P10_TA(2026)0231Nepřijatelné provokace Ruska a pronikání ruských dronů nad území Rumunska, pobaltských států a FinskaUsnesení Evropského parlamentu ze dne 18. června 2026 o nepřijatelných provokacích Ruska a pronikání ruských dronů nad území Rumunska, pobaltských států a Finska (2026/2772(RSP))Evropský parlament,

–s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku a Ukrajině, zejména usnesení ze dne 9. října 2025 o společné reakci na nedávné narušení vzdušného prostoru a kritické infrastruktury členských států EU Ruskem Úř. věst. C, C/2026/1530, 15.4.2026, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2026/1530/oj.,

–s ohledem na Chartu OSN a základní principy mezinárodního práva,

–s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), a zejména na čl. 24 odst. 3, čl. 42 odst. 7 a článek 222 této smlouvy,

–s ohledem na Severoatlantickou smlouvu ze dne 4. dubna 1949, a zejména na články 4 a 5 této smlouvy,

–s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 19. března 2025 nazvané „Společná bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030“ (JOIN(2025)0120) a na své usnesení ze dne 12. března 2025 na stejné téma Úř. věst. C, C/2025/3151, 20.6.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2025/3151/oj.,

–s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 16. října 2025 s názvem „Zachování míru – Plán obranné připravenosti 2030“ (JOIN(2025)0027),

–s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 19. března 2026 o pokračující podpoře EU pro Ukrajinu,

–s ohledem na prohlášení předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové ze dne 20. května 2026 ohledně ruských hrozeb vůči pobaltským státům,

–s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaji Kallasové ze dne 29. května 2026, v němž odsoudila lehkovážné narušování vzdušného prostoru EU ze strany Ruska,

–s ohledem na čl. 136 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.vzhledem k tomu, že před více než čtyřmi lety zahájilo Rusko protiprávní, nevyprovokovanou a neodůvodněnou plošnou válečnou agresi vůči Ukrajině, která byla pokračováním anexe Krymu a okupace částí Donbasu, k nimž došlo v roce 2014 a které jsou zjevným porušením mezinárodního práva a územní svrchovanosti Ukrajiny; vzhledem k tomu, že k narušování vzdušného prostoru EU a NATO Ruskem dochází již od začátku ruské plošné invaze na Ukrajinu, ale v poslední době se jeho četnost a intenzita zvýšila;

B.vzhledem k tomu, že dochází k posilování vojenské přítomnosti Ruska na východním křídle EU i na území Běloruska, které má na ruské válečné agresi vůči Ukrajině a hybridních útocích proti EU také svůj podíl viny, především tím, že účelově využívá nelegální migraci, organizovanou trestnou činnost a dezinformace a vypouští meteorologické balony, které představují závažné bezpečnostní riziko, mimo jiné proto, že neustále narušují civilní leteckou dopravu, terorizují země, které sousedí s Běloruskem, jako je Lotyšsko, Litva a Polsko, a poškozují místní ekonomiky;

C.vzhledem k tomu, že Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a další členské státy EU se staly cílem ruských pokusů o destabilizaci, které mají podobu pronikání dronů a narušování vzdušného prostoru, propagandy a dezinformací, elektronického boje, rušení globálního navigačního družicového systému (GNSS), kybernetických útoků a sabotáže;

D.vzhledem k tomu, že dne 29. května 2026 narazil ruský dron do rezidenční budovy v rumunském městě Galați a způsobil výbuch, který zranil dvě osoby; vzhledem k tomu, že se jednalo o první takový incident na území členského státu EU a NATO, který vedl ke zraněním vyžadujícím lékařskou péči; vzhledem k tomu, že více než 70 osob muselo být evakuováno;

E.vzhledem k tomu, že dne 19. května 2026 pronikl do estonského vzdušného prostoru dron, který byl následně sestřelen rumunským stíhacím letounem, jenž se účastnil mise NATO hlídající vzdušný prostor v Pobaltí; vzhledem k tomu, že proniknutí neidentifikovaného dronu dne 20. května 2026 do litevského vzdušného prostoru donutilo tamní orgány, aby vydaly bezprecedentní varování před leteckým útokem a vyzvaly civilisty, aby se odebrali do krytů; vzhledem k tomu, že francouzské stíhací letouny NATO během mise NATO dne 8. června 2026 sestřelily drony letící nad Lotyšskem; vzhledem k tomu, že toto pronikání dronů je přímým důsledkem ruské válečné agrese vůči Ukrajině a většina z nich do vzdušného prostoru EU proniká v rámci ruského elektronického boje; vzhledem k tomu, že kvůli rušení ruskými systémy pro elektronický boj se v březnu 2026 nejméně tři ukrajinské drony odklonily od zamýšleného kurzu a vstoupily na finské území, kde havarovaly;

F.vzhledem k tomu, že v důsledku opatření elektronického boje používaných Ruskou federací vybuchl dne 29. května 2026 ukrajinský námořní dron v rumunském přístavu Constanța a způsobil škody na majetku, ale žádné lidské oběti;

G.vzhledem k tomu, že dva ukrajinské drony následkem rušení ruskými systémy pro elektronický boj narazily dne 7. května 2026 do skladu paliva v lotyšském Rēzekne;

H.vzhledem k tomu, že region Baltského moře má vysokou koncentraci kritické infrastruktury, včetně podmořských energetických a telekomunikačních sítí, dopravních spojení a jiných strategických aktiv, takže je obzvláště zranitelný vůči hybridním útokům, sabotáži a dronovým hrozbám; vzhledem k tomu, že jak ukazují zkušenosti z ruských útoků na ukrajinskou infrastrukturu, vyžaduje ochrana kritické infrastruktury fyzické zabezpečení i zvýšenou redundanci a decentralizaci;

I.vzhledem k tomu, že vyřazení litevské jaderné elektrárny Ignalina z provozu představuje významné regionální bezpečnostní a environmentální riziko kvůli přítomnosti velkého množství vyhořelého jaderného paliva a radioaktivního odpadu uloženého v dočasných nadzemních zařízeních, a vzhledem k tomu, že případná nehoda nebo záměrná provokace týkající se této kritické infrastruktury by mohla mít vážné důsledky pro celý pobaltský region i daleko za jeho hranicemi;

J.vzhledem k tomu, že je Rusko podezříváno, že narušilo vzdušný prostor členských států EU ještě při dalších závažných incidentech;

K.vzhledem k tomu, že bezpečnost a ochrana členských států EU na jejím východním křídle je bezprostřední prioritou a společnou evropskou odpovědností, zejména s ohledem na to, že dochází k hybridním útokům za použití moderních vojenských dronů, což je oblast, v níž kapacita členských států není ani zdaleka úplná;

L.vzhledem k tomu, že incidenty s drony na východním křídle EU odhalily značné nedostatky ve vojenské i civilní připravenosti; vzhledem k tomu, že existující radarové systémy často nejsou schopny sledovat objekty v nízké výšce, metody používané pro detekci bezpilotních vzdušných prostředků jsou ekonomicky neefektivní a zprávy o incidentech odhalily, že některé protiletecké kryty byly zamčené nebo nepřístupné veřejnosti; vzhledem k tomu, že tato selhání poukazují na naléhavé systémové slabiny v postupech varování a reakce a v širší odolnosti společnosti;

M.vzhledem k tomu, že během posledního útoku na Ukrajinu zasáhlo Rusko vedle jiných cenných kulturních památek i Kyjevskopečerskou lávru, historicky významný pravoslavný klášter a památku světového dědictví UNESCO;

N.vzhledem k tomu, že tyto nedávné incidenty s drony poukázaly na naléhavou potřebu vícestupňových obranných schopností zahrnujících kinetické i nekinetické systémy pro obranu proti bezpilotním vzdušným prostředkům (C-UAS); vzhledem k tomu, že drony se staly určujícím prvkem moderního boje a hybridních konfliktů a že jejich používání na Ukrajině od základu změnilo požadavky na obranu a operační doktríny na celém kontinentu;

O.vzhledem k tomu, že Arktida a oblast za severním polárním kruhem jsou pro evropskou bezpečnost stále důležitější, ale omezené pokrytí senzory a řídké trvalé osídlení vytváří zranitelná místa, která by nepřátelští aktéři mohli za pomoci bezpilotních systémů a hybridních operací využít, čímž by se zvýšilo riziko pronikání nepřátelských dronů hluboko nad území EU;

1.důrazně odsuzuje nepřijatelné provokace Ruska a pronikání dronů do členských států EU;

2.znovu vyjadřuje svou plnou solidaritu Estonsku, Finsku, Lotyšsku, Litvě a Rumunsku, jejichž území, vzdušný prostor a kritická infrastruktura se stávají cílem ruských hybridních provokací; opakuje, že EU se nenechá ruskými snahami o destabilizaci zastrašit a že je stále jednotná a odhodlaná bránit bezpečnost, svrchovanost a územní celistvost všech členských států EU a také pokračovat v podpoře Ukrajiny;

3.je si vědom zvláštní zranitelnosti občanů v pohraničních regionech EU na východním křídle, kteří jsou závažným hrozbám vystaveni nejvíce, a v důsledku toho také nesou značné ekonomické a sociální náklady, a vyjadřuje jim svou plnou solidaritu; požaduje cílená opatření na úrovni EU, včetně zvláštní finanční podpory pro tento účel, aby se posílila ochrana dotčených komunit a kritické infrastruktury a zajistila se v těchto obzvláště ohrožených regionech prevence, připravenost, odolnost a krizová reakce a obnova;

4.jednoznačně odsuzuje útok ruských dronů na rezidenční budovu v rumunském městě Galați, který způsobil přímé civilní oběti a představuje závažnou eskalaci; domnívá se, že v případě opakovaného pronikání dronů a narušování vzdušného prostoru zemí EU se nejedná o izolované incidenty, ale nedílnou součást širší ruské strategie zastrašování namířené proti EU a jejím spojencům;

5.prohlašuje, že Rusko nese za tyto lehkovážné eskalační útoky, které ohrožují životy lidí, plnou a jednoznačnou odpovědnost; opakuje, že činy Ruské federace představují úmyslnou, systematickou a trvalou hrozbu pro bezpečnost, odolnost a svrchovanost EU a jejích členských států; znovu co nejdůrazněji odsuzuje protiprávní, nevyprovokovanou a neodůvodněnou plošnou válečnou agresi Ruska vůči Ukrajině i podíl Běloruska na ní; důrazně odsuzuje rozhodnutí Ruska v této válečné agresi pokračovat, mimo jiné posledními cílenými útoky na památky kulturního dědictví a památku světového dědictví UNESCO Kyjevskopečerskou lávru, a zároveň odmítat jakékoliv přímé jednání s Ukrajinou, jak je nedávno navrhl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj;

6.znovu odsuzuje záměrné ruské rušení signálů GNSS v oblasti Baltského a Černého moře a záměrné vypouštění meteorologických balonů Běloruskem, neboť tím vznikají závažná bezpečnostní rizika pro civilní letectví a námořní dopravu; dále odsuzuje Bělorusko za jeho hybridní útoky proti EU;

7.znovu vyzývá k naléhavému urychlení výroby a dodávek prioritního vojenského vybavení Ukrajině, zejména systémů protivzdušné obrany, munice, dronů a raketových střel, v tomto kritickém okamžiku, kdy jsou ukrajinské obyvatelstvo a infrastruktura stále více vystaveny akutním nedostatkům ve schopnostech protivzdušné obrany;

8.zdůrazňuje, že zmíněné nepřátelské činy ještě umocňuje agresivní dezinformační kampaň, jež má zastrašit místní obyvatelstvo, šířit strach, poškodit místní ekonomiky a položit základy pro možná odvetná opatření, jako je tomu v případě nepodložených ruských tvrzení, že pobaltské státy umožňují Ukrajině využívat jejich území a vzdušný prostor ke dronovým útokům proti cílům v Rusku;

9.znovu vyzývá k urychlenému vytvoření skutečné evropské obranné unie, včetně návrhů na rychlé rozhodovací procesy, které by překročily stávající rámce, k nimž patří bílá kniha o budoucnosti evropské obrany 2030 a následný Plán obranné připravenosti 2030; zdůrazňuje, že pro účinnou reakci EU na stupňující se hrozby ze strany Ruska je nezbytná hlubší integrace, koordinace a sdružování zdrojů; vyzývá k posílení evropské technologické a průmyslové základny obrany a její výrobní kapacity v celé EU, a to prostřednictvím zlepšené koordinace na úrovni EU, jež maximalizuje využívání vnitrostátních iniciativ a nástrojů EU;

10.vyzývá k dalšímu uplatňování doložky solidarity (článek 222 Smlouvy o fungování Evropské unie) a doložky o vzájemné pomoci (čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU), mimo jiné v případech, kdy se jich nějaký členský stát dovolává v důsledku konvenčního nebo hybridního útoku;

11.zdůrazňuje, že je zapotřebí koherentně posílit východní křídlo EU a NATO po celé jeho délce od Arktidy po Černé moře, včetně pozemního, námořního i leteckého rozměru, a to budováním schopností v členských státech v přední linii, pokud jde o boj proti dronům a meteorologickým balonům, a přidělením odpovídajících zdrojů pro tento účel; vyzývá EU a její členské státy, aby na východním křídle EU urychleně posílily schopnosti odhalování, rušení, zachycování a neutralizace; dále vyzývá k pravidelným společným cvičením členských států, orgánů EU, Ukrajiny a NATO s cílem otestovat a zlepšit připravenost těchto mechanismů rychlé reakce;

12.doporučuje, aby byly do společných cvičení a plánování civilní ochrany na úrovni EU začleněny systémy C-UAS, s důrazem na kritickou infrastrukturu, jež policii, letištním orgánům a provozovatelům v odvětví energetiky umožní přístup k celounijním výcvikovým a standardizovaným schopnostem C-UAS;

13.s obavami poukazuje na skutečnost, že současné evropské systémy odhalování dronů a protidronové obrany jsou nedostatečné, a zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí odhalování i obranu zlepšit; v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba zaujímat celostní přístup, jenž se zaměří na to, aby byly donucovací a civilní orgány lépe vybaveny prostředky pro odhalování dronů a obranu proti nim;

14.vybízí členské státy, aby upřednostňovaly integraci systému velení a řízení se zásahovými složkami v první linii, civilní obranou a obranou proti bezpilotním systémům, neboť je třeba zajistit maximální možnou optimalizaci připravenosti obyvatelstva, krytů, včasného varování a technologické integrace;

15.zdůrazňuje, že záměrné ruské útoky na východní křídlo EU a NATO mají členské státy nejen provokovat a destabilizovat, ale také otestovat schopnosti NATO v oblasti detekce a reakce a využívat jejich nedostatky; je si vědom toho, že Rusko pokračuje ve své destabilizační činnosti v oblasti Černého moře, a to prostřednictvím konvenčních i hybridních akcí, včetně využívání plovoucích min, rušicích operací a hrozeb pro svobodu plavby, v důsledku čehož je třeba k posílení bezpečnosti v tomto regionu přistupovat jako ke strategické prioritě, kterou je třeba naléhavě řešit, neboť se jedná o hrozbu pro evropskou bezpečnost;

16.vyzývá k úplnému uplatňování strategického přístupu EU k Černému moři a k urychlenému vytvoření černomořského centra námořní bezpečnosti;

17.vítá, že byl nedávno schválen 20. balíček sankcí EU vůči Rusku a že byl předložen 21. balíček sankcí; vyzývá Komisi, vyslance EU pro sankce a členské státy, aby důsledně uplatňovali nové i stávající sankce a aby se neprodleně prioritně věnovali odstranění mezer v dodavatelských řetězcích; vyzývá Komisi, aby bezodkladně vypracovala další sankce, včetně sankcí na oxid hlinitý a další strategické suroviny a zboží dvojího užití, a naléhavě vyzývá všechny členské státy, aby toto zařazení na sankční seznam neblokovaly z důvodů národního hospodářského zájmu; podporuje, aby se další opatření v nadcházejícím balíčku sankcí zaměřovala na energetické a finanční odvětví Ruské federace a aby zahrnovala i zákaz vstupu do EU pro bývalé ruské bojovníky, kteří bojovali na Ukrajině, a vyzývá členské státy, které nepřestávají podporovat Ruskou federaci, aby tuto podporu ukončily;

18.vyzývá členské státy, a zejména ty, které vydávají ruským státním příslušníkům většinu víz, aby důsledně uplatňovaly prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 6. listopadu 2025, kterým se stanoví upravená pravidla pro udělování víz pro více vstupů ruským státním příslušníkům, kteří pobývají v Ruské federaci a žádají v Ruské federaci o krátkodobá víza (C(2025)7552)., a aby plně uplatňovaly pokyny Komise z roku 2022 týkající se zvýšené kontroly, zejména u turistických a jiných cest, které nejsou nezbytně nutné, a současně aby zachovaly možnost vstupu pro protiválečné politické aktivisty, nezávislé novináře, obránce lidských práv, zástupce občanské společnosti a humanitární případy;

19.žádá, aby byl vytvořen horizontální sankční rámec EU určený speciálně pro hybridní hrozby, který by existoval souběžně s režimem hybridních sankcí pro Rusko a jehož cílem by bylo upozornit na aktivní zapojení Ruska do hybridních operací na celém světě a současně umožnit rychlejší a systematičtější sankce vůči subjektům, které jsou za hybridní kampaně odpovědné; připomíná, že někteří jednotlivci, mezi nimiž je i Ksenija Fjodorovová ve Francii, která pracovala pro sankcionované ruské propagandistické kanály, jako je RT, v Evropě stále šíří dezinformace; vyzývá k jejich zařazení na seznam osob, na něž se vztahují sankce, v příštím balíčku sankcí;

20.vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily odpovídající finanční prostředky na výstavbu a renovaci civilních protileteckých krytů na východním křídle a v dalších členských státech EU a aby uskutečnily celounijní informační kampaně a civilní cvičení s cílem informovat občany o tom, jak jednat v případě náletu nebo podobné krizové situace; je toho názoru, že ochranu civilního obyvatelstva EU před vzdušnými hrozbami je nutné považovat za nedílnou součást evropské obranné připravenosti, pohotovosti a odolnosti; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí v příštím víceletém finančním rámci zvýšit finanční prostředky na programy a projekty v oblasti bezpečnosti a obrany, se zvláštním zaměřením na země na východním křídle; vyzývá EU a její členské státy, aby zaujaly komplexní celospolečenský přístup a uznaly, že trvalá bezpečnost vyžaduje nejen odpovídající vojenské schopnosti, ale i sociální soudržnost, hospodářskou odolnost, demokratickou stabilitu a silné veřejné služby;

21.zdůrazňuje, že Ukrajina získala nevídané provozní a průmyslové odborné znalosti v oblasti výroby dronů a protidronových systémů; domnívá se proto, že prohloubení spolupráce mezi EU a Ukrajinou v oblasti obranného průmyslu je strategickou nutností; žádá EU a její členské státy, aby ukrajinské odborné znalosti a průmyslové kapacity plně zapojily do rozvoje evropských schopností v oblasti boje proti nekonvenčním leteckým hrozbám;

22.zdůrazňuje, že při řešení dronových hrozeb pocházejících z Ruska má vedle spolupráce s Ukrajinou – z hlediska operační efektivity, informovanosti o situaci a výměny informací – zásadní význam i spolupráce s Moldavskou republikou; vyzývá proto členské státy, aby navýšily finanční prostředky pro Moldavsko v rámci Evropského mírového nástroje, mimo jiné s ohledem na opakované narušování moldavského vzdušného prostoru ruskými drony a raketami; dále vyzývá členské státy, aby Moldavsko i Ukrajinu zapojovaly do sdruženého pořizování;

23.vyzývá členské státy, aby urychleně získaly prioritní schopnosti stanovené v bílé knize o budoucnosti evropské obrany 2030, zejména protivzdušnou a protiraketovou obranu a drony a protidronové systémy; vyzývá členské státy, aby urychleně vytvořily – a to nejprve na východním křídle – společné vrstvené, nákladově efektivní systémy protidronové obrany, jež budou schopny odhalovat a zachycovat letecké i námořní hrozby ze zemí mimo EU, mimo jiné prostřednictvím zlepšeného leteckého a námořního dohledu, systémů včasného varování, prostředků rychlé reakce a lepší infrastruktury vojenské mobility;

24.žádá, aby bylo zřízeno evropské středisko excelence pro dronovou válku, v němž by ukrajinští instruktoři předávali své odborné znalosti členským státům EU;

25.vyzývá k úplnému a urychlenému provedení Iniciativy pro evropskou dronovou obranu a Hlídky východního křídla; vyzývá členské státy, aby se do obou iniciativ aktivně zapojily a přispívaly k nim v úzké koordinaci s NATO;

26.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi NATO, UNESCO, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Radě Evropy, prezidentovi, vládě a Nejvyšší radě Ukrajiny, ruským orgánům a de facto orgánům Lukašenkova režimu.