P10_TA(2026)0189Víceletý plán pro Baltské moře a další postupUsnesení Evropského parlamentu ze dne 21. května 2026 o víceletém plánu pro Baltské moře a dalším postupu (2024/2127(INI))Evropský parlament,

–s ohledem na čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (Smlouva o EU), článek 4, čl. 43 odst. 3 a článek 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU) a článek 37 Listiny základních práv Evropské unie,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/1380/oj. (SRP),

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 Úř. věst. L 191, 15.7.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1139/oj. (nařízení o víceletém plánu pro populace v Baltském moři),

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1781 ze dne 25. listopadu 2020, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1139, pokud jde o snížení rybolovné kapacity v Baltském moři, a nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o trvalé zastavení rybolovných činností týkající se loďstev lovících tresku obecnou ve východní části Baltského moře a v západní části Baltského moře a sledě obecného v západní části Baltského moře Úř. věst. L 400, 30.11.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2020/1781/oj.,

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2008/56/oj.,

–s ohledem na směrnici Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1992/43/oj.,

–s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 2115/77 ze dne 27. září 1977, kterým se zakazuje cílený rybolov a vykládka sledě obecného pro jiné průmyslové účely než k přímé lidské spotřebě Úř. věst. L 247, 28.9.1977, s. 2, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1977/2115/oj.,

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/147/oj.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 27. dubna 2021 o reziduích chemických látek v Baltském moři na základě petic č. 1328/2019 a 0406/2020 Úř. věst. C 506, 15.12.2021, s. 9.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2024 akčním plánu EU: ochrana a obnova mořských ekosystémů pro udržitelný a odolný rybolov Úř. věst. C, C/2024/5735, 17.10.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/5735/oj.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 4. prosince 2008 o vypracování evropského plánu na regulaci populace kormoránů s cílem snížit rostoucí škody, které kormoráni způsobují rybím populacím, rybolovu a akvakultuře Úř. věst. C 21 E, 28.1.2010, s. 11.,

– s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2024 o opatřeních EU vůči ruské „stínové flotile“ a o zajištění vymáhání veškerých sankcí vůči Rusku (2024/2885(RSP)) Úř. věst. C, C/2025/809, 11.2.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/809/oj.,

–s ohledem na strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, kterou představila Komise ve svém sdělení ze dne 20. května 2020 nazvaném „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. června 2025 nazvané „Evropský pakt pro oceány“ (COM(2025)0281),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. února 2023 nazvané „Akční plán EU: ochrana a obnova mořských ekosystémů pro udržitelný a odolný rybolov“ (COM(2023)0102),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. června 2025 nazvané „Udržitelný rybolov v EU: aktuální stav a hlavní směry pro rok 2026“ (COM(2025)0296),

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. ledna 2025 nazvané „Kompas konkurenceschopnosti pro EU“ (COM(2025)0030),

–s ohledem na Úmluvu o ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře z roku 1992 (Helsinská úmluva), která vstoupila v platnost dne 17. ledna 2000, a na Komisi pro ochranu baltského mořského prostředí, známou také jako Helsinská komise (HELCOM),

–s ohledem na akční plán pro Baltské moře a na zjištění Helsinské komise týkající se chemické munice potopené v moři,

–s ohledem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 11. ledna 2024 ve věci C-330/22, Friends of the Irish Environment CLG proti Minister for Agriculture, Food and the Marine, Ireland ECLI:EU:C:2024:19.,

–s ohledem na podkladovou analýzu vyžádanou parlamentním Výborem pro rybolov s názvem „Víceletý plán pro Baltské moře – nutná změna řízení“, kterou zveřejnilo generální ředitelství pro soudržnost, zemědělství a sociální politiky v srpnu 2025 Podkladová analýza – „The multiannual plan for the Baltic Sea – A change in management needed“ (Víceletý plán pro Baltské moře – nutná změna řízení), Evropský parlament, generální ředitelství pro soudržnost, zemědělství a sociální politiku, tematická sekce pro regionální rozvoj, zemědělství a rybolov, srpen 2025.,

–s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu ze září 2025 nazvanou „Hodnocení nařízení o víceletém plánu pro Baltské moře – posouzení provádění na evropské úrovni“,

–s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí ze dne 29. září 2025 nazvanou „Evropské životní prostředí a klima: znalosti pro odolnost, prosperitu a udržitelnost“,

–s ohledem na zprávu komise HELCOM ze dne 31. října 2023 nazvanou „Stav Baltského moře 2023 – třetí ucelené hodnocení komise HELCOM za období 2016–2021“,

–s ohledem na závazky států v rámci cílů udržitelného rozvoje OSN, konkrétně cílů udržitelného rozvoje č. 3, 6 a 14,

–s ohledem na zprávu Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) ze dne 26. listopadu 2024 nazvanou „Ekoregion Baltského moře – přehled ekosystémů“, ICES Advice 2024, oddíl 7.1,

–s ohledem na zprávu rady ICES z roku 2022 nazvanou „Seminář o referenčních bodech ICES (WKREF1)“ Vědecké zprávy ICES. 4:2.,

–s ohledem na zprávu rady ICES z roku 2022 nazvanou „Seminář o referenčních bodech ICES (WKREF2)“ Vědecké zprávy ICES. 4:68.,

–s ohledem na zprávu rady ICES z roku 2023 nazvanou „Seminář o pokynech a metodách v souvislosti s návrhem a hodnocením plánů obnovy pro populace kategorie 1 a 2 (WKREBUILD2)“ Vědecké zprávy ICES. 5:112.,

–s ohledem na zprávu Společného výzkumného střediska Komise z listopadu 2025 nazvanou „Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) – Výroční hospodářská zpráva o rybářském loďstvu EU za rok 2025 (STECF-25-03 a STECF-25-07)“,

–s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) ze září 2019 s názvem „Oceány a kryosféra v měnícím se klimatu“,

–s ohledem na zprávu služby programu Copernicus pro sledování mořského prostředí ze září 2025 nazvanou „9. vydání zprávy programu Copernicus o stavu oceánů“,

–s ohledem na zprávu Postupimského institutu pro výzkum dopadů změny klimatu ze dne 24. září 2025 nazvanou „Zdravotní prohlídka planety v roce 2025: vědecké hodnocení stavu planety“,

–s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) z roku 2016 nazvanou „Options for Ecosystem-based Adaptation (EBA) in Coastal Environments: A Guide for environmental managers and planners“ („Možnosti adaptace založené na ekosystému (EBA) v pobřežním prostředí: pokyny pro pracovníky odpovědné za řízení a plánování v oblasti životního prostředí“),

–s ohledem na usnesení 1612(2008) Parlamentního shromáždění Rady Evropy o chemické munici svržené do Baltského moře a na doprovodnou zprávu ze dne 28. dubna 2008,

– s ohledem na společné prohlášení Generálního ředitelství Komise pro námořní záležitosti a rybolov a rady ICES ze dne 18. září 2025 nazvané „Věda o přizpůsobení se a koordinovaná správa pro meziodvětvové kroky na obnovu Baltského moře“,

–s ohledem na zprávu parlamentního Výboru pro rybolov ze dne 28. dubna 2025 nazvanou „Pracovní dokument o provádění nařízení (EU) 2016/1139 („víceletý plán pro Baltské moře“)“,

–s ohledem na rámec pro evropský plán řízení populace kormorána velkého vypracovaný evropskou poradní komisí pro vnitrozemský rybolov a akvakulturu Organizace pro výživu a zemědělství z dubna 2025,

–s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A10-0121/2026),

A.vzhledem k tomu, že víceletý plán EU pro rybolov v Baltském moři (nařízení o víceletém plánu pro Baltské moře) vzhledem k rostoucím environmentálním tlakům na ekosystém Baltského moře pomohl udržet tlak na rybolov v souladu s úrovněmi maximálního udržitelného výnosu (MSY); vzhledem k tomu, že navzdory výraznému snížení intenzity rybolovu v posledních několika letech došlo u některých rybích populací ke zhoršení v důsledku kombinace tlaků nad rámec rybolovné činnosti, včetně eutrofizace, energetiky v mořských oblastech, dopadů, pokud jde o predátory, znečištění, degradace stanovišť a změn ekosystémů způsobených klimatem, což má pro odvětví rybolovu významné socioekonomické důsledky;

B.vzhledem k tomu, že v roce 2023 ekoregiony Baltského moře, Keltského moře a Severního moře snížily průměrný rybolovný tlak pod úroveň maximálního udržitelného výnosu, přičemž úmrtnost způsobená rybolovem byla o 54 %, 48 % a 23 % nižší než cíle maximálního udržitelného výnosu, ve srovnání s úrovněmi nad rámec cílů v roce 2003; vzhledem k tomu, že loďstva EU v Baltském moři strávila v roce 2022 na moři 267 000 dní, což představuje 8% pokles ve srovnání s rokem 2021 a nejnižší úroveň dosaženou od roku 2013;

C.vzhledem k tomu, že populace tresky obecné v Baltském moři jsou i nadále ve velmi špatném stavu a v krátkodobém horizontu se neočekává žádné zlepšení, a to navzdory tomu, že cílený rybolov je od roku 2019 ukončen; vzhledem k tomu, že ICES odhaduje, že populace tresky obecné v Baltském moři se budou i nadále růst pomalu, přičemž ve srovnání s předchozími roky vykazují klesající trend, a to i z důvodu nepříznivých environmentálních podmínek; vzhledem k tomu, že treska obecná je stále lovena jako „vedlejší úlovek“;

D.vzhledem k tomu, že nařízení o víceletém plánu pro Baltské moře se nevztahuje na populace lososa a pstruha; vzhledem k tomu, že existují významné vzájemné vazby mezi populacemi lososa a pstruha a populacemi sledě obecného, zejména s ohledem na potravní ekosystémy; vzhledem k tomu, že ICES od roku 2022 doporučuje zastavit veškerý komerční a rekreační rybolov lososa obecného v hlavní mořské pánvi z důvodu existence smíšeného rybolovu a skutečnosti, že jsou lososi je loveni z populací pocházejících z více řek, včetně ohrožených populací;

E.vzhledem k tomu, že drobnému pobřežnímu rybolovu se věnuje 92 % plavidel působících v Baltském moři, která vykládají 7 % celkové hmotnosti, ale představují 22 % hodnoty vykládky, což vzhledem k nadprůměrné přidané hodnotě této části loďstva přináší významné hospodářské a sociální výhody; vzhledem k tomu, že rybolov je do značné míry závislý na dostupnosti velké rybí biomasy v souladu se SRP a udržitelně řízených rybích populací, které mají zásadní význam pro hospodářskou životaschopnost tohoto odvětví;

F.vzhledem k tomu, že loďstvo pro drobný pobřežní rybolov v Baltském moři má ve srovnání s většími provozovateli přístup k menším rybolovným kvótám, což vede k marginalizaci segmentů drobného rybolovu a jejich rybářských podniků;

G.zdůrazňuje, že podle článku 17 nařízení o SRP „členské státy při přidělování rybolovných práv, která mají k dispozici...uplatňují transparentní a objektivní kritéria, včetně kritérií environmentální, sociální a ekonomické povahy“;

H.vzhledem k tomu, že podle hodnocení Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) zřízeného v rámci Komise se hrubá přidaná hodnota pro drobné rybáře v oblasti Baltského moře od zavedení nařízení o víceletém plánu pro populace v Baltském moři drasticky snížila, což ohrožuje potravinové zabezpečení a zvyšuje závislost EU na dovozu; vzhledem k tomu, že ztráta dodávek ryb pocházejících z EU zvyšuje závislost na dovozu ze zemí mimo EU a oslabuje odolnost trhu; vzhledem k tomu, že počet aktivních rybářských plavidel v Baltském moři neustále klesá;

I.vzhledem k tomu, že zásadní význam pro snížení této závislosti a zajištění hospodářské a sociální udržitelnosti pobřeží Baltského moře má rovněž posílení pobaltských pobřežních komunit a podpora místního rybolovu, zejména drobného rybolovu;

J.vzhledem k tomu, že v rámci probíhajícího provádění nařízení o kontrole rybolovu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2842 ze dne 22. listopadu 2023, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1224/2009, nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 a (ES) č. 1005/2008 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139, (EU) 2017/2403 a (EU) 2019/473, pokud jde o kontrolu rybolovu (Úř. věst. L, 2023/2842, 20.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2842/oj). jsou pravidelně aktualizovány údaje o úlovcích a hrubé přidané hodnotě odvětví rekreačního rybolovu, včetně mořského rekreačního rybolovu; vzhledem k tomu, že rekreační rybolov má značnou sociální a hospodářskou hodnotu nad rámec čistě finančních aspektů a rybáři mohou přispět k úsilí v oblasti obnovy a ochrany přírody; vzhledem k tomu, že rekreační rybolov může mít významný dopad na rybolovné zdroje a členské státy by proto měly zajistit, aby byl provozován způsobem slučitelným s cíli SRP; vzhledem k tomu, že rekreační rybáři jsou rovněž legitimními uživateli mořských biologických zdrojů;

K.vzhledem k tomu, že nejnovější celounijní posouzení socioekonomické hodnoty odvětví mořského rekreačního rybolovu pochází z roku 2017 a jeho doporučení, jejichž cílem bylo zajistit plné využití potenciálu této činnosti s nízkým dopadem jakožto uznané složky strategie modré ekonomiky EU, dosud nebyla provedena; vzhledem k tomu, že z dostupných údajů vyplývá, že v rekreačnímu rybolovu se věnuje odhadem 8–10 milionů občanů EU; vzhledem k tomu, že v oblasti Baltského moře rekreační rybolov představuje významnou socioekonomickou činnost, která vytváří hospodářský příspěvek ve výši přibližně 1,5 miliardy EUR a podporuje vytvoření více než 14 000 pracovních míst v přepočtu na plné pracovní úvazky;

L.vzhledem k tomu, že Baltské moře je základem obživy a kulturní identity pro tisíce rodin; vzhledem k tomu, že rybolov je součástí po staletí přetrvávajícího sociálního, kulturního a hospodářského dědictví regionu; vzhledem k tomu, že omezení rybolovu by měla být prováděna způsobem, který neznemožní provozování místního pobřežního podnikání poskytujícího čerstvé ryby spotřebitelům a umožní zajistit potravinové zabezpečení a zabránit případnému zániku povolání souvisejících s rybolovem, což by následně vedlo k tomu, že by obyvatelé opouštěli pobřežní oblasti;

M.vzhledem k tomu, že Baltské moře je postiženo četnými tlaky způsobenými člověkem, včetně globálního oteplování, zbytkového znečištění, chemické munice, eutrofizace, měnících se environmentálních podmínek a dlouhodobé degradace, a je obzvláště zranitelné kvůli své batymetrické mělké mořské pánvi s geneticky jedinečnými druhy přizpůsobenými životu v brakických vodách s přirozeně nízkou slaností a úrovní kyslíku a kvůli omezené výměně vody se Severním mořem a silné vertikální stratifikaci; vzhledem k tomu, že tyto zvláštní podmínky vyžadují přístupy k řízení přizpůsobené regionálním zvláštnostem; vzhledem k tomu, že populace ryb v Baltském moři nadále klesají mimo jiné i v důsledku těchto tlaků, včetně nerovnováhy mezi predátory, které měly dopad na přírůstek, a to navzdory tomu, že v posledních několika letech došlo k výraznému snížení intenzity rybolovu; vzhledem k tomu, že Komise uznává, že je nutné tyto další výzvy v oblasti životního prostředí řešit s cílem podpořit oživení a dlouhodobou udržitelnost;

N.vzhledem k tomu, že četné překrývající se tlaky, včetně rybolovné činnosti, zemědělství, odtoku vody z lesnictví, eutrofizace, úbytku kyslíku, chemického znečištění a rostoucí populace mořských predátorů, spolu s vypouštěním odpadních vod představují velký tlak na ekosystém, neboť dochází k obohacování živinami a organickými látkami a k narušení potravinové sítě; vzhledem k tomu, že to má dopad na rybolov v celém ekoregionu Baltského moře; vzhledem k tomu, že bylo dosaženo pokroku při snižování vnosu živin a nebezpečných látek, avšak kombinovaný vliv nadále ovlivňuje rybí populace, přežití larev a mladých ryb, a je v tomto ohledu zapotřebí většího úsilí napříč všemi zúčastněnými odvětvími;

O.vzhledem k tomu, že větrné farmy na moři patří k jednomu z nejrychleji rostoucích odvětví na moři, přičemž prognózy naznačují, že se jejich kapacita bude výrazně zvyšovat; vzhledem k tomu, že větrné elektrárny na moři poskytují jak přínosy, např. slouží jako útočiště pro druhy ryb, tak rizika pro biologickou rozmanitost v závislosti na fázi jejich budování a umístění a podobě projektu;

P.vzhledem k tomu, že stávající právní předpisy EU se zpočátku ukázaly jako úspěšné při snižování úrovní dusíku ve vodách EU a přispěly k dosažení cílů rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, mezi něž patří minimalizace eutrofizace vzniklá lidskou činností, zejména jejích nepříznivých účinků;

Q.vzhledem k tomu, že dopady oteplování mořské vody způsobené globální změnou klimatu a zhoršené činnostmi na pevnině jsou v Baltském moři obzvláště rychlé, přičemž oteplování Baltského moře dosahuje dvojnásobku celosvětového průměru oceánů, a očekává se, že povede k dalším rozsáhlejším a většinou neznámým důsledkům, včetně úbytku kyslíku a pokračujícího narušení budoucího reprodukčního cyklu rybích populací a jejich distribuce;

R.vzhledem k tomu, že je důležité, aby Komise a členské státy plně provedly všechny příslušné právní předpisy EU v Baltském moři a zlepšily provádění akčního plánu Helsinské komise pro regionální úmluvu pro mořské prostředí s cílem řešit selhání ekosystému v Baltském moři;

S.vzhledem k tomu, že při stanovování celkových přípustných odlovů (TAC) na rok 2026 členské státy vyvážily environmentální udržitelnost se socioekonomickou udržitelností, zachovaly minimální úroveň činnosti a zároveň nadále podpořily obnovu rybích populací; vzhledem k tomu, že u některých rybích populací v Baltském moři navzdory obrovskému snížení intenzity rybolovu dochází ke zhoršení; vzhledem k tomu, že rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí vyžaduje, aby členské státy dosáhly dobrého stavu prostředí prostřednictvím vyvážených potravinových sítí a zdravých populací a aby bojovaly proti znečišťujícím látkám, eutrofizaci, invazivním druhům, odpadu v mořích, znečištění způsobenému výrobou energie, včetně hluku pod mořskou hladinou, a změně klimatu;

T.vzhledem k tomu, že pokud jde o Baltské moře, Komise bez ohledu na doporučení, o která požádala radu ICES, navrhuje – a členské státy stanovují – kvóty pro vedlejší úlovky, ačkoli ICES doporučuje „nulový odlov“;

U.vzhledem k tomu, že stávající pravidla pro meziroční flexibilitu zakotvená v SRP ovlivňují udržitelné řízení kvót; vzhledem k tomu, že Rada se v některých případech rozhodla tuto možnost z důvodu kritického stavu populací nevyužít; vzhledem k tomu, že je nutné, aby pro Baltské moře existovaly pokyny, zejména pokud jde o populace v kritickém stavu;

V.vzhledem k tomu, že nesprávné vykazování nebo různé případy nedodržení předpisů jsou přetrvávajícími problémy rybolovu v Baltském moři a měly by být odpovídajícím způsobem řešeny prováděním revidovaného nařízení o kontrole rybolovu;

W.vzhledem k tomu, že účinné provádění povinnosti vykládky v Baltském moři se i nadále potýká s praktickými problémy; vzhledem k tomu, že členské státy musí jednat v souladu s ustanoveními společné rybářské politiky a nařízení o kontrole rybolovu, včetně jeho ustanovení o dálkovém elektronickém sledování (REM);

X.vzhledem k tomu, že stanovení rybolovných kvót pouze na jeden rok brání hospodářskému plánování a plánování v oblasti investic a zaměstnanosti v odvětví rybolovu; vzhledem k tomu, že víceletý rozhodovací rámec založený na nejlepším dostupném vědeckém poradenství by umožnil stabilnější řízení;

Y.vzhledem k tomu, že v Baltském moři hrozí vyhynutí sviňuchy obecné a v této oblasti zbylo už jen několik málo stovek těchto kytovců https://helcom.fi/wp-content/uploads/2025/06/Red-List-II-species-2025.pdf.; vzhledem k tomu, že tento druh je nadále ohrožen tím, že bude uloven jako „vedlejší úlovek“, znečišťujícími látkami v životním prostředí, vyčerpáním kořisti a rušivými podněty způsobenými hlukem pod mořskou hladinou;

Z.vzhledem k tomu, že krmné ryby hrají zásadní úlohu pro mořské potravní sítě a ekosystémy Baltského moře;

AA.vzhledem k tomu, že rybolov pro výrobu rybí moučky a rybího tuku byl v oblasti Baltského moře povolen v roce 1995, kdy byly původně umožněny pouze výjimky „za předpokladu, že tento rybolov nepředstavuje riziko nenapravitelných ekologických škod“, jak je uvedeno ve Smlouvě mezi členskými státy Evropské unie a Norským královstvím, Rakouskou republikou, Finskou republikou a Švédským královstvím o přistoupení Norského království, Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království k Evropské unii Úř. věst. C 241, 29.8.1994, s. 9.;

AB.vzhledem k tomu, že mnoho členských států v oblasti Baltského moře zavedlo individuální systémy převoditelných kvót, které jsou k dispozici v rámci SRP; vzhledem k tomu, že to zvýhodnilo velké provozovatele; vzhledem k tomu, že dopad na strukturu populace závisí především na použitém lovném zařízení a rybolovných technikách;

AC.vzhledem k tomu, že účinnost nařízení o víceletém plánu pro Baltské moře při dosahování jeho zastřešujících ekologických a socioekonomických cílů byla velmi omezená; vzhledem k tomu, že neschopnost obnovit rybí populace nad referenční úroveň, slabá integrace ekosystémových aspektů a nedostatečné uplatňování přístupu předběžné opatrnosti při stanovování kvót oslabily pokrok; vzhledem k tomu, že nedostatek holistických politických přístupů dále komplikoval práci na tom, aby se zabránilo dalšímu zhoršování situace a podpořilo se odolnější Baltské moře; vzhledem k tomu, že přidaná hodnota v podobě regionální spolupráce byla nízká, členské státy iniciovaly málo společných doporučení a ustanovení pravidel EU v oblasti rybolovu týkající se regionalizace nejsou využívána k přizpůsobení řídicích opatření specifikům Baltského moře; vzhledem k tomu, že spolupráce se všemi příslušnými zúčastněnými stranami ani jejich zapojení nejsou dostatečné;

AD.vzhledem k tomu, že posouzení některých jednotlivých druhů a vědecké poradenství v této věci vedly v souvislosti se specifickými a dynamicky se měnícími environmentálními podmínkami v Baltském moři ke strukturálnímu nadhodnocení reprodukční kapacity populací a celkové velikosti populací, což silně ovlivnilo zdroje a řídící a provozní kapacitu odvětví rybolovu v Baltském moři a poukázalo na potřebu přístupů, které budou ve větší míře zaměřené na specifika jednotlivých mořských oblastí;

AE.vzhledem k tomu, že žádosti Komise o poradenství ohledně Baltského moře od ICES dosud nezahrnovaly požadavek na zohlednění environmentálních faktorů, včetně nedostatku kyslíku nebo dostupnosti potravy, které mohou ovlivnit stav populací, ani dostatečně nezdůrazňovaly potřebu poukazovat na rizika; vzhledem k tomu, že žádosti by měly být neustále zlepšovány, včetně lepšího informování ICES o nejistotě údajů, aby lépe odrážely kvalitu posouzení;

AF.vzhledem k tomu, že genetická struktura populací a podskupin populací, které jsou komerčně využívány, není plně známa a ICES by ji měla dále zkoumat, například prostřednictvím výzev k poskytnutí údajů adresovaných členským státům v oblasti Baltského moře, aby se tak zlepšila znalostní základna o příslušných populačních strukturách v regionu;

AG.vzhledem k tomu, že v září 2025 rada ICES společně s Generálním ředitelstvím Komise pro námořní záležitosti a rybolov uvedla, že v případě Baltského moře „tradiční jednotné řízení jednotlivých druhů již nedostačuje k řešení zjištěné složité situace“;

AH.vzhledem k tomu, že HELCOM vypracovává mapy environmentálních rizik zahrnující oblasti zvláště ohrožené eutrofizací, anoxií a toxickými sedimenty při dně, které poskytují informace o tom, kde upřednostnit zřízení chráněných oblastí a zavést případná období zákazu rybolovu;

AI.vzhledem k tomu, že vědecké poradenství týkající se Baltského moře by mělo být zlepšeno, aby se zabránilo nadhodnocení velikosti populací a produktivity, nepřiměřeným omezením odlovu a obchodní nejistotě;

AJ.vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU jsou rozhodnutí o stanovení celkových přípustných odlovů (TAC) a dalších rybolovných práv ve výlučné pravomoci Rady, a tudíž i členských států; vzhledem k tomu, že tato rozhodnutí musí plně zohledňovat nejnovější vědecké údaje a rozmanitost environmentálních podmínek v oblasti Baltského moře;

AK.vzhledem k tomu, že některé země mimo EU, včetně Kanady, Nového Zélandu a Austrálie, uplatňují ve srovnání s EU jiné vědecky podložené systémy řízení s různou mírou obezřetnosti;

AL.vzhledem k tomu, že účinně spravované a dobře propojené chráněné mořské oblasti jsou cennými nástroji pro zmírňování změny klimatu, jakož i pro širší cíle, jako je biologická rozmanitost, odolnost a zdraví ekosystémů; vzhledem k tomu, že obnova vegetací porostlých pobřežních ekosystémů, jako jsou pobřežní mokřady a podmořské louky (pobřežní ekosystémy „modrého uhlíku“), může prostřednictvím většího ukládání uhlíku přispívat ke zmírnění změny klimatu;

AM.vzhledem k tomu, že provádění článku 5 víceletého plánu pro Baltské moře, pokud jde o rozhodnutí o celkových přípustných odlovech, technická pravidla a nápravná opatření, není dostatečné; vzhledem k tomu, že v případech, kdy byla přijata opatření „k zajištění rychlého návratu dotčené populace nad úroveň, která může vytvářet maximální udržitelný výnos“, nedosáhla tato opatření svého cíle;

AN.vzhledem k tomu, že nařízení o víceletém plánu pro populace v Baltském moři má fungovat jako flexibilní rámec, který lze upravit v rámci regionalizovaného přístupu, avšak takovéto změny zaznamenaly jen omezený úspěch, zčásti také v důsledku omezeného provádění příslušných právních předpisů;

AO.vzhledem k tomu, že v několika nařízeních EU, na něž se odkazuje v nařízení o víceletém plánu pro populace v Baltském moři, je stanoveno, jak se vyhnout riziku a jak posoudit zdravé populace a složky ekosystému;

AP.vzhledem k tomu, že zimní rybolov pelagických druhů v Baltském moři během období intenzivního růstu a akumulace zásob energie před třením oslabuje reprodukční schopnost populací, neboť samice bez odpovídající výživy produkují menší počet jiker, které jsou méně vyvinuté, což omezuje úspěšnou reprodukci a brání obnově populace;

AQ.vzhledem k tomu, že v roce 2023 Parlament ve své zprávě z vlastního podnětu vyzval k pragmatickému a vyváženému přístupu k chráněným mořským oblastem, přičemž uznal jejich rozmanitost, pokud jde o velikost, druhy a cíle ochrany, zdůraznil, že je třeba vyhnout se univerzálnímu přístupu, a poukázal na to, že tyto politiky musí pečlivě zohledňovat socioekonomický dopad na pobřežní komunity, vycházet z nejlepších dostupných vědeckých důkazů s ohledem na jednotlivé případy a zajistit aktivní zapojení rybářů do navrhování a řízení chráněných mořských oblastí;

AR.vzhledem k tomu, že v systému rozhodování EU o celkových přípustných odlovech se v současnosti rozlišuje mezi řízením cílových druhů a potřebami ochrany ostatních druhů, a to při současném úsilí o uplatňování zásady předběžné opatrnosti s cílem dosáhnout zdravého stavu ekosystému a zachovat jej;

AS.vzhledem k tomu, že funkční ekosystém, jak je definován v rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí, vyžaduje, aby se všechny prvky mořských potravních sítí, pokud jsou známy, vyskytovaly v běžném množství a rozmanitosti a na úrovních, které jsou schopny zajistit dlouhodobé bohatství druhů a zachování jejich plné reprodukční kapacity, jak je uvedeno v příloze I rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí;

AT.vzhledem k tomu, že řízení založené na ekosystémech je v Programu OSN pro životní prostředí definováno jako „řízení lidských činností a jejich dopadů na ekosystémy a přírodní zdroje na základě zohlednění celého ekosystému“;

AU.vzhledem k tomu, že přípravné diskuse o rozhodnutích o celkovém přípustném odlovu probíhají v rámci Fóra pro rybolov v Baltském moři (BALTFISH); vzhledem k tomu, že regionalizace umožňuje flexibilní řízení mořských oblastí EU; vzhledem k tomu, že fórum BALTFISH je schopno předložit „společná doporučení“ týkající se konkrétních opatření, která by měla být zefektivněna;

AV.vzhledem k tomu, že dlouhodobá udržitelnost odvětví rybolovu v Baltském moři závisí na začlenění environmentálních, hospodářských a sociálních cílů a na zajištění toho, aby řídicí opatření chránila zaměstnanost, regionální soudržnost a dodávky potravin v pobřežních oblastech; vzhledem k tomu, že regionální a místní znalosti, včetně znalostí rybářů a pobřežních komunit, představují zásadní prvek účinného řízení;

AW.vzhledem k tomu, že různé politické a vědecké zprávy zdůrazňují potřebu lepšího a soudržnějšího přístupu k rozhodování a uplatňování plně holistického přístupu; vzhledem k tomu, že dosažení tohoto přístupu bylo cílem prohlášení ministrů https://commission.europa.eu/document/download/486161f4-241f-4388-b10e-22f4711acd16_en?filename=ministerial_declaration_our_baltic_conference.pdf. učiněné na jedné z konferencí „Naše Baltské moře“; vzhledem k tomu, že konkrétní výsledky těchto konferencí a prohlášení byly omezené, zejména pokud jde o pokrok v provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí;

AX.vzhledem k tomu, že Evropský pakt pro oceány, který předchází připravovanému legislativnímu návrhu aktu o oceánech, má za cíl poskytnout ucelený rámec pro vyjasnění vzájemných vazeb a priorit stávajících politik v oblasti oceánů;

AY.vzhledem k tomu, že Komise a členské státy nepřijaly dostatečná opatření na ochranu a obnovu ekosystémů v Baltském moři před dalšími hrozbami, jako je znečištění, eutrofizace a změna klimatu; vzhledem k tomu, že tyto tlaky mají přeshraniční a kumulativní povahu, a vyžadují proto koordinovaný postup na mezinárodní úrovni a na úrovni EU; vzhledem k tomu, že přechod na nízkouhlíkové hospodářské činnosti s nízkým dopadem může přispět ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně;

AZ.vzhledem k tomu, že přirozená predace je součástí baltského ekosystému; vzhledem k tomu, že v Baltském moři roste populace některých chráněných druhů, jako je tuleň kuželozubý (Halichoerus grypus) a kormorán velký (Phalacrocorax carbosinensis); vzhledem k tomu, že tuleni a kormoráni mohou mít významný dopad na přežití nedospělých jedinců tresky obecné, zejména v západní části Baltského moře, jakož i na akvakulturu a lovná zařízení; vzhledem k tomu, že z vědeckých důkazů vyplývá, že jejich dopad se většinou projevuje v určitém místě a v případě konkrétních rybích populací; vzhledem k tomu, že při obnově rybích populací v Baltském moři je třeba vzít v úvahu všechny faktory, které ovlivňují rybí populace; vzhledem k tomu, že ekosystémový přístup k řízení rybolovu by měl rovněž zahrnovat environmentální faktory; vzhledem k tomu, že řešení těchto interakcí vyžaduje cílená a účinná řídicí opatření založená na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích a dialogu se všemi zúčastněnými stranami; vzhledem k tomu, že při přijímání evropského plánu regulace populace kormoránů, jehož cílem je zmírnit rostoucí dopad kormoránů na rybí populace, rybolov a akvakulturu, Parlament nastínil řadu možných opatření k řešení přetrvávajících problémů, které populace kormoránů představují;

BA.vzhledem k tomu, že Komise posuzuje režim Evropské unie týkající se tuleňů; vzhledem k tomu, že během veřejné konzultace Komise zazněl silný názor proti uvádění produktů z tuleňů na trh a byly vyjádřeny obavy ohledně lovu tuleňů https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/14031-Trade-in-seal-products-fitness-check-of-EU-rules/public-consultation_cs.;

BB.vzhledem k tomu, že od konce druhé světové války desítky tisíc tun konvenčních a chemických zbraní obsahujících nebezpečné látky, včetně bojových chemických látek, jako je sirná hořčice (hořčičný plyn), slzný plyn a paralyticko-konvulzivní látky, korodují a postupně do mořského prostředí uvolňují nebezpečné chemické látky, což vede k jeho kontaminaci, poškození ekosystémů a ztrátě biologické rozmanitosti a představuje hrozbu pro lidské zdraví a hospodářské činnosti závislé na moři, včetně rybolovu, dopravy, těžby surovin a rozvoje mořské energie;

BC.vzhledem k tomu, že každý únik ze zařízení pro skladování chemických látek by mohl vést k rychlé kontaminaci velké části Baltského moře, což by překračovalo možnosti jednotlivých zemí a vyžadovalo by koordinovanou reakci EU;

BD.vzhledem k tomu, že sanace mořského dna Baltského moře, včetně odstranění chemických zbraní, toxických nákladů a radioaktivních látek, vyžaduje dlouhodobý a finančně bezpečný plán vypracovaný na úrovni EU;

BE.vzhledem k tomu, že udržitelné řízení rybích populací v Baltském moři komplikují také nedostatky v údajích vyplývající z toho, že Rusko údaje nevykazuje, což zvyšuje vědeckou nejistotu a oslabuje účinné regionální řízení rybolovu;

BF.vzhledem k tomu, že Rusko jednostranně rozhoduje o kvótách, ignoruje vědecká doporučení a neustále stanovuje kvóty přesahující maximální udržitelný výnos, což může představovat riziko pro obnovu rybích populací v Baltském moři;

BG.vzhledem k tomu, že od začátku ruské útočné války proti Ukrajině vzrostla činnost tzv. stínové flotily Ruska; vzhledem k tomu, že toto loďstvo využívá zastaralá plavidla, která nesplňují bezpečnostní normy a jsou používána k přepravě ropy a ropných produktů přes Baltské moře, téměř nerespektuje bezpečnostní, environmentální a regulační normy a kvůli stárnutí a špatnému stavu představuje vážné riziko pro mořské prostředí a regionální rybolov a rovněž vyvolává obavy ohledně rybolovu v souvislosti s nezbytnou obnovou rybích populací v Baltském moři a celkovou bezpečností Baltského moře, což může mít v případě úniku ropy, který by mohl postihnout všechny země v regionu, katastrofální důsledky;

Bezodkladná opatření

1.vyzývá Komisi a Radu, aby zajistily účinné využívání všech stávajících dostupných právních a řídicích nástrojů, včetně cílených opatření, uplatňovaly vědecky podložený přístup a vedly účinné konzultace se zúčastněnými stranami, aby se zabránilo dalšímu poklesu rybích populací v Baltském moři;

2.vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy posoudila vývoj rozdělení kvót mezi segmenty loďstva v Baltském moři a určila, zda existuje příčinná souvislost mezi tlakem na zdroje a vnitrostátní politikou rozdělování rybolovných práv;

3.apeluje na Komisi a členské státy, aby při provádění nařízení o víceletém plánu pro populace v Baltském moři přešly do fáze obnovy a rekonstrukce rybích populací, přijaly opatření a kroky založené na nejlepším dostupném vědeckém poradenství a přijaly další případná vzájemně propojená opatření související s jinými unijními nebo vnitrostátními právními předpisy s cílem řešit všechny faktory, které jsou pro rybí populace stresové; vyzývá Komisi a členské státy, aby při provádění výše uvedené fáze obnovy a rekonstrukce zvážily nápravná opatření založená na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích, jako je pozastavení cíleného rybolovu některých populací v Baltském moři, jak je stanoveno ve víceletém plánu řízení, a vyhnuly se opatřením, která by mohla ohrozit sociálně-ekonomickou stabilitu pobřežních komunit, s cílem zajistit, aby rybolovné činnosti pro lidskou spotřebu zůstaly udržitelné;

4.vyzývá k mobilizaci sociální a finanční podpory, včetně podpory postižených komunit, místních investic, dočasné kompenzace a překlenovací pomoci pro rybáře v souladu s pravidly EU, aby se zabránilo nepřiměřeným potížím a zachovalo kulturní dědictví; konstatuje, že zatímco dočasná opatření řeší bezprostřední ekologické problémy, nástroje pro trvalé zastavení rybolovných činností jsou navrženy tak, aby v dlouhodobém horizontu přizpůsobily rybolovnou kapacitu rybolovným právům; vyzývá proto k jasnému rozlišování mezi dočasným a trvalým zastavením v režimech podpory; uvědomuje si, že malé a střední podniky zabývající se rybolovem v Baltském moři neobdržely odpovídající ekonomickou náhradu za ztráty vzniklé od ukončení cíleného rybolovu tresky obecné v roce 2019; vyzývá Komisi, aby zřídila zvláštní fond pro obnovu a transformaci rybolovu v Baltském moři na podporu restrukturalizace loďstva, modernizace technologií, náhrady ztrát způsobených zákazy rybolovu určitých druhů a zachování pobřežních rybářských komunit a jejich kulturního dědictví;

5.zdůrazňuje, že veškerá opatření týkající se obnovy populací musí zohledňovat jedinečné hydrologické a chemické podmínky specifické pro danou pánev Baltského moře jako polouzavřeného brakického moře, které se vyznačuje omezenou výměnou vody, anoxickými zónami a přetrvávající kontaminací sedimentů, jež jsou specifické pro tuto pánev a nejsou srovnatelné s podmínkami jiných mořských pánví EU;

6.vyzývá Radu, aby přijala celkové přípustné odlovy, které jsou plně v souladu s přístupem předběžné opatrnosti, s přihlédnutím ke zranitelnosti ekosystému Baltského moře, socioekonomickým faktorům a pomalé míře obnovy populací, jakož i k vědecké nejistotě poradenství; vyzývá Komisi, aby při hodnocení stávajícího víceletého plánu řízení pečlivě zvážila socioekonomické aspekty; zdůrazňuje potřebu vyváženého přístupu mezi environmentálními a socioekonomickými faktory, jak je stanoveno v článku 2 nařízení o SRP;

7.zdůrazňuje, že stanovení víceletých kvót založených na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích by mohlo poskytnout mořským ekosystémům v Baltském moři čas na obnovu a podnikům stabilitu, kterou potřebují k plánování investic, udržení zaměstnanosti a údržbě přístavní infrastruktury, a podpořit generační obměnu odvětví rybolovu; zdůrazňuje, že dlouhodobá regulační nestabilita vede ke snižování investic, ztrátě výrobní kapacity a zániku rodinných rybářských podniků, což představuje pro pobaltské pobřežní komunity nevratnou socioekonomickou ztrátu; zdůrazňuje, že při vypracovávání těchto řídicích opatření by měly probíhat účinné, včasné a systematické konzultace se zúčastněnými stranami;

8.vyzývá členské státy a Komisi, aby s ohledem na nedostatky nařízení o víceletém plánu pro populace v Baltském moři, pokud jde o dosažení jeho ekologických a socioekonomických cílů, zvážily zahájení opatření v souladu s články 12 a 13 SRP ve chvíli, kdy nejlepší dostupné vědecké poradenství ukáže, že jsou taková opatření zapotřebí, a aby připravily opatření na základě analýzy nákladů a přínosů ukončení příslušného rybolovu, včetně rekreačního rybolovu, s ohledem na ušlé příjmy, živobytí, potravinové zabezpečení a budoucí náklady v případě nečinnosti;

9.vyzývá k předcházení nevratným ekologickým škodám na populacích sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři s cílem zajistit dlouhodobou životaschopnost pobřežního a drobného rybolovu zaměřeného na tyto druhy a chránit mořské potravní sítě; domnívá se, že na základě vědeckého poradenství je třeba urychleně zvážit přestávky na obnovu příslušných populací, dokud vědecké důkazy neprokáží jasnou a trvalou obnovu populací;

10.v této souvislosti zdůrazňuje, že mají-li být nápravná opatření co nejúčinnější, vyžadují odpovídající zapojení zúčastněných stran a musí být založena na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích, aby mohla dosáhnout svých cílů; dále poukazuje na možnost vytvoření vědecky podložených oblastí obnovy rybích populací a dočasných zákazů rybolovu v Baltském moři se zaměřením na zimní a předtřecí oblasti s cílem zachovat stabilní přírůstek a zdravou věkovou strukturu, jakož i pasivní a aktivní opatření na obnovu, a to i v oblastech tření a líhnutí, v souladu s ustanoveními příslušných právních předpisů EU v oblasti životního prostředí; zdůrazňuje, že je důležité, aby tato opatření byla doprovázena vhodnou a včasnou kompenzací v souladu s příslušnými ustanoveními EU;

11.připomíná závazky a cíle EU, pokud jde o rozsah a účinnost chráněných mořských oblastí; vybízí k řádnému provádění účinných řídicích opatření ve stávajících chráněných mořských oblastech v Baltském moři, jakož i k vymezení dalších chráněných mořských oblastí v souladu se závazky EU; zdůrazňuje, že toto vymezení by mělo být založeno na vědeckých posouzeních, která ukazují kritická stanoviště nebo místa tření; poukazuje na potřebu účinných řídicích opatření v kombinaci s pilotními projekty pro selektivní lovná zařízení s malým dopadem inspirovanými úspěšnými iniciativami v Severním moři a Skagerraku;

12.zdůrazňuje, že je důležité zachovat životaschopný drobný rybolov s omezenými vykládkami v regionu, aby mohl fungovat ve fázích obnovy; připomíná příslušná ustanovení revidovaného nařízení o kontrole rybolovu a jejich plné a účinné provádění; zdůrazňuje, že tento rybolov má zásadní význam pro obživu, odolnost tradičních dodavatelských řetězců a zachování pracovních míst v pobřežních rybářských komunitách a že má zvláštní sociální a kulturní hodnotu; poukazuje na to, že posílení tohoto rybolovu může místním ekonomikám přinést větší přidanou hodnotu; zdůrazňuje význam tří pilířů udržitelného rozvoje v souladu s článkem 2 SRP;

13.vyzývá Komisi a členské státy, aby se přednostně zaměřily na zlepšení socioekonomické situace drobných pobřežních rybářů; poukazuje na význam rybolovných práv a rybolovných oblastí v pobřežních oblastech pro malé hospodářské subjekty; zdůrazňuje, že členské státy mohou těchto zlepšení dosáhnout prostřednictvím svých vnitrostátních kvót přidělených v souladu s článkem 17 SRP, jakož i prostřednictvím investic do selektivních lovných zařízení s malým dopadem; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily a případně zavedly diferencovaná pravidla pro přístup k rybolovu v Baltském moři na základě délky plavidel a typu lovného zařízení, zejména s cílem omezit konkurenční tlak vyvíjený velkými průmyslovými plavidly na malé a střední rodinné podniky a pobřežní komunity;

14.vyzývá členské státy a Komisi, aby dále posílily provádění povinnosti vykládky s cílem řešit nezákonné výměty v Baltském moři a uvědomily si potřebu proveditelných opatření na podporu selektivity a snížení nežádoucích úlovků a aby provedly příslušná ustanovení v této oblasti v souladu se společnou rybářskou politikou a nařízením o kontrole rybolovu;

15.vyzdvihuje úlohu Evropského paktu pro oceány při podpoře celostního přístupu a regenerativní a udržitelné modré ekonomiky v Baltském moři s cílenými opatřeními na obnovu rybích populací a snížení tlaků na životní prostředí; konstatuje, že provádění cílů Paktu pro oceány a Kompasu konkurenceschopnosti vyžaduje odpovídající finanční podporu na rozvoj odolného námořního hospodářství, které je dlouhodobě životaschopné, jakož i na podporu inovací, modernizace, dekarbonizace a digitalizace;

16.vyzývá Komisi a členské státy, aby snížily administrativní zátěž a zajistily lepší koordinaci napříč politikami s cílem posílit odolnost, konkurenceschopnost a dlouhodobou udržitelnost regionu Baltského moře tváří v tvář ekologickým a tržním výzvám;

17.vyzývá Komisi jako strážkyni Smluv, aby jednala v souladu se Smlouvami v případech, kdy Rada a členské státy porušují pravidla EU, jako jsou pravidla víceletého plánu řízení pro Baltské moře;

18.vyzývá členské státy, aby zajistily plné a účinné provádění nařízení EU o kontrole rybolovu, včetně ustanovení, která řeší nesprávné vykazování úlovků a posilují přesnost a spolehlivost hlášení úlovků v regionu;

Zlepšení vědeckého poradenství

19.zdůrazňuje potřebu toho, aby řízení rybolovu vycházelo z nejlepšího dostupného vědeckého poradenství, klíčovou úlohu rady ICES při zajišťování vědecké soudržnosti i význam znalostí rybářů; poukazuje na význam nezávislosti rady ECES; vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily, že rada ICES bude mít k dispozici aktualizované a potřebné vědecké údaje o rybolovu, aby mohla nadále zlepšovat své poradenství a zajišťovat včasnou dostupnost vysoce kvalitních vědeckých hodnocení; vyzývá Komisi, aby všechny své žádosti o vědecké poradenství předložené radě ICES zveřejnila, a umožnila tak rovněž otevřený dialog;

20.apeluje na Komisi, aby okamžitě požádala radu ICES, aby při svých jednáních o memorandu o porozumění dále rozvíjela ekosystémové a vícedruhové poradenství, jakož i poradenství týkající se obnovy populací, byla si vědoma interakcí mezi nestálostí životního prostředí a potravinovou sítí, prozkoumala využívání referenčních bodů založených na ekosystémech a údajů o úmrtnosti způsobené rybolovem s ohledem na stav ekosystému přizpůsobených Baltskému moři a interakcím konkrétních druhů a aby rovněž zahrnula doplňkové ukazatele založené na dalších příslušných pravidlech EU, jako je rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí, například ukazatele týkající se velkých ryb, jakož i ukazatele rozdělení podle věku a velikosti; zdůrazňuje, že každé takové poradenství by mělo zůstat transparentní a předvídatelné pro toto odvětví a mělo by se vyhnout nadhodnocování, které by následně vedlo k nepřiměřeným omezením odlovu a obchodní nejistotě;

21.vyzývá Komisi, aby v případě Baltského moře požádala radu ICES o doporučení ohledně preventivní rezervy související s nejistotou vědeckého poradenství, jakož i s nejistotou přírůstku a trajektorií biomasy, a také o poradenství ohledně účinků nepoužívání rozmezí nad maximálním udržitelným výnosem a všech příslušných důsledků s cílem zabránit rigidnímu nebo automatickému snižování, které nebere v úvahu socioekonomickou realitu; zdůrazňuje, že maximální udržitelný výnos zůstává důležitým nástrojem pro adaptivní a odpovědné řízení; dále vyzývá Komisi, aby si od výboru VTHVR vyžádala příslušné socioekonomické analýzy pro Baltské moře;

22.vyzývá Komisi, aby u všech hodnocení populací používaných k provádění práva EU používala referenční body biomasy BMSY, jak je uvedeno v cílech čl. 3 odst. 1 nařízení o víceletém plánu pro populace v Baltském moři a čl. 2 odst. 2 SRP;

23.vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že řízení rybích populací v Baltském moři bude zahrnovat cíle pro obnovu přirozeného rozložení velikosti a věku populací v souladu s čl. 2 odst. 5 písm. j) SRP, který odkazuje na čl. 1 odst. 1 rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, přičemž si uvědomuje, že zdravé populační struktury přispívají k reprodukční kapacitě, odolnosti populací a stabilitě ekosystémů; vybízí k vypracování monitorovacích ukazatelů a selektivnějších rybolovných postupů vyvinutých ve spolupráci s tímto odvětvím, které mohou omezit systematické odstraňování větších a starších ryb a lépe chránit přírůstkový potenciál populace;

24.vyzývá Komisi, aby pro účely provádění právních předpisů EU, včetně nařízení o víceletém plánu pro populace v Baltském moři, požádala radu ICES o vědecké poradenství, které zohlední příslušné environmentální a ekosystémové stresové faktory v Baltském moři; domnívá se, že toto doporučení by mělo mimo jiné jasně zdůraznit a zohlednit rizika spojená se současným stavem životního prostředí, interakcí mezi pevninou a mořem, zvýšenou nejistotou způsobenou změnou klimatu a dopadem interakcí druhů, včetně příslušných populací predátorů; zdůrazňuje, že veškerá doporučení by měla rovněž jasně informovat o příslušné míře nejistoty;

25.vyzývá Komisi, aby v rámci stávajícího memoranda o porozumění vedla konzultace s radou ICES s cílem podpořit pravidelnou aktualizaci jejích technických pokynů pro pravidla kontroly odlovu a další zdokonalování metod hodnocení populací na základě nezávislých vědeckých kritérií; konstatuje, že je důležité, aby rada ICES při poskytování poradenství Komisi nebo členským státům používala nejaktuálnější přístupy k Baltskému moři a aby bylo i nadále vědecky podložené a v souladu s právním rámcem EU v oblasti rybolovu; je si vědom toho, že se jedná o interní proces rady ICES;

26.vyzývá Komisi a členské státy, aby na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků iniciovaly komplexní mapování genetické populace některých komerčně využívaných druhů v Baltském moři, včetně sledě obecného a šprota obecného, jakož i dalších komerčně využívaných druhů, a aby doplnily fakticky podložené poradenství pro informovanější rozhodování o rybolovných právech a technických opatřeních; zdůrazňuje, že tyto genetické údaje musí být před použitím pro účely řízení plně validovány radou ICES a začleněny do dlouhodobých modelů hodnocení populací;

27.vyzývá Komisi a členské státy, aby při přípravě rozhodnutí o řízení rybolovu v tomto regionu zlepšily dostupnost a kvalitu údajů týkajících se kritérií věku a velikosti dotčených populací; zdůrazňuje, že lepší shromažďování údajů o těchto parametrech by mělo podpořit začlenění deskriptoru 3 rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, třetí kritérium (D3C3), jak požaduje čl. 3 odst. 3 víceletého plánu řízení pro Baltské moře;

28.vyzývá Komisi, aby požádala radu ICES o vypracování podrobné vědecké analýzy stávajícího přístupu EU k využívání vědeckých doporučení pro Baltské moře; dále vyzývá Komisi, aby zajistila, že požadované poradenství týkající se úrovní úlovků bude plně odrážet všechny příslušné právní požadavky a politické cíle, včetně cílů SRP stanovených v článku 2; poukazuje na to, že je třeba, aby se Komise zabývala možnými nedostatky a předložila konkrétní opatření, jak lze v současnosti dostupné poradenství týkající se rybolovných práv využít dostatečně preventivně, aby byly splněny všechny příslušné právní požadavky a cíle;

29.vybízí Komisi a Radu, aby zajistily, že stanovení celkových přípustných odlovů bude transparentní a založeno na nejlepším dostupném vědeckém poradenství a znalostech v souladu s cíli nařízení o víceletém plánu pro populace v Baltském moři a SRP a s ekosystémovým poradenstvím pro více druhů a bude zohledňovat interakce mezi rybolovem a dlouhodobou socioekonomickou stabilitou pobřežních komunit;

30.vyzývá Komisi a členské státy, aby při dalším rozvíjení porozumění ekosystémovému řízení v rámci stávajícího právního rámce EU, například pokud jde o fungující ekosystémy, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 5 písm. a) rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, zohlednily příslušnou mezinárodní práci a definice, včetně definice Programu OSN pro životní prostředí (UNEP);

Další faktory ovlivňující rybolov v Baltském moři

31.žádá Komisi, aby vypracovala vědecky podložený, koordinovaný a meziodvětvový plán, který se bude zabývat klíčovými stresovými faktory ovlivňujícími Baltské moře a zároveň zajistí inkluzivní správu a územní plánování námořních prostor, a aby do tohoto procesu zapojila všechny příslušné zúčastněné strany a spolupracovala s nimi;

32.vyzývá Komisi, aby využila této příležitosti k podpoře lepší koordinace politik a soudržného provádění opatření souvisejících s mořským prostředím a vodou prostřednictvím připravovaného legislativního návrhu aktu o oceánech;

33.vyzývá k přijetí účinných opatření ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně s cílem včas řešit rizika související s klimatem a zabránit stupňujícím se rizikům a nákladům spojeným se zpožděnými opatřeními v regionu;

34.vyzývá k pokračujícímu a účinnému provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, přičemž si je vědom potřeby vyvážených a proveditelných řešení pro všechna dotčená odvětví s cílem řešit environmentální tlaky v Baltském moři a dalších vodách EU, včetně znečištění živinami z více zdrojů;

35.vyzývá k výraznému zvýšení investic do moderních čistíren odpadních vod a systémů zadržování a filtrace znečištění, a to jak v zemích Baltského moře, tak ve všech povodích, která vypouštějí vodu do Baltského moře; zdůrazňuje, že bez komplexní modernizace vodohospodářské a kanalizační infrastruktury zůstane veškeré úsilí o zlepšení kvality vod v Baltském moři pouze na papíře a bude neúčinné;

36.vyzývá členské státy a Komisi, aby každý přístup k přirozené predaci zakládaly na konzultacích s vědeckými pracovníky a zúčastněnými stranami, včetně preventivních, místně zakotvených a cílených opatření pro řízení populací velkých kormoránů a tuleňů kuželozubých, a zajistily, aby veškerá přijatá opatření byla účinná, plnila všechny právní povinnosti a zahrnovala odpovídající monitorování, specializované a odpovídající financování a posílenou spolupráci zúčastněných stran s cílem zajistit účinnost prováděných opatření, včetně zmírňujících postupů, jako jsou odrazující prostředky nebo fyzické vyloučení;

37.zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise přijala naléhavá a účinná opatření v reakci na tlaky, které na rybí populace v Baltském moři vyvíjejí populace kormoránů, a zajistila, aby tato opatření byla přiměřená a regionálně uzpůsobená a byla prováděna prostřednictvím účinných, cílených a místně přizpůsobených zásahů v oblasti řízení, které se zakládají na nejlepších dostupných vědeckých údajích, a současně aby umožňovala členským státům uplatňovat v případě potřeby praktická zmírňující opatření specifická pro danou situaci s cílem účinně řešit místní dopady, a podporovat tak dlouhodobou udržitelnost rybolovu v postižených pobřežních oblastech;

38.vyzývá Komisi a členské státy, aby pečlivě sledovaly, zda jsou účinně prováděna opatření na obnovu kriticky ohrožené středobaltské sviňuchy obecné, a aby v případě potřeby přijaly další opatření s cílem zabránit hlavním hrozbám pro její přežití;

39.připomíná, že populace tuleňů žijících v Baltském moři se v 70. letech 20. století dostaly na pokraj vyhynutí;

40.znovu vyzývá Komisi, aby navrhla plán EU pro řízení rybolovu a akvakultury velkých kormoránů v Baltském moři založený na nejlepším dostupném vědeckém poradenství a postupech členských států, a to s přihlédnutím k plánu, který nedávno navrhla poradní komise pro evropský vnitrozemský rybolov a akvakulturu Organizace OSN pro výživu a zemědělství (EIFAAC) https://www.fao.org/fishery/services/storage/fs/fishery/documents/EIFAAC/cormorantsplan/EuropeanManagementPlanforCormorants-April2025.pdf., jakož i k předchozím výzkumným projektům financovaným EU, jako je „INTERCAFE“ https://www.ceh.ac.uk/our-science/projects/intercafe.; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí preventivní opatření, kompenzace ztrát a financování z unijních a vnitrostátních zdrojů;

41.připomíná závažná environmentální a bezpečnostní rizika, která představuje nevybuchlá munice vyhozená do Baltského moře; připomíná své usnesení ze dne 27. dubna 2021 o reziduích chemických látek v Baltském moři a úspěšné projekty CHEMSEA, DAIMON a DAIMON 3; apeluje na Komisi a členské státy, aby přijaly další koordinovaná a praktická opatření k systematickému lokalizování, posuzování a monitorování těchto nebezpečných materiálů s cílem upřednostnit oblasti pro sanaci;

42.vyzývá členské státy a Komisi, aby společně podpořily rozvoj vědeckého výzkumu a výměnu osvědčených postupů v oblasti bezpečných a nákladově efektivních způsobů identifikace a odstraňování munice a nevybuchlé munice z mořského dna s cílem umožnit koordinovaná rozsáhlá nápravná opatření;

43.vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily koordinovaný, dlouhodobý a dostatečně financovaný program EU zaměřený na odhalování, neutralizaci a odstraňování nevybuchlé munice v Baltském moři;

44.odsuzuje nezodpovědné, neudržitelné a nevědecké využívání rybích populací v Baltském moři ze strany Ruska;

45.vyzývá Radu a Komisi, aby při stanovování kvót pro Baltské moře zvážily jednostranná opatření Ruska; dále vyzývá Komisi, aby zvážila opatření s cílem vyvinout nátlak na Rusko, aby uvedlo kvóty do souladu s vědeckým poradenstvím;

46.důrazně odsuzuje rostoucí přítomnost ruské stínové flotily v Baltském moři a operace, které obcházejí klíčové regulační normy a zvyšují riziko úniků ropy a dalších environmentálních rizik; poukazuje na potenciální poškození mořských ekosystémů, místního rybolovu a lidského zdraví; ; dále bere na vědomí obavy, že ruské produkty rybolovu se nadále dostávají na trh EU prostřednictvím stávajících obchodních kanálů, a zdůrazňuje, že je třeba zajistit účinné odstranění veškerých mezer, které mohou ohrožovat cíle omezujících opatření EU; vyzývá Komisi, aby prozkoumala další opatření pro boj proti ruské stínové flotile, zejména v oblasti Baltského moře; vyzývá k posílení regionální spolupráce a přísnějšímu prosazování s cílem zmírnit tato rizika a chránit mořské zdroje Baltského moře; zdůrazňuje, že je důležité zajistit plné vymáhání sankcí vůči Rusku;

Právní změny

47.zdůrazňuje, že je naléhavě nutné vyvinout více úsilí, pokud jde o ucelenou koordinaci politik, a učinit trvalý a urychlený pokrok při provádění právních předpisů v jiných oblastech politiky s cílem zabránit spoléhání se pouze na opatření v oblasti rybolovu a dalšímu socioekonomickému úpadku pobřežních komunit; bere na vědomí úsilí, které bylo vynaloženo v souvislosti s konferencemi „Naše Baltské moře“; vybízí k dalšímu pokroku s cílem dosáhnout konkrétních výsledků;

48.apeluje na Komisi, aby zahájila hodnocení a případnou revizi nařízení o víceletém plánu pro populace v Baltském moři s cílem zlepšit jeho jasnost, soudržnost a praktické uplatňování a aby posoudila jeho výkonnost s ohledem na environmentální a socioekonomické aspekty; dále zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby jakákoli případná budoucí úprava rámce zůstala pro toto odvětví jednoduchá, vědecky podložená a proveditelná;

49.vyzývá Komisi, aby v rámci případné revize nařízení o víceletém plánu pro populace v Baltském moři posoudila a v případě potřeby navrhla začlenění populací lososa a pstruha jako specifických populací, na které se má vztahovat oblast působnosti nařízení, pokud jde o vedlejší úlovky;

50.je znepokojen tím, že přidaná hodnota, pokud jde o regionální spolupráci v Baltském moři, je nízká vzhledem k tomu, že víceletý plán řízení většinou konsolidoval existující nebo již zahájené způsoby spolupráce; konstatuje, že kvůli pomalým procesům a zvýšené byrokracii, které tyto iniciativy doprovázejí, bylo zahájeno poměrně málo společných doporučení členských států, což vyvolává znepokojivý signál, že ustanovení pravidel EU v oblasti rybolovu týkající se regionalizace nejsou využívána k přizpůsobení řídicích opatření specifikům Baltského moře; vyzdvihuje potřebu regionální spolupráce mezi pobaltskými zeměmi, včetně všech zúčastněných stran;

51.zdůrazňuje, že účinné řízení Baltského moře musí být založeno na důvěře, dialogu a regionální spolupráci mezi členskými státy, všemi zúčastněnými stranami, regionálními orgány, jako je Helsinská komise, a pobřežními komunitami s cílem podpořit praktická řešení a výměnu znalostí;

52.vyzývá k novému, regionálně přizpůsobenému přístupu k řízení rizik;

53.vyzývá k vyjasnění pravidel ve víceletém plánu řízení tak, aby byla zakázána meziroční flexibilita pro populace pod úrovní stávajícího referenčního bodu pro zachování zdrojů Btrigge ve víceletém plánu řízení pro Baltské moře, který schválila Rada;

54.vyzývá Komisi, aby posílila vědecky podložená a přiměřená opatření pro řízení lososa v Baltském moři a zajistila, aby ekosystémové dopady lovu sledě obecného, šprota obecného a tresky obecné na lososa byly řádně pochopeny a řešeny; naléhavě vyzývá k posílení monitorování a výzkumu na podporu udržitelného řízení populací lososa;

55.zdůrazňuje, že řízení rybolovu v EU by mělo být založeno na evropských zkušenostech, vědě a regionální realitě; vyzývá Komisi, aby navrhla regionálně přizpůsobená pravidla pro opatření v Baltském moři, která mají být přijata automaticky, pokud populace klesnou pod spouštěcí hodnoty stanovené v souladu s přístupem předběžné opatrnosti, a opakuje, že řízení maximálního udržitelného výnosu by mělo být případně doplněno opatřeními, která budou v první řadě rozlišovat úlovky podle velikosti a stáří; domnívá se, že inspirací by mohly být postupy řízení v jiných regionech, například v Austrálii, na Novém Zélandu, v Kanadě a ve Spojených státech, při současném zajištění souladu s právním rámcem EU;

56.vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily regionální spolupráci v souladu s článkem 18 SRP;

57.vyzývá k přijetí konkrétních a účinných opatření, která zajistí, aby ryby ulovené v Baltském moři byly stále více směrovány k přímé lidské spotřebě, s cílem podpořit a stimulovat místní potravinové dodavatelské řetězce;

58.konstatuje, že některé členské státy v oblasti Baltského moře, jako je Německo a Švédsko, zavedly vnitrostátní opatření k omezení nebo zákazu lovu při dně pomocí vlečných sítí v některých mořských oblastech;

59.vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly zastavit v Baltském moři během fáze obnovy lov pomocí vlečných sítí k získání rybí moučky a rybího tuku a omezit těžební činnost v chráněných mořských oblastech; uvědomuje si, že přístupy se v rámci Unie liší s ohledem na specifické ekologické, právní a socioekonomické souvislosti; vybízí členské státy, aby ve spolupráci se zúčastněnými stranami, zejména s odvětvím rybolovu a pobřežními komunitami, pokračovaly ve vývoji přiměřených a vědecky podložených řešení s cílem zlepšit ochranu moří a zároveň zajistit životaschopnost odvětví rybolovu EU prostřednictvím spravedlivé transformace;

° °

60.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.