1.vítá společné sdělení ze dne 3. prosince 2025 jako nezbytný krok k posílení společného přístupu EU k hospodářské bezpečnosti; konstatuje, že k realizaci cílů EU v oblasti hospodářské bezpečnosti jsou nezbytné další kroky, včetně akčního plánu, postupu a konkrétních cílů pro snižování rizika dodavatelských řetězců ve strategických odvětvích;

2.domnívá se, že společné sdělení správně zdůrazňuje, že je třeba změnit kulturu a přejít od reaktivního k aktivnějšímu přístupu k hospodářské bezpečnosti; zdůrazňuje, že to vyžaduje změnu paradigmatu směrem k celosystémovému přístupu, v jehož rámci by Komise, Evropský parlament, členské státy, soukromý sektor a další veřejné a soukromé zúčastněné strany spolupracovaly s cílem přispět ke zvýšení hospodářské bezpečnosti Unie; zdůrazňuje, že skutečná evropská strategie hospodářské bezpečnosti musí být založena na strategické orientaci a musí zajistit integraci a strategické sladění politiky v oblasti klimatu a energetiky, obchodu a hospodářské soutěže, regulace digitálního trhu, průmyslové politiky, výzkumu a inovací, zahraničních investic a úlohy eura;

3.sdílí odhad Komise, že opatření v oblasti hospodářské bezpečnosti mohou v krátkodobém horizontu vést jak pro společnosti, tak i pro veřejné instituce k jistým nákladům, zdůrazňuje však, že náklady spojené se závislostí a působením hospodářského nátlaku jsou mnohem vyšší; vyzývá k tomu, aby tato opatření byla odpovídajícím způsobem podpořena prostřednictvím víceletého finančního rámce programu Horizont Evropa a Fondu pro konkurenceschopnost; vybízí Komisi, aby zajistila dostatečnou podporu pro průmyslová odvětví a pracovníky, kteří jsou nejvíce postiženi narušením dodavatelských řetězců nebo jinými formami hospodářského tlaku či nátlaku;

4.připomíná, že EU je jednou z největších světových obchodních velmocí, přičemž více než 20 % jejího HDP pochází ze zahraničního obchodu; zdůrazňuje, že obchod a mezinárodní investice mají pro hospodářství EU zásadní význam; zdůrazňuje, že vysokou míru integrace EU na světovém trhu zvýšilo její vystavení narušením, nátlakovým praktikám a strategickému vlivu ze strany třetích zemí, které se uplatňují prostřednictvím kritických míst v rámci dodavatelských řetězců, monopolního přístupu ke klíčovým vstupům, závislosti na vysoce rizikových dodavatelích zásadních technologií a slabin klíčové fyzické a digitální infrastruktury i v souvislosti s dovozem energie ze třetích zemí; zdůrazňuje, že tato značná strukturální závislost na vnějších aktérech, pokud jde o strategické zboží, služby a infrastrukturu, vytváří nebezpečné slabiny, které je třeba naléhavě řešit;

5.zdůrazňuje, že nedávné krize – včetně pandemie onemocnění COVID-19, přerušení zásobování energií v důsledku ruské válečné agrese proti Ukrajině, rozšíření nezákonných cel, obchodních omezení a dalších protekcionistických opatření, opakovaného napětí ovlivňujícího světové dopravní a logistické trasy, nátlakového omezování přístupu ke kritickým materiálům, zvyšování hospodářského dopadu změny klimatu, včetně důsledků extrémních povětrnostních jevů, které vedou k přerušení výroby a logistiky, politiky státní podpory a dumpingu dotované nadměrné kapacity v klíčových odvětvích na evropských trzích ze strany třetích zemí – ukázaly, jak se může závislost na dovozu rychle proměnit v nedostatek zboží a služeb, inflaci, škody na místní výrobní kapacitě a zastavení výroby; poukazuje na to, že závislost na vývozu se ukázala také jako značné riziko pro vývozce EU; zdůrazňuje, že závislost na dovozu i vývozu představuje konkrétní omezení hospodářské činnosti v Evropě a schopnosti EU účinně reagovat na vnější otřesy; vyzdvihuje, že tato zranitelnost je spíše strukturální než dočasná, neboť je důsledkem koncentrací a monopolů, které vznikly v průběhu času;

6.vyjadřuje hluboké znepokojení nad systémovými narušeními trhu ze strany Číny, která podněcují nadměrnou kapacitu, včetně rozsáhlých státem řízených podpůrných mechanismů, strategického zadávání veřejných zakázek v rámci politiky „Buy China“, preferenčního zacházení s domácími firmami a nedostatečné reciprocity; opakuje, že v systému, v němž jedna země dominuje světovému trhu a zaplavuje jej, nemůže existovat spravedlivý obchod;

7.vítá plán Komise na vytvoření komplexního, systematického a pravidelně aktualizovaného posuzování nejkritičtějších závislostí EU v hodnotových řetězcích a vyzývá ji, aby v této souvislosti posoudila také zranitelnost, která by případně mohla zapříčinit kritické body EU, včetně kvantifikovaných údajů o koncentraci dovozu a podílech na světovém trhu podle zemí a odvětví;

8.zdůrazňuje, že se hospodářská bezpečnost nesmí vykládat jako hospodářská izolace; znovu potvrzuje, že otevřenost vůči udržitelnému obchodu a investicím spolu s opatřeními namířenými proti nekalé hospodářské soutěži a diverzifikací partnerů, dodavatelů, dovozu energie a dopravních tras je jedním z hlavních prostředků EU ke snížení strukturální zranitelnosti vůči vnějším otřesům a narušením v klíčových odvětvích i nátlakovým praktikám; zdůrazňuje, že výslovným cílem veškerých obchodních nebo investičních partnerství EU by mělo být posílení odolnosti a hospodářské bezpečnosti EU; zdůrazňuje, že klíčem k důvěryhodnému budování hospodářské bezpečnosti EU je podpora poptávky po alternativních řešeních pocházejících z EU a vytváření odvětvových ekosystémů se sídlem v EU;

9.zdůrazňuje, že otevřenost trhu Unie musí být založena na zásadách reciprocity, spolehlivosti a nevynucování, což nemůže být bezpodmínečné, jsou-li v sázce základní bezpečnostní zájmy; zdůrazňuje, že EU má významné hospodářské přednosti, zejména jednotný trh v hodnotě 18 bilionů EUR se 450 miliony spotřebitelů, vedoucí postavení v oblasti technologicky vyspělé výroby a služeb, přísné standardy a normy i vzdělávací instituce vysoké úrovně a programy výzkumu a vývoje; zdůrazňuje, že tyto silné stránky by měly být využity v situacích vnějšího nátlaku, zejména v oblastech, kde jsou evropské statky nebo technologie nepostradatelné na světových trzích;

10.varuje, že mikroekonomické a makroekonomické prostředí, které oslabuje konkurenceschopnost podniků, jako jsou překážky vnitřního trhu, zbytečná administrativní zátěž, regulační nejistota, vysoké ceny energie, příliš složité povolovací postupy a nedostatečné investice, odrazuje od inovací a oslabuje hospodářskou odolnost a bezpečnostní cíle EU;

11.zdůrazňuje, že nelze podstatně posílit hospodářskou bezpečnost EU, dokud bude evropské hospodářství příliš závislé na dovozu fosilních paliv či technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; domnívá se, že k posílení hospodářské bezpečnosti a konkurenceschopnosti EU přispívá provádění stabilní a předvídatelné dekarbonizační politiky zaměřené na dosažení nulových čistých emisí a ukončení dovozu fosilních paliv; zdůrazňuje, že pro snížení strategické závislosti EU na vnějších subjektech má zásadní význam podstatné zvýšení a urychlení investic do elektrifikace i oběhového hospodářství; vybízí Komisi, aby přijala účinnou a rozsáhlou politiku zaměřenou na stranu poptávky s cílem podpořit poptávku po evropských nízkouhlíkových strategických statcích, jako je zelená ocel, baterie, obnovitelné zdroje energie, polovodiče atd., které mají zásadní význam pro transformaci energetiky; dále vyzývá Komisi k zajištění toho, aby se ekologická transformace neřídila stejnou strukturální logikou závislosti, jen v jiné podobě, a aby za tímto účelem upřednostňovala výrobní kapacitu na úrovni EU, strategické vytváření zásob a silnou diverzifikaci získávání kritických surovin a komponent čistých technologií, na nichž transformace závisí;

12.podtrhuje, že plně fungující a integrovaný jednotný trh je základem hospodářské bezpečnosti; zdůrazňuje, že hlubší integrace a odstranění překážek skutečně harmonizovaného trhu se zbožím, službami a kapitálem jsou nezbytné pro dlouhodobý socioekonomický model, konkurenceschopnost a bezpečnost EU; domnívá se, že navýšení investic do vzdělávání, inovací a výzkumu a vývoje jsou nejlepší dlouhodobou strategií na ochranu hospodářské bezpečnosti EU;

13.vyjadřuje politování nad nadměrnou závislostí EU na třetích zemích, pokud jde o dodávky kritických surovin, a uznává, že tato závislost vystavuje EU značné geopolitické a hospodářské zranitelnosti i zranitelnosti dodavatelského řetězce; domnívá se proto, že udržitelné a strategické řešení představuje posílení domácí odolnosti, mj. prostřednictvím strategických projektů domácí těžby a zpracování i zvýšené recyklační kapacity, účinnějšího využívání zdrojů a plného zavedení modelu oběhového hospodářství; vyzývá k přijetí ambiciózního aktu o oběhovém hospodářství; vyzývá ke stimulaci investic do kritických inovativních oběhových technologií a k ochraně těchto investic;

14.zdůrazňuje, že hlavním cílem politiky hospodářské bezpečnosti je ochrana občanů před zhmotněním vnějších hospodářských otřesů, včetně narušení dodavatelských řetězců, prudkého nárůstu cen energií a důsledků hospodářského nátlaku; vyzývá Komisi a členské státy k zajištění toho, aby byl systematicky posuzován sociální dopad opatření hospodářské bezpečnosti a aby tato opatření neúměrně nezatěžovala nejzranitelnější osoby;

15.připomíná, že obchodní politika je strategickou složkou v rámci pravomocí EU a měla by být proaktivně využívána k ochraně bezpečnostních zájmů a strategické autonomie EU; zdůrazňuje, že je třeba jít nad rámec převážně obranného přístupu a kombinovat a využívat stávající nástroje strategičtějším a prozíravějším způsobem, mimo jiné využitím vzájemné hospodářské závislosti způsobem, který posílí geopolitické postavení EU;

16.připomíná, že účinnost programu EU v oblasti obchodu a hospodářské bezpečnosti závisí na důsledném uplatňování obchodních pravidel a základních doložek v dohodách o obchodu, partnerství a přidružení; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zvýšila své úsilí o zajištění plného a účinného dodržování svých vlastních závazků a povinností, zejména s ohledem na soudržnost politik ve prospěch rozvoje;

17.vyzývá Komisi, aby dokončila probíhající jednání a aktivně usilovala o strategický a ambiciózní přístup k obchodním dohodám a odvětvovým partnerstvím se spolehlivými partnery jakožto ústřednímu prvku strategie diverzifikace; domnívá se, že diverzifikace dodavatelů ze třetích zemí a vývozních trhů by měla být založena na jasném posouzení strukturální zranitelnosti EU a měla by se jím řídit; zdůrazňuje, že je třeba, aby tradiční komplexní dohody o volném obchodu byly prioritně doplněny o nové, pružnější a cílenější formy obchodních a investičních partnerství, jejichž výslovným cílem by bylo snížit riziko při dovozu a vývozu prostřednictvím rozvoje bezpečných a odolných dodavatelských řetězců v některých vysoce rizikových odvětvích; zdůrazňuje, že tato partnerství by měla zahrnovat přísné závazky a vyžadovat plné zapojení Parlamentu a transparentnost ve vztahu k Parlamentu po celou dobu jednání, jakož i souhlas Parlamentu s ratifikačním procesem;

18.zdůrazňuje strategický význam aktualizované dohody o přidružení mezi EU a Mercosurem pro hospodářskou bezpečnost EU; zdůrazňuje, že dohoda přispěje k diverzifikaci přístupu ke kritickým surovinám a k posílení odolných hodnotových řetězců;

19.zdůrazňuje, že je strategicky důležité posílit hospodářskou a obchodní spolupráci s Indií, která je stále významnějším výrobním a technologickým centrem s rostoucí úlohou v oblasti digitálních služeb a dodávek kritických surovin;

20.zdůrazňuje, že je důležité urychlit probíhající jednání o dohodách o volném obchodu s partnery, jako jsou Filipíny a Thajsko, a finalizovat obchodní dohodu s Indonésií, s ohledem na jejich rostoucí úlohu v produkci kritických nerostných surovin, elektroniky a komponent čistých technologií; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí předvídatelné obchodní rámce k řešení vývozních omezení a rizik koncentrace dodávek a k pevnějšímu ukotvení EU v indicko-tichomořských průmyslových hodnotových řetězcích;

21.vítá dokončení obchodních jednání s Austrálií, která je spolehlivým a podobně smýšlejícím partnerem; zdůrazňuje význam tohoto partnerství založeného na pravidlech, které přispívá ke stabilitě dodávek a diverzifikaci dodavatelských řetězců vzhledem k významným zásobám kritických surovin, které se v Austrálii nacházejí, a vzhledem k její produkci těžebních a zpracovatelských technologií; vítá další spolupráci při řešení společných výzev v oblasti hospodářské bezpečnosti, zejména s ohledem na bezprostřední zkušenosti Austrálie s reakcí na hospodářský nátlak;

22.vyzývá k navázání strukturovaného dialogu mezi EU a Spojeným královstvím o hospodářské bezpečnosti s cílem posílit koordinaci v oblasti obchodu, prověřování investic a odolnosti dodavatelského řetězce; podporuje užší spolupráci v rámci dohody o obchodu a spolupráci mezi EU a Spojeným královstvím s cílem předvídat narušení ve strategických odvětvích;

23.podporuje výzvu strategie EU pro indicko-tichomořský region k prohloubení spolupráce s asijskými partnery v oblasti hospodářské bezpečnosti, mimo jiné prostřednictvím posílených partnerství se členy Sdružení národů jihovýchodní Asie a užší interakce s partnery, kteří se účastní komplexní a progresívní dohody o transpacifickém partnerství;

24.naléhavě vyzývá členské státy, aby ratifikovaly zbývající dohody o volném obchodu;

25.vyzývá Komisi, aby navrhla zahájit nový komplexní dialog o obchodu a investicích s rozvojovými zeměmi a regiony, který by byl založen na vzájemně prospěšných partnerstvích, která by šla nad rámec rozšiřování přístupu na trh nebo těžby přírodních zdrojů; zdůrazňuje, že je důležité podporovat v rámci obchodních dohod a odvětvových partnerství vytváření místních a regionálních hodnot rozvíjením čistých a udržitelných hodnotových řetězců a zároveň podporovat inkluzivní a udržitelný rozvoj a zajistit ochranu environmentálních norem a pracovních práv;

26.konstatuje, že EU je v současné době závislá na Číně, pokud jde o přibližně 98 % dodávek vzácných zemin a více než 90 % dovozu hořčíku, že míra domácí recyklace vzácných zemin zůstává nižší než 1 % a že více než 60 % celosvětové kapacity rafinace lithia a více než 85 % zpracovacích kapacit vzácných zemin je soustředěno v jediné třetí zemi, což má za následek, že EU je daleko od splnění cílů stanovených v nařízení o kritických surovinách; zdůrazňuje význam dohod s podobně smýšlejícími zeměmi, které byly v této oblasti uzavřeny, a potřebu pokračovat v jednáních o nových partnerstvích s cílem posílit odolnost dodavatelských řetězců EU;

27.zdůrazňuje, že strategickým cílem obchodní politiky EU by měla být diverzifikace zdrojů dodávek kritických surovin, vzhledem k jejich zásadní úloze v ekologické a digitální transformaci a v obraně; konstatuje, že ačkoli nařízení o kritických surovinách znamená důležitý krok k posílení odolnosti EU, stále nedostačuje k tomu, aby řešilo klíčová zranitelná místa, zejména pokračující koncentraci rafinačních a zpracovatelských kapacit v omezeném počtu třetích zemí; zdůrazňuje, že na úrovni EU se nařízení opírá o nezávazné referenční hodnoty a že dostupnost účelově vázaného financování a schopnost účinného provádění jsou i nadále omezené;

28.vítá iniciativu RESourceEU, jejímž cílem je zvýšit financování strategické domácí těžební, zpracovatelské a recyklační kapacity; zdůrazňuje však, že tato podpůrná opatření je třeba kombinovat s ochrannými opatřeními a opatřeními v oblasti partnerství, aby se do roku 2030 podařilo snížit riziko týkající se hodnotového řetězce kritických surovin; opakuje, že dlouhodobé obchodní důvody pro investování do důvěryhodných hodnotových řetězců kritických surovin a životaschopnost těchto investic by proto měly být doprovázeny minimálními cenami a zárukami odběru v úzké spolupráci s podobně smýšlejícími zeměmi, čímž by se zabránilo riziku, že třetí země zneužije své monopolní postavení k nabízení levnějších cen než její zranitelní konkurenti; zdůrazňuje, že iniciativa RESourceEU se musí stát účinným nástrojem k urychlení dosažení cílů pro rok 2030, které jsou stanoveny v nařízení o kritických surovinách; zdůrazňuje, že bez rychlé mobilizace koordinované finanční podpory pro těžební, zpracovatelské a recyklační projekty nebude EU schopna splnit své referenční cíle ve stanoveném časovém rámci;

29.zdůrazňuje, že diplomacie EU v oblasti kritických surovin by měla jít nad rámec těžby a přístupu k primárním zdrojům a systematicky se zabývat zpracovatelskými, rafinačními a navazujícími činnostmi, kde se nadále vyskytují obzvláště akutní strategicky zranitelná místa a rizika koncentrace;

30.dochází k závěru, že posílení hospodářské bezpečnosti EU je klíčem k zajištění hospodářské a politické suverenity EU, integrity jednotného trhu, odolnosti dodavatelských řetězců, hospodářské životaschopnosti unijních společností i živobytí občanů EU, a to i s ohledem na kvalitní pracovní místa; zdůrazňuje, že komplexní a integrovaný přístup k hospodářské bezpečnosti by se měl zaměřit nejen na snížení vnější závislosti, ale také na budování strategické autonomie v oblasti kritických surovin, technologií, energetiky, dopravy, financí a digitální infrastruktury; proto vyzývá Komisi, aby s cílem zajistit jednotný přístup začlenila hospodářskou bezpečnost do všech oblastí průmyslové politiky, mj. do odvětvových právních předpisů a posuzování rizik dodavatelských řetězců;

31.uznává, že některé kritické ekonomické expozice vyžadují z důvodu svého rozsahu, koncentrace, strategického významu nebo nevratnosti cílená, naléhavá a rozhodná zmírňující opatření; zdůrazňuje, že v takových případech mohou opatření legitimně zahrnovat omezení nebo zákaz přístupu na trh, hospodářské činnosti nebo investičních toků ze třetích zemí, aby byly chráněny základní zájmy EU a veřejný pořádek; opakuje, že přístup na jednotný trh je nejvýznamnějším pákovým mechanismem EU, a vyzývá Komisi a členské státy, aby využily reverzní závislosti k nátlaku na třetí země, aby odstranily nelegitimní vývozní omezení uvalená na EU;

32.vybízí Komisi, aby navrhla více opatření k předcházení nebo omezení rizik pro hospodářskou bezpečnost; podporuje v tomto ohledu návrh Komise požadovat, aby hospodářské subjekty EU diverzifikovaly dodavatele v konkrétních vysoce rizikových odvětvích; domnívá se, že tento požadavek by měl být v budoucnu rozšířen na to, aby hospodářské subjekty diverzifikovaly také zemi nebo region dodávek;

33.zdůrazňuje, že je třeba vypracovat účinné nástroje zaměřené na včasné monitorování, identifikaci a posuzování rizik hospodářské bezpečnosti v hodnotových řetězcích ve vysoce rizikových oblastech, aby bylo možné proaktivně mapovat stávající a potenciální strategické závislosti; zdůrazňuje, že členské státy a soukromý sektor jsou zásadními partnery při odhalování a posuzování závislostí; podporuje návrh Komise na zřízení zpravodajského centra pro hospodářskou bezpečnost, které by konsolidovalo dostupné informace; vyzývá Komisi, aby vyvinula nástroje zaměřené na sdílení hospodářských zpravodajských informací s mezinárodními partnery s cílem předvídat kroky třetích zemí využívajících závislost jako zbraň proti EU;

34.vyzývá Komisi, aby každoročně sestavovala srovnávací přehled hospodářské bezpečnosti, který by systematicky hodnotil pokrok při plnění cílů stanovených ve strategii hospodářské bezpečnosti; zdůrazňuje, že tento mechanismus by měl zahrnovat jasné a měřitelné ukazatele prokazující mimo jiné snížení kritických závislostí podle odvětví, počet nástrojů na ochranu obchodu, které byly označeny za relevantní pro hospodářskou bezpečnost, a nárůst počtu alternativních dodavatelů; zdůrazňuje, že transparentní a pravidelné podávání zpráv má zásadní význam pro zajištění odpovědnosti a informovaných úprav politiky;

35.vyzdvihuje, že tato opatření by měla být přiměřená a přizpůsobená závažnosti a přetrvávajícímu riziku, měla by vycházet z jasně definovaných prahů rizika, objektivních a ověřitelných kritérií a předchozích posouzení a měla by podléhat průběžnému monitorování a přezkumu;

36.poukazuje na to, že jak navrhuje Komise ve společném sdělení ze dne 3. prosince 2025, stávající nástroje EU určené k řešení strukturálních slabin, narušení trhu a netržního chování by měly být v případě potřeby modernizovány a využívány strategičtěji a rozhodněji a že roztříštěné, váhavé nebo nedůsledné využívání těchto nástrojů oslabuje jejich účinnost, včetně jejich odrazujícího účinku; naléhavě vyzývá Komisi, aby zkrátila časový rozvrh pro šetření v oblasti ochrany obchodu a následovala příklad různých zemí v tom, že bude více využívat stávající ustanovení o hrozbě újmy a prozatímní opatření, přičemž oba postupy jsou právně přípustné, ale nedostatečně využívané, s cílem zabránit nenapravitelným škodám na průmyslu EU;

37.zdůrazňuje, že ačkoli hospodářské bezpečnosti nelze v dlouhodobém horizontu dosáhnout prostřednictvím obecných opatření soběstačnosti nebo protekcionistických opatření, je v současné době naléhavě nutné přijmout cílená opatření k zastavení vlny deindustrializace a k ochraně strategických odvětví v EU před nekalou konkurencí, kterou představuje levný dovoz ze třetích zemí v odvětvích, jako je ocelářství, chemický průmysl, farmaceutický průmysl, obnovitelná energie a environmentální zboží; vyzývá Komisi, aby vypracovala akční plán na ochranu strategických odvětví EU, která jsou nejvíce ohrožena celosvětovou nadměrnou kapacitou;

38.domnívá se, že paralelní rozšiřování průmyslové kapacity v mnoha strategických odvětvích některými velkými ekonomikami třetích zemí, zejména Čínou, představuje systémovou konkurenční výzvu, kterou nelze odpovídajícím způsobem řešit reakcí v rámci jednotlivých odvětví; domnívá se, že systémová rizika této povahy vyžadují systémovou reakci zaměřenou spíše na strukturální podmínky, které vytvářejí nadměrnou kapacitu ve velkém měřítku, než na zvládání jejich dopadů na jednotlivých trzích;

39.vítá návrh nařízení o řešení negativních účinků celosvětové nadměrné kapacity na obchod na trhu s ocelí v Unii COM(2025)0726., který předložila Komise dne 7. října 2025 a v němž se uznává strategický význam zachování životaschopného evropského ocelářského průmyslu; zdůrazňuje, že ztráta evropské výrobní kapacity oceli by pro hospodářskou bezpečnost představovala nevratné riziko; konstatuje však, že problém nadměrné kapacity se neomezuje pouze na odvětví oceli a hliníku, ale dopadá na mnoho dalších odvětví, jako je odvětví chemických látek či výrobků z oceli a hliníku; je znepokojen tím, že šetření v oblasti ochrany obchodu jsou příliš pomalá, náročná na zdroje a specifická pro konkrétní výrobky, aby odpovídajícím způsobem řešila narušení způsobená nadměrnou kapacitou v rámci celého hospodářství; domnívá se, že EU by se měla vybavit vhodnými nástroji ke sledování a řešení systémové nadměrné kapacity v celém hodnotovém řetězci;

40.podtrhuje, že pokud jsou opatření na prosazování pravidel přijímána se zpožděním, nedůsledně nebo jsou vnímána jako nejistá, dochází k oslabení odrazujícího účinku a konkurenceschopnosti; vyzývá proto Komisi, aby zajistila včasné rozhodování, jasná aktivační kritéria a předvídatelné důsledky, jakmile bude zjištěna přítomnost nebo hrozba rizik pro hospodářskou bezpečnost nebo nekalých praktik;

41.zdůrazňuje, že účinné prosazování obchodní politiky EU a rozšiřující se rozměr hospodářské bezpečnosti vyžadují odpovídající administrativní a technické zdroje; vyzývá Komisi, aby zajistila, že její Generální ředitelství pro obchod a hospodářskou bezpečnost bude mít k dispozici dostatek zaměstnanců, odborných znalostí a zdrojů, aby mohlo účinně provádět Strategii hospodářské bezpečnosti EU; zdůrazňuje, že v současném geoekonomickém kontextu by měly být schopnosti EU v oblasti hospodářské bezpečnosti posíleny;

42.zdůrazňuje, že systematické prosazování stávajících obchodních pravidel je hlavní a přiměřenou reakcí EU na jejich nedodržování a nezbytným předpokladem pro jakoukoli důvěryhodnou strategii hospodářské bezpečnosti; vyjadřuje však politování nad tím, že prosazování stávajících pravidel problém plně neřeší; vyzývá proto Komisi, aby zavedla vyšší antidumpingová cla podobná těm, která uplatňují srovnatelní partneři, a tím bojovala proti odklonu obchodu a proti dumpingu na trhu EU; dále vyzývá Komisi, aby do výpočtu dumpingového rozpětí vývozců ze třetích zemí zahrnula náklady na životní prostředí, energii a pracovní sílu a aby se odklonila od pravidla „nižšího cla“, které Světová obchodní organizace (WTO) nevyžaduje;

43.konstatuje, že antidumpingová a antisubvenční řízení jsou příliš úzce zaměřená, náročná na zdroje a příliš pomalá na to, aby řešila rozsah a strukturální povahu výzev v oblasti hospodářské soutěže a nadměrné kapacity, kterým průmysl EU v současnosti čelí;

44.zdůrazňuje, že cíle EU v oblasti odolnosti – zahrnující schopnost řídit ekologickou, hospodářskou a sociální transformaci udržitelným, spravedlivým a demokratickým způsobem, jakož i ochranu zdraví lidí, zvířat a rostlin a přírodních zdrojů – jsou pevně zakotveny v primárním a sekundárním právu EU; domnívá se, že tento právní rámec poskytuje pevný a do značné míry nevyužitý základ pro uplatnění obecných výjimek stanovených v článku XX Všeobecné dohody o clech a obchodu; vyzývá Komisi, aby plněji a systematičtěji využívala výjimky podle článku XX v případech, kdy jsou opatření EU sledující tyto legitimní politické cíle napadena v rámci WTO;

45.vyzývá Komisi, aby navrhla změny stávajících nástrojů s cílem umožnit jejich aktivnější, strategičtější a koordinovanější využívání a aby navrhla nové nástroje tam, kde byla zjištěna jasná a prokazatelná mezera v účinnosti stávajících nástrojů EU; vyzývá k zefektivnění stávajících a budoucích právních předpisů a iniciativ vztahujících se k hospodářské bezpečnosti;

46.zdůrazňuje, že důvěryhodnost reakce EU na hospodářský nátlak závisí především na její ochotě včas identifikovat a formálně charakterizovat nátlakové praktiky, a tím zahájit proces, který je základem odrazujícího účinku i vlivu při vyjednávání; domnívá se, že nejvhodnějším nástrojem pro posílení pozice EU v tomto ohledu je protinátlakový nástroj; zdůrazňuje, že tento nástroj by měl být aktivován vůči nátlaku nebo hrozbám nátlaku a zároveň by měly být prozkoumány všechny možnosti zmírnění napětí před uložením protiopatření jako krajního řešení;

47.vyzývá Komisi, aby urychleně posílila odrazující kapacitu EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala proaktivní strategii s cílem reagovat na hrozby zaměřené na hospodářskou suverenitu EU, včetně její základní kritické infrastruktury; zdůrazňuje, že tato strategie musí být schopna rychle a účinně odrazovat zahraniční aktéry od toho, aby začali uskutečňovat své hrozby, a to s využitím plného arzenálu protiopatření EU;

48.zdůrazňuje, že v případech, kdy prosazování pravidel a angažovanost nevedou ke změně chování, měla by reakce EU probíhat na základě postupného, přiměřeného a reverzibilního přístupu k eskalaci, který by umožnil kontrolované zvyšování tlaku při zachování právní jistoty a důvěryhodných možností deeskalace; naléhavě vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu reagovala rozhodněji, a připomíná, že opatření, která nezmění nátlakové chování a chování působící újmu, mohou oslabit důvěryhodnost a vliv obchodní politiky EU, a tím způsobit vysoké počáteční politické náklady na zásah, aniž by však obnovila rovné podmínky;

49.vyzývá Komisi, aby zajistila, že uplatňování nástrojů prosazování pravidel, ochrany obchodu a boje proti nátlaku bude koordinováno v rámci soudržného operačního rámce ve spolupráci s členskými státy a hospodářskými subjekty; dále vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost vytvoření mechanismu pro sdílení zátěže na úrovni EU, který by pomohl rozdělit náklady vnitrostátních reakcí na hospodářský nátlak a zajistil politickou soudržnost a hospodářskou odolnost v situaci stupňujícího se napětí v oblasti obchodu;

50.zdůrazňuje, že evropská moc v oblasti veřejného financování je hlavní silnou stránkou EU; domnívá se, že by neměly být vynakládány žádné unijní veřejné finanční prostředky, pokud prokazatelně neposilují svrchovanost a odolnost EU; vyzývá Komisi, aby využila tento vliv a vytvořila nástroj pro pozastavení financování, který by umožnil rychle omezit přístup k financování EU v situacích, kdy třetí země přijmou opatření, která ohrožují hospodářskou bezpečnost EU;

51.zdůrazňuje, že je třeba zajistit bezpečný a nepřetržitý přístup ke kritickým komponentám, surovinám a základním technologiím používaným při výrobě související s obranou; zdůrazňuje, že zranitelná místa dodavatelského řetězce v odvětvích dvojího užití mohou přímo ovlivnit operační pohotovost a hospodářskou odolnost EU;

52.zdůrazňuje, že rostoucí vazby mezi civilními inovacemi a obranným využitím vyžadují společný přístup k prověřování, kontrole vývozu a dohledu nad investicemi v odvětvích dvojího užití, aby se zabránilo nezamýšleným transferům citlivých technologií a zároveň se zachovala konkurenceschopnost EU;

53.zdůrazňuje strukturální omezení rámce EU pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití, zejména jeho závislost na pomalu se vyvíjejících mnohostranných režimech, jeho omezenou schopnost předvídat vznikající a rychle se vyvíjející technologie a reagovat na ně a jeho roztříštěné provádění v členských státech;

54.domnívá se, že současný rámec pro kontrolu vývozu je směsicí různých vnitrostátních politik a opatření na úrovni členských států, která postrádá účinnost, soudržnost a rychlost potřebnou k reakci na stávající geoekonomický kontext; zdůrazňuje, že pro zajištění hospodářské bezpečnosti EU je naléhavě nutné, aby došlo k reformě a odklonu od stávajících vnitrostátních politik kontroly vývozu; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit harmonizovaný režim kontroly vývozu na úrovni EU; zdůrazňuje, že hospodářskou bezpečnost EU by podstatně posílilo sladění kontrol vývozu s mezinárodními partnery;

55.vítá nedávné aktualizace seznamu EU pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití v souladu se seznamem dohodnutým pod záštitou Wassenaarského ujednání, přestože Rusko toto ujednání vetovalo; vyzývá k urychlené revizi nařízení (EU) 2021/821 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (Úř. věst. L 206, 11.6.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/821/oj). s cílem umožnit EU vystupovat v oblasti kontrol vývozu jednotně a zavést jednotné kontroly v celé EU a zároveň zachovat mezinárodní sladění a právní jistotu pro hospodářské subjekty; v této souvislosti vyzývá ke zřízení konsolidovaného oddělení pro společnou politiku hospodářské bezpečnosti v rámci Komise, které by se zabývalo vyvíjejícími se výzvami v oblasti hospodářské bezpečnosti, které představuje soustavné vyhýbání se kontrolám vývozu a sankcím EU ze strany třetích zemí; konstatuje, že toto oddělení by mělo být podporováno zpravodajskou komunitou členských států, a to lepším přístupem ke zpravodajským informacím v reálném čase o sítích pro vyhýbání se kontrolám vývozu a sankcím a schopnostmi sdílení zpravodajských informací v reálném čase s průmyslem s cílem identifikovat vznikající taktiky tohoto obcházení; dále konstatuje, že by toto oddělení mělo být vybaveno pravomocí prosazovat kontroly vývozu a zdroji pro rozvoj technologií, analýzu a mezinárodní koordinaci a pravomocí zavádět spolehlivé ověřovací systémy a technologie sledování dodavatelského řetězce;

56.zdůrazňuje, že společná bezpečnostní a obranná politika EU by měla zajistit soudržnost s cíli EU v oblasti hospodářské bezpečnosti; zdůrazňuje, že strategické závislosti, zranitelná místa dodavatelského řetězce a nátlakové hospodářské praktiky mají stále častěji přímé bezpečnostní důsledky a ovlivňují kapacitu technologické a průmyslové základny obrany EU; vyzývá k systematickému začleňování aspektů hospodářské bezpečnosti do strategických politik EU, jejího obranného plánování a mechanismů reakce na krize s cílem posílit připravenost a odolnost EU ve stále konkurenčnějším geopolitickém prostředí;

57.vítá probíhající legislativní práci na aktu o akcelerátoru průmyslu a zdůrazňuje jeho potenciál přispět k plnění cílů EU v oblasti hospodářské bezpečnosti; domnívá se, že tento akt by mohl podstatně přispět ke snížení strategických závislostí a ke zvýšení odolnosti EU vůči vnějším otřesům a nátlakovým praktikám;

58.zdůrazňuje, že programy financované EU ve strategicky citlivých odvětvích by měly být koncipovány a prováděny tak, aby byly přínosem především pro investice, které posilují evropskou průmyslovou kapacitu, technologický rozvoj a vytváření hodnot v EU; zdůrazňuje, že přístup k finančním prostředkům EU v těchto odvětvích by měl podléhat vhodným zárukám a podmínkám, které zajistí, aby příjemci nepředstavovali rizika pro hospodářskou bezpečnost a aby financované činnosti účinně přispívaly k dlouhodobé odolnosti a strategickým zájmům EU;

59.zdůrazňuje, že jsou rovněž zapotřebí opatření, která by motivovala k výrobě v EU, aby se EU stala nepostradatelnější v kritických dodavatelských řetězcích a kritických bodech; vítá požadavky na odolnost stanovené v aktu o průmyslu pro nulové čisté emise Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724 (Úř. věst. L, 2024/1735, 28.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1735/oj). a zdůrazňuje, že je důležité je kombinovat s kvótami od spolehlivých dodavatelů, a to i s cílem povzbudit alternativní dodavatele se sídlem v EU a dosáhnout výrobních cílů, které byly v aktu o průmyslu pro nulové čisté emise stanoveny;

60.zdůrazňuje, že rozhodnutí o zadávání veřejných zakázek ve strategických odvětvích by měla být využita jako páka k posílení průmyslové kapacity EU, bezpečnosti dodávek a hospodářské bezpečnosti; zdůrazňuje, že přístup k veřejným zakázkám v těchto odvětvích a k související podpoře EU by měl podléhat jasným podmínkám způsobilosti, které zajistí, aby zúčastněné subjekty nepředstavovaly hospodářská bezpečnostní rizika;

61.zdůrazňuje, že je třeba řešit nedostatečný reciproční přístup k veřejným zakázkám v klíčových odvětvích; vyzývá k účinnému využívání nástrojů EU vůči třetím zemím v reakci na restriktivní nebo diskriminační opatření v oblasti veřejných zakázek na základě zásady rovných podmínek;

62.připomíná, že přeshraniční investice a kapitálové toky jsou důležitou hnací silou růstu, inovací a konkurenceschopnosti v EU; konstatuje, že evropské scaleupy, které potřebují finanční prostředky ve výši přesahující 1 miliardu EUR, jsou často nuceny opustit EU, aby si zajistily kapitál; vyzývá proto Komisi, aby urychleně dokončila kapitálovou unii, a Evropský fond pro konkurenceschopnost, aby tuto mezeru ve financování scaleupů zaplnil; konstatuje však také, že investice mohou vytvářet expozici, v rámci níž se kontrola, vliv nebo přístup k citlivým zařízením, technologiím nebo kritické infrastruktuře soustředí do třetích zemí;

63.vyzdvihuje význam revidovaného nařízení o prověřování přímých zahraničních investic jako základního nástroje hospodářské bezpečnosti a vyzývá k jeho důslednému, účinnému a striktnímu uplatňování ve všech členských státech, mimo jiné prostřednictvím komplexních vnitrostátních mechanismů prověřování, jasných časových harmonogramů a posílené spolupráce a výměny informací mezi vnitrostátními orgány a Komisí, a k účinným následným opatřením, pokud jsou zjištěna rizika; naléhavě vyzývá Komisi, aby plně a proaktivně využívala ustanovení tohoto revidovaného nařízení k tomu, aby zajistila průběžné přezkoumávání a pravidelné aktualizování seznamu kritických technologií;

64.vyzývá k soudržnějšímu a koordinovanějšímu evropskému přístupu k prověřování investic, podpořenému důslednějším prosazováním na úrovni EU a pevnějšími a jasně definovanými podmínkami přístupu na trh; požaduje v tomto ohledu další důkladné mechanismy prověřování přímých zahraničních investic pomocí ukazatelů hospodářské bezpečnosti, jako jsou společné podniky, přenos technologií do evropských subjektů, dohody o odběru, v nichž se zahraniční investiční partneři zavážou k nákupu konkrétního podílu výroby, nábor pracovníků z EU a integrace s hodnotovými řetězci EU;

65.vyjadřuje hluboké znepokojení nad zrychlujícím se tempem, jakým velké technologické společnosti mimo EU konsolidují tržní sílu v oblasti umělé inteligence a kvantových technologií; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda jsou stávající mechanismy EU dostatečně vybaveny k odhalování, přezkumu a v případě potřeby zastavení netradičních transakcí, jako jsou ujednání o pronájmu a poskytování licencí, které ohrožují hospodářskou bezpečnost EU ve strategicky citlivých odvětvích tím, že obcházejí prahové hodnoty pro oznamování fúzí a prověřování přímých zahraničních investic;

66.bere na vědomí zkušenosti Japonska s posilováním rámce hospodářské bezpečnosti po přerušení dodávek vzácných zemin v roce 2010, které odhalilo strategická rizika nadměrné závislosti na jediném dodavateli; jako vzor vyzdvihuje roli, kterou hraje tamní ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu při koordinaci prověřování investic, kontrol vývozu a opatření k posílení odolnosti průmyslu;

67.vyzývá EU, aby se poučila z role, kterou hraje Výbor pro zahraniční investice ve Spojených státech při zajišťování soudržného a koordinovaného přístupu k prověřování investic a ochraně kritických technologií v různých agenturách a institucích;

68.zdůrazňuje, že investice ovlivňující kritickou infrastrukturu vyžadují zvýšenou ostražitost, neboť změny ve vlastnictví, správě nebo provozní kontrole mohou mít přímý vliv na bezpečnost a kontinuitu dodávek, což se týká zejména hlavních dopravních a logistických uzlů, které jsou rozhodující pro zahraniční obchod a vojenskou mobilitu, jakož i infrastruktury pro výrobu, přenos, distribuci a ukládání energie; je hluboce znepokojen prohlubující se závislostí na vysoce rizikových prodejcích v kritické infrastruktuře EU; dochází k závěru, že EU nahradila svou závislost na fosilních palivech dovozem čistých technologií z vysoce rizikových třetích zemí, zejména v oblasti větrné a solární energie a baterií, a konstatuje, že tyto technologie jsou často vybaveny schopnostmi pro dálkové monitorování a aktualizaci, což vytváří výrazně větší riziko exfiltrace dat, narušení systému nebo vzdáleného zasahování do energetických sítí, dopravních systémů a další kritické infrastruktury; domnívá se, že tyto strukturální závislosti vystavují EU ekonomickému nátlaku a bezpečnostním zranitelnostem v době zvýšené geopolitické konkurence, a naléhavě vyzývá EU, aby se v těchto odvětvích stala nezávislejší; vítá revizi aktu o kybernetické bezpečnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 (akt o kybernetické bezpečnosti) (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 15. ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/881/oj). jako příležitost k zajištění toho, aby bylo všem provozovatelům kritické infrastruktury zakázáno používat systémy se schopnostmi dálkového monitorování, které jsou vyráběny vysoce rizikovými prodejci nebo za použití technologií licencovaných od těchto prodejců;

69.považuje za zásadní, aby Komise hrála významnější roli při zajišťování hospodářské bezpečnosti EU, která by odpovídala výlučné pravomoci EU v oblasti společné obchodní politiky podle článku 207 Smlouvy o fungování Evropské unie; v této souvislosti poukazuje na nařízení o zahraničních subvencích Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh (Úř. věst. L 330, 23.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2560/oj). jako na silný a účinný nástroj na úrovni EU, který má chránit vnitřní trh před narušením, a zdůrazňuje jeho významnou odrazující hodnotu; považuje za zásadní, aby byla Komise v konečném důsledku odpovědná za povolování nebo blokování přímých zahraničních investic v EU, pokud představují riziko pro hospodářskou bezpečnost v celé EU; varuje, že ponechání těchto rozhodnutí na členských státech vytváří riziko „závodu ke dnu“, kdy konkurence v oblasti příchozích investic vede jednotlivé členské státy ke schvalování transakcí, které poškozují společné zájmy EU; vyzývá Komisi, aby plně a rozhodně využila svých pravomocí podle nařízení o zahraničních subvencích, a to i prostřednictvím šetření z moci úřední, k řešení nově vznikajících praktik obcházení, jako je offshoring cel, kdy vývozci získávají nebo zřizují výrobní zařízení ve třetích zemích nebo v EU s cílem získat nový původ zboží, čímž obcházejí stávající antidumpingová nebo antisubvenční cla EU, nebo s cílem získat monopolní postavení na trhu EU;

70.poukazuje na to, že rizika pro hospodářskou bezpečnost vznikají také v případech, kdy odchozí investice, strategická partnerství nebo restrukturalizace podniků umožňují transfer, vývoj nebo rozšiřování citlivých technologií, výrobních kapacit nebo technického know-how mimo EU, a to i prostřednictvím investic „na zelené louce“, společných podniků, licenčních ujednání, smluvní výroby nebo přemístění klíčových výzkumných a vývojových či výrobních činností; zdůrazňuje, že tyto transfery mohou oslabit dlouhodobou průmyslovou základnu nebo vedoucí postavení EU v oblasti technologií;

71.bere na vědomí doporučení Komise týkající se odchozích investic a zdůrazňuje, že je třeba na úrovni EU dosáhnout společného pohledu na potenciální rizika vyplývající z investic, partnerství nebo restrukturalizace podniků; zdůrazňuje význam cíleného a přiměřeného přístupu založeného na rizicích a faktech, který se omezí na jasně identifikovaná a dobře definovaná rizika, aby se zabránilo nezamýšleným vedlejším účinkům na legitimní ekonomické činnosti a aby se zajistilo, že nebude ohrožena konkurenceschopnost, inovační kapacita a legitimní globální ekonomická angažovanost EU; vyzývá Komisi, aby co nejdříve navrhla rámec pro prověřování odchozích investic, který bude řešit rizika úniku kritických technologií;

72.vyzdvihuje, že v zájmu zajištění své hospodářské bezpečnosti si EU musí zachovat účinnou kontrolu, rozhodovací kapacitu a provozní autonomii nebo strategickou nepostradatelnost v oblasti kritických technologií, mezi něž patří zejména vyspělé polovodiče a mikroelektronika, cloudová a datová infrastruktura, umělá inteligence a vysoce výkonná výpočetní technika, kvantové technologie, vyspělá robotika, kosmické a satelitní systémy, kybernetická bezpečnost a šifrovací technologie a klíčové technologie související s energetikou, neboť to jsou základní pilíře evropské technologické a ekonomické suverenity; vyzývá Komisi, aby zajistila, že rizika spojená s investicemi v těchto oblastech budou posuzována a řešena cíleně a důvěrně;

73.zdůrazňuje, že EU by se měla plně podílet na nově vznikajících rámcích pro koordinaci polovodičů; zdůrazňuje, že EU je v současné době v těchto ujednáních nedostatečně zastoupena, a to navzdory strategické roli některých společností EU v globálních dodavatelských řetězcích polovodičů.

74.zdůrazňuje, že ve strategicky citlivých odvětvích představují duševní vlastnictví a průmyslové know-how klíčová strategická aktiva, jejichž kontrola a umístění jsou pro hospodářskou bezpečnost EU zásadní; zdůrazňuje, že veřejná podpora, rozhodnutí o zadávání veřejných zakázek a povolení zahraničních investic by měly zahrnovat záruky, které zajistí, aby kritické duševní vlastnictví vytvořené nebo vyvinuté v EU skutečně zůstalo v EU a nebylo přenášeno mimo ni způsobem, který ohrožuje vedoucí postavení EU v oblasti technologií a její průmyslovou kapacitu;

75.zdůrazňuje, že rizika pro hospodářskou bezpečnost mohou vzniknout i po uskutečnění investice, a zdůrazňuje, že je třeba účinně sledovat a posuzovat rizika po uskutečnění investice, včetně správy a řízení, strategického rozhodování a potenciálního přenosu kritických technologií nebo know-how, aby se zajistilo úplné splnění cílů rámce EU pro prověřování investic;

76.domnívá se, že námořní dopravní trasy, přístavy a logistické služby jsou pro hospodářskou bezpečnost kriticky důležitými aktivy, a zdůrazňuje, že ochrana svobody plavby by měla být klíčovým diplomatickým a vojenským cílem EU; vyzývá k posílení pohotovostního plánování a koordinovaných mechanismů připravenosti na úrovni EU s cílem řešit dlouhodobá narušení, která mají dopad na důležité námořní kritické body, jako je Hormuzský průliv;

77.vyzývá k vytvoření mechanismu EU pro odolnost letecké nákladní přepravy základního zboží (např. zdravotnických potřeb a kritických komponent), včetně rychlé mobilizace kapacit a zjednodušených postupů povolování během krizových období;

78.vyzývá ke strategickému přístupu ke koridorům pro železniční nákladní dopravu, přičemž prioritou by mělo být posílení a integrace vnitřní sítě nákladní dopravy EU, aby se vyřešila stávající neefektivita a kritická místa a zároveň podpořila diverzifikovaná a odolná spojení se třetími zeměmi, a to i podél tras mezi Evropou a Asií; zdůrazňuje, že je třeba provést posouzení rizik u infrastruktury koridorů, provozovatelů a digitálních systémů podporujících železniční nákladní dopravu;

79.konstatuje, že pojištění námořní dopravy a klasifikace námořních rizik se mohou v krizových situacích stát de facto obchodními překážkami; vyzývá ke spolupráci na úrovni EU s pojistiteli, subjekty provádějícími klasifikaci a rejdařskými společnostmi, aby se zajistila kontinuita kriticky důležitých zásilek a zabránilo se manipulaci prostřednictvím nátlaku;

80.vyzývá k většímu využívání údajů o přepravě a kontejnerech k odhalování nátlaku, obcházení a nezákonného odklonu, včetně lepší schopnosti EU identifikovat využívání neobvyklých vzorců směrování a překládkových uzlů k obcházení sankcí;

81.vítá zavedení celního a hraničního zrychleného postupu pro kritické vstupy a základní zboží v rámci přepracování celního kodexu EU a bere na vědomí, že má být aktivován během závažných narušení a zahrnuje harmonizovaná kritéria, aby se zabránilo roztříštěnosti mezi členskými státy;

82.vyzývá k posílení odolnosti EU vůči rozsáhlému narušení globálního družicového navigačního systému (GNSS), včetně rušení a spoofingu s dopadem na letectví, a to zavedením záložních navigačních protokolů a bezpečných alternativ určování polohy a spolehlivých systémů detekce a zmírňování, případně včetně schopností kritických operací za podpory umělé inteligence;

83.varuje, že opakované vnikání dronů nad hlavní evropská letiště odhalilo závažné slabiny v evropském vzdušném prostoru a vedlo k významnému narušení letecké dopravy a nákladních tras; zdůrazňuje, že ochrana kritické infrastruktury, jako jsou letištní uzly, musí být považována za prioritní otázku hospodářské bezpečnosti, která vyžaduje koordinovaná opatření na úrovni EU, aby se zabránilo provoznímu narušení kritické dopravní infrastruktury;

84.zdůrazňuje, že s kritickou energetickou infrastrukturou, jako jsou terminály na zkapalněný zemní plyn (LNG), propojovací vedení, skladovací zařízení nebo elektrizační soustavy, je třeba zacházet jako s aktivy hospodářské bezpečnosti a provádět zvýšenou kontrolu jejich vlastnictví, skutečného ovládání a klíčových poskytovatelů služeb, jak je stanoveno v revidovaném nařízení o prověřování přímých zahraničních investic;

85.vyzývá k vypracování cíleného plánu EU na snížení vysoce rizikových závislostí v jaderném palivovém cyklu, včetně koordinovaných protokolů pro diverzifikaci a zadávání veřejných zakázek v mimořádných situacích;

86.konstatuje, že nedávný rozsáhlý výpadek elektřiny v EU odhalil slabiny jak ve stabilitě sítě, tak v digitálních kontrolních systémech, na nichž je založena kritická energetická infrastruktura, a vyvolal okamžitý ekonomický kaskádový efekt, s riziky zvýšené závislosti na třetích zemích;

87.zdůrazňuje, že kapacita datových center EU je i nadále nedostatečná k uspokojení rychle rostoucí poptávky po vysoce výkonné a pokročilé výpočetní technice, přičemž Evropa disponuje pouze přibližně 15 % celosvětové kapacity datových center velmi velkého rozsahu, ale evropská poptávka roste dvouciferným ročním tempem;

88.upozorňuje na důležitost zvýšeného prověřování smluv o vlastnictví, provozu a údržbě, pokud jde o podmořské kabely, přistávací stanice a klíčové internetové uzly, které jsou strategickými aktivy;

89.vyzývá k cílené ochraně před nepřátelskými akvizicemi strategických digitálních startupů, včetně prověřování menšinových podílů, konvertibilních nástrojů a ujednání o převodu duševního vlastnictví, a zároveň k zajištění odpovídajících kanálů na vysoké úrovni pro investice EU;

90.se znepokojením konstatuje, že podle druhé zprávy o pokroku členských států při provádění souboru opatření EU pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G dosud čtrnáct členských států stále nezavedlo omezení pro vysoce rizikové dodavatele, což představuje značnou bezpečnostní zranitelnost; vítá přístup založený na posouzení rizik a přísnější prosazování uvedené v návrhu na revizi aktu o kybernetické bezpečnosti pro vysoce rizikové případy;

91.zdůrazňuje, že posílení hospodářské bezpečnosti EU vyžaduje, aby byla společnostem EU v oblasti špičkových technologií poskytnuta ochrana před nátlakem a podpora prostřednictvím prosazování rovných podmínek;

92.zdůrazňuje, že digitální regulační rámec EU je základním pilířem její svrchovanosti; upozorňuje, že prosazování tohoto rámce nesmí být ovlivněno vnějším tlakem ani hrozbami odvetných opatření v důsledku obchodních sporů;

93.vítá připravované návrhy aktu EU o kvantových technologiích, aktu pro rozvoj cloudu a umělé inteligence a revizi aktu o čipech; zdůrazňuje, že jejich účinnost bude záviset na výrazném obchodním a investičním rozměru, včetně opatření na podporu rozšiřování a uvádění na trh, usnadnění přístupu ke globálním hodnotovým řetězcům a partnerství s podobně smýšlejícími zeměmi;

94.uznává, že nedostatek kriticky důležitých léčivých přípravků představuje zranitelné místo z hlediska hospodářské bezpečnosti; vyzývá k zavedení cílených obchodních nástrojů a nástrojů pro zadávání veřejných zakázek s cílem zajistit kontinuitu dodávek základních léčivých přípravků, jejich účinných látek a klíčových vstupů během mimořádných situací;

95.vyzývá k prioritnímu zmírnění závislosti na dodávkách účinných složek léčivých přípravků, výchozích surovin a klíčových prekurzorů tam, kde je výroba geograficky soustředěna a může dojít k omezení vývozu, což zahrnuje diverzifikaci dodavatelských řetězců;

96.vyzývá EU, aby zmapovala a zmírnila závislosti na jediném zdroji při výrobě zdravotnických prostředků, diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a jejich klíčových součástí, a zdůrazňuje, že je třeba cíleně diverzifikovat výrobu a rozšířit domácí výrobu;

97.vyzývá k ochraně infrastruktury údajů o zdravotním stavu a cloudových služeb podporujících systémy zdravotní péče, která bude založena na rizicích a jejíž součástí budou požadavky na kontinuitu a záruky proti nepřátelskému přístupu nebo narušení;

98.zdůrazňuje, že tok padělaných léčivých přípravků ze třetích zemí podkopává bezpečnost a důvěru veřejnosti; vyzývá k užší spolupráci při prosazování celních předpisů, aby se zpřísnily požadavky na sledovatelnost stanovené ve směrnici o padělaných léčivých přípravcích Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/62/EU ze dne 8. června 2011, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, pokud jde o zabránění vstupu padělaných léčivých přípravků do legálního dodavatelského řetězce (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 74, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/62/oj).;

99.zdůrazňuje, že posílení a dokončení unie kapitálových trhů a mobilizace evropských soukromých úspor ve prospěch strategických odvětví by mohly snížit závislost na externím financování a zabránit ztrátě kontroly nad kritickými aktivy a technologiemi;

100.zdůrazňuje, že systémy předávání finančních transakcí, včetně systému SWIFT, představují kritickou infrastrukturu pro fungování globálního finančního systému a vnějšího obchodu EU; konstatuje, že případy geopolitického napětí a sankčních režimů v minulosti ukázaly, jaké důsledky má přístup k těmto systémům; zdůrazňuje, že je důležité zajistit odolnost, autonomii a právní jistotu finanční infrastruktury EU, včetně záruk proti nepatřičným vnějším zásahům nebo narušením, které by mohly ovlivnit kontinuitu ekonomické činnosti;

101.znovu potvrzuje závazek EU k mnohostrannému obchodnímu systému založenému na pravidlech s WTO jakožto nejkomplexnějšímu rámci pro řízení globální ekonomické vzájemné závislosti a řešení rizik pro hospodářskou bezpečnost předvídatelným a nediskriminačním způsobem;

102.vyjadřuje však politování nad tím, že WTO ve své současné podobě neřeší asymetrie mezi svými členy, pokud jde o otevřenost trhu a závazek ke spravedlivé hospodářské soutěži, a má nefunkční systém řešení sporů; zdůrazňuje, že smysluplná reforma WTO, včetně obnovení plně funkčního systému řešení sporů, je zásadně důležitá pro řešení systémových rizik, omezení nekalých praktik a zabránění eskalaci obchodních sporů; uznává, že do doby, než bude tato reforma provedena, musí EU posílit svou vlastní schopnost jednat samostatně a účinně reagovat na rizika pro hospodářskou bezpečnost, rostoucí cla a nedostatečnou reciprocitu v oblasti otevřenosti trhu; domnívá se, že EU by se měla ujmout vedení při vytváření koalice podobně smýšlejících středních mocností s jasným rámcem pro kolektivní reakci a vzájemnou pomoc v případech ekonomického nátlaku;

103.se zájmem bere na vědomí postoj komisaře pro obchod a hospodářskou bezpečnost Maroše Šefčoviče, pokud jde o nutnost přehodnotit režim nejvyšších výhod s ohledem na to, že někteří členové WTO dramaticky zvýšili svůj podíl na světovém obchodu a zároveň své vlastní trhy drží relativně uzavřené; vyzývá k posouzení toho, jak by režim nejvyšších výhod mohl lépe odrážet realitu současného obchodního prostředí;

104.vybízí k užší a strukturovanější spolupráci s důvěryhodnými partnery a podobně smýšlejícími ekonomikami s cílem vybudovat síť odolnou vůči narušení obchodu a dodávek, mimo jiné prostřednictvím sítí důvěryhodných dodavatelů pro kritické technologie a infrastrukturu, které by měly jít nad rámec technického souladu, a to začleněním netechnických kritérií správy a řízení, která řeší systémová rizika, jež představují dodavatelé pod vlivem zahraničních států, a prostřednictvím koordinované připravenosti, ujednání o vzájemné podpoře a doplňkových přístupů k vytváření zásob, reakcím na krize a ochraně kritických dodavatelských řetězců; vyzývá Komisi, aby zajistila, že zkušenosti partnerů, kteří byli vystaveni rizikům pro hospodářskou bezpečnost, budou systematicky zohledňovány při hodnocení hospodářské bezpečnosti, plánování připravenosti a vnější koordinaci v rámci EU;

105.vítá iniciativy v oblasti hospodářské bezpečnosti vyvinuté v rámci skupiny G7; vyzývá Komisi, aby zajistila, že EU bude hrát proaktivní a viditelnou roli při provádění a sledování těchto iniciativ a zároveň zajistí soudržnost mezi závazky skupiny G7 a vlastním souborem nástrojů EU v oblasti hospodářské bezpečnosti;

106.trvá na zásadní úloze Parlamentu, a zejména Výboru pro mezinárodní obchod, při demokratické kontrole opatření souvisejících s hospodářskou bezpečností, která mají dopad na obchod a investice, a to ve všech fázích jejich přípravy, provádění a přezkumu, aby byla zajištěna transparentnost, odpovědnost a informovaný parlamentní dohled; žádá Komisi, aby Výboru pro mezinárodní obchod poskytla přístup ke všem relevantním dokumentům týkajícím se provádění Strategie hospodářské bezpečnosti v souladu s interinstitucionálními osvědčenými postupy pro přístup k dokumentům; požaduje, aby byl Výbor pro mezinárodní obchod začleněn do sítě pro hospodářskou bezpečnost navržené ve společném sdělení ze dne 3. prosince 2025; zdůrazňuje, že je třeba udržovat pravidelné strukturované dialogy s Parlamentem o prioritách hospodářské bezpečnosti, rizicích a strategiích zmírňování;

107.vyzývá Komisi, aby navrhla institucionální a správní rámec, který by umožnil vypracovat a realizovat komplexní strategii hospodářské bezpečnosti ve spolupráci s Parlamentem a Radou a se všemi dalšími příslušnými veřejnými a soukromými zúčastněnými stranami;

108.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi a vládám a parlamentům členských států.