P10_TA(2026)0203Boj proti nadnárodní represi – směrem ke strategii EU na ochranu suverenity a demokratických hodnot EvropyUsnesení Evropského parlamentu ze dne 16. června 2026 o boji proti nadnárodní represi – směrem ke strategii EU na ochranu suverenity a demokratických hodnot Evropy (2025/2179(INI))Evropský parlament,

–s ohledem na článek 2 Smlouvy o Evropské unii, který zakotvuje základní hodnoty EU, jimiž jsou lidská důstojnost, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv,

–s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, zejména na články 3 a 21 této smlouvy,

–s ohledem na rostoucí počet případů nadnárodních represí a na odpovědnost členských států za ochranu všech osob pobývajících na jejich území,

–s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

–s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie,

–s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 83 a 215 této smlouvy,

–s ohledem na Deklaraci OSN o obráncích lidských práv z roku 1998,

–s ohledem na rezoluci Rady pro lidská práva ze dne 4. dubna 2025 nazvanou „Obránci lidských práv a nové a vznikající technologie: ochrana obránců a obránkyň lidských práv v digitálním věku“ a na rezoluci ze dne 1. července 2025 nazvanou „Prostor občanské společnosti“,

–s ohledem na zprávu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o nadnárodní represi https://www.ohchr.org/en/documents/tools-and-resources/transnational-repression zveřejněnou dne 18. června 2025,

–s ohledem na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 13. ledna 2025 o zlepšení ochrany obránců lidských práv,

–s ohledem na výroční zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a generálního tajemníka „A/HRC/60/62: Spolupráce s Organizací spojených národů, jejími zástupci a mechanismy v oblasti lidských práv – zpráva generálního tajemníka“ ze září 2025,

–s ohledem na „obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv: provádění rámcového programu OSN „Chránit, respektovat a napravovat““, které schválila Rada OSN pro lidská práva rezolucí č. 17/4 ze dne 16. června 2011,

–s ohledem na prohlášení skupiny nezávislých odborníků OSN na lidská práva, v němž vyjadřuje znepokojení nad nárůstem soudních řízení v nepřítomnosti v Bělorusku a které bylo zveřejněno dne 22. ledna 2025,

–s ohledem na předběžné posouzení situace v Litevské republice/Běloruské republice, které provedl Úřad žalobce Mezinárodního trestního soudu (ICC-01/24–1),

–s ohledem na obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv přijaté v červnu 2004 a aktualizované v roce 2008 a na své usnesení ze dne 16. března 2023 o obecných zásadách EU týkajících se obránců lidských práv Úř. věst. C, C/2023/409, 23.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/409/oj.,

–s ohledem na závěry Rady ze dne 27. ledna 2025 o prioritách EU v rámci fór OSN pro lidská práva v roce 2025,

–s ohledem na závěry Rady ze dne 30. ledna 2026 o prioritách EU v rámci fór OSN pro lidská práva v roce 2026,

–s ohledem na Akční plán EU pro lidská práva a demokracii na období 2020–2024, jehož platnost byla prodloužena do roku 2027,

–s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj.,

–s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1760 ze dne 13. června 2024 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 a nařízení (EU) 2023/2859 Úř. věst. L, 2024/1760, 5.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1760/oj. (směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti),

–s ohledem na výroční zprávy EU o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2024 a za rok 2025,

–s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. listopadu 2025 s názvem „Strategie EU pro občanskou společnost“ (COM(2025)0790),

–s ohledem na své doporučení Radě a Komisi ze dne 15. června 2023 v návaznosti na vyšetřování údajných porušení a správních pochybení v oblasti provádění právních předpisů Unie týkajících se používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru Úř. věst. C, C/2024/494, 23.1.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/494/oj.,

–s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 12. listopadu 2025 nazvané „Evropský štít pro demokracii: podpora silných a odolných demokracií“ (JOIN(2025)0791),

–s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 5. června 2025 nazvané „Mezinárodní digitální strategie pro Evropskou unii“ (JOIN(2025)0140),

–s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2025 o řešení nadnárodních represí vůči obráncům lidských práv Přijaté texty, P10_TA(2025)0258.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2026 o řešení beztrestnosti prostřednictvím sankcí EU, včetně globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv (tzv. Magnitského zákon Evropské unie) Přijaté texty, P10_TA(2026)0015.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací Úř. věst. C 347, 9.9.2022, s. 61.,

–s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2023 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací Úř. věst. C, C/2023/1226, 21.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2023/1226/oj.,

–s ohledem na práci zvláštního výboru Parlamentu pro Evropský štít pro demokracii,

–s ohledem na Ústavu Mezinárodní organizace kriminální policie (ICPO-Interpol), zejména na článek 2, který vyžaduje, aby tato organizace jednala v duchu Všeobecné deklarace lidských práv,

–s ohledem na prohlášení čelných představitelů skupiny G7 k nadnárodním represím ze dne 17. června 2025 a na dialog více zúčastněných stran skupiny G7 o nadnárodních represích, který proběhl v únoru 2025,

–s ohledem na prohlášení o „řešení globálních výzev a podpoře partnerství“, které bylo v návaznosti na zasedání ministrů zahraničních věcí zemí skupiny G7 vydáno dne 19. dubna 2024,

–s ohledem na rezoluci 2509 (2023) a doporučení 2257 (2023) Parlamentního shromáždění Rady Evropy nazvané „Nadnárodní represe jako rostoucí hrozba pro právní stát a lidská práva“,

–s ohledem na studii generálního ředitelství pro vnější politiky Unie z června 2025 nazvanou „Nadnárodní represe vůči obráncům lidských práv: dopady na občanský prostor a odpovědnost hostitelských států“ Evropský parlament, generální ředitelství pro vnější politiky Unie, oddělení pro analýzu a podporu vnějších politik, „Nadnárodní represe vůči obráncům lidských práv: dopady na občanský prostor a odpovědnost hostitelských států“, srpen 2025, https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2025/754475/EXPO_STU(2025)754475_EN.pdf.,

–s ohledem na studii generálního ředitelství pro vnější politiky Unie z ledna 2026 nazvanou „Pachatelé a metody nadnárodní represe a možné strategie boje proti nim“ Evropský parlament, generální ředitelství pro vnější politiky Unie, oddělení pro analýzu a podporu vnějších politik, „Pachatelé a metody nadnárodní represe a možné strategie boje proti nim“, leden 2026, https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2026/775286/EXAS_STU(2026)775286_EN.pdf.,

–s ohledem na sedmou zprávu Smíšeného výboru pro lidská práva parlamentu Spojeného království ze zasedacího období 2024–2025 nazvanou „Nadnárodní represe ve Spojeném království“,

–s ohledem na výroční zprávu zveřejněnou německým Spolkovým ministerstvem vnitra v červnu 2025 s názvem „Verfassungsschutzbericht 2024“ („Zpráva o ochraně ústavy za rok 2024“),

–s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

–s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8–0142/2026),

A.vzhledem k tomu, že nadnárodní represe jsou záměrnou, systematickou, cílenou a represivní praktikou, kdy režimy nebo jejich zástupné subjekty překračují hranice a páchají činy mimo svou místní jurisdikci s cílem zastrašit, umlčet a omezovat jednotlivce nebo skupiny s bydlištěm v zahraničí nebo jejich rodinné příslušníky či podpůrné sítě a vyhrožovat jim, vytvářet na ně nátlak nebo jim jakýmkoli jiným způsobem působit škodu, a to za použití široké škály fyzických, psychologických, digitálních, právních, správních a jiných prostředků, což je v rozporu se základními právy; vzhledem k tomu, že cílem nadnárodních represí jsou tisíce prodemokratických osobností, které byly nuceny uprchnout ze svých zemí původu kvůli represi v jejich domovské zemi;

B.vzhledem k tomu, že EU je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv;

C.vzhledem k tomu, že nadnárodní represe tyto základní hodnoty podkopávají, přispívají k manipulaci veřejné diskuse a porušují základní práva a mezinárodní právo, jakož i svrchovanost a bezpečnost EU a členských států; vzhledem k tomu, že rostoucí porušování lidských práv v zemích původu bývá často doprovázeno zvýšenými nadnárodními represemi v zahraničí;

D.vzhledem k tomu, že nadnárodní represe páchané na území členských států EU jsou součástí širší strategie zahraničního vměšování, jejímž cílem na oslabení demokratických institucí a společnosti, a přímo zasahují do vnitřního demokratického prostoru Unie tím, že umlčují hlasy, tříští komunity a vytvářejí strach a autocenzuru, a zároveň oslabují vnější činnost EU, neboť omezují schopnost jednotlivců pobývajících v EU hájit demokracii, lidská práva a odpovědnost ve třetích zemích;

E.vzhledem k tomu, že nadnárodní represe mohou představovat zločin proti lidskosti ve smyslu čl. 7 písm. h) https://www.icc-cpi.int/sites/default/files/2024-05/Rome-Statute-eng.pdf Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, a to s ohledem na systematickou a rozšířenou povahu těchto činů;

F.vzhledem k tomu, že všechny osoby pobývající v EU bez ohledu na svůj etnický nebo národnostní původ požívají podle práva EU stejných práv a ochrany, včetně práv a ochrany zaručených Listinou základních práv Evropské unie; vzhledem k tomu, že individuální práva všech osob pobývajících v EU musí být chráněna a dodržována příslušnými vnitrostátními orgány a orgány EU; vzhledem k tomu, že nadnárodní represe vyžadují konkrétní reakce zaměřené na oběti, aby se odstranily stávající nedostatky v ochraně; vzhledem k tomu, že pokud by se k nadnárodním represím přistupovalo především jako k otázce bezpečnostního rizika nebo rizika zahraničního vměšování, hrozilo by, že budou zastřeny jejich ostatní rozměry a že se omezí účinnost reakcí a osoby a komunity dotčené nadnárodními represemi nebudou dostatečně chráněny;

G.vzhledem k tomu, že zahraniční aktéři provádějí nadnárodní represe proti jednotlivcům a skupinám pobývajícím v členských státech EU; vzhledem k tomu, že členské státy jsou nadnárodními represemi postiženy v různé míře a vykazují různou úroveň informovanosti, institucionální připravenosti a dostupnosti ochranných mechanismů; vzhledem k tomu, že pachatelé represí působí přeshraničně a využívají těchto rozdílů mezi vnitrostátními právními a institucionálními rámci, čímž se snižuje účinnost izolovaných reakcí jednotlivých států;

H.vzhledem k tomu, že nadnárodní represe se dotýkají mnoha oblastí politiky, a vyžadují proto větší koordinaci; vzhledem k tomu, že taktika nadnárodních represí často využívá šedé zóny mezi úřady a resorty;

I.vzhledem k tomu, že členské státy hrají zásadní úlohu při předcházení nadnárodním represím, jejich vyšetřování a reakci na ně; vzhledem k tomu, že roztříštěné vnitrostátní přístupy a nedostatečná koordinace mezi členskými státy podkopávají schopnost EU nadnárodní represe účinně a důsledně odhalovat, předcházet jim a bojovat proti nim a nedostačují k tomu, aby se řešil jejich přeshraniční charakter; vzhledem k tomu, že tato roztříštěnost může v praxi zhoršit nejistotu dotčených jednotlivců a komunit, mimo jiné v důsledku větší expozice, viditelnosti nebo zranitelnosti vůči nátlaku ze strany států jejich původu; vzhledem k tomu, že silnější koordinace na úrovni EU by měla podporovat a doplňovat pravomoci členských států v oblasti národní bezpečnosti;

J.vzhledem k tomu, že údaje shromážděné za poslední desetiletí ukazují na trvalý nárůst rozsahu, zeměpisného dosahu a sofistikovanosti nadnárodních represí; vzhledem k tomu, že počet a typy aktérů zapojených do nadnárodních represí se rovněž zvýšily v důsledku toho, že k provádění represí jsou využívány zástupné subjekty, jako jsou sítě organizované trestné činnosti, bývalí pracovníci zpravodajských služeb a kybernetičtí aktéři, a to i z členských států EU, čímž se zvýšila možnost popírání represí, zkomplikovalo určení jejich původců a oslabila se odpovědnost;

K.vzhledem k tomu, že nadnárodní represe často využívají běžného fungování správních, finančních a migračních systémů hostitelského státu, včetně finančních kontrol zaměřených na dodržování předpisů, přísných požadavků na dokumentaci a roztříštěných postupů při nakládání s údaji; vzhledem k tomu, že v důsledku toho orgánům EU a členským státům hrozí, že budou jejich struktury zneužity pachateli represí, a to aniž by vědomě nebo přímo spolupracovaly se státy, které se jich dopouštějí; vzhledem k tomu, že řešení nadnárodních represí proto vyžaduje kontrolu vnitřních postupů EU a vnitrostátních postupů, aby se zabránilo jejich zneužívání k represivním účelům;

L.vzhledem k tomu, že jednotlivci a komunity, na něž se nadnárodní represe zaměřují, mají rovněž klíčovou úlohou při prvotní reakci, neboť disponují jedinečnými znalostmi represivních taktik, zástupných sítí a vyvíjejících se vzorců rizik; vzhledem k tomu, že smysluplná spolupráce s dotčenými komunitami má proto zásadní význam pro účinnou prevenci, včasné varování a rozvoj dlouhodobých strategií boje proti represím;

M.vzhledem k tomu, že nadnárodní represe mají závažný a trvalý dopad na obránce lidských práv, novináře, právníky a politické aktivisty, jakož i na jejich rodinné příslušníky;

N.vzhledem k tomu, že nadnárodní represe jsou často nesprávně charakterizovány jako řada ojedinělých incidentů, a nikoli jako dlouhodobá strategie, jejímž cílem jsou celé komunity; vzhledem k tomu, že absence fyzického násilí nebo zjevného obtěžování by neměla být ztotožňována s bezpečností nebo svobodou, neboť zamýšleným výsledkem nadnárodních represí jsou často umlčování, strach, trauma a rozdělování komunit; vzhledem k tomu, že tyto kumulativní účinky nadnárodních represí vyžadují nejen okamžitou ochranu, ale také přístup k účinným opravným prostředkům a odškodnění; vzhledem k tomu, že i když je uznáno právo obětí na odškodnění, je toto odškodnění často symbolické, opožděné nebo nevymáhané;

O.vzhledem k tomu, že nadnárodní represe postihují jednotlivce různě v závislosti na jejich genderu, sexuální orientaci, rasovém, etnickém nebo náboženském původu a socioekonomickém postavení; vzhledem k tomu, že negativní dopady nadnárodních represí mohou být silnější v důsledku prolínajících se forem diskriminace a strukturálních nerovností jak v zemích původu, tak v hostitelských státech; vzhledem k tomu, že ženy čelí zvláštním formám nadnárodních represí, které se mohou projevovat sexualizovanými a sexistickými digitálními útoky namířenými na jejich identitu, jejichž cílem je ženy zastrašit a diskreditovat a odradit je od aktivismu, což odráží širší vzorec genderově podmíněného zneužívání a obtěžování na internetu, a vzhledem k tomu, že terčem těchto útoků jsou nepřiměřeně často i osoby LGBTIQ+;

Trendy v oblasti nadnárodních represí a jejich formy a metody

P.vzhledem k tomu, že nadnárodní represe, ač jako takové nejsou ničím novým, jsou jevem, který se neustále vyvíjí a k němuž dochází v náročném kontextu vyznačujícím se zhoršováním situace v oblasti lidských práv, omezováním základních svobod a občanského prostoru a stále asertivnějším chováním některých autoritářských režimů;

Q.vzhledem k tomu, že fyzické formy nadnárodních represí zahrnují cílené zabíjení, únosy, násilí, nucené návraty, násilná zmizení, deportace a útoky na majetek; vzhledem k tomu, že organizace Freedom House zaznamenala v letech 2014 až 2025 ve 107 cílových zemích 1 375 přímých fyzických incidentů;

R.vzhledem k tomu, že je známo, že některé režimy používají výhrůžky nebo platí svým spolupracovníkům za nahrávání účastníků veřejných protestů nebo za špehování disidentů v EU, čímž přímo ovlivňují výkon základních práv;

S.vzhledem k tomu, že autoritářské režimy v digitální éře rozvíjejí stále sofistikovanější schopnosti provádět digitální nadnárodní represe; vzhledem k tomu, že digitální nadnárodní represe zahrnují obtěžování na internetu, přímé hrozby, doxing, hackerské útoky, kybernetické útoky, dezinformační kampaně, očerňující operace a podněcování nenávisti vůči disidentům v zemích, kde pobývají, a to i prostřednictvím využívání umělé inteligence, a používání špionážního softwaru a dalších sledovacích technologií s cílem monitorovat, profilovat, zastrašovat nebo umlčet jednotlivce v zahraničí, přičemž tyto formy se prolínají s tradičními metodami nadnárodních represí; vzhledem k tomu, že v případě těchto praktik je často obtížné nalézt jejich původce a že tyto praktiky často nenaplňují všechny klasické znaky skutkové podstaty trestného činu; vzhledem k tomu, že tyto praktiky jsou obzvláště škodlivé, neboť internetové platformy a digitální média jsou velmi důležité jak z osobního, tak profesního hlediska jednotlivců, kteří byli nuceni opustit svou zemi v důsledku politicky motivovaného pronásledování; vzhledem k tomu, že vzestup umělé inteligence exponenciálně zvýšil dosah a dopad nadnárodních represí, mimo jiné tím, že orgánům umožnil využívat systémy pro rozpoznávání obličeje, analýzu chování a zpracování údajů v reálném čase; vzhledem k tomu, že digitální hrozby vůči občanské společnosti jsou považovány za porušení lidských práv; vzhledem k tomu, že společnosti provozující sociální média a on-line platformy hrají významnou úlohu při utváření on-line prostředí pro obránce lidských práv a aktivisty; vzhledem k tomu, že neexistence účinných mechanismů rychlé reakce k řešení doxingu a cíleného obtěžování na internetu vede k tomu, že obránci jsou vystaveni zvýšenému riziku zastrašování, sledování a dalších nadnárodních represí; vzhledem k tomu, že nařízení o digitálních službách poskytuje nástroje, které mohou řešit některé aspekty nadnárodních represí, zejména pokud jde o koordinované obtěžování a dezinformace;

T.vzhledem k tomu, že poskytovatelé digitálních služeb, sociální média a další online platformy, soukromé společnosti zabývající se špionážním softwarem a další technologické společnosti v některých případech umožnili provádění nadnárodních represí; vzhledem k tomu, že hlavní platformy, jako jsou WeChat, Telegram, Facebook, X a další, jsou využívány ke sledování disidentů, kteří se účastní protestů nebo jinak vyjadřují své názory; vzhledem k tomu, že společnosti, které uvádějí sledovací technologie na trh, nesou odpovědnost za to, aby zabránily jejich nezákonnému použití k politickým účelům;

U.vzhledem k tomu, že nepřátelští zahraniční aktéři zneužívají otevřené zranitelnosti zařízení k infiltraci osobní nebo profesní komunikace; vzhledem k tomu, že řada případů v posledních letech ukázala, že EU není vybavena k tomu, aby zabránila infiltraci zařízení špionážním softwarem; vzhledem k tomu, že zahraniční aktéři používají špionážní software ke sledování disidentů i veřejných činitelů; vzhledem k tomu, že rostoucí sledování obránců lidských práv by mělo být považováno za formu nadnárodních represí nebo nátlaku umožněného sledováním; vzhledem k tomu, že používání špionážního softwaru pro nadnárodní represe představuje vážnou hrozbu pro základní práva, demokratické procesy a integritu voleb;

V.vzhledem k tomu, že nátlak ze strany zástupných subjektů představuje rozšířenou a obzvláště škodlivou formu nadnárodních represí, která zahrnuje vyhrožování, obtěžování, zadržování nebo trestání rodinných příslušníků nebo blízkých osob, kteří zůstávají v zemi původu, jakož i využívání akcí nebo organizací diaspory k tomu, aby se umožnilo sledování a zastrašování členů komunity, což způsobuje vážnou psychickou újmu a podněcuje autocenzuru; vzhledem k tomu, že nátlak pomocí zástupných subjektů může rovněž zahrnovat využívání členů diaspory, kteří jsou nuceni provádět represivní činnosti jménem státu, což z nich činí současně oběti i nástroje nadnárodních represí; vzhledem k tomu, že někteří členové diaspory mohou být rovněž využíváni jako nástroj k provádění nadnárodních represí, aniž by k tomu byli nuceni; vzhledem k tomu, že je třeba posílit identifikaci jednotlivců z diaspory, kteří by mohli být zapojeni do provádění činností spojených s nadnárodními represemi;

W.vzhledem k tomu, že s cílem zvýšit věrohodnost svých žádostí státní orgány odpovědné za nadnárodní represe často vznášejí falešná obvinění a prezentují oběti nadnárodních represí jako pachatele trestných činů; vzhledem k tomu, že pachatelé nadnárodních represí stále častěji využívají soudní řízení v nepřítomnosti, hromadná trestní řízení, konfiskaci majetku a zastrašování příbuzných jako nástroje represe vůči disidentům v zahraničí a tímto způsobme brání cestám do zahraničí a bezpečnému návratu, omezují vlastnická práva a vyvíjejí nepřímý nátlak prostřednictvím rodinných příslušníků, kteří zůstávají v zemi; vzhledem k tomu, že kvůli omezením jurisdikce a extrateritoriální povaze těchto praktik je pro hostitelské země obzvláště obtížné nátlaku vyvíjenému pomocí zástupných subjektů předcházet a dokumentovat a stíhat jej, což významně přispívá k neochotě obětí incidenty oznamovat;

X.vzhledem k tomu, že státy páchající nadnárodní represe často zneužívají mechanismy mezinárodní a právní spolupráce, včetně žádostí o vydání a o informace, mechanismů sdílení údajů, vzájemné právní pomoci, rámců Finančního akčního výboru (FATF) pro boj proti praní peněz a financování terorismu a kybernetické bezpečnosti, jakož i oznámení nebo oběžníky Interpolu používané v souvislosti s výkonem těchto žádostí, k tomu, aby lokalizovaly, zadržely nebo nuceně navrátily osoby z politických důvodů, což represivním režimům poskytuje legitimitu, a to navzdory tomu, že takovéto jednání za účelem politického zneužití je podle mezinárodního práva výslovně zakázáno; vzhledem k tomu, že zejména fialová („purple“ ) a stříbrná („silver“) oznámení Interpolu jsou koncipována jako operativní nástroje bez individuálních opravných prostředků nebo možností přezkumu pro dotčené osoby, což usnadňuje jejich zneužívání k účelům nadnárodních represí; vzhledem k tomu, že sdílení údajů Interpolu, a to i pokud jde o červená oznámení a oběžníky, může osoby, které jsou terčem autokratických režimů, vystavit nebezpečí; vzhledem k tomu, že počet červených oznámení a oběžníků Interpolu se v posledním desetiletí dramaticky zvýšil a tyto dokumenty staly se klíčovým nástrojem, který pachatelé nadnárodních represí používají;

Y.vzhledem k tomu, že státy, které páchají nadnárodní represe, používají administrativní formy nadnárodních represí založené na mobilitě prostřednictvím dohledu a nátlaku ze strany diplomatických nebo konzulárních misí, včetně rušení cestovních pasů nebo odmítání obnovení jejich platnosti, odpírání konzulárních služeb nebo odnímání státní příslušnosti, čímž se snaží donutit jednotlivce ke spolupráci s konzulárními úřady nebo brání přeshraničnímu pohybu; vzhledem k tomu, že odpírání konzulárních služeb postihuje nejen obránce lidských práv a politické aktivisty, ale také jejich rodiny;

Z.vzhledem k tomu, že finanční nadnárodní represe zahrnují zneužívání standardů FATF pro boj proti praní peněz a financování terorismu k šíření nepravdivých obvinění a ke zmrazení účtů a zamezení přístupu k bankovním službám, což bývá zdůvodňováno dodržováním předpisů; vzhledem k tomu, že tyto praktiky připravují dotčené jednotlivce a organizace o financování a finanční služby a ohrožují jejich živobytí a občanské i politické aktivity; vzhledem k tomu, že Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AMLA) představuje klíčový bezpečnostní prvek EU, který musí vytvořit mechanismy rychlé reakce bránící praktikám spočívajícím v neopodstatněném zmrazení a uzavření účtů a zavést přísná omezení pro sdílení údajů se státy, které se takovéhoto jednání dopouštějí;

AA.vzhledem k tomu, že administrativní postupy mohou být zneužívány státy dopouštějícími se nadnárodní represe a jejich nápomocnými subjekty, zejména pokud je vyžadován přístup k dokumentům vydaným zemí původu nebo pokud jsou tlumočníci využíváni k zástupnému zastrašování obětí nebo nátlaku na ně,

Pachatelé, spolupráce a zástupné struktury

AB.vzhledem k tomu, že výzkum zadaný Parlamentem a nezávislé soubory údajů ukazují, že nadnárodní represe jsou celosvětovým jevem, přičemž podle výzkumu organizace Freedom House se těchto represí dopouští v celosvětovém měřítku nejméně 25 % vlád a odhaduje se, že nadnárodní represe ohrožují 3,5 milionu osob, a případy takovýchto represí byly zdokumentovány ve více než 100 zemích; vzhledem k tomu, že nadnárodní represe jsou většinou páchány autoritářskými režimy; vzhledem k tomu, že mezi hlavní pachatele nadnárodních represí v Evropě i na celém světě patří Rusko, Čína, Írán a Bělorusko;

AC.vzhledem k tomu, že výzkum, jehož vypracování zadal Parlament, ukazuje, že většina zdokumentovaných případů nadnárodních represí zahrnuje spolupráci mezi zeměmi původu a hostitelskými státy nebo zneužívání prostředí slabého právního státu, a to i prostřednictvím zneužívání rámců pro vydávání osob, migračních systémů, spolupráce v oblasti prosazování práva a mezinárodních organizací;

AD.vzhledem k tomu, že nadnárodní represe se často soustřeďují v rámci určitých regionů, což svědčí o neformálních nebo formálních rámcích spolupráce a sdílených postupech mezi státy, které se jich dopouštějí, a jejich napomahateli, včetně recipročního prosazování represí vůči komunitám v exilu, evropským občanům a subjektům;

AE.vzhledem k tomu, že Rusko je jedním z nejagresivnějších pachatelů nadnárodních represí na světě a je odpovědné za nejvyšší počet zdokumentovaných incidentů v EU ze všech zemí původu, kdy k politické emigraci přistupuje jako k hrozbě a používá praktiky, jako jsou vraždy, pokusy o vraždu, digitální sledování, obtěžování, únosy, kybernetické útoky, nepřátelské operace zpravodajských služeb, vydírání, očerňující kampaně, zastrašování diaspor, stigmatizace, soudní řízení v nepřítomnosti, nátlak pomocí zástupných subjektů a hrozby vůči rodinným příslušníkům a systematické zneužívání mezinárodních mechanismů spolupráce v oblasti práva, financí, kybernetické bezpečnosti a prosazování práva jako zbraně, jakož i výhrůžky namířené vůči zákonodárcům z EU; vzhledem k tomu, že Rusko využívá veřejná červená oznámení Interpolu v míře, která je nepřiměřená a zdaleka přesahuje srovnatelné využívání jinými státy; vzhledem k tomu, že Rusko využívá dvoustranné dohody o spolupráci v oblasti trestního stíhání se třetími zeměmi, aby podpořilo vyřízení žádostí o vydání týkající se jeho státních příslušníků v zahraničí; vzhledem k tomu, že ruské zpravodajské služby prováděly „náborové“ kampaně na internetu, často prostřednictvím Telegramu, v souvislosti s nájemnými vraždami a teroristickými činnostmi, jejichž terčem byla ruská diaspora a političtí oponenti; vzhledem k tomu, že Rusko využívá k provádění nadnárodních represí zástupné síly, včetně Wagnerovy skupiny, čečenských eskader smrti, kulturních institucí a v některých případech struktur spojených s ruskou pravoslavnou církví;

AF.vzhledem k tomu, že Bělorusko provádí nadnárodní represe ve znepokojivém rozsahu, a to i na území EU, zejména použitím fyzického násilí, zneužíváním mechanismů Interpolu, odpíráním cestovních dokladů, používáním špionážního softwaru, nátlakovými konzulárními postupy, prováděním nucených návratů, zmrazením majetku a zastrašováním; vzhledem k tomu, že Bělorusko používá systém červeného oznámení Interpolu k útokům na politické oponenty v exilu a zaměřuje se na příslušníky diaspory a disidenty, včetně těch, kteří pobývají v EU, prostřednictvím trestních řízení, zvláštních soudních řízení v nepřítomnosti a nátlaku vyvíjeného zástupnými subjekty;

AG.vzhledem k tomu, že Čína je odpovědná za nejkomplexnější a nejsystematičtější kampaň nadnárodních represí na světě a vyvinula hustou extrateritoriální infrastrukturu zahrnující na stát napojené subjekty, policejní stanice v zahraničí, organizace diaspory, akademické a studentské organizace, sdělovací prostředky a digitální sítě používané k identifikaci, monitorování a zastrašování jednotlivých členů diaspory a jejich blízkých osob a k vyvíjení nátlaku na ně prostřednictvím sledování, obtěžování, právního a finančního nátlaku, zneužívání mechanismů Interpolu, nucených návratů a zastrašování rodin; vzhledem k tomu, že Čína používá nátlaková opatření vůči evropským jednotlivcům a subjektům; vzhledem k tomu, že ze zpráv obránců lidských práv vyplývá, že Čína provozuje na evropské půdě tajné policejní stanice a zástupné subjekty bez právního základu, což jí umožňuje provádět a vynucené navracení, a to i prostřednictvím hrozeb vůči příbuzným a v některých případech únosů; vzhledem k tomu, že čínské orgány vyvíjejí tlak na akademické pracovníky, aby zastavili výzkum, který je považován za citlivý, a to i pokud jde o dodavatelské řetězce a praktiky nucené práce, nebo na Tibet a Tchaj-wan, a zaměřují se na umělce tím, že usilují o zrušení akcí týkajících se Tchaj-wanu; vzhledem k tomu, že Čína je předním vývozcem sledovacích systémů, špionážního softwaru a policejních nástrojů založených na datech, které jiné autoritářské režimy používají ke sledování a zastrašování svých vlastních diaspor v zahraničí; vzhledem k tomu, že hongkongský zákon o národní bezpečnosti z roku 2020 a nařízení o ochraně národní bezpečnosti z roku 2024 prosazují extrateritoriální jurisdikci a jsou využívány k provádění nadnárodních represí, mimo jiné tím, že jsou cíleny na evropské politiky, jimž je vyhrožováno stíháním a vydáním, a že jsou vydávány zatýkací rozkazy na aktivisty a akademické pracovníky pobývající v EU a jsou vypisovány odměny za jejich dopadení nebo za informace vedoucí k jejich dopadení; vzhledem k tomu, že ujednání EU o vydávání osob s Čínou a Hongkongem vzbuzují vážné obavy;

AH.vzhledem k tomu, že Írán dlouhodobě pronásleduje osoby v zahraničí, které považuje za oponenty, a provádí nadnárodní represe na území EU, přičemž jsou související operace řízeny na nejvyšších úrovních státní moci a jsou prováděny ministerstvem pro zpravodajskou činnost a Islámskými revolučními gardami, včetně jeho jednotek Quds, za použití taktik, jako jsou vraždy, únosy, násilná zmizení, přesvědčivé hrozby použití násilí, digitální nadnárodní represe a využívání organizovaných zločineckých skupin a dalších zástupných aktérů k provádění represí, mimo jiné k zastrašování novinářů a disidentů, kybernetickému sledování, vyvíjení nátlaku na příbuzné v Íránu, přičemž byly zdokumentovány případy plánovaných vražd a únosů představitelů opozice na evropské půdě; vzhledem k tomu, že takovéto jednání ohrožuje veřejnou bezpečnost a porušuje základní práva;

AI.vzhledem k tomu, že globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv (Magnitského zákon EU) poskytuje důležitý nástroj namířený na osoby a subjekty odpovědné za závažné porušování a zneužívání lidských práv na celém světě, včetně osob a subjektů zapojených do nadnárodních represí; vzhledem k tomu, že jeho účinné a důsledné využívání může přispět k odrazování, odpovědnosti a ochraně základních práv;

AJ.vzhledem k tomu, že EU v současné době postrádá společnou definici, komplexní mechanismy shromažďování údajů a koordinovaný celounijní institucionální přístup k boji proti nadnárodním represím; vzhledem k tomu, že tyto společné nástroje neexistují ani mimo EU, což vytváří výzvy, pokud jde o prevenci, identifikaci a účinné politické reakce;

AK.vzhledem k tomu, že mnoho forem nadnárodních represí je kvůli své skryté povaze jen zřídka zachyceno v oficiálních statistikách; vzhledem k tomu, že údaje o nadnárodních represích jsou výrazně podhodnoceny, a to i v rámci EU, neboť osoby, na něž se nadnárodní represe zaměřují, se často obávají odvetných opatření proti rodinným příslušníkům nebo nedůvěřují orgánům kvůli předchozím zkušenostem s autoritářskými režimy; vzhledem k tomu, že mezi další překážky v oznamování patří nedostatečná informovanost a odborná příprava donucovacích a správních orgánů, neexistence dostupných mechanismů oznamování, které by zohledňovaly otázku traumatu, jazykové bariéry a kumulativní psychický dopad trvalého zastrašování, sledování a obtěžování; vzhledem k tomu, že mnoho obětí nadnárodních represí nehlásí případy zneužívání kvůli neúčinnosti místních donucovacích orgánů nebo strachu z dalšího zhoršení situace; vzhledem k tomu, že toto strukturální nedostatečné oznamování vede k přetrvávajícímu nedostatku ochrany obětí a komunit, na něž jsou nadnárodní represe cíleny, podkopává tvorbu politik založenou na důkazech a odpovědnost, a přispívá tak k pokračujícímu využívání nadnárodních represí ze strany států, které je páchají, s omezeným rizikem prozrazení nebo následků;

AL.vzhledem k tomu, že mnoho hostitelských zemí EU neřeší a nezachycuje nadnárodní represe, které nenaplňují skutkovou podstatu trestných činů;

AM.vzhledem k tomu, že současný návrh týkající se Evropského štítu pro demokracii neobsahuje žádnou zmínku o nadnárodních represích;

Stanovení společného pojetí nadnárodních represí v EU

1.domnívá se, že nadnárodní represe představují závažnou a sílící hrozbu pro demokracii, porušení lidských práv a formu zahraničního vměšování, která oslabuje demokratickou správu věcí veřejných, právní stát, základní práva a svrchovanost a bezpečnost hostitelských států a jejich schopnost zajistit ochranu osob pobývajících na jejich území; zdůrazňuje, že tyto trendy se pravděpodobně zintenzivní v důsledku oslabování mezinárodních norem a rychlých technologických změn, které rovněž snižují náklady na provádění akcí tohoto typu;

2.co nejdůrazněji odsuzuje akty nadnárodních represí a zahraničního vměšování, včetně těch, které jsou prováděny v členských státech EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly, že nadnárodní represe představují nepřijatelnou a nezákonnou praktiku, kterou často používají autoritářské režimy, a aby se zavázaly k přístupu založenému na nulové toleranci, který si vyžaduje rozhodná, koordinovaná a rozsáhlá opatření vůči všem formám nadnárodních represí, k nimž dochází na území EU;

3.domnívá se, že neexistence jasné definice nadnárodních represí přispívá k nedostatečnému oznamování, omezuje účinné politické reakce a brání využívání nástrojů odpovědnosti, včetně sankčních mechanismů; vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby na úrovni EU přijaly společnou definici nadnárodních represí na základě definicí uvedených v této zprávě a předchozích zprávách Parlamentu a aby tuto definici systematicky začleňovaly do všech politik a nástrojů EU, včetně vnější činnosti, spravedlnosti a vnitřních věcí, migrace a azylu, digitální politiky, finančních právních předpisů a sankčních rámců, s cílem zabránit zneužívání právních a správních rámců EU k represivním účelům; naléhavě žádá členské státy, aby nadnárodní represe kodifikovaly ve svých vnitrostátních právních předpisech;

4.definuje nadnárodní represe jako úmyslné činy nebo hrozby, kterých se dopouštějí státy, včetně represivních nebo autoritářských režimů, subjekty napojené na stát nebo subjekty pod vlivem nebo tlakem státu či zástupní aktéři států, a to s cílem bránit a prosazovat své zájmy tím, že za svými hranicemi vyvíjejí činnosti, jejichž cílem je zastrašit, umlčet a ovládat jednotlivé osoby nebo skupiny žijící v zahraničí nebo jejich podpůrné sítě a členy rodiny nebo jim vyhrožovat, vytvářet na ně nátlak nebo je jakkoli jinak poškozovat;

5.se znepokojením konstatuje, že terčem nadnárodních represí je široká škála jednotlivců a skupin, mezi něž patří mimo jiné disidenti, novináři, aktivisté, akademičtí pracovníci a členové diaspory a jejich rodiny; uznává, že nadnárodní represe přesahují rámec diaspor a cílí také na organizace a osoby, které brání oběti represí nebo jim pomáhají, a to i na organizace a osoby, které nemají na stát, který se represí dopouští, žádnou vazbu; vyjadřuje vážné znepokojení nad zmenšujícím se občanským prostorem a umlčováním komunit v exilu, jejichž hlasy mají zásadní význam při dokumentování situace v oblasti lidských práv a jejich porušování;

6.zdůrazňuje, že nadnárodní represe zahrnují širokou škálu stále se rozšiřujících nátlakových praktik, mimo jiné:a)fyzické nadnárodní represe, jako jsou cílené zabíjení, únosy, násilí, nucené návraty, násilná zmizení, deportace a útoky na majetek;b)zneužívání právních a správních předpisů – včetně zneužívání konzulárních služeb, postupů vydávání a vzájemné právní pomoci – soudní stíhání v nepřítomnosti, zneužívání mezinárodních systémů oznamování, zmrazení majetku a omezení přístupu k bankovním a finančním službám, nepodložená trestní obvinění, selektivní stíhání, zamítnutí povolení, licencí nebo schválení bez dostatečného důvodu nebo svévolné pokuty nebo sankce;c)nátlakové metody nefyzické povahy, jako je digitální sledování, hrozby, zastrašování, digitální obtěžování, zneužívání špionážních technologií, hackerské útoky, vydírání, obvinění z terorismu nebo ohrožování státní bezpečnosti, obtěžování příbuzných a nátlak prostřednictvím zástupných aktérů – mimo jiné prostřednictvím diplomatických nebo konzulárních misí, sítí organizované trestné činnosti, soukromých subjektů nebo na stát napojených nebo ke státu přidružených subjektů působících v zahraničí;

7.zdůrazňuje, že členské státy jsou v současné době nadnárodními represemi postiženy v různé míře a vykazují různou úroveň informovanosti, institucionální připravenosti a ochranných mechanismů; zdůrazňuje však, že vzhledem k tomu, že pachatelé represí působí přeshraničně a využívají rozdílů mezi vnitrostátními systémy, nelze nadnárodní represe účinně řešit izolovanými reakcemi jednotlivých států, a proto je nutné zajistit zapojení a připravenost všech členských států v koordinovaném rámci EU;

Posílení koordinace, shromažďování dat a institucionální reakce v EU

8.zdůrazňuje, že nadnárodní represe nejsou dostatečně hlášeny, a to i přesto, že shromažďování spolehlivých údajů je nezbytné pro pochopení jejich rozsahu; konstatuje, že lidé, kteří jsou terčem nadnárodních represí, mohou s hlášením incidentů váhat, protože se obávají odvetných opatření vůči rodinným příslušníkům, nedůvěřují orgánům kvůli zkušenostem z autoritářských zemí nebo čelí jazykovým bariérám;

9.vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby ve spolupráci s příslušnými orgány EU, včetně Europolu, zřídily mechanismus EU pro shromažďování dat, monitorování a podávání zpráv o nadnárodních represích, který by pokrýval incidenty v rámci EU i na celém světě, umožňoval veřejným orgánům a zúčastněným stranám poskytovat vstupní informace a který by Komise a členské státy mohly využívat k rozvoji, zdokonalování a vyhodnocování svých politik zaměřených na boj proti nadnárodním represím; zdůrazňuje, že je zapotřebí mít sdílené metodiky a zajistit spolupráci v této oblasti s podobně smýšlejícími partnery; zdůrazňuje, že kanály pro oznamování by měly být vícejazyčné, měly by zohledňovat trauma obětí a zároveň zajišťovat důkladnou ochranu údajů a důvěrnost;

10.vyzývá členské státy, aby zajistily, že trestné i jiné než trestné činy vykazující prvky nadnárodní represe budou v celé EU důsledně zaznamenávány jako takové a že příslušné orgány budou vybaveny k tomu, aby byly schopny rozměr nadnárodní represe identifikovat;

11.zdůrazňuje potřebu silného šifrování a přísných záruk, které zajistí, že informace sdílené prostřednictvím těchto kanálů nebudou moci být zachyceny, zneužity ani zpřístupněny neoprávněným subjektům a že oběti nebudou vystaveny další újmě;

12.zdůrazňuje, že oznámení přijatá prostřednictvím těchto kanálů by měla být rychle posuzována a v případě potřeby by měla následovat konkrétní opatření příslušných orgánů, včetně vyšetřování a úsilí o zjištění možných vazeb na aktéry cizích zpravodajských služeb;

13.uznává zásadní úlohu organizací občanské společnosti při dokumentování nejskrytějších forem nadnárodních represí, včetně digitálního dohledu, finančních represí, administrativního nátlaku a nátlaku prostřednictvím zástupných subjektů; zdůrazňuje, že stávající shromažďování údajů o nadnárodních represích je stále založeno především na nevládních zdrojích, z nichž mnohé čelí závažným omezením financování, což zvyšuje naléhavost monitorovacích mechanismů na úrovni členských států a EU; opakuje, že je třeba podporovat občanskou společnost, novináře, oznamovatele a další osoby, které odhalují mechanismy a případy nadnárodních represí, což je často vystavuje vysokému osobnímu riziku;

14.vyzývá členské státy, aby udržovaly úzký kontakt s diasporami, které jsou vůči nadnárodním represím nejvíce zranitelné; vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla pokyny a doporučení, jak chránit ohrožené skupiny v exilu;

15.vyzývá členské státy, aby donucovacím, soudním, finančním, kybernetickým, imigračním a azylovým orgánům poskytovaly specializovaná školení v oblasti identifikace nadnárodních represí a reakce na ně; vyzývá členské státy, aby do navrhování a provádění těchto školení zapojily dotčené komunity;

16.naléhavě vyzývá k vytvoření komplexního rámce, který by řešil roztříštěnost vnitrostátních reakcí a zajistil koordinaci a sdílení informací mezi institucemi a agenturami EU, členskými státy, vnitrostátními institucemi pro lidská práva a příslušnými zúčastněnými stranami; zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci mezi útvary a strukturovaný politický dialog s cílem zajistit soudržnou a účinnou reakci EU;

17.vyzývá členské státy, aby určily vnitrostátní kontaktní místa pro nadnárodní represe, jejichž úkolem bude koordinace mezi příslušnými orgány na všech úrovních;

18.vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily pravidelnou výměnu informací mezi členskými státy prostřednictvím sítě těchto vnitrostátních kontaktních míst pro nadnárodní represe, což jim umožní sdílet zkušenosti, trendy, osvědčené postupy a získané poznatky; požaduje, aby tato národní kontaktní místa byla pravidelně zvána na zasedání Evropského střediska pro odolnost demokracie; vyzývá členské státy, aby zajistily systematické podávání zpráv Komisi o vývoji na vnitrostátní úrovni a posílily koordinaci vnitrostátních opatření s cílem účinněji řešit přeshraniční rozměr nadnárodních represí;

19.vyzývá Komisi a ESVČ, aby zveřejňovaly výroční veřejnou zprávu o nadnárodních represích s dopadem na EU, která by hodnotila trendy, vzorce a vznikající rizika, včetně méně hlášených forem, jako je digitální dohled, finanční represe, administrativní obtěžování a nátlak prostřednictvím zástupných subjektů;

20.vyzývá Komisi, aby předložila návrh na aktualizaci mandátů Europolu a Eurojustu s cílem účinněji bojovat proti nadnárodním represím; vyzývá Europol a Eurojust, aby se přednostně zaměřovaly na úzkou spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy EU s cílem řešit nadnárodní represe a zajistit lepší sdílení informací, mimo jiné prostřednictvím specializovaných školení, jakož i cílených posouzení hrozeb nadnárodních represí;

21.vyzývá vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ESVČ, aby posílila koordinaci v rámci stávajících nástrojů zahraniční politiky EU s cílem účinněji bojovat proti nadnárodním represím, mimo jiné posílením přítomnosti EU ve třetích zemích a posílením kontaktních míst v delegacích EU s cílem upozorňovat na případy nadnárodních represí v zemích mimo EU;

22.vyzývá Radu, aby jmenovala koordinátora pro boj proti nadnárodním represím, který by mohl sloužit jako ústřední kontaktní místo a přispívat k vypracování zastřešující strategie EU v oblasti nadnárodních represí; domnívá se, že tento koordinátor by měl být zapojen do činnosti Evropského střediska pro odolnost demokracie a doplňovat ji;

23.zdůrazňuje, že veškeré shromažďování údajů, podpora obětí, ochranná opatření a všechny ostatní mechanismy zaměřené na boj proti nadnárodním represím by měly zohledňovat specifická rizika, jimž čelí rasové, etnické a náboženské menšiny a osoby LGBTIQ+, a měly by být kulturně kompetentní a systematicky zohledňovat genderové dopady a překrývající se zranitelnosti;

Posílení ochrany a podpory osob, proti nimž jsou namířeny nadnárodní represe

24.vyzývá ke komplexnímu a průřezovému přístupu k ochraně a podpoře obětí nadnárodních represí, který by kombinoval okamžitá a dlouhodobá ochranná opatření a individuálně uzpůsobenou podporu osob vystavených zvýšenému riziku; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby na ochranu žen a komunit LGBTIQ+ postižených nadnárodními represemi přijaly genderově citlivá opatření;

25.zdůrazňuje potřebu prevence, ochrany, stabilizace, odpovědnosti a odrazování a potřebu řešit stávající nedostatky v ochraně, včetně přístupu k právní a správní pomoci a psychosociální podpoře; dále zdůrazňuje, že je v rámci příslušných orgánů třeba rozvíjet schopnosti rychlé reakce;

26.zdůrazňuje závažné psychologické, sociální a bezpečnostní důsledky nadnárodních represí pro oběti a jejich rodiny; vyzývá členské státy, aby uznaly psychosociální újmu jako nedílnou součást nadnárodních represí a zajistily přístup k vícejazyčné psychologické podpoře zohledňující trauma; v této souvislosti připomíná důsledky a psychickou zátěž, které strategická soudní řízení proti účasti veřejnosti způsobují novinářům, nebo právní tlak na akademické pracovníky;

27.vyzývá členské státy, aby uznaly zneužívání právních systémů jako formu nadnárodních represí a zajistily, aby oběti nadnárodních represí měly přístup ke specializované právní pomoci, jakož i k účinným, přiměřeným a vymahatelným opravným prostředkům a odškodnění, včetně kompenzace a náhrady právních nákladů ze strany pachatelů, které vznikly v důsledku zneužívajících nebo šikanózních řízení;

28.vyzývá členské státy, aby osobám, proti nimž jsou nadnárodní represe namířeny, poskytovaly cílenou podporu, která jim umožní pokračovat v profesní a občanské činnosti, a aby zajistily účinnou a včasnou ochranu osobám, které se rozhodnou tyto represe veřejně dokumentovat nebo nahlásit; vítá v této souvislosti směrnici EU o strategických soudních řízeních proti účasti veřejnosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1069 ze dne 11. dubna 2024 o ochraně osob zapojených do účasti veřejnosti před zjevně neopodstatněnými žalobními návrhy nebo zneužívajícími soudními řízeními („strategická soudní řízení proti účasti veřejnosti“) (Úř. věst. L, 2024/1069, 16.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1069/oj).; je toho názoru, že podobná opatření by měla být přijata na ochranu akademické svobody před vnějším tlakem;

29.vyzývá donucovací a bezpečnostní orgány, aby zavedly trvalé informační a důvěryhodné komunikační kanály s komunitami nejvíce postiženými nadnárodními represemi a struktury pro styk s komunitami s cílem zvýšit povědomí, usnadnit bezpečné oznamování a zlepšit porozumění vyvíjejícím se vzorcům nadnárodních represí, včetně jednání nedosahujícího trestní hranice;

30.vyzývá EU a její členské státy, aby uznaly a podporovaly postižené jednotlivce a komunity jako klíčové subjekty první reakce; uznává úlohu novinářů v exilu jako klíčových spojenců v boji proti autoritářské propagandě a zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování; vyzývá Komisi, aby uvedla do praxe strategii EU pro občanskou společnost, a vybízí k lepší spolupráci a sdílení informací mezi občanskou společností a orgány EU a členskými státy;

31.vyzývá ESVČ, aby aktualizovala akční plán EU pro lidská práva a demokracii a obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv tak, aby se výslovně zabývaly nadnárodními represemi, včetně ochrany a podpory obránců lidských práv v exilu a diasporách;

32.vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily předvídatelné financování podpory obětí, a to i v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI), programu Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV) a programu Horizont Evropa;

Předcházení specifickým formám nadnárodní represe a reakce na něFyzické nadnárodní represe

33.vyzývá členské státy a Komisi, aby vyvinuly nové nebo upravily stávající mechanismy k řešení přeshraniční povahy fyzických nadnárodních represí, včetně sledování, nátlaku, útoků a pokusů o únos, s cílem zajistit, aby tyto činy byly systematicky identifikovány, vyšetřovány a posuzovány jako represe propojené se státem, nikoli jako izolované trestné činy;

Digitální nadnárodní represe a nadnárodní represe podporované technologiemi

34.vyzývá EU a její členské státy, aby uznaly digitální formy nadnárodních represí, jako je cenzura, dezinformace, očerňující kampaně, obtěžování a zastrašování na internetu, které jsou umožněny mechanismy online platforem, včetně doporučovacích systémů založených na míře zapojení uživatelů, falešných účtů a sítí botů, a aby těmto praktikám předcházely a bojovaly proti nim; zdůrazňuje, že je třeba vzít v potaz specifický problém digitálních nadnárodních represí založených na genderu a zvláštní důsledky, které má tento typ represí na obhájkyně lidských práv, proti nimž je namířen; vyzývá Komisi a členské státy, aby nadnárodní represe zohledňovaly při prosazování stávajícího rámce příslušných právních předpisů EU, včetně aktu o digitálních službách, aktu o umělé inteligenci Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění nařízení (ES) č. 300/2008, (EU) č. 167/2013, (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 a (EU) 2019/2144 a směrnice 2014/90/EU, (EU) 2016/797 a (EU) 2020/1828 (akt o umělé inteligenci) (Úř. věst. L, 2024/1689, 12.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1689/oj). a nařízení o zboží dvojího užití Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (Úř. věst. L 206, 11.6.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/821/oj)., s cílem zajistit rázné vymáhání, přísnou kontrolu vývozu a mechanismy odpovědnosti;

35.naléhavě vyzývá digitální platformy, aby přijaly účinná opatření ke zmírnění a řešení digitálních hrozeb nadnárodních represí; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda digitální nadnárodní represe splňují kritéria pro zařazení mezi činnosti, které mají negativní dopad na „základní práva“, jak jsou definována v aktu o digitálních službách; vyzývá Komisi, aby při nadcházejících revizích pokynů týkajících se posuzování rizik a opatření ke zmírnění rizik použitelných pro velmi velké online platformy, včetně vyšetřování systémových rizik, která představují platformy jako WeChat a TikTok, věnovala zvláštní pozornost dopadu nadnárodních represí;

36.vyjadřuje vážné znepokojení nad využíváním umělé inteligence třetími zeměmi a jejich zástupci jako nástroje nadnárodních represí, mimo jiné prostřednictvím digitálního sledování pomocí umělé inteligence, špionážního softwaru, phishingu a hackerských útoků, doxxingu, automatizovaného pronásledování na internetu a koordinovaných dezinformačních kampaní na sociálních médiích; vyzývá Úřad Komise pro umělou inteligenci, aby dále posoudil dopad umělé inteligence na nadnárodní represe a navrhl konkrétní záruky, které zabrání zneužívání systémů umělé inteligence způsoby, které umožňují přeshraniční sledování, nátlak nebo represe;

37.zdůrazňuje zásadní význam práva na bezpečnou a soukromou komunikaci; rozhodně odsuzuje používání špionážního softwaru a sledovacích technologií třetími zeměmi a jejich zástupnými subjekty proti jednotlivcům v EU; se znepokojením bere na vědomí zdokumentované případy zahrnující soukromé společnosti, které vyvíjejí a vyvážejí pokročilý špionážní software a digitální sledovací nástroje používané k páchání nadnárodních represí;

38.připomíná zprávu svého výboru PEGA (vyšetřovacího výboru pro prošetření používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru), která obsahovala doporučení týkající se boje proti nezákonnému používání špionážního softwaru, zejména intruzivního špionážního softwaru; vyjadřuje politování nad tím, že Komise tato doporučení dosud nezohlednila, přestože problémy přetrvávají; vyzývá v této souvislosti členské státy a Komisi, aby provedly doporučení vyšetřovacího výboru Parlamentu pro prošetření používání špionážního softwaru Pegasus a ekvivalentního špionážního softwaru a aby posílily záruky proti šíření a zneužívání špionážního softwaru a bojovaly proti nedostatkům ve vnitrostátních právních předpisech prostřednictvím lepšího prosazování právních předpisů EU, jako je směrnice o boji proti praní peněz Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.06.2015, s. 73, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2015/849/oj)., pravidla pro zadávání veřejných zakázek a nařízení o zboží dvojího užití; vyzývá EU a členské státy, aby zajistily přísný dohled nad trhy se špionážním softwarem, účinné mechanismy odpovědnosti a kriminalizaci nezákonného shromažďování údajů prováděného jménem cizích států v rozporu s právem EU;

39.trvá na tom, aby technologické společnosti a další soukromé subjekty byly pohnány k odpovědnosti v případech, kdy usnadňují nadnárodní represe, včetně situací kdy nezmírňují rizika ohrožující základní práva jednotlivců pobývajících v EU, zejména pokud jde o používání těchto aplikací ke státem podporovanému sledování, cenzuře politických projevů a usnadňování nadnárodních represí proti diasporám; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že velmi velké online platformy a vyhledávače budou uplatňovat moderování obsahu založené na lidských právech; vyzývá tyto platformy, aby zavedly mechanismy rychlé reakce pro ohrožené osoby, včetně prioritních kanálů pro oznamování případů represe, včasného lidského přezkumu, záruk proti svévolnému odstraňování obsahu a účinných reakcí na doxxing, ovládnutí uživatelského účtu a koordinované obtěžování na internetu;

Nátlak prostřednictvím zástupných subjektů a represe vůči rodinným příslušníkům

40.uznává represálie proti rodinným příslušníkům exulantů, ať už k nim dochází v EU nebo ve třetích zemích, jako samostatnou a závažnou formu nadnárodních represí; vyzývá k tomu, aby se rámce EU pro monitorování, sankce a diplomatickou reakci systematicky zabývaly zastrašováním, zadržováním, konfiskacemi majetku, zákazy cestování a podobnými praktikami zaměřenými proti rodinným příslušníkům;

41.zdůrazňuje, že slučování rodin a další možnosti poskytování ochrany snižují vystavení nátlaku prostřednictvím zástupných subjektů;

Řešení struktur, které umožňují nadnárodní represe

42.vyzývá Komisi a členské státy, aby identifikovaly, posoudily a zmírnily strukturální slabá místa v unijních a vnitrostátních správních, právních a finančních systémech, které mohou být zneužity k nadnárodním represím, a to i v konzulárních službách;

43.vybízí orgány EU a členské státy, aby přijaly opatření k zamezení riziku zneužívání svých struktur pachateli nadnárodních represí, což by mohlo zahrnovat zavedení záruk zohledňujících rizika, včetně případných alternativních postupů, a posílený dohled nad právní, správní a finanční infrastrukturou, včetně posuzování dopadů na základní práva, režimů pobytu pro investory a rámců pro boj proti praní špinavých peněz, s cílem zabránit jejich zneužívání pachateli a zajistit odpovědnost;

44.naléhavě vyzývá členské státy, aby důsledně prověřovaly a případně rušily povolení k pobytu spojená s investicemi a podobná ujednání o „zlatých vízech“ pro osoby, o nichž je známo, že jsou napojeny na režimy nebo sítě zapojené do nadnárodních represí, s cílem zabránit osobám, které se těchto praktik dopouští nebo jim napomáhají, v získání práv k pobytu v EU, která usnadňují nezákonnou činnost;

Zneužívání mechanismů mezinárodní spolupráce

45.vyzývá členské státy, aby zůstaly ostražité a odmítaly, dokumentovaly a hlásily neformální, nátlakové nebo mimoprávní žádosti zahraničních orgánů o sledování, zadržování, omezování, zastrašování nebo předávání exulantů či příslušníků diaspor, a to i v případech, kdy jsou tyto žádosti předávány diplomatickou cestou; v této souvislosti vyzývá k posílenému přezkumu týkajícího se osob ohrožených nadnárodními represemi; dále vyzývá členské státy, aby oběti nebo potenciální oběti nadnárodních represí nevydávaly a zajistily jejich ochranu v rámci EU;

46.vyzývá členské státy, aby zajistily, že příslušníci donucovacích, soudních a další příslušných orgánů, které přijímají údaje Interpolu a provádějí dvoustranné dohody o spolupráci se zeměmi podezřelými z nadnárodních represí, budou řádně vyškoleni, aby byli schopni identifikovat a posoudit riziko těchto represí;

47.zdůrazňuje, že zneužívání systému Interpolu je nutno řešit ve vnitrostátním právu a operačních pokynech, že oznámení a oběžníky Interpolu nepodléhají před svým vydáním stejné kontrole jako zatýkací rozkazy a nemělo by se k nim jako k zatýkacím rozkazům přistupovat; zdůrazňuje, že podmínky a posouzení nápravných opatření Interpolu by měly být přezkoumány v kontextu boje proti nadnárodním represím;

48.vyzývá Komisi, aby na úrovni EU zavedla odvolací mechanismus pro zneužívající červená oznámení Interpolu, zvážila pozastavení spolupráce v případech, kdy existují obavy ohledně řádného procesu nebo se uplatňují rozsudky v nepřítomnosti, a aby neuznávala žádosti pocházející ze států páchajících nadnárodní represe ani jim neposkytovala pomoc, dokud nebude obnovena nezávislost soudnictví;

49.vyzývá členské státy, aby v rámci Interpolu usilovaly o každoroční zveřejňování podrobných statistik pro každý typ oběžníku a oznámení, rozdělených podle vydávajícího státu a s uvedením počtu a důvodů schválení, zamítnutí a výmazů;

50.vyzývá k zavedení odpovídajících reforem a vyčlenění zdrojů na přijímání dlouhodobých řešení, která zabrání politicky motivovaným červeným oznámením a příkazům k zatčení, včetně stanovení kritérií, která zabrání zneužívání systému Interpolu pro oznamování a umožní posílenou kontrolu vlád se špatnou bilancí v oblasti lidských práv nebo nadnárodních represí;

Finanční a správní nástroje represe

51.vyzývá finanční regulační orgány EU a příslušné orgány dohledu, aby uznaly, že dodržování rámců Finančního akčního výboru pro boj proti praní peněz a financování terorismu a kybernetickou bezpečnost může být zneužíváno jako nástroj pro nadnárodní represe k cílení na občanskou společnost a její dárce, novináře, diaspory, podnikatele a jejich subjekty, společníky i jednotlivce; vyzývá donucovací a soudní orgány členských států, aby spolupracovaly s finančními regulačními orgány s cílem pomoci předcházet a řešit zneužívání finančních systémů a cestovních databází používaných k usnadňování nadnárodní represe;

52.vyzývá finanční regulační orgány EU, včetně orgánu AMLA, aby vypracovaly záruky, které by takové manipulaci zabránily, včetně ověřování před zmrazením prostředků a vhodných opatření v oblasti prověřování a ochrany údajů;

53.vyzývá finanční regulační orgány EU, aby vytvořily nápravné mechanismy zaměřené na oběti s cílem napravit finanční manipulace a dlouhodobou újmu, včetně veřejných opravných mechanismů; vyzývá k větší koordinaci mezi finančními regulačními orgány, subjekty a příslušnými orgány dohledu s příslušnými orgány EU, které se zabývají nadnárodními represemi;

54.vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly mechanismy, jež jednotlivcům, kteří jsou věrohodně vystaveni riziku nadnárodních represí, zajistí zaručený přístup k základním bankovním službám a nouzové finanční kontinuitě nebo mechanismům likvidity, pokud jim byl v důsledku represí náhle zmrazen majetek;

55.vyzývá finanční zpravodajské jednotky, aby identifikovaly a systematicky analyzovaly finanční vzorce spojené s nadnárodními represemi a podávaly zprávy o příslušných zjištěních národním koordinačním centrům boje proti nadnárodním represím a obdobným centrům na úrovni EU;

56.vyzývá členské státy, aby zajistily specializovanou odbornou přípravu pro donucovací, justiční a finanční orgány a orgány pro kybernetickou bezpečnost, se zaměřením na identifikaci finančních vzorců souvisejících s nadnárodními represemi, včetně zneužívání nástrojů Finančního akčního výboru (FATF), Interpolu a cestovních databází;

57.vyzývá členské státy, aby poskytly pokyny finančním institucím, zajistily, že jejich vnitrostátní finanční regulační orgány budou mít mandát sdílet dostupné údaje s donucovacími a soudními orgány, a zřídily účinný vnitrostátní mechanismus pro podávání stížností a přezkum;

Ochrana azylových, migračních a konzulárních služeb před zneužíváním pachateli nadnárodních represí

58.zdůrazňuje odpírání konzulárních služeb jako formu nadnárodní represe, která může být spojena se zastrašováním, sledováním nebo nátlakem; odsuzuje zneužívání kontrol mobility státy páchajícími nadnárodní represe, včetně odebírání cestovních pasů, odpírání konzulárních služeb a dalších omezení pohybu;

59.vyzývá Komisi, aby vydala oficiální pokyny pro boj proti konzulárnímu nátlaku a zajistila, aby osoby, na něž jsou zaměřeny nadnárodní represe, nemusely navštěvovat svá velvyslanectví nebo konzuláty v zahraničí;

60.vyzývá členské státy, aby zajistily řádné řešení individuální situace žadatelů, kteří jsou oběťmi nadnárodních represí; vyzývá členské státy a další země schengenského prostoru, aby důsledně a pružně uplatňovaly vízový kodex a používaly příručku EU s cílem řešit potřeby ochrany osob, které jsou terčem nadnárodních represí;

Větší odrazování a odpovědnost

61.zdůrazňuje, že je třeba více postihovat nadnárodní represe a odrazovat od nich, mimo jiné prostřednictvím účinného vyšetřování a stíhání pachatelů a napomáhajících osob; vyzývá členské státy, aby stanovily jasnou právní odpovědnost pro jednotlivce a subjekty, kteří vědomě usnadňují nadnárodní represe ve prospěch cizích států nebo z nich profitují; dále vyzývá k účinnému provádění povinností v oblasti náležité péče podniků v oblasti lidských práv, mimo jiné podle směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti; domnívá se, že přiměřeným opatřením, jak bojovat proti rostoucímu jevu nadnárodních represí páchaných autoritářskými režimy na jednotlivcích s bydlištěm v EU, je prokázat, že EU může být odrazující silou; naléhavě proto vyzývá EU, aby i nadále zvyšovala své vlastní obranné schopnosti a snižovala závislost;

62.vyzývá členské státy, aby posílily preventivní opatření a opatření k vyvození odpovědnosti, mimo jiné tím, že před akreditací budou prověřovat diplomaty, oficiální zaměstnance zúčastněných zemí, tlumočníky, zástupce lobbistů a další příslušné aktéry z hlediska zapojení do nadnárodních represí a přijmou vhodná opatření – včetně vyhoštění, zákazů vstupu nebo pozastavení akreditace – vůči osobám odpovědným za tyto činy; dále vyzývá členské státy, aby sdílely příslušné informace s partnerskými zeměmi s cílem zabránit opětovné akreditaci nebo pokračujícímu zneužívání; domnívá se, že je třeba uznat rizika, která představuje pronikání nadnárodních represí do demokratických opozičních skupin v zahraničí, a přijmout koordinovaná kolektivní opatření k předcházení těmto činnostem a boji proti nim;

63.vyzývá EU a členské státy, aby sledovaly zneužívání soudních nebo donucovacích mechanismů ze strany států nebo subjektů napojených na stát páchajících nadnárodní represe; vyzývá EU a její členské státy, aby na základě dostatečných důkazů zvážily zavedení preventivních opatření vůči těmto státům;

64.vyzývá členské státy, aby zajistily, že jejich právní rámce budou zakazovat zasahování do práv chráněných Evropskou úmluvou o lidských právech, včetně případů, kdy jsou tyto akce prováděny jménem cizí mocnosti, a že toto zapojení bude považováno za přitěžující okolnost při ukládání trestů za související trestné činy;

65.vyzývá Radu, aby prozkoumala možnost označit nadnárodní represe za závažnou trestnou činnost s přeshraničním rozměrem v souladu s článkem 83 Smlouvy o fungování Evropské unie s cílem stanovit společná pravidla EU pro definice a sankce tam, kde je to vhodné; vyzývá Komisi, aby iniciovala právní předpisy s cílem harmonizovat zákaz zahraničního sledování v rámci EU, zejména pokud jde o činnosti, které jsou součástí nadnárodních represí;

66.vyzývá donucovací orgány a soudy, aby vyšetřovaly a stíhaly nadnárodní represe, které podle Římského statutu představují zločiny proti lidskosti;

67.vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s Komisí a ESVČ zahrnuly rizika nadnárodních represí do cestovních informací a konzulárních pokynů EU, mimo jiné prostřednictvím cílených cestovních doporučení pro země, kde věrohodné důkazy naznačují zapojení státních orgánů nebo jejich zástupných subjektů do nadnárodních represí;

68.vyzývá Komisi a ESVČ k zajištění toho, aby osoby a subjekty zapojené do nadnárodních represí byly systematicky posuzovány pro zařazení na seznam v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv, a aby nadnárodní represe byly výslovně uvedeny jako důvod pro zařazení na seznam v rámci nadcházejícího režimu sankcí EU proti nadnárodní organizované trestné činnosti;

69.vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily investice do forenzního, finančního a digitálního vyšetřování nadnárodních represí s cílem identifikovat, přiřazovat a dokumentovat nadnárodní represe a podporovat soudní řízení zahájená oběťmi;

70.vyzývá členské státy, aby se přednostně zaměřovaly na vyšetřování a rozbíjení sítí páchajících nadnárodní represe, včetně zmocněných subjektů a vazeb na organizovanou trestnou činnost, a to prostřednictvím posílené koordinace mezi bezpečnostními, soudními a finančními orgány;

Postavení Evropské unie jako globálního lídra v boji proti nadnárodním represím

71.vyzývá Komisi a ESVČ, aby systematicky začleňovaly boj proti nadnárodním represím do vnější činnosti EU, včetně politických dialogů a dialogů o lidských právech, spolupráce se třetími zeměmi a kandidátskými zeměmi i veřejné diplomacie, a aby své obavy vyjadřovaly veřejně; vyzývá Komisi a ESVČ, aby do mezinárodních dohod a rámců spolupráce zahrnovaly podmínky zabraňující zneužívání vícestranných a dvoustranných dohod o spolupráci v trestních věcech pro účely nadnárodních represí, včetně možnosti jejich pozastavení;

72.vyzývá EU a její členské státy, aby v bilaterálních vztazích se státy páchajícími nadnárodní represe o tomto tématu jednaly, a zaměřovaly se přitom i na nátlak prostřednictvím zástupných subjektů a represí namířeným proti rodinným příslušníkům, a aby vyzývaly k ukončení těchto praktik;

73.vyzývá Komisi a ESVČ, aby posílily strategickou komunikaci o nadnárodních represích, výslovně je uznaly za celosvětovou hrozbu, důrazně odsuzovaly pachatele a deklarovaly podporu EU jednotlivcům, kteří jim čelí;

74.vyzývá ESVČ, aby nadnárodní represe výslovně zahrnula do mandátu zvláštního zástupce EU pro lidská práva a zajistila, aby se jimi zabývaly zprávy EU o lidských právech;

75.vyzývá Komisi a ESVČ, aby při přípravě dohod o financování, spolupráci a partnerství se zeměmi mimo EU systematicky zohledňovaly rizika nadnárodních represí;

76.vyzývá Komisi, aby do svých zpráv o právním státu a rozšíření zahrnula nadnárodní represe jako samostatnou kategorii;

77.vyzývá Komisi, aby se při provádění Evropského štítu pro demokracii, zejména v Evropském středisku pro odolnost demokracie přednostně zaměřovala na nadnárodní represe;

78.vyzývá budoucí předsednictví Rady, aby se prioritně zaměřovala na nadnárodní represe v agendě EU, podporovala výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a pracovala na sdělení Rady, které stanoví soudržný přístup EU k boji proti nadnárodním represím;

79.vítá prohlášení vedoucích představitelů skupiny G7 o nadnárodních represích a vyzývá Radu a Komisi k dalšímu posílení koordinace na úrovni skupiny G7, Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a OSN, a to i prostřednictvím trvalého zapojení v Radě OSN pro lidská práva a podpory činnosti Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva; dále vyzývá, aby se při hodnocení toho, jak jsou země uplatňující tyto praktiky zapojeny do činnosti mezivládních orgánů a iniciativ v jejich rámci, bralo v úvahu, že systematicky páchají nadnárodní represe;

80.vyzývá členské státy, aby v Radě Evropy prosadily úmluvu o nadnárodních represích;

81.je pevně přesvědčen, že by EU měla úzce koordinovat svou činnost s podobně smýšlejícími partnery, mimo jiné prostřednictvím výměny osvědčených postupů v oblasti právních předpisů, ochrany obětí, připisování odpovědnosti a sankcí vůči sítím zástupných subjektů;

° °

82.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a vládám a parlamentům členských států.