1.konstatuje, že po velké finanční krizi zavedly členské státy 91 odvětvových daní s cílem zdanit finanční sektor a zmírnit tyto ztráty příjmů, což vedlo k vysoce roztříštěnému daňovému prostředí; uvádí, že toto roztříštěné daňové prostředí způsobuje dodatečné provozní a administrativní náklady a zvyšuje strukturální překážky pro přeshraniční expanzi poskytovatelů finančních služeb, což oslabuje finanční sektor EU a jeho investiční kapacitu a podkopává cíle unie úspor a investic a bankovní unie;

2.konstatuje, že rozdíly ve vnitrostátních daňových režimech odrážejí domácí politická rozhodnutí; poznamenává, že na mezinárodní úrovni probíhají práce týkající se přesouvání zisku; vyzývá k posílení koordinace na úrovni EU, a to i při provádění směrnice o druhém pilíři, zavedení spolehlivých pravidel proti vyhýbání se daňovým povinnostem a požadavků na transparentnost, zejména v oblasti veřejného podávání zpráv podle jednotlivých zemí;

3.konstatuje, že roztříštěnost vnitrostátních daňových režimů zvyšuje riziko přeshraničního dvojího zdanění a v důsledku administrativní a právní složitosti může brzdit růst finančního sektoru EU a představovat překážku hlubší integrace finančních trhů EU; zdůrazňuje, že zásadní význam by mělo mít i nadále zamezení dvojímu zdanění a snížení administrativní zátěže; poukazuje však na to, že snahy o zjednodušení nesmí vést k deregulaci nebo k závodům o co nejnižší daňové standardy;

4.zdůrazňuje, že rozdíly ve vnitrostátních postupech pro výběr srážkové daně vytvářejí administrativní zátěž a překážky pro přeshraniční investice, jak je uvedeno ve strategii Komise pro unii úspor a investic; vítá přijetí směrnice o rychlejší a spolehlivější úlevě z nadměrných srážkových daní; vyzývá k dalšímu pokroku směrem ke koordinovanějšímu a ambicióznějšímu rámci;

5.vyzývá Radu, aby rozhodla o návrhu směrnice Rady, kterou se zavádí daňový systém sídla pro mikropodniky a malé a střední podniky a kterou se mění směrnice 2011/16/EU, který předložila Komise, a aby řádně zohlednila legislativní usnesení Parlamentu ze dne 10. dubna 2024;

6.dále konstatuje, že stávající daňová pravidla plně nedrží krok s nástupem nových finančních produktů a tržních infrastruktur; zdůrazňuje, že roztříštěnost se rychle stává stále znepokojivější v souvislosti s úspěchem neobank, jako jsou čistě digitální banky, challenger banky nebo fintech banky; poukazuje na výrazný nárůst podílu přeshraničních vkladů v držení těchto bank v posledních šesti letech; zdůrazňuje, že rozdíly v daňových pravidlech mezi bankami a nebankovními subjekty mohou vést k narušení hospodářské soutěže;

7.poukazuje na to, že nedostatečné údaje o skutečném daňovém zatížení ve finančním sektoru EU brání tvorbě politiky založené na důkazech a hodnocení dopadů politiky na chování trhu, hospodářskou soutěž a finanční stabilitu; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit transparentnost a lépe využívat stávající údaje, což je předpokladem pro soudržnou reformu zdanění finančního sektoru;

8.poukazuje na to, že odstranění daňových překážek pro přeshraniční investice prostřednictvím soudržných pravidel na úrovni EU by snížilo náklady na dodržování předpisů, zlepšilo efektivitu trhu, zvýšilo právní jasnost přeshraničních kapitálových toků a posílilo konkurenceschopnost finančních služeb v EU a současně omezilo daňové úniky a agresivní daňové plánování; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit soudržný soubor pravidel pro finanční sektor EU a zároveň respektovat daňovou suverenitu členských států a zásadu subsidiarity; zdůrazňuje, že zdanění finančních služeb by mělo pomoci zachovat konkurenceschopnost finančního sektoru;

9.konstatuje, že podle Evropské makroekonomické zprávy Komise za rok 2026 Evropská komise, „Evropská makroekonomická zpráva za rok 2026“, listopad 2025. zůstává míra úspor domácností v EU výrazně nad průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj; lituje, že přibližně třetina těchto úspor je investována mimo EU, což ukazuje na nedostatky finančního rámce EU při udržování investic; vyzývá Komisi, aby posoudila, jak daňová opatření mohou podpořit tok investic do EU; zdůrazňuje, že je důležité odrazovat od odlivu finančních prostředků do zemí uvedených na seznamu nespolupracujících jurisdikcí EU;

10.zdůrazňuje, že je důležité pokročit v unii úspor a investic s cílem mobilizovat úspory pro produktivní investice; domnívá se, že snížení daňové roztříštěnosti a zlepšení přeshraničních investičních kanálů jsou klíčem k mobilizaci evropských úspor pro investice v rámci EU;

11.poukazuje na to, že daňový rámec pro finanční služby by měl být navržen souběžně s cíli unie úspor a investic a měl by se zaměřit na zvýšení účinnosti, řešení narušení trhu a podporu investic a dlouhodobého růstu a zároveň zajistit vyvážený přístup, který bude odrážet i širší hospodářské a sociální aspekty;

12.konstatuje, že zdanění finančního sektoru by se mělo řídit zásadami jednoduchosti, neutrality, spravedlnosti, hospodářské, environmentální a sociální udržitelnosti a právní jistoty; uvádí, že by mělo rovněž odrážet cyklickou dynamiku ziskovosti bank spojenou s měnovou politikou a hospodářskými podmínkami;

13.vyzývá Komisi, aby dostála svému závazku navrhnout inovativní řešení zdanění tohoto odvětví, která omezí roztříštěnost, podpoří další integraci na úrovni EU a pomohou dokončit unii úspor a investic;

14.konstatuje, že osvobození finančních služeb od DPH pochází z roku 1977 a sloužilo k překonání technických obtíží při uplatňování DPH na složité finanční činnosti, které bylo považováno za administrativně neproveditelné; uznává, že původní technické odůvodnění pro osvobození od DPH by nyní mohlo být řešeno díky technologickému pokroku a digitalizaci;

15.poznamenává, že osvobození nemusí nutně představovat výhodu pro finanční instituce, neboť jim brání v navrácení DPH; zastává názor, že současný stav vede k přetrvávajícím narušením trhu, může vytvářet nedostatečnou transparentnost a zvyšuje náklady pro zákazníky, posiluje tendenci k plnění sobě samému ve finančním sektoru a vytváří konkurenční nevýhody ve srovnání s institucemi ze třetích zemí;

16.zdůrazňuje, že osvobození od DPH je často udělováno činnostem obecného zájmu jako uznání za jejich zásadní sociální funkci; poukazuje na to, že některé základní finanční služby – zejména platební služby, přijímání vkladů a poskytování základních úvěrů – mohou plnit srovnatelnou kvazi-veřejně prospěšnou funkci tím, že chrání úspory, usnadňují hospodářskou výměnu a zajišťují, aby se občané a podniky mohli bezpečně zapojit do ekonomiky;

17.konstatuje, že opakované iniciativy Komise, včetně jejích návrhů z roku 2007 a počátečního posouzení dopadů z roku 2020, nevedly k reformě osvobození finančního sektoru od DPH, neboť členské státy nedokázaly dosáhnout jednomyslné shody; upozorňuje, že Komise naposledy zamýšlela zveřejnit změny směrnice o DPH Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2006/112/oj). na začátku roku 2023; konstatuje, že tyto plány byly zastaveny a tato zásadní reforma stále není dokončena;

18.konstatuje, že podle článku 11 směrnice o DPH zůstává seskupení pro účely DPH pro členské státy nepovinné a je omezeno územními omezeními, což vytváří právní a praktické překážky pro přeshraniční skupiny působící v oblasti finančních služeb;

19.poukazuje na to, že navzdory používání seskupení pro účely DPH a režimů sdílení nákladů v některých členských státech vytváří osvobození od DPH v kombinaci s různými vnitrostátními kompenzačními daňovými pravidly, jako jsou daně z pojistného, složité a roztříštěné daňové prostředí, které prodražuje přeshraniční dodržování daňových předpisů a zvyšuje provozní náklady podniků; zdůrazňuje, že ke snížení této zátěže, zajištění jednotného uplatňování pravidel v celé EU, usnadnění přeshraniční činnosti a podpoře inovací je zapotřebí jasněji definovat DPH a zjednodušit pravidla;

20.konstatuje, že seskupení pro účely DPH, které může snížit administrativní zátěž finančních institucí a zlepšit jejich účinnost, se v současné době v jednotlivých členských státech uplatňuje nerovnoměrně a obecně se omezuje na subjekty usazené v jednom členském státě; zdůrazňuje, že větší sbližování při uplatňování seskupení pro účely DPH by mohlo omezit roztříštěnost a právní nejistotu na vnitřním trhu a usnadnit přeshraniční činnost v oblasti finančních služeb;

21.vyzývá Komisi, aby vybízela členské státy k jednotnému uplatňování seskupení pro účely DPH a aby prozkoumala možnosti jasnějšího právního rámce, včetně možnosti přeshraničního seskupení pro účely DPH; zdůrazňuje, že širší využívání seskupení pro účely DPH pro finanční a pojišťovací služby musí být v souladu s pravidly pro daň z příjmu právnických osob, zejména s pravidly pro stanovování převodních cen, a musí být doprovázeno závaznými zárukami proti zneužívání, aby se zabránilo podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem, úniku DPH v rámci skupiny a zneužívání sdílení nákladů;

22.konstatuje, že ve směrnici o DPH chybí konkrétní ustanovení pro nově vznikající finanční nástroje, včetně kryptoaktiv, decentralizovaného financování a finančních technologií; zdůrazňuje, že směrnice navíc neřeší režim DPH pro deriváty a že režim pro investiční fondy se v jednotlivých členských státech nadále liší; konstatuje, že to vedlo k rozdílným výkladům pravidel DPH v jednotlivých zemích, právní nejistotě pro poskytovatele služeb a nerovnému zacházení s tradičními a novými finančními službami a může to bránit inovacím a konkurenceschopnosti;

23.zdůrazňuje, že moderní daňový rámec by měl podporovat inovace v oblasti finančních technologií a digitálních financí a neměl by vytvářet regulační překážky pro nové účastníky trhu; vyzývá Komisi, aby vyjasnila režim DPH u nově vznikajících finančních služeb, a zajistila tak technologickou neutralitu a rovné podmínky v celé EU;

24.domnívá se, že široké a nediferencované osvobození celého finančního sektoru od DPH vyvolává otázky ohledně celkové soudržnosti a vyváženosti daňového systému; zdůrazňuje, že reforma osvobození od DPH by mohla omezit narušení trhu a výši nevratné DPH, aniž by vytvářela nepřiměřenou administrativní složitost; konstatuje, že možnosti zrušení osvobození od DPH by mohly účinně odstranit nevratnou DPH tím, že by finančním institucím umožnily plně požadovat vrácení DPH, kterou platí za zboží a služby používané při svých operacích; poukazuje na to, že by se tím odstranilo současné upřednostňování interního zajišťování služeb namísto jejich externího zajišťování, což může omezovat schopnost společnosti specializovat se, mít přístup k externím odborným znalostem a inovovat; uznává, že tato reforma by rovněž mohla zajistit rovné podmínky ve vztahu k jiným jurisdikcím a posílit mezinárodní konkurenceschopnost finančních institucí EU;

25.připomíná, že DPH je harmonizovaný daňový rámec na úrovni EU, ačkoli si členské státy ponechávají určitý prostor pro jeho provádění; uznává proto, že reforma systému DPH pro finanční služby by se měla řešit na úrovni EU;

26.vyzývá Komisi, aby přezkoumala dopady stávajícího režimu DPH na finanční sektor a aby tuto analýzu veřejně sdílela; žádá Komisi, aby zvážila politické možnosti řešení zjištěných rušivých dopadů; zdůrazňuje, že taková reforma by měla snížit nevratnou DPH a roztříštěné uplatňování pravidel, zlepšit právní jistotu a daňovou spravedlnost a posílit konkurenceschopnost finančních trhů EU a zároveň zachovat finanční stabilitu a minimalizovat regulatorní arbitráž mezi členskými státy; poukazuje na to, že podobná reforma musí rovněž chránit spotřebitele a nadále zajišťovat, aby finanční sektor spravedlivě přispíval k veřejným příjmům;

27.konstatuje, že jakýkoli návrh na revizi rámce DPH by měl být založen na hloubkové analýze na makroekonomické úrovni a komplexním zmapování vnitrostátních bankovních daní a odvodů; zdůrazňuje, že tato analýza by měla zohlednit administrativní důsledky pro finanční služby, interakci mezi stávajícími vnitrostátními bankovními daněmi, odvody finančního sektoru a systémem DPH a dále dopad na jednotný trh;

28.poukazuje na to, že veškeré změny v zacházení s finančními službami z hlediska DPH musí pečlivě posoudit dopad na služby poskytované maloobchodním spotřebitelům, zejména domácnostem s nízkými a středními příjmy, a zabránit jakýmkoli dodatečným celkovým nákladům;

29.vyzývá Komisi, aby jako součást možné reformy osvobození od DPH posoudila proveditelnost nahrazení vnitrostátních daní z pojistného plnou integrací pojišťovacích služeb do systému DPH;

30.připomíná, že EU čelí značné investiční mezeře ve výši 750 až 800 miliard EUR ročně, pokud má splnit své cíle v oblasti klimatu, digitalizace a strategické autonomie; připomíná závazek členských států a EU výrazně zvýšit evropské investice do obrany; zdůrazňuje, že v reakci na tyto výzvy by spravedlivé a soudržnější zdanění finančního sektoru mohlo přispět k mobilizaci soukromého kapitálu, a tím stimulovat retailové investice a posílit evropské kapitálové trhy a zároveň zvýšit příjmy pro veřejné investice do strategických priorit a naše sociální, klimatické a investiční potřeby, a tím posílit konkurenceschopnost EU;

31.připomíná v této souvislosti dohodu mezi Parlamentem, Radou a Komisí z roku 2020 o plánu zavedení nových vlastních zdrojů, včetně daně z finančních transakcí na základě výsledků posouzení dopadů;

32.uznává, že v Radě nebylo dosaženo dostatečného pokroku, pokud jde o návrh týkající se daně z finančních transakcí, a to navzdory rozsáhlé diskusi, a to ani v rámci postupu jednomyslnosti, ani v rámci posílené spolupráce, a bere na vědomí oznámení Komise o stažení návrhu týkajícího se daně z finančních transakcí v jejím pracovním programu na rok 2026;

33.zastává názor, že pravidelné posuzování hospodářských dopadů a trvalé relevance daňové politiky ve finančním sektoru má zásadní význam pro to, aby se zabránilo nezamýšlenému nebo trvalému narušení finančních trhů; vítá skutečnost, že Komise provádí komplexní analýzu možného dopadu celkového zdanění finančního sektoru na fungování trhu, přeshraniční investice a konkurenceschopnost finančních trhů EU;

34.zdůrazňuje, že daňová pravidla pro finanční sektor by se měla zjednodušit a měla by zajišťovat, aby toto odvětví poskytovalo spravedlivý a solidní finanční příspěvek, a měla by být jasná, transparentní a předvídatelná, aby se snížila roztříštěnost, umožnily investice a přeshraniční činnost a zároveň zaručila vysoká úroveň ochrany spotřebitele; zdůrazňuje, že tato pravidla by měla zlepšit účinnost a přidělování kapitálu, chránit stabilitu trhu a konkurenceschopnost a zmírnit náklady na dodržování předpisů, zejména pro maloobchodní spotřebitele a malé a střední podniky;

35.pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.