a odolnosti průmyslových ekosystémů souvisejících s umělou inteligencí;

18.varuje, že koncentrace cloudové infrastruktury v zemích mimo EU vystavuje EU zranitelnosti ze strany zahraničních jurisdikcí; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím aktu pro rozvoj cloudu a umělé inteligence a aktu o akcelerátoru průmyslu (COM(2026)0100) zavedla odstupňované rámce suverenity, které by prostřednictvím veřejných zakázek upřednostňovaly poskytovatele kritických služeb se sídlem v EU, a zároveň zajistila otevřenou strategickou autonomii tím, že zachová nediskriminační přístup pro podobně smýšlející poskytovatele, kteří splňují požadavky EU na certifikaci a interoperabilitu;

19.vyzývá Komisi, aby zajistila, že její doktrína hospodářské bezpečnosti bude koordinovat prověřování přímých zahraničních investic, přičemž zvláštní pozornost bude věnována strategickému digitálnímu odvětví, jako jsou platformy umělé inteligence, cloudové služby a datová centra, dále bude koordinovat kontrolu vývozu, nástroj proti nátlakovým praktikám a ochranu obchodu v podobě uceleného systému, který zabrání účelovému využívání závislostí na umělé inteligenci jako zbraně; upozorňuje, že omezení vývozu kritických surovin a rostoucí geopolitická nestabilita si žádají posílenou koordinaci a vymáhání práva, aby byl chráněn evropský ekosystém umělé inteligence; vyzývá Komisi, aby navrhla cílenou revizi nařízení o zboží dvojího užití s cílem komplexněji řešit pokročilou umělou inteligenci s ohledem na její potenciální využití třetími zeměmi v bezpečnostních, sledovacích nebo obranných aplikacích;

20.vyjadřuje znepokojení nad opakovanými omezeními vývozu prvků vzácných zemin ze strany Číny, která významně narušují dodavatelské řetězce důležité pro společnosti vyrábějící polovodiče i širší hodnotový řetězec umělé inteligence; domnívá se, že činnost Číny je neodůvodněná, a vyzývá Komisi, aby situaci pečlivě sledovala a odpovídajícím způsobem reagovala s cílem zajistit, aby nebyla ovlivněna globální ekonomika a odolnost mezinárodního obchodu;

21.zdůrazňuje, že je třeba, aby EU urychlila provádění nařízení o kritických surovinách a diverzifikovala dodavatelské řetězce s cílem posílit hospodářskou odolnost; zdůrazňuje naléhavou potřebu zajistit investice do strategických projektů schválených v rámci nařízení o kritických surovinách a do dalších projektů na podporu těžby, rafinace, zpracování a recyklace, které přispívají ke snižování rizik spojených s Čínou;

22.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.