A.vzhledem k tomu, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci jsou základním pilířem evropské sociální politiky a ústředním prvkem ochrany lidské důstojnosti, základních práv pracovníků a spravedlivých a bezpečných pracovních podmínek;
B.vzhledem k tomu, že v roce 2023 bylo v EU zaznamenáno 3 298 smrtelných pracovních úrazů a přibližně 2,8 milionu jiných než smrtelných úrazů, které vedly k nejméně čtyřdenní pracovní neschopnosti; vzhledem k tomu, že tyto statistiky nadále upozorňují na závažné problémy v rizikových odvětvích s vysokým výskytem pracovních úrazů, jako je stavebnictví, doprava, zpracovatelský průmysl a zemědělství;
C.vzhledem k tomu, že mladí pracovníci jsou zranitelnější vůči vážným pracovním úrazům oproti svým starším kolegům, kdy míra úrazovosti je o více než 40 % vyšší než u zkušenějších pracovníků, což odráží jejich větší zranitelnost kvůli omezeným pracovním zkušenostem, nedostatečnému školení a ničímu povědomí o rizicích na pracovišti; vzhledem k tomu, že mohou být v mládí nebo později v životě vystaveni špatným pracovním podmínkám, které mohou vést k nemocem z povolání;
D.vzhledem k tomu, že je důležité uplatňovat genderové hledisko na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, neboť v závislosti na pohlaví mohou být zaměstnanci v různé míře vystaveni určitým druhům látek nebo rizik a mohou být vůči nim zranitelnější;
E.vzhledem k tomu, že pracovníci v odvětvích, jako je zdravotní a sociální péče, jsou vystaveni násilí a psychosociálním rizikům a rovněž čelí významným a často podceňovaným rizikům pro svoji bezpečnost; vzhledem k tomu, že násilí a šikana na pracovišti mohou způsobit vážnou psychickou újmu a jsou spojeny se zvýšeným rizikem problémů s duševním zdravím; vzhledem k tomu, že tyto jevy jsou hlášeny zejména ve zdravotnictví a pečovatelských službách;
F.vzhledem k tomu, že v posledních letech několik členských států informovalo o výrazném nárůstu útoků proti příslušníkům orgánů veřejné moci vykonávajícím povinnosti v oblasti prosazování práva, jakož i proti pracovníkům záchranných služeb; vzhledem k tomu, že některé profesní činnosti, zejména ty, které souvisejí s výkonem veřejné moci a oprávněným použitím síly, se vyznačují strukturálním a trvalým vystavením riziku vážného ublížení na zdraví nebo smrti v důsledku úmyslného násilí ze strany třetích osob; vzhledem k tomu, že vyhrožování a úmyslné násilné činy vůči pracovníkům záchranných služeb, jako jsou záchranáři a hasiči, jsou novým jevem; vzhledem k tomu, že takové vystavení zahrnující úmyslné činy třetích osob odlišuje tyto profese od jiných forem rizikové práce a odůvodňuje, aby byla povaha těchto rizik náležitě uznána;
G.vzhledem k tomu, že přeshraniční a migrující pracovníci, včetně pracovníků ze třetích zemí, jsou obzvláště zranitelní vůči pracovnímu vykořisťování a trestné činnosti související s prací; vzhledem k tomu, že z výzkumu vyplývá, že celosvětově je u těchto pracovníků přibližně o 70 % vyšší riziko smrtelného pracovního úrazu než u místních pracovníků Viz například Lau et al., „Workplace mortality risk and social determinants among migrant workers“ (Riziko úmrtí na pracovišti a sociální determinanty u migrujících pracovníků), The Lancet Public Health, Svazek 9, vydání 11, 2024, E935-E949, https://doi.org/10.1016/S2468-2667(24)00226-3)., a že v EU je toto riziko rovněž výrazně vyšší, přibližně 65 %, zejména u pracovníků z východní Evropy; vzhledem k tomu, že státní příslušníci třetích zemí jsou třikrát více ohroženi pracovním úrazem a podle odhadu, že je hlášen pouze každý pátý úraz, což podtrhuje, že tento jev je velmi podceňován a že je nutné posílit mechanismy ochrany a prosazování a dodržovat právní předpisy a důstojnost práce;
H.vzhledem k tomu, že značný počet úmrtí souvisejících s prací je způsoben nemocemi z povolání, které jsou příliš často podceňovány, nedostatečně uznávány a nedostatečně hlášeny, zejména kvůli nerovnostem v přístupu k péči, prevenci a následným opatřením, nedostatečné sledovatelnosti expozice a latenci některých nemocí; vzhledem k tomu, že nedostatečné oznamování a nedostatečné uznávání nemocí z povolání podkopává účinné politiky prevence, kompenzační mechanismy a systémy prosazování;
I.vzhledem k tomu, že rakovina je nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s prací v EU; vzhledem k tomu, že pracovníci mohou být na pracovišti vystaveni kombinaci látek, které dále zvyšují zdravotní rizika; vzhledem k tomu, že vystavení faktorům, jako je záření, pracovní stres, nevhodná organizace práce a nevyhovující pracovní podmínky, je spojeno s rakovinou související s prací; vzhledem k tomu, že je na vzestupu výskyt rakoviny kůže jako jedné z nejrozšířenějších nemocí z povolání, avšak pouze velmi malé procento těchto případů je uznáváno za nemoc z povolání;
J.vzhledem k tomu, že v souvislosti s aktualizovaným doporučením Komise o nemocech z povolání přijatým dne 28. listopadu 2022 Doporučení Komise (EU) 2022/2337 ze dne 28. listopadu 2022 týkající se evropského seznamu nemocí z povolání (Úř. věst. L 309, 30.11.2022, s. 12, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2022/2337/oj). bylo zdůrazněno, že je důležité podporovat pracovníky, kteří jsou vystaveni rizikům v souvislosti s prací, a rodiny, které v důsledku této expozice přišly o své příbuzné, včetně poskytnutí odpovídající pomoci;
K.vzhledem k tomu, že prevence pracovních úrazů a nemocí z povolání je základem evropské sociální politiky a práva na volný pohyb pracovníků; vzhledem k tomu, že se nejedná pouze o právní povinnost vyplývající z práva EU, zejména směrnice Rady 89/391/EHS, a vnitrostátních právních systémů, ale také o strategickou sociální a hospodářskou investici, která může mít pozitivní a trvalé účinky na pracovníky, společnosti a celou společnost a přispět ke snížení rizik, omezení socioekonomických nákladů spojených s pracovními úrazy a celkovému zlepšení kvality a udržitelnosti pracovního prostředí;
L.vzhledem k tomu, že se ukázalo, že zvláštní školení poskytované dobrovolným hasičům, včetně školení první pomoci, posouzení rizik, evakuačních postupů a požární prevence, zvyšuje bezpečnost na pracovišti tím, že umožňuje rychlou a účinnou reakci na závažné incidenty a podporuje kulturu prevence rizik, čímž přispívá ke snížení závažnosti pracovních úrazů; vzhledem k tomu, že podle směrnice 89/391/EHS mají zaměstnavatelé právní povinnost provádět posouzení rizik, poskytovat odbornou přípravu a zajistit opatření pro první pomoc, hašení požárů a evakuaci a podpora dovedností dobrovolných hasičů na pracovišti může tyto povinnosti doplnit a dále posílit bezpečnost při práci;
M.vzhledem k tomu, že inspekce práce hrají klíčovou úlohu při zajišťování účinného provádění politik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na vnitrostátní, regionální a místní úrovni a mají zásadní význam pro předcházení pracovnímu vykořisťování a nebezpečným pracovním podmínkám;
N.vzhledem k tomu, že zásadní změny ve světě práce – včetně šíření nestandardních forem práce, nejisté práce, rostoucího podílu mladých pracujících v nejistých zaměstnáních a pracích s vysokým rizikem, stárnutí pracovní síly, digitalizace, zavádění nových technologií a globalizace – vedly ke zvýšeným psychosociálním rizikům, pracovnímu stresu a novým výzvám v oblasti zdraví při práci, což vyžaduje širší a integrované strategie prevence;
O.vzhledem k tomu, že psychosociální rizika v práci, jako je chronický stres, vyhoření a obtěžování, jsou hlavní a rostoucí příčinou špatného zdravotního stavu a úmrtí souvisejících s prací, a často zůstávají podceňována, nedostatečně hlášena a není jim věnována dostatečná pozornost;
P.vzhledem k tomu, že psychologicky podpůrné pracovní prostředí posiluje duševní zdraví a fyzickou pohodu pracovníků; vzhledem k tomu, že psychosociální rizika mohou vyplývat z nevhodného uspořádání práce a ze špatných organizačních nebo manažerských postupů a mohou vést ke stresu, úzkosti, vyhoření a depresi; vzhledem k tomu, že dlouhodobá expozice nepříznivým psychosociálním pracovním podmínkám je spojena se závažnými důsledky pro duševní zdraví, včetně chronického onemocnění a zvýšeného rizika sebevraždy;
Q.vzhledem k tomu, že rostoucí využívání umělé inteligence a systémů algoritmického řízení na pracovišti může zintenzivnit pracovní tempo, vést k vyššímu pracovnímu zatížení, zvýšit psychosociální rizika, narušit samostatnost pracovníků a vytvořit nová rizika pro bezpečnost a zdraví při práci;
R.vzhledem k tomu, že změna klimatu, včetně stoupajících teplot, častějších a intenzivnějších vln veder a dalších extrémních povětrnostních jevů, představuje rostoucí a mnohostranné riziko pro zdraví, bezpečnost a pracovní podmínky pracovníků v celé EU; vzhledem k tomu, že dlouhodobá expozice horku může mít závažné zdravotní důsledky, jako je vyčerpání z horka, úpal a další onemocnění související s horkem, a zároveň zvýšit pravděpodobnost únavy, sníženého soustředění, zhoršené schopnosti rozhodování a tím i pracovních úrazů, což vyžaduje cílená preventivní a ochranná opatření;
S.vzhledem k tomu, že účinné strategie prevence, osvětová opatření, iniciativy v oblasti dobrých životních podmínek a podpora silné kultury bezpečnosti a ochrany zdraví při práci mají zásadní význam pro prevenci závažných úrazů a nemocí z povolání a pro snížení počtu úmrtí souvisejících s prací; vzhledem k tomu, že tyto preventivní přístupy nejen chrání zdraví a bezpečnost pracovníků, ale přinášejí také hospodářské výhody podnikům a společnosti jako celku;
T.vzhledem k tomu, že je třeba zvýšit úsilí o dosažení cílů stanovených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, zejména cíle 8.8: „Chránit práva a podporovat bezpečné a stabilní pracovní podmínky pro všechny pracující, včetně pracujících migrantů – zejména žen, a lidí s nejistým zaměstnáním“;
U.vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 10. března 2022 uvítal zavedení přístupu „vize nula“ k pracovním úrazům a nemocem z povolání a vyzval k vypracování ambiciózního plánu na snížení počtu pracovních úrazů a vymýcení úmrtí souvisejících s prací a nemocí z povolání, jakož i k posílení preventivních opatření a prosazování stávajících právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; vzhledem k tomu, že cíl nulového počtu úmrtí by měl být vnímán nejen jako politický cíl, ale také jako etická a sociální povinnost vůči všem pracovníkům;
V.vzhledem k tomu, že právo každého pracovníka na bezpečné a zdravé pracovní prostředí musí být plně zaručeno prostřednictvím účinných opatření k prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání, jakož i prostřednictvím pravidelných kontrol a skutečně odrazujících sankcí, podpořených odpovídajícími prostředky pro příslušné orgány; vzhledem k tomu, že nedodržování právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je hlavní součástí pracovního vykořisťování a ohrožuje dosažení cíle nulového počtu úmrtí, je nezbytné zajistit důsledné a účinné prosazování stávajících právních předpisů, mimo jiné posílením inspektorátů práce a jejich kontrolních a sankčních nástrojů;
W.vzhledem k tomu, že účinné provádění přístupu „vize nula“ vyžaduje měřitelná opatření a cíle, komplexní přístup zahrnující všechny pracovní úrazy a nemoci z povolání, rozvoj a podporu kultury prevence a odpovídající zdroje;
X.vzhledem k tomu, že odbory a zástupci zaměstnanců hrají důležitou roli při ochraně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně kontroly dodržování a podpory účinného provádění stávajících pravidel; vzhledem k tomu, že v oblasti působnosti směrnice 89/391/EHS však přetrvávají mezery, zejména pokud jde o některé kategorie pracovníků, včetně pracovníků v cizí domácnosti, kteří jsou z ochrany částečně nebo zcela vyloučeni, což narušuje zásadu rovné ochrany, zejména žen, státních příslušníků třetích zemí a dalších skupin ve zranitelném postavení, a je proto nezbytné zajistit odpovídající a jednotnou úroveň ochrany;
Y.vzhledem k tomu, že stávající Strategický rámec EU pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci na období 2021–2027 brzy skončí; vzhledem k tomu, že k urychlení pokroku při plnění cíle nulového počtu úmrtí bude nezbytný obnovený politický závazek a aktualizovaný a ambicióznější rámec;
Z.vzhledem k tomu, že památka obětí pracovních úrazů je aktem kolektivní paměti a morální odpovědnosti, který pomáhá udržet vysokou úroveň povědomí veřejnosti o hodnotě lidského života, posílit kulturu prevence a obnovit závazek evropských a vnitrostátních institucí k dosažení cíle nulového počtu úmrtí na pracovišti;
AA.vzhledem k tomu, že kolektivní paměť se musí promítnout do odpovědnosti, a to i prostřednictvím spolehlivého podávání zpráv; vzhledem k tomu, že je často obzvláště obtížné zaznamenat všechny pracovní úrazy, včetně smrtelných; vzhledem k tomu, že je nutné zajistit, aby všichni pracovníci měli k dispozici odpovídající úroveň sociální ochrany;
AB.vzhledem k tomu, že tragédie v dole Bois du Cazier v Marcinelle, k níž došlo dne 8. srpna 1956 a která si vyžádala život 262 horníků, z nichž mnozí byli občany států, které jsou dnes součástí Evropské unie, je trvalým symbolem boje za důstojnou práci, solidaritu a sociální spravedlnost v Evropě;
AC.vzhledem k tomu, že v důsledku vysokého počtu evropských národností mezi oběťmi byla tragédie v Marcinelle prvním neštěstím, které bylo v Evropě vnímáno kolektivně a na základě kterého se již tehdy vytvořila představa jednotného společenství, které bude společně řešit klíčové otázky, jako je práce, bezpečnost, spravedlnost a důstojnost;
AD.vzhledem k tomu, že připomínání si událostí v Marcinelle udržuje povědomí o základní hodnotě volného pohybu pracovníků, jejich právech a jejich bezpečnosti, což jsou priority pro účinnou a konkurenceschopnou sociální Evropu;
AE.vzhledem k tomu, že i další historické tragédie spojené s prací, včetně požáru v dole Marie, k němuž došlo dne 31. května 1892, neštěstí v dole v Courrières ze dne 10. března 1906, neštěstí v dole v Luisenthalu ze dne 7. února 1962, neštěstí v dole v Aliveri v roce 1968, výbuchu v továrně na náboje v Lapua ve Finsku v roce 1976 a smrtelného výbuchu a požáru v továrně Violanta v Řecku v lednu 2026, jsou hluboce zakořeněny ve společné paměti několika členských států a jsou i nadále připomínkou toho, že je naléhavě nutné přijímat účinná opatření pro prevenci a ochranu pracovníků;