1.vítá strategický plán EIB na období 2024–2027, jehož cílem je podporovat politické priority EU, tzn. mimo jiné mobilizovat investice k posílení evropské hospodářské a průmyslové základny, podporovat inovace, konkurenceschopnost, kritické technologie, bezpečnost a obranu, posílit udržitelný růst, zelenou a digitální transformaci, regionální rozvoj, moderní a kritickou infrastrukturu, včetně sociální infrastruktury, jako je bydlení, vzdělávání a zdravotnictví, a odolné a inovativní odvětví zemědělství, a zaměřit se na evropské malé a střední podniky a startupy a zároveň podporovat mezinárodní partnerství a dokončení unie úspor a investic;

2.zdůrazňuje, že EIB se v průběhu let úzce sladila s evropskými prioritami; velmi vítá zvýšený důraz na investice posilující konkurenceschopnost, odolnost průmyslu a bezpečnost Evropy a vyzývá k jejich rychlému a účinnému provádění; podporuje úlohu EIB jako klimatické banky a konstatuje, že opatření v oblasti klimatu jsou označena za hlavní strategickou prioritu skupiny EIB na období 2024–2027, přičemž na ekologickou transformaci je vyčleněno více než 50 % ročních investic; vyzývá k větším investicím do priorit souvisejících s konkurenceschopností, zejména pro malé a střední podniky a startupy, a k rozšiřování inovativních evropských společností s ohledem na jejich zásadní úlohu při odstraňování rozdílů v konkurenceschopnosti Evropy; zdůrazňuje, že je třeba, aby EIB zachovala vyvážené portfolio, mj. v oblasti bezpečnosti a obrany, klimatu, konkurenceschopnosti, soudržnosti, inovací, spolupráce a rozvoje;

3.zdůrazňuje, že EIB je na mezinárodních finančních trzích důvěryhodným aktérem, což prokazuje její úvěrový rating AAA; zdůrazňuje, že zachování tohoto ratingu má zásadní význam pro to, aby mohla získávat finanční prostředky za výhodných podmínek, a že jeho jakékoli zhoršení by výrazně zvýšilo její náklady na financování; vyzývá EIB, aby pečlivě sledovala dopad svých rozšířených obranných aktivit na svůj úvěrový rating AAA;

4.zdůrazňuje klíčovou úlohu EIB při mobilizaci veřejného a soukromého financování s cílem řešit investiční mezery a posilovat hospodářskou odolnost Unie v náročném globálním prostředí; připomíná, že zásadní význam mají přeshraniční koordinace, integrace kapitálových trhů a řádné fungování jednotného trhu; vyzývá Komisi a EIB, aby plně využily potenciál EIB a uvolnily financování potřebné pro ekologickou, digitální a sociální transformaci;

5.zdůrazňuje, že opatření na úrovni EU by měla doplňovat, nikoli vytěsňovat investice členských států; vyzývá proto k odpovídající flexibilitě v rámci EIB pro způsobilost a hodnocení s cílem naplňovat vnitrostátní a regionální investiční potřeby; připomíná, že veřejné rozvojové banky a instituce by měly snížit riziko životaschopných projektů tam, kde existují mezery na trhu, aniž by nahrazovaly soukromý kapitál; dále zdůrazňuje, že EIB by měla hrát klíčovou úlohu tím, že umožní komerčním i veřejným bankám investovat do evropského odvětví obrany; připomíná, že rámec EU pro udržitelné financování neukládá obecná omezení investic do obrany;

6.vítá výzvu k posílení EIB v příštím víceletém finančním rámci, což jí umožní poskytovat finanční podporu na společné priority EU, zejména v rámci ECF-InvestEU a fondu Globální Evropa a také prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk, které se ukázaly jako vysoce účinné při prosazování klíčových politických cílů EU; zdůrazňuje, že EIB by měla mobilizovat dostatečné finanční prostředky, poskytnout likviditu a zvýšit ambice na podporu soukromých a veřejných investic prostřednictvím Programu InvestEU; v souladu se svou průběžnou zprávou o víceletém finančním rámci na období 2028 až 2034 vyzývá k posílení úspěšných programů Unie, jako je InvestEU, a investičního partnerství se skupinou EIB, aby se zajistilo, že každé euro vynaložené na úrovni Unie bude využito co nejúčinněji a bude mít co největší dopad;

7.zdůrazňuje, že je důležité posílit doplňkovost a součinnost mezi financováním EIB a dalšími nástroji EU, aby se maximalizoval dopad a zajistily soudržné územní investiční strategie; vyzývá EIB a Komisi, aby vypracovaly jasné koordinační rámce usnadňující společné využívání těchto nástrojů na úrovni projektů;

8.vyzývá EIB, aby hrála aktivní úlohu při podpoře kontinuity a dokončení projektů zahájených v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a aby zajistila plnění cílů i po ukončení jejich realizace; zdůrazňuje, že financování a technická pomoc EIB mohou mít zásadní přínos k tomu, aby projekty financované z Nástroje pro oživení a odolnost měly zamýšlený hospodářský a sociální dopad;

9.vybízí EIB, aby pokračovala ve vytváření inovativních finančních nástrojů s cílem mobilizovat značné soukromé úspory Evropy pro produktivní investice, zejména podněcováním institucionálních investorů k podpoře rizikového kapitálu, a přispět tak k pokroku v unii úspor a investic; zdůrazňuje, že investice podporované EIB by měly zahrnovat posouzení dopadu na konkurenceschopnost, které by zajistilo, že unijní finanční prostředky budou efektivně podporovat inovace, produktivitu a rozšiřování trhu v klíčových průmyslových odvětvích;

10.připomíná, že EIB byla prvním emitentem zelených dluhopisů a nyní je jejich největším víceměnovým emitentem; vítá skutečnost, že dne 2. dubna 2025 vydala EIB svůj první dluhopis na ochranu klimatu, který je v souladu s nařízením o standardu pro evropské zelené dluhopisy1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2631 ze dne 22. listopadu 2023 o evropských zelených dluhopisech a o volitelném zveřejňování informací o dluhopisech nabízených jako environmentálně udržitelné a informací o dluhopisech vázaných na udržitelnost (Úř. věst. L, 2023/2631, 30.11.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2631/oj).; zdůrazňuje klíčovou úlohu EIB při rozvoji trhu se zelenými dluhopisy a poskytování řešení financování udržitelným podnikům;

11.je znepokojen tím, že EU hrozí ztráta kapitálu, talentů a inovační kapacity ve prospěch rychleji se rozvíjejících globálních konkurentů a že EU nadále zaostává ve vývoji klíčových základních technologií; vítá zahájení programu TechEU, který navazuje na úspěšnou iniciativu European Tech Champions a mobilizuje investice ve výši až 250 miliard EUR; vyzývá k tomu, aby tento program upřednostňoval investice, které budou schopny konkurovat v celosvětovém měřítku a přispívat k dlouhodobému udržitelnému růstu, a aby posílil evropské dodavatelské řetězce a snížil strategické závislosti; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit investice do evropských technologií a odvětví, která mají zásadní význam pro dlouhodobou odolnost, včetně polovodičů, hodnotových řetězců baterií, digitální suverenity a výroby čistých technologií; vybízí EIB, aby zvýšila podíl financování plánovaného do roku 2027; vyzývá k vyváženému a komplexnímu přidělování zdrojů v rámci programu TechEU malým a středním podnikům, startupům a scaleupům s cílem zajistit, aby konkurenceschopnost byla spolu s dalšími hlavními cíli dostatečně podporována; zdůrazňuje, že je třeba zavádění těchto programů urychlit, aby udržely krok s tempem inovací a startupy; vyzývá k navýšení rozpočtu Evropského investičního fondu určeného na ekosystém rizikového kapitálu EU;

12.konstatuje, že téměř 60 % finančních prostředků EIB v roce 2025 směřovalo na přechod na nízkouhlíkové hospodářství; vyzývá EIB, aby posílila konkurenceschopnost a hospodářskou bezpečnost tím, že umožní předvídatelnou, inkluzivní, spravedlivou a cenově dostupnou transformaci, aniž by byly průmysl a domácnosti zbytečně zatěžovány; zdůrazňuje, že investice v oblasti klimatu a životního prostředí mohou přispět k posílení evropské průmyslové základny, produktivity a globální konkurenceschopnosti; podporuje investice napříč průmyslovými hodnotovými řetězci, včetně nízkouhlíkových technologií, s cílem umožnit hospodářsky udržitelné cesty k dekarbonizaci, pokud jsou tyto investice motivovány inovacemi a mají jasný potenciál posílit konkurenceschopnost trhu a evropskou strategickou autonomii; vyzývá EIB, aby při financování nízkouhlíkových energetických projektů, včetně jaderné energie, uplatňovala technologicky neutrální hodnotící kritéria, jako je uhlíková náročnost během životního cyklu a stabilita sítě, a aby zároveň plně respektovala svrchované právo každého členského státu určit si vlastní skladbu zdrojů energie;

13.připomíná, že čisté technologie mohou přispět k posílení suverenity a konkurenceschopnosti EU; vítá sladění EIB s rámcem EU pro udržitelné financování, včetně začlenění kritérií taxonomie EU; vyzývá k pokračování investic s jasným a měřitelným dopadem na snižování emisí; zdůrazňuje, že je třeba investovat do adaptace na změnu klimatu a odolnosti vůči této změně; vybízí k investicím do výzkumu a vývoje, jakož i inovativních technologií, jejichž cílem by byla připravenost na změnu klimatu; vítá dohodu mezi EIB a EEA o prohloubení spolupráce v oblasti biologické rozmanitosti a opatření v oblasti klimatu; očekává, že EIB využije svou technickou pomoc a poradenské služby, zejména na podporu projektů zajišťujících cenově dostupný přístup k energii z obnovitelných zdrojů, se zaměřením na snížení cen energie a zajištění bezpečnosti dodávek energie, a to i pro zranitelné domácnosti;

14.konstatuje, že EIB poskytla v roce 2025 malým podnikům a startupům ve výši 16 miliard EUR; zdůrazňuje, že zlepšení přístupu k financování, zejména k rizikovému kapitálu, soukromému vlastnímu kapitálu a financování scaleupů, má zásadní význam pro podporu růstu a internacionalizace konkurenceschopných evropských podniků; vyzývá k zintenzivnění úsilí o pokrytí nedostatků ve financování rychle rostoucích společností a k podpoře dynamičtějšího a integrovanějšího evropského kapitálového trhu; je toho názoru, že by mělo být posíleno úsilí o mobilizaci dodatečných zdrojů pro malé a střední podniky a scaleupy, aby se zajistila jejich konkurenceschopnost v celosvětovém měřítku; vyzývá EIB, aby zvýšila své financování malých a středních podniků v celé Unii; vybízí EIF, aby zahájil více iniciativ na podporu startupů a scaleupů;

15.vyzývá EIB, aby dále zjednodušovala a urychlovala postupy podávání žádostí a schvalování, snížila administrativní zátěž a posílila podporu drobných příjemců, včetně místních a regionálních orgánů, obcí, malých a středních podniků a startupů, tím, že zajistí, aby předpoklady a požadavky na podávání zpráv byly přiměřené hodnotě přídělu a/nebo velikosti příjemce, aniž by byly ohroženy finanční normy, a aby přidělovala finanční prostředky na základě efektivity, ekonomické životaschopnosti a měřitelného dopadu; vyzývá zejména ke zlepšení přístupu malých a středních podniků a startupů k financování, a to i prostřednictvím zjednodušených kritérií způsobilosti a postupů v rámci InvestEU a EIF, zejména v méně rozvinutých a venkovských regionech, což je třeba doplnit posílenou technickou pomocí; dále vyzývá k tomu, aby byly finanční prostředky přidělovány na základě účinnosti, ekonomické životaschopnosti a měřitelného dopadu a aby byla prováděna přiměřená hodnocení ex post s cílem zajistit účinné využívání zdrojů a přilákání soukromých investic; je znepokojen tím, že nepřiměřené požadavky na podávání zpráv o životním prostředí, sociálních otázkách a správě věcí veřejných, které jsou kladeny na příjemce, odrazují od realizace ekonomicky životaschopných projektů a znevýhodňují evropské podniky v hospodářské soutěži, a vyzývá EIB, aby tyto požadavky přezkoumala s cílem zajistit proporcionalitu;

16.zdůrazňuje, že konkurenceschopnost průmyslu je založena na předvídatelných a dostupných cenách energie; připomíná, že volatilita cen energie zůstává pro hospodářství EU v důsledku geopolitických výzev a omezení dodávek strukturálním rizikem; konstatuje, že se EIB v roce 2026 zaměřovala na posílení konkurenceschopnosti a bezpečnosti; vyzývá EIB, aby podporovala projekty energetické infrastruktury, včetně projektů financovaných v rámci Nástroje pro propojení Evropy, s cílem snížit ceny energie pro domácnosti a podniky a posílit dodávky energie;

17.s uspokojením konstatuje, že v roce 2025 uskutečnila EIB financování energetické bezpečnosti Evropy ve výši 33 miliard EUR, což podpořilo celkové investice ve výši 108 miliard EUR, včetně 11 miliard EUR na obnovitelné zdroje energie v roce 2025; vyzývá k pragmatickému provádění politik v oblasti klimatu a energetiky, které zajistí financování nákladově efektivních řešení, v souladu s taxonomií EU a při zajištění měřitelného ekonomického dopadu, jež zaručí cenově dostupnou energii, strategickou nezávislost a spolehlivost systémů a rozvoj infrastruktury; připomíná, že spravedlivá transformace je jedním z pilířů klimatického plánu EIB, a vítá úsilí EIB o zajištění toho, aby přechod na nízkouhlíkové hospodářství byl sociálně spravedlivý a udržitelný a nikoho neopomíjel;

18.zdůrazňuje, že zabezpečení dodávek kritických surovin má zásadní význam jak pro ekologickou a digitální transformaci, tak pro odvětví obrany a průmyslovou základnu EU obecně; připomíná úlohu, kterou EIB sehrává v Evropské alianci pro suroviny, a cíl Unie zabezpečit vyšší stupeň autonomie, pokud jde o dodávky kritických surovin; zdůrazňuje význam přístupu oběhového hospodářství ke kritickým surovinám, kdy základem je recyklace a opětovné použití, má-li se snížit závislost EU na třetích zemích a posílit strategická autonomie; vyzývá proto EIB, aby více investovala do odvětví kritických surovin s cílem zvýšit odolnost v oblasti surovin se zvláštním zaměřením na dosažení cílů nařízení o kritických surovinách2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 (Úř. věst. L, 2024/1252, 3.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1252/oj)., zejména těžby, recyklace a zpracování druhotných surovin;

19.vyzývá k větší koordinaci kritických surovin na úrovni EU, včetně užší spolupráce mezi EIB, exportními úvěrovými agenturami a dalšími veřejnými finančními institucemi; konstatuje, že EU zaostává za konkurenty, jako je Kanada, Spojené státy a Austrálie, kteří uplatňují koordinovanější mezirezortní přístupy k financování; zdůrazňuje, že všechny podporované projekty související s kritickými surovinami musí splňovat přísné environmentální a sociální normy; vyzývá EIB, aby zlepšila transparentnost při výběru a financování projektů, které pokrývají všechny fáze kritických surovin, jak jsou definovány v nařízení o kritických surovinách;

20.podporuje akční plán EIB z března 2025, pokud jde o posílení evropských bezpečnostních a obranných schopností; vítá dodatečné nové financování ve výši 4 miliard EUR, které představuje téměř 5 % celkových investic EIB v EU; připomíná posun v krátkodobých a střednědobých prioritách EU, který vyvinul značný tlak na vnitrostátní rozpočty, pokud jde o investice do obrany a bezpečnosti; zdůrazňuje, že vzhledem k mandátu EIB podporovat cíle Unie by EIB měla dále zvýšit své zapojení v těchto strategických odvětvích a zároveň zachovat rating AAA; konstatuje, že finanční podpora EIB pro vojenskou mobilitu, strategickou infrastrukturu a pokročilé technologie je jedním z klíčových faktorů podpory integrace trhu a posílení společných evropských zájmů; vítá aktualizovaná kritéria způsobilosti, která posilují podporu malých a středních podniků a startupů prostřednictvím přizpůsobených finančních nástrojů, jako jsou rizikové dluhové nástroje, kapitálové investice a specializované úvěrové linky; konstatuje, že výdaje na obranu by měly zajistit strategickou soudržnost a vyvážený přístup a neměly by oslabovat sociální a environmentální výdaje ani dlouhodobé politiky Unie;

21.připomíná, že některá strategická odvětví obranného a bezpečnostního průmyslu nadále čelí omezením financování ze strany EIB; konstatuje, že navzdory rozhodnutí EIB ze dne 21. března 2025 o rozšíření způsobilosti přetrvávají zbývající překážky, které brání plné mobilizaci soukromého kapitálu na podporu evropské bezpečnosti; vyzývá Radu guvernérů EIB, aby i nadále přizpůsobovala postupy EIB, pokud jde o poskytování úvěrů obrannému průmyslu, jak je uvedeno v závěrech Evropské rady ze dne 6. března 2025;

22.zdůrazňuje významnou úlohu EU a EIB při budování vzájemně prospěšných hospodářských partnerství se zeměmi mimo EU, která mají zásadní význam pro globální postavení EU při prosazování mnohostranného systému založeného na pravidlech, udržitelného rozvoje, demokracie, lidských práv a právního státu a posilování odolných dodavatelských řetězců a udržitelné infrastruktury; zdůrazňuje, že je třeba, aby EIB systematicky zapojovala občanskou společnost a místní komunity do všech fází přípravy, realizace a hodnocení projektů, a zajistila tak, že projekty strategie Global Gateway budou reagovat na místní potřeby a přinášet rozsáhlé rozvojové výsledky; bere na vědomí zásadní úlohu programu EIB Global při mobilizaci investic do udržitelného rozvoje v rámci iniciativy Global Gateway a skutečnost, že v roce 2025 překročila cíl ve výši 100 miliard EUR, čímž posílila hospodářské zájmy Evropy a přístup na trh v konkurenčním globálním prostředí;

23.velmi vítá pokračující podporu EIB při provádění a posilování operací veřejného a soukromého sektoru na Ukrajině a při podpoře panafrického obchodu, infrastruktury a regionální integrace s cílem posílit vazby s Evropou; zdůrazňuje, že podpora ze strany EIB a EU k řešení finančních potřeb Ukrajiny sama o sobě nestačí;

24.je znepokojen rychle rostoucí mírou zadlužení a vyššími výpůjčními náklady na rozvíjejících se trzích a v rozvojových ekonomikách v době, kdy jsou globální otřesy stále častější a veřejný dluh mezi těmito zeměmi vzrostl na 55 let; zdůrazňuje důležitou úlohu EIB při poskytování financování; vítá úlohu dalších mnohostranných institucí, které pomáhají zmírňovat neudržitelnou dluhovou zátěž;

25.znovu vyzývá EIB Global, aby omezila operace kombinování zdrojů na oblasti, v nichž mohou přinést přidanou hodnotu místnímu hospodářství, a zároveň zabránila vytěsňování soukromého kapitálu a zajistila, aby kombinované financování nebylo využíváno na základní veřejné služby, zejména na zdravotnictví, vzdělávání a sociální ochranu; připomíná, že cíle rozvojové politiky EU, a zejména cíl zlepšit všeobecný a cenově dostupný přístup ke zdravotní péči, by měly být vodítkem pro investice EIB v této oblasti tak, aby byly zajištěny lepší výsledky v oblasti zdraví pro všechny;

26.vyzývá členské státy, aby změnily seznam vyloučených položek EIB tak, aby bylo možné financovat zbraně a munici nad rámec pouhých technologií dvojího užití, a tak přispěly k rozvoji evropského obranného průmyslu;

27.zdůrazňuje, že úvěry EIB v zemích mimo EU by měly posilovat vnější priority EU; vyzývá EIB, aby do svého vnějšího úvěrového rámce pro země mimo EU zahrnula jako relevantní kritérium účinnou spolupráci partnerských zemí v oblasti řízení migrace, včetně zpětného přebírání a navracení migrantů, kteří nemají zákonné právo pobývat v EU;

28.konstatuje, že v roce 2025 podpořila přibližně polovina finančních prostředků EIB investice do méně rozvinutých regionů EU a 3 miliardy EUR byly vynaloženy na zemědělství a biohospodářství; vybízí EIB, aby prohloubila spolupráci s národními podpůrnými bankami a regionálními finančními institucemi s cílem maximalizovat územní dopad financování Unie a snížit regionální investiční rozdíly; vyzývá k využívání kombinovaného financování kombinováním fondů soudržnosti EU s nástrojů EIB; zdůrazňuje, že zajištění přístupu k přímému financování ve všech regionech má zásadní význam pro posílení hospodářské konvergence a podporu hospodářské a územní soudržnosti a že to spolu s posílením potravinového zabezpečení má zásadní význam pro strategickou autonomii EU; vyzývá EIB, aby mobilizovala předvídatelné a dostatečné finanční prostředky pro mladé zemědělce;

29.vyzývá k zachování podpory skupiny EIB pro zemědělskou politiku a politiku soudržnosti, včetně širšího využívání finančních nástrojů k mobilizaci grantů EU a přilákání soukromých investic; vyzdvihuje přínos odpovídajícího financování společné technické pomoci EIB a Komise pro prováděcí orgány, s cílem přispět k včasnému provádění a adicionalitě investic, zejména prostřednictvím budování správní kapacity a rozvoje investičních projektů; vyzývá k širšímu využívání kombinovaného financování, které by se zaměřilo na regiony s nedostatečným zabezpečením a regiony soudržnosti, a to kombinací strukturálních a investičních fondů EU s dalšími nástroji;

30.vítá úsilí skupiny EIB v oblasti financování projektů sociálního bydlení v celé Unii; vyzývá banku, aby zintenzivnila svou činnost, pokud jde o zlepšování přístupu k cenově dostupnému bydlení, s ohledem na prohlubující se krizi v oblasti bydlení v Evropě; vybízí EIB, aby spolupracovala s dalšími evropskými veřejnými investičními bankami, místními veřejnými finančními institucemi, místními samosprávami, družstvy a společnostmi v oblasti sociálního bydlení a obcemi na financování řešení bydlení a poskytování dlouhodobých řešení krize životních nákladů.

31.vítá úsilí EIB o podporu projektů, které dosahují výsledků při provádění evropského pilíře sociálních práv a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje; vyzývá EIB, aby při posuzování projektů zvýšila váhu sociálních přínosů s cílem poskytnout dlouhodobá cenově dostupná řešení;

32.připomíná, že finanční prostředky EIB jsou veřejnými prostředky a měly by vždy podléhat veřejné kontrole a odpovědnosti, zejména pokud jsou kryté zárukami EU nebo rozpočtovými prostředky EU; znovu vyzývá k vytvoření strukturovaného interinstitucionálního rámce, který by zajistil posílený parlamentní dohled a lepší přístup k informacím a umožnil Parlamentu přispívat ke strategickým směrům EIB; bere na vědomí pokrok, jejž bylo dosaženo na indexu transparentnosti přímých zahraničních investic 2025, vyzývá však k dalšímu zlepšování; zdůrazňuje potřebu fiskální odpovědnosti a účinného využívání finančních prostředků za účelem ochrany peněz daňových poplatníků; konstatuje, že posílené mechanismy podávání zpráv mají zásadní význam pro účinnou parlamentní kontrolu;

33.zdůrazňuje, že je důležité, aby EIB zajistila sledovatelnost financovaných projektů; zdůrazňuje, že EIB by měla včas zveřejňovat podrobnější informace o svých projektech, včetně jejich odůvodnění a kontextu, vysvětlení jejich souladu se společnými prioritami EU a informací o skutečných přijímajících hospodářských subjektech, s jasným uvedením toho, které projekty jsou podporovány z rozpočtu EU; vítá rozhodnutí EIB zahájit v návaznosti na šetření veřejné ochránkyně práv aktivní zveřejňování svých environmentálních a sociálních posouzení u projektů, které se nacházejí mimo EU a u nichž je pravděpodobné, že budou mít v těchto oblastech významný dopad;

34.zdůrazňuje, že namísto grantů by měly být ve vhodných případech využívány pečlivě navržené dočasné záruky, což by omezilo přímé dopady na rozpočet a podpořilo přilákání soukromého kapitálu; připomíná, že záruky představují skutečné fiskální riziko a měly by podléhat stejné kázni jako přímé výdaje; zdůrazňuje skutečnost, že využívání záruk musí doprovázet vysoká míra transparentnosti, demokratický dohled a řádné mechanismy posuzování rizik; zdůrazňuje, že soukromým investorům by měla nadále zůstat primární expozice vůči obchodnímu riziku, zatímco intervence EIB by měly být i nadále omezené, jasně definované a dočasné a zaměřovat se na rizika, která nemohou nést soukromí účastníci trhu, a na zmírnění rizik specifických pro daný projekt; vyzývá EIB, aby omezila operace kombinování zdrojů na oblasti, kde mohou přinést místnímu hospodářství přidanou hodnotu, a zároveň zabránila vytěsňování soukromého kapitálu;

35.zdůrazňuje celkové vysoké provozní náklady EIB; vyzývá proto k určení vhodných zmírňujících opatření s cílem zvýšit nákladovou efektivnost a zároveň zachovat efektivní provoz banky;

36.konstatuje, že skupina EIB funguje v duálním režimu, kdy operace financované z rozpočtu EU jsou nepřímo kontrolovány Komisí a EÚD a Parlamentem v rámci jeho rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu EU, zatímco operace financované z vlastních zdrojů EIB pocházejících od členských států – více než tři čtvrtiny operací EIB – povětšinou spadají mimo systematický externí audit a kontrolu vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu; konstatuje, že EIB má komplexní interní strukturu odpovědnosti a externího auditora, který zajišťuje dohled nad operacemi a účetním systémem EIB; souhlasí s tím, že tato struktura je obecně v souladu s mezinárodní praxí; konstatuje, že podávání zpráv Evropskému parlamentu je příležitostné, že spolupráce s evropským veřejným ochráncem práv se změnila a že úloha EÚD je omezena stávajícími pravidly a prováděcími opatřeními; zdůrazňuje, že je třeba, aby EIB přijala konkrétní opatření k řešení této situace, v souladu s předchozími výzvami v usneseních Parlamentu a připraveností k dialogu a spolupráci, kterou vyjádřil evropský rozpočtový orgán a orgán příslušný k udělení absolutoria; vyzývá EIB, aby do tohoto procesu aktivně zapojovala vnitrostátní nejvyšší kontrolní orgány, a tak zajistila odpovědnost u operací, které v současné době nepodléhají EÚD, a zaručila spolehlivou odpovědnost a dohled;

37.bere na vědomí úlohu výboru EIB pro audit, pokud jde o interní dohled; poukazuje na to, že se neprovádí žádný externí obezřetnostní dohled podle mezinárodně uznávaných standardů dohledu, s výjimkou oblasti řízení likvidity; vybízí Radu guvernérů EIB, aby vzhledem k velikosti, složitosti a zvláštnostem obchodního modelu EIB stanovila vhodná opatření, aby byla v souladu s nejvyššími standardy externího obezřetnostního dohledu, přičemž by měla zvážit nezbytné úpravy vyplývající z jedinečného obchodního modelu EIB.

38.je znepokojen probíhajícím vyšetřováním korupce bývalého prezidenta EIB; očekává, že Úřad evropského veřejného žalobce a Evropský úřad pro boj proti podvodům tento případ důkladně prošetří a že tato záležitost bude zcela vyjasněna; připomíná, že jakékoli pochybení a zneužití veřejných prostředků by mělo být přísně potrestáno;

39.vyzývá k posílení politik EIB v oblasti lidských práv; zdůrazňuje, že posouzení environmentálních a sociálních dopadů by měli provádět nezávislí odborníci a že by měly být zavedeny nezávislé ověřovací mechanismy, které by dohlížely na vlastní monitorování a podávání zpráv klienty EIB;

40.bere na vědomí úsilí EIB o zlepšení postupů řízení v návaznosti na interní průzkum EIB z roku 2023; požaduje neustálé uplatňování zásad EIB týkajících se rozmanitosti, rovnosti a začleňování, včetně cíle, podle něhož by do konce roku 2026 měly ženy zastávat alespoň 40 % vedoucích pozic;

41.opakuje svou výzvu, aby EIB urychleně přezkoumala rozdělení práce v řídicím výboru, a zejména aby s ohledem na zjevné riziko střetu zájmů zajistila, že viceprezidenti EIB nikdy nepřevezmou vedení projektů pocházejících z jejich domovských zemí, i když kolektivní odpovědnost za svá rozhodnutí nese řídicí výbor; zdůrazňuje, že v této věci vydaly orgány EU celou řadu doporučení;

42.vítá skutečnost, že v roce 2025 se EIB po opakovaných výzvách Parlamentu nabídla zahájit jednání s cílem uzavřít „dohodu“ o posílené spolupráci mezi Parlamentem a EIB; dále vítá společnou shodu na tom, že jednání by měla být uzavřena včas; zdůrazňuje, že tato „dohoda“ formalizuje a posílí interakce mezi Parlamentem a EIB, čímž bude odrážet vzájemný závazek k užší spolupráci; konstatuje, že přidanou hodnotu těchto dohod dokládá provádění srovnatelných dohod uzavřených mezi Parlamentem a dalšími orgány a institucemi Unie nebo mezivládními organizacemi;

43.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.