<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" standalone="no"?><SDOCTA xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:noNamespaceSchemaLocation="TA.xsd"><IDENT><STRING BOLD="on">P10_TA(2026)0222</STRING></IDENT><TI><STRING BOLD="on">Zpráva Komise o Gruzii za rok 2025</STRING></TI><HIDDEN><STRING HIDDEN="on" ITALIC="on">(A10-0140/2026 - Zpravodajka: Rasa Juknevičienė)</STRING></HIDDEN><TXTLST><RESOL><TI><STRING BOLD="on">Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. června 2026 o zprávě Komise o Gruzii za rok 2025 (2025/2257(INI))</STRING></TI><TEXT><PREAMBLE><PRINIT><STRING ITALIC="on">Evropský parlament,</STRING></PRINIT><GRVISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na sdělení Komise ze dne 4. listopadu 2025 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2025“ (COM(2025)0690), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Gruzii za rok 2025“ (SWD(2025)0757),</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé<FOOTNOTE><FIELD><STRING SUPERSCRIPT="on">1</STRING> Úř. věst. L 261, 30.8.2014, s. 4, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/2014/494/oj.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2441 ze dne 26. listopadu 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2018/1806, pokud jde o revizi mechanismu pozastavení osvobození od vízové povinnosti<FOOTNOTE><FIELD><STRING SUPERSCRIPT="on">2</STRING> Úř. věst. L, 2025/2441, 10.12.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2025/2441/oj.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na článek 78 gruzínské ústavy, který vyžaduje, aby byla přijata veškerá možná opatření k zajištění plné integrace Gruzie do EU a NATO,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na naléhavé stanovisko Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) k novelám gruzínského zákona o správních přestupcích a trestního zákoníku, přijaté dne 12. listopadu 2025,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech, jejíž smluvní stranou Gruzie je,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na předchozí zprávy Komise o rozšíření týkající se Gruzie,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na zprávu „Freedom in the World 2025“ (Svoboda ve světě 2025), kterou zveřejnila organizace Freedom House,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na index právního státu za rok 2025 organizace World Justice Project,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na index vnímání korupce za rok 2025, který vypracovala organizace Transparency International,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na zprávu vyšetřovací mise OBSE o Gruzii (2026) podle bodu 12 dokumentu Moskevského mechanismu nazvaného „Vývoj v Gruzii v oblasti lidských práv a základních svobod od jara 2024“,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na závěry předsednictví Rady ze dne 16. prosince 2025 o rozšíření,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na stanovisko k zákonu o registraci zahraničních agentů, novele zákona o grantech a dalším zákonům týkajícím se „zahraničního vlivu“, které bylo přijato Benátskou komisí ve dnech 9. až 10. října 2025,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na svá předchozí usnesení o Gruzii,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2026 o strategii rozšiřování EU<FOOTNOTE><FIELD><STRING SUPERSCRIPT="on">3</STRING> Přijaté texty, P10_TA(2026)0077.</FIELD></FOOTNOTE>,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na článek 55 jednacího řádu,</P></VISA><VISA><P><NO.P>–</NO.P>s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A10-0140/2026),</P></VISA></GRVISA><GRCONS><CONS><P><NO.P>A.</NO.P>vzhledem k tomu, že Gruzie podala dne 3. března 2022 žádost o členství v EU; vzhledem k tomu, že Evropská rada na svém zasedání ve dnech 14. a 15. prosince 2023 udělila Gruzii status kandidátské země pod podmínkou, že budou přijata příslušná opatření uvedená v doporučení Komise ze dne 8. listopadu 2023; vzhledem k tomu, že proces přistoupení Gruzie je v praxi od roku 2024 fakticky pozastaven;</P></CONS><CONS><P><NO.P>B.</NO.P>vzhledem k tomu, že Komise považuje Gruzii za kandidátskou zemi pouze formálně, a to v návaznosti na závěry Evropské rady ze dne 19. prosince 2024, podle nichž kroky gruzínských orgánů v podstatě vedly k zastavení předvstupního procesu, a s ohledem na další a závažné zhoršování situace v oblasti základních principů, k němuž v Gruzii od té doby dochází;</P></CONS><CONS><P><NO.P>C.</NO.P>vzhledem k tomu, že komisařka Marta Kosová zcela správně označila zprávu Komise o Gruzii za rok 2025 za „nejhorší zprávu, jaká kdy byla pro kandidátskou zemi vypracována“;</P></CONS><CONS><P><NO.P>D.</NO.P>vzhledem k tomu, že situace v Gruzii se nadále dramaticky zhoršuje a kroky přijaté stranou Gruzínský sen dále prohlubují špatný stav demokracie, lidských práv a právního státu; vzhledem k tomu, že represivní metody, dezinformační kampaně a politické pronásledování odpovídají ruským hybridním taktikám;</P></CONS><CONS><P><NO.P>E.</NO.P>vzhledem k tomu, že dne 29. ledna 2026 aktivovalo 24 zúčastněných států OBSE Moskevský mechanismus, který umožnil nezávislé expertní misi prošetřit údajná porušování lidských práv, zejména vývoj situace od jara 2024; vzhledem k tomu, že expertní zpráva v rámci Moskevského mechanismu OBSE o Gruzii, zveřejněná dne 12. března 2026, poukazuje na vážné obavy ohledně integrity volebních procesů, včetně obvinění z nesrovnalostí a nátlaku na politickou opozici a využívání právních opatření proti opozičním vůdcům a politickým stranám; vzhledem k tomu, že zpráva požaduje zrušení omezujících právních předpisů, zejména zákona o transparentnosti zahraničního vlivu a novel, které omezují svobodu médií; vzhledem k tomu, že dokumentuje případy nepřiměřeného použití síly proti demonstrantům a vyjadřuje obavy ohledně porušování zákazu mučení a špatného zacházení, přičemž v některých případech byly dané činy „na hranici mučení“; vzhledem k tomu, že dále požaduje okamžité propuštění osob zadržovaných z politických důvodů, včetně členů opozice a novinářů, a zdůrazňuje, že Gruzie musí plně spolupracovat s mezinárodními orgány, včetně Benátské komise a příslušných mezinárodních mechanismů;</P></CONS><CONS><P><NO.P>F.</NO.P>vzhledem k tomu, že vláda strany Gruzínský sen systematicky oslabuje systém brzd a protivah tím, že podkopává nezávislost soudnictví, státního zastupitelství a Ústavního soudu, což vede k tomu, že Gruzie není za současných podmínek strukturálně schopna splnit kritéria pro členství v EU;</P></CONS><CONS><P><NO.P>G.</NO.P>vzhledem k tomu, že demonstrace proti krokům strany Gruzínský sen probíhají od 28. listopadu 2024, což svědčí o přetrvávající demokratické vůli gruzínského lidu navzdory systematickému a nepřiměřenému násilí páchanému na účastnících těchto protestů, jejich věznění a zavádění stále přísnějších trestů za účast; vzhledem k tomu, že tyto rozsáhlé demonstrace začaly poté, co vláda oznámila, že pozastavuje přípravy na jednání o přistoupení k EU do roku 2028;</P></CONS><CONS><P><NO.P>H.</NO.P>vzhledem k tomu, že dokument British Broadcasting Corporation nazvaný „When Water Burns“, který byl odvysílán 1. prosince 2025, předložil důkazy naznačující, že v listopadu a prosinci 2024 byla v Gruzii proti demonstrantům použita voda smíchaná s toxickou chemikálií; vzhledem k tomu, že používání toxických chemikálií může způsobit dlouhodobé zdravotní problémy;</P></CONS><CONS><P><NO.P>I.</NO.P>vzhledem k tomu, že OBSE/ODIHR nemohl sledovat místní volby konané dne 4. října 2025, protože pozvání od gruzínských orgánů dostal příliš pozdě;</P></CONS><CONS><P><NO.P>J.</NO.P>vzhledem k tomu, že nedávno přijaté legislativní změny zavádějí další omezení týkající se zahraničního financování a kriminalizují tzv. „zahraniční lobbování“; vzhledem k tomu, že příslušné právní předpisy podstatně rozšiřují definici „grantů“ tak, aby zahrnovala technickou nebo bezplatnou pomoc a převody mezi zahraničními organizacemi a jejich místními pobočkami, rozšiřují okruh subjektů považovaných za příjemce grantů, včetně organizací se sídlem v zahraničí, které se zabývají záležitostmi souvisejícími s Gruzií, a zavádějí trestní sankce za porušení předpisů v souvislosti s granty; vzhledem k tomu, že tyto právní předpisy dále zavádějí tresty odnětí svobody až na šest let za „externí lobbování“, osmiletý zákaz členství v politických stranách pro osoby, které pracovaly v organizacích financovaných ze zahraničí, a další sankce pro podniky zapojené do politické činnosti, která nesouvisí s jejich hlavní činností; vzhledem k tomu, že také zavádějí ustanovení o „extremismu“, které umožňuje ukládat tresty odnětí svobody až na tři roky za „systematické jednání“, jež má „vytvořit dojem“, že vláda postrádá legitimitu;</P></CONS><CONS><P><NO.P>K.</NO.P>vzhledem k tomu, že přijaté novely trestního zákoníku ukládají tresty odnětí svobody pro osoby, které odmítají uznat legitimitu vlády Gruzínského snu, což vyvolává vážné obavy ohledně svobody projevu, politického pluralismu a demokratických standardů;</P></CONS><CONS><P><NO.P>L.</NO.P>vzhledem k tomu, že v reakci na úpadek demokracie v Gruzii pod vládou strany Gruzínský sen a na změnu geopolitické orientace země Spojené státy pozastavily strategické partnerství s Gruzií a uvalily sankce, které jsou stále v platnosti; vzhledem k tomu, že americký Kongres předložil návrh zákona o využití a posílení možností Gruzie k zajištění odpovědnosti, odolnosti a nezávislosti (MEGOBARI Act), jehož cílem je zvýšit kontrolu činností gruzínské vlády a jejích vazeb na Rusko a další autoritářské režimy, včetně Číny;</P></CONS><CONS><P><NO.P>M.</NO.P>vzhledem k tomu, že v prosinci 2024 zařadily Spojené státy Bidzinu Ivanišviliho na sankční seznam za to, že ohrožuje demokratickou a euroatlantickou budoucnost Gruzie v zájmu Ruské federace; vzhledem k tomu, že Spojené státy dospěly k závěru, že jednání Ivanišviliho a strany Gruzínský sen vedlo k oslabení demokratických institucí, umožnilo porušování lidských práv a omezilo požívání základních svobod v Gruzii; vzhledem k tomu, že tyto kroky ještě dále ohrozily euroatlantickou budoucnost Gruzie a způsobily, že je stále více zranitelná vůči Rusku, které nadále okupuje více než 20 % gruzínského území;</P></CONS><CONS><P><NO.P>N.</NO.P>vzhledem k tomu, že dne 2. března 2026 oznámilo devět opozičních stran v Gruzii vytvoření aliance v reakci na probíhající úpadek demokracie a autoritářské upevňování moci ze strany Gruzínského snu, což svědčí o konsolidaci proevropských demokratických sil a rostoucí poptávce společnosti po obraně evropské cesty Gruzie;</P></CONS><CONS><P><NO.P>O.</NO.P>vzhledem k tomu, že osm opozičních vůdců a politiků – Nika Gvaramia, Zurab Džaparidze, Badri Džaparidze, Mamuka Chazaradze, Nika Melia, Irakli Okruašvili, Givi Targamadze a Giorgi Vašadze – bylo odsouzeno k sedmi až osmi měsícům odnětí svobody a bylo jim zakázáno zastávat veřejnou funkci po dobu dvou let za to, že se odmítli dostavit k dočasné vyšetřovací komisi gruzínského parlamentu de facto;</P></CONS><CONS><P><NO.P>P.</NO.P>vzhledem k tomu, že orgány Gruzínského snu vybudovaly systém politicky motivované represe, který vedl k uvěznění mnoha vězňů svědomí, zejména opozičních politiků, aktivistů, novinářů a pokojných demonstrantů, kteří byli zbaveni svobody pouze proto, že se odmítli podřídit autoritě vládnoucí strany nebo že uplatňovali svá základní práva; vzhledem k tomu, že tato zadržení představují záměrnou strategii zastrašování, jejímž cílem je umlčet disidenty, rozložit politický pluralismus a upevnit autoritářský režim; vzhledem k tomu, že pokračující věznění těchto osob představuje závažné porušení ústavního pořádku Gruzie, jejích mezinárodních závazků v oblasti lidských práv a základních hodnot, na nichž spočívá její status kandidátské země EU; vzhledem k tomu, že mnoho studentů, zástupců občanské společnosti a umělců bylo zadrženo nebo odsouzeno k pokutě za účast na demonstracích;</P></CONS><CONS><P><NO.P>Q.</NO.P>vzhledem k tomu, že politické pronásledování představitelů opozice zůstává závažným důvodem k obavám, zejména pak systematické útoky na předsedu strany Pro Gruzii Giorgiho Gachariu, který se stal terčem dvou fyzických útoků a byl obviněn z politicky motivovaných trestných činů, takže v současné době žije v exilu;</P></CONS><CONS><P><NO.P>R.</NO.P>vzhledem k tomu, že bývalý prezident Michail Saakašvili je již více než čtyři roky zbaven svobody a je de facto politickým vězněm oligarchy Bidziny Ivanišviliho, jenž ovládá stát a nelegálně ovlivňuje jeho instituce;</P></CONS><CONS><P><NO.P>S.</NO.P>vzhledem k tomu, že od ledna 2026 identifikovala gruzínská občanská společnost 48 politických vězňů, kteří jsou neprávem vězněni kvůli své účasti na demonstracích a jejich podpoře, a dalších 68 osob, které zůstávají ve vazbě na základě politicky motivovaných obvinění;</P></CONS><CONS><P><NO.P>T.</NO.P>vzhledem k tomu, že demonstrantky v Gruzii pravidelně hlásí, že jsou ze strany policie vystaveny ponižujícímu zacházení, zejména sexistickým urážkám, častým osobním prohlídkám bez oděvu, hrozbám znásilněním a dalším výhrůžkám fyzickým násilím během demonstrací, ve vazbě a při domovních prohlídkách; vzhledem k tomu, že tento trend je součástí širšího vzorce zneužívání pravomocí a beztrestnosti v rámci gruzínských bezpečnostních složek;</P></CONS><CONS><P><NO.P>U.</NO.P>vzhledem k tomu, že uvězněná gruzínská novinářka a ředitelka online médií Batumelebi a Netgazeti Mzia Amaglobeliová obdržela společně s Andrzejem Poczobutem z Běloruska od Evropského parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení za rok 2025; vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud Gruzie zamítl odvolání Mzie Amaglobeliové, takže Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku se stal poslední soudní instancí, u níž může dosáhnout spravedlnosti;</P></CONS><CONS><P><NO.P>V.</NO.P>vzhledem k tomu, že situace v oblasti svobody médií a svobody projevu se dramaticky zhoršila; vzhledem k tomu, že platforma Rady Evropy pro bezpečnost novinářů zaznamenala v roce 2025 celkem 32 oznámení týkajících se Gruzie, což oproti roku 2024 představuje nárůst o 78 %;</P></CONS><CONS><P><NO.P>W.</NO.P>vzhledem k tomu, že rostoucí tlak na vzdělávací systém a pokusy o narušení autonomie vysokých škol v důsledku iniciativy Gruzínského snu „jedno město, jedna fakulta“ mohou oslabit jeden z klíčových institucionálních pilířů, na nichž stojí demokratická diskuze, občanská angažovanost a proces evropské integrace Gruzie, a omezit přístup ke vzdělávání; vzhledem k tomu, že útoky na občanskou společnost, nezávislá média a akademickou sféru svědčí o širším vzorci vyvíjení tlaku na svobodu projevu a akademickou svobodu v Gruzii;</P></CONS><CONS><P><NO.P>X.</NO.P>vzhledem k tomu, že těžba manganu v Gruzii určeného k vývozu do EU způsobila sesuvy půdy, znečistila okolní oblasti a vedla k porušování pracovních práv v těžební oblasti Čiatura; vzhledem k tomu, že podle ekologických organizací je odpad vypouštěn přímo do řeky Kvirila; vzhledem k tomu, že ti, kdo proti těžbě manganu protestují, hlásí případy sledování, zastrašování a zadržování ze strany gruzínských orgánů; vzhledem k tomu, že směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti<FOOTNOTE><FIELD><STRING SUPERSCRIPT="on">4</STRING> Úř. věst. L, 2024/1760, 5.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1760/oj.</FIELD></FOOTNOTE> ukládá evropským společnostem povinnost zajistit dodržování lidských práv, dobré pracovní podmínky a ohled na životní prostředí v jejich dodavatelských řetězcích;</P></CONS><CONS><P><NO.P>Y.</NO.P>vzhledem k tomu, že část mezinárodně uznávaného území Gruzie je nadále okupována; vzhledem k tomu, že Rusko v roce 2008 uznalo Abcházii a Cchinvali/Jižní Osetii jako nezávislé státy a stále má v této oblasti v rozporu s mezinárodním právem tisíce vojáků; vzhledem k tomu, že Rusko pokračuje ve své politice borderizace, zejména budování fyzických bariér podél správních hranic regionů Abcházie a Cchinvali/Jižní Osetie, čímž porušuje suverenitu a územní celistvost Gruzie; vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva dále konstatoval, že to vedlo k porušování lidských práv, např. omezování svobody pohybu, omezenému přístupu k majetku nebo půdě a odloučení členů rodiny;</P></CONS><CONS><P><NO.P>Z.</NO.P>vzhledem k tomu, že Rusko má v důsledku politických, ekonomických a informačních kampaní na Gruzii stále větší vliv; vzhledem k tomu, že EU nemůže stále jen reagovat a pouze brát na vědomí zhoršování situace v zemi; vzhledem k tomu, že místo toho musí vůči Gruzii zaujmout proaktivní a strategický přístup, aby snížila zranitelnost této země vůči vnějšímu nátlaku a zajistila regionální propojenost;</P></CONS><CONS><P><NO.P>AA.</NO.P>vzhledem k tomu, že od roku 2022 Gruzie výrazně zvýšila dovoz zboží dvojího užití ze západních zemí a z Číny; vzhledem k tomu, že dostupné statistické údaje naznačují, že Gruzie funguje jako tranzitní stát a usnadňuje převoz zboží, na které se vztahují sankce, do Ruské federace, kde může být použito k výrobě vojenského vybavení a zbraní; vzhledem k tomu, že v mnoha případech lze tyto nesrovnalosti připsat záměrným strategiím, jejichž cílem je obejít mezinárodní sankce uvalené na Rusko; vzhledem k tomu, že byly vyjádřeny vážné obavy ohledně role neformálních správních struktur a osob spojených s Bidzinou Ivanišvilim při vytváření prostředí, které napomáhá obcházení sankcí; vzhledem k tomu, že v Gruzii v současné době působí přibližně 40 000 společností vlastněných ruskými občany nebo subjekty, z nichž přibližně 30 000 bylo zaregistrováno po zahájení ruské válečné agrese proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že společnosti zabývající se obchodem s Ruskem, včetně obchodu se zbožím, na které se vztahují sankce, jsou často založeny prostřednictvím offshorových struktur, což komplikuje transparentnost a identifikaci skutečných majitelů, a to i v souvislosti s obchodními sítěmi spojenými s Bidzinou Ivanišvilim; vzhledem k tomu, že se stále objevují zprávy o tom, že zboží, na které se vztahují sankce, včetně vozidel a technologií, nadále přes Gruzii vstupuje na ruský trh;</P></CONS><CONS><P><NO.P>AB.</NO.P>vzhledem k tomu, že přitažlivost EU jako vzoru demokratického vládnutí, hospodářského růstu a spolupráce založené na pravidlech zůstává pro gruzínskou občanskou společnost klíčovým zdrojem inspirace; vzhledem k tomu, že průzkumy veřejného mínění soustavně ukazují silnou podporu integrace do EU mezi gruzínským obyvatelstvem, přičemž přibližně 75 % občanů vyjadřuje podporu evropské cestě své země;</P></CONS><CONS><P><NO.P>AC.</NO.P>vzhledem k tomu, že plošná válečná agrese, kterou Rusko od roku 2022 vede proti Ukrajině, změnila bezpečnostní situaci v Evropě a zvýšila strategický význam rozšiřování EU; vzhledem k tomu, že od začátku války se mnoho Gruzínců zapojilo do podpory Ukrajiny;</P></CONS><CONS><P><NO.P>AD.</NO.P>vzhledem k tomu, že EU je největším obchodním partnerem Gruzie a představuje přibližně 22,1 % jejího celkového obchodu; vzhledem k tomu, že tyto obchodní vztahy jsou upraveny dohodou o přidružení mezi EU a Gruzií zahrnující prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu, která plně vstoupila v platnost v roce 2016 a poskytuje gruzínským podnikům preferenční přístup na trh EU a k jeho více než 450 milionům spotřebitelů;</P></CONS><CONS><P><NO.P>AE.</NO.P>vzhledem k tomu, že Komise dne 6. března 2026 oznámila, že přinejmenším do března 2027 pozastavuje bezvízový styk pro držitele gruzínských diplomatických, úředních a služebních pasů z důvodu obav ohledně zhoršování stavu demokracie a právního státu; vzhledem k tomu, že běžní gruzínští občané mohou v souladu s rozhodnutím z roku 2017 při krátkodobých pobytech v schengenském prostoru i nadále cestovat bez víz;</P></CONS></GRCONS></PREAMBLE><DISPOSITIF><ACTLST><ACTINIT><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Pozastavení procesu integrace Gruzie do EU</STRING></STRING></ACTINIT><ACTION><P><NO.P>1.</NO.P>vyjadřuje plnou solidaritu s gruzínskými občany, kteří pokračují v boji za evropskou a demokratickou Gruzii a čelí úpadku demokracie, rostoucím represím, nezákonnému věznění, neutuchající nepřátelské rétorice, dezinformacím a hrozbám; zdůrazňuje, že téměř 75 % gruzínského obyvatelstva i nadále podporuje další integraci s EU; opětovně zdůrazňuje, že dveře EU zůstávají gruzínskému lidu dokořán otevřené, aby se mohl vrátit na evropskou cestu;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>2.</NO.P>s hlubokým zklamáním konstatuje, že strana Gruzínský sen nejen pozastavila, ale fakticky zvrátila směřování Gruzie k evropské integraci; vyjadřuje politování nad tím, že se zhoršilo provádění všech devíti priorit, které byly podmínkami pro to, aby byl Gruzii udělen status kandidátské země; upozorňuje na nekonzistentnost tvrzení strany Gruzínský sen, podle níž je integrace do EU i nadále hlavní prioritou, ale současně její nejvyšší představitelé a sdělovací prostředky napojené na vládu vedou řízenou a systematickou kampaň šířící manipulativní narativy v ruském stylu, dezinformace a konspirační teorie proti EU, jejím úředníkům a diplomatům;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>3.</NO.P>odsuzuje skutečnost, že od zmanipulovaných parlamentních voleb v říjnu 2024 tato strana ještě zintenzivnila své směřování k úplnému autoritářství; je zděšen rychlým rozkladem demokratických základů Gruzie skrze cílené útoky na její demokratické instituce, základní svobody a demokratický pluralismus, což je zcela v rozporu s demokratickým vývojem nutným pro členství v EU; sdílí názor Komise, že klíčové instituce, jako je ústřední volební komise, komise pro komunikaci, Nejvyšší soudní rada, Ústavní soud, státní zastupitelství, národní banka, donucovací a bezpečnostní orgány, postrádají nestrannost, nezávislost a demokratický dohled; zdůrazňuje, že Gruzie nemůže v procesu přistoupení k EU dosáhnout žádného pokroku, dokud se nevrátí na cestu demokratických reforem a nezaručí mimo jiné svobodné a spravedlivé volby založené na soutěži mezi kandidáty, nebude chránit nezávislost oficiálních institucí a účinně řešit oligarchickou kontrolu a nezlepší ochranu lidských práv a svobody sdělovacích prostředků;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>4.</NO.P>zdůrazňuje, že důležitým nástrojem proti beztrestnosti by byly cílené osobní sankce, které by EU a její členské státy uvalily na Bidzinu Ivanišviliho, klíčové vůdce strany Gruzínský sen, soudce, státní zástupce a další úředníky odpovědné za pokračující úpadek demokracie v Gruzii, volební podvody, vážné porušování lidských práv a pronásledování politických oponentů a aktivistů a na vlastníky společností a médií napojených na Gruzínský sen; vítá skutečnost, že jelikož na úrovni EU nebylo dosaženo jednomyslnosti, zavádí stále více členských států vůči gruzínským představitelům individuální zákazy vydávání víz a další sankce; naléhavě vyzývá další členské státy, aby následovaly jejich příkladu;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>5.</NO.P>znovu důrazně vyzývá EU a její členské státy, aby zavedly okamžité a cílené osobní sankce vůči Bidzinovi Ivanišvilimu, jeho rodinným příslušníkům a jeho společnostem, a žádá EU, aby zmrazila jeho majetek a aby v této věci spolupracovala s dalšími jurisdikcemi, zejména se Spojeným královstvím a Spojenými státy;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>6.</NO.P>odsuzuje systémovou beztrestnost úředníků a institucí odpovědných za politické represe, šikanování novinářů a obránců lidských práv a pronásledování představitelů opozice; zdůrazňuje, že reakce EU byla dosud nedostatečná a opožděná s ohledem na stále rychlejší upevňování autoritářské moci v Gruzii; naléhavě žádá Radu a členské státy, aby vůči všem odpovědným politikům, úředníkům a všem, kdo jim pomáhají, okamžitě přijaly koordinovaná omezující opatření v celé EU, včetně rozšíření sankčních seznamů, komplexního zmrazení majetku a zákazu vydávání víz namířených proti osobám odpovědným za zmocňování se státu, represe a propagandu podporovanou režimem; naléhavě vyzývá nastupující maďarskou vládu, aby ukončila blokádu celounijních cílených sankcí vůči Ivanišvilimu a širšímu vedení strany Gruzínský sen, kterou zahájili její předchůdci; vyzývá Radu, aby v případech, kdy jednomyslnost není možná, zvážila kolektivní mechanismy, a zajistila tak efektivní a jednotnou reakci EU;</P></ACTION></ACTLST><ACTLST><ACTINIT><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Stále se zhoršující situace v oblasti demokracie a právního státu a autokratická konsolidace moci</STRING></STRING></ACTINIT><ACTION><P><NO.P>7.</NO.P>vyjadřuje politování nad tím, že strana Gruzínský sen nepodnikla žádné kroky, kterými by zvrátila své protidemokratické a protievropské směřování; domnívá se, že spolupráce s gruzínskými orgány by měla být přísně podmíněna tím, že učiní hmatatelné a ověřitelné kroky, které zvrátí stávající směřování, jehož součástí je úpadek demokracie, represe, omezení a tvrdé dezinformace ruského stylu namířené proti EU; trvá proto na svých předchozích postojích, pokud jde o neuznání legitimity parlamentu a jím jmenovaného prezidenta; vyjadřuje politování nad tím, že gruzínský parlament je de facto parlamentem jedné strany, který jen formálně posvěcuje legislativní iniciativy, jejichž cílem je zničení základů pluralitní parlamentní demokracie; se znepokojením konstatuje, že gruzínský parlament de facto vyhlásil dočasné vystoupení z Parlamentního shromáždění EuroNest;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>8.</NO.P>opakuje svou výzvu zástupcům a poslancům z EU a členských států, aby se nesetkávali se zástupci režimu, počínaje současným faktickým prezidentem, dokud budou gruzínské orgány pokračovat v ničení demokracie a v represích; vyzývá členské státy, aby konsolidovaly jednotný a koordinovaný přístup, pokud jde o omezení politických kontaktů s orgány strany Gruzínský sen na nezbytně nutné záležitosti, a zároveň zachovaly a posílily spolupráci s gruzínskou občanskou společností, nezávislými sdělovacími prostředky a akademickými institucemi; odsuzuje přetrvávající agresivní rétoriku namířenou proti diplomatům, politikům a úředníkům EU a členských států; zdůrazňuje, že je důležité i nadále mezi gruzínským obyvatelstvem a politickými silami odhodlanými dodržovat demokratické zásady prosazovat evropské standardy, demokratické hodnoty a evropskou cestu;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>9.</NO.P>se znepokojením bere na vědomí agresivní rétoriku vůči Spojeným státům, Spojenému království a dalším spojencům;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>10.</NO.P>vyzývá gruzínské orgány, aby obnovily záruky veřejné služby založené na zásluhách, obnovily účinnou právní ochranu před politicky motivovaným propouštěním a zajistily účinné uplatňování práva na přístup k veřejným informacím;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>11.</NO.P>poukazuje na to, že komunální volby, které se konaly dne 4. října 2025, většina opozičních stran bojkotovala, což odráží hlubokou nedůvěru, kterou má většina společnosti v nezávislost volebního procesu; vyjadřuje politování nad tím, že změny gruzínského volebního zákona provedené v prosinci 2024 a březnu a dubnu 2025 dále posílily dominantní postavení vládnoucí strany a zavedly nová omezení registrace pro místní pozorovatele, sdělovací prostředky a volební subjekty; opakuje, že gruzínské orgány ignorovaly výzvy Benátské komise, aby změny provedené v roce 2024 zrušily; zdůrazňuje, že nemožnost vyslat volební pozorovatelské mise OBSE/ODIHR v důsledku pozdního pozvání a místních pozorovatelských organizací kvůli omezením vážně ovlivnila transparentnost volebního procesu a věrohodnost jeho výsledků; opakuje svou výzvu, aby se volební prostředí zlepšilo nezávislou a nestrannou volební správou a aby byly budoucí volby pod pečlivým dohledem mezinárodních a vnitrostátních nevládních organizací; vyjadřuje hluboké znepokojení nad novelou volebního zákona z prosince 2025, která gruzínským občanům zakazuje volit ze zahraničí; zdůrazňuje, že účast ve volbách je základním ústavním právem každého občana a musí být umožněna bez ohledu na místo bydliště;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>12.</NO.P>odsuzuje přijímání bezprecedentních a stále restriktivnějších právních předpisů, jejichž cílem je prakticky znemožnit, aby se k občanské společnosti a sdělovacím prostředkům dostala mezinárodní podpora, včetně finančních prostředků, a odstřihnout je od veškerého nezávislého financování; poukazuje na nejnovější změny zákona o grantech, které vstoupily v platnost dne 5. března 2026 a které výrazně rozšiřují rozsah toho, co se považuje za „grant“, takže z přijímání grantů nebo finančních prostředků ze zahraničí bez předchozího vládního povolení činí trestný čin, za který lze uložit trest odnětí svobody až na šest let; konstatuje, že se jedná o přímé porušení dohody o přidružení mezi EU a Gruzií; vyzývá k ochraně politických nadací, mezinárodních nevládních organizací a rozvojových agentur; připomíná gruzínským orgánům, že jakékoli šikanování organizací z členských států EU povede k přímým důsledkům;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>13.</NO.P>konstatuje, že tyto změny navazují na změny zákona o grantech přijaté v dubnu 2025, které již výrazně zúžily možnosti mezinárodní finanční podpory a zavedly požadavek, aby mezinárodní dárci žádali o předběžné schválení grantů od státních orgánů, a restriktivní monitorování a sankční správní odpovědnost příjemců, jejichž cílem je odradit organizace od přijímání mezinárodní pomoci, včetně financování z EU; zdůrazňuje, že široká definice „grantu“ může zahrnovat širokou škálu transakcí podléhajících předchozímu schválení a může z každého občana učinit potenciální cíl pronásledování ze strany vlády; se znepokojením bere na vědomí zákaz členství v politické straně na osm let pro každou osobu, která kdy byla zaměstnána organizací, jež získala zahraniční financování, čímž se velkému počtu sociálně aktivních osob zakazuje účast ve stranické politice; důrazně vyzývá EU a její členské státy, aby přijaly okamžitá opatření na ochranu a udržení zbývajících nezávislých sdělovacích prostředků a organizací občanské společnosti v Gruzii;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>14.</NO.P>vyjadřuje politování nad pokračujícími pokusy vládnoucí strany Gruzínský sen o pronásledování politických oponentů, mimo jiné skrze jejich nezákonné zatýkání a zadržování a hrozby a fyzické útoky proti nim; odsuzuje věznění politických oponentů za to, že odmítli předstoupit před dočasnou vyšetřovací komisi gruzínského parlamentu de facto, kterou Gruzínský sen využil jako určitou formu politicky vykonstruovaného soudního procesu, který měl otevřít cestu k dalšímu pronásledování politických oponentů a zákazu opozičních stran; zdůrazňuje, že existence politických vězňů je neslučitelná se závazky Gruzie vyplývajícími z dohody o přidružení mezi EU a Gruzií; vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech osob vězněných z politických důvodů, včetně opozičních politiků a bývalých úředníků; konstatuje, že prezident de facto před obecními volbami udělil milost dvěma opozičním politikům, aby bylo zajištěno zdání, že se jedná o volby založené na soutěži mezi kandidáty; důrazně opakuje svůj požadavek, aby byl z humanitárních důvodů okamžitě propuštěn bývalý prezident Michail Saakašvili, aby se mohl podrobit nezbytné lékařské péči v zahraničí; dále vyzývá orgány strany Gruzínský sen, aby poslancům Evropského parlamentu zajistily neomezený přístup k Michailu Saakašvilimu a dalším politickým vězňům;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>15.</NO.P>konstatuje, že navzdory přiznání viny a existenci věrohodných veřejných důkazů o korupci vzbuzuje uvěznění bývalého předsedy vlády Irakliho Gharibašviliho vážné obavy, zda splňuje standardy spravedlivého procesu; zdůrazňuje, že tento případ odráží širší obavy z politicky ovlivněné justice, neformálních mocenských struktur a vnitřních rozporů v rámci vládnoucí strany Gruzínský sen, včetně role Bidziny Ivanišviliho;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>16.</NO.P>vyzývá gruzínské orgány, aby zavedly nezávislé mechanismy odpovědnosti, zajistily nestrannost soudnictví a pohnaly pachatele politicky motivovaného porušování práv k odpovědnosti v souladu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>17.</NO.P>vyzývá ke komplexní reformě Nejvyšší soudní rady v souladu s doporučeními Benátské komise, včetně zavedení pevně stanovených neobnovitelných funkčních období, transparentních postupů jmenování a mimořádných kontrol bezúhonnosti vyšších soudních úředníků se smysluplným zapojením mezinárodních odborníků, aby se posílila nezávislost soudnictví a důvěra veřejnosti v soudnictví; se zklamáním bere na vědomí rozpuštění protikorupčního úřadu, který byl zřízen v roce 2022 a jehož existence byla jedním z klíčových požadavků proto, aby EU udělila Gruzii status kandidátské země; vyzývá gruzínské orgány, aby změnily postup jmenování nejvyššího státního zástupce tím, že budou vyžadovat kvalifikovanou parlamentní většinu, a aby uvedly zákon o státním zastupitelství do souladu s evropskými standardy;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>18.</NO.P>naléhavě vyzývá gruzínského veřejného ochránce práv, aby zintenzivnil výkon svého mandátu a využil všech dostupných mechanismů k ochraně lidských práv, a přitom zahájil konstruktivní dialog a spolupráci s obránci lidských práv a občanskou společností v Gruzii; zdůrazňuje, že je nezbytné zabránit jakémukoli selektivnímu uplatňování jeho mandátu, jak je uvedeno ve zprávě Komise o Gruzii za rok 2025; zdůrazňuje zvláštní pravomoc veřejného ochránce práv požádat OBSE/ODIHR o legislativní stanoviska týkající se autoritářských nebo nedemokratických právních předpisů;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>19.</NO.P>vyjadřuje politování nad nedostatečným pokrokem v oblasti deoligarchizace a vyzývá gruzínské orgány, aby přijaly systémový přístup v souladu s příslušnými doporučeními Benátské komise, včetně přísnějších požadavků na transparentnost, účinných pravidel pro střet zájmů a záruk proti nepatřičnému ovlivňování politického a hospodářského rozhodování;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>20.</NO.P>důrazně odsuzuje pokusy gruzínských orgánů zakázat opoziční strany; vyzývá tamní orgány, aby tyto pokusy okamžitě ukončily a aby stáhly ústavní žalobu podanou 88 poslanci gruzínského parlamentu de facto, v níž žádají, aby byla činnost tří hlavních opozičních stran – Sjednoceného národního hnutí, Koalice pro změnu a koalice Silná Gruzie–Lelo – prohlášena za protiústavní a jejich registrace zrušena; zdůrazňuje skutečnost, že tyto kroky představují nebezpečnou hrozbu pro základní demokratické zásady a politický pluralismus; zdůrazňuje, že zdravá demokracie vyžaduje spravedlivou a svobodnou soutěž mezi různými politickými stranami;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>21.</NO.P>vyjadřuje důrazný nesouhlas s nedávným zavedením nového článku trestního zákoníku, který zakazuje „veřejnou a systematickou“ kritiku orgánů nebo zpochybňování jejich legitimity, jakož i „jakékoli jiné veřejné a systematické jednání téže osoby“, a jehož výklad není jednoznačný, umožňuje však uvěznění až na tři roky; zdůrazňuje, že to umožňuje de facto kriminalizaci svobody projevu, a vyzývá vládu, aby tento zákon odsoudila;</P></ACTION></ACTLST><ACTLST><ACTINIT><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Tvrdé zásahy proti občanským svobodám a základním právům</STRING></STRING></ACTINIT><ACTION><P><NO.P>22.</NO.P>je extrémně znepokojen tím, že strana Gruzínský sen již přijala řadu legislativních aktů, jejichž cílem je potlačit občanskou společnost a nezávislé sdělovací prostředky a omezit pluralismus, jako je zákon o registraci zahraničních agentů, restriktivní novely zákona o vysílání, zákona o veřejné službě, zákona o shromažďování a manifestacích a přísnější ustanovení trestního zákoníku a zákona o správních přestupcích; odsuzuje zejména legislativní opatření, která zvyšují pokuty podle správních zákoníků, neboť stále častěji vedou k věznění demonstrantů, kteří nejsou schopni tyto pokuty zaplatit; opakuje svou výzvu, aby byli neprodleně propuštěni všichni političtí vězni a další nezákonně zadržované osoby; upozorňuje, že snahy gruzínských orgánů o přeměnu dynamické občanské společnosti v Gruzii na přísně kontrolované prostředí složené z organizací napojených na vládu představují další krok k tomu, aby se tato země stala autoritářským režimem; připomíná, že většina těchto zákonů kopíruje počáteční vývoj v rámci Putinova totalitního režimu v Rusku; vyzývá gruzínské orgány, aby tyto legislativní akty zrušily, a vrátily se tak prokazatelně na cestu směrem do EU;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>23.</NO.P>odsuzuje ponižující a nelidské zacházení se zadržovanou Elene Choštariovou, k němuž údajně dochází během jejího zadržování; požaduje její okamžité a bezpodmínečné propuštění a okamžité stažení politicky motivovaných obvinění, která proti ní byla vznesena;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>24.</NO.P>vyjadřuje hluboké znepokojení nad pokračujícím zneužíváním administrativního zadržování demonstrantů a aktivistů; bere na vědomí rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Mekvabišvili v. Gruzie, v němž se konstatuje, že spoléhání se pouze na policejní svědectví bez nezávislých důkazů oslabilo záruky spravedlivého procesu a přispělo k uložení nepřiměřených sankcí vůči pokojným demonstrantům; vyzývá gruzínské orgány, aby reformovaly své postupy pro správní přestupky tak, aby byly v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>25.</NO.P>odsuzuje věrohodné zprávy o nepřiměřeném používání síly, mučení a špatném zacházení s demonstranty a zadržovanými osobami, včetně nedávných zjištění Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, která dokumentují obvinění z policejního týrání a systematické nedostatky v zárukách a odpovědnosti; vyzývá gruzínské orgány, aby zajistily rychlé, nezávislé a účinné vyšetření, stíhaly odpovědné osoby a plně provedly doporučení tohoto výboru;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>26.</NO.P>odsuzuje rostoucí trend, kdy příslušníci gruzínských donucovacích orgánů používají proti demonstrantům slovní urážky a fyzické násilí, výhrůžky znásilněním a jiným genderově motivovaným násilím a nezákonné osobní prohlídky bez oděvu jako součást kampaně na zastrašení disidentů, zejména protestujících žen, a k potlačování lidských práv Gruzínců na svobodu projevu a pokojné shromažďování;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>27.</NO.P>odsuzuje přijaté právní předpisy, které stanoví automatické zadržení a uložení následných trestních sankcí, včetně trestu odnětí svobody až na jeden rok, v případě osob, které pokojně protestují na chodnících a pěších zónách; zdůrazňuje, že tato opatření jsou represivními nástroji, jejichž cílem je potlačit disent pro politické účely; vyjadřuje politování nad častým zadržováním osob za to, že sdílejí své názory na sociálních sítích;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>28.</NO.P>vyjadřuje hluboké znepokojení nad zprávami o tom, že byla v Gruzii údajně při demonstracích proti občanům použita zakázaná chemická látka; zdůrazňuje, že pokud se tato informace potvrdí, představovalo by použití jakékoli chemické látky proti civilnímu obyvatelstvu závažné porušení základních lidských práv, mezinárodních humanitárních standardů a povinností Gruzie vyplývajících z mezinárodního práva, včetně zákazu chemických zbraní; vyjadřuje politování nad nedostatečným vyšetřováním této záležitosti ze strany gruzínských orgánů; vyzývá k okamžitému, nezávislému a transparentnímu mezinárodnímu vyšetření těchto obvinění; vyzývá Organizaci OSN pro zákaz chemických zbraní, aby tento případ přezkoumala, a naléhavě žádá členské státy, aby tento případ postoupily k dalšímu vyšetřování;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>29.</NO.P>vyjadřuje hluboké znepokojení nad systematickým porušováním lidských práv v Gruzii a diskriminací zranitelných skupin, včetně LGBTIQ+ osob; zdůrazňuje, že toto porušování práv je neslučitelné s povinnostmi Gruzie vyplývajícími z dohody o přidružení mezi EU a Gruzií a s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv; vyzývá gruzínské orgány, aby chránily právo na svobodu projevu, shromažďování, sdružování a politickou účast a aby zajistily bezpečnost, ochranu a účinné právní opravné prostředky pro všechny obránce lidských práv a aktivisty; naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby toto porušování práv sledovaly, poskytovaly podporu a ochranu ohroženým osobám a propojily pokrok v oblasti pomoci, spolupráce a přistoupení k EU s hmatatelnými zlepšeními v oblasti ochrany lidských práv;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>30.</NO.P>naléhavě vyzývá gruzínský parlament de facto, aby zrušil zákon o rodinných hodnotách a ochraně nezletilých osob, jehož ustanovení zásadně porušují lidská práva, včetně práva na rovnost, nediskriminaci, vzdělávání, zdraví, svobodu projevu, pokojné shromažďování a sdružování, soukromí, svobodu a bezpečnost; stojí za gruzínskou komunitou LGBTIQ+ a vyjadřuje hluboké rozhořčení nad tím, že tento zákon staví na stejnou úroveň konsensuální vztahy mezi osobami stejného pohlaví a incest; připomíná, že podobné zákony v Rusku během Putinovy vlády připravily půdu pro rozsáhlé represe vůči menšinám a v konečném důsledku vedly v Rusku k atmosféře zastrašování a diskriminace;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>31.</NO.P>vyjadřuje vážné znepokojení nad situací v gruzínském regionu Čiatura v důsledku těžby manganu pro trh EU a vyzývá k provádění směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti, neboť EU nese odpovědnost za dobré životní podmínky místních obyvatel a za ochranu životního prostředí postiženého způsobenými škodami;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>32.</NO.P>opakuje, že je proti zhoršování pracovněprávních předpisů a pracovních práv v Gruzii, které je patrné v novele zákona o veřejné službě z roku 2024; vyzývá gruzínské orgány, aby dodržovaly pracovněprávní normy a neomezovaly pracovní práva; připomíná, že <STRING ITALIC="on">acquis</STRING> EU zahrnuje sladění s úmluvami Mezinárodní organizace práce, Evropskou sociální chartou a právními předpisy EU o pracovních podmínkách;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>33.</NO.P>vítá aktivaci tzv. Moskevského mechanismu ze strany OBSE z podnětu 24 zúčastněných států, neboť tím vznikla příležitost vyslat expertní misi k posouzení toho, jak Gruzie plní závazky OBSE, zejména pokud jde o situaci v oblasti lidských práv a základních svobod od jara 2024; vyzývá gruzínské orgány, aby se důkladně zabývaly zjištěními této mise a provedly její doporučení v jasných lhůtách, včetně propuštění osob držených z politických důvodů, zrušení právních předpisů neslučitelných s mezinárodními závazky a odpovědnosti za špatné zacházení; zdůrazňuje, že pokud dané orgány nepřijmou konkrétní a ověřitelné kroky k provedení těchto doporučení, měly by zúčastněné státy a příslušné mezinárodní instituce zvážit vhodná následná opatření k vyvození odpovědnosti, včetně cílených sankcí a využití příslušných mezinárodních právních mechanismů; vyzývá členské státy EU účastnící se OBSE, aby aktivně podpořily rozšíření mandátu této mise vzhledem k systematickému a dobře zdokumentovanému porušování práv, které vyžaduje komplexní nezávislé posouzení;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>34.</NO.P>vítá usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy z října 2025, které naléhavě vyzývá orgány Rady Evropy, aby „využily všechny dostupné prostředky“, včetně článku 52 Evropské úmluvy o lidských právech a mezistátních žalob k Evropskému soudu pro lidská práva podle článku 33 této úmluvy, k zajištění toho, aby Gruzie dodržovala své závazky jako členský stát Rady Evropy; vyzývá členské státy EU a Rady Evropy, aby zvážily provedení tohoto doporučení;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>35.</NO.P>důrazně odsuzuje roli sdělovacích prostředků napojených na Gruzínský sen, včetně Imedi TV, PosTV a Rustavi 2 TV, při šíření systematických dezinformací, očerňujících kampaní a nepřátelské propagandy proti EU a jejím orgánům a zástupcům, zejména proti vedoucímu delegace EU v Gruzii a diplomatům členských států EU; bere na vědomí nedávné rozhodnutí Spojeného království uvalit na Imedi TV a PosTV sankce; vyzývá orgány EU, aby přezkoumaly akreditaci těchto sdělovacích prostředků v rámci orgánů EU, a vybízí členské státy EU, aby následovaly příkladu Spojeného království a přijaly vhodná a přiměřená omezující opatření vůči jednotlivcům a subjektům odpovědným za organizování a financování těchto dezinformačních kampaní, a to i v rámci globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv; vyzývá k tomu, aby byli na sankční seznam EU zařazeni členové vedení gruzínské národní komise pro komunikaci a gruzínského veřejnoprávního vysílání;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>36.</NO.P>vyjadřuje znepokojení nad tlakem na nezávislé sdělovací prostředky a nad soudními řízeními vedenými proti nim; zdůrazňuje, že pluralita sdělovacích prostředků a bezpečnost novinářů jsou základními předpoklady demokratické společnosti;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>37.</NO.P>se znepokojením bere na vědomí nedávné reformy gruzínského vzdělávacího sektoru, které podle všeho centralizují kontrolu nad akademickými institucemi, oslabují akademickou svobodu a autonomii univerzit a brání integraci Gruzie do evropského systému vysokoškolského vzdělávání; varuje před opatřeními, jejichž cílem je změnit strukturu a dobu trvání akademických programů a zavést zásadu „jedno město – jedna fakulta“, která omezuje škálu oborů nabízených jednotlivými univerzitami; je znepokojen regulačním tlakem vyvíjeným na instituce, jako je Státní univerzita Ilia, v důsledku jejich veřejné podpory pro studentské protesty, zatímco soukromým institucím napojeným na osobnosti blízké vládnoucí elitě je poskytována podpora; zdůrazňuje, že nezávislí odborníci na vzdělávání varují, že kumulativní účinek těchto opatření může snížit akademickou pluralitu a dále zpolitizovat systém vysokoškolského vzdělávání;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>38.</NO.P>vyjadřuje znepokojení nad organizovanými podvodnými sítěmi call center působícími z Gruzie, zejména těmi, které jsou zaměřeny na občany EU; zdůrazňuje, že vyšetřování mezinárodních novinářů naznačuje, že vysoce postavení představitelé strany Gruzínský sen poskytují těmto podvodným sítím ochranu výměnou za finanční kompenzaci, což jim pomáhá odolávat ekonomickým sankcím;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>39.</NO.P>vítá rozhodnutí Komise pozastavit bezvízový styk pro držitele gruzínských diplomatických, služebních a úředních pasů, které platí od 6. března 2026 ve všech členských státech EU v rámci revidovaného a pružnějšího mechanismu pozastavení vízové povinnosti, který vstoupil v platnost dne 30. prosince 2025, jako přímý důsledek jednání režimu Gruzínského snu, které je v rozporu se základními hodnotami; vybízí členské státy, aby prováděly důkladnou kontrolu, vedly pohovory a vyžádaly si od těchto žadatelů podpůrné doklady a odmítly víza v případě jakýchkoli pochybností o spolehlivosti poskytnutých informací; vyjadřuje politování nad tím, že celounijní zákaz vydávání víz gruzínským úředníkům odpovědným za závažné porušování lidských práv, úpadek demokracie a represe nebyl možný kvůli opozici ze strany maďarské a slovenské vlády; konstatuje, že osmá zpráva o mechanismu pozastavení osvobození od vízové povinnosti poukazuje na to, že Gruzie nedodržuje klíčová kritéria a předchozí doporučení; upozorňuje, že pokud gruzínské orgány nebudou jednat, mohlo by to vést k pozastavení bezvízového styku pro všechny obyvatele, za což by byla plně odpovědná strana Gruzínský sen; vyzývá Komisi, aby vytvořila mechanismus, který by aktivistům z řad občanské společnosti, novinářům a studentům umožňoval i nadále bezvízový přístup do EU, a aby zvýšila přímou podporu programů výměn individuálních osob, jako jsou Erasmus+, Horizont Evropa, Evropský sbor solidarity a Kreativní Evropa;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>40.</NO.P>zdůrazňuje, že nedostatek důkladného akademického výzkumu, historického vzdělávání a informovanosti veřejnosti o sovětské okupaci a jejích dlouhodobých důsledcích umožňuje šíření historických manipulací a dezinformačních kampaní, které Ruská federace využívá k maření euroatlantických ambicí gruzínské společnosti; poukazuje proto na význam akademického výzkumu, dokumentace a šíření znalostí o dějinách Gruzie za sovětské okupace, včetně politických represí, hromadných poprav a historie odporu proti sovětsko-ruské okupaci, jakož i obnovení těchto událostí v kolektivní paměti; vyjadřuje politování nad tím, že v posledních letech lze pozorovat snahy o relativizaci komunistických zločinů a zvrácení procesu destalinizace, a to přinejmenším s tichým souhlasem úřadů; v této souvislosti zdůrazňuje významnou úlohu nezávislých historiků, badatelů a organizací občanské společnosti, jako je SovLab, kteří by se měli věnovat studiu sovětské okupace a jejích politických, právních a morálních důsledků a také vyhledávání pohřebišť obětí komunistického teroru a zajištění jejich identifikace a důstojného uctění jejich památky; vybízí příslušné instituce v členských státech, které se zabývají dokumentací důsledků sovětské okupace, komunistických zločinů a jiných totalitních režimů, aby prohloubily spolupráci se svými gruzínskými protějšky, podporovaly společné výzkumné projekty a zapojily se do vzdělávacích projektů a iniciativ, jejichž cílem je odhalování, dokumentování a šíření poznatků o této kapitole gruzínských dějin; vyjadřuje znepokojení v souvislosti se systematickým bráněním v přístupu k archivům týkajícím se represí a zločinů páchaných v době sovětské okupace; vyzývá gruzínské orgány, aby akademickým a výzkumným pracovníkům a organizacím občanské společnosti zajistily plný, transparentní a nediskriminační přístup k archivům týkajícím se sovětského období;</P></ACTION></ACTLST><ACTLST><ACTINIT><STRING BOLD="on"><STRING ITALIC="on">Sladění v otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky </STRING></STRING></ACTINIT><ACTION><P><NO.P>41.</NO.P>vyjadřuje politování nad tím, že míra souladu Gruzie s prohlášeními místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a s rozhodnutími Rady o sankcích se dále snížila z 53 % v roce 2024 na 40 %, což prokazuje nedostatečné odhodlání této země k evropské integraci; je obzvláště zklamán tím, že se Gruzie systematicky nepřipojovala k mezinárodním a unijním iniciativám na podporu Ukrajiny, včetně rezolucí přijatých Valným shromážděním OSN, Radou OSN pro lidská práva a Radou Evropy, ale naopak posilovala své vztahy s Ruskem a podporovala ruské narativy, jejichž cílem je přesunout odpovědnost za válečnou agresi a zločiny spáchané Ruskem;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>42.</NO.P>je nesmírně vděčný za velkou solidaritu gruzínského lidu vůči Ukrajině během ruské válečné agrese, neboť odráží širokou společenskou opozici vůči ruským imperiálním politikám, vlastní zkušenosti této země s ruskou vojenskou agresí a silnou vůli lidu zachovat si nezávislost a zůstat mimo sféru vlivu Moskvy; poukazuje na to, že mnoho gruzínských dobrovolníků bojuje po boku ukrajinských ozbrojených sil, zejména v rámci Gruzínské legie, a že gruzínská občanská společnost se zapojuje do kampaní humanitární pomoci na podporu Ukrajiny;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>43.</NO.P>konstatuje, že Gruzie se stále nepřipojila k velké většině sankcí vůči Rusku, Bělorusku a Íránu; vyzývá gruzínské orgány, aby přijaly ověřitelná opatření a posílily spolupráci a celní kontroly, aby zabránily tomu, aby byly území Gruzie nebo právnické osoby registrované v Gruzii využívány k obcházení omezujících opatření EU; považuje současnou úroveň úsilí v oblasti sbližování a prosazování za zjevně nedostatečnou a neslučitelnou s povinnostmi kandidátské země EU; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí rozhodnějších opatření, včetně plného souladu s omezujícími opatřeními EU, účinných monitorovacích a donucovacích mechanismů a transparentní spolupráce s orgány EU s cílem zabránit vyhýbání se sankcím, a to i pokud jde o zboží dvojího užití, vývoz ropy a finanční toky spojené s ruskými a íránskými subjekty; varuje, že pokračující nesoulad se zahraniční politikou a sankčním režimem EU bude mít přímé důsledky pro proces přistoupení Gruzie k EU; vyzývá EU a její členské státy, aby i nadále pečlivě sledovaly, zda Gruzie dodržuje sankční režim EU, včetně rizika obcházení sankcí skrze gruzínské území nebo subjekty registrované v Gruzii;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>44.</NO.P>vyzývá EU a její členské státy, aby přijaly naléhavá a rozhodná opatření k zastavení systematického obcházení sankcí EU ze strany Ruska s pomocí gruzínských orgánů, mimo jiné zřízením specializovaného monitorovacího mechanismu EU pro sledování obchodních toků vysoce prioritního zboží dvojího užití a leteckých součástí přepravovaných přes Gruzii; dále vyzývá gruzínské orgány, aby přitom plně spolupracovaly a pravidelně zveřejňovaly transparentní zprávy o těchto obchodních tocích s cílem posílit vymáhání celních předpisů a zabránit dalšímu obcházení sankcí;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>45.</NO.P>je znepokojen potenciálním využíváním gruzínských přístavů, rafinérské infrastruktury a zařízení pro nakládání s ropou k usnadnění zpětného vývozu nebo mísení ruských ropných produktů s cílem obejít mezinárodní sankční režimy; vyjadřuje vážné znepokojení nad zprávami o tom, že ruská surová ropa je dodávána do nově postavené gruzínské rafinérie Kulevi na pobřeží Černého moře, která je částečně financována státem; vyzývá gruzínské orgány, aby tyto činnosti okamžitě zastavily a zabránily jim a aby zajistily, že gruzínská infrastruktura nebude využívána k usnadnění obcházení sankcí EU vůči Rusku; konstatuje, že ropný terminál Kulevi nebyl zahrnut do 20. balíčku sankcí EU vůči Rusku na základě závazků gruzínských orgánů a provozovatele terminálu, že budou důsledně dodržovat sankce EU; vyzývá k jeho zahrnutí do budoucích sankcí, pokud gruzínské orgány a provozovatelé terminálu nebudou přísně dodržovat sankce EU; vyzývá k posílení spolupráce mezi EU a mezinárodními partnery, aby bylo zajištěno plné vymáhání omezujících opatření;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>46.</NO.P>vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s Orgánem pro boj proti praní peněz posoudila právní a regulační rámec Gruzie, včetně ustanovení gruzínského daňového zákoníku, která mohou usnadnit využívání offshorových společností a zastírat skutečné majitele, a tím umožnit obcházení sankcí a praní peněz; vyzývá k lepšímu monitorování a kontrole společností registrovaných v Gruzii, které jsou vlastněny nebo ovládány ruskými občany nebo subjekty, zejména těch, které byly založeny po únoru 2022; vyzývá gruzínské orgány, aby zřídily úřad pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, úřad pro správu majetku a registr skutečných konečných majitelů s cílem posílit záruky proti praní peněz a snížit riziko obcházení sankcí;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>47.</NO.P>konstatuje, že jak potvrzují četné zprávy, strana Gruzínský sen opustila cestu euroatlantické integrace a provádí strategický obrat směrem ke spolupráci s Čínou, Ruskem a Íránem; zdůrazňuje, že tato změna orientace svědčí o nerespektování ústavního závazku Gruzie k euroatlantické integraci a jasné a konzistentně vyjadřované vůle gruzínské společnosti; vyjadřuje rozhořčení nad tím, že namísto zabývání se věrohodnými zjištěními o rostoucím vlivu autoritářských mocností bylo zahájeno vyšetřování proti autorům těchto zpráv, včetně výzkumného pracovníka Hudsonova institutu Giorgiho Kandelakiho a Tinatiny Chidašeliové;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>48.</NO.P>vyjadřuje znepokojení nad zapojením čínských státních podniků do strategických projektů, jako je hlubokomořský přístav Anaklia, který byl původně plánován se západními partnery a měl posílit propojení mezi Východem a Západem nezávisle na ruském a čínském vlivu; připomíná gruzínským orgánům, že úspěch středního koridoru souvisí s dodržováním zásad právního státu ze strany Gruzie a že investice v rámci strategie Global Gateway vyžadují, aby Gruzie byla stabilním a transparentním partnerem;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>49.</NO.P>bere na vědomí iniciativy pro strategické projekty konektivity v oblasti Černého moře, včetně podmořského kabelu pro digitální konektivitu v Černém moři a podmořského elektrického kabelu v Černém moři, které by mohly posílit energetické a digitální vazby mezi EU a jižním Kavkazem;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>50.</NO.P>konstatuje, že gruzínská pravoslavná církev zůstává v gruzínské společnosti vlivnou institucí a hraje důležitou úlohu při utváření veřejného diskurzu; vyjadřuje znepokojení nad tím, že Rusko využívá náboženské sítě jako kanály pro dezinformační a vlivové operace v celé Gruzii, aby podkopávalo proevropskou orientaci a demokratickou odolnost; připomíná, že někteří duchovní v Gruzii se tomuto účelovému využívání brání a vystupují proti ruskému vlivu a politikám režimu Gruzínského snu; zdůrazňuje, že gruzínská pravoslavná diecéze a komunity jsou přítomny i v EU, což upozorňuje na nutnost obezřetnosti a odolnosti vůči nadnárodnímu dezinformačnímu úsilí;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>51.</NO.P>se zvláštním znepokojením bere na vědomí rostoucí vliv Íránu v této zemi, zejména prostřednictvím náboženských a vzdělávacích institucí a mobilizace mladých lidí, a také prostřednictvím hospodářských struktur, které Íránu umožňují účinně obcházet sankce; je dále znepokojen rostoucím vlivem hospodářských subjektů spojených s íránským režimem působících v Gruzii; zdůrazňuje, že tyto subjekty mohou být využívány k obcházení finančních sankcí, k praní peněz a k nezákonnému vývozu íránského zboží, z čehož mají prospěch subjekty spojené s íránským režimem i režimem Gruzínského snu prostřednictvím korupce a zmanipulovaných veřejných nabídkových řízení;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>52.</NO.P>domnívá se, že Gruzie by měla hrát konstruktivní úlohu při usnadňování přístupu Arménie k mezinárodním námořním obchodním trasám, a tím přispívat k regionálnímu propojení, hospodářské odolnosti a stabilitě na jižním Kavkaze;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>53.</NO.P>znovu opakuje, že neochvějně podporuje svrchovanost a územní celistvost Gruzie; důrazně odsuzuje pokračování ruské okupace gruzínských regionů Abcházie a Cchinvali/Jižní Osetie a pokračující proces borderizace, neboť představují porušení svrchovanosti a územní celistvosti Gruzie; naléhavě vyzývá gruzínskou vládu, aby zachovala jasný a konzistentní postoj k ruské agresi; ostře odsuzuje snahy Ruska o politickou, vojenskou a hospodářskou integraci okupovaných území do Ruské federace; s hlubokým znepokojením bere na vědomí pokračující nezákonné zadržování a útoky na etnické Gruzínce v Abcházii a v regionu Cchinvali, včetně žen a mladých lidí, na základě vykonstruovaných obvinění, jako je špionáž nebo držení gruzínského pasu; odsuzuje tyto praktiky jako závažné porušování lidských práv, které přispívá k zastrašování, diskriminaci a nucenému vysídlování gruzínského obyvatelstva; důrazně odsuzuje pokračující rozvoj ruské námořní základny v Očamčire, který není pouze porušením územní celistvosti, ale přímou hrozbou pro bezpečnost celé oblasti Černého moře a vlastních ambicí Gruzie v oblasti námořního obchodu; opakuje svou výzvu k okamžitému a bezpodmínečnému stažení ruských sil z gruzínských regionů Abcházie a Cchinvali/Jižní Osetie;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>54.</NO.P>vyzývá k cíleným omezujícím opatřením vůči osobám odpovědným za porušování lidských práv na okupovaných územích na základě precedentů, jako je „Otchozoriův-Tatunašviliho seznam“ z roku 2018;</P></ACTION><ACTION><P><NO.P>55.</NO.P>znovu upozorňuje na důležitost práce pozorovatelské mise EU v Gruzii (EUMM) v oblasti řešení konfliktů, monitorování lidských práv a podpory postižených komunit; důrazně odsuzuje skutečnost, že Ruská federace nadále brání misi EUMM v přístupu do okupovaných oblastí Gruzie, a dřívější zastrašování pozorovatelů mise EUMM, včetně nezákonného zadržování a dalších incidentů zahrnujících výhrůžky a zasahování do činnosti mise EUMM; domnívá se, že viditelné a veřejné provádění mandátu mise EUMM by mělo být dále posíleno skrze zvýšenou podporu a další personál a mělo by o něm být výrazněji informováno, neboť významně přispívá k angažovanosti EU v regionu a odhaluje agresivní taktiku Ruska, která od války proti Gruzii v roce 2008 v regionu nadále přináší smrt, utrpení a nestabilitu;</P></ACTION><SEPARATION><P>°</P><P>°	°</P></SEPARATION><ACTION><P><NO.P>56.</NO.P>pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, gruzínské prezidentce Salome Zurabišviliové a de facto orgánům Gruzie.</P></ACTION></ACTLST></DISPOSITIF></TEXT></RESOL></TXTLST></SDOCTA>