1.připomíná, že silný rámec EU pro hospodářskou soutěž a jeho náležité prosazování jsou nástroji ke zvyšování konkurenceschopnosti ve všech odvětvích; zdůrazňuje, že politiky EU by neměly být prováděny izolovaně a že obavy týkající se konkurenceschopnosti nelze vykládat jako nedostatky v politice hospodářské soutěže; připomíná, že pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže musí být v souladu se zásadami zakotvenými ve Smlouvách a měla by podporovat provádění politik EU, včetně těch, které se týkají průmyslu, obchodu, spotřebitelů, finančních služeb a obrany, a zároveň zajistit stabilní rámec, který podporuje investice, růst a schopnost rozšiřovat svou činnost za spravedlivých podmínek; zdůrazňuje, že politika hospodářské soutěže by měla přispívat k integraci a prohlubování evropských kapitálových trhů a napomáhat dosažení cílů unie úspor a investic;

2.zdůrazňuje, že dobře fungující hospodářská soutěž je důležitým faktorem růstu produktivity a dlouhodobé konkurenceschopnosti v EU; konstatuje, že důslednější prosazování politiky hospodářské soutěže je spojeno s vyšší souhrnnou produktivitou výrobních faktorů a účinnější alokací práce a kapitálu; zdůrazňuje proto, že účinná politika hospodářské soutěže a její prosazování přispívají ke spravedlivým podmínkám zaměstnání;

3.je pevně přesvědčen, že zprávy Draghiho a Lettova zpráva by měly přispívat k formulaci priorit v oblasti hospodářské soutěže, a naléhavě vyzývá k tomu, aby byly na jejich základě neprodleně podniknuty příslušné kroky; bere na vědomí, že podle odhadů Maria Draghiho je na ochranu konkurenceschopnosti EU zapotřebí dalších 800 miliard EUR ročně; zdůrazňuje, že ústřední postavení by měly mít i nadále zájmy spotřebitelů, přičemž je třeba pamatovat na to, že politika hospodářské soutěže musí přispívat ke klíčovým cílům, jako je konkurenceschopnost, odolnost, bezpečnost, strategická autonomie a udržitelnost; vítá skutečnost, že Draghiho zpráva navrhuje vytvořit flexibilní nástroj pro šetření trhu („nový nástroj pro hospodářskou soutěž“), který by se zabýval případy selhání trhu, které není možné účinně řešit podle stávajících článků 101 a 102 SFEU; konstatuje, že podobné nástroje již byly úspěšně zavedeny na úrovni členských států, a předkládá k úvaze, že by nový nástroj hospodářské soutěže na úrovni EU mohl pomoci řešit strukturální problémy hospodářské soutěže kdekoli v EU; vyzývá Komisi, aby takový nástroj zavedla jako doplněk stávajícího rámce;

4.uvědomuje si, že je třeba posílit evropskou průmyslovou základnu obrany; zdůrazňuje, že politika hospodářské soutěže musí zajistit spravedlivý přístup pro malé a střední podniky a bránit tomu, aby v dodavatelských řetězcích v oblasti obrany vznikala nadměrná koncentrace, která by snižovala odolnost a zvyšovala závislosti;

5.připomíná, že malé a střední podniky hrají velmi důležitou úlohu při zvyšování evropské konkurenceschopnosti, podpoře inovací a vytváření pracovních míst; vyzývá Komisi, aby zajistila, že při prosazování pravidel hospodářské soutěže a digitálních politik bude brán ohled na to, jak jsou jím malé a střední podniky ovlivněny;

6.zdůrazňuje, že je důležité snižovat energetické náklady, aby byla zajištěna konkurenceschopnost EU, prosazovat zdroje s nulovými čistými emisemi v souladu s aktem v přenesené pravomoci o taxonomii pro oblast klimatu Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2021/2139/oj). a doplňkovým aktem v přenesené pravomoci o taxonomii pro oblast klimatu Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 ze dne 9. března 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, pokud jde o hospodářské činnosti v některých odvětvích energetiky, a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi (Úř. věst. L 188, 15.7.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2022/1214/oj)., a zároveň zajistit, aby otevřený, konkurenceschopný a udržitelný jednotný trh byl v rovnováze s bezpečností dodávek a zvýšenou energetickou autonomií EU; zdůrazňuje, že spravedlivé, dobře fungující, konkurenceschopné, integrované a propojené trhy s elektřinou mají zásadní význam pro zvyšování konkurenceschopnosti průmyslu EU a pro podporu stabilnějších a dostupnějších cen energie; upozorňuje na to, že je velmi důležité účinně prosazovat pravidla hospodářské soutěže v oblasti energetických infrastruktur a přístupu k sítím, aby bylo zajištěno řádné fungování jednotného trhu a spravedlivá cenotvorba a zlepšila se ochrana spotřebitelů;

7.poukazuje na strategickou úlohu kritických surovin pro transformaci energetiky a na cíle nařízení o kritických surovinách Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020 (Úř. věst. L, 2024/1252, 3.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1252/oj). při snižování geopolitických závislostí a posilování odolnosti dodavatelského řetězce a vyzývá k tomu, aby politika v oblasti hospodářské soutěže podporovala konkurenceschopné trhy v celém hodnotovém řetězci a celoevropské investice;

8.zdůrazňuje, že hospodářská soutěž hraje klíčovou úlohu při vytváření alternativ digitálního trhu a snižování závislosti na poskytovatelích ze zemí mimo EU a jejich dominantního postavení; vybízí k vybudování klíčové infrastruktury na podporu autonomie a inovací Evropy, včetně cloudových služeb, infrastruktury AI (datová centra a konektivita), infrastruktury finančního trhu a odolných, interoperabilních a konkurenceschopných evropských platebních systémů, s cílem dosáhnout toho, aby trhy byly otevřené a konkurenční a aby se snížily strategické závislosti; všímá si postupně se měnících obchodních postupů a tržních struktur a potenciálních nových forem škodlivého chování, jako jsou tacitní nebo algoritmické kartelové dohody, a zdůrazňuje, že priority v oblasti prosazování je třeba upravit tak, aby odpovídaly tomuto měnícímu se prostředí, a to na základě analýzy a empirických dat;

9.vyzývá k vytvoření rovných podmínek ve strategických odvětvích a požaduje, aby EU využívala všech dostupných nástrojů, včetně nařízení o zahraničních subvencích, pravidel pro zadávání veřejných zakázek a důkladného rámce pro přezkum spojování podniků, a zajistila tak, aby podniky z EU mohly soutěžit na základě svých kvalit a aby účastníci trhu ze zemí mimo EU nebyli zvýhodňováni zahraničními státními subvencemi; zdůrazňuje, že je důležité posílit odolnost, diverzifikaci a bezpečnost evropských dodavatelských řetězců ve strategických odvětvích a ve vhodných případech podporovat evropské schopnosti a řešení, aniž by byly ohroženy otevřené trhy;

10.zdůrazňuje, že pokud má být zajištěno účinné prosazování pravidel hospodářské soutěže, musí mít orgány pro hospodářskou soutěž lepší přístup k potřebným údajům; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit shromažďování údajů, usnadnit přístup vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž k údajům o zadávání veřejných zakázek a posílit mechanismy pro odhalování podvodů, které mají tyto orgány k dispozici při plnění svých úkolů v oblasti prosazování politiky hospodářské soutěže; dále vyzývá orgány pro hospodářskou soutěž, aby prosazovaly zjednodušené postupy, zvyšovaly transparentnost a zlepšovaly přístup nově vznikajících malých a středních podniků na trh;

11.poukazuje na to, že při financování velkých strategických projektů EU hrají důležitou úlohu tzv. významné projekty společného evropského zájmu; vyzývá Komisi, aby postupy oznamování významných projektů společného evropského zájmu zefektivnila a zjednodušila, neboť jsou příliš zatěžující, zejména pro malé a střední podniky, a aby zajistila proporcionalitu, stanovila jasná a předvídatelná kritéria přípustnosti a zvýšila transparentnost a právní jistotu v průběhu celého procesu posuzování;

12.považuje nařízení o zahraničních subvencích za nezbytný nástroj k vytvoření rovných podmínek a řešení deformací trhu způsobených zahraničními subvencemi; oceňuje, že byly vydány pokyny k jeho uplatňování; trvá na tom, že státní podpora, která není povolena Smlouvami EU, by neměla být povolena ani v případě zemí mimo EU; vyzývá k důkladnému posouzení tržních deformací prostřednictvím nařízení o zahraničních subvencích a k náležitému prověřování přímých zahraničních investic spolu s uplatňováním tradičních nástrojů na ochranu obchodu; vyzývá Komisi, aby nařízení o zahraničních subvencích důrazněji prosazovala ve vztahu k online platformám a tržištím usazeným v zemích mimo EU; vyzývá Komisi, aby zajistila, že povinnostmi plynoucími z nařízení o zahraničních subvencích nebudou nepřiměřeně zatěžovány malé a střední podniky a menší transakce;

13.zdůrazňuje, že podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometr a povolebního průzkumu Eurobarometru z roku 2024 lidé očekávají, že EU bude prioritně řešit inflaci, rostoucí ceny a životní náklady; zdůrazňuje, že důležitým prvkem při řešení těchto výzev je snaha o to, aby hospodářská soutěž byla spravedlivá a účinná, což by mělo zůstat jednou z priorit politiky hospodářské soutěže;

14.zdůrazňuje, že přísné a důsledné prosazování politiky hospodářské soutěže přispívá k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti napříč EU a ve vztahu k jejím nejvzdálenějším regionům; konstatuje, že mezi vnitřními, venkovskými, okrajovými, nejvzdálenějšími a ostrovními regiony dosud existují rozdíly v hospodářství a infrastruktuře, a vyzývá Komisi, aby rozhodnutí v oblasti hospodářské soutěže posuzovala také s ohledem na jejich územní dopad s cílem prosazovat vhodné politiky soudržnosti doprovázející rozvoj jednotného trhu a zároveň zajistit jednotné uplatňování pravidel hospodářské soutěže;

15.považuje za pozitivní, že byla podepsána dohoda o spolupráci v oblasti hospodářské soutěže mezi EU a Spojeným královstvím Rozhodnutí Rady (EU) 2025/2376 ze dne 4. listopadu 2025 o podpisu jménem Evropské unie Dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o spolupráci při uplatňování jejich právních předpisů o hospodářské soutěži (Úř. věst. L, 2025/2376, 24.11.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2025/2376/oj)., která je klíčovým krokem k posílení koordinace mezi příslušnými orgány pro hospodářskou soutěž;

16.vyzývá Komisi, aby zkoumala způsoby, jak posílit nezávislost prosazování hospodářské soutěže v EU;

17.zdůrazňuje, že v krátkodobém horizontu má zásadní význam posílení stávající kapacity pro prosazování práva; vyzývá Komisi, aby urychleně zajistila, že GŘ pro hospodářskou soutěž bude mít dostatek zaměstnanců s potřebnými zdroji a odborností, aby bylo schopno účinně prosazovat antimonopolní předpisy, nařízení o digitálních trzích a pravidla pro spojování podniků;

18.zdůrazňuje, že je důležité, aby prosazování pravidel hospodářské soutěže probíhalo nestranně a politicky nezávisle; vyzývá Komisi, aby předložila posouzení dopadů týkající se vhodnosti zřízení specializovaného evropského orgánu pro hospodářskou soutěž, přičemž toto posouzení by se mělo věnovat otázkám subsidiarity, vymezení úkolů v oblasti hospodářské soutěže ve vztahu k regulačním úkolům, demokratické odpovědnosti vůči Parlamentu a možným důsledkům pro Evropskou síť pro hospodářskou soutěž; zdůrazňuje, že nový orgán bude potřebovat odpovídající personální obsazení, odborné znalosti a pravomoci;

19.důrazně žádá Komisi, aby soubor pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže, včetně nařízení o digitálních trzích, prosazovala důsledně a nestranně a způsobem, který bude striktně v souladu s právem, neboť je třeba chránit regulační autonomii Evropy před politickými tlaky; se znepokojením bere na vědomí vnější tlak spojený s nařízením o digitálních trzích a varuje před zahraničním vměšováním;

20.zdůrazňuje, že prosazování bude účinné pouze tehdy, budou-li pravidla týkající se zneužívání dominantního postavení na trhu (článek 102 SFEU) a nařízení o digitálních trzích fungovat v součinnosti a kombinovat přístupy ex ante a ex post; vyzývá Komisi, aby pravidla pro hospodářskou soutěž a pravidla pro digitální oblast zefektivnila a vyjasnila jejich vzájemný vztah;

21.vítá zveřejnění zprávy Komise ze dne 28. dubna 2026 o přezkumu nařízení o digitálních trzích; bere na vědomí, že v tomto prvním přezkumu tohoto nařízení dospěla Komise k závěru, že je vhodné pro daný účel a v této fázi jej není třeba měnit, současně však určila několik oblastí, na které se bude třeba v budoucnu zaměřit, jmenovitě umělou inteligenci a cloudové služby, přičemž zdůrazňuje, že nařízení o digitálních trzích by nemělo být vnímáno izolovaně, pokud jde o regulační nástroje vztahující se na hodnotové řetězce umělé inteligence nebo cloudu;

22.vyzývá k tomu, aby proces přezkumu nařízení o digitálních trzích, který se má provádět každé tři roky, byl transparentní, založený na důkazech, proporcionální, cílený a ambiciózní a zároveň zajistil regulační stabilitu a bránil zbytečnému rozšiřování povinností účastníků trhu; trvá na tom, že při pravidelném přezkumu nařízení o digitálních trzích, který probíhá každé tři roky, je třeba systematicky posuzovat účinnost a praktický dopad stávajících povinností, právní jistotu pro účastníky trhu, interakci nařízení o digitálních trzích s odvětvovými předpisy a případnou potřebu úprav prahových hodnot pro označení strážce přístupu s ohledem na vývoj trhu; vyzývá Komisi, aby do konzultací o přezkumu nařízení o digitálních trzích systematicky zapojovala malé a střední podniky;

23.zdůrazňuje, že rostoucí koncentrace cloudových služeb může narušit hospodářskou soutěž, inovace a strategickou autonomii EU; zdůrazňuje, že praktiky, jako je spojený prodej, cloudová tržiště a smluvní mechanismy, včetně úvěrů a výdajových závazků, mohou zvyšovat závislost na dodavatelích a do určité míry bránit změně poskytovatele nebo používání multicloudových strategií; zdůrazňuje, že povinnosti v oblasti cloud computingu musí být aktualizovány; konstatuje, že v návaznosti na šetření trhu týkající se cloudových služeb, která byla zahájena v listopadu 2025, zveřejnila Komise dne 25. června 2026 své předběžné stanovisko, v němž uvedla, že společnosti Microsoft Azure a Amazon Web Services by měly být označeny za strážce cloudových služeb https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/news/commission-reaches-preliminary-position-amazons-and-microsofts-market-leading-cloud-services-should, zatímco její šetření toho, zda nařízení o digitálních trzích dokáže účinně řešit praktiky, které mohou snižovat konkurenceschopnost a spravedlnost cloudových služeb, stále probíhá Evropská komise, „Commission launches market investigations on cloud computing services under the Digital Markets Act“, internetové stránky Evropské komise, 18. listopadu 2025.; vyzývá Komisi, aby šetření trhu cloudových služeb využila k úpravě povinností podle nařízení o digitálních trzích a zajistila, aby účinně řešily překážky, které uživatelům brání ve změně poskytovatele;

24.připomíná, že nařízení o digitálních trzích stále není prosazováno optimálně; vyslovuje se pro jeho důslednější prosazování vůči všem účastníkům trhu, na které se vztahuje, bez ohledu na státní příslušnost, a vybízí Komisi, aby dokončila otevřená šetření ve lhůtách stanovených v tomto nařízení; konstatuje, že účinné prosazování nařízení vyžaduje odpovídající a udržitelné zdroje; vyzývá Komisi a rozpočtové orgány, aby zajistily, že na jeho prosazování budou z rozpočtu EU přiděleny odpovídající a stabilní zdroje; vyzývá proto k úvahám o udržitelných finančních řešeních, která by respektovala institucionální rovnováhu, přičemž jedním z takových řešení by mohlo být zejména zavedení poplatku za dozorčí činnosti na základě nařízení o digitálních trzích po vzoru podobného poplatku podle nařízení o digitálních službách;

25.vyzývá Komisi, aby plně a proaktivně využívala všech nástrojů pro prosazování, které nařízení o digitálních trzích nabízí, včetně dalších tržních šetření, řízení o nesouladu, inspekcí, předběžných opatření, pokut a penále, aby zabránila obcházení předpisů a zajistila jejich účinné dodržování;

26.bere na vědomí, že existuje právní základ, který umožňuje přijímat strukturální nápravná opatření proti zneužívání dominantního postavení na trhu; je si vědom toho, že pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže stanoví, že strukturální nápravná opatření by se měla používat pouze v krajním případě, pokud se behaviorální nápravná opatření ukázala jako neúčinná, vyjadřuje nicméně politování nad tím, že Komise není ochotna strukturální opatření k řešení dominantního postavení na trhu využívat vůbec;

27.považuje za pozitivní, že Komise ve svém prvním přezkumu nařízení o digitálních trzích konstatovala, že nástroje k přizpůsobení budoucím výzvám, které do nařízení vložili spolunormotvůrci, mají zásadní význam pro to, aby právní úprava dokázala reagovat na vývoj na trzích a v oblasti technologií; vyzývá proto Komisi, aby nařízení prosazovala jednotně a s ohledem na budoucí technologický vývoj a včas se zabývala službami založenými na umělé inteligenci a cloudovou infrastrukturou, aby se zabránilo novým formám lock-in efektu, uzavírání trhu nebo praktikám omezování přístupu, včetně případů, kdy strážci přístupu využívají kontrolu nad daty, výpočetními zdroji nebo integrovanými službami způsobem, který poškozuje nové podniky vyvíjející AI nebo inovativní podniky, které právě vstupují na trh;

28.oceňuje, že Komise již sleduje zavádění nástrojů AI v rámci určených hlavních služeb platforem podle nařízení o digitálních trzích; konstatuje, že Komise ve svém prvním přezkumu nařízení o digitálních trzích uvádí, že pokud jde o služby AI, začala se zabývat různými otázkami spravedlnosti a otevřenosti hospodářské soutěži, které hrály významnou úlohu ve veřejných konzultacích, například prostřednictvím regulačního dialogu se strážci přístupu, který se zaměřil na otázku snadné změny výchozího nastavení a zajištění rovného přístupu služeb umělé inteligence k operačním systémům; konstatuje, že v lednu 2026 byla zahájena dvě řízení o specifikacích týkající se společnosti Alphabet, která se rovněž týkají AI, interoperability a přístupu k údajům o vyhledávání; vyzývá Komisi, aby vypracovala a uplatňovala nové teorie újmy s cílem řešit další upevňování postavení zavedených subjektů a aby v rámci nadcházejícího přezkumu nařízení o digitálních trzích posoudila, zda stávající seznam hlavních služeb platforem odpovídajícím způsobem odráží realitu na trhu, a to i v oblastech, jako jsou modely umělé inteligence, AI chatboty a cloudové služby, hlavní služby virtuálních asistentů a operační systémy inteligentních televizí; vyzývá Komisi, aby do konzultací o přezkumu nařízení o digitálních trzích zahrnula malé a střední podniky, startupy, průmyslová sdružení, akademické odborníky a spotřebitelské organizace ve všech členských státech;

29.zdůrazňuje, že prosazování nařízení o digitálních trzích se vztahuje na všechny určené strážce přístupu bez ohledu na státní příslušnost nebo původ, a vyzývá Komisi, aby povinnosti vyplývající z nařízení o digitálních trzích uplatňovala důsledně; vítá koordinaci mezi Komisí a vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž, pokud jde o chování související s nařízením o digitálních trzích; naléhavě vyzývá Komisi, aby v této oblasti učinila rozhodné kroky;

30.vyzývá Komisi, aby v souvislosti s prováděním směrnice o jednotném digitálním trhu Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 92, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/790/oj).prověřila, zda se strážci přístupu ve smyslu nařízení o digitálních trzích neuchylují k zneužívajícím praktikám při jednání s vydavateli tisku, a zejména aby posoudila, zda jsou při jednáních dodržovány povinnosti FRAND (spravedlivé, přiměřené a nediskriminační), které zajišťují spravedlivou odměnu, transparentní podmínky a nediskriminační přístup k online publiku;

31.vyzývá Komisi, aby v případě, že by strážci přístupu neplnili povinnosti stanovené v článcích 5 a 6 nařízení o digitálních trzích, plně využila možností, které nabízí článek 13;

32.naléhavě vyzývá Komisi, aby vhodným způsobem využívala předběžná opatření k zastavení praktik, které poškozují hospodářskou soutěž, zejména na rychle se vyvíjejících digitálních trzích; vyzývá Komisi, aby modernizovala nařízení (ES) č. 1/2003 Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2003/1/oj). a nařízení Komise (ES) č. 773/2004 Nařízení Komise (ES) č. 773/2004 ze dne 7. dubna 2004 o vedení řízení Komise podle článků 81 a 82 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 123, 27.4.2004, s. 18, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2004/773/oj). s cílem zlepšit účinnost, právní jistotu a proporcionalitu při prosazování antimonopolních pravidel EU; vyslovuje se pro jasnější rámec pro předběžná opatření v případech vážného a nenapravitelného narušení hospodářské soutěže s vhodnými zárukami spravedlivého procesu;

33.vyzývá Komisi, aby řešila problém přílišné délky antimonopolních šetření; vyzývá ke stanovení závazných procesních lhůt pro antimonopolní šetření, aby nedocházelo k zbytečným prodlevám, které poškozují právní jistotu a právo na obhajobu;

34.naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní studii o odrazujících účincích jejích pokut; trvá na tom, že sankce musí být dostatečně vysoké, aby převýšily nezákonný hospodářský přínos plynoucí z porušení předpisů;

35.poukazuje na význam účinných žalob o náhradu škody, které doplňují veřejné prosazování antimonopolních pravidel a zajišťují, aby oběti porušení článků 101 a 102 SFEU získaly plné odškodnění; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily účinné provádění směrnice o náhradě škody způsobené porušením antimonopolních pravidel Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014 o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži (Úř. věst. L 349, 5.12.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/104/oj). a odstranily zbývající překážky soukromoprávního prosazování;

36.znovu potvrzuje potřebu silné a účinné spolupráce mezi Komisí a vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž, jakož i s příslušnými soukromými a veřejnými zúčastněnými stranami a spotřebitelskými organizacemi; zdůrazňuje, že vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž musí zůstat politicky nezávislé a mít k dispozici dostatek zdrojů a že by směrnice ECN+ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1 ze dne 11. prosince 2018 o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu (Úř. věst. L 11, 14.1.2019, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/1/oj). měla být v plné míře důsledně provedena a uplatňována ve všech členských státech; vyzývá k většímu sbližování norem v oblasti prosazování práva, včasnému sdílení informací a jasnému rozdělení pravomocí s cílem zabránit zdvojeným řízením; zdůrazňuje, že Evropská síť pro hospodářskou soutěž musí přejít k plně integrované formě spolupráce s cílem zvýšit nákladovou efektivnost a zlepšit řešení přeshraničních aspektů, mimo jiné tím, že umožní společná vyšetřování a společné rozhodování; vyzývá Evropskou síť pro hospodářskou soutěž, aby dále poskytovala pokyny společnostem, zejména malým a středním podnikům, při uplatňování souboru pravidel hospodářské soutěže;

37.vyzývá Komisi a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, aby zavedly snadno dostupné mechanismy pro podávání stížností na protisoutěžní jednání, které budou vstřícné k malým a středním podnikům, a aby zajistily rychlé a účinné vyřizování případů;

38.bere na vědomí probíhající vyšetřování společností se sídlem mimo EU, mimo jiné předběžné šetření Komise týkající se poplatků za užívání karet Visa a Mastercard; vyzývá Komisi, aby zajistila, že trh plateb zůstane konkurenceschopný, transparentní a přístupný spotřebitelům a podnikům; zdůrazňuje, že je třeba přezkoumat nařízení o mezibankovních poplatcích Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2015/751/oj). s cílem posoudit, jak účinně řeší rostoucí poplatky; vyzývá Komisi, aby bez zbytečného odkladu uzavřela probíhající vyšetřování v odvětví plateb; zdůrazňuje, že digitální euro je klíčovou příležitostí ke snížení nadměrné závislosti na karetních systémech se sídlem mimo EU a k posílení hospodářské soutěže a strategické autonomie EU v odvětví plateb, mimo jiné tím, že pomůže zajistit konkurenceschopnější cenové podmínky pro podniky, zejména malé a střední;

39.vyzdvihuje význam hospodářské soutěže v bankovním sektoru a dokončení bankovní unie; vyzývá Komisi, aby využila všech dostupných nástrojů k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a sledovala trendy v bankovním sektoru během období vysoké inflace; zdůrazňuje význam a naléhavost připravované zprávy Komise o konkurenceschopnosti bankovního sektoru EU a očekává, že Komise tuto zprávu přijme do července 2026; dále vítá nadcházející posouzení fungování směrnice 2002/87/ES Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2002/87/oj). a směrnice Solventnost II Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/138/oj)., pokud jde o aspekty týkající se rovných podmínek pro účastníky pojišťovacího a bankovního trhu;

40.konstatuje, že v poskytování některých služeb, které jsou klíčové pro účastníky finančních trhů v EU, jako jsou agregátoři trhu a poskytovatelé připojení, existují oligopoly, které se vyznačují omezeným počtem poskytovatelů, značnými obtížemi při přechodu od jednoho poskytovatele k jinému nebo asymetrickou mocí při stanovování cen ve prospěch poskytovatele, což v konečném důsledku zvyšuje náklady investorů; dále konstatuje, že tři největší ratingové agentury a čtyři největší společnosti na auditorském trhu mají nadále více než 90% podíl na trhu; apeluje na Komisi, aby stávající oligopoly prošetřila a přijala vhodná opatření na ochranu hospodářské soutěže v EU;

41.připomíná, že Evropská centrální banka konstatovala, že ceny potravin zůstávají vysoké a dopadají zejména na zranitelné spotřebitele; vyjadřuje znepokojení nad vysokou koncentrací trhu na některých úrovních zemědělského a potravinového řetězce; vyzývá Komisi, aby posoudila rozsah a dopad nákupních společenství a dále analyzovala jejich vliv nejen na ceny, ale také na schopnost zemědělců a zemědělsko-potravinářských výrobců dodávat spotřebitelům zdravé, bezpečné a udržitelné produkty; vyzývá Komisi, aby posoudila, zda je třeba přijmout další pokyny k uplatňování článku 102 SFEU týkajícího se zneužívání dominantního postavení, včetně nepřiměřených nebo nespravedlivých cen, s cílem zlepšit právní jistotu a zefektivnit prosazování na vysoce koncentrovaných spotřebitelských trzích;

42.zdůrazňuje, že v mnoha klíčových strategických oblastech chybí Evropě velké společnosti schopné obstát v celosvětové konkurenci; domnívá se, že rozšiřování v rámci jednotného trhu je strategickým imperativem EU pro mobilizaci investic, podporu konkurenceschopnosti, investice do inovací a umožnění společnostem z EU účinně konkurovat na světových trzích, jak se zdůrazňuje v Lettově zprávě; zdůrazňuje, že klíčovými prioritami v tomto ohledu zůstává dokončení jednotného trhu a odstranění vnitřních překážek; konstatuje, že strukturální překážky bránící rozšiřování podniků v rámci EU mohou vést k tomu, že inovativní společnosti z EU budou převzaty subjekty ze zemí mimo EU, což může mít negativní dopad na dlouhodobou hospodářskou soutěž a inovační kapacitu v EU; domnívá se proto, že kontrola spojování podniků by měla plně zohledňovat schopnost společností v EU investovat do inovací;

43.domnívá se, že politika hospodářské soutěže by neměla vytvářet zbytečné překážky pro společnosti, které se musí rozšířit, aby byly v celosvětovém měřítku konkurenceschopné, přičemž konstatuje, že ne všechny společnosti v EU se musejí rozšiřovat; zdůrazňuje, že EU vzkvétá díky životně důležité vazbě mezi velkými a malými podniky; domnívá se, že to, jak velký musí podnik být, aby byl konkurenceschopný, by mělo být především výsledkem spravedlivé hospodářské soutěže, důsledného prosazování antimonopolních pravidel a prohlubování jednotného trhu, které jsou základem sociálně tržního hospodářství EU a zůstávají skutečnou hnací silou inovací;

44.vyzývá Komisi, aby politiku v oblasti spojování podniků uplatňovala dynamicky na základě ekonomického a právního posouzení a aby při posuzování hospodářské soutěže plně analyzovala koncept „consumer welfare" (podmínky pro spotřebitele) a zvážila širší hospodářské dopady fúzí, přizpůsobila tuto politiku nové situaci na trhu, včetně digitálních ekosystémů, umělé inteligence, energetiky a obrany, a analyzovala účinky koncentrací v dlouhodobém horizontu v souladu s přístupem zaměřeným na budoucnost; vybízí Komisi, aby i nadále sledovala vývoj tržní síly v Evropě, včetně dopadu fúzí na udržitelnost, inovace a dlouhodobou odolnost;

45.vyzývá k ambiciózní a na důkazech založené revizi pokynů EU pro spojování podniků tak, aby byly lépe sladěny s novou tržní realitou a prioritami EU spočívajícími v podpoře odolnější a konkurenceschopnější Evropy a zároveň nadále zajišťovaly vysokou úroveň podmínek pro spotřebitele; trvá na tom, že ačkoli by kontrola spojování podniků měla být i nadále založena na analýze hospodářské soutěže a zachování účinné hospodářské soutěže na vnitrostátních trzích a v rámci jednotného trhu, měla by posuzovat celoevropské fúze s ohledem na budoucí vývoj a zajistit, aby jakákoli konsolidace vytvářející „šampióny EU“ zlepšovala podmínky pro spotřebitele, otevřenost trhu hospodářské soutěži a dlouhodobou odolnost, zejména v klíčových odvětvích, jako jsou telekomunikace, bankovnictví, platby, obrana a energetika; vyzývá k tomu, aby nové pokyny pro kontrolu spojování podniků zajistily právní jistotu pro podniky při vytváření celoevropských subjektů a podporovaly rozšiřování přispívající k hospodářské soutěži a zároveň zajistily, aby vnitrostátní intervenční pravomoci, včetně práva veta, byly využívány pouze v řádně odůvodněných a přiměřených případech;

46.vyzývá Komisi, aby ke spojování podniků zaujala dynamický přístup orientovaný na budoucnost a aby co nejdříve v průběhu řízení posuzovala, zda se zvyšuje efektivita, včetně například úspor z rozsahu a zvýšení udržitelnosti, a zároveň dbala na transparentnost a předvídatelnost a umožňovala společnostem vytvářet aliance, přispívají-li k inovacím, odolnosti vůči změně klimatu a bezpečnosti, a aby při posuzování tržní síly a situace v jednotlivých odvětvích zohledňovala nejen ceny a podíly na trhu, ale také dopady na mzdy a pracovní podmínky;

47.připomíná, že hospodářská soutěž chrání výběr spotřebitelů, rozmanitost trhu a dostupnost cen; bere na vědomí rozhodnutí akcionářů společnosti Warner Bros. Discovery ze dne 23. dubna 2026 schválit dohodu o spojení se společností Paramount Skydance; vyzývá Komisi, aby v audiovizuálním a mediálním odvětví uplatňovala přísnou kontrolu spojování podniků, sledovala dopad konsolidace trhu na jednotném trhu a umožnila subjektům z EU rozšiřovat se;

48.konstatuje, že online platformy spadající do oblasti působnosti nařízení o digitálních trzích získaly od roku 2000 téměř 700 menších společností, přičemž Komise byla informována pouze o přibližně 19 z těchto transakcí, neboť většina z nich nedosahovala prahové hodnoty pro oznamování založené na obratu; vyzývá Komisi, aby odhalovala „likvidační akvizice“ (tj. případy, kdy společnost získá kontrolu nad inovativní společností, aby se zbavila budoucí konkurence) a upravila předpisy s cílem zabránit těmto akvizicím, zejména v digitální oblasti, v oblasti umělé inteligence, ve farmaceutickém odvětví a v dalších strategických odvětvích; trvá na tom, že pokud bude nařízení ES o spojování přezkoumáno, měl by být do něj doplněn právní základ pro jednotný trh, aby do něj byli plně zapojeni spolunormotvůrci, podobně jako v případě nařízení o digitálních trzích; apeluje na členské státy, aby vnitrostátním orgánům pro hospodářskou soutěž udělily pravomoci typu "call-in", pokud se tak již nestalo, a umožnily jim tak přezkoumávat fúze a akvizice, a aby zajistily právní jistotu a zabránily tomu, aby malé a střední podniky a startupy byly zbytečně zatěžovány;

49.bere na vědomí, že evropském sportu sílí trend zahraničních investic a vlastnictví více klubů a šíří se i praxe dynamického stanovování cen vstupenek, a vyzývá Komisi, aby důsledky tohoto vývoje zohlednila v kontextu úsilí o zajištění finanční integrity a soutěžní vyrovnanosti evropského sportu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily všechny možnosti regulace, včetně zákazu dynamického stanovování cen na živých sportovních a kulturních akcích v aktu o digitální spravedlnosti, s cílem chránit spotřebitele a prosazovat společenskou a veřejnou hodnotu sportu a kultury;

50.zdůrazňuje, že je třeba provést důkladnou analýzu pravidel státní podpory, zejména pro společnosti působící ve strategických odvětvích, jako je energetika, technologie a inovace; zdůrazňuje, že je důležité zajistit účinnost státní podpory v zemědělství, logistice a dopravě; bere na vědomí rozdílné fiskální kapacity členských států a varuje, že roztříštěná státní podpora vytváří nerovné podmínky, a vyzývá Komisi, aby tyto účinky monitorovala; domnívá se, že poskytnutá státní podpora by měla vždy být v souladu s právními předpisy a zásadami EU, včetně cílů politiky EU v oblasti životního prostředí a sociální politiky;

51.vítá rámec státní podpory Dohody o čistém průmyslu (rámec CISAF); vyzývá k tomu, aby byl rámec CISAF prováděn cíleně a přiměřeně, aby zajistil minimální zátěž pro členské státy, zabránil soupeření v poskytování dotací a zachoval integritu vnitřního trhu a zároveň zahrnoval silné záruky transparentnosti, proporcionality a environmentální účinnosti;

52.připomíná, že státní podpora může být vhodná v dobách krize, pokud je dočasná a cílená; připomíná význam rámce CISAF při podpoře zranitelných odvětví v souvislosti s rychle rostoucími cenami paliv v důsledku současné geopolitické situace; bere však na vědomí zjištění Evropského účetního dvora (zvláštní zpráva 21/2024), že v dobách krize monitorovala Komise státní podporu nedostatečně, a vyzývá k tomu, aby Komise monitorovala oznamování státní podpory přísněji a aby bylo posíleno podávání zpráv o státní podpoře a transparentnosti v souladu s doporučeními Evropského účetního dvora;

53.konstatuje, že více než tři čtvrtiny státní podpory jsou soustředěny pouze ve dvou členských státech, což poukazuje na riziko roztříštěnosti a nerovných podmínek na vnitřním trhu;

54.vyzdvihuje úlohu státní podpory jako nástroje ke snížení hospodářských rozdílů mezi nejrozvinutějšími regiony a ostrovy EU, vnitrozemskými oblastmi, nejvzdálenějšími regiony, hospodářsky znevýhodněnými oblastmi a všemi částmi EU s přírodními omezeními; žádá, aby státní podpora pro ostrovní a zranitelnější regiony EU byla flexibilnější a vztahovalo se na ni méně omezení;

55.očekává, že přezkum obecného nařízení o blokových výjimkách Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/651/oj). vyřeší stávající problémy týkající se definice „podniku v obtížích“ a modernizuje a zjednoduší pravidla státní podpory, aby se snížila byrokracie a posílila konkurenceschopnost EU; vítá zahájení veřejné konzultace s cílem shromáždit informace o rozsahu a obsahu přezkumu;

56.vítá přijetí revidovaného rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu, které členským státům umožní podporovat realizaci projektů důstojného, udržitelného, energeticky účinného, sociálně inkluzivního a cenově dostupného bydlení i pro domácnosti se středními příjmy; vyzývá Komisi, aby sledovala provádění revidovaného rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu a posoudila, zda jsou prahové hodnoty a podmínky dostatečně flexibilní, aby odpovídaly potřebám členských států; vyzývá ke zjednodušení oznamovacích postupů pro opatření státní podpory související se službami obecného hospodářského zájmu, která nepředstavují významná rizika pro hospodářskou soutěž;

57.vyzývá Komisi, aby posoudila dopady koncentrace trhu v odvětví nemovitostí a na souvisejících trzích, jako je stavebnictví a správa nemovitostí, s cílem zajistit, aby účinná hospodářská soutěž pomohla zabránit růstu cen a zlepšit přístup k bydlení;

58.bere na vědomí, že agresivní daňové plánování a daňové systémy, včetně dohod o preferenčních daňových režimech, narušují hospodářskou soutěž, neboť potlačují inovace a ohrožují otevřenost trhů hospodářské soutěži, zejména pro malé a střední podniky; vítá doporučení Komise ze dne 14. července 2020 Doporučení Komise (EU) 2020/1039 ze dne 14. července 2020 týkající se podmínění státní finanční podpory podnikům v Unii neexistencí vazeb na nespolupracující jurisdikce (Úř. věst. L 227, 16.7.2020, s. 76, ELI: http://data.europa.eu/eli/reco/2020/1039/oj). neposkytovat finanční podporu společnostem s vazbami na daňové ráje a chránit poctivé daňové poplatníky; vyzývá k tomu, aby společnosti usazené v zemích uvedených na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, jak jej přijala Rada, byly vyloučeny z poskytování státní podpory, a vyzývá Komisi, aby posoudila, zda stávající rámec přispívá k širšímu úsilí v boji proti agresivnímu daňovému plánování a daňovým rájům;

59.vyjadřuje politování nad tím, že nedostává dostatek informací o revizi a provádění pravidel hospodářské soutěže, a zdůrazňuje, že Parlament by měl být do utváření politiky hospodářské soutěže dostatečně zapojen; dále zdůrazňuje potřebu transparentnosti vůči Parlamentu, pokud jde o veškeré diskuse se zeměmi mimo EU, které mohou mít vliv na prosazování nařízení o digitálních trzích;

60.vyzývá v této souvislosti ke strukturovanému a pravidelnému dialogu mezi Komisí a Parlamentem o politice hospodářské soutěže, mimo jiné o přezkumu a provádění pravidel hospodářské soutěže; vyzývá Komisi, aby příslušnému výboru Parlamentu poskytovala včasné a dostatečně podrobné informace o významných rozhodnutích v oblasti prosazování práva, legislativních návrzích a významných nástrojích „měkkého“ práva; vyzývá k uzavření interinstitucionální dohody, která by formalizovala úlohu Parlamentu při dohledu nad politikou hospodářské soutěže, včetně konzultací o stanovení priorit pro pokyny a rámce;

61.varuje před přílišným spoléháním se na nástroje „měkkého“ práva, jako jsou pokyny a dočasné rámce, do nichž je Parlament zapojen jen omezeně; vyzývá Evropskou radu, aby přijala rozhodnutí podle čl. 48 odst. 7 druhého pododstavce Smlouvy o Evropské unii, který umožňuje přijímat legislativní akty v oblasti politiky hospodářské soutěže řádným legislativním postupem;

62.podporuje výměnu osvědčených postupů na mezinárodních fórech, jako je Mezinárodní síť pro hospodářskou soutěž a Výbor pro hospodářskou soutěž Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj; vyzývá Komisi, aby se zasazovala o trvalý dialog a spolupráci na mezinárodní úrovni, a to i prostřednictvím dohod o spolupráci druhé generace, což umožní účinnější výměnu informací mezi orgány pro hospodářskou soutěž, a zároveň vyjadřuje politování nad tím, že se o to v minulosti dostatečně neusilovalo; vyzývá Komisi, aby vypracovala strategii, která EU umožní ujmout se při podpoře účinné hospodářské soutěže na mezinárodní úrovni vedoucí úlohy;

63.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.