1.zdůrazňuje, že přibližně 6,2 milionu osob Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání, 2023. v EU je zaměstnáno jako formální pečovatelé, avšak více než 53 milionů osob Eurofound, „Neplacená péče v EU“. poskytuje neformální, často neplacenou pečovatelskou práci ve svém sociálním prostředí, například o nemocné nebo starší rodinné příslušníky nebo rodinné příslušníky se zdravotním postižením; konstatuje, že neformální péče představuje 30 % až 85 % veškeré pečovatelské práce Zpráva Evropské komise o dlouhodobé péči, 2021.;

2.zdůrazňuje, že placená pečovatelská práce se často vyznačuje nízkými mzdami a nejistými pracovními podmínkami, přičemž mzdy v oblasti dlouhodobé péče a dalších sociálních služeb jsou o 21 % nižší než průměrné mzdy Eurofound, “Mzdy v oblasti dlouhodobé péče a ostatních sociálních služeb 21 % pod průměrem|. a ženy vydělávají v průměru o 20 % méně než muži Světová zdravotnická organizace, „Shining light on women’s contributions: celebrating their role in informal care (Zviditelnění přínosu žen: oslavujeme jejich roli v neformální péči), 2024.; zdůrazňuje, že přibližně 60 % neformální pečovatelské práce vykonávají ženy Eurocarers, 2021.; konstatuje, že podle odhadů 32 milionů žen poskytuje neformální péči každý týden Světová zdravotnická organizace, „Vyzdvižení příspěvku žen: oslava jejich úlohy v neformální péči“. a vykonává v průměru 17 hodin neplacené práce týdně;

3.konstatuje, že ekonomická hodnota neformální domácí a pečovatelské práce představuje 10 % až 39 % HDP na celém světě UN Women, „Redistribute unpaid work“ (Přerozdělit neplacenou práci), 2021.;

4.konstatuje, že nerovné rozdělení neformální pečovatelské práce odráží nerovné rozdělení placené práce; konstatuje, že v EU je 44 % žen zaměstnáno na plný úvazek ve srovnání s 58 % mužů European Institute for Gender Equality, In the EU the full-time equivalent (FTE) employment rate stands at 44 % for women and 59 % for men. ***The FTE employment rate measures working hours comparatively, even though people may work different numbers of hours per week.;

5.zdůrazňuje, že toto nerovné rozdělení pečovatelských povinností mezi muže a ženy – genderové rozdíly v poskytování péče – má důsledky pro rozdíly v odměňování a důchodech žen a mužů; v této souvislosti zdůrazňuje, že rozdíl v odměňování žen a mužů v EU byl v roce 2024 odhadován na 38 % European Parliament, Addressing the gender care gap: Potential European added value’.; konstatuje, že rozdíl ve výši důchodů žen a mužů mezi osobami ve věku 65 let a více činil v EU v roce 202 525 % Potenciální evropská přidaná hodnota, „Gender Equality Index“.;

6.zdůrazňuje, že ženy představují 76 % ze 49 milionů pracovníků formální péče v EU, což představuje 93 % pracovníků v oblasti péče o děti a Eurostat, „Pracovníci pečující o děti a učitelé v EU v roce 2020“. pedagogických asistentů, 86 % pracovníků osobní péče ve zdravotnických službách a domácnostech a 95 % pracovníků v domácnosti Studie Centra pro evropskou politiku (EPC) s názvem „Rovnost žen a mužů: Kdo pečuje? Vy také? 2022.;

7.konstatuje, že je důležité uznat a rozvíjet odvětví osobních služeb a služeb pro domácnost jako klíčové odvětví, neboť zahrnuje veškerou pečovatelskou práci vykonávanou v domácnostech, včetně přímé (péče o děti, dlouhodobá péče, stálá domácí péče o starší osoby a osoby se zdravotním postižením) a nepřímé péče (vaření, žehlení, úklid, zahradnictví, doučování); zdůrazňuje, že je třeba uznat pracovníky v oblasti osobních služeb a služeb pro domácnost, podporovat je a investovat do nich; konstatuje, že tyto služby „podporují osobní pohodu jednotlivců a rodin doma, včetně péče o děti, dlouhodobé péče o starší a zdravotně postižené osoby, úklidu, domácích oprav, doučování, zahradnictví a podpory IKT“ Evropský orgán pro pracovní záležitosti, 2021.; zdůrazňuje, že je v EU přibližně 6,8 milionu Eurofound Undeclared care work in the EU:Policy approaches to a complex socioeconomic challenge“ (Nehlášená práce v oblasti péče v EU: politické přístupy ke složité socioekonomické výzvě), „nedávné odhady naznačují, že v celé EU poskytuje péči nebo služby pro domácnosti 6,8 milionu nehlášených pracovníků, z toho konkrétně 2,1 milionu v odvětví péče. nehlášených pracovníků, kteří buď poskytují péči (2,1 milionu), nebo jsou přímo zaměstnáni v domácnostech (4,7 milionu), přičemž 90 % z nich tvoří ženy a většinu z nich představují osoby středního věku a státní příslušníci třetích zemí, již jsou často nedostatečně zaměstnáni Eurofound, Nehlášená práce v oblasti péče v EU:Politické přístupy ke složité socioekonomické výzvě“.; připomíná, že odhadovaný počet nehlášených pracovníků v odvětví osobních služeb a služeb v domácnosti činí 9,2 milionu osob Eurofound, Nehlášená práce v oblasti péče v EU:Politické přístupy ke složité socioekonomické výzvě“. strana 7: Nedávné odhady naznačují, že v celé EU poskytuje péči nebo služby pro domácnost 6,8 milionu nehlášených pracovníků, z toho 2,1 milionu konkrétně v odvětví péče a 4,7 milionu v přímém zaměstnání v domácnosti. Při použití širší definice dosahuje odhadovaný počet nehlášených pracovníků v odvětví osobních služeb a služeb v domácnosti 9,2 milionu osob.;

8.konstatuje, že zjištění nadace Eurofound ukazují, že pokud jde o dlouhodobou péči, jak u žen, tak u mužů je v průběhu času patrný posun směrem k vyšší intenzitě péče, přičemž v roce 2024 bude rostoucí podíl neplacených pečovatelů vykazovat více než 20 hodin péče týdně ve srovnání s rokem 2014. Tento trend je patrný zejména v kategorii nejvyšší intenzity péče (51 a více hodin týdně), která vykazuje výrazný nárůst u obou pohlaví. Ženy ve všech časových obdobích trvale uvádějí vyšší míru intenzity péče než muži, což odráží jejich nepoměrné zapojení do neplacené péče;

9.konstatuje, že nedostatečné systémy péče patří k hlavním překážkám, jež na celém světě brání odstranění genderových rozdílů na pracovních trzích Světové ekonomické fórum, Global Gender Gap Report (Zpráva o globálních genderových rozdílech), 2023.; zdůrazňuje, že je třeba řešit pracovní podmínky tak, aby zaměstnání na plný úvazek bylo slučitelné s pečovatelskými povinnostmi, a to prostřednictvím flexibilních modelů pracovní doby nebo jiných typů organizace práce, jakož i dostupnosti a přístupnosti kvalitních pečovatelských služeb, a podporovat pracovní prostředí, které podporuje otcovskou dovolenou a rovné rozdělení pečovatelských úkolů mezi páry; zdůrazňuje v tomto ohledu mimo jiné úlohu zaměstnavatelů;

10.zdůrazňuje, že je třeba odstranit rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů řešením diskriminace v zaměstnání a budováním pracovišť vstřícných k rodinám, provádět strategie, které posilují pružné uspořádání práce a další opatření, a omezit překážky, které otcům brání čerpat rodičovskou, otcovskou nebo pečovatelskou dovolenou, a zároveň aktivně podporovat kulturu rovného zastoupení žen; zdůrazňuje, že to musí být doprovázeno sociální a kulturní destigmatizací formální péče, zejména péče o děti;

11.zdůrazňuje, že k odstranění genderových rozdílů v poskytování péče je třeba současně řešit kulturní překážky a tradiční genderové role v různých oblastech života;

12.konstatuje, že veřejné výdaje na dlouhodobou péči by měly do roku 2050 vzrůst z 0,8 % HDP v roce 2022 na 1,7 % Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 7. září 2022 připojený k návrhu Komise na doporučení Rady o přístupu k cenově dostupné vysoce kvalitní dlouhodobé péči (SWD(2022)0441).; zdůrazňuje, že musí být zajištěno odpovídající a udržitelné financování Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 7. září 2022 připojený k návrhu Komise na doporučení Rady o přístupu k cenově dostupné vysoce kvalitní dlouhodobé péči (SWD(2022)0441).;

13.zdůrazňuje, že do roku 2070 bude téměř 30 % obyvatel EU ve věku 65 let a více, Evropská komise, Zpráva o stárnutí obyvatelstva 2021. což spolu s dalšími faktory, jako je vyšší střední délka života a rostoucí potřeby péče o osoby se zdravotním postižením, může vést k vyšší poptávce po pečovatelských službách, což vytváří značný tlak na systémy zdravotní a sociální péče, přičemž se očekává, že počet osob vyžadujících dlouhodobou péči vzroste z 30,8 milionu v roce 2019 na 38,1 milionu v roce 2050 Evropská komise, Zpráva o stárnutí obyvatelstva 2021.; konstatuje, že současné potřeby již představují výzvu, neboť každá pátá osoba, která potřebuje dlouhodobou péči, nemá k těmto službám přístup z důvodu omezené cenové dostupnosti Evropský parlament, „Odstraňování genderových rozdílů v poskytování péče potenciální evropská přidaná hodnota“., s. 6, „odhaduje se, že každý pátý člověk (19 %), který potřebuje služby dlouhodobé péče, k nim neměl přístup. Hlavním důvodem u mužů i žen byla cenová dostupnost.“;

14.domnívá se, že pečující společnost uznává zásadní úlohu péče zahrnující formální i neformální péči v každé fázi života a začleňuje ji do svých politik, přičemž se zabývá všemi druhy péče poskytované převážně ženami, včetně předškolního vzdělávání a péče a dlouhodobé péče;

15.zdůrazňuje, že přístup k péči je základním právem; zdůrazňuje, že investice do vysoce kvalitních pečovatelských služeb mají zásadní význam pro zajištění rovného přístupu; zdůrazňuje, že přetrvávající překážky v přístupu k péči jsou neoddělitelně spjaty s nedostatečnými investicemi do dlouhodobé péče; konstatuje, že ženy a dívky ve venkovských, odlehlých a nejvzdálenějších regionech, včetně ostrovů, čelí vyššímu riziku chudoby v oblasti péče a nedostatečnému přístupu ke službám; požaduje opatření šitá na míru, jako jsou mobilní služby péče o děti a seniory, digitální řešení a pobídky pro pečovatele, aby zůstali ve venkovských oblastech nebo se do nich vrátili;

16.domnívá se, že pečovatelské povinnosti by neměly neúměrně zatěžovat ženy a že členské státy by měly podporovat rovnou účast mužů a žen na péči o děti, starší osoby, dlouhodobou péči a péči o rodinné příslušníky se zdravotním postižením, jakož i na všech dalších neformálních pečovatelských povinnostech;

17.Podporuje rovnost žen a mužů v oblasti pečovatelských povinností prosazováním rovného sdílení pečovatelských povinností, zajištěním přístupu k vysoce kvalitním, cenově dostupným a přístupným pečovatelským službám, poskytováním rodičovské dovolené a stejné odměny, nabídkou flexibilních pracovních úvazků a zaručením spravedlivých pracovních podmínek s podporou na pracovišti, náborovými systémy a opatřeními na podporu domácí péče;

18.vyzývá k osvětovým kampaním zaměřeným na muže, které by muže povzbuzovaly k tomu, aby převzali rovný podíl pečovatelských povinností, a umožnily tak větší účast žen na pracovní síle s přihlédnutím k dopadu sociálních médií, posílily boj proti genderovým stereotypům spolu se vzdělávacími iniciativami a dalšími opatřeními, jako je podpora kultury na pracovišti, která tuto paritu péče oceňuje a podporuje; vyzývá k zahájení celoevropských osvětových kampaní, které ocení pečovatelskou práci a zpochybní tradiční genderové stereotypy;

19.zdůrazňuje proto potřebu péče o děti, která splňuje potřeby rodičů v oblasti péče během dovolené a pracovní doby; zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet cenově dostupné, přístupné a kvalitní předškolní vzdělávání a péči s cílem usnadnit návrat rodičů, zejména žen, do práce; zdůrazňuje, že jedním z nejnaléhavějších problémů pro rodiče v celé Evropě zůstává mezera v péči o děti – když rodiny již vyčerpají svou dovolenou na péči o děti, ale dosud nemají plný přístup k péči o děti The European Observatory On Family Policy (Evropská observatoř pro rodinnou politiku), „Childcare Gap In The European Union: A 2025 Overview“ (Mezera v péči o děti v Evropské unii: přehled 2025).; konstatuje, že rodiny bývají ponechány bez odpovídající podpory, když se musí vypořádávat se složitostí péče o děti, a často čelí obtížným rozhodnutím týkajícím se práce, financí a pečovatelských povinností;

20.uznává význam a společenskou hodnotu mezigeneračních příspěvků na péči, jako jsou příspěvky poskytované prarodiči, kteří pravidelně pečují o svá vnoučata, což rodičům, zejména matkám, umožňuje pracovat na plný úvazek;

21.zdůrazňuje význam řádného provádění účinných opatření a politik, včetně směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, s cílem zajistit skutečnou rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem; vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala provádění této směrnice, a zdůrazňuje, že je třeba odstranit rozdíly v odměňování a důchodech žen a mužů prosazováním stávajících právních rámců a zajištěním jejich účinnosti;

22.vyzývá členské státy, aby šly nad rámec minimální doby pěti dnů pečovatelské dovolené za rok, která je stanovena ve směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, a aby zajistily, že tato dovolená bude přiměřeně placená, aby byla realisticky dostupná všem pečovatelům;

23.zdůrazňuje, že cílená opatření k usnadnění pružného uspořádání práce vstřícného k rodině, včetně práce na dálku, pružné pracovní doby, pečovatelské dovolené a možností částečného úvazku, mají zásadní význam pro to, aby ženy a muži mohli lépe sladit svůj pracovní a soukromý život, jakož i pobídky a zvláštní opatření v politikách rodičovské dovolené; zdůrazňuje význam spravedlivého rozdělení rodičovské dovolené mezi rodiče a její dopad na podporu společnosti založené na rovnosti žen a mužů;

24.zdůrazňuje, že pečovatelé poskytují životně důležitou podporu; zdůrazňuje, že veškerá podpora určená pečovatelům musí uznat jejich práva pečovatelů a zajistit psychologickou podporu, odlehčovací služby, zdravotnické služby a pružné uspořádání práce (dovolená, pracovní doba, práce na dálku), aniž by přišli o plat nebo nároky na rovnováhu mezi pečovatelskými povinnostmi a zaměstnáním; vyzývá Komisi a členské státy, aby při poskytování péče podporovaly přístupy zohledňující trauma a podporující duševní zdraví a aby si uvědomily psychosociální rizika pro pracovníky i příjemce; zdůrazňuje, že tato opatření musí být doprovázena spravedlivými mzdami a sociální ochranou pečovatelů, aby bylo zaručeno kvalitní zaměstnání a individualizovaná podpora pečovatelů, jejichž kariéra byla narušena zdravotnickými povinnostmi, s cílem usnadnit jejich opětovné začlenění, finanční nezávislost a dobré životní podmínky;

25.považuje za důležité, aby cílem všech těchto opatření byla podpora rodin a pečovatelů, podpora zaměstnanosti žen a odstranění rozdílů v péči mezi ženami a muži, spolu s opatřeními stanovenými v rámci evropské strategie v oblasti péče; zdůrazňuje, že zvláštní uznání by mělo být přiznáno rodičům dětí se zdravotním postižením, kteří se v důsledku svých povinností v oblasti dlouhodobé péče potýkají se zvýšenými překážkami, pokud jde o účast na trhu práce a finanční nezávislost; zdůrazňuje, že totéž platí pro pečovatele o příbuzné se zdravotním postižením a chronickými onemocněními; zdůrazňuje, že péče o dlouhodobě nemocného příbuzného může být dlouhodobou, intenzivní a emocionálně obtížnou zkušeností, která klade značný tlak na neformální pečovatele; zdůrazňuje, že v takových případech je zapotřebí podpora zdravotnických pracovníků; konstatuje, že je důležité rozvíjet politiky, které současně posílí odvětví péče, zajistí přístup ke kvalitním komunitním pečovatelským službám a podpoří stejnou odměnu za (opětovné) začlenění neformálních pečovatelů, zejména žen, na trh práce;

26.domnívá se, že v souvislosti s víceletým finančním rámcem na období 2028–2034 by měla být zvláštní pozornost věnována odvětví péče; zdůrazňuje, že zajištění dostatečných finančních prostředků v této oblasti je nezbytné pro podporu provádění evropské strategie v oblasti péče a evropského pilíře sociálních práv;

27.zdůrazňuje, že pečující společnost integruje různé modely péče, jako jsou modely poskytované veřejnými nebo soukromými poskytovateli, samostatně výdělečně činnými pečovateli nebo pečovateli přímo zaměstnanými domácnostmi, a podporuje deinstitucionalizaci péče prostřednictvím domácích nebo komunitních služeb; klade důraz na komunitní a mezigenerační přístup k péči, který podporuje solidaritu, snižuje sociální izolaci a posiluje odolnost rodin a sousedství; zdůrazňuje rovněž, že je důležité zachovat právo zvolit si model péče, aby byla zachována důstojnost pečovatelů i osob, které potřebují péči, jakož i jejich autonomie, nezávislost, dobré životní podmínky a začlenění do komunity, přičemž je třeba zohlednit potřeby a ambice příjemců péče a zajistit ochranu před genderově podmíněným násilím v pečovatelských zařízeních a zahrnout odpovídající a personalizovanou podporu neformálních pečovatelů; uznává, že formální sektor dlouhodobé péče se stále spoléhá především na ústavní péči, zatímco domácí a komunitní péče lépe podporuje právo lidí, kteří potřebují péči, na nezávislý život; konstatuje, že je naléhavě nutné upřednostnit přístup zaměřený na člověka a založený na právech, který lidem umožní získat péči doma a plně se zapojit do společnosti;

28.zdůrazňuje, že cílené programy získávání dovedností, prohlubování dovedností a změny kvalifikace a podpora (opětovného) začlenění na trh práce bez jakékoli formy diskriminace žen, které zažily přerušení kariéry z důvodu svých pečovatelských povinností a povinností v domácnosti, mají zásadní význam pro podporu jejich dalšího profesního rozvoje a rovných příležitostí na trhu práce; dále zdůrazňuje, že tyto ženy mají cenné přenositelné dovednosti pro další zaměstnání nebo podnikání v tomto odvětví; vyzývá k zavedení zvláštních programů a podpory pro uznávání těchto dovedností prostřednictvím odborné přípravy, systémů certifikace nebo podpory zakládání podniků, čímž se usnadní jejich „reintegrace“ na trh práce jako jednotlivců s cennými životními zkušenostmi, jako jsou podnikatelé a tvůrci pracovních míst; zdůrazňuje, že je třeba, aby tato odborná příprava byla přístupná, přiměřeně financovaná a propojená s kvalitními pracovními příležitostmi;

29.domnívá se, že pečovatelská ekonomika zahrnuje pečovatelskou práci vykonávanou ve veřejném a soukromém sektoru, včetně malých a středních podniků, občanské společnosti a všech dalších typů organizací, sociální a solidární ekonomiky a domácností, včetně poskytovatelů a příjemců péče, jakož i zaměstnavatelů a institucí nabízejících pečovatelské služby Mezinárodní organizace práce, https://www.ilo.org/topics-and-sectors/care-economy.; zdůrazňuje, že ekonomika péče musí být uznána jako veřejný statek a pilíř vzestupné sociální konvergence, podporovaný stabilními veřejnými investicemi a vytvářením kvalitních pracovních míst;

30.zdůrazňuje, že je třeba posílit služby dlouhodobé péče, zejména domácí a komunitní péči, a rozvoj automatizovaných digitálních technologií pro monitorování zdraví;

31.uznává, že podnikatelky v odvětví péče čelí systémovým překážkám v přístupu k úvěrům a investicím; vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly specializované podpůrné programy pro podnikání žen v odvětví péče, včetně zvláštních záručních fondů, mentorských programů zaměřených na ženy a preferenčních kritérií v EU; vyzývá k předkládání návrhů pro podniky vedené ženami, které inovují v oblasti pečovatelských služeb;

32.zdůrazňuje, že pečovatelská ekonomika uznává, že pečovatelská práce má zásadní význam pro odolnost Evropy, neboť přispívá 11 % k HDP EU a zaměstnává více než 6 milionů lidí, z nichž většinu tvoří ženy Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání, „Care workers: skills opportunities and challenges“ Pracovníci v oblasti poskytování péče: příležitosti a výzvy v oblasti dovedností (aktualizace z roku 2023), https://www.cedefop.europa.eu/en/data-insights/care-workers-skills-opportunities-and-challenges-2023-update., s potenciálem vytvořit 8 milionů nových pracovních míst Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv, 2021., a uznává neocenitelný hospodářský přínos neformálních pečovatelů; konstatuje, že ekonomické náklady na rozdíly v péči mezi ženami a muži by mohly dosáhnout odhadem 147–220 miliard EUR ročně, přičemž výzkum zároveň ukazuje, že investice do odvětví formální péče by mohly přinést pozitivní ekonomickou návratnost – nejméně 4 EUR na každé 1 EUR investované do péče o děti nebo dlouhodobé péče Internationale du travail, https://www.ilo.org/topics-and-sectors/care-economy.;

33.zdůrazňuje potenciál pro zaměstnanost a hospodářský růst, který představuje odvětví profesionální péče, a zdůrazňuje, že investice do péče osvobozují neformální pečovatele od větší integrace na trhu práce;

34.Vybízí členské státy, aby vypracovaly místní a regionální strategie péče a cílená opatření pro kvalitní a udržitelná pracovní místa ve venkovských a odlehlých oblastech a nejvzdálenějších regionech, čímž posílí územní soudržnost a sníží nerovnosti na trhu práce; domnívá se, že zejména v těchto oblastech by mohly být mobilizovány finanční nástroje EU na podporu vytváření nových kvalitních pracovních míst v odvětví péče, čímž by se řešil fenomén vylidňování některých oblastí a nedostatek pracovních sil; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily svou podporu neziskovým podnikům a organizacím sociální ekonomiky; vybízí členské státy, aby usnadnily přístup k financování a zvýšily viditelnost subjektů sociální ekonomiky, jak je zdůrazněno v akčním plánu pro sociální ekonomiku z roku 2021;

35.zdůrazňuje význam podniků sociální ekonomiky a družstev při poskytování pečovatelských služeb v oblastech nebo pro skupiny obyvatelstva, kterým tradiční veřejní nebo soukromí poskytovatelé neposkytují dostatečnou péči, zejména pokud jsou nízká motivace s ohledem na zisk;

36.konstatuje, že při sestavování rozpočtu je třeba zajistit odpovídající investice do péče a monitorovat dopady opatření na rovnost žen a mužů nebo jejich absenci;

37.zdůrazňuje, že je třeba zajistit účast pracovníků v oblasti péče a jejich zástupců ve všech fázích tvorby politik, včetně jejich navrhování, provádění a hodnocení;

38.domnívá se, že jsou zapotřebí budoucí investice s cílem vybavit pracovníky formální péče a případně poskytovatele neformální péče odbornou přípravou, včetně cíleného prohlubování dovedností, zejména v oblasti digitálních, mezilidských a zdravotních dovedností, a to i pokud jde o rizika fyzického nebo psychického zneužívání v pečovatelských a zdravotnických zařízeních, jakož i poskytovat kvalitní péči zaměřenou na člověka; trvá na ústřední úloze prohlubování dovedností a změny kvalifikace v celoživotním řízení profesní dráhy, neboť pečovatelské profese se mění s vývojem postupů, technologií nebo dokonce organizace péče; domnívá se, že shromažďování zkušeností by mělo být lépe oceňováno prostřednictvím lepšího uznávání získaných odborných znalostí a kvalifikací a prostřednictvím dalších příležitostí pro další vzdělávání; dále se domnívá, že by se měla rozšiřovat certifikace s cílem uspokojovat vyvíjející se potřeby, zejména s ohledem na uznávání osvědčení o odborném vzdělání a přípravě, a zajišťovat pracovní místa s dlouhodobými vyhlídkami, čímž se podpoří začlenění a růst; vyzývá k zavedení minimálních norem pro vzdělávací programy v oblasti péče v celé EU, které zajistí uznávání kvalifikací, přenositelnost práv a kariérní postup pracovníků;

39.konstatuje, že Evropa se v celém hospodářství potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, který je umocněn úbytkem pracovní síly Mario Draghi, Budoucnost evropské konkurenceschopnosti, 2024.; dále konstatuje, že určitý nedostatek lze vysledovat z nedostatečného využívání stávajících talentů, o čemž svědčí hluboké rozdíly mezi ženami a muži v některých povoláních, nebo ze specifických problémů souvisejících s pracovními podmínkami, jako je nízká mzda nebo nedostatečná atraktivita;

40.Zdůrazňuje, že je třeba podporovat rozvoj on-line služeb a odborné přípravy s cílem zvýšit digitální kompetence pečovatelů a osob, kterým je péče poskytována, a to zlepšením přístupu k internetu a připojení k internetu s cílem zvýšit kvalitu péče a využívat technologie při podpoře kvalitní péče;

41.zdůrazňuje, že neplacená pečovatelská práce má sociální a hospodářský dopad; zdůrazňuje, že neplacená pečovatelská práce hraje v evropských společnostech a ekonomikách zásadní úlohu, ovlivňuje účast pracovní síly, zejména žen, přispívá k přetrvávajícím genderovým rozdílům v zaměstnanosti a odměňování a vyvíjí značný tlak na systémy sociálního zabezpečení, zdravotní péče a dlouhodobé péče ve všech členských státech; vyzývá proto členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost pečovatelům v programech včasného odhalování a prevence; zdůrazňuje výzvy, včetně sociálně-ekonomické povahy, jimž čelí neformální pečovatelé, většinou ženy, kteří poskytují neplacenou pečovatelskou práci a čelí kombinovanému pracovnímu a pečovatelskému přetížení s omezenou sociální ochranou, nedostatečnou infrastrukturou formální péče a nedostatečnou podporou duševního zdraví a jejichž příspěvky vyžadují uznání a cílenou podporu; konstatuje, že neformální pečovatelé se mohou potýkat s osamělostí, chudobou, obtížemi v přístupu k zaměstnání nebo s problémy v oblasti fyzického a duševního zdraví; zdůrazňuje zejména, že problémy v oblasti duševního zdraví spojené s poskytováním dlouhodobé péče zahrnují úzkost a depresi, které jsou o 20 % častější u neformálních pečovatelů než u osob, které o ně nepečují, a že 66 % pracovníků formální péče čelí rizikům v oblasti duševního zdraví; konstatuje, že se jedná o značný rozdíl ve srovnání s širším spektrem zaměstnanců, kde podobné problémy hlásí 43 %; konstatuje, že neformální pečovatelské povinnosti mohou omezit schopnost pečovatele účastnit se vlastních preventivních zdravotních schůzek a mohou vést ke ztrátě příjmů, což přispívá k chudobě žen; zdůrazňuje, že tyto škodlivé účinky úzce souvisejí s intenzitou poskytované péče;

42. Odsuzuje skutečnost, že mnoho pečovatelů a pracovníků v domácnosti čelí velmi nejisté situaci a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám v důsledku své rasy nebo etnického původu, pohlaví, socioekonomického postavení nebo státní příslušnosti, a skutečnost, že mnozí z těchto pracovníků jsou ženy, které nemají oficiální pracovní smlouvu, a jsou proto zranitelnější vůči vykořisťování a často nemají přístup ke svým právům, zejména k důstojné práci a sociální ochraně;

43.vyzývá k cílené finanční podpoře a iniciativám, které poskytují služby psychologické pomoci a pomoci v oblasti duševního zdraví neformálním pečovatelům, včetně odlehčovací péče za účelem poskytování příležitostné pomoci, a k opatřením pro předcházení chudobě a sociálnímu vyloučení, a to za výměny osvědčených postupů v tomto ohledu ve všech členských státech;

44.zdůrazňuje, že přiměřená a cílená podpora pro neformální pečovatele by měla zahrnovat uznání jejich úlohy a práv, podpůrné služby, jako je náhradní péče, poradenství a vzájemná podpora, finanční pomoc a kompenzace s cílem snížit riziko chudoby, flexibilní pracovní podmínky (dovolená, pracovní doba, práce na dálku), aby bylo možné sladit péči a zaměstnání, odbornou přípravu a informace, které pečovatelům poskytnou dovednosti, a smysluplnou účast na tvorbě politik;

45.zdůrazňuje, že je třeba vyvinout značné úsilí k posílení profesního postavení pečovatelů a k řešení nedostatku pracovních sil v odvětví péče, mimo jiné prostřednictvím individuálně uzpůsobených řešení na podporu hlášené práce, spravedlivých mezd, možností profesního rozvoje a lepších a důstojných pracovních podmínek; zdůrazňuje, že investice do formálních pečovatelských služeb mohou výrazně zmírnit tlak na neformální pečovatele a zabránit některým škodlivým dopadům na jejich rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a kariérní vyhlídky, a přispět tak k rovnosti žen a mužů;

46.zdůrazňuje, že je důležité zajistit přístup k odpovídající cílené psychosociální a vzdělávací podpoře pro mladé pečovatele, kteří Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, Podrobný politický přehled: „The situation of young carers in Europe“ (Situace mladých pečovatelů v Evropě), 2024. „Mladými pečovateli jsou děti mladší 18 let, které pravidelně pečují o zdravotně postiženého nebo jinak neautonomního rodiče, sourozence nebo jiného člena domácnosti.“ poskytují péči neformálně a kteří tvoří 4 % až 10 % dětí v EU a jejichž pečovatelské povinnosti ovlivňují jejich vzdělávání, duševní zdraví, sociální rozvoj Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnitřní politiky, Podrobný politický přehled: „The situation of young carers in Europe“ (Situace mladých pečovatelů v Evropě), 2024. a budoucí kariéru; naléhavě vyzývá k vytvoření specializovaných programů EU na podporu mladých pečovatelů, aby se zabránilo předčasnému ukončování školní docházky nebo trhu práce;

47.uznává, že zatímco významnou část pečovatelské práce vykonávají státní příslušníci EU, část vykonávají také ženy pocházející ze zemí mimo EU; zdůrazňuje, že ačkoli by se úsilí mělo zaměřit na přilákání a udržení pracovníků v domácnosti, nábor pracovníků ze zemí mimo EU musí vycházet z potřeb trhu práce, a to prostřednictvím dobře řízené legální migrace, a měl by zahrnovat komplexní odborné vzdělávání; zdůrazňuje, že nábor pracovníků ze zemí mimo EU musí probíhat výhradně prostřednictvím transparentních legálních migračních kanálů založených na právech; vyzývá k významným investicím do rozvoje dovedností a odborné přípravy s cílem podpořit posílení postavení a integraci legálních pracovníků ze zemí mimo EU; důrazně odsuzuje všechny formy nehlášené práce, vykořisťování a nejistého zaměstnání a zdůrazňuje nepostradatelný přínos pečovatelů z EU i ze zemí mimo EU k sociální soudržnosti a dobrým životním podmínkám v EU;

48.uznává, že přístup ke kvalitní zdravotní péči, včetně práv na sexuální a reprodukční zdraví, má zásadní význam pro zajištění dobré kvality života pro každého;

49.vyzývá Komisi, aby spolu s příslušnými agenturami poskytla přesné, dostupné a srovnatelné údaje, které budou měřit rozdíly v péči mezi ženami a muži, a to i prostřednictvím průzkumů využívání času, s cílem umožnit členským státům sdílet osvědčené postupy a účinně tyto rozdíly řešit;

50.vyzývá k systematickému shromažďování genderově rozlišených, přesných, vysoce kvalitních a srovnávacích údajů o pečovatelských povinnostech v oblasti dlouhodobé péče a péče o děti, o výdělcích, včetně platů a mezd, https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Glossary%3AWages_and_salaries_-_EBS. důchodů, pracovní doby, sociálního zabezpečení, smluvního postavení pečovatelů v EU a o situaci státních příslušníků třetích zemí a dětí, které poskytují péči, a pokud možno údajů o osobních službách a službách v domácnosti a neformální péči s cílem sledovat množství péče poskytované rodinnými příslušníky jejich rodinným příslušníkům a to, zda nebo jak tyto pečovatelské povinnosti ovlivňují jejich pracovní život;

51.vyzývá Komisi a členské státy, aby shromažďovaly údaje o situaci mladých pečovatelů a vypracovaly celounijní pokyny a vyměňovaly si osvědčené postupy s cílem pomoci členským státům identifikovat a podporovat je ve školách a komunitách a prostřednictvím posílených systémů zdravotní péče; vyzývá Komisi, aby navázala strukturovaný dialog o péči a zřídila každoroční platformu péče, která by sdružovala všechny příslušné zúčastněné strany, jako jsou akademičtí pracovníci, zástupci členských států, sdružení osob, kterým je péče poskytována, neformální pečovatelé, sociální, ziskoví, veřejní a neziskoví poskytovatelé péče a odborové svazy, s cílem posoudit pokrok, vyměňovat si inovativní postupy ke zlepšení dosažení cílů strategie EU v oblasti péče a navrhnout další kroky pro její probíhající provádění;

52.vyzývá k uplatňování genderového rozpočtování, aby se zajistilo, že výdaje na služby péče přímo snižují nerovnosti, kterým čelí ženy a dívky;

53.zdůrazňuje, že úlohou pečovatelů by měla být především péče, a proto považuje za nezbytné omezit zbytečnou byrokracii a co nejvíce se vyhnout tomu, aby jim byly přidělovány administrativní úkoly, které mohou zvládnout administrativní asistenti nebo vhodné digitální nástroje;

54.zdůrazňuje, že během přípravy oznámené dohody o péči je třeba konzultovat všechny příslušné zúčastněné strany na úrovni EU, na vnitrostátní a místní úrovni, včetně zástupců neformálních pečovatelů a organizací pacientů, aby se zabránilo izolovaným politikám a zohlednila se rozmanitost situací a potřeb;

55.vyzývá členské státy, aby investovaly do pečovatelské ekonomiky a provedly doporučení Rady https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=oj:JOC_2022_484_R_0001; https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:32022H1215(01). týkající se revize barcelonských cílů v oblasti předškolního vzdělávání a péče a přístupu k cenově dostupné vysoce kvalitní dlouhodobé péči v rámci strategie EU v oblasti péče a aby do svých zpráv o provádění zahrnuly identifikaci osvědčených postupů, nedostatků a mapování pokroku spolu se strategiemi na podporu větší účasti mužů v odvětví péče a aby řešily nehlášenou pečovatelskou práci, určily hlavní příčiny a navrhly řešení na míru; vyzývá Komisi, aby zajistila, že evropská záruka pro děti bude mít jasné cíle a priority s významným rozpočtem, a vybízí Komisi a členské státy, aby zajistily cenově dostupné, vysoce kvalitní a přístupné pečovatelské služby pro předškolní péči a péči o starší osoby;

56.zdůrazňuje, že strategie v oblasti péče by měla být v souladu se strategií EU pro práva osob se zdravotním postižením, neboť řeší společné výzvy;

57.zdůrazňuje, že péče poskytovaná osobám se zdravotním postižením musí upřednostňovat autonomii, neboť tyto osoby by měly mít možnost rozhodovat o tom, kde a s kým budou žít, jakož i důstojnost a začlenění prostřednictvím přístupu založeného na lidských právech a zaměřeného na člověka, což odráží probíhající posun v poskytování péče; zdůrazňuje, že toho lze dosáhnout zlepšením podmínek péče, například prostřednictvím vysoce kvalitní domácí péče nebo jiných možností bydlení, které by odpovídaly jejich potřebám, včetně nezávislého a přístupného života, a začleněním osob se zdravotním postižením do navrhování systémů péče a zároveň podporou jejich vzdělávání a odborné přípravy, a to i prostřednictvím digitálních řešení, čímž se vytvoří inkluzivní pracovní síla a zaručí jejich přístup k zaměstnání;

58.zdůrazňuje, že pouze polovina ze 42,8 milionu osob se zdravotním postižením v produktivním věku v EU je zaměstnána, přičemž pouze 21 % žen se zdravotním postižením je zaměstnáno na plný úvazek Evropský index rovnosti žen a mužů, Evropský institut pro rovnost žen a mužů, 2024.; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vybízely a školily pečovatele s cílem podpořit začlenění osob se zdravotním postižením na trh práce;

59.Zdůrazňuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována neformálním pečovatelům, rodinám a rodičům, zejména matkám, kteří poskytují dlouhodobou péči dětem se zdravotním postižením, a to zajištěním odpovídající podpory, ať už finanční, nebo prostřednictvím sociálního zabezpečení, a přístupu k odlehčovacím a poradenským službám;

60.V této souvislosti zdůrazňuje, že EU musí jako povinnost vyplývající z Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením systematicky začleňovat práva osob se zdravotním postižením do všech programů víceletého finančního rámce na období po roce 2027 tím, že vypracuje metodiku pro sledování výdajů ve prospěch osob se zdravotním postižením, včetně žen a dívek, a ověří, že všechny programy a projekty financované EU zaručují osobám se zdravotním postižením rovné příležitosti a přístup k finančním prostředkům EU;

61.vyzývá k plnému provádění a dalšímu pečlivému sledování, prosazování a hodnocení směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem; zdůrazňuje, že je třeba rozšířit a pokročit směrem k přiměřeně kompenzované mateřské, otcovské a pečovatelské dovolené a usnadnit čerpání rodičovské dovolené, jakož i sledovat, jak tuto dovolenou využívají muži; vyzývá členské státy, aby zlepšily status neformálních pečovatelů prostřednictvím odpovídajícího odměňování a náhrad a přístupu ke službám odlehčovací péče s cílem lépe podpořit stávající neformální pečovatele a zároveň přispět k dosažení původního cíle směrnice, kterým je povzbudit více mužů, aby se zapojili do poskytování péče; naléhavě vyzývá Komisi, aby prosazovala pobídky pro oba rodiče, aby čerpali rodičovskou dovolenou, a dále vyzývá k pružnému uspořádání práce rodičů a aby navrhla pokyny pro kvalitu na úrovni EU a sdílení osvědčených postupů pro služby dlouhodobé péče, včetně odpovídajícího počtu zaměstnanců, specializovaných programů odborné přípravy a mechanismů zajišťování kvality; vyzývá k tomu, aby zaměstnanci, zejména ženy, kteří využívají svou dovolenou k poskytování péče svým rodinným příslušníkům, byli účinně chráněni před propuštěním nebo jakýmkoli diskriminačním zacházením souvisejícím s jejich pečovatelskými povinnostmi;

62.Naléhavě vyzývá členské státy, aby zavedly přiměřeně placenou, nepřenosnou rodičovskou dovolenou pro každého rodiče, aby se zabránilo tomu, že ženy budou neúměrně zatěžovány pečovatelskými povinnostmi; zdůrazňuje, že lepší čerpání dovolené ze strany mužů má zásadní význam pro změnu norem, zajištění rovné účasti žen na trhu práce a zmírnění jakéhokoli negativního mezigeneračního dopadu na dívky;

63.vyzývá Komisi, aby předložila směrnici o právu odpojit se s cílem chránit všechny pracovníky, zejména rodiče a pečovatele;

64.vyzývá k ochraně neformálních pečovatelů, kterými jsou převážně ženy, včetně těch, kteří přeruší zaměstnání, aby poskytli péči rodinnému příslušníkovi nebo jiné osobě, která potřebuje péči; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly, uznávaly a podporovaly jejich úlohu a uznaly jejich zásadní přínos k sociální soudržnosti a k udržitelnosti systémů péče v celé Evropě; v této souvislosti požaduje, aby byl zajištěn jejich přístup k systémům sociální ochrany s cílem zmírnit nepříznivé dopady péče, zejména na kariéru a ekonomickou nezávislost žen, a zároveň zajistit, aby ženy nebyly vytlačovány z formálního trhu práce;

65.Naléhavě vyzývá Komisi, aby v příští evropské strategii v oblasti péče zavedla komplexní rámec zohledňující rovnost žen a mužů s cílem určit a uznat různé formy neformální péče v celé Evropě; zdůrazňuje, že neformálním pečovatelům musí být poskytnuta podpora, pružné pracovní podmínky, pečovatelská dovolená a přístup k odpovídajícím doplňkovým pečovatelským službám, jakož i poradenství a vzájemná podpora; zdůrazňuje, že je důležité zajistit neformálním pečovatelům přístup k osobnímu času a podporovat jejich osobní rozvoj;

66.vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly neplacené pečovatele tím, že zajistí přístup k sociální ochraně, důchodovým kreditům, odlehčovacím službám a finanční podpoře; zdůrazňuje, že je třeba postupně omezit neplacenou pečovatelskou práci žen a dívek pomocí řešení, která přerozdělují zátěž, jako jsou investice do cenově dostupné péče o děti, péče o seniory a služby pro zdravotně postižené a podpora rovného zapojení mužů do péče;

67.poukazuje na to, že poskytování univerzální vysoce kvalitní služby péče o děti by snížilo počet neplacených pečovatelských úkonů;

68.vyzývá členské státy, aby sdílely osvědčené postupy týkající se minimální doby odpočinku neformálních pečovatelů, zajistily jejich fyzickou a duševní pohodu a umožnily jim pokračovat v zaměstnání; vyzývá k přijetí konkrétních podpůrných opatření, jako jsou osvětové kampaně, dobrovolné cesty k uznávání dovedností a cílená odborná příprava;

69.vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly mladé pečovatele, jejichž potřeby jsou často přehlíženy, a aby vypracovaly cílená podpůrná opatření, včetně flexibilních vzdělávacích ujednání, poradenských služeb a odlehčovací péče, s cílem zabránit negativním dopadům na jejich zdraví, vzdělávání a budoucí pracovní příležitosti;

70.Vybízí Komisi a členské státy, aby zajistily, že období neformální péče budou spravedlivě uznávána v důchodových systémech a systémech sociálního zabezpečení a v souvisejících budoucích iniciativách EU; dále vybízí členské státy, aby prozkoumaly spravedlivá a udržitelná řešení na ochranu těch – převážně žen –, kteří věnují značnou část svého pracovního života péči o závislé osoby;

71.vyzývá Komisi a členské státy, aby zlepšily pracovní podmínky v odvětví formální péče a zaměřily se na zajištění spravedlivého a rovného odměňování, přičemž je třeba věnovat pozornost fyzickým a psychickým požadavkům spojeným s péčí, jakož i přístupu k průběžné odborné přípravě a bezpečnému pracovnímu prostředí, včetně opatření k prevenci vyhoření a všech forem násilí a obtěžování na pracovišti, a zároveň podporovaly atraktivitu pečovatelských profesí z dlouhodobého hlediska, posilovaly sociální dialog a povzbuzovaly více mužů, aby vstoupili do odvětví péče a zůstali v něm; zdůrazňuje, že zlepšení platů a pracovních podmínek v odvětví péče zvýší atraktivitu pracovních míst a odradí od nehlášené práce; připomíná, že je třeba, aby členské státy řádně provedly a uplatňovaly směrnici o transparentnosti odměňování s cílem vytvořit struktury odměňování, které odrážejí dovednosti, povinnosti a sociální hodnotu těchto rolí, spolu s jasnými cestami pro ženy k postupu do vedoucích a rozhodovacích pozic v odvětví péče;

72.vyzývá Komisi a členské státy, aby dále investovaly do vysoce kvalitní odborné přípravy a posílily uznávání dovedností získaných prostřednictvím formální a neformální péče tím, že tyto dovednosti začlení do politik celoživotního učení a prohlubování dovedností a zároveň zváží proces certifikace nebo jiné mechanismy pro přeshraniční uznávání kvalifikací; vybízí k přijetí digitálních zdravotnických nástrojů na podporu digitálních dovedností pečovatelů, jako je poskytování podpory na dálku, včetně péče na dálku nebo videokonzultací; zdůrazňuje, že dovednosti se nezískávají pouze ve formálním vzdělávání a že politické rámce musí uznat a potvrdit alternativní cesty k rozvoji dovedností; vyzývá členské státy, aby usnadnily opatření pro postupné a flexibilní (opětovné) začlenění pracovníků, kteří přerušili kariéru, na trh práce s cílem poskytovat péči příbuzným, a to i prostřednictvím prohlubování dovedností a změny kvalifikace;

73.zdůrazňuje pracovní příležitosti, které může podnikání vytvořit v odvětví péče, a zdůrazňuje, že je důležité podporovat ženy při přechodu od neformálních pečovatelů k podnikatelům v odvětví péče; naléhavě vyzývá členské státy, aby poskytly individualizované způsoby podnikatelské odborné přípravy, zjednodušené administrativní postupy pro zakládání malých a středních podniků vlastněných ženami a pro samostatně výdělečně činné ženy v tomto odvětví a usnadnily přístup ke specializovaným mikroúvěrům a uznaly hospodářskou a sociální hodnotu těchto profesních přechodů;

74.vyzývá Komisi, aby využila unii dovedností k podpoře vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení v odvětvích s nedostatkem pracovních sil na trhu práce v celé EU, jako je pečovatelská práce, zajištění příležitostí k prohlubování dovedností a změně kvalifikace pro všechny profesionální pečovatele a uznávání diplomů o odborném vzdělávání a přípravě;

75.vyzývá k vytvoření statutu evropských pečovatelů, který by řešil specifické potřeby formálních pečovatelů, jako je uznávání dovedností získaných prostřednictvím pečovatelské práce, čímž by se pečovatelé, osoby se zdravotním postižením, uživatelé-zaměstnavatelé a ústavní péče začlenili do společného rámce a definice EU, což by zaručilo minimální normy uznávání a ochrany pečovatelů ve všech členských státech a snížilo nerovnosti mezi nimi;

76. vyzývá Komisi a členské státy, aby sladily strategii EU v oblasti zdraví se strategií EU v oblasti péče a podpořily součinnost mezi programem EU pro zdraví a dalšími možnostmi financování odvětví péče s cílem propojit systémy zdravotní a sociální péče, aby byla zajištěna plynulá podpora, zejména v případě chronických onemocnění u nejzranitelnějších osob;

77.vyzývá k vypracování evropského akčního plánu, který přispěje k odstranění rozdílů v péči mezi ženami a muži a k podpoře formálních i neformálních pečovatelů; v této souvislosti vyzývá k podpoře rodičů samoživitelů a rodin ve zranitelném postavení, včetně těch, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám a potřebám kombinované péče a/nebo požadavkům na vysokou intenzitu, se zaměřením na sociální ochranu, cenově dostupnou, přístupnou a vysoce kvalitní péči o děti, lepší rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, cenově dostupné a vysoce kvalitní služby dlouhodobé péče, lepší pracovní podmínky v odvětví péče a podporu rovnosti; vyzývá proto k tomu, aby se tento plán zaměřil na přístup k zaměstnání a odborné přípravě – včetně digitálních dovedností, pokrytí sociální ochrany, pečovatelské infrastruktury a dlouhodobých služeb, péče o děti, osobních služeb a služeb v domácnosti, psychosociální podpory a větší flexibility práce;

78. konstatuje, že řádný přístup ke zdravotní péči v oblasti reprodukčního zdraví a ke službám umělého přerušení těhotenství může rodičům pomoci vyhnout se stresu spojenému s nečekaným těhotenstvím a přispět k plánování rodičovství; vyzývá členské státy, aby k těmto službám zajistily cenově dostupný přístup;

79.vyzývá členské státy, aby plně využívaly fondy EU, jako je Nástroj pro oživení a odolnost, program EU4Health, Evropský sociální fond plus a Evropský fond pro regionální rozvoj, k rozvoji přístupných, cenově dostupných a vysoce kvalitních pečovatelských služeb a zařízení ve všech věkových skupinách, od raného dětství až po dlouhodobou péči o starší osoby a osoby se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že je třeba začlenit pojem „podpora“ vedle pojmu „péče“, aby byla plně zachycena rozmanitost služeb a perspektiva založená na právech, kterou se řídí;

80.Vítá oznámení Komise o komplexní Evropské dohodě o péči, která má být zveřejněna v roce 2027, čímž se obnoví evropská strategie v oblasti péče jako ambicióznější a soudržnější rámec;

81.vyzývá Komisi, aby se zabývala formálními i neformálními pečovateli tím, že bude podporovat cenově dostupnou a vysoce kvalitní péči o děti, mimoškolní vzdělávací programy a služby dlouhodobé péče; zdůrazňuje, že by měla zohlednit doporučení obsažená v této zprávě, mimo jiné s cílem usnadnit uznávání dovedností a kvalifikací, podpořit rozvoj dovedností, kariérní postup a investice do péče a zlepšit pracovní a životní podmínky využitím finančních prostředků EU na podporu spravedlivé zaměstnanosti a vysoce kvalitní péče;

82. zdůrazňuje, že větší investice do veřejného zdravotnictví a sociální péče, včetně mezd a odborné přípravy pracovníků, jsou nezbytné pro zlepšení náboru a udržení pracovníků, aby byla zajištěna kvalitní pracovní místa, která zvýší atraktivitu práce v odvětví péče;

83.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.